Úterý 19. března 1935
Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč.
Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.
Celkem přítomno 101 členů podle presenční listiny.
Člen vlády ministr dr Dérer.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.
Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 38 minut.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
dal předseda: na dnešní schůzi sen. dr Budayovi, Csehymu, Boudovi, Dundrovi, Fidlíkovi, Hlávkovi, Ikertovi, Karpiškové, Kelloovi, dr Kloudovi, Mezöovi, Ant. Novákovi, Pilzovi, Plamínkové, Tichimu, Volkovi, Vydrové; na dnes a zítra sen. dr Žiškovi; na tento týden sen. dr Řehákovi, Stodolovi.
Rozdané tisky.
Zprávy tisky 1457 až 1461, 1465 až 1468.
Interpelace tisk 1469/1 až 1469/5.
Odpovědi tisk 1470/1 až 1470/6.
Zápisy o 289. a 290, schůzi senátu N. S. R. Čs.
Zápis
o 292. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláří k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.
Z předsednictva přikázána
výboru imunitnímu žádost okr. soudu ve Znojmě za souhlas ke stíhání sen. inž. Marušáka pro přestupek urážky podle §u 1 zák. č. 108/33 Sb. z. a n. o ochraně cti (č. 13.458).
Předseda (zvoní): Vážený senáte! Navrhuji, aby na prvním místě pořadu dnešní schůze byl projednán jeho odst. 2, totiž zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. trest. soudu v Praze stran trest. stíhání sen. Pánka.
Senát je způsobilý se usnášeti.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je schválen.
Uděluji proto slovo k 2. odstavci pořadu, jímž je:
2. Zpráva imunitního výboru o žádostí kraj. soudu trest. v Praze ze dne 7. prosince 1934, č. j. Nt XIX 30/34-1, aby byl dán souhlas k trest, stíhání sen. Pánka pro přečin proti bezpečností cti (č. j. 12818/34 předs.) (tisk 1444).
Zpravodajem výboru je pan sen. dr Milota. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Pan dr Ladislav Rašín vyslovil se o p. sen. Pánkovi, že jako referent výboru senátního nepoužil svého vlastního elaborátu, nýbrž elaborátu cizího.
Pan sen. Pánek podal proti p. dr Rašínovi žalobu pro urážku na cti a také v >Českém slově< č. 273 ze dne 23. listopadu 1934 pod nadpisem >Sen. Pánek žaluje dr L. Rašína< konstatoval tento fakt a vyložil, proč podává proti p. dr Rašínovi žalobu. Pan dr Ladislav Rašín po uveřejnění tohoto článku také podal vzájemnou soukromou žalobu a žádal prostřednictvím soudu, aby slavný senát dal schválení ke stíhání p. sen. Pánka pro tento článek.
Poněvadž však p. sen. Pánek v tomto svém článku konstatuje jenom, že podává žalobu pro nesprávnou kritiku své činnosti,
a poněvadž veřejný zájem, přímo vyžaduje, aby veřejnost byla také informována o obraně člena Národního shromáždění proti takovým výtkám, usnesl se imunitní výbor navrhnouti slavnému senátu, aby nebylo dáno svolení k trest. stíhání p. sen. Pánka. (Souhlas.)
Předseda (zvoní.): Ke slovu není nikdo přihlášen.
Jednání je skončeno.
Senát je způsobilý se usnášeti.
Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest, stíhání sen. Pánka pro přečin proti bezpečnosti cti.
Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Pánka.
Přerušují schůzi na čtvrt hodiny.
(Schůze přerušena v 16 hod. 52 min. - opět zahájena v 17 hod. 7 min.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzí.
Budeme projednávati zbývající odstavec pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výborů živn.-obchodního a ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 1379) zákona o zákazu přídavků pří prodeji zboží neb provádění výkonů (tisk 1442).
Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je pan sen. Pastyřík, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj sen. Pastyřík: Vážený senáte! Podávám zpráva živn.-obchodního výboru, který projednal vládní návrh zákona o zákazu přídavků pří prodeji zboží neb provádění výkonů ve schůzích dne 7. listopadu, 4., 12. a 19. prosince 1934 jakož i 5. března 1935.
Živn.-obchodní výbor vítá vládní návrh, kterým má se odstraniti z našeho hospodářského života nešvar přídavkový, který je v poslední době předmětem stále rostoucích stížností. Dnešní doba konkurence, která 'vyvěrá z nadbytku zboží a zvýšené nabídky tohoto, jest příznakem dnešní krise. Konkurence tato projevuje se vzmáháním se přídavkového systému, který se zakořenil takovým způsobem, že dnes poškozuje nejen výrobce, nýbrž i odběratele tím, že se mu na úkor dobré kvality a nízké ceny zboží přidávají různé v domácnosti často nepotřebné a bezcenné předměty.
Přídavkový systém zvrhl se již tak daleko, že mnozí výrobci a obchodníci nabízejí ke zboží přídavky dosti cenné, jako na př. při dodávání kávových náhražek rozdávají se dnes nejen kávové soupravy a jídelní příbory, ale i jídelní soupravy porculánové, budíčky, kopací míče a jiné cenné předměty. Totéž děje se i v jiných obchodních odvětvích, na př. pří prodeji margarínových omastku, takže tímto způsobem je poškozován i odbyt sádla a másla. V poslední době zabíhá tento systém.tak daleko, že na př. na jednu čtvrtinu kg kávové náhražky přidávají se porculánové hrnky, které mají cenu u vlastních výrobků. To ovšem jde jen na úkor jakostí vlastního zboží a i na úkor ceny samé. Jednání takové není v zájmu ani konsumenta, tím méně výrobce a je jím podlamován celý národohospodářský život. Ježto se zde poskytují zákazníkovi věcí, kterých by jinak ani si nekoupil a které jen v domácnosti se povalují, dělá se tímto nešvarem ještě konkurence oněm výrobcům a obchodníkům, kteří tyto výrobky vyrábějí a samostatně s nimi obchodují.
Také v okolních státech bojuje se zákonitými předpisy proti těmto nešvarům, protože se všeobecně uznalo, že přídavkový systém podlamuje reelnost obchodního i výrobního podnikání a bylo již zvláštními zákony přidávání různých předmětů ku prodanému zboží zakázáno.
Již v měsíci červnu 1931 podali zástupci strany živnostenské v posl. sněmovně návrh na změnu resp. doplnění zákona, proti nekalé soutěži, kterýmžto doplňkem měl býti tento nešvar odklízen.
Zákonem, o nějž jde, bude splněn dávný požadavek obchodních a výrobních kruhů, aby došlo k odstranění nešvaru, který, jak uvedeno, zvláště v poslední době se rozmohl do nebývalé výše, takže vymýšlení nových a nových přídavků s prodávaným zbožím neb s nabízeným výkonem nesouvisejících nezdá se míti konce. Nešvar přídavkový je i proto zvlášť zavržitelný, že je jím vlastně pozornost zákazníkova odvracována od řádné kvality a množství zboží resp. nabízených výkonů.
Vzhledem k tomu, že soukromé úmluvy nedostačují, aby přídavkový nešvar vyplenily, ježto se vždy najde podnikatel, který převzatým závazkům jakýmkoliv způsobem se vyhne, je potřebí, aby proti tomuto nešvaru tak těžce postihujícímu celý národohospodářský vývoj bylo čeleno zákonitým způsobem.
Přihlížeje k poměrům, které vlivem přídavkového systému v hospodářském životě od vypracování vládní osnovy nastaly, snažil se živn.-obchodní výbor některá ustanovení osnovy zostřiti.
K jednotlivým paragrafům vládního návrhu zaujal živn.-obchodní výbor toto stanovisko:
V §u 1 byly provedeny tyto změny:
V odst. 1 ke konci byla připojena věta: >ať se to děje přímo nebo prostřednictvím jiných osob<. Účelem tohoto doplňku je předejíti obcházení zákona, jež by se mohlo státi tím, že by přídavek ve srozumění s podnikatelem poskytovaly jiné osoby.
V odst. 2 nahrazeno slovo >jinak< slovem >zpravidla<, aby se tak umožnilo postihnouti zákazem i takové přídavky, které se neprodávají a mají přes to pro zákazníka určitou majetkovou hodnotu.
V §u 3 provedeny tyto změny:
V odst. 1, písm. b) byla škrtnuta slova >v poměru k ceně zboží neb výkonu, o jejichž reklamu jde, nebo v poměru k ceně prodaného zboží neb provedeného výkonu<.
Škrtnutím uvedených slov zabrání se obcházeti zákon. Pojem >nepatrná hodnota< dlužno stanoviti absolutně, nikoliv tedy, jak činí osnova, relativně. Novým zněním zamezí se poskytování cenných reklamních předmětů neb reklamních výkonů pod záminkou, že cena těchto předmětů neb výkonů jest v poměru k ceně prodaného zboží neb provedeného výkonu.
Ustanovení odst. 1, písm. c) bylo rozděleno ve dva samostatné odstavce tohoto znění:
d) reklamní zařízení, jimiž podnikatel činí reklamu pro své zboží neb své výkony, pokud jich nelze použíti k jinému účelu než reklamnímu;
d) propagační prostředky a akce (na př. světelné, zvukové, novinové, dále reklamní a firemní časopisy a pod.).<
Účelem této změny bylo umožnili reklamní zařízení i taková, jimiž podnikatel mimo svůj podnik činí reklamu pro své zboží neb své výkony. Aby však nebyl zákaz přídavků obcházen a pod titulem reklamního zařízení nebyly poskytovány zákazníku zakázané přídavky, pojato bylo do odstavce písm. c) omezení, že může jíti jen o taková reklamní zařízení, jichž nelze použíti k jinému účelu než reklamnímu.
V důsledku této změny bylo nutno přečíslovati další odstavce tohoto paragrafu a učiniti přiměřené opravy v citacích dalších paragrafů, pokud se vztahují k tomuto paragrafu.
Jako nový odstavec, a to pod písm. i) bylo do §u 3, odst. 1 přijato ustanovení:
>i) pojištění, poskytované obvykle novinami a časopisy předplatitelům bez zvláštní úplaty<, Tento doplněk byl přijat do §u 3 vzhledem k tomu, že byl požadován z kruhů novinářských a časopiseckých jakožto stará vžitá věc v tomto odvětví.
V §u 5 škrtá se celý druhý odstavec, a to proto, že by znění tohoto odstavce mohlo dáti důvod k obcházení zákona. Poskytování předmětů neopatřených jménem nebo firmou podniku jakožto reklamních předmětů dlužno vymýtiti. Ostatně stalo se ustanovení §u 5, odst. 2 vládní osnovy zbytečným vsunutím nového ustanovení §u 3, odst. 1, písm. c) do osnovy.
V §u 6 učiněny změny:
V odst. 1 za slovem >výrobci< škrtne se slovo >neb< a za slovo >velkoobchodníci< vsunou se slova >neb jiní dodavatelé<.
Účelem tohoto doplnění jest podříditi ustanovením §u 6 i takové podnikatele, které nelze zařaditi pod pojem >velkoobchodníci<.
Dále bylo v odst. 1 vsunuto před slovo >podniky< slovo >detailní<, aby se blíže vyznačilo, že má jíti o poměr mezi detailisty a jejich zákazníky.
Dále byla v odst, l škrtnuta slova >u nichž je to obvyklé< a to z toho důvodu, aby bylo možno opatření, o nichž mluví § 6, přiznati všem detailním podnikům, bez ohledu na to, je-li to u nich obvyklé či nic.
V §u 7 byly provedeny změny:
V odst. 1 vsunuta byla před slovo >dividendy< slova >t. zv.<, aby se tím vyjádřil zvláštní charakter těchto dividend odlišných od dividend u akcií a pod.
Druhý odstavec §u 7 byl změněn takto:
>Zakázáno jest uvedené dividendy před roční uzávěrkou poskytovati, jakož vůbec nabízeti nebo slibovati je v určité pevné výší nebo v určitém množství.<
Změna tato stala se z toho důvodu, že družstvům nemůže býti zabráněno, aby ve svých stanovách nebo jiným způsobem poukazovaly na zvláštní charakter svého družstevního podnikání, t. j. na poskytování dividend.
Slova >před uplynutím obchodního roku< nahrazena slovy >před roční uzávěrkou<.
V §u 9 v odst. l změněna citace hledíc k úpravě provedené v §u 3, a to tak, že na místo citace § 3, odst. 1, písm. a) až f), nastoupí citace: § 3, odst. 1, písm. a) až g).
Pod označení §u 10 vsunul živn.-obchodní výbor nové ustanovení jednající o zákazu t. zv. domácí reklamy. Tento nový paragraf zní takto:
>(1) Zakazuje se t. zv, domácí reklama, t, j, vysílání zaměstnanců podnikatelových čí jiných osob po domácnostech spotřebitelů (zákazníků) k tomu cíli, aby tam doporučovali zboží nebo výkony podnikatelovy a při tom slibovali domácím lidem různé výhody nebo poskytovali jím reklamní vzorky s doporučeným zbožím.
(2) Ustanovení toto neplatí, jde-li o výrobky, o jejichž použití, činností nebo zařízení je nutno spotřebitele (zákazníka) poučiti.<
Pojetím tohoto ustanovení do osnovy reprodukoval živn.-obchodní výbor ustanovení §u 9 dřívější osnovy ministerstva obchodu, která rovněž jednala o zákazu domácí reklamy. Výbor pokládá toto ustanovení za důležité, ježto na domácí reklamu té povahy, jak o ní jedná nynější § 10, bylo si mnoho stěžováno, zejména v oboru potravinářském.
Používání zaměstnanců neb soukromých osob k tomu cílí, aby chodili dům od domu a tam odporučovali zboží podnikatelovo, nelze označiti soutěžitelsky za bezvadné. Osoby takové dopouštějí se při tom zpravidla nekalé reklamy ve prospěch podniku je najavšího a zároveň zlehčování jiných konkurenčních podniků, při čemž mnohdy přehánějí neb vybočují z mezí instrukcí podnikatelem jím daných, aniž bylo by lze vždy podnikatele činiti za to zodpovědným. Jednání takovýchto náhončí vymykají se kontrole širší veřejnosti a důkaz o závadné činnosti takovýchto osob vzhledem k důvěrnému rázu jejích jednání je mnohdy těžko podati a jest z toho důvodu činnost jejich soutěžitelsky zvlášť povážlivá, K tomu přistupuje i okolnost, že osoby takové slibují domácím lidem různé výhody, budou-li odebírati zboží neb výkony od určitého podniku a získávají si jejich přízně zejména poskytováním různých reklamních vzorků s doporučeným zbožím, což často má vliv na tyto domácí lidi zvlášť atraktivní. Domácí lidé takto obdaření jsou přesvědčeni o zvláštních výhodách, jež jím ze spojení s podnikem vzejdou a v přesvědčení tom nabízené jím. zboží kupují nebo slibují je kupovati.
Z důvodu toho bylo nutno reklamu tak povážlivého rázu v zájmu, slušné soutěže zakázati.
Aby však zákazem domácí reklamy netrpěly jiné zřetele hodné zájmy, bylo pojato do §u 10 jako 2. odstavec ustanovení, podle něhož zákaz domácí reklamy neplatí, jde-li o výrobky, o jejichž použití, činnosti nebo zařízení je nutno spotřebitele (zákazníka) poučiti. Tak tomu bude na př., půjde-li o předvedení nějakého stroje, s jehož účelem, manipulací, výkonem atd. bude nutno spotřebitele obeznámiti, a k tomu účelu ho v jeho domácnosti navštíviti a výrobek dotyčný mu ukázati.
Ovšem že tímto ustanovením nemá býti ničeho měněno na předpisech živnostenského řádu, pokud jde o vyhledávání zakázek v domácnostech spotřebitelů.
Vzhledem k vsunutí nového paragrafu.bylo nutno další paragrafy přečíslovati a to tak, že dosavadní § 10 dostane číslo 11, § 11 číslo 12, § 12 číslo 13, atd.
V §u 11 (dřívější § 10) se v odst. 2 škrtnou slova >a< a >§ 152<, resp. v závorce slovo >a< a >§ 250<.
Tím, že odpadne v §u 11, odst. 2 citace § 152 živ, ř., resp. § 250 živn. zákona, odpadne jakožto trestní donucovací opatření uzavření provozovny, kteréžto opatření bylo by pří potrestání pro porušení zákona příliš krutým, ježto donucovací prostředky uvedené v §u 14 pro daný účel úplně stačí.
V §u 12 (dřívější § 11) v citaci uvedené v závorce bylo vsunuto písm. i) za písm, e), f), g), h) vzhledem k tomu, že nově vsunutý dodatek u §u 3 pod písm. i) mluví rovněž o obvyklostí. V témže paragrafu byla opravena tisková chyba spočívající v tom, že za slovem >soud< byl citován § 17; správně bude nyní zde citován § 16. Rovněž přeměněna citace § 10 na § 11.
V §u 14 (dřívější § 13) byla citace §u 10 změněna na § 11.
Konečně v §u 18 (dřívější § 17) byl 2. odstavec nahrazen novým zněním, a to tímto:
>Ministerstvo obchodu se zmocňuje, aby podnikům, které již delší dobu před vydáním tohoto zákona poskytovaly a dosud poskytují svým zákazníkům náhradní zboží nebo náhradní výkony (§ 6, odst. 1) ve věcech nebo výkonech, jež nejsou předmětem řádného jejích obchodování (podnikání), a které by mohly býti okamžitým odstraněním tohoto systému poškozeny, povolalo přiměřenou lhůtu k likvidaci tohoto zařízení a to nejdéle na dobu dvou let, v případě nezbytné nutnosti však na dobu nejdéle pěti let. Rozhodnutí své učiní ministerstvo obchodu po slyšení korporací v §u 12 uvedených.<
Uvedenou změnu pokládá výbor za účelnou jednak proto, že se tím umožní přihlížeti i k podnikům, u nichž datum 28. října
1918 nepřichází v úvahu, jednak proto, že předem stanovená lhůta 10 let zdá se býti výboru zbytečně příliš dlouhá. Výbor domnívá se, že bude možno likvidaci systému, o nějž jde, u některých podniků ukončiti dříve než ve lhůtě desetileté a pokládá též v zájmu jednotného postupu této věci za nutné, aby tato lhůta byla co nejkratší. Ježto není možno předem přihlížeti ke všem konkrétním poměrům, jež se u jednotlivých podniků mohou vyskytnouti, pokládá výbor za účelné pověřiti úpravou této otázky ministerstvo obchodu a zmocniti je, aby povolovalo k likvidací řečeného systému přiměřenou lhůtu. Lhůta tato však nesmí překračovati dobu 2 let, po případě dobu 5 let, půjde-li o případy, které budou nezbytně vyžadovati lhůty delší. Aby bylo možno slyšeti i stanovisko zájmových korporací o těchto věcech, stanoví se v druhé větě tohoto odstavce, že ministerstvo obchodu učiní svoje rozhodnutí po slyšení korporací v §u 12 uvedených.
Živn.-obchodní výbor navrhuje senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění otištěném ve zprávě výborové tisk 1442. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor ústavně-právní je za nepřítomného sen. Koukala předseda výboru sen. dr Havelka. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte!
Vládní návrh zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů má ten účel zabrániti tomu, aby spotřebitelé pří nákupu zboží nebyli poškozování zhoršenou jeho jakostí, poskytováním různých přídavků, kterými se u spotřebitele nebo zákazníka vzbuzuje dojem, že jsou to dary anebo prémie, tedy něco, co poskytuje se jako nadhodnota na odebrané zboží. Je však dokázáno, že se tyto dary a přídavky dávají na vrub jakosti zhoršením neb zmenšením množství zboží a že jdou vždy na účet odběratele. Důvodová zpráva vládního návrhu uvádí celou řadu věcí, které se dnes pří nákupu zboží spotřebitelům a zákazníkům přidávají.
Nešvar přídavkového obchodu se stále více rozšiřuje a zachvacuje nové a nové odvětví výrobní a obchodní. Reelní obchod je tímto nešvarem stále více zatlačován do pozadí a znemožňován. Přídavkovým obchodem jsou v prvé řadě poškozováni konsumenti, poněvadž dostávají špatnější zboží, případně výkon, pozornost spotřebitele-konsumenta se odvádí přídavkem i od ceny, jakosti i množství zboží a poněvadž přídavky zpravidla pozůstávají z předmětů nepotřebných, dražších i horší jakostí, je obchodování takové označiti za nereelní a škodlivé. Konsument bére tyto dary jen proto, poněvadž myslí, že je dostává zadarmo.
Přídavkovými obchody odnímá se obchod s těmito věcmi oprávněným odborníkům na odbyt těchto předmětů zařízeným a odkázaným, což vede k zastavování těchto podniků a k propouštění kvalifikovaných zaměstnanců. Přídavkového obchodu chápe se i kapitálově silnější cizozemský exportér. který pomocí jeho vytlačuje z našeho trhu domácí výrobce a domácí obchodníky, kteří přídavky mu konkurovati nemohou.
Vedoucím principem řádného a zdravého obchodu musí býti, dodati každému spotřebiteli zboží v nejlepší jakosti a v.ceně co možná nejvýhodnější. Přídavkový obchod je nešvarem, jehož odstranění je nejen zájmem soukromým, nýbrž i veřejným. (Souhlas.)
Návrh zákona nezakazuje poskytování různých výhod pří prodeji zboží nebo provádění výkonů; tyto výhody musí však býti skutečné, nikoliv zdánlivé, nebo předstírané, jako na př. u rabatu v penězích nebo ve zboží a v poskytování takových výhod, které jsou v obchodu a v hospodářských stycích obvyklé.
Návrh zákona je tedy více méně doplňkem zákona o nekalé soutěží z 15, července 1927, č. 111 Sb. z. a n., a má účel, podepříti reelní obchod, nepodvazuje však nijak volnost obchodování ani reklamní možnosti.
Návrhem zákona zabývala se předně užší komise živn.-obchodního výboru a pak živn.-obchodní výbor senátu. Oba výbory provedly ve vládním návrhu některé změny v §§ 1, 3, 5, 6, 7, 11, 12 a 18.
Slavný senáte! Aby bylo úplně jasno a aby bylo odstraněno každé nedorozumění, dovoluji si uvésti ustanovení §u 3:
>(1) Přídavkem nejsou:
a) cenově bezvýznamné maličkostí, které postrádají soutěžitelsky závadné přitažlivosti pro zákazníka (odběratele);
b) reklamní předměty (§ 5) a reklamní výkony nepatrné hodnoty;
c) reklamní zařízení, jimiž podnikatel činí reklamu pro své zboží neb své výkony, pokud jich nelze použíti k jinému účelu než reklamnímu;
d) propagační prostředky a akce (na př. světelné, zvukové, novinové, dále reklamní a firemní časopisy a pod.);
e) obvyklý rabat v penězích (§ 4, odst. 1);
f) obvyklý rabat ve zboží neb ve výkonech (§ 4, odst. 2);
g) obvyklé obaly či jiná obvyklá příslušenství zboží;
h) obvyklá vedlejší plnění, která jsou podle povahy věci účelná k uskutečnění prodeje (dodávky) neb k zadání výkonu anebo která slouží k nezávadnému neb snazšímu užívání prodaného zboží neb provedeného výkonu, pokud v obou těchto případech míra poskytnutých výhod nevybočuje z mezí u zboží neb výkonů toho druhu obvyklých;
ch) udílení informací, porad, kursů a pod., souvisejí-li věcně s prodejem zboží neb s provedením výkonu;
i) pojištění, poskytované obvykle novinami a časopisy předplatitelům bez zvláštní úplaty.
(2) Vládním nařízením mohou býti po slyšení zúčastněných zájmových korporací (§ 12) vyňaty ze zákazu podle § 1 ještě jiné věcí neb výkony.<
Slavný senáte! Teď příkladmo uvedu: Pod pojem přídavku nepatří zejména tradiční dárky, které se obvykle dávají, jako kalendáříčky, tužtičky, balónky, obtisky pro děti a jiné drobnůstky.
Ústavně-právní výbor projednal vládní návrh zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů, připojuje se k usnesení živn.-obchodního výboru a doporučuje si, senátu přijetí osnovy zákona ve znění zprávy výborové tisk 1442. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.
Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti.
Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.
Sděluji, že do výboru rozpočtového za sen. Stodolu nastupuje sen. dr Havelka.
Byl mně podán návrh sen. Nedvěda a soudr.
Žádám za přečtení.
Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):
Návrh sen. Nedvěda a soudr. podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu:
Senát se usnáší, aby do dnešní schůze senátu dostavil se zástupce vlády, který by podal zprávu o událostech na východním Slovensku, zvláště o příčinách, o zákrocích úřadů, o tom, zdali vláda pomýšlí tamějšímu obyvatelstvu poskytnouti vydatnou pomoc ve způsobu poskytnutí osiva, potravin, a zdali je ochotna ihned zastaviti exekuce tam prováděné, jakož i zdali je ochotna ihned zastaviti trestní řízení a persekuci obyvatelstva, které k výbuchům nespokojenosti bylo dohnáno nezměrnou bídou a hladem.
Předseda (zvoní): Kdo s tímto návrhem sen. Nedvěda a soudr., jak byl právě přečten, souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 21. března 1935 o 10. hod. s
pořadem:
1. Druhé čtení zprávy výborů živn.-obchodního a ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 1379) zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů (tisk 1442).
2. Zpráva výboru branného k vládnímu návrhu zákona (tisk 1436) o vyvlastnění k účelům obrany státu (tisk 1451).
Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 17 hod. 34 min.)