Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

 

III. volební období.

10. zasedání.

 

Tisk 1361.

 

Usnesení poslanecké sněmovny

 

o návrhu poslanců Skopala Procházky, Kleina, Tučného, Sedláčka, Kirpalové, Zierhuta a druhů (tisk 2390) ­

na změnu a doplnění zákona o zubním lékařství a zubní technice (tisk 2501).

 

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 340. schůzi dne 3. července 1934 tuto osnovu zákona:

 

Zákon

 

ze dne...............,

 

jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 303 Sb. z. a n., o zubním lékařství a zubní technice.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

Čl. I.

 

Zákon ze dne 14. dubna 1920, číslo 303 Sb. z. a n. o zubním lékařství a zubní technice, se mění a doplňuje takto:

 

§ 1 se mění a doplňuje takto:

 

Druhá věta odstavce 1 zní:

 

Vykonávati odborně zubní lékařství a užívati titulu odborného zubního lékaře jsou oprávněni lékaři (§ 9, odst. 1 záko­na ze dne 28. června 1929, číslo 114 Sb. z. a n., o výkonu lékařské prakse), kteří nabyli zvláštní způsobilosti na zubních klinikách tuzemských lékařských fakult anebo na Státním ústavu pro zubní lékař­ství.

 

Za odstavec 1 vsunují se nové odstavce tohoto znění:

 

(2) Za jakých podmínek se nabývá zvláštní odborné způsobilosti na ústavech zmíněných v odstavci 1 a která ustanovení vydaná pro ostatní obory odborné prakse lékařské platí i pro obor zubního lékařství, stanoví se vládním nařízením.

 

(3) Profesoři a docenti zubního lékařství na lékařských fakultách československých jsou oprávněni vykonávati odbornou praksi zubního lékaře a užívati titulu od­borného zubního lékaře.

 

Dosavadní odstavec 2 stává se odstav­cem čtvrtým (4) a zní:

 

(4) Lékaři vykonávající odborné zubní lékařství jsou oprávněni míti pomocné sí­ly laboratorní, avšak napříště nesmějí při­jímati učně. Výkony lékařské mohou pro­váděti pouze lékaři.

 

§ 2, odst. 2, věta druhá se mění a zní: Mezi ty, kterým se má dostati této vý­hody, bud též pojaty - splní-li ostatní předepsané podmínky -  i osoby, které v den 6. května 1920 byly vyučeny anebo byly prokázaně již v učení zubní technice u odborného zubního lékaře nebo zubní­ho technika.

 

§ 3, odst. 1 se mění a nastupují na místo něho tyto tři odstavce:

 

(1) Koncesovaní neb oprávnění zubní technikové, kteří vykonají zvláštní prak­tickou zkoušku před komisí za tím úče­lem jmenovanou, mohou výjimečně doži­votně a pouze osobně vykonávati svou živnost v rozsahu stanoveném v § 4. K té­to zkoušce nutno se přihlásiti do jednoho roku od udělení koncese nebo nabytí oprávnění; ve výjimečných případech možno přihlédnouti i k přihlášce podané po uplynutí této jednoroční lhůty.

 

(2) Ustanovení § 56, odst. 4 a 5 živno­stenského řádu (§ 72, odst. 4 a 5 živno­stenského zákona) o právu vdov a právu nezletilých descendentů zůstávají nedo­tčena.

 

(3) Dentisté (§ 5, odst. 1), zkoušení zub­ní technikové (§ 5, odst. 2) a zubní technikové, vykonávající samostatně svoji živ­nost, jsou oprávněni míti jen pomocné síly laboratorní a dosavadní učně a napříště již nemohou přijímati učně; tyto pomocné síly nesmějí prováděti výkony uvedené v § 4.

 

Odstavec 2 téhož paragrafu stává se odstavcem čtvrtým (4), odstavec 3 pátým (5) a odstavec 4 šestým (6).

 

Začátek § 4 se mění a zní:

 

Zubní technikové, kteří vykonali s ú­spěchem praktickou zkoušku (§ 3, odst. 1 a 4), jakož i kteří od této zkoušky byli osvobozeni (§ 3, odst. 5), mohou.....

 

§ 5 se mění a zní:

 

(1) Označení >dentista< smějí užívati jen zubní technikové, kteří s úspěchem vyko­nali zvláštní praktickou zkoušku podle § 3, odst. 1 a 4 nebo podle nařízení č. 112026/1911 B. M. (uh. m. vnitra) nebo od této zkoušky byli osvobozeni (§ 3, odst. 5) a kteří kromě toho dne 6. května 1920 měli koncesi (oprávnění) k samostatnému pro­vozování živnosti zubotechnické. Ozna­čení >dentista< smí býti užíváno vždy jen v plném znění a zakázáno je označení to jakýkoliv zkracovati. K označení >dentista< lze připojiti jen označení pracovních hodin.

 

(2) Zubní technikové jmenovaní v od­stavci 1, kteří však dne 6. května 1920 neměli koncesi (oprávnění) k samostatné­mu provozování živnosti zubotechnické, smějí užívati toliko označení >zkoušenýzubní technik< s připojením pouhého ozna­čení pracovních hodin.

 

(3) Ostatní koncesovaní (oprávnění) zubní technikové smějí užívati toliko označení >zubní technik< s připojením pouhého označení pracovních hodin.

 

(4) Všechny ostatní tituly a označení jsou zakázány, zejména takové, které jsou obvyklé při označování výkonu a povo­lání lékařského.

 

(5) Osoby v odstavcích 1 až 3 nejmeno­vané, zejména pomocné síly laboratorní odborných zubních lékařů, dentistů, zkou­šených zubních techniků a zubních techni­ků, nesmějí užívati označení shora uve­dených.

 

§ 6 se mění a zní:

 

Oprávnění k odbornému výkonu zub­ního lékařství a k užívání titulu zubního lékaře, nabytá do dne účinnosti zákona, kterým původní zákon byl novelisován, zůstávají nedotčena; jsou však podrobena ostatním předpisům o odborné praksi zub­ního lékaře. Tito lékaři jsou oprávněni užívati titulu odborného zubního lékaře.

 

Čl. II.

 

Za § 8 zákona č. 303/1920 Sb. z. a n. vkládají se nové §§ 9 a 10, které zní:

 

§ 9.

(1) Pomocné síly laboratorní náležejí k zdravotnickému pomocnému personálu a nevztahují se na ně předpisy živnosten­ského řádu (živnostenského zákona).

 

(2) Pomocnými silami laboratorními jsou dosavadní pomocné síly lékařů, vykonáva­jících zubní lékařství, a stávají se jimi všichni zubotechničtí pomocníci, na které se nevztahuje ustanovení 2, odst. 2, ja­kož i osoby, které jsou prokázaně již v učení zubní technice, jakmile se vyučí.

 

(3) Kromě osob uvedených v odstavci 2 mohou se státi pomocnými silami labo­ratorními jen osoby, které s úspěchem vy­konají zvláštní odborný a praktický vý­cvik; podrobné předpisy o tom vydají se vládním nařízením.

 

(4) Vládním nařízením mohou býti sta­noveny zvláštní podmínky, za kterých v pozoruhodných případech bylo by lze uděliti oprávnění k samostatnému vyko­návání zubní techniky osobám vstoupiv­ším do učení živnosti zubotechnické po 6. květnu 1920.

 

§ 10.

 

Pracovní a platové podmínky pomoc­ných sil laboratorních upraví zvláštní hromadná smlouva pracovní po zákonu závazná pro všechny členy sdružení ú­častných při sjednání této smlouvy.

 

Dosavadní § 9 zákona č. 303/1920 Sb. z. a n. stává se paragrafem jedenáctým, mění se a zní:

 

Tento zákon provede ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr průmyslu, obchodu a živností, ministr školství a národní osvěty a ministr so­ciální péče.

 

Čl. III.

 

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provede jej ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr průmyslu, obchodu a živností, ministr školství a národní osvěty a ministr so­ciální péče

 

Ministr veřejného zdravotnictví a tě­lesné výchovy, ministr průmyslu, obcho­du a živností, ministr školství a národní osvěty a ministr sociální péče se zmoc­ňují, aby sestavili a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásili s číslováním odstavců u jednotlivých paragrafů úplné znění zá­kona č. 303/1920 Sb. z. a n. v úpravě pro­vedené tímto zákonem.

 

F. Staněk v. r.,
předseda.

Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.

J. Dubický v. r.,
zapisovatel.