Úmluvou touto upravuje se řada otázek rázu právnického a technického, jako určení a dokumentace státní hranice, udržování hraničního označení, poměry vodoprávní a vodohospodářské, veřejných cest. silnic a železnic, rybářství a úlevy při přechodu hranic.

Při určování hranice probíhající v délce 62 km řekou Tisou žádal návrh rumunský pevnou čáru...(Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím pány o klid.

Zpravodaj sen. Plamínková (pokračuje):...která by nebyla závislá na toku divoké, neregulované řeky, jež mění svoji polohu až na sta metrů. Zájem Československa vyžaduje, protože máme na Podkarpatské Rusi rozsáhlé lesy, abychom k využití těchto lesů, tedy pro voroplavbu měli stále tok Tisy na svém území. Také využití vody v zemědělství a v jiném podnikání žádá, abychom se stále snažili míti hranici vedenou korytem Tisy.

Návrh československý byl deliminační komisí přijat. Avšak pro odpor Rumunska Konference velvyslanců nerozhodla o této věci, nýbrž ponechala ji dohodě obou států.

Je mi radostí, že mohu konstatovati, že Rumunko přijalo po dlouhém jednání návrh Československa a že je ztělesněn v předložené úmluvě.

Aby bylo dosaženo sjednávání dohod o vodních dílech na Tise a urychleného jejich provádění, bude ustanovena smíšená technická komise >Komise pro Tisu<, složená ze dvou technických zmocněnců po jednom z každé ze smluvních stran.

Mimo tuto výjimku jest v celku Úmluva obdobná s hraničními statuty sjednanýma s Německem, Rakouskem a Maďarskem.

Proto zahraniční výbor usnesl se doporučiti plenu senátu, aby přijal usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu Ústavního zákona o úpravě státních hranic s Rumunskem ve znění jak je uvedeno v tisku 1428. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Havelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte!

Určením, hranice Československé republiky vznikly řady otázek právních a technických, které bylo nutno řešiti zvláštními smlouvami t. zv. hraničními statuty. Stalo se tak se všemi sousedícími státy kromě Německa, s nímž až dosud sjednán statuí o úseku hlučínském a s nímž právě dokončuje se jednání o celkovém hraničním statutu. V úmluvě právě předložené senátu Národního shromáždění upravují se poměry na bránici československo-rumunské.

Jako ve smlouvách již svrchu zmíněných, s nimiž projevilo souhlas Národní shromáždění ústavním zákonem č. 102 Sb. z. a n. z r. 1930, zaveden jest i v této smlouvě pojem pohyblivé hranice, t. j. hranice, která sleduje pohyb hraniční řeky podle podmínek ve smlouvě ustanovených.

Na hranici československo-rumunské byla hranice určena čarou oné části koryta Tisy, ve které se provozuje voroplavba. Hranice podle ustanovení úmluvy sleduje nejen posuny hlavního ramene toku, vyplývající přirozenou cestou z povodní neb z jiných zjevů, závislých výhradně na přírodě bez spolupůsobení lidské činnosti, nýbrž i takové posuny ramene, jež vyplývají z prací regulačních, pokud tyto práce vyplývají z dohod sjednaných mezi oběma státy. Poněvadž pak z těchto ustanovení mohou v budoucna vyplynouti změny hranice, odůvodňují tato ustanovení nutnost schválení úmluvy ústavním zákonem.

Proto navrhuje vláda, aby jak pro projev souhlasu Národního shromáždění s touto úmluvou, tak i pro její vnitrostátní účinnost. pokud jde o státní hranice, bylo užito formy ústavního zákona, požadované v § 3, odst. 1 a § 64, odst. 1, čís. 1 úst. listiny.

Pokud jde o obsah navrhovaného ústavního zákona, má vláda za nejjednodušší prostě rozšířiti platnost zákona 102/1930 Sb. z. a n. i na hraniční statut československo-rumunský, čímž zároveň bude dosažen jednotný podklad pro výklad obou těchto ústavních zákonů, zejména pokud jde o dosah ustanovení obsažených v §u 2 zákona č. 102/ 1930 Sb. z. a n.

