Přítomni: Předseda dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: dr. Karas, Pichl.

Celkem přítomno 114 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr. Dérer, dr. Krčmář.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda dr. Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 40 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Koukalovi; na tento týden sen. Ďurčanskému a dr. Krčmérymu.

Rozdané tisky.

Zprávy tisky 1326 až 1331, 1335 a 1336.

Návrhy tisky 1338 až 1341.

Interpelace tisk 1342/1 až 1342/4.

Vládní návrhy tisky 1344 a 1345.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1346.

Těsnopisecké zprávy o 263. až 265. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy

o 267. a 268. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrhy tisky 1338 až 1341.

Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému vládní návrh tisk 1344.

Výboru ústavně-právnímu vládní návrh tisk 1345 a usnesení posl. sněmovny tisk 1346.

Výboru imunitnímu žádost okr. soudu ve Zbraslavi za souhlas k stíhání sen. Horáka pro přestupek §u 2 zák. č. 108/1933 o ochraně cti (č. 11.700 předs.).

Stanovena lhůta výboru.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát k jeho návrhu uložil výboru ústavně-právnímu k podání zprávy o vládním návrhu tisk 1345 lhůtu 3 dnů.

 

Předseda (zvoní): Budeme projednávati dnešní pořad schůze, a to nejprve odst. 1.

1. Zpráva ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1289) o umořování listin (tisk 1325).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr. Karas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Předloha tato znamená další krok na dráze unifikace práva na státním území republiky.

Umořování listin podléhalo dosud dvojímu právu: rakouskému a uherskému. Předloha tato zavádí jednotnost práva a zároveň stanoví různé změny na podkladě zkušeností zatím nabytých, zejména stanoví, které listiny lze umořovati. V podstatě všecky, pokud nejsou určitě některé vyloučeny (§ 2). Předloha dále stanoví, který soud je příslušný k řízení, a sice je to všeobecně okresní soud proti dosavadnímu právu, kde to byly soudy sborové.

Konečně osnova předpisuje podrobně řízení všeobecné, jak se má postupovati, když se někdo obrátí na soud a žádá za umoření určité listiny.

Pro toto řízení je předepsáno formální řízení nesporné, pokud nejsou některé zvláštní předpisy, jak to zákon cituje.

Osnova lato skládá celou materii do jednoho zákona, stanovíc stručně a jasně okolnosti a podmínky, aby každý občan mohl se podrobně informovati, jak si má počínati, když některou listinu ztratí. Listiny, které nelze umořiti, vypočítává § 2.

Přípustnost umoření je všeobecná, pokud ovšem sama podstata papíru nevylučuje možnost umoření, jako na př. bankovky, státovky, různé vstupenky, známky, nebo pokud účinnost umoření nepřesahuje hraníc státu (jako při dlužních úpisech cizích států), neboť účinek našeho soudního prohlášení měl by platiti pro území cizího státu, ale my to nemůžeme cizímu státu předpisovati.

Pokud se týká podrobností, poukazuji na zákon sám, který zcela jasně vysvětluje způsob řízení. Tak zejména je potřebí upozorniti na §§ 19 a 20 stran umoření kuponů a talonů, kdy umořování těchto papírů v podstatě nespadá pod úřední umoření, nýbrž přenechává se soukromé iniciativě stran, tedy dohodě stran a nikoli soudu.

Ústavně-právní výbor podrobně prozkoumal tuto předlohu a navrhuje slavnému senátu její schválení ve znění, jak jest obsaženo ve výborové zprávě tisk 1325, po některých změnách, které si dovolím navrhnouti při druhém čtení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati ve čtení prvém.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly.)

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o umořování listin (tisk 1325).

Táži se pana zpravodaje sen. dr. Karasa, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte!

