Čtvrtek 20. prosince 1934
Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Heller. dr Hruban, Kahler.
Zapisovatelé: Johanis, Stržil.
Celkem přítomno 100 členů podle presenční listiny.
Člen vlády: ministr dr Krčmář.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.
Místopředseda Donát zahájil schůzí v 17 hodin 38 minut.
Sdělení předsednictva.
Dovolenou
na dnešní schůzi obdržel sen. dr Krno.
Rozdané tisky.
Návrh tisk 1422.
Zprávy tisky 1423 a 1424.
Zápis
o 284. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.
Z předsednictva přikázán
výboru iniciativnímu návrh tisk 1422.
Místopředseda Donát (zvoní): Budeme projednávati pořad.
1. Zpráva výborů techn.-dopravního a ústavně-právního o usnesení posl. sněmovny (tisk 1418) k vládnímu návrhu zákona o dalším prodloužení účinností zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a tu, kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24, dubna 1926 a vydávají se některé zatímně předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk 1423) [podle §u 35 jedn. řádu].
Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní sen. inž. Winter, za výbor ústavně-právní sen. dr Karas.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor techn.-dopravní, p. sen. inž. Winterovi.
Zpravodaj sen. inž. Winter: Slavný senáte! Včera jste usnesli a schválili definitivní zákon o jízdě motorovými vozidly, a dnes přicházím jménem techn.-dopravního výboru žádati, abyste laskavě prodloužili provisorní zákon o jízdě motorovými vozidly s platností nejdéle do 30. června 1935.
Proč žádá vláda, aby byl provisorní zákon prodloužen, ačkoli definitivní byl už v senátě schválen? Proto, že 31. prosincem uplyne platnost dosavadního provisorního zákona o jízdě motorovými vozidly a není naděje, že by do tohoto dne mohla posl. sněmovna zpracovati a schváliti tento velmi obšírný zákon. Avšak i tehdy, kdyby jej posl. sněmovna schválila, nemohl by definitivní zákon vstoupiti v platnost ještě před novým rokem, poněvadž počátek platnosti tohoto zákona je dán dnem, kdy bude k němu vydáno vládní nařízení. Poněvadž pak zákon, jak jsme včera viděli, je pouze rámcovým zákonem a bude potřebí velmi podrobného a obšírného vládního nařízení, aby tento rámec byl vyplněn, není možno, aby usnesení posl. sněmovny i vládní nařízení bylo hotovo do 31. prosince 1934.
Z toho důvodu předložila vláda posl. sněmovně osnovu zákona, kterým se prodlužuje dosavadní provisorní zákon nejdéle do konce června příštího roku, jinak do dne, kdy bude vydáno vládní nařízení k definitivnímu zákonu. Poněvadž požadavek senátu, který vznesl na vládu, aby konečně předložila definitivní zákon, je splněn, doporučuji slavnému senátu jménem techn.-dopravního výboru, aby schválil prodloužení provisorního zákona stejně, jako to již učinila sněmovna poslanecká. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. dr Karasovi.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!
Z důvodů, které právě vyslovil zpravodaj výboru techn.-dopravního, doporučuje výbor ústavně-právní slavnému senátu přijeli této osnovy.
Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. Böhr. Prosím, aby se ujal slova.
Sen. Böhr (německy): Slavný senáte!
Včera zabývali jsme se osnovou zákona o jízdě automobily a vůbec motorovými vozidly, dnes se zabýváme zase prodloužením provisorního dopravně-technického zákona, který prodlužuje na půl roku prozatímní ustanovení mezinárodního druhu, načež má nastati konečná dopravně-technická úprava jízdy motorovými vozidly. Nejširší veřejnost však očekává a touží především po čtvrtém automobilním zákoně, totiž po naléhavé novelisaci autodopravního zákona z r. 1932, proti kterému náš křesť.-sociální klub svého času hlasoval, a o němž se až příliš splnily obavy, které jsme tehdy pronášeli. Při své řečí zmínil jsem se tehdy o varovných podáních a dobře odůvodněných návrzích tří velkých korporací automobilistů a automobilového průmyslu. Jak velice byl oprávněn jejich obsah, ukazuje dosavadní zkušenost, ježto mnoho tisíc automobilů bylo odhlášeno, výroba a prodej automobilů, zejména autobusů, klesly o 20 až 80 % a nesčetné existence a kapitál hynou, a státní pokladně právě obrovským zvýšením daní a zvýšením cen pohonných látek uniklo daleko přes miliardu Kč příjmů, jak jsme se toho vzhledem k hospodářské krisí obávali.
Ke včerejšímu a dnešnímu zákonu o dopravě auty, se kterým souhlasím, chtěl bych jen krátce toto poznamenati. Osmnáctý rok věku byl stanoven za dostatečný, aby někdo mohl býti činným jako řídíc automobilu. To je zajisté plně oprávněné, neboť v 18ti letech se zámečnický učeň vyučil, stal se tovaryšem a právě mezi zámečníky lze nalézti nejlepší síly pro řidiče automobilů. Tento stupeň stáří je také přizpůsoben pozdějším požadavkům vojenským, neboť mnoho lidí, kteří se před vojenskou službou zabývali jízdou na motorových vozidlech, bývá pak přiděleno vojenským tělesům, která potřebují řidičů, a mezi nováčky je pak dostatek vycvičených mladých sil.
Vážený pan zpravodaj velice se snažil vysvětliti pojem spolku. Chci zde poznamenati, že by >Autoklub republiky Československé< v Praze rád viděl, kdyby mu bylo přikázáno oprávnění vydávati mezinárodní osvědčení pro motorová vozidla a vůdčí listy. Proti tomu se však právem postavily jiné autokluby, poněvadž by to bylo pro veřejnost příliš drahé, pro tento malý spolek však příliš výnosné. Očekáváme splnění slibu v té příčině daného, že ponechaným výrazem >spolek< příště se bude rozuměti čelná organisace všech spolků majitelů motorových vozidel a že tato pověřena bude ministerstvem vnitra vydávati mezinárodní doklady. Rovněž očekáváme, že v zájmu šoférů dojde Donátova resoluce blahovolné a brzo praktického uplatnění.
Za nejpříjemnější vánoční a novoroční dar pro všechny korporace a osoby spiaté s jízdou motorovými vozidly bychom považovali, kdyby velký hospodářský automobilový zákon z r. 1932 podroben byl konečně důkladné a dnešním poměrům vyhovující revisi. (Potlesk.)
Místopředseda Donát (zvoní): Debata je skončena. Mají páni zpravodajové doslov?
Zpravodaj sen. inž. Winter: Nikoliv.
Místopředseda Donát (zvoní): Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona a úvodní formulí najednou.
Jsou námitky? (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1418.
Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzí hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o dalším prodloužení účinnosti zákona ze dne 16, července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímně předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk 1423) [podle §u 35 jedn. řádu].
Táží se pánů zpravodajů - za výbor techn.-dopravní sen. inž. Wintera a za výbor ústavně-právní sen. dr Karasa - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. inž. Winter: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž ne.
Místopředseda Donát: Návrhů není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1418.
Budeme projednávati další odstavec pořadu, jímž je:
2. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1419) k vládnímu návrhu zákona o volbách do zemských a okresních zastupitelstev a o jejích funkčním období (tisk 1424) [podle §u 35 jedn. řádu].
Zpravodajem je pan sen. Riedl. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte! Zákonem o organisaci politické zprávy ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., bylo ustanoveno, že členové zemských zastupitelství, zastupitelstev okresních jsou voleni, případně jmenováni na 6 let a že členství těchto členů končí uplynutím volebního období nebo rozpuštěním zemského, případně okresního zastupitelstva. Poněvadž pak volby do okresních a zemských zastupitelstev byly konány dne 2. prosince 1928, měly by se volby do zemských a okresních zastupitelstev konati koncem r. 1934, Vláda však předložila posl. sněmovně návrh zákona, kterým se volební období dosavadních zastupitelstev prodlužuje do konce r. 1935. Vláda odůvodňuje svůj návrh tím, že koncem r. 1935 uplyne také volební období posl. sněmovny a že by se tedy v době ani ne celého roku konaly troje volby do zastupitelských sborů. Přípravy pro tyto volby zaujaly by v dnešní těžké hospodářské době tolik času jak u politických úřadů, tak také u obcí, že by ostatní úkoly byly zatlačeny do pozadí, což v dnešní době není žádoucí.
Soustředěním těchto trojích voleb získalo by se však také finančně na nákladech osobních i věcných. Kromě toho ohlašuje vláda, že jsme bezprostředně před reformami, které mají zavésti v samosprávných financích určitý pořádek a umožniti jejich sanací.
Bude jistě s prospěchem, když provádění reforem bude svěřeno osobám již zkušeným, které znají do detailu potřeby samosprávy, osobám, které vedly samosprávu v dobách dobrých i zlých a které mají nejlepší přehled o tom, jaká opatření jsou s to vyvésti samosprávu z kruté finanční tísně. Kromě prodloužení volebního období obsahuje vládní osnova nové ustanovení o funkčním období zemských a okresních zastupitelstev ustanovujíc, že zemská a okresní zastupitelstva, výbory a komise, zůstávají v činnosti do té doby, dokud se neustaví nová zastupitelstva.
Dosud platný zákon nemá po této stránce ustanovení přesná a snadno vznikají pak pochybnosti, které by vyvolaly potřebu a nutnost provésti přechodná opatření, aby neutrpěla správa záležitostí zemí a jmenovitě okresů. Nové ustanovení předloženého zákona prodlužuje jasně a určitě funkční období zemských a okresních zastupitelstev, výborů a komisí až do ustavení nových zastupitelských sborů. Recipuje se tu vlastně jenom obdobné ustanovení o zastupitelstvech obecních.
Posl. sněmovna přijala vládní návrh beze změny. Ústavně-právní výbor senátu projednal usnesení posl. sněmovny v dnešní schůzí, uznal důvody vládního návrhu i účelnost navrhovaných zákonných ustanovení. Navrhuji proto jménem ústavně-právního výboru, aby slavný senát přijal vládní návrh beze změny tak, jak se na něm usnesla posl. sněmovna a jak jest obsažen v sen. tisku 1419. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu je přihlášen p. sen. Reil. Dávám mu slovo.
Sen. Reil (německy): Slavný senáte! Projednávaná vládní osnova o prodloužení funkčního období okresních a zemských zastupitelstev řadí se důstojně k prodloužení činnosti obecních zastupitelstev, jejichž funkční období zvýšeno bylo ze 4 na 6 lei. Úřadování nynějších okresních a zemských zastupitelstev prodlužuje se ze 6 na 7 let. Toto oddalování voleb ukazuje k tomu, že jsou strany, které se obávají a také musí obávati voleb, poněvadž ani úspěchy vládní činnosti nerostly do nebe. V posledních dnech konala se zde debata o státním rozpočtu na r. 1934. Rozpočtová debata poskytuje každoročně členům parlamentu vydatnou příležitost přednášeti vládě přání a stížnosti obyvatelstva, vzíti pod lupu cifry rozpočtu, uznati anebo kriticky posvítiti na činnost vlády. Při této rozpočtové debatě mohli jsme konstatovati, že se více kritisovalo nežli uznávalo. Ba také mnozí členové vládních stran mnoho kritisovali. Dostatečný to důkaz, že také vládní členové parlamentu nesouhlasí s mnohým, co nynější vládní většina vykonala, že souhlasiti nemohli. Jako červená nit vrací se ve všech řečech poukaz na velkou bídu, nezaměstnanost a hospodářskou zkázu. Není tudíž divu, když nikdo nechce nyní míti volby. Získati čas znamená získati mnoho, myslí si každý. Nastala takřka nálada jako ve třídní loterii, snad mohli bychom přece ještě vyhráti hlavní výhru, nežli stanovíme volby, když je odložíme ještě o jeden rok. Armáda nezaměstnaných, těch 700.000 lidí, kteří odkázání jsou na potravinové lístky, jest armádou příliš nejistou pro nynější vládní strany.
