Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1345.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne........................................,

kterým se mění a doplňují některá ustanoveni zákonů o občanském řízení soudním o řízení exekučním a o řízení nesporném.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon ze dne 1. srpna 1895, č. 113 ř. z., o soudním řízeni v občanských právních věcech (civilní řád soudní), se mění a doplňuje takto:

1. § 448 zní

"Jestliže peněžitá částka žádaná v žalobě nebo hodnota předmětu sporu nepřesahuje 500 Kč anebo jestliže žalobce prohlásí, že místo předmětu žádaného v žalobě chce přijmouti peněžitou částku nepřevyšující 500 Kč (věci nepatrné); platí zvláštní ustanovení uvedená v následujících §§ 450 až 453."

2. § 502, odst. 3 zní

" (3) Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné dovolání, nepřevyšuje-li předmět sporu, o němž by měl dovolací soud rozhodnouti, na penězích nebo peněžité hodnotě 7.000 Kč, nebo jde-li o výměru výživného ze zákona."

3. K § 510 se dodává tento třetí odstavec:

Nevyhoví-li dovolací soud dovolacímu návrhu a shledá-li, že důvody rozsudku odvolacího soudu nejsou y rozporu se zákonem, může se obmeziti v důvodech, svého rozhodnutí na prohlášení, že neshledal zákonného důvodu, aby rozsudek odvolacího soudu kryl změněn nebo zrušen."

4. § 527, odst. 2 zní

" (2) Jestliže by usnesení v odpor vzaté bylo v druhé stolici zrušeno a soudu prvé stolice bylo uloženo, aby doplně řízení učinil rozhodnutí nové, může rozhodnutí rekursního soudu toliko tenkráte, býti vzato v odpor, když jest v něm ustanoveno, že má býti příkaz udělený prvé stolici vykonán teprve, až by usnesení nabylo právní moci."

5. §.528, odst. 1 zní:

(1) Rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice, kterými bylo potvrzeno v odpor vzaté usnesení prvního soudu; rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice v otázce útrat nebo znalečného; rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice v otázce příslušnosti, rovněž i rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice ve sporech o rušení držby, (§ 49, č. 4 j. n.) nejsou přípustné. Nepřípustné rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice bud' též zamítnuty, soudem prvé stolice. "

Čl.. II.

Zákon ze dne 27. května 189&, č. 79 ř. z. (exekuční řád), se mění a doplňuje fakta:

1. § 66 zní:

"Samostatného opravného prostředku není proti usnesením, kterými roky byly položeny nebo odročeny nebo kterými bylo nařízeno slyšení stran neb osob v exekučním řízení zúčastněných, jakož i proti příkazům, které jsou dány výkonným orgánům, aby byly provedeny jednotlivé exekuční úkony. V těchto případech rozhoduje soud druhé stolice o odloženém rekursu s konečnou platnatí."

2. K § 402. se dodává tento druhý odstavec:

" (2) Proti rozhodnutím, soudů druhé stolice není dalších opravných prostředků."

Čl. III.

Zákon ze dne 19. června 1931, č. 100 Sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného, se doplňuje takto:

1. Ve smyslu § 46, odst. 2 jest nezákonné takové opatření nebo usnesení, které se příčí jasnému a nepochybnému doslovu nebo smyslu zákona, jehož bylo nebo mělo býti na případ užito.

2. Proti rozhodnutím soudu druhé stolice o výši výživného ze zákona a o úpravě styků rodičů s dětmi není dalšího opravného prostředku.

Čl. IV.

Změny cenové hranice podle čl. I, č. 1 a 2 neplatí pro spory u okresních, soudů, které jednají na místo pracovních soudů (§ 42 zákona, o pracovních soudech ze dne 4. července 1931, č. 131 Sb. z. a n.). Pro řízení v těchto sporech, platí ustanovení zákona č. 131/1931 Sb. z. a n. až na ustanovení o přísedících. Rozsudek budiž označen jako vydaný v řízení podle zákona o pracovních soudech. O odvolání ve sporech o hodnoty vyšší než 300 Kč rozhoduje odvolací soud v senátě složeném, podle § 32 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n.

Čl. V.

V čl. VII, č. 2, písm. e) zákona, ze dne 1. dubna 1921, č. 161 Sb. z. a n., pozměněném čl. IV zákona ze dne 8. června 1923, č. 123 Sb. z. a n.,. se zvyšuje částka 2.000 Kč na 7.000 Kč.

Čl. VI.

Ustanovení čl. I, č. 2 a 5, čl. II, čl. III, č. 2 a čl. V neplatí, stalo-li se rozhodnutí soudu druhé stolice podle svého data do dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení čl. IV, věty druhé a třetí neplatí, byl-li spor zahájen před účinností tohoto zákona.

Čl. VII.

Zákon tento nabývá účinnosti prvým dnem měsíce následujícího po vyhlášení a pozbude jí koncem roku 1936 provede jej ministr spravedlnosti.

Důvodová zpráva.

