Předseda dr Soukup.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

Celkem přítomno 92 členů podle presenční listiny.

Místopředsedové: Donát, dr Hruban, Kahler, Klofáč.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 10 hodin 28 minut.

dal předseda: na dnešní schůzí sen. Csehymu, Doudovi, Fidlikovi, Havránkovi, Jančekovi, Kelloovi, dr Krnovi, Langerovi, Mezöovi, Nedvědovi, Pilzovi, Rovňanovi, dr Szilassymu, Vydrové; dodatečně na minulou schůzí a na dnešní sen. F. V. Krejčímu; od 20. do 23. t. m. sen. Dankovi; na tento týden sen. Lukschovi.

Zprávy tisky 1471, 1472, 1477, 1478.

Návrh tisk 1476.

Těsnopisecká zpráva o 289. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy o 291. a 292. schůzí sen. N. S. R. Čs.

o 293. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

výboru iniciativnímu návrh tisk 1476.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešní schůze, a to nejprve odst. 1:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor živn.-obchodní sen. Pastyříka, za výbor ústavně-právní sen. dr Havelky - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Pastyřík: Nenavrhujeme.

Předseda (zvoní): Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu:

Zpravodajem je sen. Sehnal, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Sehnal: Vážený senáte! Vláda podala návrh zákona o vyvlastnění k účelům obrany státu, a to z toho důvodu, aby bylo zabezpečeno opatřiti všechny prostředky k obraně státu potřebné, neb obranu tu zabezpečující, s nejmožnějším urychlením a na podkladě jednotného zákona vyvlastňovacího, jehož se státu našemu nedostává. Platí totiž v zemích historických mimo jednotlivých předpisů v různých zákonech jen všeobecný předpis §u 365 obč. zákona, v zemí Slovenské a Podkarpatoruské všeobecný zákon vyvlastňovací, vydaný zák. čl. XLI/1881.

Osnova má na myslí vyvlastňovaní hlavně k účelům opevnění, neb jiných vojenských staveb, či objektů, válečného vystrojení opevněných míst, k účelům letišť, železnic, silnic a jiných komunikací, telegraf, telefon, a radioelektrických zařízení, dále k účelům vybudování podniků, důležitých pro obranu státu, k jiné podpoře, neb zabezpečení válečných opatření a pod.

Tento nový zákon nevylučuje možnost vyvlastňovaní podle již platných předpisů, zvláště žák, leteckého a žák, o železnicích, ovšem použití oněch, či novým zákonem ustanovených řízení ponechává rozhodnutí oprávněných subjektů.

§ 1 ad 1 uvádí, že možno použíti zákona za mobilisace ve válce a za mimořádných poměrů podle §u 27 bran. zákona; v ad 2 případy, kdy možno vyvlastnění k účelům uvedeným provésti i v době mimo případy ad 1 uvedené. Ad 3 zabezpečuje, že možno získati vlastnické právo k nemovitostem, čí jeho omezení, čí zřízení služebností, neb práva věcného, přechodu, omezení, neb zrušení jiného práva věcného k nemovitostem i přechodu vlastnického práva k soukromým vodám, jeho omezení, neb přechodu, omezení, neb zřízení jiných práv k soukromým vodám ve prospěch navrhovatele vyvlastnění, jímž může býti stát, neb jiná osoba určena ad 4 tohoto paragrafu. Podle ad 5 potvrzení o tom, že jde o vyvlastnění k účelům obrany státu, vydává podle vlastního uvážení ministerstvo nár. obrany. Jde-li při tom o účast jiného ministerstva, vydá takové nařízení min. nár. obrany po dohodě s tímto ministerstvem. Pak teprve se může ten který subjekt domáhati vyvlastnění podle tohoto zákona.

§ 2 jedná o náhradě, jež se zpravidla poskytuje (nebude-li podle §u 109 ústav, listiny ustanoveno, že se náhrada dáti nemá) v penězích nebo in natura ze předpokladu tohoto zákona. Zaplatí se obecná cena v době vyvlastňovacího řízení, t. j. v den, kdy byl u příslušného úřadu podán návrh na vyvlastnění, ovšem řádně podle tohoto zákona doložený. (Výjimkou podle §u 4 je případ, kdy došlo k vyvlastnění po předchozím použití, kdy cena stanoví se z doby počátku použití). Stejně se pokračuje pří omezení, neb zrušení věcného práva. Náhradou je vždy povinen navrhovatel vyvlastnění, tedy stát jen tehdy, kdy sám bude navrhovatelem.

