Přítomni:

.Předseda dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

Celkem přítomno 99 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr. Dérer, dr. Krčmář.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda dr. Soukup zahájil schůzi v 10 hodin 36 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda na dnešní schůzi sen. dr. Budayovi, Csehymu, Dankovi, Ďurčanskému, Fidlíkovi, Hlávkovi, Kelloovi, dr. Kovalikovi, Langerovi, Mezöovi, Fr. Scholzovi, Slámovi, Stodolovi, dr. Szilassymu.

Rozdané tisky.

Vládní návrh tisk 1289.

Zprávy tisky 1290 až 1294, 1296, 1297.

Zápis o 262. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis

o 263. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázány

výboru ústavně-právnímu vládní návrhy tisky 1288, 1289.

Z výboru iniciativního

podle usnesení ze dne 5. června 1934 přikázány:

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému návrhy tisky 1256, 1264 až 1266.

Výborům zahraničnímu a národohospodářskému návrh tisk 1252.

Výboru národohospodářskému návrh tisk 1200.

 

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1273) o pletichách při zadávání veřejných dodávek a prací (tisk 1290) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem výboru je pan sen. prof. dr. Milota, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Milota: Slavný senáte! Nikomu z nás není tajno, že se v našem veřejném životě zhoubně uplatňuje osobní zištnost, která nezná jiného cíle nežli vlastní prospěch a dovede bezohledně k němu kráčeti přes velké škody, které tím působí nejenom jiným osobám, nýbrž i celku.

Takoví lidé využívají každé příležitosti, aby se obohatili, třeba by to bylo na útraty i veřejných institucí, vydržovaných penězi poplatnictva.

Tímto zlem je nejprve korupce, a účinnější boj proti ní je proto v nejvlastnějším zájmu státu.

My jsme si dovolili podati návrh na trestní stíhání této korupce a já s tohoto místa oceňuji, že ústavně-právní výbor začal se touto otázkou opravdově zabývati a že hodlá upraviti řádným a účinným způsobem trestní ustanovení o celém komplexu této materie.

Druhým výplodem takové bezohledné osobní zištnosti jsou pletichy při veřejných dodávkách a pracích, o kterémžto předmětu jedná vládní návrh zákona zde podaný, o kterém mám čest nyní referovati. Veřejná soutěž má zaručiti státu, zemím, obcím a jiným veřejnoprávním a veřejným institucím, aby dostaly hodnotné zboží nebo hodnotnou práci za podmínek co nejpříznivějších. Je to důležité zejména při dnešní finanční tísni veřejnoprávních korporací a jejich podniků, protože všechno, co zde ujde, zaplatí konec konců poplatník. Nikdo neupírá podnikům právo na zisk, ale musíme požadovati, aby tento zisk byl úměrný a aby zejména nepřesahoval zisk, na který podnikatel jako občan má právo. Ale soutěžitelé užívají tu různých pletich při veřejných soutěžích, aby dostali dodávky nebo práce zadány za podmínek pro ně nejpříznivějších a za takových podmínek, které jim zaručují tento zisk ve výši neúměrné. Při tom dopouštějí se někdy nejenom podplácení veřejných činitelů, ale provádějí při tom také různé machinace i mezi sebou, vcházejí mezi sebou v tajné úmluvy, podávají si krycí oferty, o nichž se zmiňuje též odůvodnění vlaáního návrhu, mezi sebou se tajně dělí o zisk, a vše to má za účel oklamati zadávající úřad, aby práce nebo dodávka byla zadána za vyšší cenu nežli by se stalo při řádném postupu. Zisky následkem toho jsou nadměrné, neboť se musí rozvrhnouti i mezi různé účastníky.

A proto vláda se odhodlala čeliti těmto zjevům účinnějšími prostředky, nežli to dovolují dosavadní zákonné předpisy; zejména usiluje též, aby v zákoně byla stanovena přesnější trestní sankce na takové nezákonné jednání. Vláda se snaží tohoto účelu dosáhnouti několika prostředky.

Nejprve v §u 2 prohlašuje všechny pletichy v řízení o zadávání veřejných dodávek nebo prací za trestný čin, a to buď za přečin anebo při větší škodě anebo při opětnosti za zločin.

Ústavně právní výbor souhlasí s tímto řešením, pouze zde stanovil trestnost subsidiární proto, aby soudy nepokládaly toto ustanovení za speciální a aby ho nepoužívaly též v takovém případě, kdy trestný čin zakládá skutkovou podstatu přísněji trestnou. Při tom ústavně-právní výbor nepokládal za nutno doplniti ještě výpočet oněch pletich v odst. 1 tohoto §u 2, poněvadž generální klausulí na konci tohoto odstavce jsou zahrnuty veškeré možné způsoby takového nekalého jednání; zejména tedy jistě je tímto ustanovením možno zachytiti i vzájemné úmluvy mezi jednotlivými soutěžiteli, jest možno zachytiti též zneužívání vlivu k dosažení takové nesprávné zadávky a pod.

Dalším prostředkem má býti podle §u 2, odst. 4 ustanovení, že podnikatel ručí za peněžitý trest svého zaměstnance nebo zmocněnce, který se dopustil tohoto činu ve prospěch podniku. Ovšem zde je nutno rozeznávati, zda podnikatel o tomto jednání svého zaměstnance nebo zmocněnce věděl, či nevěděl. Jestliže věděl, má ho stíhati ručení za peněžitý trest tehdy, když to neoznámí, a to - jak ústavněprávní výbor zde přijal dodatek - bez průtahu zadavateli. Jestliže nevěděl, není možno mu uložiti toto ručení, poněvadž by to v některých případech mohlo nevinného podnikatele velmi poškoditi, kdyby se zaměstnanec nebo zmocněnec dopustil tohoto činu přímo s úmyslem, aby svůj podnik poškodil nebo aby se mu pomstil.

V odst. 5 §u 2 je stanovena další sankce, totiž propadnutí majetkového prospěchu, který byl poskytnut, ve prospěch státu. V §u 4 je stanoveno, jako následek odsouzení, vyloučení podniku z veřejných dodávek a prací. Podle vládní osnovy má toto vyloučení vinného podniku z veřejných dodávek a prací vysloviti vláda na určitou dobu. Ústavně-právní výbor měl určitou -pochybnost o tomto ustanovení, poněvadž jest jisto, že tento postup jest dosti těžkopádný, když se právo vyloučení a vyhlášení také tohoto následku ukládá přímo vládě. Ale toto ustanovení je dílem kompromisu různých hledisek, kterým nelze odepříti oprávněnost, a proto, aby tento těžce dosažený kompromis nebyl rušen, vyslovil ústavně-právní výbor souhlas s ustanovením odst. 4 §u 4.

V §u 6 je stanoveno jakožto civilněprávní následek zrušení smlouvy a solidární ručení za všechnu škodu, když se činu dopustil podnikatel nebo jiná vedoucí osoba podniku, jakož i v případě, kde podnik ručí podle §u 2, odst. 4 za peněžitý trest uložený viníku, tedy podobně, jako je tomu v odst. 4 §u 2. Ústavně-právní výbor zde provedl pouze stylistickou opravu, aby zjednal užší kontakt s právě zmíněným ustanovením odst. 4 §u 2.

Konečně bylo ustanoveno v §u 3, aby bylo možno ještě včas zabrániti skutečné škodě, že viníkovi se zaručuje beztrestnost při účinné lítosti, tedy když včas a dobrovolně a ne proto, že jeho udání bylo odhaleno, čin zadateli oznámí a, vznikla-li z něho zadateli škoda, také ji napraví.

S těmito změnami, které jsem si zde dovolil uvésti, doporučuje úst.-právní výbor slavnému senátu, aby vládní návrh přijal. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji lhůtu řečnickou dobou 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Uděluji slovo prvnímu řečníku proti předloze, panu sen. Doudovi.

Sen. Douda: Pánové! Proč došlo k této vládní osnově proti korupci a různým pletichám při zadávání? Pánové se jistě budou pamatovati, když se po prvé začala odhalovati korupce, že si pospíšili se zákonem, aby oposiční tisk ji nemohl odhalovati. Domnívali se snad, že korupce sama zajde, když tisk o ní nebude moci psáti. Ale čím více tomu bránili, tím více korupce bujela, i když v některých případech vláda nebo ministerstva na tom interesovaná byly na to přímo upozorněny. Tak tomu bylo i při pražcích, že vláda byla dvakráte upozorněna. Ministerstvo železnic přes to, že železnice už několik roků zápasí s deficitem! Tato korupce se ututlávala tak dlouho, až se to přece nemohlo ututlati. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Pamatujeme se, když se provalila korupce se Stříbrným, a je zajímavé, že lidé, kteří měli odvahu jíti této korupci na kořen, i když to byli poslanci, byli pro to trestáni, jako na př. posl. Štětka, který dostal měsíc, protože řekl úplně do očí Stříbrnému pravdu. A vy jste zapomněli, že jsme tu měli zákon ze 17. prosince r. 1920, který jste rovněž nedovedli využitkovati, a teď se domníváte, že novým zákonem, kterým doplňujete slabiny starého zákona, tomu zabráníte, ale zapomínáte, že celá výchova, ideologie měšťácká, celý režim kapitalistický je založen jen na podvodu, korupci a úplatkářství a že není možno v systému kapitalistickém korupci zabrániti. Nejsou to jen korupce, které jsou hodně vzdálené, jako vranovská přehrada, jako byly pražce, jako byly i aféry s dovozními a vývozními listy na Slovensku, jež se úplně ututlaly, ale vy naopak, místo co byste ukázali veřejnosti, že dovedete jíti na kořen, i když se to týká některých pánů, kteří mají velké slovo v zákonodárných sborech, prostě jste to ututlali, aby se veřejnost nedověděla, jak byli pánové potrestáni, jaké pokuty zaplatili. Máte pod okny Jiráskův most, kde se překročil rozpočet o 10 mil., ale dodnes si netroufáte na něj pustiti elektriku. Tak jest výborně dělán přes to, že na pohled vypadá nádherně!

Řekl jsem již, jak to vypadá u ministerstva železnic, které prodělává, a před 8 dny jsem mluvil s podnikatelem, a to jsou již takřka poslední práce zadávané na nádraží na Žižkově na dlažbu a pod. Podnikatel měl sice nejnižší ofertu, 1.160 mil. Kč, domníval se, že je na prvním místě, ale práce byly zadány firmě, která je namočena, jejíž úředníci jsou dnes vyslýcháni pro vranovskou přehradu, přes to, že měla ofertu přes 2 mil. Kč.

To jsou hlavní věci a čím více se domníváte, že tomu půjdete na kořen, tím více věci dopomáháte. Vždyť celý váš systém je na tom založen, aby se znovu podlomila síla konsumentů, aby byl ještě menší odbyt. Nechali jste si tu odhlasovati zákon o pracovních táborech a budete viděti, jak zaměstnavatelé, když jste jim ukázali cestu, budou využívati vašeho dobrodiní, jak budou znovu strhovati s mezd a podlamovati schopnost konsumu. Domníváte-li se, že touto předlohou, kterou jste předložili jen proto, že toho bylo tolik, přímo zaslepíte pracujícím vrstvám oči, mýlíte se, neboť všechny tyto věci se dnes touto předlohou neodstraní. Vy nepůjdete na kořen zla, protože byste musili jíti tak daleko, že byste museli řadu vašich kolegů zákonodárců vyházeti přímo ze správních rad. Není možno, aby byla odstraněna korupce, když zákonodárci zasedají ve všech velkých finančních podnicích, kde každým rokem přicházejí k vám banky o řadu milionů na sanaci, když jsou v obrovských kovoprůmyslových podnicích různé zadávky ve stech milionů, když jenom ve Škodových závodech máte ve správní radě 4 zástupce agrární strany! Kde jsou ti druzí zástupci? A tak bychom mohli jíti dále. Vždyť vy to neodstraníte, když nepůjdete na kořen zla. Vaši kolegové nebudou přece trestáni, musíte je chrániti. Říkáme vám zde otevřeně, že kapitalistický systém není schopen odstraniti korupci, poněvadž na těch základech byl stavěn a je dále udržován. Soukromokapitalistický systém není schopen dáti lidem práci a chléb, naopak vy půjdete dále se snižováním mezd a budete dále ožebračovati státní a veřejné zaměstnance na jejich nízkých platech, budete znovu podlamovati schopnost konsumu. A čím více budete vyřazovati lidi z provozu a čím bude méně práce, tím více budou chtít velké podniky, akciové společnosti a banky vydělávati. Proto zatahují zákonodárce do správních rad, aby je tak chránili. A není jedině korupce při zadávání a udělování práce, zde jest i ochrana korupce v daních. Pánové, to je to nejhorší, že veřejně okrádáte státní pokladnu, které scházejí peníze. Není to tak dávno, kdy musili vládní zástupci s tohoto místa doznati, jak to vypadá na dolech při té katastrofě, kdy musili přiznati, že není možno zabrániti korumpování, když státní nejvyšší úředníci na státních dolech mají od 80.000 do 100.000 Kč ročního platu a když Mostecká společnost obhospodařuje ještě dnes v republice přes 30 dolů a závodní mají 3 mil. Kč, centrální ředitel pak 6 mil. Kč, a je tu ještě funkce tzv. inspektorů, kde zase je plat mezi 3 až 6 mil..Kč. Kdybyste měli na tom zájem, není možno, když musíte vydržovati, jak vy říkáte, takovou řadu nezaměstnaných, abyste dovolovali takové ohromné milionové platy. Kdybyste jim dali pouze jednu třetinu platu, musili by vydržeti, ale tyto peníze by se musily vykázati jako čistý zisk u té společnosti, který by musil býti zdaněn.