Při tom se podotýká, že se udělením žádaného souhlasu Národního shromáždění dostane úmluvě po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů a nařízení i výhod, jež poskytuje zákon ze dne 10. října 1930, č. 151 Sb. z. a n., o úpravě právních a hospodářských poměřil v pohraničních územích, pokud půjde o její vnitrostátní provádění.

Ústavně-právní výbor usnesl se proto doporučiti plenu senátu, aby přijal usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu ústavního zákona o úpravě státních hranic s Rumunskem ve znění, jak je uveden v sen. tisku 1428. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati, a to ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Poněvadž jde v tomto případě o změnu ústavního zákona, je podle §u 33 ústavní listiny k usnesení potřebí třípětinové většiny všech členů v každé sněmovně, tedy v senát nejméně 90 členů. Dám tudíž podle §u 59, odst. 1, lit. c) jedn. řádu hlasovati ve čtení prvém podle jmen.

Podle jmen hlasuje se tak, že každý senátor odevzdá sedě na svém místě tištěný hlasovací lístek, obsahující jeho jméno a slovo >ano<, kdo s osnovou zákona souhlasí, ten pak, kdo s osnovou zákona nesouhlasí, odevzdá hlasovací lístek, obsahující jeho jméno a slovo >ne<.

Žádám pana zapisovatele sen. Stržila, aby sečetl hlasy ve středu, pana sen. Johanise, aby sečetl hlasy na levici, a pana sen. Pichla, aby sečetl hlasy na pravici, a sdělili mině pak výsledek hlasování.

Bylo odevzdáno celkem 101 hlasů.

Všechny tyto hlasy se vyslovily pro osnovu. Proti osnově nebylo odevzdáno jediného hlasu. (Výborně!)

Poněvadž pro osnovu zákona vyslovilo se 101 p. senátorů, tedy víc než tři pětiny všech členů senátu, jest osnova zákona schválena podle § 33 úst. listiny požadovanou kvalifikovanou většinou ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1428.

Podle § 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. Plamínkové a za výbor ústavně-právní sen. dr Havelky - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Plamínková: Nejsou žádné.

Zpravodaj sen dr Havelka: Žádné.

Předseda (zvoní): Textové změny nejsou.

I ve čtení druhém budeme hlasovati podlé § 59, odst. 1, lit c) jedn. řádu podle jmen. a to stejným způsobem tak, jak bylo hlasováno ve čtení prvém.

Žádám tudíž pana zapisovatele sen Stržila, aby sečetl hlasy ve středu pana sen. Johanise, aby hlasy sečetl na levici, a pana sen. Pichla, aby sečetl hlasy na pravici, a sdělili mně pak výsledek hlasování.

Bylo odevzdáno celkem 102 hlasů z nichž se všechny vyslovily pro předlohu.

Proti předloze nebylo odevzdáno žádného hlasu.

Poněvadž se pro osnovu vyslovilo 102 členů senátu, tedy víc než tři pětiny všech členů senátu, jest osnova zákona schválena podle § 33 úst. listiny požadovanou kvalifikovanou většinou také ve čtení druhém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1428.

Budeme projednávati nyní odst. 1 pořadu:

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. dr Rozkošný. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte!

Zástupci republiky Československé a zástupci republiky Francouzské podepsali 7. prosince 1933 v Paříži Druhý dodatkový protokol k Dohodě mezi Československem a Francií o letecké dopravě ze dne 26. května 1925, č. 82 Sb. z. a n. z r. 1933. Prvý dodatkový protokol k této úmluvě byl sjednán 25. června 1930 v Antverpách a spolu s dohodou ze dne 26. května 1925 nabyl platnosti výměnou ratifikačních listin dne 16. března 1933.

Sjednání Druhého dodatkového protokolu bylo vyvoláno tím, že Francie r. 1932 nově upravila svůj poměr k obchodnímu letectví zákonem, ze dne 11. prosince 1932, na základě kterého došlo ke sloučení všech francouzských leteckých společností v jedinou společnost >Air France<.