Pan min. předseda sice prohlásil, že jsme překonali dobu stálého poklesu hospodářského života. Kdyby takovýmto zjištěním byla bída překonána, mohli bychom se zde dnes rozejíti a trochu radostněji přáti všem radostné vánoce. Bohužel však tomu tak není. Oba kolegové ve straně, posl. Oehlinger a člen zemského zastupitelstva dr Kussl požádali v posledních dnech pana zemského presidenta dr Sobotku, aby jednou přišel do Orlických hor přesvědčiti se o strašlivé bídě, která tam panuje. Přáli bychom si, aby také páni ministři přicházeli nejen ke dnům brannosti do německého území státu, mohli by konstatovati, že nejen Orlické hory a Rudo-hoří, nýbrž že celé německé území státu stalo se nouzovým územím. Ve schůzích mluvilo se dříve o smutečních praporech na továrních komínech. Dnes tyto smuteční prapory vlají tak nadále. Ale také v továrnách všechno ztichlo a osamělo. Pilní dělníci slojí venku před branami továren, nikoli jako stávkující, nýbrž jako nezaměstnaní, A právě v době působnosti nynější vládní většiny bylo týden za týdnem hůře.
Že takováto situace nevábí k volbám, lze si vysvětliti. Vidíme, že naši živnostníci stále více chudnou. Není to smutné, když na sta živnostníků a jejich vdov, poněvadž následkem nezaměstnaností, která mezi živnostníky panuje jak ve městech tak i na venkově, uspořené koruny z lepších dnů jsou dávno spotřebovány, odkázáno je nyní na malou podporu, na státní důchod pro přestárlé 500 Kč ročně? S jakým nadšením mají tito lidé jíti do voleb? Obzvláště německé obyvatelstvo na naších hranicích chudne stále více. Co má majitel lučního hospodářství v Orlických horách nebo v Krkonoších z toho, že ceny obílí stouply, on, který má jen louku, aby mohl krmiti jednu nebo dvě krávy a svou kozu? Jde-li to dobře, má snad ještě pole brambor. pole ovsa a žita. Nepatrný výtěžek polních plodin nestačí hraditi spotřebu v domácnosti. Poněvadž cizinecký ruch je znesnadněn potížemi na hranicích, utichl ruch v našich boudách a hostincích v horách, majitelé jsou předluženi. Berní exekutor vymáhající neoprávněně vysoké daně je stálým hostem v těchto boudách a hostincích, u těchto malých hospodářů a domkářů. Ztěžuje se dokonce horalům jinak bezplatné odnášení chvoje s druhé strany hranic, poněvadž v celním nařízení z r. 1932 bylo stanoveno clo 6 Kč ze 100 kg chvoje.
Jazykové šikany mají také namnoze vinu na tom, že cizinců nepřichází k nám tolik jako dříve. Potlačení cizineckého ruchu přináší s sebou, že dcery a synové naších horalů nenalézají v horských hostincích zaměstnání jako sluhové, pomocnice v kuchyni a v domácnostech, a musí jako nezaměstnaní bráti podíl u skrovného stolu rodičů. Domácí průmysl, výroba dřevěných krabiček, ruční tkalcovství, řezbářství zmizely z naších horských obcí, a za to dostavil se hlad.
Tito horalé jsou příliš nejistými voliči pro naše vládní strany. Kdyby volby do okresních a zemských zastupitelstev byly bývaly stanoveny na tento podzim, jak to po uplynutí šestiletého funkčního období mělo býti, pak by zajisté byla vládní koalice utrpěla těžkou trhlinu, a parlamentní potíže mezi rudými a zelenými byly by se ještě zvětšily a parlamentní volby nastaly by pak ovšem na jaře 1935. Nyní má se předloženým doplňovacím zákonem dráha uvolniti. Podle některých časopiseckých zpráv mají sice volby do parlamentu nastati také ještě na jaře 1935, bude záležeti na tom, která barva v koalicí bude silnější a která slabší. Nechá-li slabší barva silnější barvu přiměřeně působiti, pak zůstane obyvatelstvu ještě nějakou dobu zachován obraz nynější rudozelené koalice. Podzim 1935 přinese pak uplynutí funkce nynější poslanecké sněmovny.
