1. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda, Hakena a soudr. ministrům sociální péče, vnitra a zdravotnictví ohledně hrozného utrpení dělníka Václava Matějky, otce 5 malých dítek, a ohledně protizákonného a surového postupu vůči němu se strany obecních a okresních orgánů (tisk 347/1).

2. vlády na interpelaci sen. ing. Marušáka, Pánka, Plamínkové, dr Miloty, Riedla a spol. v záležitosti všeobecného přeřadění obcí z nižších do vyšších skupin míst činovného v důsledku posledního sčítání lidu (tisk 385/2).

3. ministra vnitra na interpelací sera. Filipínského a soudr. ve věci nevyřizování žádostí za přiznání státní starobní podpory okresním úřadem v Boskovicích má Moravě (tisk 389/2).

Poněvadž interpelace tato se týká pouze oboru působnosti ministerstva vnitra, převzal jsem sám její zodpovědění a sděluji ke stížnostem v ní obsaženým toto:

Obec Krasejovice vyhověla zákonné své povinností, umístivší rodinu Václava Matějky v místností, náležející starostovi obce, jež bylá k tomuto účelu přiměřeně upravena.

V postupu starosty obce Jana Paťchy v Milíkovicích nebylo shledáno, že by byl jednal protizákonně. Starosta pečoval po soudním vyklizení o bezpečné uložení svršků Václava Matějky a snažil se, jak z jeho údajů ze dne 4. května a 7. listopadu 1930 u okresního úřadu zřejmo, aby způsobem za daných poměrů možným zmírnil nepříznivé poměry a tíseň rodiny Matějkovy, přes to, že snaha ta byla značně ztížena okolností, že Václav Matějka a jeho manželka, jako osoby známé svojí nesnášenlivostí a soudně trestané pro majetkové delikty si svoji svízelnou situaci zavinili značnou měnou právě pro tyto osobní vlastností a spoléhání se na povinnosti obce domovské.

Že by byl radní František Žáček Václava Matějku vyhnal a hrozil mu políčky, jak to uvádí interpelace, nebylo šetřením prokázáno, a též manželé Kukačkovi sami udali, že na ně radní Žáček nenaléhal ani v tom směru, aby Matějku od sebe zapudili.

Není proto důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace,

V Praze dne 7. března 1931.

Ministr vnitra: Dr Slávik v. r.

Štábní úřad statistický byl požádán, aby především zpracoval výsledky sčítání lidu z roku 1930 v takových obcích, které se podle výsledku sčítání Lidu z roku 1921 ocitly na hranici vyšší skupiny míst činovného. Jakmile tyto výsledky budou sděleny ministerstvu financí, bude s největším u-rychlením přikročeno k přeřaďování obcí do skupin míst činovného.

V Praze, dne 13. února 1931.

Předseda vlády: Udržal v. r

Ministr financí: Dr Engliš v. r.

Bodle výsledku konaného šetření není okresní úřad v Boskovicích s vyřizováním spisů týkajících

se žádostí o státní starobní podpory v prodlení a spočívají stížnosti v interpelací uvedené na nesprávné informaci. Tak Ludmile Zdubové z Olomučan byla přiznána státní starobní podpora již výměrem okresního úřadu v Boskovicích ze dne 6. prosince 1929. Jmenovaná neobdržela dosud uvedené podpory z toho důvodu, ježto v prosinci 1929 poukázané jí peníze byly zemskému finančnímu ředitelství vráceny jako nedoručitelné. Okresnímu úřadu v Boskovicích bylo proto uloženo, aby ihned sdělil účtárně zemského finančního ředitelství přesnou adresu žadatelky, aby jí mohla býti doručena starobní podpora.

Anna Komárkova nepřichází v seznamech o přiznání státních starobních podpor a bude se asi jednati o Marii Komárkovou, jíž byla státní starobní podpora již udělena.

Žádost Markové Anny, správně Anežky, ze Svitávky o starobní podporu byla příznivě vyřízena již dne 7. května 1930. Rovněž Antonínu Stloukalovi z Olomučan a Kateřině Petlachové Kýla starobní podpora přiznána dne 3. resp. 28. ledna 1930, Petlachové nemohla býti podpora doručena z téže příčiny jako Ludmile Zdubové. Okresní úřad oznámil již účtárně zemského finančního ředitelství správnou její adresu.

Z uvedeného jest zřejmo, že ne úřad, nýbrž strany samy někdy zavinují, že státní starobní podpora není jim včas vyplacena, poněvadž neudávají správných adres, resp. neoznamují svého přesídlení.

Z podnětu této interpelace nemám proto příčiny k nějakému opatření.

V Praze, dne 13 března 1931

Ministr vnitra: Dr Slávik v. r.