Přítomni:

Předseda dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

Celkem přítomno 104 členů podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr dr. Dérer.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr Trmal.

 

Předseda dr. Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 32 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Csehymu, Fidlíkovi, Kelloovi, dr. Krnovi, Langerovi, Mezöovi, Pilzovi, Stodolovi; na týden sen. Jančekovi, Hanckovi, Kreibichovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti a k jeho návrhu dal senát hlasováním dovolené od 12. do 22. června t. r. sen. Lukschovi a Kahlerovi, zdravotní do 20. července t. r. sen. Ušákovi, na 8 dnů sen. Frant. Scholzovi, od 4. června t. r. na 2 měsíce sen. Kavanovi.

Rozdané tisky.

Zpráva tisk 1295.

Návrhy tisky 1298 až 1300.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1301.

Vládní návrh tisk 1304.

Těsnopisecká zpráva o 262. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis o 263. schůzi senátu N. S. R. Čs.

"Z cizích parlamentů", rok 1934, roč. XV., č. 5 a 6.

Zápis

o 264. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrhy tisky 1298 až 1300.

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému usnesení posl. sněmovny tisk 1301.

Výborům zahraničnímu a národohospodářskému vládní návrh tisk 1304.

Stanovena lhůta výborům.

K návrhu předsedovu stanovena byla výborům soc.-politickému a rozpočtovému k podání zprávy o usnesení posl. sněmovny tisk 1301 lhůta 5 dnů.

 

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešní schůze, a to nejprve odst. 1, jímž jest:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1284), kterým se prodlužuje s některými změnami a doplňky zákon ze dne 15. července 1932, č. 121 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel (tisk 1291).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavněprávní pan sen. dr. Milota, za výbor rozpočtový pan sen. dr. Karas.

Uděluji slovo zpravodaji výboru ústavně-právního panu sen. dr. Milotovi.

Zpravodaj sen. dr. Milota: Slavný senáte! Vládní návrh zákona, který máme projednávati, je tak samozřejmý, že nepotřebuje zvláštního odůvodňování. Za dnešního hospodářského stavu a zejména za napjatých ještě mezinárodních styků obchodních je nutno, aby si stát účinnými prostředky hájil svoji měnu. K tomu sloužil již zákon č. 7 z roku 1924, který byl modifikován zákonem č. 121 z r. 1932. Poněvadž platnost zákona z r. 1932 se nyní skončí, je nutno, aby účinnost tohoto zákona byla nadále prodloužena. Vláda původně navrhovala, aby účinnost tohoto zákona byla prodloužena na neurčito, ústavně-právní výbor však uznal za nutné omeziti opět tuto účinnost do konce července 1936, poněvadž není jisto, jak se poměry na mezinárodním obchodním poli vyvinou. Při tom vládní návrh přináší ještě určitá zlepšení a doplnění původního návrhu za tím účelem, aby tento zákon byl co nejúčinnější.

Jménem ústavně-právního výboru dovoluji si navrhovati slavnému senátu, aby osnovu zákona přijal ve znění, jak se na něm usnesl výbor ústavně-právní. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. dr. Karas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Zákon, o němž jedná slavný senát, má za účel ochranu naší měny před různými - abych tak řekl - pletichami. Ochrana tato nestojí stát žádný zvláštní finanční náklad, neboť orgány státní, které dosud zákon ten prováděly, budou prováděti i doplněný zákon, a poněvadž s tím není spojeno žádné nové zvýšení státních výdajů, naopak má zákon za účel ochranu státní měny, navrhuje rozpočtový výbor slavnému senátu přijetí osnovy beze změny, jak se na ní ústavně-právní výbor usnesl, a to s platností na 2 léta a nikoliv s platností trvalou. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati, a to ve čtení prvém.

Senát je způsobilý se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje s některými změnami a doplňky zákon ze dne 15. července 1932, č. 121 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel (tisk 1291).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. dr. Miloty a za výbor rozpočtový sen. dr. Karasa - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Milota: Nikoli.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Rovněž ne.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Přistoupíme nyní k projednání dalšího odstavce pořadu, jímž je:

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1233), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkový protokol k obchodní úmluvě z 2. července 1928 mezi Československem a Francií, podepsaný v Praze dne 28. února 1934 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. března 1934, č. 41 Sb. z. a n. (tisk 1293).