Poměr francouzského státu k >Air France< byl upraven jednak dekretem presidenta francouzské republiky ze dne 25. dubna 1933 a jednak smlouvou, sjednanou dne 30. května 1933 mezi francouzským ministrem letectví a pěti leteckými společnostmi francouzskými, která byla taktéž schválena dekretem presidenta Francouzské republiky ze dne 31. května 1933.

Vláda ve své zprávě podává podrobné odůvodnění k jednotlivým věcem které v této změně jsou obsaženy, zejména pokud se týče cest, které v letectví byly podle této smlouvy s Francií vykonány, jakož i co se týče subvencí, které byly v té době poskytnuty. Za nejdůležitější ustanovení pokládám, že ustanovení československo-francouzské dohody z roku 1925 o povinnosti společnosti nakupovati část svého leteckého materiálu v Československu podle klíče byla pro roky 1934, 1935, 1936 a 1937 pozměněna tak že společnost musí objednávati v Československu ročně za pevnou částku 1 mil Kč; smí přesunouti část hodnoty objednávek do druhého roku. nejvýše však do jedné poloviny uvedené částky. Kdyby chtěla přesunouti do druhého roku část hodnoly objednávek vyšší než polovinu uvedené částky, musí žádati o povolení u československého ministerstva věř. prací.

Nově bylo ustanoveno, že společnost smí za 25 % uvedené roční částky objednávati v Československu také náhradní součásti leteckého materiálu, který nebyl vyroben v Československu.

Podrobnou zprávu není snad třeba čísti. Podotýkám, že výbor zahraniční docela podrobně pojednal o této otázce a zejména o celém odůvodnění, které vláda připojila k tomuto návrhu, a navrhuje podle svého usnesení z 25. března slavnému senátu, aby tuto dohodu, jak byla zástupci republiky Československé se zástupci republiky Francouzské sjednána, schválil. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor techn.-dopravní je pan sen. inž Marušák.

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Vážený senáte!

Československo-francouzská dohoda z r. 1925 stanovila pro závazný letecký provoz vykonání 200 cest na tratích Paříž-Praha-Vídeň-Bukurešť a Praha-Varšava v obojím směru v době mezi 15. únorem a 15. listopadem.

První dodatkový protokol antverpský ze dne 25. června 1930 rozšířil tuto povinnost na denní službu lam a zpět po celý rok.

R. 1952 upravila Francie nově svůj poměr k letectví zákonem, na základě kterého došlo ke sloučení všech francouzských leteckých společností v jedinou společnost >Air France<.

Poměr francouzského státu k této společnosti byl upraven r. 1955 dvěma dekrety presidenta Francouzské republiky.

Tímto opatřením byly vyvolány mě-které změny v ustanoveních dohody československo-francouzské a prvního dodatkového protokolu. Bylo proto nutno přizpůsobiti dohodu změněným poměrům, jak nastaly mezi francouzským ministerstvem letectví a společností >Air France<. Za tím účelem byl sjednán dne 7. prosince 1953 >Druhý dodatkový protokol k československo-francouzské Dohodě z roku 1925<, jehož hlavní obsah jest tento:

1. Celoroční každodenní provoz tam a zpět se ponechává jenom na linii Paříž-Praha-Vídeň a v období od 1. března do 30. září na lince Vídeň-Bukurešť.

V zimním období na posléze uvedené lince a po celý rok na lince Praha-Varšava se ustanovuje provoz třikrát týdně tam a zpět.

2. Nově se ustanovují kilometrické i celkové subvence státu československého a francouzského.

Československé kilometrické subvence budou činiti jednu čtvrtinu kilometrických subvencí francouzských, jak tomu bylo již dříve. Horní mez československé subvence byla ponechána částkou 4,600.000 Kč. jak to bylo již stanoveno v prvním dodatkovém protokole. Ve skutečnosti nečiní subvence československá ani jednu pětinu celkové subvence francouzské, stanovené na 18 mil. 100.000 frs, což se rovná 23,982.500 Kč.

Kilometrické i celkové subvence obou států mohou býti revidovány každých pět let. Tyto subvence byly stanoveny pevně a neodvisle od nosnosti nebo motorického výkonu letadla.

Přes to, že letecká doprava je dosud nákladná, nutno ji všemožně podporovati, a Československo má jistě oprávněnou snahu soustřediti na svém území co nejvíce mezinárodních leteckých linek.

