Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

III. volební období.

12. zasedání.

Tisk 1452.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o stanovení jednotné všeobecné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolování nočního rybolovu v hraničních tocích československo-maďarských, podepsanou dne 8. června 1934 v Budapešti.

V československo-maďarském hraničním statutu (č. 8/1931 Sb. z. a n.) vyhradily si československá republika a království Maďarské v čl. 45, že se dohodnou o jednotné, všeobecné době hájení, po kterou bude rybolov v hraničních tocích zakázán, a v čl. 46, že rybolov v noci, t. j. od západu do východu slunce, může býti povolen za šetření podmínek, stanovených jejich společnou dohodou.

Nočním rybolovem, zejména na řece Dunaji, zaměstnává se mnoho chudých rybářských rodin, jimž poskytuje výtěžek z nočního rybolovu nezbytnou výživu. Proto bylo již před státním převratem nutno suspendovati zákaz nočního rybolovu, stanovený v par. 23, písm. f) zák. čl. XIX/1888 pro celý Dunaj, Tisu a Moravu, mimo dobu hájení ryb, t. j. mimo období od 1. IV. do 15. VI. (srov. nař. min. orby č. 30.677/1889, 15.667/1891 a 31.974/1891 E. M.).

Po státním převratu byl noční rybolov v hraničních tocích československo-maďarských znova zakázán z důvodů státní bezpečnosti a z důvodů celních. Nicméně záhy neutěšené poměry rybářských rodin vedly k tomu, že byl noční rybolov od roku 1922 výjimečně zase povolován.

Po vydání československo-maďarského statutu bylo s československé strany trváno na zákazu nočního rybolovu, a to až do sjednání zvláštní úmluvy podle čl. 46 tohoto statutu. Ježto však se strany maďarské nebylo dbáno zákazu nočního rybolovu, stěžovaly si naše rybářské rodiny opětovně na velké újmy, jež jim z toho vzcházejí.

Bylo proto uznáno za potřebné použíti zmocnění čl. 46 československo-maďarského hraničního statutu a dohodnouti se o podmínkách pro povolování nočního rybolovu. Při této příležitosti bylo pak přikročeno též k provedení čl. 45 tohoto statutu o stanovení všeobecné, jednotné doby hájení ryb v hraničních tocích československo-maďarských. O obou těchto věcech bylo docíleno dohody smluvních států a příslušná mezistátní úmluva byla podepsána v Budapešti dne 8. června 1934.

Z úmluvy neplynou pro stát neb občany nijaká břemena, majetková ani osobní.

Poněvadž se úmluvou mění pro hraniční toky čsl.-maďarské platná doba hájení, stanovená v § 18 zák. čl. XIX/1888 a umožňuje se též noční rybolov, který jest v § 23 písm. f) tohoto zákona zakázán, předložila se úmluva přes to Národnímu shromáždění k vyslovení souhlasu za tím účelem, aby tyto úchylky od čsl. právního řádu nabyly vnitrostátní účinnosti podle § 1 zákona z 10. října. 1930, č. 151 Sb. z. a n., již vyhlášením ve Sbírce zákonu a nařízení. Výbor zahraniční doporučuje slavnému senátu, aby tuto úmluvu schválil i se schvalovacím usnesením.

V Praze, dne 5. března 1935.

Václav Donát v. r.,

předseda.

Dr Rozkošný v. r.,

zpravodaj.

Uvedená úmluva upravuje v rybářství, provozovaném v hraničních tocích československo-maďarských, jednak dobu, po kterou bude rybolov v hraničních tocích zakázán, dále pak stanoví podmínky, kterým je podroben rybolov v noci, t. j. od západu do východu slunce.

Rámcově byly obě tyto věci upraveny československo-maďarským hraničním statutem, vyhlášeným ve Sbírce zák. a nařízení v č. 8/1931, článkem 45 a 46 hlavy IV, podle nichž si Smluvní Strany sjednaly, že se dohodnou o jednotné všeobecné době hájení a o podmínkách pro povolení nočního rybolovu.

Pokud jde o noční rybolov v hraničních tocích, nutno uvésti, že tento byl po státním převratu zakázán z důvodu státní bezpečnosti a z důvodů celních. Tímto zákazem však bylo poškozeno mnoho rybářských rodin, kterým noční rybolov poskytuje nezbytnou výživu a proto byl od roku 1922 noční rybolov výjimečně z těchto existenčních důvodů povolován.

Když byl sjednán československo-maďarský hraniční statut, bylo s československé strany trváno na úplném zákazu nočního rybolovu podle článku 46 tohoto statutu. S maďarské strany nebyl však tento zákaz dodržován, čímž byly hmotně poškozovány rybářské rodiny na československé straně, které proto naléhaly na povolení nočního rybolovu. Po československé intervenci došlo ke sjednání dohody o nočním rybolovu podle článku 46 hraničního statutu a současně byla podle čl. 45 téhož statutu sjednána jednotná doba hájení ryb v hraničních tocích. To se stalo uvedenou úmluvou, podepsanou 8. června 1934 v Budapešti.

Podle ní je stanovena jednotná doba hájení od 1. dubna až do 30. května. Povolení k nočnímu rybolovu mají udělovati u nás okresní úřady a to zcela výjimečně po dobu od 31. května do 30. září oprávněným rybářům, kteří provozují rybářství po živnostensku, mají stálé bydliště v pobřežní obci, jsou zachovalí a důvěryhodní a u nichž není se třeba obávati, že by uděleného povolení zneužili. Noční rybolov je podroben povinnému hlášení finanční stráži a je při něm zakázáno přistávati u břehu druhého státu nebo tam vstupovati.

Předloženou úmluvou se pozměňuje platný právní stav republiky československé ve dvou místech. Mění se doba hájení upravená § 18 zák. čl. XIX/1888, který platí dosud v zemích Slovenské a Podkarpatoruské a umožňuje se noční rybolov, zakázaný § 23, písm, f) cit. zákona. Ústavním schválením uvedené úmluvy se tyto dvě zvláštní normy v úmluvě obsažené stávají platným právem vnitrostátně závazným podle zákona 151/1930 § 1 (úprava právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích).

Vzhledem k tomu, že se ustanovení úmluvy shodují pokud možno s bývalým uherským rybářským zákonem čl. XIX/1888, který dosud platí v zemi Slovenské a Podkarpatoruské a proto, poněvadž je v úmluvě dbáno ochrany československých zájmů, navrhuje ústavně-právní výbor, aby senát předloženou úmluvu schválil i se schvalovacím unesením.

V Praze, dne 13. března 1935.

Dr Witt v. r.,

předseda.

Fr. Novák v. r.,

zpravodaj.