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. F. Krejčí, za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. F. Krejčímu.

Zpravodaj sen. F. Krejčí: Vážený senáte! V této dodatkové dohodě jde o jeden produkt pro náš vývoz důležitý, totiž o chmel. Francie nám zaručila dohodou z 23. září 1931 kontingent 8.000 q chmele za snížené clo 200 franků na 100 kg, a nyní nás Francie žádá, aby byla propuštěna z tohoto kontingentního závazku. Poukazuje na to, že tento kontingent se stal v poslední době předmětem útoků jiných států, které na základě zásady nejvyšších výhod žádaly stejné kontingenty, při čemž jim Francie nehodlala vyhověti, poněvadž, jak poukazovala, poškodila by svou vlastní produkci chmele. Proto nás žádá, aby byla propuštěna i z tohoto závazku, zaručovati nám kontingent 8.000 q. Znamená to jisté poškození našeho vývozu. Ale zato nám francouzská vláda slíbila vyhověti v tom, že nám zvýší kontingent ječmene, a v případě, že by došlo znovu ke kontingentaci chmele při dovozu do Francie, že by se dostalo Československu většího podílu, totiž 65% z úhrnného kontingentu.

Zároveň byla vyřešena v souhlase s československými zájemci otázka dovozu sladu do Francie. Týká se to našeho chmele, zájmů našeho vývozu. Naše vláda se rozhodla vyhověti v tomto francouzské vládě, a proto jménem zahraničního výboru senátu doporučuji toto schvalovací usnesení ku přijetí. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Stržil. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Stržil: Vážený senáte! Národohospodářský výbor senátu také jednal ve své schůzi dne 10. dubna 1934 o dodatkovém protokolu k obchodní úmluvě z 2. července 1928 mezi Československem a Francií, podepsaném v Praze dne 28. února 1934 a uvedeném v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. března 1934, a usnesl se z týchž důvodů, jak je uvedl referent výboru zahraničního, doporučiti slavnému senátu schvalovací usnesení ku přijetí tak, jak je otištěno ve zprávě výborové tisk 1293. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji trvání lhůty řečnické čtvrt hodiny. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Uděluji slovo přihlášenému řečníkovi, panu sen. inž. Wintrovi.

Sen. inž. Winter: Slavný senáte! Pan zpravodaj sen. F. Krejčí ve svém referátě zcela správně podotkl, že tato osnova, kterou projednáváme, znamená jistou újmu pro naše národní hospodářství, neboť se vzdáváme jisté výhody, kterou podle dosavadních smluv s Francií máme. Je to pravda. Vzdáváme se preference na chmel, která činí při 8.000 q dosud výjimečné clo 200 fr. za 1 q, a v náhradu za to dostáváme vlastně jenom slib, že nám bude zvýšen kontingent ječmene, a zavede-li Francie v budoucnosti kontingent na chmel, že se nám dostane 65% tohoto celkového kontingentu. To jest ovšem slib, ze kterého pravděpodobně naše národní hospodářství příliš velkého zisku míti nebude.

Jest ovšem pravda, že v hospodářství chmelovém není při dnešních poměrech obava, že by se toto hospodářství stalo pasivním. Domnívám se, že by se při této příležitosti mělo uvažovati také o tom, zda-li by neměly býti uhrazeny státu ztráty, které utrpěl tak zv. intervenčním chmelem. V dobách, kdy chmel byl v katastrofální situaci, byly zakoupeny veliké zásoby a měli jsme příležitost slyšeti zde p. kol. Stöhra, který o tomto intervenčním chmelu referoval, ukázal nám vzorky toho prý neupotřebitelného chmele, a na konec byli jsme svědky toho, že tento chmel se pálí. Tedy stát trpí zde veliké škody. Myslím, že bude nutno uvažovati, zda-li zase v dobách, kdy se cenová situace na trhu chmele značně zlepšila ve prospěch chmelařů, neměli by ti, v jichž prospěch stát chmel vykoupil a spálil, zase státu nahraditi, oč stát přišel touto intervencí. Tato otázka, myslím, mohla by se v nynější době státi také předmětem nějakého řešení.

