Místopředseda dr Heller (zvoni): Dále má slovo p. sen. Tichi.
Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! Prosím. aby mně nebylo vykládáno ve zlé, chápu-li se dnes slova po druhé. Jde však zde o mimořádně závažnou a důležitou otázku, jež se týká stavu, který zde mám čest zastupovati. Podškrtávám vývody řečníka přede mnou, pana kol. Pastyříka a konstatuji rovněž, že zákon o zákazu obchodů s jednotnými cenami, o kterém nyní jednáme, je nejsmutnější kapitolou v obchodní a živnostenské politice nynější vlády. Prohlašuje se, že tento zákon plní jeden z nejnaléhavějších a nejdůležitějších požadavků, jež kladl v poslední době stav obchodnický a živnostenský. Jest ještě mnohem více otázek, které jsou právě tak důležity jako tato, ale nelze popříti, že právě s jednáním o této osnově zákona provozovala se přímo hanebná hra. Víme, že pracovaly za kulisami vlivné síly, aby zabránily tomuto zákonu, aby jeho podání co nejvíce oddálily a jeho účinky oslabily. Kol. Černý jako zpravodaj sám konstatoval, že prvý návrh, který vláda vypracovala, platil úplnému zastavení obchodů s jednotnými cenami. To, co máme dnes před sebou, znamená přece určitý monopol pro zřízené již obchody s jednotnými cenami a poskytuje také možnost zřizovati později v dohledné době nové takovéto obchody. Pouze po 2 roky má býti zřizování takovýchto obchodů znemožněno. Ale kdo věci zná, ví, že lidé, kteří se zabývají zřizováním takovýchto obchodů, najdou jiné prostředky a cesty, aby také tento zákon obcházeli.
Podali jsme již před rokem pilný návrh, ve kterém jsme od vlády žádali zákaz obchodů s jednotnými cenami. Upozorňovali jsme již tehdy na nebezpečí těchto obchodů. Poukazovali jsme k tomu, že již tehdy sousední státy, Německo a Rakousko, vydaly zákazy, uznávajíce, že tyto obchody pro výdělečný střední stav znamenají zkázu. Při všech sjezdech živností a obchodu opětovně jsme přetřásali tuto otázku. Ústředí obchodních komor žádalo, aby vysloven byl zákaz obchodů s jednotnými cenami. Uplynul celý rok, celý rok musíme čekati na tento hubený zákon. Zatím bylo všem těm, kdož mají tyto obchody v rukou, možno usaditi se pevně všude tam, kde zřízení takovýchto obchodů s jednotnými cenami přichází v úvahu. Všechna větší města mají dnes již jeden, dva nebo tři takovéto obchody s jednotnými cenami.
Přál bych všem pánům, kteří tuto otázku bagatelisují, aby se na tyto obchody nyní tak před vánocemi podívali. Měl jsem v pondělí příležitost pozorovati situaci v Brně. Všude prázdné obchody, šéf a zaměstnanci stojí na prázdno, také živnostníci nemají žádných objednávek, brašnáři nemají ničeho na práci, neboť v obchodech s jednotnými cenami dostaneme brašny a všechno možné za babku. Jestliže noviny psaly, že výsledek t. zv. zlaté neděle byl pro obchodníky uspokojivý, pak asi něco takového pozorovali jen redaktoři, neboť obchodníci mluví něco zcela jiného. Ve včerejším ťČeském slověŤ bylo konstatováno, že na zlatou neděli měl malý obchodník jen 12 kupců, že jeho denní tržba činila 70 Kč, že však téhož dne u něho bylo neméně než 19 žebráků.
Tvrdí-li někdo, že tyto obchody s jednotnými cenami neznamenají tak příliš veliké neštěstí pro živnostníky, pak také to neodpovídá skutečnostem. Říšský svaz obchodníků rozeslal bezprostředně po otevření filiálky Jepy v Teplicích-Šanově dotazník a opětoval ho pak po nějakém čase, jaký vliv mělo zřízení tohoto obchodu s jednotnými cenami na jednotlivé obchody. Při tom bylo zjištěno, že obrat v obchodech s potravinami a cukrovinkami klesl o 10 až 60 procent, v papírnických obchodech o 25 až 60 %, u pasířů a rukavičkářů o 10 až 50 %, u materialistů a obchodů s mýdlem o 10 až 70 %, u železářského zboží - dostanou se tam přece také všechny možné nástroje - o 40 až 50 %, u galanterního zboží o 10 až 60 %, u textilního zboží o 10 až 70 %. Rozdíl liší se podle vzdálenosti toho kterého obchodu od filiálky Jepy. Tytéž poměry můžete zjistiti v Brně a ovšem také v Praze a jinde.
