Pátek 15. března 1935
Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, Kahler, Klofáč.
Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.
Celkem přítomno 87 členů podle presenční listiny.
Členové vlády: ministři dr Dérer. dr Kramář, dr Trapl.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.
Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 10 hodin 22 minut.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
dal předseda: na dnešní schůzí sen. Csehymu, Časnému, Fidlíkovi, Ikertovi, Jančekovi, Kelloovi, Kianičkovi, Kreibichovi, dr Krnovi, Langerovi, Lukschovi, Pastyříkovi, Pavelkovi, Rovňanovi, Slámovi, Tichimu, Volkovi, Vydrové, dr Wittovi; dodatečně na schůzi dne 13. t. m. a na dnešní schůzi sen. dr Kloudovi.
Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát k jeho návrhu dal hlasováním zdravotní dovolenou na 4 týdny sen. Hakenovi.
Rozdané tisky.
Zprávy tisky 1450 až 1456, Usnesení posl. sněmovny tisky 1462 až 1464.
Zápis
o 291. schůzi senátu N. S, R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.
Z předsednictva přikázána
usnesení posl. sněmovny:
Výborům rozpočtovému a zahraničnímu tisk 1462.
Výboru ústavně-právnímu tisky 1463 a 1464.
Stanoveny lhůty výborům.
K návrhu předsedovu uloženo bylo jmenovaným výborům, aby o těchto usneseních posl. sněmovny podaly zprávu ve lhůtě co nejkratší.
Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:
1. Druhé čtení zprávy výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1314), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezí republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsaná v Paříží dne 11. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. června 1934, č. 104 Sb. z. a n. (tisk 1388).
Táží se pánů zpravodajů - za výbor národohospodářský sen. Stržila, za výbor zahraniční sen. Plamínkové - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Stržil: Nemám.
Zpravodaj sen. Plamínková: Není změn.
Předseda: Senát je způsobilý se usnášeti.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové.
Projednáme nyní druhý odstavec pořadu:
2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1449) k vládnímu návrhu zákona, kterým se osvobozují věnování k založení a k rozmnožení základního jmění nadání >Ústav T. G. Masaryka<, jakož i jiná věnování na oslavu 85. narozenin prvního presidenta republiky od daní, kolků a poplatků (tisk 1453) [podle §u 35 jedn. řádu].
Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Fr. Novák (lid.). Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Fr. Novák (lid.): Slavný senáte! Rozpočtovému výboru senátu byl předložen tisk 1449 usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2835), kterým se osvobozují věnování k založení a k rozmnožení základního jmění nadání >Ústav T. G, Masaryka<, jakož i věnování na oslavu 85. narozenin prvního presidenta republiky od daní, kolků a poplatků.
Jíž zákonem ze dne 26. února 1930, č. 23 Sb. z. a n,, byla věnována k oslavě 80. narozenin presidenta republiky ze státních hotovostí částka 20 milionů Kč. aby jích president republiky použil podle svého volného uvážení, při čemž jak věnování, tak i jeho použití bylo zproštěno na straně příjemce všech daní, kolků a poplatků.
Z tohoto obnosu určil president republiky část jako základní příspěvek pro nadání, nesoucí jeho jméno, dále se rozhodl věnovati mu celou svou soukromou knihovnu o více než 70,000 svazcích, svůj soukromý archiv a museum.
Podle jmenovacího listu ze dne 23. července 1932 založil nadání >Ústav T. G. Masaryka<, kterému věnoval shora uvedené hodnoty.
Nadační listina byla potvrzena zemským úřadem v Praze dne 23. října 1934.
Účelem nadání má býti přání zakladatele usměrnění vědeckého badání na základě bohatého materiálu nahromaděného v archivu a spisů vydaných samým presidentem republiky.
Pan president projevil ve věnovací listině nadějí, že bude mocí i v budoucností sám dalšími dary základní jmění rozmnožiti.
Vláda republiky přijala s největším uznáním tento velkomyslný významný čin presidenta republiky a předložila návrh zákona, aby všechna věnování, učiněná pro nové zřízenou nadaci ať právním jednáním, mezi živými, dary nebo pro případ smrti, byla osvobozena od daní, kolků a poplatků, jak tomu bylo obdobně podle zákona z 12. července 1928, č. 120 Sb. z. a n., o věnováních na oslavu desetiletého trvání republiky.
Rozpočtový výbor schválil usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona tisk 2835 jsa si plné vědom toho, jak velkomyslný dar poskytl první president republice, jejímu občanstvu i širší veřejností zahraniční.
>Ústav T. G. Masaryka< bude příštím generacím vždy připomínat šlechetné a velkodušné snahy prvního presidenta republiky.
Rozpočtový výbor doufá, že občanstvo se vynasnaží a uctí životní jubileum svého presidenta podle finančních možností věnováními rázu sociálního a kulturního, znajíc humánní intence svého presidenta, jeho lásku k lidem sociálně slabým, nezaměstnaným a neduživým zejména v nynějších mimořádných dobách, kdy tíseň doléhá na tyto vrstvy nejtíže.