Ustanovení z r. 1925 o povinnosti společnosti nakupovati část leteckého materiálu v Československu podíle klíče byla pro r. 1954, 1935, 1936 a 1937 pozměněna tak, že společnost musí v Československu objednávati ročně za pevnou částku 1,000.000 Kč. Za 25 % z uvedené částky smí býti nakoupeno v Československu také náhradních součástek leteckého materiálu, který nebyl vyroben v Československu. Klíč pro objednávky v Československu v letech 1938 a dalších bude stanoven novou dohodou. Podle zásady spravedlnosti byl takto stanoven nový klíč pro roční počet pilotů i ostatního palubního personálu všech technických odborů. V přítomné době zaměstnává společnost 4 československé piloty.

Výkonnost společnosti >Air France< vysvítá z následující tabulky, která obsahuje statistiku za léta 1929 až 1933.

Zajímavé je v této tabulce, že počet letů klesá a rovněž klesá počet proletěných kilometrů. Naproti tomu stoupá počet cestujících., dopravených osob a také počet dopravených nákladů v kilogramech. Také stoupá pravidelnost v procentech, takže dosahuje skoro 100 %.

Vysoký počet letů a proletěných kilometrů v r. 1929 vysvětluje se tím, že.nákladní doprava byla obstarávána zvláštními dopravními letouny. V dalších letech dávána do provozu letadla o větší motorické výkonnosti, větší nosnosti a větším pocitu sedadel. Doprava osobní a nákladní se sloučila. Číslice dopravených cestujících obsahuje.toliko ony cestující, kteří v Praze vystupují nebo nastupují.

R. 1934 přes to, že statistika není ještě uzavřena, jeví se velmi značný vzestup.

Prodloužení dopravy na trati Praha -Varšava do Moskvy není tou dobou možné pro odpor. kladený vládou polskou.

Naproti tomu bude pravděpodobně prodloužena linka Praha-Vídeň-Bělehrad-Bukurešť až do Ankary, sídla turecké vlády.

Technicko-dopravní výbor projednal předložený vládní návrh ve schůzi dne 20. prosince 1934 a navrhuje slavnému senátu, aby jej schválil a dal souhlas k ratifikaci druhého dodatkového protokolu ze dne 7. prosince 1935. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu:

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Pánek, za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. Pánkovi.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Jde tu vlastně o věc už bezpředmětnou.

Podle obchodní smlouvy naší s královstvím Jihoslavií ze dne 14. listopadu 1928 a dodatkové úmluvy ze dne 30. března 1931 vybírá se při dovozu švestek v bednách a koších o hrubé váze nejvýše 20 kg clo 15 Kč a to vždy počínaje dnem 15. srpna toho kterého roku.

R. 1934 dozrály švestky v Jihoslavii dříve než v jiných, letech, a vzhledem k dřívější sklizni švestkové úrody a v důsledku toto i k dřívějšímu vývozu švestek projevila vláda jihoslovanská přání, aby platná celní sazba 15 Kč místo od 15. srpna platila již počínaje dnem 20. července 1934.

Vyhovujíc tomuto přání povolila vláda československá použití teto sazby počínajíc dnem 20. července 1934 výjimečně pro r. 1934 a oznámila toto své rozhodnutí vyslanectví království Jihoslavie v Praze notou ministerstva zahraničních věcí ze dne 13. července 1934.

Zahraniční výbor senátu projednav tuto dodatkovou dohodu vlády naší s vládou království jihoslovanského ve schůzi konané dne 5. března t. r. uznal důvodnost tohoto opatření vládního, a to jak se zřetelem na výjimečnost případu, tak i s ohledem na trvalé dobré vzájemné obchodní styky obou startů, a usnesl se proto doporučiti senátu toto schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou dohodu k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií ze dne 50. března 1951 k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou výměnou not ze dne 15. července 1954 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. července 1954, č. 156 Sb. z. a n.

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Stržil. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte!

