Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 488.

senátorů Václava Donáta, Josefa Vraného, Karla Sáblíka, dr Vavro Šrobára a společníků

V posledních týdnech postižena byla celá řada obcí a okresů zhoubnými živelními pohromami. Po abnormálně teplém počasí dostavily se četná krupobití a průtrže mračen. Tak na př. jen za jediný den, t. j. neděli dne 31. května postižena byla zhoubným krupobitím a průtrží mračen Českomoravská vysočina, jmenovitě okresy Pelhřimov, kde zvlášť těžce postiženy obce Stanovice, Čížkov, Pejškov, Proseč-Obořiště, Vlásenice, Nová Cerekev a okolní obce. Stejně tak na okrese pacovském: Litohošť, Moráveč, Leskovice, Dobrá Voda, Útěchovičky, Zlátenka a okolní obce a na okrese Kamenice nad Lípou: Lidmaň, Lidmaňka, Těmice, Babín, Dráchovka, Antonka, Lhota, Částrov, Rodinov a na okrese Počátky: Litkovice, Štítná, Stranná, Stojčín a Proboštiny. Velmi těžce postižen byl též okres vlašimský, zvláště obce: Dub, Hradiště, Polanka, Znosym, Domašín, Radošovice, Pilkovice, Libiny, Slověnice, Libeř, Všechlapy, Kladruby, Tehov, Dálkovice, Dubovka, Snechov a okolní obce. Týž den postiženo bylo krutou bouří okolí Prahy, jmenovitě okresy: Jílové, Smíchov, Zbraslav a Brandýs n./L. Na Jílovsku největší škody jsou v obcích Jesenice, Zlatníky, Vestec, Hodkovice, Šátalka, Zdiměřice a okolní, na Smíchovsku v obcích: Chejnice, Zbuzany, Ořech, Řeporyje, Třebonice, Stodůlky, Dobřič a okolních obcích, na Brandýssku: Mratín, Měšice, Kojetice a okolní obce. V týž den a ve dny následující postižena byla ještě další řada obcí a okresů stejnými pohromami. Postavení postižených zemědělců je neobyčejně svízelné a u mnohých je přímo ohrožena jejich existence. Při intensivním způsobu hospodaření u nás vkládá zemědělec každoročně ať již ve formě práce, umělých hnojiv, osiva a sádi značné obnosy do půdy v tom očekávání, že sklizeň vynahradí mu veškerou práci a vrátí do půdy investované obnosy. Živelní pohroma často v několika okamžicích zničí veškeré tyto naděje a zmaří náklady vynaložené k docílení sklizně. Dokonce pak v mnohých případech je ohrožena existence postiženého rolníka, který nemá dosti finančních prostředků, aby udržel svoje hospodářství v chodu, mohl je obdělávati a do půdy investovati nové obnosy až do příští sklizně. Letos, bohužel, máme oprávněné obavy, že takovýchto případů bude velmi mnoho, protože veliký počet a možno říci, že přímo většina zemědělců následkem zemědělské krise vyčerpala veškeré svoje pohotové finanční prostředky a velmi často se i značně zadlužila. A tu nemá-li dojíti ke zničení celé řady existencí, jest třeba rychlé a účinné státní pomoci. Jen tak bude možno ochrániti celou řadu samostatných zemědělců od nezaviněné hospodářské zkázy, což je nejen v jejich zájmu, ale i v zájmu celého národního hospodářství a státu, neboť postižení byli až dosud těmi nejlepšími poplatníky a jako samostatní podnikatelé přispívali svojí pracovitostí a pílí k hospodářskému rozvoji státu.

Každoročně se opakující živelní pohromy nám znovu a znovu dokazují nutnost zveřejnění živelního pojištění, neboť živelní pohromy působí našemu zemědělství každoročně hmotné škody okrouhle asi za 200,000.000 Kč a tu je pochopitelné, že státní pomoc a daňové odpisy mohou nahraditi tyto ztráty jen z části i když snad ve svém celku znamenají dosti značný výdaj pro státní pokladnu. Statistika nám dokazuje, že většina zemědělců není pojištěna ne snad z nějakého nepochopení, ale z toho důvodu, že pojištění je u nás příliš drahé. Naše parlamentní sbory a vláda již od převratu několikráte zabývaly se otázkou zveřejnění živelního pojištění a tak již v roce 1923 došlo ke schválení zákona o zřízení fondu pro účely veřejného pojištění, který byl řádně vyhlášen ve Sbírce zák. a nař. Dle tohoto zákona čís. 149 z r. 1923 měl býti zřízen u ministerstva zemědělství zvláštní fond ve výši 50 milionů Kč, který měl býti základem pro zveřejnění živelního pojištění. Z tohoto obnosu použito bylo částky 10 milionů Kč na podpory postiženým živelními pohromami v roce 1924 ve smyslu zákona čís. 219 z téhož roku. Pro tento účel použito bylo však asi 7 milionů Kč. Bohužel, však zbytku ve výši asi 43 milionů Kč nebylo pro odpor některých politických stran, z nichž některé v roce 1923 pro zřízeni fondu hlasovali, dosud použito k tomuto účelu, ačkoliv návrh zákona o zveřejnění živelního pojištění je již vypracován a připraven a to na principu dobrovolnosti pojištění ve smyslu později přijatých resolucí, jak v poslanecké sněmovně, tak i v senátě. Máme proto za to, že je povinností vlády, aby vypracovanou a připravenou osnovu předložila zákonodárným sborům k projednání a schválení, když je přece bezesporným, že, jak vláda při předkládání, tak zákonodárné sbory při projednání a schvalování zákona čís. 149 Sb. z. a n. z roku 1923 měly na mysli a chtěly zříditi fond, který by urychlil a umožnil u nás zavedení veřejného živelního pojištění a to jak proti škodám živelním, tak i proti škodám vzniklým pádem dobytka, jak je patrno z důvodové zprávy vládního návrhu (tisk posl. sněm. čís. 4.189 z I. volebního období), tak i ze zpráv výboru zemědělského a rozpočtového poslanecké sněmovny (tisk č. 4.204) a ze zpráv senátních výborů národohospodářského a rozpočtového (tisk č. 1.708), kterými doporučily tyto výbory vládní osnovu ke schválení. Zákon dosud neproveden a obě sněmovny v četných resolucích dožadují se jeho provedení, stejně jako vypracování a podání zákona o veřejném živelním pojištění, což dokazuje nejen nutnost tohoto opatření, ale i vůli zákonodárných sborů, které přejí a žádají si urychlené podání a provedení příslušného zákona.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod způsobených živelními pohromami v různých krajích našeho státu a na zajištění zemědělců před podobnými škodami v budoucnosti provedla následující opatření:

1. Dala škody úředně vyšetřiti a zjistiti;

2. prominula postiženými předepsané daně na rok 1931 včetně daně z obratu;

3. bezúročně posečkala a těm, jichž existence je ohrožena, i prominula starší, dosud nezaplacené daně;

4. dala popud k zahájení akce na opatření osiva, steliva a umělých hnojiv pro postižené kraje a povolila slevy při dovozu těchto potřeb po železnicích;

5. dala pokyn Státnímu pozemkovému úřadu, aby nevymáhal ale naopak bezúročně posečkal postiženým drobným nabyvatelům půdy nezaplacené splátky na přídělovou cenu;

6. poskytla potřebné prostředky spolu se zeměmi a okresy na opravu poškozených komunikací;

7. alespoň v nejtížeji postižených oblastech provedla nouzové práce, jmenovitě stavby cest, silnic a podniky meliorační;

8. poskytla účinnou a rychlou peněžní pomoc alespoň těm postiženým, jejichž existence je vážně ohrožena;

9. předložila v čase co nejkratším zákonodárným sborům k parlamentnímu projednání již připravenou osnovu zákona o zveřejnění živelního pojištění a ihned provedla zákon ze dne 4. července 1923 o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění, čís. 149 Sb. z. a n.;

10. co nejdříve vypracovala a předložila zákonodárným sborům ke schválení návrh zákona o opatření a zlevnění úvěru pro postižené.

V Praze, dne 9. června 1931.

Donát, Vraný, Sáblík, dr Šrobár,

Olejník, Sehnal, Sechtr, dr ing. Botto, Foit, Fr. Novák, Šelmec, Šimonek, Ušák, dr Bačinský, Danko, Pivko, Chlebounová, dr Rozkošný, Hrubý.