Středa 13. června 1934

Přítomni:

Předseda dr. Sokup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: dr. Karas, Pichl.

Celkem přítomno 93 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Místopředseda dr. Hruban zahájil schůzi v 11 hodin 35 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

obdrželi: na dnešní schůzí sen. Dundr, Janík, Kříž, Pocisk, Sláma, Zimák; na tento týden sen. dr. Reyl.

.Místopředseda dr. Hruban konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát hlasováním dovolenou na 14 dní sen. Riedlovi.

Rozdané tisky.

Interpelace tisk 1302.

Odpověď tisk 1303.

Zpráva tisk 1305.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešní schůze, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1263), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda o obchodní úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským ze dne 20. ledna 1923, sjednaná v Haagu dne 9. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. dubna 1934, č. 82 Sb. z. a n. (tisk 1295).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. F. Krejčí, za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. F. Krejčímu.

Zpravodaj sen. F. Krejčí: Slavný senáte! Tato dodatková dohoda mění podstatně obchodní úmluvu mezi naší republikou a královstvím Nizozemským, uzavřenou r. 1923. K této úmluvě byl tehdy připojen tzv. protokol, který obsahoval podrobnější podmínky vzájemných styků obchodních mezi oběma státy.

V tomto protokolu bylo ustanoveno, že předpokládá tehdejší platný režim dovozní a vývozní v Nizozemí a tehdejší hospodářské poměry - dnes je tomu téměř 11 let - a že v tom případě, kdyby nizozemská vláda byla nucena zavésti v tomto směru některá omezení, která by mohla postihnouti dovoz československý, dojde mezi oběma státy k nové dohodě na základě nových podmínek hospodářských a zejména o zavedení kontingentů odpovídajících zájmům obou států. A to se právě stalo nyní následkem hospodářské světové kříse. Tehdejší předpoklady pro obchodní vývoj mezi oběma státy se valně změnily a onen protokol pozbývá v podstatě své platnosti.

Zatím co Československo podrobilo některé druhy zboží, pro něž podle protokolu platila volnost, devisovému a povolovacímu řízení, byl v Nizozemí zaveden systém kontingentní, kterým byl stanoven dovoz cizozemského zboží do Holandska podle určitých směrnic. A tak tehdejší ustanovení protokolu se stala bezpředmětnými a vláda nizozemská žádala za jejích zrušení.

A tento vládní návrh právě stanoví tyto změny. Obsahuje jen dva články. První článek praví, že ustanovení protokolu, připojeného k obchodní úmluvě československo-nizozemské z 20. ledna 1923, jíž neodpovídají nynějším hospodářským poměrům a proto tento protokol pozbude platnosti dnem, kdy vstoupí v účinnost tato dodatková dohoda. To je nejdůležitější část tohoto vládního návrhu.

Druhý článek obsahuje změny v proclívání některého zboží nizozemského dováženého k nám. Naše republika bude proclívati od nynějška zboží nizozemského původu níže. Jde hlavně o produkty, které jsou pro Holandsko význačné, to jest o rostliny a květiny, jde také o čerstvé zelí, ale především o živoucí rostliny, stromy, keře a pod. To je to, co konkrétně se navrhuje v tomto vládním návrhu.

V důvodové zprávě se poukazuje na dosavadní rozvoj obchodních styků mezi námi a Holandskem. Vidíme, jak tento vývoj jde směrem dnes naší obchodní bilanci nepříznivým. Dříve od r. 1929 až 1933 byl čsl. vývoz do Nizozemska v neustálém sestupu, který zejména r. 1931 je až nápadný, kdy náš vývoz do Nizozemska klesl ze 423 milionů na pouhých 295 milionů Kč, kdežto naproti tomu nizozemský dovoz do Československa, který měl nižší cifry, se při těchto cifrách udržel a dnes v poslední době dokonce dosahuje jíž takové číslice, že se jeví tendence pro naší obchodní bilancí nepříznivou, že by se tedy naše obchodní bilance s Nizozemskem mohla státi pasivní. Jest proto třeba pěstovati tyto styky s královstvím Nizozemských, usilovat, abychom tam mohli dovážeti za podmínek co nejpříznivějších, poněvadž tato země třebas malá je spořádaná, bohatá, zboží se tam všude řádně platí a musí nám proto záležeti na tom, aby se obchodní styky s Holandskem vyvinuly u nás co nejživěji a co nejpříznivěji.