Pak nastane otázka: Co je se senátem, který má osmileté zákonité funkční období? V demokratickém státě mají znaky demokracie plně účinkovati. Dosud byl senát pokaždé rozpuštěn s posl. sněmovnou. Bude tomu také nyní? Pak musili bychom se tázati: Byla při usnesení zákona, volebního špatnou myšlenka, která pro posl. sněmovnu stanovila šestileté a pro senát osmileté funkční období? Anebo musili bychom se tázati: Je senát méně spolehlivý? Hlasování, které zde včera bylo provedeno, dokázalo dokonce, že senát jest obětavý a i na úkor svých členů spoří pro stát.
S hlasováním o odkladu voleb do okresních a zemských zastupitelstev souvisí všechny tyto otázky a vláda bude musit na ně odpověděti před stanovením terminu voleb. Voličstvo a obzvláště německé voličstvo bude musit přede dnem voleb přezkoumati všechna usnesení a rozhodnuli nynějších
vládních stran, zvýšení daní a dávek, zkrácení nemocenských pojištěnců, snížení podpory v nezaměstnaností, ohrožení německých zaměstnanců pensijního ústavu, příliš malou péčí o obětí hospodářské krise a příliš vlažný boj proti krisi, opomíjení stejného práva všech státních občanů, stálé odstrkávání německého obyvatelstva při žádostech o místa ve státní službě, snížení platů a mezd, komedií s třináctým měsíčním služným, daň z automobilů, snížení demokracie, nepotvrzování zvolených starostů, vyřazení širokých německých vrstev lidu u samosprávy, dvanáctimiliardový dluh samosprávných korporací, státní dluh skoro 40 miliard, úhrnné zadlužení hospodářství v částce 113 miliard, škodlivé uzavření velkého počtu německých středních škol, skandál s insigniemi, zvýšené výdaje pro účely válečného zbrojení, prodloužení vojenské doby služební a všechny ty vymoženosti, pomocí kterých budována byla hora úspěchů nynější vládní koalice.
Pro předloženou změnu zákona my němečtí křesť.-sociálové nemůžeme hlasovati, poněvadž znamená prodloužení nynějšího systému. (Potlesk.)
Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo pan sen. Hubka.
Sen. Hubka: Slavný senáte! Pokládám za svou povinnost, abych se pří této příležitosti dovolával těch důvodů vlády pro odklad voleb do okresů a zemí, kde vláda ohlašuje určité reformy samosprávných financí. Reklamují také s tohoto místa se vším důrazem, aby přípravy vlády po této stránce byly pokud možno záhy realisovány. Oněch 12 miliard samosprávných dluhů, úroková a úmorová služba z těchto výpůjček zatěžují naši samosprávu do té míry, že únosnost úkolů samosprávných pomalu končí. Máme řadu okresů, které pravidelné své příjmy věnují jen a jen úrokové a úmorové službě ze zápůjček. Podobně je tomu pomalu i u obcí. Kde pak zůstává všechna ostatní služba, kterou od samosprávy očekáváme pro zájem veřejný? Kde je úkol obcí, okresů a zemí v podnikání investičním, kde jsou úkoly kulturní a sociální? Nemůžeme žádati jen a jen na státu, aby splnil všechny tyto povinnosti, vyplývající z poměru k veřejnosti. Samospráva byla, je a bude velmi důležitým faktorem našeho veřejného života a my se nemůžeme dívati prostě na ubíjení samosprávy, jak se děje dnes z nedostatku porozumění pro finanční potřeby samosprávy. Upozorňuji však, že pro sanaci samosprávy nestačí jenom to, co se připravuje, nestačí zřízení nějakého sanačního fondu, z něhož V by byly čerpány prostředky k úhradě úrokové a úmorové služby samosprávy. Kořen samosprávných nesnází tkví poněkud hlouběji. Poukazuji zejména, na zákony, které byly vydány proti samosprávě r. 1927. Je to ten nešťastný 15. červen, který zaznamenává vydání zákona č. 76 o přímých daních, č. 77 o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a č. 78 o stabilisačních bilancích. Novelisace těchto tří zákonů, které sahají na kořen samosprávy, které útočí přímo na život naší autonomie, je nevyhnutelná. Dovolávám se proto také toho, aby vláda připravila novelisaci těchto zákonitých opatření, abychom připravili naší samosprávě do budoucna lepší život.
