Předseda dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

Celkem přítomno 103 členů podle presenční listiny.

Místopředsedové: Donát' dr Heller, dr Hruban, Kahler, Klofáč.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 11 hodin 4 minuty.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. dr Farkasovi, dr Hilgenreinerovi, Chlebounové, Ikertovi, Jančekovi, Křížovi, Rovňanovi; na tento týden sen. Zimákovi, dodatečně na schůzi dne 26. t. m. sen. Slámovi, dr Šrobárovi; dodatečně na schůzi dne 26. t. m. a na dnešní schůzi sen. Lukschovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát hlasováním zdravotní dovolenou sen. Vargovi do konce dubna 1935.

Zprávy tisky 1483 až 1485.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1486.

Interpelace tisk 1487/1 až 1487/3.

Zápis o 294. schůzi senátu N. S. R. Čs.

o 295. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

výborům ústavně-právnímu a živn.-obchodnímu usnesení posl. sněmovny tisk 1486.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati dnešní pořad, a to především odst. 1:

Táži se pana zpravodaje sen. dr Havelky, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1463.

Projednáme dále odst. 2 pořadu:

Táži se pana zpravodaje sen. dr Havelky, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Není změn.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1464.

Kdo souhlasí dále s 2 resolucemi otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímají.

Projednáme nyní odst. 3 pořadu:

Zpravodajem výboru ústavně-právního je pan sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Vláda schválila ve schůzí dne 23. listopadu 1934 úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o vzájemné podpoře při celním řízení, při zamezování, stíhání, trestání celních přestupků a o vzájemné právní pomoci v celních trestních věcech, podepsanou v Bukurešti dne 22. prosince 1930.

Účelem této smlouvy je sjednati podmínky vydatné spolupráce celních orgánů obou sousedních států a zajistiti vzájemnou pomoc zejména pří zamezování, stíhání a trestání příslušníků smluvních států, provinivších se proti předpisům vydaným smluvními státy na ochranu celního důchodku.

Tato úmluva, krátce 'zvaná celní kartel, přidržuje se v podstatě smluvní úpravy, jaká byla zvolena pro podobný celní kartel československo-rakouský a československo-maďarský, a dělí se na čtyři části:

I. Vzájemná podpora při celním řízení (čl. 2 až 10).

II. Zamezení přestupků celních předpisů (čl. 11 až 14).

III. Stíhání a trestání přestupků celních předpisů (čl. 15 až 20).

IV. Právní pomoc (čl. 21).

Poněvadž tato úmluva nemá povahu obchodní smlouvy a neplynou z ní pro stát a jeho občany nějaká, břemena majetková nebo osobní a ani se jí nemění státní území, nebylo k její ratifikaci presidentem republiky zapotřebí souhlasu Národního shromáždění ve smyslu §u 64 ústavní listiny.

V článku III. úmluvy rozšiřují se však ustanovení trestního práva důchodkového i na ochranu celních předpisů rumunského státu, čímž stanoví se v ní trestnost přestupků, které posud podle naších zákonů trestné nebyly.

Poněvadž podle §u 111, odst. 2 ústavní listiny možno tresty hroziti a je ukládati jen na základě zákona, jest pro uvedení těchto trestních ustanovení ve vnitrostátní účinnost zapotřebí vydati zákon, jímž by se ustanovením III. části úmluvy mezí republikou Československou a královstvím Rumunským propůjčila moc zákona po dobu mezinárodní účinnosti této úmluvy.

Vyhlášení tohoto zákona nutno provésti buď zároveň s vyhlášením úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Rumunským anebo po její ratifikaci.

Ústavně-právní výbor projednal vládní návrh zákona ve schůzi konané dne 13. března 1935 a usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby schválil předložený zákon beze změny ve znění jak je otištěn ve zprávě výborové tisk 1461. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí 'byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzí hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Havelky, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme nyní další odstavec pořadu, jímž je:

Za onemocnělého zpravodaje výboru ústavně-právního kol. dr Milotu nastupuje pan sen. dr Havelka jako referent.

Udělují mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Ústavně-právní výbor souhlasí s tendencí tohoto iniciativního návrhu, který je s to, aby zkrátil jednání o zmatečních stížnostech u nejvyššího soudu a tím též ulehčil tomuto soudu, za dnešních poměrů prací velmi přetíženému. Stranám se tímto zkrácením nemůže způsobit žádná újma, ježto projednání zmateční stížnosti mimo veřejné líčení spočívá v jejich rukách.

Výbor přijal navrhovaný zákon a jen provedl v něm některé, v podstatě jen stylistické změny. Pouze v §§ 1 a 2 vložil požadavek, aby byl napřed vyslechnut též generální prokurátor.

Ústavně-právní výbor doporučuje senátu, aby přijal znění návrhu zákona podle zprávy výborové. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzí hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se doplňuje § 5 zákona č. 3/1878 ř. z. a § 434 tr. por. zák. čl. XXXIII/1896 ustanovení řádu soudu trestního o stížnostech zmatečních (tisk 1475).

Táži se pana zpravodaje sen. dr Havelky, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Navrhuji opravu tiskové chyby, aby totiž v úvodní větě §u 1 za slova >z r. 1878< byla dána čárka.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, i s opravou tiskové chyby, jak ji pan referent uvedl, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí i s uvedenou opravou tiskové chyby byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme dále 5. odstavec pořadu:

Za ochuravělého zpravodaje pana sen. dr Milotu uděluji slovo zpravodaji výboru ústavně-právního, panu sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Ústavně - právní výbor uznal důvody, které přiměly vládu k tomu, aby navrhla Národnímu shromáždění zrušení dosavadní organisace státního soudu a přenesení jeho působnosti na zvláštní senáty vrchního soudu, kterým se ponechává dosavadní název státních soudů (víz odůvodnění vládní osnovy). Též souhlasí výbor s tím, aby působnost těchto soudů byla rozšířena na zločiny uvedené v osnově v §u 1, odst. 1, písm. b), neboť nemohl neuznati, že i tyto trestné činy jsou stejné závažnosti jako delikty, které dosud náležely do kompetence státního soudu, i že za dnešní mimořádné doby, kdy mnozí nepřátelé nynějších řádů naší republiky a jejího pokojného vývoje se pokoušejí uplatniti svoje podvratné snahy, porotní soud, který v těchto věcech dosud byl příslušný, neposkytoval dostatečné ochrany tak důležitým právním statkům, jež zmíněnými trestními ustanoveními mají býti chráněny. V těchto případech jde o eminentně důležitý veřejný zájem a je známo, že porotcům ve velké jejich části chybí dostatečné pochopení pro ochranu veřejného zájmu.

Když se Ústavně-právní výbor rozhodl pro schválení tohoto zásadního stanoviska, pak v důsledku toho musil projevit souhlas i s dalším obsahem vládního návrhu, který užívaje vhodně ustanovení dosavadního zákona č. 51/1923 o státním soudě upravuje řízení před novými státními soudy.

Pouze, nehledíc na některé stylistické opravy, uznal ústavně-právní výbor za nutné provésti v osnově některé věcné změny.

K §u 1, odst. 2: Požadavkem, aby vyloučení některé souvislé věcí bylo učiněno závislé na souhlasu veřejného žalobce, je porušena rovnost stran v trestním řízení. Proto bylo namísto toho vloženo ustanovení, že toto vyloučení se může stát na návrh jak žalobce, tak i obviněného.

K §u 6: Zde byly usneseny dvě změny. Jednak prodloužil ústavně-právní výbor lhůtu k podání obžalovacího spisu na 15 dní, ježto většinou jde v těchto případech o komplikovanější věci a veřejný žalobce, nemoha v tak krátké době vypracovati obžalobu, byl by nucen formálními návrhy na doplnění vyšetřování si ji uměle prodlužovati. Jednak je nutno připustit opravný prostředek proti usnesení státního soudu, kterým by žalobu nepřipustil, resp. zamítl a trestní řízení zastavil, ježto takové usnesení se rovná zproštění obžalovaného obžaloby a musí býti proto podrobeno přezkoumání vyšší stolicí.

K §u 7: Osnova zavadí tu >obžalovací usnesení< po příkladu tr. por. z. čl. XXXIII/ 1896, Poněvadž však tato instituce je pro oblast trestního řádu č. 119/1873 nová, nutno zde stanoviti též podstatný obsah tohoto usnesení s hlediska přesné konkretisace žaloby a vysloviti samostatnost státního soudu při posuzování právní stránky žalovaného činu pří tom.

K §u 11: Poslední odstavec je tu vlastně zbytečný, ježto ustanovení v něm obsazená nalézáme již v obou trestních řádech, kterými se státní soudy budou říditi. Vládní osnova převzala toto ustanovení ze zákona č. 51/ 1923, kde bylo dáno proto, aby nevznikla pochybnost, že státní soud má rozhodnout o věci i tehdy, kdyby uznal, že tato věc náleží do působnosti jiného soudu než státního. Ústavně-právní výbor pokládá za vhodné, aby bylo v zákoně zřejmě vytčeno jen toto.

K §u 12: Osnova ponechává opravné prostředky proti rozsudku státního soudu tytéž, jaké jsou podle platného práva proti rozsudkům I. stolice, ale omezuje opravný prostředek co do viny jen na zmateční důvody. Tím však pozbývá významu důvod, aby v zemi Slovenské a Podkarpatoruské bylo ponecháno jako opravný prostředek odvolání.

Proto výbor stanovil, že opravným prostředkem je v tomto případě i v této právní oblastí zmateční stížnost. Analogií tu máme již v platném právu pří incidenčních případech u vrchního soudu. Tímto způsobem se nejen zjednává konformita s právem platným v historických zemích, nýbrž určuje se přesně i postup pří vyřizování opravného prostředku, jaký je jinak pravidlem u nejvyššího soudu.

Kromě toho zjednal ústavně-právní výbor konformitu řízení v obojí právní oblastí při vyřizování opravného prostředku proti výroku o trestu, vloživ do §u 12, odst. 4, ustanovení, že v zemi Slovenské a Podkarpatoruské má nejvyšší soud o odvolání co do trestu rozhodnout v zasedám senátu, tedy mimo veřejné líčení.

Z těchto důvodů Ústavně-právní výbor navrhuje senátu, aby přijal vládní osnovu ve znění, jak je otištěna ve zprávě výborové tisk 1474. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formulí najednou.

Jsou nějaké námitky? (Námitek nebylo.)

Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzí hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Havelky, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka. Nikoliv.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednávati budeme poslední odstavec dnešního pořadu:

Zpravodajem je pan sen. Pánek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte!

Podle této předlohy má se ministr financí zmocniti, aby po dohodě s ministrem železnic zcizil některé státní nemovitosti zapsané v železniční vložce č. 117 místní drány Tábor - Bechyně, katastrální území a soudní okres Tábor. a aby strženého peníze z prodeje těchto nemovitostí použil na úhradu investičních nákladů spojených s obnovou troleyového vedení místní dráhy Tábor- Bechyně.

Důvody, které vedou finanční a železniční správu k této transakci, jsou tyto:

Pro dodávku nutného trakčního proudu pro zmíněnou elektrickou dráhu Tábor-Bechyně byla současně s touto drahou vybudována drážní elektrárna v Táboře. Zákonem č. 156/1925 Sb. z. a n. přešla tato dráha i s uvedenou elektrárnou do vlastnictví českosl. státu.

V roce 1929 ukázala se potřeba nákladné rekonstrukce zmíněné elektrárny v důsledku opotřebovaných a zastaralých strojů, železniční správa dala však přednost na místě této rekonstrukce nabídce Jihočeských elektráren, akciové společnosti v Čes. Budějovicích, aby jím tuto elektrárnu prodala a potřebný trakční proud pro jmenovanou místní dráhu odebírala přímo od nich.

Pro dobu než by se prodej stal skutkem, pronajala železniční správa tuto elektrárnu zmíněné Jihočeské elektrárenské společností, a to za částku 100.000 Kč a současně si zajistila smlouvou na dobu pěti let dodávku potřebného proudu. Smlouva tato byla pro státní správu výhodnou, neboť proud byl o 30 h za kWh levnější, než jak jej vyráběla sama.