Nuže, dámy a pánové, mluvil jsem o taktice odkladu, která zde byla zahájena a tu se tvrdí ze zcela autentického pramene, že to především byli socialističtí ministři, kteří kladli potíže uzákonění této předlohy. Ve včerejším ťNároděŤ bylo to řečeno zcela zřetelně. Skutečností jest, praví se tam, že ministerstvo obchodu vypracovalo předlohu o obchodech s jednotnými cenami včas a zahájilo o ní také meziministerské porady; musilo čeliti obtížím, které kladlo ministerstvo soc. péče a také ministerstvo spravedlnosti, aby tuto předlohu znemožnilo anebo alespoň oddálilo. To je mluva zcela zřetelná a myslím, že je skutečností, že ve zlém úmyslu uzákonění předlohy bylo alespoň oddáleno na pozdější čas. Nemohu dobře rozuměti, proč se takovéto věci dějí, poněvadž přece neběží o nic jiného, nežli aby se zde kryla záda lidem s cizím, zahraničním kapitálem - mluví se o švýcarském kapitálu - kteří se zde za panující hospodářské nouze zahnizďují, aby tisícům existencí zlomili vaz. Kdyby se, jak se nám slibovalo, předloha byla podala na jaře se zpětnou účinností od 1. února, pak tucty měst byly ušetřeny těchto obchodů s jednotnými cenami. Také později ještě byla lhůta vždy znovu oddalována. Já sám byl jsem s deputací z Mostu, ke které se připojila deputace z Kladna, v polovině listopadu v ministerstvu obchodu. Tehdy se nám řeklo, ze zákon o obchodech s jednotnými cenami vstoupí v platnost se zpětnou účinností od 1. listopadu a že se hospodářští ministři již usnesli na této osnově zákona v takové formě. Je zcela zvláštní, že pak najednou stanovena byla v předloze lhůta dnem 1. prosince. Mám zde zprávu z České Lípy, podle které právě 30. listopadu byl tam otevřen takovýto obchod a že to ještě s jistým výsměchem bylo sděleno ve výkladu. Táži se: Kdo informoval tyto lidi, že zákon vstoupí v platnost teprve 1. prosince? Tu docházíme právě k přesvědčení, že stát a vláda musí míti zájem na tom, aby tisíce středních existencí nebylo ničeno vykořisťovacími metodami takovýchto velkokapitalistů. Je zcela správné, co kdysi řekl Hitler: Mně je 100.000 ševců milejší než jediná továrna na obuv-.
Je také v zájmu konsumentů, aby tyto obchody s jednotnými cenami byly zakázány. Jděte tam a uvidíte, jaké méněcenné zboží, jaký brak se tam nabízí na úkor dobrého kvalitního zboží. Kdyby však šlo jen o hromadné zboží! Podíval jsem se v pondělí v Brně do obchodu Jepy. Tam se prodávají také látky, potraviny, káva a pod., uzeniny, sýr, nápoje v láhvích, kořalka a likéry. Do nedávna byly v obchodech s jednotnými cenami také ještě buffety, jejichž zřizování přece podle zákona nadále není možné. Ale vidíme to nejen u obchodů s jednotnými cenami. Můžete se podívati v Brně do Baťova domu, tam je zřízena přímo restaurace, kde možno dostati levné obědy a večeře. Vidíte tedy, že Baťa činí ve svých obchodech obtíže nejen obuvníkům, nýbrž také hostinským a jiným živnostníkům.
Kol. Pastyřík již řekl, že zákon ponechává zřízené obchody s jednotnými cenami další 2 roky nerušeně v jejich nynější činnosti a že tím bylo těmto obchodům přiznáno nesmírné monopolní postavení. Nelze již zabrániti, aby se nerozšiřovaly, aby nenabyly ještě většího rozsahu.
Ale také se stanoviska sociálního je důležito zakazovati tyto obchody s jednotnými cenami. Platí pracovním silám ve srovnání s obchodníky hanebné mzdy a je zde mimo to ještě nebezpečí, že živnostníci a obchodníci budou nuceni propustiti veliký počet svých zaměstnanců a že se tím armáda nezaměstnaných ještě o mnoho zvětší proti nynějšímu stavu. Není žádným tajemstvím, že se v obchodech s jednotnými cenami nezachovává osmihodinná doba pracovní, je skutečností, že se tam pracuje od rána do noci. Táži se: Kde jsou živnostenští inspektoři, kteří chytí každého malého řemeslníka, když jednou třeba v sezoně předrží o čtvrt nebo půl hodiny. Běží zde také o velké podniky. Z věrohodného pramene se sděluje, že se v Jepě dělá průměrný obrat 250.000 Kč denně, při tom není tam více než 40 zaměstnanců. Díváte-li se jenom trochu blíže na tento obrat, musíte dojíti k přesvědčení, že by s tímto obratem mohlo 500 samostatných živnostníků a obchodníků žíti a také státu platiti řádně své daně, kdežto jest jinou otázkou, zdali tyto obchody s jednotnými cenami tak jako všechny veliké podniky svým závazkům dostojí anebo zdali stát nepřipravují a nepodvádějí o daně.
S touto otázkou souvisí také otázka t. zv. závěry živností, kterou jsme opětovně žádali z důvodů, které zde nemusím zdůrazňovati. V Rakousku a Německu byla již závěra živností zavedena. U nás učinil zemský úřad v Praze v poslední době něco, co schvalujeme, že totiž konečně jednou přesně prozkoumává průkazy způsobilosti emigrantů, poněvadž právě s této strany je zde největší nebezpečí pro vnikání do živností a obchodů. Bylo zase zjištěno, že v listopadu v samotné Praze bylo ohlášeno 309 živností. To znamená přirozeně za rok 4.000 nových živností v jednom městě samotném. V Bratislavě máte již poměr 29 obyvatelů na jednu živnost.
Schvalujeme také návrh české strany živnostenské, který také podepsali čeští agrárníci, na zvýšení daně z obratu v obchodech s jednotnými cenami. Je-li těmto obchodům již přiznáno monopolní postavení, pak není to žádné neštěstí, pak mají tito lidé se zahraničním velkokapitálem také státu platiti, což jeho jest. I když také se zákonem nejsme srozuměni, poněvadž žádáme mnohem více, znamená to přece jakýsi pokrok, a budeme proto pro něj hlasovati. (Potlesk.)
Místopředseda dr Heller (zvoní): Rozprava je skončena.
Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy pp. sen. Tichiho a druhů, resoluční návrhy pp. sen. Sechtra a druhů a pp. sen. Thoře a druhů.
Prosím o přečtení.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Pozměňovací návrhy sen. Tichiho, Eichhorna, Kostky a druhů:
1. § 1, odst. 3 se mění a má zníti:
ťProvoz prodejen podle odst. 1, které byly zřízeny po 1. únoru 1933 do dne účinnosti tohoto zákona, se zakazuje.Ť
2. § 1 doplněn budiž odstavcem:
ťZemský úřad může po slyšení příslušné obchodní a živnostenské komory, poskytuje tříměsíční lhůtu likvidační, zakázati také provoz takových prodejen ve smyslu odst. 1, jež byly zřízeny před 1. prosincem 1933, jestliže poškozují obchod a živnosti, tedy mají-li za následek oslabení jejich poplatní síly, jakož i rozmnožení nezaměstnanosti osob, jež byly činny v obchodě a živnostech.Ť
3. § 2, odst. 2 se mění a má zníti:
ťProvozování živnosti hostinské a výčepnické a prodej potravin, jakož i nápojů v lahvích po obchodnicku uzavřených, se v těchto prodejnách zakazuje a to i v těch případech, kdy koncese udělena byla před 1. prosincem 1933 anebo kdy obchod s potravinami a nápoji v lahvích po obchodnicku uzavřených před touto dobou byl ohlášen. Udělené již koncese zanikají.Ť
4. § 7 se mění a má zníti:
ťO odvolání do rozhodnutí zemského úřadu podle § 1, odst. 4 a § 6 rozhoduje ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem soc. péče.Ť
Resoluce sen. Thoře, Sechtra, Pastyříka, Horáka, Slámy, Kianičky a druhů:
Vláda se vyzývá, aby byl vypracován zákon na zvýšení daně z obratu u obchodů s jednotnými cenami na 5%.
Resoluce sen. Sechtra, Thoře, Pastyříka, Bergmana a spol.:
Současná hospodářská krise způsobila velmi těžkou finanční situaci celé řady živnostníků, z nichž značná část jest ohrožena na existenci. Je pochopitelné, že za těchto poměrů vzrůstá konkurence mezi jednotlivými živnostníky, a působí proto veliký odpor benevolentní udělování živnostenských oprávnění cizincům.
Z těchto důvodů navrhují podepsaní:
Vládě se ukládá, aby všemi zákonnými prostředky zamezila udělování živnostenských oprávnění cizím státním příslušníkům.
Místopředseda dr Heller (zvoní): Uděluji slovo k doslovu p. zpravodaji sen. Černému.
Zpravodaj sen. Černý: Slavný senáte! K vývodům sen. Pastyříka a Tichiho chci říci jen tolik, že tento zákon, jak jsem již uvedl ve své důvodové zprávě, bude míti nesporně do určité míry úspěch tím, že se udělá konec dalšímu rozšiřování jednotkových obchodů. Všichni velmi dobře víme, jakým způsobem byly jednotkové obchody provozovány, a jsme si plně vědomi, že zákon, o kterém dnes jednáme, bude míti v zápětí zastavení rozšiřování těchto podniků, že je to tedy, řekl bych, určité plus v tom stadiu. Vykládají-li pp. sen. Pastyřík a Tichi, že se tímto zákonem vlastně dává nynějším jednotkovým obchodům na dva roky monopol, je to snad do jisté míry pravda, ale je také nutno si uvědomiti, že kdyby tohoto zákona nebylo, že by rozšiřování takových obchodů bylo ještě daleko větší. To je plus tohoto zákona, o kterém jednáme.