Vážení kolegové a kolegyně! Musíme si uvědomiti, že nebudou-li u nás spořádané obce, nebude také spořádaného státu. Spořádaná obec je základem spořádaného státu. Spořádaná obec rozumí se pro mě spořádaná samospráva. Státní správa a samospráva musejí býti v našem veřejném životě dvěma exponenty, které si navzájem ve prospěch veřejného života zdárně (Předsednictví se ujal předseda dr Soukup.) konkurují. Proto při této příležitosti reklamují, jak jsem již řekl, rychlé vyřízení reformních snah vlády po stránce samosprávných financí. Ale reklamuji také základní, od kořene jdoucí reformy ve prospěch naší samosprávy. >Spořádaná obec základ spořádaného státu<, musí býti úkolem naší vlády a naších zákonodárných sborů pro nejbližší dobu po novém roce. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme tedy hlasovat.
Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to nebude-li námitek, o celé osnově zákona a úvodní formuli najednou.
Jsou námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1419.
Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o volbách do zemských a okresních zastupitelstev a o jejích funkčním období (tisk 1424).
Táži se pana zpravodaje sen. Riedla, zda navrhuje nějaké změny nebo opravy textové.
Zpravodaj sen. Riedl: Nikoliv.
Předseda (zvoní): Není návrhů.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1419.
Projednáme nyní poslední odstavce pořadu:
3. Návrh posl. sněmovny, aby byly prodlouženy lhůty dané §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o osnovách zákonů:
a) kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusí (tisk 2245-I);
b) o veřejné stráži zemědělské (tisk 699-II);
c) o ochraně polního majetku (tisk 702-II);
d) o otváracej a zatváracej hodine obchodných miestností v zemí Slovenskej a Podkar-patoruskej (tisk 1079-III);
e) o hasičském příspěvku při požárním pojištěni (tisk 1357-III).
Navrhuji, aby žádosti posl. sněmovny o prodloužení každé této lhůty o další 3 měsíce bylo vyhověno.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh se schvaluje a senát prodloužil posl. sněmovně lhůty dané §em 43 úst. listiny o 3 měsíce.
Tím je pořad schůze vyřízen.
Sděluji, že do výboru živn.-obchodního nastupuje místo sen. Starka sen. Polach a do výboru imunitního za sen. Rovňana nastupuje sen. dr Buday.
Vážený senáte! Přikročujeme k ukončení své činností v tomto roce 1934, Můžeme na ni jistě hleděti s klidem a uspokojením u vědomí vykonané povinnost} vůči státu a potřebám jeho obyvatelstva. Senát absolvoval v tomto roce 43 schůze plenární, 169 schůzí výborových a 6 schůzí subkomitétů. Předsednictvo senátu konalo 13 schůzí a z toho 4 schůze společné s předsednictvem sněmovny poslanecké. Bylo jednak rozdáno, jednak projednáno 42 návrhů vládních, 30 usnesení sněmovny poslanecké, 34 návrhů iniciativních, 145 zpráv výborových v 93 tiscích, 47 interpelací ve 21 tisku a 45 odpovědí na interpelace v 15 tiscích. V plenu byly projednány 52 vládní předlohy, z toho 31 jako usnesení sněmovny poslanecké, a bylo ratifikováno 20 smluv mezinárodních.
Děkují všem členům senátu, kteří ve výborech i v plenu pracovali se vší vážností a pílí a odbornou znalostí a tím se tolik zasloužili o to, aby všechna jednání senátu byla na úrovni, jaké je hoden a jaká je a má býti příkladem skutečného demokratického parlamentarismu.