A tak to dopadá u všech akciových společností. Na jedné straně proti drobným poplatníkům, maloživnostníkům, maloobchodníkům a malorolníkům jdete třebas přes mrtvoly, ale tam, kde se musejí platiti milionové daně a kde se to nechá za 2 až 3 roky, tam majetník anebo společnost již se nemusí báti exekuce, tam ještě žádný exekutor nenašel cestu. To se předá právníkovi, který má ohromný vliv a spojení s mocnými pány, má z toho dobrý kšeft, neboť se mu řekne: Z toho, co urazíš, dostaneš tolik a tolik procent. To není korupce, když okrádáte, pánové, přímo státní pokladnu a říkáte, že nejsou peníze ani na věci kulturní ani na práci a sociální otázky?

Prohlašuji za komunistický klub, že režim tak, jak je sestaven, nejenom u nás, nýbrž také ve všech kapitalistických státech, nejenom že neodstraní lichvu a korupci, naopak on ji živí a bude ji tak dlouho živiti, dokud veškeré tyto kapitalistické režimy nebudou smeteny. Jenom režim socialistický je schopen zabrániti každé korupci. Mohli jste čísti, co dělá Rusko. Nejsou to milionové korupce. Až vy budete uměti trestati třeba trestem smrti, tenkráte zabráníte korupci. Jenom socialistický stát je schopen dáti lidem práci a chléb a zameziti každou korupci. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Dále má slovo pan sen. dr. Heller.

Sen. dr. Heller (německy): Slavný senáte! Řečník přede mnou mluvil velice výmluvnými slovy proti korupci, ke konci se však nevyjádřil, zdali on a jeho strana budou hlasovati pro tento zákon anebo proti tomuto zákonu, který postihnouti má alespoň jeden úsek korupce. Doufám, že zvítězí lepší poznání a že také komunistická strana, která tak rozhodným způsobem vystupovala proti korupci (Hluk. - Předseda zvoní.) bude důslednou a bude hlasovati pro tento zákon. To tedy ještě uvidíme.

Tímto zákonem postihuje se jen část panující korupce. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Pánové, prosím o

Sen. dr. Heller (pokračuje): Nechci rozbírati otázku, má-li se na korupci stanoviti trest smrti. Jsem vůbec odpůrcem trestu smrti a nemyslím, že trest smrti je vhodným prostředkem pro potírání korupce; nevěřím, že trest smrti odstrašuje.

Slavný senáte! Tímto zákonem mají býti postiženy pletichy, kterými podnikatelé, kteří se ucházejí o dodávky veřejných korporací, vzájemnými úmluvami znemožňují veřejnost a všeobecnost dodávky a z těchto sjednaných úmluv nabývají osobních a hmotných výhod. Při tom má trest býti trojnásobný: trest vězení nebo žaláře podle výše škody, jež byla způsobena, náhrada škody a vyloučení z dalšího účastenství na takovýchto nabídkách. Myslím, že vlastně nemůže býti nikoho, kdo by mohl odporovati tomuto pokusu ministerstva veřejných prací, aby se alespoň v tomto oboru čelilo korupci. Ale k největšímu překvapení nás všech musili jsme viděti, že v tomto státě existuje přece korporace, která patrně není ochotna poskytnouti státu prostředky, aby potíral korupci, a tou je Svaz průmyslníků, který nám zaslal pamětní spis o téměř 20 stránkách, v němž se ostře staví proti zákonu a neostýchá se uváděti přímé nepravdy a věci, jež se zákonem nemají naprosto nic společného. Vzhledem ke krátké řečnické lhůtě nemohu projednávati celý elaborát, nýbrž musím se omeziti na to, abych uvedl jen dva nebo tři příklady, jakým způsobem Svaz průmyslníků zde polemisuje proti zákonu.