Jménem zahraničního výboru doporučují proto tento vládní návrh ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru národohospodářského, panu sen. Stržilovi.

Zpravodaj sen. Stržil: Vážený senáte! Pan referent výboru zahraničního zdůraznil již, proč došlo mezi oběma smluvními státy k zrušení připojeného protokolu k obchodní smlouvě československo-nizozemské z r. 1923 a proč byla proto sjednána nová dodatková dohoda, která se nám předkládá k projednávání. Uvedl, že jen těžké hospodářské poměry v obou státech to byly, které změnily předpoklady, za nichž byl uvedený protokol sjednán, a že se stala ustanovení v protokolu uvedená bezpředmětnými a nebyla také zachovávána.

Uvedl, jak obchodní styky mezi oběma státy vyvíjely se velmi slibně, a vývoz náš stoupal až do roku 1930. Teprve od r. 1931, kdy Nizozemsko zavedlo kontingentní systém, klesal vývoz našeho zboží do Nizozemska, ale i dovoz nizozemského zboží k nám klesal rok od roku, což mělo za následek, že nizozemská vláda zostřila koncem roku loňského a začátkem roku letošního kontingentní obchod, což by mohlo vésti k úplnému ohrožení našeho obchodního aktiva s tímto státem. Jak důvodová zpráva vládního návrhu naznačuje, zmenšoval se rapidně od r. 1930 náš aktivní přebytek v obchodní bilanci a byla letošního roku obava, že bychom se stali pasivními v obchodu s Nizozemskem. Bylo proto zapotřebí zahájiti jednání za účelem upravení vzájemných dalších obchodních styků a výsledkem jeho je, že byla v Haagu dne 9. dubna 1934 sjednána nová dodatková dohoda k obchodní smlouvě československo-nizozemské, která se nyní předkládá Národnímu shromáždění ke schválení.

Národohospodářský výbor senátu jednal o této dodatkové dohodě ve své schůzi 6. června t. r. a usnesl se doporučiti jí plenu senátu ke schválení tak, jak jest uvedena v tisku senátním ve vládním návrhu tisk 1263, i s příslušným schvalovacím usnesením. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, rozprava odpadá.

Budeme hlasovati.

Senát je způsobilý se usnášeti,

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Dalším odstavcem dnešního pořadu je:

2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatkový protokol k obchodní úmluvě z 2. července 1928 mezi Československem a Francií, podepsaný v Praze dne 28, února 1934 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. března 1934, č. 41 Sb. z. a n. (tisk 1293).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. F. Krejčího, za výbor národohospodářský sen. Stržila - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. F. Krejčí: Nemám změn.

Zpravodaj sen. Stržil: Není změn.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Není změn. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Dalším předmětem pořadu je:

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatkové ujednání k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, ze dne 27. června 1930, sjednané v Praze dne 8. března 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. března 1934, č. 53 Sb. z. a n. (tisk 1294).

Táži se zpravodaje za výbory národohospodářský a zahraniční p. sen. Stržila (místo omluveného p. sen. dr. Rozkošného), zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Stržil: Není změn.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Změny a korektury navrženy nejsou, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že předsednictvo senátu se usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 19. června 1934 o 16. hod. s

pořadem:

1. Zpráva výborů soc.-politického, ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1288) zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o soudnictví úrazového pojištění dělnického (tisk 1305).

2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatková dohoda o obchodní úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským ze dne 20. ledna 1923, sjednaná v Haagu dne 9. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. dubna 1934, č. 82 Sb. z. a n. (tisk 1295).

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu v Uh. Brodě ze dne 24. října 1933, č. j. Nt 733/33, za vydání sen. Kopřivy k trest. stíhání pro přestupek pomluvy podle §u 2 zák. č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. j. 10006/1933 předs.) (tisk 1250).

Konstatují, že žádný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.

Konec schůze v 11 hod. 50 min.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP