Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Kahler, Klofáč.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

Celkem přítomno 118 členů podle presenční listiny.

Člen vlády ministr Bradáč.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.

1. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu ve Zbraslavi ze dne 16. června 1934, č. j. Nt V 48/34-3, aby byl dán souhlas s trest. stíháním sen. Horáka pro přestupek §u 2 žák. č. 108/1933 o ochraně cti (č. j. 11.700/34 předs.) (tisk 1392).

2. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1314), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsaná v Paříži dne 11. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. června 1934, č. 104 Sb. z. a n. (tisk 1388).

Předseda (zvoní): Zahajuji 289. schůzi senátu.

Vážený senáte! (Shromáždění povstává.)

Bolestná povinnost nám ukládá vzpomenouti toho, jenž právě před měsícem odešel navždy z našeho středu. Bylo to dne 3. února, kdy ve svém bytě v Opavě ve Slezsku, podlehnuv těžkému zápalu plic, ve věku 56 let zemřel člen našeho senátu kolega Hans Jokl. Mnoho z nás bylo touto náhlou smrtí překvapeno a dojato. Kol. Jokl vypadal vždy tak robustně zdráv - nevěděli jsme, že těžká cukrovka hlodá na organismu a srdci, věčnými starostmi veřejného života tolik podlomeném a ztráveném.

Sen. Hans Jokl, příslušný do Krnova ve Slezsku, narodil se dne 15. prosince 1878 ve Vídni jako syn truhláře ve Vídni. Stal se obchodním pomocníkem a již ve svém 21. roku byl zvolen do pomocnické hromady. Po dobytí všeobecného práva hlasovacího před prvými všeobecnými volbami do říšské rady vídeňské byl poslán z Vídně do Ústí nad Labem jako tajemník strany. Hans Jokl zůstal pak již v ústí nad Labem jako redaktor časopisu "Volksrecht", načež po roce, když se jeho žurnalistické schopnosti osvědčily, byl povolán do-Krnova ve Slezsku, aby tu řídil redakci listu strany "Schlesische Volkspresse".

Všechen jeho další život až do jeho smrti je od té doby spiat se Slezskem a jeho německým dělnickým hnutím sociálně-demokratickým. Po dvou letech přeložil redakci listu do Opavy, v níž mezitím vybudoval samostatnou tiskárnu strany.

V roku 1911, když mu bylo 33 let, vstoupil Hans Jokl po prvé na půdu parlamentní. Byl tenkráte jediným německým poslancem sociálně-demokratickým, jenž byl v celém Slezsku zvolen na říšskou radu vídeňskou.

Hned na počátku války musil jako pěšák narukovat a byl vyslán na ruskou frontu, kde byl těžce raněn. Po zdlouhavém a bolestném léčení byl poslán až na černou Horu, kde musil konati službu dál jako důstojník, účetní poručík. Teprve v r. 1917 byl při svolání vídeňského parlamentu poslán jako říšský poslanec na dovolenou.

V dobách převratu počátkem listopadu 1918 vykonával Hans Jokl funkci, jež byla jen přechodnou. Opava byla tenkráte prohlášena za hlavní město Sudetenlandu na Moravě a ve Slezsku, jako součásti státu německo-rakouského. Zemská vláda německá převzala dne 2. listopadu Opavu. Zemským hejtmanem byl říšský poslanec dr Robert Freissler. jeho náměstkem říšský poslanec Hans Jokl. V Opavě panoval nepopsatelný zmatek. Okresní Národní výbor český obsadil všechny dráhy. Doprava uhlí a potravin uvázla úplně. V městě vypukl hlad. Zemská Vláda německá byla nucena likvidovati, státní rada německo-rakouská se zvláštním telegramem Opavy vzdala, a 18. prosince český národní výbor pro Slezsko v Mor. Ostravě se svým předsedou, dnešním senátorem dr Zikmundem. Wittem a místopředsedou byv. sen. Lukešem v čele pěti tisíců mužů českého vojska obsadili Opavu. Všechny tyto zmatky a bouře několika dnů vyčerpaly sen. Jokla do té míry, že se fysicky úplně zhroutil!

A jací jsou to osudové lidští, že se za krátkých několik let všichni tito tři jmenovaní kolegové sešli na půdě našeho senátu jako přátelé a dobří věrní spolupracovníci!

Kolega Hans Jokl byl v r. 1920 zvolen za člena sněmovny poslanecké a v r. 1925 a 1929 za člena senátu. My v senátě máme ho jistě všichni v paměti jako člověka ušlechtilého, pilného a dobrého, jenž u nás pracoval zejména ve výborech branném a národohospodářském.

Pohřeb jeho se konal dne 6. února z Dělnického domu v Opavě za mimořádné účasti celého města a všech jeho vrstev, jakož i dělnických delegací z celého Slezska. Jeho manželka, jež byla náměstkem starosty města Opavy, se nemocna zhroutila v bytě. Syn zesnulého žije jako úředník daleko za mořem v Argentině. Se zesnulým se přišly rozloučiti všechny úřady města, i zástupcové korporací českých. Vše bylo hluboce dojato, když za zvuků hymny státní a hymny dělnické, byla rakev přenesena na vůz krematoria moravskoslezského, aby ještě tentýž den byla v Moravské Ostravě zpopelněna.

My všichni zachováme kolegu Hanse Jokla v upřímné přátelské vzpomínce! (Shromáždění usedá.)

Předsednictvu senátu došly přípisy pana předseda vlády ze dne 16. února 1935, č. j. 1123/1096/S/35 m. r., o ukončení podzimního zasedání 1934 Národního shromáždění, ač. j. 1124/1096/S/35 m. r., o svolání Národního shromáždění k jarnímu zasedání 1935.

Žádám p. zapisovatele sen. Navrátila, aby tyto dopisy přečetl.

Zapisovatel sen. Navrátil (čte):

Č. j. 1123/1096/S/35 m. r.

V Praze dne 16. února 1935.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky československé v Praze.

Pan president republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 16. února 1935 zasedání obou sněmoven Národního shromáždění dnem 19. února 1935 za ukončené.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Č. j. 1124/1096/S/35 m. r.

V Praze dne 16. února 1935.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky československé v Praze.

Pan president republiky svolal rozhodnutím ze dne 16. února 1935 obě sněmovny Národního shromáždění k řádnému zasedání do Prahy na den 5. března 1933.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Předseda (zvoní):

Předsednictvu senátu došel přípis ministerstva vnitra ze dne 28. února 1935, čís. 10.618/ 1935/7, o povolání náhradníka Jeronýma Schlossnikela za zemřelého sen. Jokla.

Žádám p. zapisovatele Navrátila, aby přípis tento přečetl.

Zapisovatel sen. Navrátil (čte):

V Praze dne 28. února 1935.

Čís. 10.618/1935.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky československé v Praze.

Na místo zemřelého člena senátu Národního shromáždění Jana Jokla povolávám na základě ustanovení §u 2 zákona o složení a pravomoci senátu a §u 56 řádu volení do posl. sněmovny za člena senátu Národního shromáždění náhradníka Jeronýma Schlossnikela, tajemníka v. v. ve Šternberku, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň to vyhlašuji v úředním listě republiky Československé.

Ministr: dr Černý v. r.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. dr Šrobárovi, na dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Kloudovi, na tento týden sen. dr Krčmérymu.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát hlasováním žádané zdravotní dovolené: na 2 měsíce sen. dr Reylovi, na 6 týdnů sen. Stöhrovi, do 27. t. m. sen. dr Korláthovi, do konce měsíce března sen. Vargovi.

Návrh tisk 1425.

Vládní návrhy tisky 1430, 1431, 1433, 1434, 1436 až 1438.

Usnesení posl. sněmovny tisky 1428, 1429.

Interpelace tisky 1426, 1427, 1435/1 a 1435/2.

Odpovědi 1432/1 až 1432/10.

Těsnopisecké zprávy o 279. až 281., 284. až 288. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis o 284. schůzi senátu N. S. R. Čs.

o 285. až 288. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu návrh tisk 1425.