Praví: A tážeme-li se, jakému účelu sloužiti mají krycí oferty, o které jde, zdali při tom běží jen o úpravu rozdělení dodávek mezi jednotlivé oferenty, což také mají na mysli §§ 10 a 23 zadávacího řízení, má-li tím býti znemožněno rozdělení oferty mezi jednotlivé zájemníky, kteří se takovéhoto řízení zúčastňují, tím, že se zachovává zásada nejpříznivější nabídky, a jež do jisté míry umožňuje také tzv. krycí oferty, pak by to - pro ví páni ze Svazu průmyslníků - znamenalo velkou nevýhodu hlavně pro menší podnikatele, což novela patrně nemá na mysli.

Tvrdí tudíž, že touto novelou má býti znemožněno, aby se více oferujících podnikatelů dohodlo a podalo společnou nabídku. To však touto novelou vůbec není postiženo. Také v budoucnosti bude se moci několik oferentů spojiti, a řeknou-li otevřeně, že se spojili a že nyní podávají tuto nabídku, pak to nemá s tímto zákonem nic společného. Na straně Svazu průmyslníků, který všeobecně věru nesleduje zájmy malých podnikatelů, děje se pokus poštvati malé podnikatele proti tomuto zákonu tím, že se zákonu přičítá něco, co v zákoně vůbec obsaženo není.

Dále je velice zvláštní, že se tento dopis Svazu průmyslníků zabývá také tím, že tresty, jež zákon stanoví, neshodují se se systematikou našeho trestního zákona a našeho trestního řádu, vykládaje, že na podvod stanoven je týž trest, který se zde stanoví v případě zločinu. Ano, copak to, spojí-li se několik osob a podají krycí ofertu, aby dodávka zadána byla určitému oferentovi, a oni za to zaplatí druhým, kteří podali jen zdánlivé oferty, co pak není to podvodem a nemá se tento podvod trestati právě tak, ba pokud možno ještě přísněji nežli podvod na soukromé osobě? Zdá se, že se Svaz průmyslníků ztotožňuje s podvodem na státě, jenž stát během 15 let stál sta milionů. Béřeme na vědomí toto stanovisko Svazu průmyslníků a měli by je vzíti na vědomí hlavně ti, kdož poslední dobou se tak horlivě zasazovali o to, aby na místě senátu nastoupil hospodářský parlament, ve kterém by páni ze Svazu průmyslníků jistě hráli velmi velikou úlohu, titíž pánové, kteří dnes vystupují proti zákonu, jenž má těmto pletichám učiniti konec a kteří podvod na státě takřka omlouvají. Vidíme tedy již nyní, jaké živly by v takovémto hospodářském parlamentě hrály hlavní úlohu, a pánové nám pro naše stanovisko proti tomuto hospodářskému parlamentu svým pamětním spisem vtiskli do rukou velmi dobrou zbraň.

Konstatuji s radostí, že v senátním výboru nebylo nikoho - a doufám, že také v této síni nebude nikoho - kdo by se byl ujal tohoto pamětního spisu, anebo kdo by se ho nyní ujal, a kdo by zásady, jež pamětní spis hájí, hájil také zde před námi.

Při této příležitosti chtěl bych se dotknouti ještě druhé věci, se kterou se dnes často loví ve veřejnosti, totiž s požadavkem rozluky mezi parlamentem a exekutivou, která parlamentu má vzíti jakýkoli dozor nad exekutivou. Myslím, že právě tento případ ukazuje, jak velmi potřebným je dohled parlamentu nad exekutivou, že parlament musí míti možnost přezkoumávati jednání exekutivy. Není pochybnosti o tom, že nikoli teprve ode dneška nebo od včerejška, nýbrž že již od trvání státu a již před trváním státu panovala v obyvatelstvu velká nedůvěra ke způsobu, jakým se zadávají státní dodavky. Zde neběží o nepatrné a malé obnosy, nýbrž o mnoho set milionů, za 15 roků o mnoho miliard, které stát a veřejné korporace v dodávkách zadaly. To chtěl bych zase připomenouti Svazu průmyslníků, který s takovou prudkostí vytáhl proti přímo směšně malé podpoře, jakou naši nezaměstnaní dostávají, který těch 10 a 20 Kč, tento žebrácký groš, považoval ještě za příliš veliký, a jestliže jednou některý důchodce, který béře důchod 100 nebo 120 Kč, který dříve ještě vedle toho mohl vykonávati nějakou práci, nyní však následkem krise žádnou práci nedostane, od některého starosty obce dostal ještě potravinový lístek, pak to průmyslníci líčili jako zločin na státu spáchaný. Ale takové věci podporují, kde běží o s ta milionů; nalézají jen slova omluvy a odsouzení, chce-li někdo proti těmto živlům zakročiti.

Všeobecná nedůvěra, o které jsem mluvil, nebude bezpochyby odstraněna ani tímto zákonem. Korupce ve státě projevuje se nejen při dodávkách, nýbrž také v mnohých jiných příčinách, a ministerstvo veř. prací zakročilo právě v poslední době také v jiném případě. Jak seznáváme z novin, zakázalo ministerstvo veř. prací před několika dny svým úředníkům přijímati více než jedno nebo nejvýše dvě místa ve správních radách. Máme případy v naší veřejné správě, kde úředník má 10, 12 a více míst ve správních radách a z toho má statisícové požitky. Ministerstvo veř. prací pokouší se způsobem, hodným nejvyšších díků, učiniti konec těmto poměrům, nade vší pochybnost nepřípustným a neslýchaným; ale musíme-li vedle toho čísti, že jde na odpočinek sekční šéf ministerstva financí - týž pán, který úředníkům zkrátil platy a pense, který se velice zasazoval o zkrácení platů a pensí - a že tento pán ke své zajisté velice postačitelné pensi obdrží ještě 20.000 Kč ročně - táži se, kde je úhrada pro tuto částku, z jakých prostředků se béře - a že týž pán, sotvaže vyšel z úřadu, přijímá místo ve správní radě velké banky, pak nemůže býti posilněna důvěra obyvatelstva v poctivost naší státní správy. A tento případ nebyl naprosto ojedinělý. Nechci mluviti o sekčním šéfu ministerstva veř. prací, který při zadávání silničních staveb měl rozhodující slovo a který sotvaže šel do pense, obdržel místo u firmy, která tyto stavby hlavně provádí je mrtev a nechci o tom dále mluviti. Ale od Kolaciho až do Vlasáka táhne se jako červená nit naší veřejnou správou skutečnost, že vysocí úředníci vystupují z veřejné služby a přestupují do služeb soukromých. To děje se nejen pro velké schopnosti těchto pánů, nýbrž to se děje z valné části proto, poněvadž příslušná korporace chce pro sebe využitkovati znalostí a styků, kterých takový úředník nabyl ve státní službě; bylo by naléhavě nutno, aby také zde zjednána byla náprava, má-li býti posilněna důvěra obyvatelstva v naši státní správu.

Máme zde před sebou od nár.-sociální strany osnovu zákona proti korupci a doufám, že tato osnova zákona nezůstane jen osnovou zákona, nýbrž že si vláda osvojí tendence tohoto návrhu a že brzy předloží osnovu, která se vážně ve všech oborech dostává korupci na kůži. Vím, co nastane: Panstvo, které se činností nynějšího ministra veř. prací cítí ve svých pramenech příjmů ohroženo, zahájí štvanici, jak tomu bylo před tím v ministerstvu soc. péče. Budou se uplatňovati sociální, budou se uplatňovati národnostní momenty a najdou se noviny, jež toto štvaní budou podporovati. Budou se pokoušeti, aby znemožnily ministru veř. prací život. Prohlašujeme zde, že vyslovujeme díky ministru veř. prací za tuto osnovu zákona a za jinaká opatření k potírání korupce a nepřístojností, jež shledáváme v naší veřejné správě, že ho v jeho snahách budeme podporovati, a doufáme, že při této podpoře nalezneme účastenství všech stran, které korupci v tomto státě chtějí vážně potírati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém:

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o pletichách při zadávání veřejných dodávek a prací (tisk 1290).