Podle usnesení výboru ústavně-právního navrhuji, aby v projednávané osnově zákona byly provedeny opravy tiskových chyb, jež omylem se tam dostaly, aby totiž:

1. v §u 3, odst. 2 ve 3. a 4. řádce škrtnuta byla slova "anebo jde-li o umoření pojistky",

2. v §u 4 v řádce 2 zdola odpadla čárka za slovy "č. 1",

3. v §u 6 odst. 2, písm. e) v poslední řádce odpadla čárka za slovem "talon",

4. v §u 11 odst. 1, písm. b) v řádce 1 odpadlo slovo "pojistky",

5. v §u 19 odst. 2 v řádce 2 zdola místo "neb" stálo správně "nebo",

6. v §u 25, odst. 1 v řádce 4 byla za slovem "směnečného" místo tečky dána čárka a doplněna slova "jakož i ustanovení zákona o pojistné smlouvě, týkající se umoření pojistek.",

7. v §u 26 v řádce 15 a 16 shora odpadla slova "§ 9, odst. 3 zákona ze dne 23. prosince 1917, č. 501 ř. z., o pojišťovací smlouvě,".

 

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, a to s textovými změnami navrženými panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž je:

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1276), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsaná v Praze dne 9. dubna 1934 (tisk 1321).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. dr. Klouda, za výbor národohospodářský místo omluveného p. sen. Černého p. sen. Hubka.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr. Kloudovi.

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Slavný senáte!

Poměrně dobré obchodní styky naše s královstvím Albánským, upravené prozatímní obchodní smlouvou ze dne 19. ledna 1926, přerušeny byly r. 1933 se strany Albánie výpovědí smlouvy, následkem čehož prozatímní smlouva pozbyla platnosti dnem 29. prosince 1933, od kteréhož dne jsme se státem Albánským v bezesmluvním stavu.

Naše obchodní bilance vůči království Albánskému po celou dobu trvání prozatímní smlouvy byla každého roku aktivní. Vykazovala již v prvním roce smlouvy - r. 1926 - aktivum přes 2.000.000 Kč, které v letech konjunktury mezinárodního obchodu dostoupilo výše přes 5.635.000 Kč (r. 1931), odtud pak sice klesá, ale ještě r. 1933 vykazuje naše aktivum v částce 3.618.000 Kč. Při tom sluší uvážiti, že statistická data o vývozu našeho zboží do Albánie nejsou úplná a že podle výkazů albánských jeví se vývoz našeho zboží do Albánie proti datům našim ještě o něco vyšší.

Přes poměrně neznačný rozsah vzájemného obchodu sluší při trvalé aktivnosti naší obchodní bilance s Albánií považovati stát tento za odbytiště pro nás dobré a proto nutno s povděkem konstatovat, že jednání o novou definitivní úpravu obchodních styků s Albánií provedeno bylo urychleně a že bezesmluvní stav mezi oběma státy trval poměrně jen krátkou dobu.

Nová obchodní smlouva, podepsaná v Praze dne 9. dubna 1934, spočívá na integrální zásadě nejvyšších výhod, a to jak pro nakládání se zbožím (čl. 1 a 2), tak i s příslušníky, osobami fysickými i právnickými (čl. 4).

Pokud jde o vzájemný dovoz zboží, ustanovuje úmluva (v čl. 3), že obě vlády se musí dohodnouti o jeho úpravu, kdykoli by mělo dojíti k nějaké jeho změně. Zároveň úmluva má ustanovení (v čl. 6), že obě vlády se dohodnou administrativní cestou o úpravě vzájemného dovozu pro přítomnou! dobu. To se také stalo.

Ze zásady nejvyšších výhod byly v úmluvě stipulovány (v čl. 5) výjimky, které má republika Československá i v jiných obchodních smlouvách.

Úmluva platí na dva roky. Nebude-li tři měsíce předem vypověděna, prodlužuje se automaticky s možností vypověděti jí kdykoli předem na tři měsíce.

Úmluva nemá zvláštních závazků celně-tarifních. Tuto otázku nepřímo upravuje ustanovení závěrečného protokolu, které dává oběma smluvním stranám určité možnosti. Kdyby jedna z nich jakýmkoli opatřením zatížila dovoz nebo vývoz, má druhá strana právo žádati jednání o takové otázce. Kdyby toto jednání nevedlo k uspokojivé dohodě, má strana, která o jednání žádala, právo vypověděti úmluvu kdykoli se lhůtou 30 dnů.