Oběma smluvním stranám jde nyní o to, aby tento provisorní stav byl změněn v definitivní, proto přichází se s požadavkem, aby zmíněná elektrárna byla prodána.

Jde tu o prodej části stavební železniční parcely č. kat. 590 ve výměře 2195 m² s domem čp. 458 a s jeho přístavkem a příslušenstvím, dále o železniční parcelu č. kat. 431 ve výměře 705 m² se strážním domkem čp. 457, dále o část pozemkové parcely č. kat. 1786 ve výměře 890 m² a o pozemkovou parcelu č. kat. 1787 ve výměře 393 m². Současně jde tu i o strojní zařízení v budově čp. 458, které je jejím příslušenstvím.

Za jmenované nemovitosti spolu s příslušenstvím nabízejí Jihočeské elektrárny částku 1.182,696 Kč.

Poněvadž podle finančního zákona jest ministr financí zmocněn zciziti státní majetek pouze do 1,000.000 Kč odhadní ceny v každém jednotlivém případě, je třeba k tomuto prodeji souhlasu Národního shromáždění. Bude-li dán souhlas - to ještě není koupě - použije železniční správa strženého peníze k úhradě investiční výdajové kvóty při nutné obnově troleyového vedení elektrické dráhy Tábor-Bechyně, jak je s tím již počítáno v rozpočtu investic na rok 1935.

Poněvadž však podle finančního zákona stržený peníz za státní nemovitosti připadá státní pokladně, je nutno stanovití v této předloze, že peníz ten použít bude k účelu, jak bylo svrchu řečeno, totiž k obnově elektrické dráhy Tábor-Bechyně.

Jak ministerstvo železnic, tak i veřejných prací konstatují, že zmíněné drážní elektrárny nelze použíti k jinému účelu a proto přichází se s tímto návrhem na její odprodej.

Vzhledem k tomu, že navrhovaná transakce je pro železniční správu 'velmi výhodnou, neboť získává lacinější trakční proud, aniž by bylo třeba prováděti nákladnou rekonstrukcí zastaralé elektrárny a kromě toho strženého peníze použije k obnově troleyového vedení dráhy Tábor-Bechyně, navrhuje rozpočtový výbor senátu, aby dal souhlas k zcizení jmenovaných státních nemovitostí v Táboře ve smyslu nabídky Jihočeských elektráren, o kteréžto nabídce bude na základě tohoto zákonného zmocnění dále jednáno, a přijal 'osnovu zákona ve znění níže uvedeném.

Poněvadž se však vyskytly určité námitky, že by snad po provedeném prodeji mohl se zdražiti proud v Táboře a že by tím byli poškozeni konsumenti elektrického proudu v Táboře, usnesl se rozpočtový výbor požádati ministerstvo železnic - ovšem pouze interní cestou - aby na tuto okolnost při sjednávání kupní smlouvy bylo náležitě pamatováno. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Pánka, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Pánek: Nemám změn.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby příští schůze se konala v úterý dne 2. dubna 1935 o 16. hod. s

1. Zpráva výborů zahraničního a techn.-dopravního o vládním návrhu (tisk 1406), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení Druhý dodatkový protokol k Dohodě mezi republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, sjednané v Praze dne 26. května 1925, podepsaný v Paříži dne 7. prosince 1933 (tisk 1441).

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1381), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií ze dne 30. března. 1931 k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná výměnou not ze dne 13. července 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. července 1934, čís. 156 Sb. z. a n. (tisk 1439).

3. Zpráva výborů zahraničního a ústavně-právního o usnesení posl. sněmovny (tisk 1428) k vládnímu návrhu ústavního zákona o úpravě státních hranic s Rumunskem (tisk 1458).

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 14. května 1934, č. j. TI VII 154/30-91, aby senát N. S. udělil souhlas k trest. stíhání člena senátu Horáka na soukromou žalobu Josefa Hyrosse ml. pro přečin proti bezpečností cti podle §§ 488, 491, 493 tr. z. a §u 1 zák. č. 124/1924 Sb. z. a n. (č. j. 11436/34 předs.) (tisk 1445).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Poněvadž máme projednávati také ústavní zákon, je potřebí plné presence.

Končím schůzi.