Všichni jistě víte. že zákon tento byl velmi nutný. Když se o těchto věcech jednalo v živnostensko-obchodním výboru. mluvilo se o tom, že pan zástupce vlády, pokud jde o otázku eventuelního zvýšení daně obratové, mluvil o tom, že bylo jednáno také ve vládních kruzích o daňových směrnicích, ale na základě protestů samých obchodníků, kteří se báli eventuelního nového zvýšení obratové daně, bylo od toho upuštěno, a mám za to. že musíme si býti vědomi toho, o jaké nebezpečí v těchto obchodech skutečně šlo pro stav živnostnický a obchodnický.
Mluvilo se také velmi jasně o tom, že v těchto obchodech je zúčastněn hlavně cizí kapitál. Je pravda a zjistil jsem podle informací, že Jepa je podnik s kapitálem německo-švýcarským, podnik Nuba ve Vršovicích má kapitál německý, Aso na Národní třídě je kapitál čistě český, patří jednomu obchodníku - Čechovi z Olomouce a je tu angažována Legiobanka. V Tetě, posledním obchodě jednotkovém v Praze v Jungmannově ulici, je kapitál čsl. židů.
Pokud jde o otázky sociální, je už také jasno, že § 8 tohoto zákona pamatoval na to, aby zejména po stránce sociální byli vzati v ochranu zaměstnanci těchto podniků. Myslím, že po této stránce i po všech jiných stránkách můžeme býti zatím spokojeni s tím, co tu je, že řádění těchto obchodů je tímto zákonem učiněn konec a také bude míti vláda, resp. zemský úřad možnost při příštím povolování na všechny tyto věci poukázati. (Souhlas.)
Místopředseda dr Heller (zvoní): Prosím pány a dámy o zaujetí míst. (Děje se.)
Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to vzhledem k pozměňovacímu návrhu takto:
O odst. 1 a 2 §u 1 podle zprávy výborové.
O odst. 3 §u 1 podle pozměňovacího návrhu sen. Tichiho a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
Pak o návrhu sen. Tichiho a druhů na doplnění §u 1 novým odstavcem.
O odst. 1 §u 2 podle zprávy výborové.
O odst. 2 §u 2 podle pozměňovacího návrhu sen. Tichiho a druhů; bude-li tento návrh zamítnut, o tomto odstavci, jakož i o §§ 3 až 6 podle zprávy výborové.
O §u 7 podle pozměňovacího návrhu sen. Tichiho a druhů: bude-li tento návrh zamítnut, o tomto §u 7, jakož i o zbytku osnovy zákona (§§ 8 až 12), o nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich.
Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s odst. 1 a 2 §u 1 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Tichiho a druhů k odst. 3 §u 1, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odstavec tento zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Tichiho a druhů na doplnění §u 1 novým odstavcem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s odst. 1 §u 2 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s odst. 2 §u 2 podle pozměňovacího návrhu sen. Tichiho a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí se zněním tohoto odst. 2 §u 2, jakož i s §§ 3 až 6 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.) -
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí s §em 7 podle návrhu sen. Tichiho a druhů. nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 7, jakož i zbytek osnovy zákona (§§ 8 až 12), nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Tím tato část a tudíž celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byly schváleny ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1181, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1175.
Podle § 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu provedeme ještě v této schůzi druhé čtení projednávané osnovy.
Ad 7. Druhé čtení osnovy zákona o prodeji zboží za jednotné ceny (tisk 1181).
Táži se pana zpravodaje. zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Černý: Slavný senáte, dovoluji si navrhovati redakční změnu. V tomto zákoně uváděn jest § 11a). Navrhuji, aby nynější § 11a) byl uveden jako druhý odstavec §u 11 a dosavadní znění §u 11 bylo označeno jako odst. 1 §u 11. Nynější označení ť§ 11a) Ť by vůbec odpadlo. V zákonech se totiž málokdy vyskytuje případ, abychom měli 2 paragrafy označeny stejnými čísly jako v této osnově a je to také zbytečné. Toto opatření bylo zamýšleno již v posl. sněmovně a pouze nedopatřením nebylo provedeno. Živn.-obchodní výbor z opatrnosti schválil znění usnesené v posl. sněmovně, avšak souhlasil s redakční změnou tu navrženou, a poněvadž jsem zjistil, že tato redakční změna nebude na překážku sankce, navrhuji schválení této změny. (Souhlas.)
Místopředseda dr Heller (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém s uvedenou redakční opravou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1175 s uvedenou redakční opravou, navrženou zpravodajem.
Budeme nyní hlasovati o resolucích. Má pan zpravodaj nějaký návrh?
Zpravodaj sen. Černý: Navrhuji pokud se týká resolucí, aby byly přiděleny živn.-obchodnímu výboru k projednání
Místopředseda dr Heller: Dám hlasovati o návrhu p. zpravodaje, aby obě resoluce byly přikázány výboru živn.-obchodnímu k projednání.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je schválen.
Přikročíme nyní k dalšímu odstavci pořadu:
8. Druhé čtení zprávy výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1111), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení pátá dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 21. srpna 1933 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1933, č. 179 Sb. z. a n. (tisk 1132).
Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. dr Rozkošnýho a za výbor národohospodářský sen. Stržila - zdali navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nikoli.
Zpravodaj sen. Stržil: Není změn.
Místopředseda dr Heller: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením schváleným ve čtení prvém také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení bylo schváleno také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 1132.
Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:
9. Zpráva imunitního výboru o žádosti sen. Koukala ze dne 18. prosince 1933 za zavedení kárného řízení proti sen. Mikulíčkovi pro urážku podle §u 51 jedn. řádu (tisk 1183).
Zpravodajem je p. sen. dr Havelka. Dávám mu slovo. (Předsednictví se ujal předseda dr Soukup.)
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Sen. Koukal žádá podáním ze dne 18. prosince 1933, č. 10236, předsedu senátu, aby ve smyslu jednacího řádu senátu §u 51 bylo zavedeno kárné řízení pro urážku na cti proti sen. Mikulíčkovi, který při projednávání státního rozpočtu ve výboru rozpočtovém senátu Národního shromáždění uvedl toto: Sen. Koukal jako předseda záložny v Mor. Ostravě podvodně vylákal na státu sanaci 680.000 Kč. Teprve když ředitel této záložny se rozváděl se svou manželkou, ta prozradila, že ztracené knihy záložny jsou zašity v pohovce, a podle těchto knih pak vyšel podvod najevo.
Tuto zprávu dověděl se sen. Koukal dle svého tvrzení dne 18. prosince 1933, když přišel do kanceláře svého klubu, z písemné připomínky sen. Ant. Nováka a uvádí, že tvrzení ta jsou nepravdivá.
Po provedeném předepsaném řízení, v němž inkriminované výroky potvrdili sen. Ant. Novák a sen. Šimek, usnesl se imunitní výbor na tomto rozhodnutí: Sen. Mikulíček je vinen, že dne 11. prosince 1933 - datem tímto doplňuji zprávu - v rozpravě rozpočtového výboru senátu Národního shromáždění, tedy při jednání senátním a u výkonu svého mandátu, vyjádřil se o sen. Koukalovi, členu Národního shromáždění, že ťpodvodněŤ vylákal sanaci a ze vyšel tento ťpodvodŤ na jevo, čímž přednesl obvinění, dotýkající se cti sen. Koukala způsobem, jaký se nesnáší s důstojností senátu, a činí slavnému senátu návrh, aby provinilý sen. Mikulíček byl potrestán veřejnou důtkou.
Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal p. sen. Mikulíček. Uděluji mu je.
Sen. Mikulíček: Paní a pánové, obvinění, jak jste je četli v tisku, nezakládá se na pravdivém podkladě. Stenografové ve většině případů, když vystoupím zde nebo ve výboru, žádají mne, abych se neukvapoval, abych mluvil pomalu. že mně nemohou stačiti. Ale p sen. Ant. Novák stačil moji dosti rychlou řeč v přítomnosti p. ministra Meissnera zaznamenávati obyčejným písmem, tedy nestenograficky.
O pravdivosti a pravděpodobnosti důkazů p sen. Ant. Nováka a o jeho přímosti svědčí včerejší jednání v imunitním výboru, kde v jeho vlastní věci proti mně, když jsem já odůvodňoval svůj výkřik zde ve sněmovně tím, že on upozorňoval předsedu rozpočtového výboru, že soudr. Kindl čte, po prvé pan sen. Novák se přiznal, že podotkl, když si bral cigáro v rozpočtovém výboru, zdali zde máme čtenářskou besedu. (Výkřiky.) Pánové, to je k charakteristice pravděpodobnosti a pravdivosti tvrzení p. sen Nováka. Když jsem ho vyzval - a páni z imunitního výboru mně toto všechno prokáží - aby na čestné slovo prohlásil, zdali nejméně dvakrát - zdali vícekrát, nemohu prokázati - z lavice své, která je nejméně 4-5 metrů vzdálena od předsednického stolku, neupozorňoval pana předsedajícího sen. Kroihera, že Kindl čte, po delším úvodu to přiznal, ale zase řekl, že jenom označoval, zdali jsme ve čtenářské besedě. A na třetí výzvu přiznal další, že řekl: Pane předsedo, p. sen. Kindl svou řeč čte.
V imunitním výboru obvinil mne p. sen. Novák, resp. dal zprávu p. Koukalovi, že jsem já řekl: ťKoukal jako předseda stavebního družstva....Ť Řekl předem, že na všecko to, co řekl p. sen. Koukalovi, vezme jed. Ale pak přiznal, že jsem neřekl, že p. Koukal je předsedou družstva, nýbrž že jsem řekl: předsedou záložny.
Prosím, budete to míti ve stenografickém protokolu, račte to laskavě rozebrat, do jaké situace se pan sen. Novák dostává tímto svým tvrzením o pravdivosti toho, co sděloval panu Koukalovi. Co povídá stenografický protokol? Poněvadž to, co pan Novák sdělil panu Koukalovi a co bylo předmětem jednání imunitního výboru, je hodně dlouhé - je aspoň tolik napsaných věcí, jako na tomto (ukazuje půlarch) - máte při mé rychlosti řečnické, myslím, z 95 % povinnost spíše věřiti stenografům než tomu, který si mou rychlou řeč obyčejným písmem doslovně píše. Co jsem řekl podle stenografického protokolu? Prosím. zde mám výňatek. Při projednávání kapitoly ťMinisterstvo spravedlnostiŤ byl jsem povinen na žádost jednotlivých postižených, kteří buďto byli u mě, nebo já u nich několikráte v bytech, abych poukázal na nesprávnosti u mor.-ostravského krajského soudu, a tu jsem řekl (čte):
ťPředevčírem jsem četl v ťLidových novináchŤ, že vyšetřující státní zástupce dr Hoblík z Mor. Ostravy, který vyšetřoval případ Zajíčkův, je přeložen na substituci do jiného místa. Nic na tom není, přeloží-li úřad jednoho úředníka, závažné však na věci je, že tento dr Hoblík odkryl v bance v Mor. Ostravě machinace, které přitěžovaly jak Zajíčkovi, tak Larischovi Proto byl přeložen na substituci na jih Moravy, 200 km od Mor. Ostravy. Ostatně mor.-ostravský soud je specialita sama pro sebe. Již v ústavně-právním výboru jsem uvedl jistý případ, ovšem neměl jsem po ruce data. Dnes je tu však mám. U mor-ostravského soudu se kradou dokumenty, prvopisy.Ť
Mám, prosím, potvrzeno od krajského soudu, kde krajský soud potvrzuje, že spis - značka je na tom potvrzena úředníkem, který byl přeložen v záležitosti vyšetřování machinací, pro něž jsme se dostali do konfliktu - totiž posudek přísežného znalce, sepsaný na 30 stranách archového papíru, byl ukraden ze spisů Šťastnou náhodou mám oklep tohoto posudku, který podal přísežný soudní znalec. A dále mám potvrzeno od soudu, že postižený Alois Vávra, klempíř v Mor. Ostravě, předložil znalecký posudek trestní záležitosti proti Karlu Košatovi, který se ztratil, když se ztratilo od kraj. soudu v Mor. Ostravě 27 prvopisů. Na to mám na všecko zde doklady. (Sen. Časný: Z toho je vidět, jak je potřeba, aby se strany státu nepřátelské nedostaly do úřadů!) To se povedlo, pane kolego! To znamená, že strana státu nepřátelská se nemůže jít podívat do spisů! Podotýkám, že se dotčenému Vávrovi vloupali do jeho kanceláře zloději, vloupali se do jeho psacího stolu a přesto, že tam měl mnoho cenných věcí, odnesli mu jen několik spisů z jeho stolu.
Pokračoval jsem dále (čte): ťZde je úřední doklad, potvrzený moravsko-ostravským soudem pod značkou Tk X 1578/33: ťKraj. soud v Mor. Ostravě, oddělení X, potvrzuje, že Alois Vávra v Mor. Ostravě, Kremerova ul. č. 2, předložil dne 29. listopadu znalecký posudek k trest. věci proti Karlu Košatovi a spol., Tk 1578/33, který se svého času ze spisů ztratil.Ť Proč se tak stalo? V Mor. Ostravě existovalo stavební družstvo, které provádělo milionové stavby, a najednou se prý stalo pasivním. Likvidaci tohoto družstva převzala Dělnická záložna s vedením soc. demokratickým, jejímž předsedou je sen. Koukal. Předstíráním, že je třeba družstvo sanovat, vylákala záložna ze státní pokladny subvenci na sanaci v částce 680.000 Kč, kromě toho vedoucí záložny jednotlivým dodavatelům stavebního družstva strhával s jejich pohledávek až 40%, jednomu živnostníku srazili dokonce 23.000 Kč, když mu napřed řekli, že je družstvo pasivní a pakli se to nezlikviduje, že přijde o všechno.Ť
Prosím, tak jsem já mluvil podle tohoto dlouhého stenografického protokolu a zde, právě v této souvislosti to začalo, jak jsem začal mluvit o záložně, o panu Koukalovi. A zde pan sen. Novák říká, že jsem prohlásil toto: Sen. Koukal jako předseda záložny v Mor. Ostravě podvodně vylákal na státu sanaci 680.000 Kč. Teprve, když se funkcionář záložny rozváděl se svou manželkou.. O rozvedeném funkcionáři záložny jsem vůbec nemluvil, poněvadž ten se nerozváděl, nýbrž funkcionář stavebního družstva, a když se se svou ženou rozcházel, upozornila interesenty, jak živnostníky, tak členy stavebního družstva, že ztracené knihy záložny jsou zašity v pohovce. Půjčila jim ty knihy a ty se dostaly tak do rukou k revisi a tomu přísežnému znalci, a ten odhalil pravý stav družstva.
Pánové.,najděte mi to v tomto stenografickém protokolu! Nechcete-li mi věřiti, že stenografové moje řeči v pravdě stenografují, tedy jakou víru máte mít a můžete míti ve stenografy a stenografické protokoly? Je to vůbec možno, abych to řekl, jak je to tu podle zprávy pana sen. Nováka? Já nemluvil vůbec o rozvedeném funkcionáři záložny, já nemluvil o tom, že záložna praskla, nýbrž mluvil jsem o tom, že družstvo praská a tam se přišlo na podvod. Pánové podstata je následující. Mám zde dobrozdání přísežného znalce, které vás usvědčuje z těch machinací. Účetní stavebního družstva pan František Lipina přiznává v přísežném protokolu. - Upozorňuji na to, jak se tyto machinace dělaly, aby se oklamala jak státní pokladna prostřednictvím svazu družstev, tak i živnostníci. (Sen. Modráček: O státní pokladnu vůbec nejde!) Když dostali za státních peněz subvenci, tak to není veřejný fond, pane kolego?
Zde je zase oklep úřední výpovědi pana Františka Lipiny, který povídá: ťHned když jsem místo nastoupil ve stavebním družstvu jako účetní od 1. ledna 1923, provedl jsem inventuruŤ - chcete-li pánové, dám to každému k disposici, ovšem v mé přítomnosti, že jsou to oklepy soudních spisů, že tyto věci jsou doslova pravda, jak je čtu -Ť a vykázal jsem ztrátu 1,200.000 Kč. Tato bilance byla mi vrácena, že to není možné, poněvadž před rokem, to je 1. ledna 1922 bylo družstvo aktivní 1,300.000 Kč. Provedl jsem novou bilanci a našel jsem ztrátu pouze 21 000 Kč.Ť To prosím je potvrzeno a podepsáno pod přísahou; výrok svědka v určitém sporu, Františka Lipiny.
Pan sen. Koukal potvrdil i v imunitním výboru, že družstvo mělo pasiv kolem 2 mil. Kč. Podle zprávy funkcionářů družstva i funkcionářů záložny, která družstvo likvidovala, bylo toto družstvo pasivní 1,600.000 Kč, ale aktiv bylo 2,670.000 Kč. Ihned řeknu přesnou cifru. Vykázané ztráty byly 1,674.446.17 Kč - to je z té revisní zprávy. Družstvo mělo počátkem r. 1924... Přečtu to všechno, aby bylo jasno: Z ciferních záznamů v účetních knihách družstva odboru stavebního o jednotlivých hodnotách aktiv a závazků v pasivech a po prozkoumání účtu uvedeného družstva u dělnické záložny je nutno uznati, že ciferně převyšovala aktiva družstva jeho pasiva počátkem r. 1924, jak vyplývá z upravených bilancí. Nutno připomenouti, že se jevila snaha snížiti aktiva a zvýšiti pasiva prohlašováním pohledávek dobytných za nedobytné (viz bod 1a), 2, 4, 5, 6, 7 a 21).
Pánové, v těchto pasivech byly položky jako dubiosní vůči státu 400.000 Kč - to je zase v té svědecké výpovědi Frant. Lipiny a toho přísežného znalce - Lidový dům 300.000 Kč, družstvo ťBudoucnostŤ, které má na Ostravsku 300 prodejen, 200.000 Kč a obec Vítkovice 60.000 Kč. Stát, Lidový dům, družstva a obec měly dubiosních pohledávek 960.000 Kč Ten znalec zde povídá, že v těch položkách to je. Nyní k tomu bodu 1.:... neb nesprávným účtováním (viz body nálezu 3 a 8) a zaúčtováním ve prospěch Dělnické záložny neshodně s touto, nepřiměřených odměn, provisí, výloh a jiného (viz body nálezu 10. 11, 12 13 a 16), a tím pasivitu družstva odboru stavebního přivoditi neb zvýšiti a tak odůvodniti mimosoudní vyrovnání. jehož výsledek nepřipadne až na částku 93.39946 Kč družstvu (viz bod nálezu 17), nýbrž Dělnické záložně jako zvláštní odměna (viz body nálezu 14 a 15) Z dokladů mi předložených není možno zjistiti, zda nepřiměřené odměny účtované Dělnickou záložnou spočívají na řádné zákonné domluvě nebo smlouvě.