Francie snad nám přinese náhradu za újmu, kterou naše národní hospodářství projednávanou osnovou utrpí, neboť pod patronací Francie došlo nyní konečně k tomu, že Malá dohoda, Československo a Rumunsko uznaly sovětské Rusko a snad při této příležitosti bude možno ztráty nebo újmy, které naše národní hospodářství utrpí, na této straně vyrovnati tím, že náš vývoz do Ruska se snad dožije zlepšení.

Náš vývoz do Ruska se vyvíjí velmi nepříznivě. R. 1930 vyvezli jsme do Ruska zboží za 328 mil. Kč, r. 1931 za 485 mil., r. 1932 za 120 mil., r. 1933 vyvezli jsme již jen za 76 mil. a v prvních čtyřech měsících letošního roku pouze za 6 mil. Kč. V téže době, kdy náš vývoz do Ruska klesá, stoupá však značně náš dovoz z Ruska, takže naše obchodní bilance s Ruskem, která původně byla v náš prospěch značně aktivní, stala se nyní pasivní. Z Ruska kupujeme suroviny, kterých naše národní hospodářství nezbytně potřebuje; bez dovozu z Ruska se těžko obejdeme a musíme z Ruska kupovati i v tom případě, když nedostáváme náhradou žádný kompensační vývoz do Ruska. Nutno uvažovati o tom, zdali dohoda, která byla právě sjednána v Ženevě, bude také míti nějaké příznivé výsledky pro naše hospodářství. Jsem přesvědčen, že z Ruska můžeme očekávati značné oživení našeho hospodářství. Nečiním si žádných přehnaných nadějí, poněvadž doby, kdy Rusko kupovalo za ohromné stamiliony, jsou ty tam. V dobách, kdy Rusko kupovalo, nebyli jsme bohužel v situaci, abychom mu mohli dodávati, neboť kupovalo především od těch partnerů, kteří uznali režim, který byl v Rusku právě zaveden. Dnes je smetana ruského obchodu sebrána, na nás zbude jen zředěné mléko, ale v dobách, jaké-prožíváme, i to zředěné mléko nám musí býti vítáno.

S tohoto hlediska hospodářského vítám, že konečně dochází k normalisaci našich styků s Ruskem. S hlediska politického nutno vítati to tím více, že situace mezinárodní v našem bezprostředním sousedství není pro nás nejpříznivější, a tu myslím, že musíme použíti každé příležitosti, která znamená zvětšení bezpečnosti naší státní integrity. Myslím, že dohoda, která byla sjednána, znamená také rozšíření toho kruhu, který jest podkladem a zabezpečením našeho míru a naší státní samostatnosti.

Dohoda, ke které v Ženevě došlo a za kterou je nutno, abychom našemu zahraničnímu ministrovi vysloviti uznání a dík, je také zabezpečením, při nejmenším zvýšením jistoty mírové a zvýšením bezpečnosti naší republiky.

Z toho důvodu vítáme dohodu o normalisaci našich styků s Ruskem a také vítáme předlohu, která se právě projednává; budeme pro ni hlasovati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Projednáme nyní odst. 3 pořadu, jímž jest:

3. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1246), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkové ujednání k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 27. června 1930, sjednané v Praze dne 8. března 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. března 1934, č. 53 Sb. z. a n. (tisk 1294).

Zpravodajem za výbor národohospodářský i zahraniční je pan sen. dr. Rozkošný, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Slavný senáte!

Již při prvním zasedání Hospodářské rady Malé dohody v Praze vznesla rumunská delegace znovu požadavek své vlády, aby byl tak zvaný sibiňský salám vyclíván v Československu podle smluvní sazby přiznané pro jugoslávský salám zvaný petrinjský a prohlásila zároveň jménem své vlády, že Rumunsko při splnění tohoto požadavku je ochotno zříci se vázané cení sazby na konservy z rajských jablíček.

Na tyto návrhy vláda československá přistoupila a byl tento výsledek potvrzen v notách vyměněných dne 8. března 1934 mezi ministerstvem zahraničních věcí republiky Československé a rumunským vyslanectvím v Praze.

Tím bylo doplněno dodatkové ujednání obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 27. června 1930.

Výbor národohospodářský ve schůzi dne 10. dubna t. r. jednal o tomto vládním návrhu a doporučuje slavnému senátu, aby tento vládní návrh schválil.

Zároveň za výbor zahraniční sděluji, že výbor zahraniční jednal o tomto předmětu ve schůzi dne 6. června a taktéž z důvodů uvedených výborem národohospodářským doporučuje slavnému senátu, aby schvalovací usnesení přijal. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Projednáme nyní 4., poslední odstavec pořadu:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. úřadu v Uh. Brodě ze dne 28. března 1934, č. j. 6623 Tr, za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek čl. 3 org. zák. (č. j. 11.099/34 preds.) (tisk 1292).

Zpravodajem je pan sen. dr. Bačinský, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Bačinský: Slavný senáte!

Komunistická strana pořádala dne 18. března 1934 v hostinci Frant. Barboříka v Bojkovicích důvěrnou schůzi, která byla však po zjištění, že jde o schůzi veřejnou, intervenujícím úředníkem rozpuštěna.

Na schůzi měl referovati sen. Mikulíček. Po rozpuštění schůze pronesl v nálevní místnosti uvedeného hostince, tudíž na místě veřejně přístupném, sen. Mikulíček různé výroky, které podle udání mohly ohrožovati veřejný klid, pořádek a slušnost a mohly způsobiti veřejné pohoršení, takže dopustil se přestupku čl. 3 org. zák. Podle udání sen. Mikulíček pronesl k intervenujícímu úředníku zvýšeným a velmi rozčileným hlasem toto: "Vy jste doktor, Vy musíte znáti práva, na Uherskobrodsku platí patrně jiné zákony než na Hodonínsku, ještě nejsme ve státu úplně zfašisovaném, platíme daně, Vy jste živi z nás, zde se veřejně porušuje zákon za asistence výkonné moci", a jiné.

Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek čl. 3 org. zák.

Důvody: Není sporné z výše uvedeného skutkového stavu, že sen. Mikulíček přestoupil meze oprávněné kritiky, ale jen v menší míře a celý jeho čin není tak vážný, aby pro něj bylo zavedeno proti němu trest. stíhání.

Podle názoru imunitního výboru jeho čin je natolik bezvýznamný, a v případě, že by byl pro něj vydán, jeho stíhání vzbudilo by charakter vexace, a to tím spíše, že nejsou a nemohou býti konstatovány takové okolnosti, které by byly působily na přítomné tak, aby je strhly k odporu proti intervenujícímu úředníku a přítomné četnické asistenci.

Z těchto důvodů imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát nevyhověl žádosti okr. úřadu v Uh. Brodě a nedal tedy souhlas k trest. stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek čl. 3 org. zák.

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan sen. Mikulíček. Dávám mu slovo.

Sen. Mikulíček: Paní a pánové! Je vám snad divné, že hlásím se k slovu, i když imunitní výbor navrhuje, aby žádosti okr. úřadu v Uh. Brodě za moje vydání vyhověno nebylo.

Hlásím se ke slovu, abych zde připomenul, je-li za dnešního režimu v tomto státě jakákoliv politická činnost oposičních stran možna, když vláda stojí na politických stranách, když ústava zaručuje volnost slova i volnost tisku a když stranám, které v tomto státě jsou legální, které jsou nuceny vůči státu zachovávati zákony a plniti jak povinnosti daňové, tak i povinnost dodávati armádě své syny, znemožňuje se, jakékoliv shromažďování ať pod nebem, tábory nebo schůze veřejné, ba dokonce schůze důvěrné.

Pro případ, který se stal na Uherskobrodsku, mne nevydáváte. Týž den měl jsem důvěrnou schůzi ve Svatobořicích u Kyjova a ta byla rozpuštěna proto, že intervenující úředník shledal, že hostinský, který procházel rohem sálu, kde byla schůze, neměl pozvánky podle §u 2 zákona shromažďovacího. Za tři týdny dělal jsem tam schůzi novou. Přišlo tam na 200 občanů, dostal pozvánku i hostinský i jeho žena. Přišel úředník, půl hodiny kontroloval dosti kaprálsky, osmdesátileté přítomné občany volal k sobě, místo co by chodil podél sedadel. Po půlhodinném trvání schůze přišel s pěti četníky a prohlásil: "Poněvadž přes ty dveře a okna je možno slyšet jadrný referát pana referujícího, uznávám tuto schůzi za veřejnou, ne za důvěrnou, a jménem zákona ji rozpouštím." Jaký paradox! Protože místnost má dvéře a okna a proto, že přes ty dveře a okna mohl někdo slyšet, pozbyla schůze důvěrného charakteru a stala se schůzí veřejnou a sedm četníků tuto schůzi rozehnalo.

Ujímám se slova proto, abych vám, členům zákonodárného sboru, kteří jistě jako ústavní činitelé musíte býti toho názoru, že poslanec a senátor musí přijíti do styku s občany, neboť je to jeho povinností, připomenul, jakých nesmyslností se dopouštějí intervenující úředníci, jsou-li na schůzi v civilu, a zeptáte-li se jich, jako jsem to učinil já v projednávaném případě: "Jsem sen. Mikulíček, prosím o vaše ctěné jméno." Úředník mně na to briskně odpověděl: "Co je vám po tom, zeptejte se okr. úřadu v Uh. Brodě!"

Vy jako bývalí oposiční činitelé i za Rakouska musíte věděti, že intervenující úředník má povinnost přesvědčiti se, mají-li všichni v uzavřené místnosti přítomní pozvánku, ale tento úředník rozpustil schůzi proto, že našel jednu pozvánku mimo místnost schůze. Já přece mohu rozdati pozvánek tisíc a na schůzi může přijíti 100 lidí a ostatních 900 může choditi po vesnici a není to konání schůze na překážku. Přednáším to proto, abyste zde jednou, ať vládní nebo jiní činitelé, rozhodli, má-li dosud v Československu poslanec a senátor legální strany právo svolati si své voliče a podati jim zprávu o své činnosti, eventuálně o svých budoucích činech nebo návrzích, či nemá-li toho práva. Kdyby se vžila praxe, že nemůže býti důvěrná schůze v místnosti proto, že jsou tam okna a dveře, jako v těch Svatobořicích, co může následovati? Jen katakomby nebo sklepy, poněvadž v lese jsou ptáci, chrobáci a chrousti, kteří by mohli poslouchati oposiční řeči.

Tu je třeba jednou říci: Buď jsme v ústavním státě, kde poslanci jsou voleni lidem, z poslanců jsou ministři, poslanci a senátoři volí prvního úředníka vlády, presidenta, tedy mají povinnost a právo sejíti se se svými voliči - nebo jsme v ústavním státě, kde se sice na ústavu přísahá, přísahá na ni president, vláda a každý úředník, ale tato přísaha se vůči určitým činitelům nedodržuje. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát v tomto případě souhlasu ke stíhání pana sen. Mikulíčka neudělil, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Mikulíčka.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Oznamuji, že ve výboru inkompatibilitním byli zvoleni: předsedou sen. dr. Veselý; místopředsedy sen. Kroiher, dr. Witt, Volko; zapisovateli sen. Fr. Novák (lid.), dr. Kapras, Ad. Scholz.

Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 13. června 1934 o 11. hod. s

pořadem:

1. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1263), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda o obchodní úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským ze dne 20. ledna 1923, sjednaná v Haagu dne 9. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. dubna 1934, č. 82 Sb. z. a n. (tisk 1295).

2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatkový protokol k obchodní úmluvě z 2. července 1928 mezi Československem a Francií, podepsaný v Praze dne 28. února 1934 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. března 1934, č. 41 Sb. z. a n. (tisk 1293).

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatkové ujednání k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 27. června 1930, sjednané v Praze dne 8. března 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. března 1934, č. 53 Sb. z. a n. (tisk 1294).

4. Zpráva imunitného výboru o žiadosti okr. súdu trest. v Prahe zo dňa 16. ledna 1934, č. j. Nt VI. 5/33, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Johanisa pre priestupok podľa §§ 2, 3 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. j. 10527/1934 preds.) (tisk 1296).

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu v Unhošti ze dne 2. listopadu 1933, č. j. Nt 174/33, za souhlas k trest. stíhání sen. Sechtra pro přestupek proti bezpečnosti těla podle §u 431 tr. zák. (č. j. 9852/33 předs.) (tisk 1297).

Konstatuji, že žádný návrh nebyl podán.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 17 hod. 9 min.)