Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1221.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti živnostníkům.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) V exekučních věcech, které budou zahájeny proti živnostníkům od doby platnosti tohoto zákona, budou na návrh dlužníka odloženy na dobu až po 31. prosinci 1934;

a) prodej (dražba) věcí movitých a nemovitých,

b) vnucená správa živnostenského podniku již zahájená, bude na návrh dlužníka zrušena, jestliže:

1. jedná se o pohledávky vůči živnostníkům, kteří vzhledem k ustanovení zákona o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům a o exekucích a konkursech proti nezaměstnaným nemohou provésti exekucí alespoň na 50% svých pohledávek, vzniklých z dodávek svým odběratelům,

2. jestliže jedná se o vymáhání daní, přirážek samosprávných svazků a dávek a to o obnos vzniklý tím, že příslušné finanční orgány nedbaly přiznání poplatníka a daně, přirážky a dávky předepsaly vyšší.

§ 2.

Za živnostníky ve smyslu tohoto zákona se považují osoby, které podléhají ustanovení živnostenského řádu.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinností dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlností, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Odůvodnění.

Přijetím zákonů o exekucích a konkursech proti zemědělcům a proti nezaměstnaným mohlo by býti živnostnictvo ohroženo na svých existencích tím, že živnostnicí nemají prostředků, aby event. vynutili zaplacení svých pohledávek (účtů), co na druhé straně musí platit svým věřitelům a tak mohlo by se státi, že i živnostník, který má majetek třeba i poměrně značný, stal by se insolventním, nemohl platit svým věřitelům a dostal se tak do konkursu. Z toho důvodu navrhujeme, aby alespoň ti živnostníci, jimž >zamrzne< 50% pohledávek následkem přijatých zákonů, byly stejně chráněni. Kdyby se tak nestalo, byli by postižení v některých případech ti živnostníci, kteří na př. nezaměstnaným vycházeli vstříc tím, že nežádali hned zaplacení jím dodaného zboží, což by bylo jistě nespravedlivé, a proto jedním z těchto opatření je výše uvedený návrh zákona, který by alespoň z části případnou zkázu živnostenského stavu znemožnil.

Největší a oprávněné stesky jsou však do předaňování, které v častých případech jde nad síly poplatníka a tím nad jeho platební povinnost. Má sice právo podle zákona podati si proti vyššímu zdanění odvolání, které však jednak nemá odkládacího účinku platebního a trvá někdy několik roků, než je vyřízeno. Následkem tohoto postupu bylo již mnoho živnostenských poplatníků zničeno, upadlo buď do vyrovnání nebo do konkursu.

Tyto případy nemohou býti vládě lhostejné a je v jejím vlastním zájmu, aby nepřicházela o zdroj příjmů z kruhů živnostenských, nýbrž aby je udržela.

Jak stav živnostenský potřebuje nutné ochrany, vysvítá ze stoupání zadluženosti, do níž zvláště v poslední době upadá, Tak podle statistiky stoupla jen obchodní zadluženost z r. 1927 z 5 miliard do r. 1933 na 11 miliard a tato zadluženost - vedle zadluženosti hypotekární - ohrožuje velmi vážně stabilitu živnostenského stavu. Jestliže k této zadlužeností přistupuje ještě často vysoké předaňování a jsou-li - jako až dosud - tyto vysoké daně vymáhány exekucí a dokonce prodejem zabaveného zboží, pak není divu, že se stav živnostenský po většině ocitá v kritické situaci.

Proto podepsaní podávají tento návrh zákona, aby v nynější těžké hospodářské době bylo alespoň z části ulehčeno v té části občanské povinnosti, která jest sporná.

V § 1 navrhuje se dočasné zastavení všech exekucí a prodejů, které jsou bud' v řízení, nebo během doby do 31. prosince 1934 vznikly u těch poplatníků, kteří se odvoláním brání proti vysokému zdanění.

V § 2 podává se vysvětlení, kdo ve skutečnosti živnostníkem je. Jako měřítko jest zde vzat živnostenský řád, jemuž všechny menší živnosti podléhají.

V Praze, dne 23. února 1934.

Rovňan, dr Kovalík, Hancko, Janík, Janček, Volko.