Zahraniční výbor projednal vládní návrh ve schůzi konané dne 18. června 1934 a usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby schválil předloženou obchodní úmluvu, (Souhlas).

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor národohospodářský (za omluveného sen. Černého), panu sen. Hubkovi.

Zpravodaj sen. Hubka: Slavný senáte!

Vláda předložila oběma sněmovnám Národního shromáždění ke schválení obchod-"ní úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsanou v Praze dne 9. dubna 1934.

Republika Československá snaží se dosáhnouti co nejvíce výhodných dohod se státy, se kterými obchodujeme, neboť jednou ze základních existenčních otázek republiky je soustava dobrých obchodních smluv. Aktivní platební bilance zaručuje stabilitu měnovou. Jako u řady dosavadních našich obchodních smluv byla důvodem pro úpravu obchodních styků s královstvím Albánským obchodní úmluva směřující k zajištění československého vývozu, kterému mají býti získávána vhodná odbytiště.

Albánie má jen nepatrný vlastní průmysl, jenž nestačí ke krytí nejnutnějších potřeb obyvatelstva; jsou tu jen mlýny, koželužny, sýrárny, výrobny makarónů, domácké tkaní vlny, hedvábí a lnu, výroba obuvi a oděvů nejprimitivnějšího rázu, kdežto všechny ostatní průmyslové výrobky musí býti dováženy.

Z republiky Československé vyváží se do Albánie hlavně toto zboží: vlněné, hedvábné, kožené, konfekční, skleněné, hliněné, bavlněné, z papíru železné, z jiných obecných kovů, stroje a přístroje. Vedle vyjmenovaných průmyslových výrobků vyváží se do Albánie velká část československého zboží, klére není československou statistikou zachyceno.

Vzhledem k důležitosti přesné evidence našeho vývozu jest si přáti, aby statistická sdělení byla uváděna co nejvíce možno přesnými číslicemi. Podle údajů albánské statistiky činí celkový československý vývoz do Albánie okrouhle 10 milionů Kč ročně.

Albánská vláda rozhodla se minulého roku vzhledem k pasivitě albánského zahraničního obchodu se státy, s nimiž má Albánie čilejší obchodní styky, změniti dosavadní obchodní politiku a nahraditi dřívější smlouvy, upravující hospodářské vztahy ke zmíněným státům, smlouvami novými, jež by lépe odpovídaly změněným hospodářským poměrům přítomné doby.

Touto obchodní úmluvou, mezi republikou Československou a královstvím Albánským upravují se naše obchodní styky definitivně na dva roky,

Národohospodářský výbor projednav vládní návrh ve schůzí konané dne 6. června 1934 usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil obchodní úmluvu a přijal schvalovací usnesení ve znění svrchu navrženém. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je schvalovací usnesení přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Projednáme nyní odst. 3 pořadu:

3. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1282), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Tureckou, podepsaná v Ankaře dne 30. dubna 1934 (tisk 1322).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr. Klouda, za výbor národohospodářský sen. dr. Rozkošný.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr. Kloudovi.

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Slavný senáte!

Národnímu shromáždění ke schválení nově předkládaná obchodní dohoda mezi státem naším a republikou Tureckou je významným dokladem toho, jak rychlým poměrně změnám v době kříse podrobena je úprava mezinárodních hospodářských vztahů.

Obchodní smlouva mezi oběma státy, uzavřená v Ankaře dne 31. května 1927, vypovězena byla Tureckem po sotva dvouletém trvání dne 25. března 1929 a pozbyla platností dnem 24. září 1929.

Těsně před vypršením této smlouvy sjednána byla další toliko prozatímní dohoda ze dne 19. září 1929, původně toliko na 6 měsíců, ovšem s možností dalšího jejího prodloužení mlčky, pokud nebude výslovně - na 30 dnů - vypověděna.

Tato prozatímní dohoda bude nyní zaměněna definitivní obchodní dohodou, u-zavřenou v Ankaře dne 30. dubna 1934.

Podstatné změny, obsažené v této nové smlouvě proti dohodě z r. 1929, jsou tyto: kdežto dohoda z r. 1929 stanovila doložku nejvyšších výhod jen pro nakládání se zbožím, rozšiřuje nová dohoda tuto výhodu na veškeré obchodní styky (odst. 1).

Naproti tomu však omezuje se doložka nejvyšších výhod v nové dohodě pro obor povolovacích řízení, a to se zřetelem na úsilí Turecka, aby vyrovnalo svou bilanci platební a zejména pak svou bilanci obchodní.

V nové dohodě se stanoví doložka výslovně pro poplatky a ostatní podmínky dovozního režimu (odst. 4).

Pokud jde o vzájemný dovoz zboží, ustanovuje dohoda (odst. 3), že obě vlády se dohodnou o jeho úpravě.

Dosavadní dohoda byla kdykoli vypověditelná se lhůtou 30 dnů; nová dohoda má platiti pro šestiměsíční období s možností vypověděti ji vždy 30 dnů před uplynutím každého období.

Turecko náleží mezi státy pro náš zahraniční obchod velmi důležité.

Obchodní bilance naše s ním vykazovala trvale slušné aktivum, liteře teprve v r. 1933 změnilo se v pasívum pro nás, i lze proto očekávat, že při předpokládaném zlepšení mezinárodních hospodářských poměrů také obchodování státu našeho s republikou Tureckou vykáže výsledky pro nás příznivější.

Zahraniční výbor senátu projednav předložený vládní návrh ve schůzi konané dne 18. června 1934 usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil tuto obchodní dohodu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní); Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. dr. Rozkošný. Dávám mu slovo,

Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Slavný senáte!

Výbor národohospodářský jednal o tomto vládním návrhu ve schůzi dne 6. června 1934 a usnesl se z důvodů, které zde byly právě panem zpravodajem výboru zahraničního uvedeny, doporučiti slavnému senátu, aby tuto obchodní dohodu schválil. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím, usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Projednáme nyní odst. 4 pořadu:

4. Zpráva imunitného výboru o žiadosti okr. súdu trest. v Prahe zo dna 16. ledna 1934, č. j. Nt VI. 5/33, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Johanisa pre priestupok podľa §§ 2, 3 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. j. 10527/34 preds.) (tisk 1296).

Zpravodajem je pan sen. Pocisk, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Pocisk: Slávny senát!

Podaním zo dna 6. novembra 1933 na zemský úrad v Prahe podaným a podpísaným sen. Johanisom, bola tlmočená žiadosť občianstva obce Hostomice, aby starosta tejto obce p. Ľudevít Skřivan bol z úradu starosty sosadený, poneváč ďalšia jeho činnosť v obci spôsobuje občianstvu škody. Ako dôvod tejto žiadosti bolo v podaní uvedené:

1. Neporiadky vo vedení mestskej kancelárie po stránke administratívněj i účtovnej (ztrácajú sa spisy, účty od r. 1931 nie sú v poriadku, obecné dávky nie sú vyberané podľa pravidiel, hlavné knihy na bežný rok neboly dosial vôbec založené, likvidovanie i služba pokladná je sverená jednej osobe a do účtovej knihy hlavnej po uzáverke učinené zápisy a pod.),

2. mestská rada nie je svolaná týždenne, usnesenía sa neprevádzajú,

3. schôdzky zastupiteľstva nie sú podľa zákona svolávané, usnesenía vyžadujúce schválenía okr. úradu vyvolané bez zákonnej prezencie a pod.,

4. starosta k vybaveniu agendy používa úradníka, s ktorým je zavedené trestné pokračovanie pre zneužitie úradnej moci,

5. starosta spálil vlastnou rukou balík spisov, ktorý mu bol k podpísaniu alebo k preskúmaniu predložený,

6. penzionovaný úradník vo funkcii predsedu finančnej komisii vyzdvihnul z vkladnej knižky obnos, z ktorého výplaty predviedol vo svojej ujmy, vniknul do kancelárie, toto do účtovných kníh vpísal,

7. kľúče od pokladne sú svěrované cez noc strážnikovi, ktorý v byte i niekoľko dní prechováva značnejší obnos.

Týmto podaním súkromný žalobca Ľudevít Skřivan cíti sa byť dotknutý na svojej cti a žaluje sen. Johanisa pre priestupok podľa §u 2 event. §u 3 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n.

Imunitný výbor po predchádzajúcom vypočutí sen. Johanisa navrhuje, aby slávny senát nedal súhlas k trest. stíhaniu sen. Johanisa pre priestupok podľa §§ 2, 3 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n.

Dôvody: Priestupku podľa §u 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. sa dopustí, kto niekomu na cti ublíži tým, že pred tretou osobou o ňom akýmkoľvek spôsobom uvedie, lebo sdělí skutočnosť, ktorá by ho mohla vydať v opovržení, lebo snížit v obecnom mienení. Vedel-li ten, kto niekoho pomluvil, že skutočnosť, ktorú uviedol, aby ďalej sdělil, je nepravdivá, dopúšťa sa priestupku utŕhania na cti (§ 3).

Je mimo spor, a z dožiadania okresného sudu trestného tiež neplynie opak, že by dôvodom k žalobe Ľudevíta Skřivana na sen. Johanisa bol akýkoľvek iný výrok, lebo tvrdenie učinené spôsobom iným, než v podaní riadenom sen. Johanisom na zemský úrad v Prahe, teda na úrad, ktorý je v poradí inštancií a je povolaný k výkonu dozoru nad obecnými starostami. V tomto podaní sen. Johanis ako volený zástupca upozornil príslušný statný úrad na sťažnosti z rad občianstva obce Hostomice v prvej rade za tým účelom, aby kompetentný úrad neporiadky v obci Hostomice vyšetril, a shľadá-li ich za skutočnosti odpovedajúce, vyvodil z toho dôsledky, t. j. sosadenie starosty Ľudevíta Skřivana z jeho funkcie. Svoje podanie oprel sen. Johanis o rad prípadov, ktorých pravdivosť mal dosvedčenú nie len výpověďmi občanov, ale i skutočnosťou, že 11 členov obecného zastupiteľstva podalo na svoje členstvo z dôvodov neporiadkov v obci rezignáciu, a konečné že o týchto závadách bol i okresný úrad v Hořicích s poukazom na doklady informovaný.

Učinil-li sen. Johanis sdelenie o tom zemskému úradu v Prahe podaním, mal jediné na mysli, aby správa obce Hostomice odpovedala zákonným predpisom a nebolo teda jeho úmyslom dotknúť sa osobné na cti starostu Ľudevíta Skřivana, ale učinil to jediné v zaujme verejnom, ako to káže povinnosť voleného zástupcu ľudu. Z toho dôvodu imunitný výbor navrhuje, aby slávny senát nevyhovel žiadosti okr. úradu trestného v Prahe a nedal teda súhlas k trestnému stíhaniu sen. Johanisa pre uvedený trestný čin.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Johanise pro přestupek podle §§ 2, 3 zák. č. 108/1933 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Johanise.

Konečně projednáme 5., poslední odstavec dnešního pořadu:

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu v Unhoští ze dne 2. listopadu 1933, č. j. Nt 174/33, za souhlas k trest. stíhání sen. Sechtra pro přestupek proti bezpečností těla podle §u 431 tr. zák. (č. j. 985233 předs.) (tisk 1297).

Zpravodajem je sen. dr. Bačinský. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Bačinský: Slavný senáte!