Výborům zahraničnímu a ústavně-právnímu usnesení posl. sněmovny tisk 1428.

Výborům zahraničnímu, ústavně-právnímu a rozpočtovému:

usnesení posl. sněmovny tisk 1429,

vládní návrh tisk 1434.

Výboru rozpočtovému:

vládní návrh tisk 1430.

vládní nařízení ze dne 22. prosince 1934, jímž se opět mění čl. XVI, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (č. 13.070).

Výborům zahraničnímu a národohospodářskému vládní návrh tisk 1431.

Výboru brannému vládní návrh tisk 1436.

Výborům ústavně-právnímu, zahraničnímu a rozpočtovému vládní návrh tisk 1437.

Výboru ústavně-právnímu vládní návrhy tisky 1433 a 1438.

Výborům národohospodářskému, živn.-obchodnímu a soc.-politickému vládní nařízení:

ze dne 14. prosince 1934, kterým se mění vládní nařízení ze dne 12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n., o některých opatřeních týkajících se výroby a prodeje umělých tuliu jedlých (č. 13.044),

ze dne 22. prosince 1934 o slevě pachtovného pro sklizňový rok 1934 v okresích zvlášť těžce postižených neúrodou (č. 13.086).

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému vládní nařízení:

ze dne 22. prosince 1934, kterým se doplňuje vládní nařízení ze dne 5. srpna 1933, č. 170 Sb. z. a n., o mimořádné úpravě těžby dřeva a úpravě lesního a dřevařského hospodářství (č. 13.085),

ze dne 1. února 1935, č. 20 Sb. z. a n., kterým se platnost dovozních listů, pokud konci v době od 1. ledna do 30. června 1935, prodlužuje do 30. září 1935 (č. 13.265),

ze dne 8. února 1935, kterým se zavádí další příspěvek do vyrovnávacího fondu mléčného pro zemi českou (č. 13.358).

Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému vládní nařízení:

ze dne 14. prosince 1934, kterým se v zemi Slovenské provádějí změny obvodů některých okresních úřadů, berních správ, berních úřadů, katastrálních měřických úřadů a okresních soudů (č. 13.045),

ze dne 25. ledna 1935, kterým se ruší Pozemkový úřad (Státní pozemkový úřad) a jeho působnost se přikazuje ministerstvu zemědělství (č. 13.297).

Výborům zahraničnímu, národohospodářskému, živn.-obchodnímu a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 14. prosince 1934, jímž se mění vládní nařízení ze dne 4. července 1934, č. 179 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Exportní ústav (č. 18.046).

Výborům národohospodářskému, ústavně-právnímu a soc.-politickému vládní nařízení ze dne 22. prosince 1934 o dalších dočasných opatřeních při vymáhání pohledávek proti zemědělcům a nezaměstnaným v okresích zvlášť těžce postižených neúrodou, ve znění vládních nařízení ze dne 27. září 1934, č. 207 Sb. z. a n., a ze dne 6. října 1934, č. 211 Sb. z. a n. (č. 13.081).

Výborům ústavně-právnímu a národohospodářskému vládní nařízení ze dne 22. prosince 1934, jímž se mění zákon ze dne 24. února 1934, č. 33 Sb. z. a n., o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům (č. 13.082).

Výborům ústavně-právnímu a soc.-politickému vládní nařízení ze dne 22. prosince 1934, jímž se mění zákon ze dne 22. února 1934, č. 34 Sb. z. a n., o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti nezaměstnaným (č. 13.083).

Výborům rozpočtovému a živn.-obchodnímu vládní nařízení ze dne 22. prosince 1934, kterým se mění a doplňují ustanovení zákona zřizovati nové peněžní ústavy a peněžní podniky, jakož i jejich pobočné (vedlejší) závody (č. 13.084).

Výborům národohospodářskému, živn.-obchodnímu a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 22. prosince 1934 o způsobu propočítávání cen obilí po dobu účinnosti vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 137 Sb. z. a n., o úpravě obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy (č. 13.093).

