Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: dr Heller, dr Hruban, Klofáč.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

Celkem přítomno 106 členů, podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.

1. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1314), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsaná v Paříži dne 11. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. června 1934, č. 104 Sb. z. a n. (tisk 1388).

2. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj., súdu v Nitre zo dňa 1. augusta 1933, č. j. Nt XII 10/33, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezöho pre prečin podľa §u 14, č. 5, §u 18, č. 1 a 2, §u 14, č. 1, pre prečin podľa; §u 14, č. 3 a pre zločin podľa §u 15, č. 3 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. j. 9590/33 pred. ) (tisk 1394).

Předseda (zvoní): Zahajuji 291. schůzi senátu.

Slavný senáte! (Senátoři povstávají. )

Sděluji, že pan president republiky na blahopřání, které mu přednesli: pan předseda poslanecké sněmovny a pan předseda senátu Národního shromáždění republiky československé k jeho 85. narozeninám, odpověděl toto:

"Děkuji Vám, páni předsedové Národního shromáždění a pane předsedo vlády, za milé blahopřání - snažím a vysnažím se přání Vašemu, pokud v mých silách bude, vyhovět.

Těší mne zejména, že Vás ke mně po zvláštním usnesení posílají naše sbory zákonodárné a vláda. Jsem jako vždy i dnes přesvědčen, že demokracie je jedinou formou vládní, která nám vyhovuje i jako národu i jako státu v naší geografické situaci. Víte sami, že naše demokracie není bez chyb a že v mnoha směrech musíme ji prohlubovati a zlepšovati, a při dobré vůli nás všech to půjde. Ale situace světová i evropská je velmi vážná, než abychom mohli příliš experimentovat, jak nám radí mnozí naši netrpělivci. Jsme v pravém srdci Evropy, musíme proto umět řešit důležité úkoly, které z toho vývojem na nás doléhají. Evropsky orientováni hleďme si svého, nenapodobujme, každý stát evropský nechť si řeší své problémy, jak nejlépe umí. Nementorujme druhých, ale v rozvážném sebevědomí žádejme, aby i nám byla dána možnost po svém poctivě pracovat k zlepšení poměrů doma a přispívat k hospodářské a politické konsolidaci celé Evropy. Naše politika zahraniční je mírumilovná a konstruktivní. Naše politika vnitřní musí být demokratickou v nejlepším slova smyslu.

Přeju Vám štěstí a boží požehnání k Vašim úkolům. Prosím, spoléhejte na moji spolupráci." (Hlučný potlesk. - Senátoři usedají. )

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Csehymu, Dundrovi, Doudovi, Hakenov i, Kahlerovi, Langerovi, Nentvichovi, Ant. Novákovi; dodatečně na schůzi dne 6. března sen. Böhrovi; na tento týden, t. j. do 16. t. m. sen. Bergmanovi, dr Krčmerymu, Stodolovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu udělil senát hlasováním zdravotní dovolené: na 4 týdny sen. Koukalovi, na 6 měsíců sen. Kavanovi, na 3 měsíce sen. Ušákovi.

Zprávy tisky 1439 až 1445.

Vládní návrhy tisky 1446 a 1447.

Návrh tisk 1448.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1449.

Těsnopisecká zpráva o 283. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy o 285. až 288. schůzi senátu N. S. R. Čs.

"Z cizích parlamentů", rok 1935, ročník XVI, č. 1 a 2.

o 289. a 290. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu návrh tisk 1448.

Výborům techn.-dopravnímu a rozpočtovému vládní návrhy tisky 1446 až 1447.

Výboru rozpočtovému: usnesení posl. sněmovny tisk 1449,

vládní nařízení ze dne 22. února 1935, jímž se doplňují a mění některá ustanovení zákona ze dne 14. března 1934, č. 49 Sb. z. a n., o zřízení československého reeskontního a lombardního ústavu, změněného a doplněného vládním nařízením ze dne 13. července 1934, č. 167 Sb. z. a n. (č. 13. 418).

Výborům rozpočtovému a živn.-obchodnímu vládní nařízení ze dne 22. února 1935, kterým se prodlužuje právo vlády stanoviti nařízením nejvyšší úrokové sazby z peněžních vkladů nebo zápůjček (č. 13. 419).

Výboru imunitnímu žádost kraj. soudu v Liberci za svolení k trest. stíhání sen. Pilze pro přečin §u 17 žák. č. 50/23 Sb. z. a n. (č. 13. 398).

Předseda (zvoní): Budeme projednávat pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1314), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsaná v Paříži dne 11. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. června 1934, č. 104 Sb. z. a n. (tisk 1388).

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Stržil, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Stržil: Vážený senáte! Francouzská vláda jednala v dubnu loňského roku s vládou naší o úpravě československého dovozu do Francie a dohodla se na některých nových celních sazbách na plechové zboží a kruže, jež vyznačeno je v našem celním sazebníku položkou č. 445 a 459. Na základě této dohody vzdává se Francie nižších celních sazeb na toto zboží a přistupuje na sazby vyšší a poskytuje tak průmyslu našemu zvýšenou celní ochranu.

Je to tedy dohoda, která pro nás znamená určitou výhodu. Dohoda tato bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze ve lhůtě co možná nejkratší. Bude míti stejnou platnost jako úmluva z 2. července 1928, s níž tato dodatková dohoda souvisí. Vstoupí pak v platnost 15. dne po výměně ratifikačních listin a obě vlády si pak ještě vyhrazují uvésti ji v prozatímní účinnost dnem, stanoveným vzájemnou dohodou.

Národohospodářský výbor senátu jednal o tomto vládním návrhu ve schůzi, kterou konal dne 26. června 1934, a usnesl se jednomyslně doporučiti plenu senátu ke schválení tuto dodatkovou dohodu k obchodní smlouvě mezi republikou československou a Francií i s příslušným schvalovacím usnesením, jak uvedeno jest v tisku senátním 1388. (Souhlas. )

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor zahraniční je paní sen. Plamínková. Dávám jí slovo.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Zahraniční výbor projednal dne 16. října j 1934 předložený vládní návrh, který obsahuje dojednání z dubna m. r. o úpravě dvou položek čís. 445 a 459 čsl. celního sazebníku, dále úpravu položky 361, dojednané v březnu 1932 a konečně zrušení listiny I. zboží, nepožívajícího při dovozu do Československa doložky nejvyšších výhod, která byla připojena k dodatkové dohodě, podepsané v Paříži dne 12. května 1933.

Úprava tří jmenovaných položek je pro československý obchod velmi výhodná, neboť Francie vzdala se nižších celních sazeb a přistoupila na značné zvýšení. Zrušení listiny I. bylo odůvodněno tím, že znamenalo komplikaci pro celní službu, pro kterou bylo nutno vydávati pro poměrně málo položek zvláštní výnosy, jak při dovozu postupovati. Zahraniční výbor také pojednal o obchodních stycích s Francií vůbec a o otázce platebních styků s Německem.

Bylo konstatováno, že vlastně pro nás bývala by nová úprava francouzská velmi nepříznivá, protože v letech 1929 až 1931, která dnes jsou směrodatná pro stanovení kontingentů, jsme měli s Francií poměrně malý obchodní styk. Ale za čtyři léta poslední se náš obchod s Francií docela změnil. To ovšem by nepadalo na váhu vzhledem k těm letům, jak jsem řekla.

Jednání s Francií bylo velmi obtížné vzhledem ke všeobecnému režimu, který Francie praktikuje obecně na dovoz ze všech států. V úpravě, kterou jsme v předložené smlouvě sjednali, nebyly naše vývozní zájmy uspokojeny tak, aby to odpovídalo našim vývozním potřebám a možnostem, daným s hlediska francouzského hospodářství. Musí býti snahou naší obchodní politiky, aby v budoucích jednáních projevilo se pochopení pro vzájemné potřeby našich států a tak i na poli hospodářském aby se dokumentovala solidarita, která se projevuje na poli politickém.

Protože v této úmluvě jde vesměs o ustanovení, znamenající určitý prospěch pro československo, usnesl se po provedené debatě zahraniční výbor doporučiti plénu senátu, aby vládní návrh a příslušné schvalovací usnesení byly schváleny ve znění, předloženém tiskem 1388. (Souhlas. )

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme tedy hlasovati.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Přistoupíme nyní k projednání odst. 2 dnešního pořadu, jímž je:

Zpravodajem je pan sen. dr Farkas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Farkas: Slávny senát!

Ide tu o žiadosť kraj. súdu v Nitre zo dňa 1. augusta 1933, č. j. Nt XII 10/33, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezöho pre prečin podľa §u 14, č. 5, §u 18, č. 1 a 2, §u 14, č. 1, pre prečin podľa §u 14, č. 3 a pre zločin podľa §u 15, č. 3 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. j. 9590/33 preds.).

Imunitný výbor navrhuje, aby slávny senát nedal súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezöho pre uvedené trestné činy, a to z týchto dôvodov:

Z príležitosti volieb do obecného zastupiteľstva v Nových Zámkoch vydala komunistická strana leták v jazyku maďarskom pod nadpisom: "Vádolunk! Követelünk!" ("Žalujeme! Požadujeme!").

Zo spisov sa dá zistiť, že tieto volebné letáky boly dňa 28. februára odovzdané k rozširovaniu sen. Štefanom Mezöm robotníčke Vilmě Procházkovej v robotníckom dome v Nových Zámkoch.

Leták bol potom, a sice 2. marca nálezom kraj. súdu v Bratislave, vydaným pod č. TI 89/33, skonfiškovaný a súčasne bolo jeho rozširovanie zakázané.

Podľa názoru štát. zastupiteľstva v Bratislave jednotlivé výrazy tohoto zabaveného letáku zakladajú skutkovú podstatu prečinu kvalifikovaného dľa citovaných bodov zákona na ochranu republiky, ktorých mal sa dopustiť sen. Mezö tým, že letáky, súdom zabavené a zakázané rozširovať, odovzdával Vilmě Procházkovej k rozširovaniu a táto ich dňa 2. a 3. marca skutočne rozširovala.

Predovšetkým je treba podotknúť, že pri odovzdaní letáku k rozširovaniu nebol tento leták a ani nemohol byť ešte konfiškovaný, poneváč konfiškácia stala sa až 2. marca 1933.

čo sa týka inkriminovaných výrazov zabaveného letáku, možno konštatovať, že v tomto letáku sú veľmi ostré napadené a kritizované všetky politické strany, ktoré sa obecných volieb zúčastnily a zvlášť sa v letáku hovorí vo všeobecnosti o pánoch vykorisťovateľoch, veľkostatkároch, továrnikoch a bankároch, ktorí majú vliv na mestské hospodárenie a ktorí panujú na mestskom dome. Títo páni pracujú spolu s českými imperialistami a kapitalistami, tak na př. s Legiobankou, aby čím lepšie mohli vykorisťovať chudobné a opustené maďarské robotníctvo a zemědělstvo. Vytýka sa ďalej i štátu a štátnym úradom a úradníkom, že oni podporujú hospodárenie týchto pánov kapitalistov na úkor maďarskej robotníckej triedy a všetci bez rozdielu že sú vykorisťovateľmi pracujúceho maďarského ľudu.

Je teda vidno, že tieto výrazy sú takého všeobecného rázu, ktoré veľmi často prichádzajú v podobných volebných letákoch a zvlášť takmer stále sa opakujú v prejavoch komunistickej strany.

Sen. Mezö nie je pôvodcom, ani vydavateľom, ba ani priamym rozširovateľom zhabaného letáku. Jeho účasť na týchto trestných činoch je celkom nepatrná, hoci je pravda, že aj takáto nepatrná súčinnosť mohla by byť podkladom trestného pokračovania. Ale aj v tomto prípade, keby sen. Mezö bol pôvodcom, vydavateľom alebo rozširovateľom tohoto letáku, nebolo by možno súhlasiť s jeho vydaním k trestnému stíhaniu, poneváč aj takáto a tomu podobná súčinnosť zákonodarca pri obecných voľbách je v súvislosti s jeho zákonodárskou činnosťou a vyplýva z jeho poslania ako aktívneho politika, člena zákonodarného sboru.

Z týchto dôvodov v danom prípade nie je možno súhlasiť s vydaním sen. Mezöho k trest. stíhaniu. (Souhlas. )

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mezö pro prečin podle §u 14, č. 5, §u 18, č. 1 a 2, §u 14, č. 1, pro prečin podle §u 14, č. 3 a pro zločin podle §u 15, č. 3 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se. )

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mezö.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o vládních návrzích tisky 1446 a 1447 podaly zprávu ve lhůtě co nejkratší, a o usnesení posl. sněmovny tisk 1449 do příští schůze, která se koná v pátek dne 15. března 1935 o 10. hod.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se. )

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Sděluji, že do výboru imunitního nastupuje za sen. Stöhra sen. Lippert, do výboru branného za sen. Jokla sen. Polach, do výboru národohospodářské h o za sen. Jokla sen. Schlossnikel.

Sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v pátek dne 15. března 1935 o 10. hod. s

1. Druhé čtení zprávy výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1314), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsaná v Paříži dne 11. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. června 1934, č. 104 Sb. z. a n. (tisk 1388).

2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1449) k vládnímu návrhu zákona, kterým se osvobozují věnování k založení a k rozmnožení základního jmění nadání "Ústav T. G. Masaryka", jakož i jiná věnování na oslavu 85. narozenin prvního presidenta republiky od daní, kolků a poplatků [podle §u 35 jedn. řádu].

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.