Rozpočtový výbor přijal vládní návrh jak se na něm usnesla posl. sněmovna beze změny a navrhuje slavnému senátu, aby jeho usnesení schválil ve znění sen. tisku 1449.
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu, Navrhuji lhůtu řečnickou čtvrt hodiny.
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není, zůstává tedy pří lhůtě, jak jsem jí navrhl. Uděluji slovo přihlášené řečnící, paní sen. Stejskalové.
Sen. Stejskalová: Vážení přítomní! Právě se zde má odhlasovati, aby dary na oslavu 85, narozenin presidenta republiky byly osvobozeny ode všech poplatků. Na jedné straně vidíme, že se odpouštějí poplatky, na druhé straně však vidíme úmysl zavésti o-hromné poplatky živočišným syndikátem. Tento syndikát není sice ještě v proudu, ještě není uzákoněn, ale už vidíme, jak rodiny malorolníků, domkářů, i dělníci, hlavně dělníci nezaměstnaní v městech, trpí tím, že okamžitě bylo zdraženo mléko, Malorolníci a domkáři musí už prodávati mléko levněji, v Praze však cena mléka byla zvýšena s 1 Kč 40 na 1.90 Kč. Vidíme tedy, že právě v době, kdy je největší bída a hlad, na jedné straně se odpouští, na druhé straně se však navalují ohromné daně a poplatky na drobný pracující lid. Už dnes vidíme, jak >blahodárný< účinek má obilní syndikát, obilní monopol, a jaký blahodárný účinek bude míti mléčný monopol, který připravujete. Bude to další vyhladovování, další zbídačování. V >Českém slově<, v >A-Z< i v >Právu lidu< píšete, že 300.000 dětí u nás hladoví. A právě těmto 300,000 dětí, o kterých píšete, zdražuje se mléko, nejhlavnější potravina pro ně. Vidíme, jak to vaše hospodářství vypadá. Budete syndikalisovati, monopolisovati a naposled dělníci nebudou míti naprosto co dáti do úst. Nejen že to neprospěje domkářům a malorolníkům, ono to neprospěje ani dělnické třídě. My však víme velmi dobře, že tyto vaše syndikáty, monopoly atd. jsou vašimi posledními záchvaty, kterými hledíte udržeti ještě hospodářství, které máte, ale naprosto vám to nepomůže, poněvadž dělníci už jsou na vás pobouřeni a pobouření jsou na vás i malorolníci a domkáři, kteří musí prodávati mléko za 60 až 70 haléřů, zatím co v Praze se má prodávati za 1.90 až 1,95 Kč. Jaké je to hospodářství? Rozhlas hlásil, že v Praze je veliký přebytek mléka. My jako družstvo >Včela< měli jsme sjednáno s mlékaři, že nám budou dodávati mléko.
Předseda (zvoní): Upozorňují paní řečnici, aby mluvila k věci.
Sen. Stejskalová (pokračuje): Je to agrární strana, která jde naprosto proti dělníkům a spotřebitelům.
Vaše hospodářství vidíme nejlépe na státních lesích, které jsou v Podkarpatsku, kde se přímo rve několik set hladových dělníků, pracujících ve státních lesích o svůj chléb a došlo tam už ke krveprolití, [ ], Ale o tom vy nevíte nic. Tak vypadá hospodaření státní ve státních lesích, kde dělníci hladoví, že se musejí takovýmto způsobem brániti. Rovněž i v Lysé n. L., která je pár kroků od Prahy [ ], jsou tam ranění dělníci jen proto, že šlí žádati o chléb a prácí na okresní úřad.
Předseda (zvoní): Volám pí řečnici po druhé k věci.
Sen. Stejskalová (pokračuje): To je ten váš pořádek. Ale není daleká doba, kdy dělníci s vámi zúčtují a tyto věci si s vámi vyřídí. (Potlesk a výkřiky senátorů strany komunistické.)
Předseda (zvoní): Rozprava je skončena, budeme hlasovati. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Prosím o klid.
Budeme hlasovati ve čtení prvém.
O celé osnově zákona, o jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1449.
Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se osvobozují věnování k založení a k rozmnožení základního jmění nadání >Ústav T. G. Masaryka<, jakož i jiná věnování na oslavu 85. narozenin prvního presidenta republiky od daní, kolků a poplatků (tisk 1453).
Táži se p. zpravodaje sen F. Nováka, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Fr. Novák (lid.) Nikoli.
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1449.
Tím jest pořad schůze vyřízen.
Předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v úterý dne 19. března 1935 o 16. hod. s
pořadem:
1. Zpráva výborů živn.-obchodního a ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 1379) zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů (tisk 1442.) 2, Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu trest. v Praze ze dne 7. prosince 1934, č. j. Nt XIX 30/34-1, aby byl dán souhlas k trest, stíhání sen. Pánka pro přečin proti bezpečnosti cti (č. j. 12818/34 předs.) (tisk 1444).
Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 10 hod. 40 min.)