Výborům soc.-politickému, rozpočtovému a ústavně-právnímu vládní nařízení ze dne 22. prosince 1934, č. 275 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních (č. 13.097).

Výborům ústavně-právnímu a tech.-dopravnímu vládní nařízení ze dne 8. února 1935, kterým se mění zákon ze dne 16. prosince 1927, č. 2 Sb. z. a n. z r. 1928,

o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovní zákon), a vládní nařízení ze dne 28. prosince 1928, č. 215 Sb. z. a n., kterým se provádí puncovní zákon (p. z.) a stanoví počátek jeho účinnosti (č. 13.359).

Výboru imunitnímu žádosti:

kraj. soudu ve Znojmě za souhlas k stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 2, resp. 3 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. o ochraně cti (č. 12.964),

kraj. soudu ve Znojmě za souhlas k stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 2, resp. 3 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. o ochraně cti (č. 13.074),

kraj. soudu v Košicích za souhlas k trest, stíhání sen. Janíka pro přečiny rušení obecného míru podle §u 14, č. 3 a 5 zákona na ochranu republiky (č. 13.091),

kraj. soudu v Košicích za souhlas k trest, stíhání sen. Janíka pro přečiny podle §u 18, č. 1 až 3 a §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. 13.092),

kraj. soudu ve Znojmě za souhlas k stíhání sen. inž. Marušáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 2 a 3 zákona ze dne 28. června 1933, č. 108 Sb. z. a n. (č. 13.141),

kraj. soudu trest, v Brně za souhlas k trest, stíhání sen. Stejskalové pro přečin podle §u 14, č. 1 a zločin podle §u 15, č. 3 zákona z 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (č. 13.197),

okr. soudu v Šahách za vydání sen. Ďurčanského pro přečin krádeže podle §u 333 tr. z. §u 48 tr. n. (č. 13.219),

vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas k stíhání sen. Mezöho pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a pro zločin vyzývání k trestným činům podle §u 15, č. 3 (ad § 1) zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (č. 13.223).

K návrhu předsedovu uloženo bylo výborům rozpočtovému, ústavně-právnímu, zahraničnímu a brannému, aby o vládních návrzích tisky 1430, 1433, 1434, 1436 a 1437 podaly zprávy ve lhůtě co nejkratší.

na dnešní schůzi dal předseda dodatečně sen. Kindlovi, Langrovi, Mikulíčkovi, Nedvědovi, Stejskalové.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešní schůze, a to jeho odst. 1:

Zpravodajem je pan sen. dr Milota, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Okresní soud ve Zbraslavi podal žádost, aby senát dal svolení ke stíhám pana sen. Horáka pro soukromou žalobu, kterou naň podal pan Frant. Němec, nájemce hotelu v Řevnicích, a to pro výtku, že soukromý žalobce svoji živnost provozuje neslušným způsobem.

Poněvadž výtka tato se stala v soukromém hovoru a týká se věci čistě soukromé, usnesl se imunitní výbor navrhnouti slavnému senátu, aby dal svolení k trest, stíhání p. sen. Horáka pro tento výrok. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát dal svolení k trest. stíhání sen. Horáka pro přestupek §u 2 žák. č. 108/1933 o ochraně cti.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Horáka.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Do dnešní schůze dostavil se nový člen senátu p. Jeroným Schlossnikela vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedových.

Žádám p. zapisovatele sen. Navrátila, aby přečetl příslušnou formuli slibu, a pana sen. Schlossnikela žádám, aby vykonal do mých rukou slib podáním ruky a slovem "slibuji". (Senátoři povstávají.)

Zapisovatel sen. Navrátil (čte):

Slibuji, že budu věren republice československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Ich gelobe, der čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen ausizuüben.

Sen. Schlossnikel (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe. (Senátoři usedají.)

Předseda (zvoní): Sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala ve středu dne 6. března 1935 o 10. hodině s

Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1314), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou československou a Francií ze dne 2. července 1928, podepsaná v Paříži dne 11. dubna 193.4 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. června 1934, č. 104 Sb. z. a n. (tisk 1388).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.