Rakouské procesní zákony z let 1895 až 1896 neuzavíraly až na nepatrné výjimky cestu k nejvyššímu soudu. Nepotřebovaly tak činiti, protože poměry byly klidné, soudní agenda měla stejnoměrný chod a nejvyšší soud jsa přiměřeně vybaven silami mohl agendu v poměrně krátké době vyřizovati.

Ale již v posledních letech předválečných nastal takový vzestup agendy jak u soudů nižších stolic, tak i u nejvyššího soudu, že bylo nutno v zájmu obyvatelstva a v zájmu bezpečnosti a rychlosti soudního rozhodování soudům nějak uleviti. Stálo se tak cís. nařízením ze dne 1. června 1914 č. 118 ř. z., t. zv. novelou o úlevách soudů. Nejvyššímu soudu dostalo se tehdy úlevy zvláště novou úpravou ustanovení §§ 500, 502 a 528 c. ř, s. T. zv. revisní mez při souhlasných rozsudcích byla tu po prvé stanovena částkou 1.000 K; kdežto mez sporů ve věcech nepatrných (§.448 c. ř. s.) zůstala jako dříve 100 K.

Teprve v době poválečné zákonem ze dne 8. června 1923, č. 123 Sb. z. a n., byla zvýšena revisní mez při souhlasných rozsudcích na 2. 000 Kč a mez ve věcech bagatelních na 300 Kč. Při tom zůstalo dodnes.

Jest známo, jak vzrostla soudní agenda od roku 1912. Ještě koncem roku 1933 jeví se zatížení krajských soudů ve sporech proti roku 1912 větší v zemi České o 235 %, v zemi Moravskoslezské o 180 %, u okresních soudů ve sporech nepatrných v zemi české o 94 % (91 %), ve věcech exekučních o 230 % (197 %) atd. Počet civilních odvolání a rekursů se zvýšil o 144 % a 159 % (171 %, a 144 %).

Tím ovšem musila stoupnouti také agenda nejvyššího soudu. Ale také přesuny v poměrech hospodářských a sociálních odrážely se a dosud se odrážejí nejen ve množství, ale i v obtížnosti soudní agendy. Nejvyšší soud je nucen nové právní normy v poslední stolici propracovávati užitím na praktický život a ke zvýšení jeho agendy měrou nepoměrnou přispěla také hospodářská tíseň a pokleslá procesní morálka (zamlčování a překrucování procesní látky, využívání opravných prostředků až do poslední příslušné stolice, zneužívání práva chudých atd). Liknaví a nesvědomití dlužníci začali využívati vleklosti opravného řízení k odsunování svých povinností. Jen malá část rozhodnutí vydaných po kontradiktorním řízení nabývá pravoplatnosti již v prvé stolici. Zpravidla liknaví dlužníci využívají všech opravných prostředků až do stolice nejvyšší.

Jak vzrůstala agenda nejvyššího soudu, je vidno z tohoto stručného přehledu věcí došlých nejvyššího soudu od 1. listopadu 1918 do konce roku 1933:

od 1. listopadu 1918 do 31. prosince došlo věcí	3.848
v roce 1927 došlo věcí	13.128
v roce 1930 došlo věcí	13.223
v roce 1931 došlo věcí	14.059
v roce 1932 došlo věcí	14.494
v roce 1933 došlo věcí	15.845

Z tohoto počtu bylo za leta 1930 až 1933 věcí civilněprávních:

oblast práva

Rok	dříve rakouského	dříve uherského	celkem
1930	6.055	2.860	8.915
1931	6.034	2.937	8.971
1932	6.219	3.043	9.262
1933	7.005	3.302	10.307

Počet nedodělků civilních věcí byl koncem roku:

1930	2.890	1.631	4.521
1931	3.594	1.718	5.312
1932	4.079	1.834	5.913
1933	5.058	2.007	7.065

V hlavních oborech práce nejvyššího sondu poskytuje agenda nejvyššího soudu za poslední tři roky tento obraz:

Dovolání došlo:

v roce		1931		1932		1933
z obvodu českého z obvodu mor.-slezkého	2317 940	}3257	2420 945	}3365	2705 1115	}3820
z obvodu bratislavského z obvodu košického	1087 811	}1898	1118 708	}1826	1195 710	}1905

Vzrostl tedy v roce 1933 počet dovolání ve skupině českomoravské o 455, ve skupině slovenské o 79, úhrnem o 534 kusů proti roku 1932.

Rekursů došlo:

v roce		1931		1932		1933
z obvodu českého z obvodu mor.-slezkého	1117 430	}1647	11730 537	}1710	1349 594	}1943
z obvodu bratislavského z obvodu košického	536 328	}864	649 362	}1011	741 448	}1189

Vzrostl tedy počet rekursů v roce 1933 proti předešlému roku ve skupině českomoravské o 233, ve skupině slovenské o 188, úhrnem 0 411 kusů.

Zmatečních stížností došlo

v roce		1931		1932		1933
z obvodu českého z obvodu mor.-slezkého	1088 443	}1531	1090 444	}1534	1138 486	}1624
z obvodu bratislavského z obvodu košického	496 679	}1176	461 776	}1237	539 709	}1248

Vzrostl tedy počet zmatečních stížností z obvodu českomoravského o 90, ze slovenského o 11, úhrnem o 101 kusů.