Táži se pana zpravodaje sen. dr. Miloty, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Milota: Nikoli.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Vyřídíme dále 2. odstavec pořadu:

2. Druhé čtení osnovy zákona o povinném očkování příslušníků vojska a četnictva a některých jiných osob proti nakažlivým nemocem (tisk 1257).

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Riedl: Nikoli.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Není změn.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s resolucí výboru soc.-politického, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Projednáme nyní odst. 3 pořadu:

3. Druhé čtení osnovy zákona o daňovém osvobození cizozemských motorových vozidel (tisk 1275).

Místo omluveného pana sen. Pánka je zpravodajem výboru rozpočtového předseda tohoto výboru pan sen. dr. Karas.

Táži se ho, zda navrhuje nějaké opravy nebo textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Nikoli.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Projednáme nyní ještě odst. 4 pořadu:

4. Zpráva imunitného výboru o žiadosti kraj. súdu v Komárne zo dňa 7. februára 1934, č. j. Nt 9/34/3, za súhlas k trest. stíhaniu sen. Ďurčanského pre prečin rušenia obecného mieru podľa §u 14, č. 1, 3, 5 zák. na ochr. republiky (čís. 10.698/34 preds.) (tisk 1271).

Zpravodajem je pan sen. Farkas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Farkas: Slávny senát

Policajný komisariát v Parkáne podal trestné oznámenie na sen. Ďurčanského pre prečiny podľa §u 14, č. 1, 3 a 5, ktoré prečiny podľa názoru pol. komisariátu mal tak spáchať, že dňa 27. júna 1933 v hostinci vd. Karolíny Červenkovej v Parkáne v prítomnosti asi 20 ľudí predniesol také výroky, s ktorými poburoval proti samostatnosti a ústavnej jednotnosti štátu, ďalej popudzoval k zášti proti Čechom pre ich národnosť, konečne spôsobom surovým hanobil český národ.

Na základe tohoto trest. oznámenia žiada kraj. súd v Komárne, aby slávny senát dal súhlas k trest. stíhaniu sen. Ďurčanského pre uvedené trestné činy.

Poneváč z výpovedí pol. komisariátom vypočutých svedkov a z vysvetlenia sen. Ďurčanského, ktorý bol imunitným výborom pozvaný na podanie zprávy a sdelil cely skutkový stav veci, dá sa zistiť, že hlavný svedok František Zika, ktorý samojedine obviňuje sen. Ďurčanského spáchaním tohoto trest. činu, bol pri tejto príležitosti v podnapitom stave, imunitný výbor je toho názoru, že jedine na základe výpovedi takéhoto svedka sen. Ďurčanský nemôže byť vydaný, a síce už aj z toho dôvodu nie, že výpoveď tohoto svedka je vyvrátená výpoveďami všetkých ostatných svedkov.

Ináč z výpovedí svedkov ide najavo, že výrazy, použité sen. Ďurčanským, sú osobného rázu a sa vzťahovaly len na svedka Františka Ziku, ktorý svedok mohol sa síce cítiť urazeným, ale on sám pre tieto výrazy o svojej osobe obžalobu vôbec nepodal.

Z týchto dôvodov imunitný výbor navrhuje, aby slávny senát nedal súhlas k trest. stíhaniu sen. Ďurčanského pre tento trestný čin.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Ďurčanského pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1, 3, 5 zák. na ochranu republiky.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Ďurčanského.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 12. června 1934 o 16. hod. s

pořadem:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1284), kterým se prodlužuje s některými změnami a doplňky zákon ze dne 15. července 1932, č. 121 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z roku 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel (tisk 1291).

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1233), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkový protokol k obchodní úmluvě z 2. července 1928 mezi Československem a Francií, podepsaný v Praze dne 28. února 1934 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. března 1934, č. 41 Sb. z. a n. (tisk 1293).

3. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1246), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkové ujednání k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 27. června 1930, sjednané v Praze dne 8. března 1934 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. března 1934, čís. 53 Sb. z. a n. (tisk 1294).

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního úřadu v Uherském Brodě ze dne 28. března 1934, č. j. 6623 Tr, za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek čl. 3 org. zák. (č. j. 11.099/34 předs.) (tisk 1292).

Konstatuji, že žádný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 11 hod. 32 min.)