§ 3 určuje, že řízení vyvlastňovací, na správně podaný návrh, provádí okresní úřad. V případě vyvlastnění nemovitostí, neb práv, zejména vod, ležících v obvodu více okr. úřadů, onen okresní úřad, jemuž to nadřízený zemský úřad přikáže, V takovém případě žádost o vyvlastňovací řízení podá se k zemskému úřadu. Leží-li objekt v obvodu několika zemských úřadů, podá se žádost k min. vnitra, a to určí okr. úřad, který věc provede.

V odst. 2 a dalších odstavcích stanoveno, že podáním návrhu na vyvlastnění je vyvlastňovací řízení zahájeno a dále stanoví postup veškerého řízení, oznámení majiteli a dožádání jeho, by do 8 dnů sdělil, zda je ochoten k dobrovolné dohodě a za jakých podmínek, jakož i určen postup pro kladnou i zápornou odpověď držitele. Celý § 3 má býti prostředkem co největšího urychlení řízení.

§ 4 řeší otázku, za jakých předpokladů lze vstoupiti na nemovitosti, neb jich i jinak užívati za účelem provádění potřebných přípravných prací před vydáním vyvlastňovacího výnosu. Zde stanoveno, že ten, kdo toto oprávnění získal, musí nejdéle do 6 měsíců podati návrh na vyvlastnění. Neučiní-li tak, nastupuje pro něho povinnost náhrady za použití, po případě za poškození.

§ 5 stanoví otázku doby a způsobu zaplacení náhrady a vložení do veřejných knih vlastnického práva k nemovitosti, nebo věcného práva nebo přechodu, omezení nebo zrušení takového práva na žádost toho, kdo vyvlastnění navrhl. Žádost o takové vložení práva musí míti potvrzení min. národní obrany.

§ 6 má ustanovení o nemovitostech (vodách) ve vlastnictví (správě, užívání) státu a některých jiných nemovitostech a precisuje postup jednání mezi ministerstvy jako stranami (žádající a dožadovanou) a v případě jích nedohodnutí určuje rozhodčím vládu. V tomto případě normální postup řízení podle tohoto zákona (jeho §u 3 neb §u 4) nastoupí se až po shodnutí se ministerstev, neb rozhodnutí vlády.

§ 7 zabezpečuje důvěrnost jednání v zájmu bezpečností státu.

§ 8 má na zřeteli zkrácené jednání, kde se jednati bude o přeměnu lesní půdy na půdu jinou, neb jiné její použití, a opíraje se o vyvlastňovací řízení vzhledem k §u 6 této osnovy stanoví, že není potřebí žádati o svolení zemský úřad.

§ 9 ustanovuje, že veškerá podání, protokoly, právní jednání, listiny a úřední jednání jsou osvobozena od kolků a poplatků, od dávek za úřední úkony a od obecní dávky z přírůstku na nemovitostech.

§ 10 stanoví podrobněji předpisy o zmocnění vlády, aby podle potřeby doplnila, neb pozměnila ustanovení tohoto zákona.

§ 11 je formulí o účinnosti zákona a jeho provedení.

Branný výbor projednal předložený vládní návrh zákona o vyvlastnění k účelům obrany státu ve schůzí konané dne 13. března. 1935 a uznav věcné důvody a vysvětlivky >Důvodové zprávy< a zdůvodněný rozbor jednotlivých paragrafů a odstavců v sen. tisku 1436 uvedené správnými, usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil tuto osnovu jako nutnou a naléhavou ve znění uvedeném ve zprávě výborové.

Jako zpravodaji mně nezbývá nic jiného, než požádati vážený senát, aby schválil osnovu tak, jak je v tomto tisku uvedena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli najednou. (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Sehnala, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Sehnal: Navrhuji opravu tiskové chyby v §u 4, odst. 7, řádka 6, kde místo dvou slov >před tím< má státi jen jedno >předtím<.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, a to i s opravou navrženou panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, a to i s navrženou opravou tiskové chyby.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v úterý dne 26. března 1935 o 16. hodině s

1. Zpráva výboru branného o vládním návrhu zákona (tisk 1376), jímž se mění některá ustanovení o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním (tisk 1450).

2. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení posl. sněmovny (tisk 1463) k vládnímu návrhu zákona o hlášení pobytu (tisk 1471).

3. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení posl. sněmovny (tisk 1464) k vládnímu návrhu zákona o pobytu cizinců (tisk 1472).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.