Podle relace četnické stanice v Unhošti sen. Sechtra Josef Anýž jsou podezřelí, že dne 30. června 1933 o 8. hod. zavinili neopatrnou jízdou srážku svých motorových vozidel, při níž kromě poškození obou aut nebyl nikdo poraněn. U osobního auta Josefa Anýže byl poškozen a promáčknut pravý přední blatník a u osobního auta sen. Sechtra byl poškozen pravý přední a zadní blatník. Kromě toho mu byla utržena bednička s nářadím a součástkami, která byla připevněna na pravé stoupačce. Dále na základě relace četnické stanice, resp. na základě výpovědi stran a svědků zjišťuje imunitní výbor, že obě auta jela mírnou rychlostí, řídící auta dávali před srážkou znamení a jeli oba po levé straně silnice.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Sechtra pro přestupek proti bezpečnosti těla podle §u 431 tr. zák.

Důvody: Ze skutkové podstaty jest vidno, že jde o kulposní čin - celkem lehčího rázu - a vysvítá dále, že nenastalo žádné poškození na těle a ani toto by bylo nemohlo nastati, poněvadž obě auta jela mírnou rychlostí, řídicí auta dali znamení, jeli správně po levé straně silníce, a proto imunitní výbor nenalezl důvodů, aby mohlo se prováděti trestní stíhání proti členu N S., a to tím více, že nastala-li hmotná škoda, vlastníci obou aut mohou to uplatňovati civilní cestou.

Z těchto důvodů imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát nevyhověl žádosti okr. soudu v Unhošti a nedal tedy souhlas k trest. stíhání sen. Sechtra pro přestupek proti bezpečnosti těla podle §u 431 tr. zák.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Sechtra pro přestupek proti bezpečnosti těla podle §u 431 tr. zák.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest stíhání sen. Sechtra.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Sděluji, že klub senátorů krajinské křesťansko-sociální, strany maďarské národní a strany německé živnostenské dopisem ze dne 18. června t. r. oznámil, že změnil název klubu na název: "Klub senátorů Kraj. křesť. sociální, Maďarské národní, Spišské, Německé a Německé živnostenské strany".

Dále sděluji, že nastupují:

do výboru branného místo sen. Ušáka sen Fr. Novák (rep.),

do výboru techn.-dopravního za sen. Ušáka sen. Rejmon.

Podle §u 40 jedn. řádu sdělují, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 27. června 1934 o 15¹/₂ hod. s

pořadem:

1. Zpráva výborů branného a rozpočtového o usnesení posl, sněmovny (tisk 1337) k vládnímu návrhu zákona o úpravě rozpočtu vojenské správy (podle §u 35 jedn. řádu).

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1234), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40 Sb. z. a n. (tisk 1331).

3. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1159), kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení noty, jimiž se prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, vyměněné v Praze dne 30. listopadu 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1933, č. 216 Sb. z. a n. (tisk 1194).

4 až 8. Zprávy výborů zahraničního a národohospodářského o vládních návrzích (tisky 1176, 1199, 1205, 1213, 1226), kterými se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení ujednání, jimiž se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednaná v Praze

ad 4. dne 13. prosince 1933, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. prosince 1933, č. 228 Sb. z. a n. (tisk 1326),

ad 5. dne 13. ledna 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1934, č. 5 Sb. z. a n. (tisk 1327),

ad 6. dne 27. ledna 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou, ze dne 31. ledna 1934, č. 14 Sb. z. a n. (tisk 1328),

ad 7. dne 10. února 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. února 1934, č. 20 Sb. z. a n. (tisk 1329),

ad 8. dne 26. února 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 35 Sb. z. a n. (tisk 1330).

9. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsaná v Praze dne 9. dubna 1934 (tisk 1321).

10. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Tureckou, podepsaná v Ankaře dne 30 dubna 1934 (tisk 1322).

11. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. súdu v Bratislave, č. j. Nt XIV. 373/32-3, zo dna 25. novembra 1932 za súhlas k trest. stíhaniu sen. Mezö pre zločin podľa §u 15, č. 3 zák. na ochranu republiky (§ 159 voj. tr. z.), prečin podľa §u 15, č. 2 (§ 4/I. zák. čl. XL./1914), prečiny podľa §u 14, č 1, 5 a §u 18, č. 1 a 3 toho istého zákona (č. j. 7608/1932 preds.) (tisk 1238).

Konstatuji, že žádný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 17 hod. 20 min.)