Náš poměr ke sněmovně poslanecké byl vždy upřímný a loyální a naší snahou byla vždy rozumná dělba práce mezi oběma sněmovnami, jak toho rychlý a složitý běh života v dnešní těžké a tak odpovědné době nezbytně vyžaduje.
Děkuji zároveň všem kolegům ministrům s panem předsedou vlády v čele za vše to, čím se v tomto tak obtížném roce s takovou svědomitostí a uznáníhodnou pracovitostí a všechny jejich síly vyčerpávající obětavostí přičinili o šťastné překonání tolika svízelů a konfliktů a čím ve své konstantní spoluprácí s oběma sněmovnami potvrdili a posílili dobré jméno našeho státu a jeho demokratických zařízení. Naše Národní shromáždění pracuje, a poněvadž pracuje, také žije a zůstává základní raisonou i zárukou naší loyální a své odpovědnosti si plně vědomé demokratické spolupráce. Plni oprávněných nadějí můžeme hleděti příštímu roku s klidem vstříc ve vědomí, že pevně střežíme rovnováhu svého státního rozpočtu, že se soustavně pracuje k obnově našeho hospodářského života, jeho výroby zemědělské a průmyslové, že se vážně přikročuje k sanaci těžkých poměrů naší samosprávy, že se pečuje o obětí dnešní strašné světové krise hospodářské, že se podniká vůbec vše, co je v možnostech našeho státu, abychom tímto obdobím světové krise prošlí beze všech katastrof a tím dovršili svůj boj o svobodu a samostatnost a navždy zabezpečili svůj stát, v němž se všichni chceme cítiti plně doma, a o němž všichni toužíme, aby se stal útočištěm pravé svobody a demokracie, zárukou pokoje, pořádku i práce, i zabezpečením spokojeného života všeho jeho obyvatelstva a sociální spravedlnosti vůči všem trpícím a nešťastným naším spoluobčanům.
Jsme a zůstaneme na stráži plné brannosti našeho státu ve vědomí, že tůn sloužíme nejenom obraně naší vlasti, nýbrž i obecnému míru, a vyslovujeme v této chvíli svou hlubokou vděčnost našemu ministru zahraničí za vše to, co v osudových chvílích poslední doby vykonal v Ženevě pro naší bratrskou Jugoslávii, pro povznesení Společnosti národů, pro upevnění Malé dohody a tím také pro všechen evropský mír. o němž věříme, že nám pro příští rok 1935 zůstane zachován. (Výborně!)
Tato chvíle, vážení přátelé, je snad poslední, co jsme tu shromážděni před svátky vánočními a Novým rokem. Je možno, že za rok tu již bude v této chvíli nový senát ve svém novém složení. Moderní život se řítí přímo prudce a nezastavitelně vpřed a v dnešní vzrušené době není pro nikoho větší odměny než vědomí, že poctivě, svědomitě a věrně konal všechny povinnosti, jež na něho byly vzneseny nejvyšším, co je, to je důvěrou našeho národa.
Přejí-li vám, vážení kolegové a kolegyně a drazí přátelé, šťastné svátky vánoční i šťastný Nový rok s tím, abyste těchto několik volných okamžiků prožilí v klidu a s novými zvýšenými silami se vrátili, nemohu nevzpomenouti ještě také faktu, jenž patří k nejvýznačnějším v tomto roce, volby našeho presidenta republiky. Musíme vysloviti pocit velikého štěstí nad tím, že tento náš president prožívá dobu, kdy jeho zdraví se opětně stabilisovalo, musíme proto vysloviti své nejvroucnější přání, aby tento vzácný, veliký, nenahraditelný poklad, kterým je všem nám život a zdraví tohoto muže, zůstal nám na dlouho a dlouho ještě zachován. (Hlučný, dlouhotrvající potlesk.)
Mnoho díků všem vám, drazí přátelé, za všechno, co jsme vykonali v roku minulém, a na šťastnou shledanou v novém roce k nové úspěšné práci pro stát a všechen náš lid. (Potlesk.)
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.
Konstatuji, že žádný návrh podán nebyl.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 18 hod. 24 min.)