Národohospodářský výbor pojednal ve schůzi dne 6. listopadu 1934 o předložené dodatkové dohodě československo-jugoslávské, sjednané výměnou not ze dne 15. července 1954 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. července 1934. č. 156 Sb. z. a n., a usnesl se na základě všech těch důvodů, které již tady snesl referent výboru zahraničního, doporučiti plenu senátnímu, aby schválil příslušné schvalovací usnesení tak. jak je uvedeno v tisíců sen. 1439. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme nyní odst. 4 pořadu:

Zpravodajem výboru je pan sen. dr Milota, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen dr Milota: Slavný senáte! Pan sen. Horák byl na soukromou žalobu pana Josefa Hyrosse ml. odsouzen rozsudkem kraj. soudu trest. v Praze ze dne 26. ledna 1932 pro přečin proti bezpečnosti cti k peněžitému trestu 2.100 Kč a k náhradě útrat trest. řízení.

Tento rozsudek nenabyl právní moci, poněvadž pan sen. Horák byl povolán za člena senátu. Nyní kraj. soud trestní v Praze žádá, aby byl dán souhlas k pokračováni v tomto trest. řízení a tedy souhlas k trest. jeho stíhaní.

Imunitní výbor jednal 10 této věci a seznal z obsahu článku, který tvoří podklad trestní žaloby pana Josefa Hyrosse, že p. sen. Horákovi nešlo o to, aby se dotkl cti soukromého žalobce, nýbrž že jeho intencí bylo hájiti zájem veřejný, zabrániti, aby lesy soukromého žalobce nebyly káceny nad přiměřenou míru, a působiti k tomu, aby také obecnému lidu byl umožněn přístup do těchto lesů.

Tato tendence ukazuje tedy na to. že pan sen. Horák jednal - třebas tehdy ještě nebyl členem Národního shromáždění - na ochranu zájmu veřejného, a proto imunitní vyhoř se usnesl navrhnouti slavnému senátu, aby nebyl dán souhlas k trest. stíhání pana sen. Horáka.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Horáka na soukromou žalobu Josefa Hyrosse ml. pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491, 493 tr. z. a §u 1 zák. č. 124/1924 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Horáka.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Sděluji, že předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu. aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 4. dubna 1935 o půl 11. hod. s

1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení Druhý dodatkový protokol k Dohodě mezi republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, sjednané v Praze dne 26. května 1925, podepsaný v Paříži dine 7. prosince 1953 (tisk 1441).

2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií ze dne 30. března 1951 k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná výměnou not ze dne 13. července 1954 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. července 1934, čís. 156 Sb. z. a n. (tisk 1439).

3. Zpráva výborů zahraničního, ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1434), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení majetků správních obvodů, rozdělených hranicí, podepsaná v Bukurešti 22. prosince 1930 (tisk 1459).

4. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1434) zákona, kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 22. prosince 1950 o rozdělení majetků správních obvodů (žup. měst. obcí a okresů), rozdělených státní hranicí (tisk 1460).

5. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1488) k vládnímu návrhu zákona o finančních opatřeních v oboru území samosprávy (podle §u 35 jedn. řádu).

6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu trest. v Prahe zo dňa 22. srpna 1934 za súhlas k trest. stíhaniu sen. Mikulíčka pre prečin podľa zák. na ochranu cti č. 108/1955 Sb. a z. n. spáchaný tiskom (č. j. 12307/34 preds.) (tisk 1478).

7. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. súdu v Nitre číslo Nt XD 4/35-3 zo dňa 22. januára 1935 za súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezö pre prečin rušenia obecného mieru podľa §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a pre zločin vyzvania k trestným činom podľa §u 15 č. 3 (ad § 1) zákona na ochranu republiky č. 50/25 Sb. z. a n. (č. j. 13223/35 preds.) (tisk 1468).

8. Návrh, aby podlé §u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednány byly osnovy zákonů:

a) o dopravě motorovými vozidly (tisk 1447);

b) o spotřební dani z minerálních olejů (tisk 1446).

9. Zpráva výborů techn.-dopravního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 144?) o dopravě motorovými vozidly (tisk 1495).

10. Zpráva výborů techn.-dopravního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1446) o spotřební dani z minerálních olejů (tisk 1494)).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.