Páni tvrdili, že družstvo musí míti přibližně subvenci ve výši 3 mil. Kč, poněvadž o to byla pasiva větší. Soudní znalec odhadl po prozkoumání, že družstvo bylo milionem Kč aktivní, když je záložna přebírala, a že kromě této aktivity družstva zaplatila státní pokladna 680 tisíc Kč a stavební společnost ťMokŤ, jejímž vedoucím je inž. Wotitz, s firmou Ostravsko-karvínská společnost, zaplatila 672.000 Kč. Mně se vložilo do úst p. Novákem obvinění, jak je zde uvedeno. Já však mluvil jenom, že to likvidovala záložna, jejímž předsedou je p. sen. Koukal. Netvrdil jsem, že byl předsedou, když to záložna dělala v r. 1923 a 1924. To jsem chlapsky v imunitním výboru klidně prohlásil a doporučoval jsem p. Koukalovi, aby, když nebyl při těchto machinacích, dnes jako funkcionář záložny snažil se tyto věci napraviti. Mně, pánové, nejde o Koukala, mně nejde ani o moji osobu, nýbrž o 90 poškozených živnostníků a členů stavebního družstva, kteří tímto způsobem byli zkráceni. Pánové v imunitním výboru, jak pan Koukal, tak také později pan Novák postavili se proti mně a příliš vyzdvihovali otázku cti. Říkali, že nemají zájmu na tom, aby někoho hanobili a snižovali. Mám tu dnešní ťPrávo liduŤ a připomínám to pánům z imunitního výboru, jaké tam bylo jednání. Nevím, z čí pera to je, ale domnívám se, že z pera některého soc. demokratického člena imunitního výboru se tato zpráva objevila - domnívám se tak. poněvadž redaktorů jsme tam jistě neměli. Píše zde: Mikulíček včera doprošoval se, aby věc byla vyřízena v imunitním výboru a chtěl vysvětlovat své jednání tím, že není si vědom významu slova proto, že navštěvoval jen trojtřídní obecnou školu. (Výkřiky.)
Pánové, jak jste členy imunitního výboru, v jaké souvislosti jsem mluvil o té obecné škole? Když pánové chtěli, abych tu prohlásil - a já jsem čestně prohlásil, co se mně napsalo v imunitním výboru - že výrok tento se stal jen nemístnou volbou výrazu. A zde v novinách jsem srážen na kolena, že jsem se ponižoval, doprošoval a vymlouval na svou duševní zaostalost, poněvadž prý jsem chodil jen do trojtřídní obecné školy.
Proč to tam napsal ten, kdo to psal? Já tu nepřímo obviňuji členy imunitního výboru soc. demokratické strany ze souvislosti s tím. Já jsem řekl: Prvé kárné řízení podle §u 51 nového jedn. řádu bylo: Mikulíček žalobce, obviněný doktor práv a předseda ústavně-právního výboru p. dr Witt. Řekl jsem: Jest jistě velký rozdíl posuzovati výrok člověka, který celý život musil pracovati fysicky v dolech, hutích a na stavbách, a výrok člověka, který 20 roků chodil do školy nižší, střední a vyšší. Tak jsem se tam já představoval, že jsem byl dělníkem a že jsem chodil jenom do trojtřídní školy - a teď si přečtěte zprávu v ťPrávu liduŤ, není-li to snižování a ostouzení mne v pravém slova smyslu, že jsem analfabet, který chodil jen tři roky do školy a že jsem se na to vymlouval.
Já jsem byl natolik mužný, třeba mne pan Witt urazil zde před vámi všemi, že jsem řekl: Stačí, když se to vyřídí před imunitním výborem. Pánové chtěli jíti před plenum. Mají satisfakci, ať si ji rozeberou slovo od slova a uvidí, jakou cenu má.
Proveďte si kárné řízení proti mně, jak chcete! Můj zájem není, abych byl osvobozen, záleží mně snad na tom, nýbrž můj hlavní zájem je abv lidé, kteří byli okradeni při machinacích, při likvidování stavebního ostravského družstva - a jde o velké peníze - přišli na své.
Ten Alois Vávra byl oboustranný sirotek ještě ve svých dětských letech, od chalupy k chalupě chodil v Tečovicích, okres Napajedla, tam byl živen jako chudý sirotek. Ten člověk se vlastní silou vypracoval, zná Paříž, zná Londýn. v 18 státech Evropy má patent na benzinovou lampu, ale nemohl toho použíti. poněvadž tímto jednáním soc. demokratické záložny byl tak hospodářsky zničen, že vlastní domeček každou chvíli jest mu dáván do dražby.
Nic více nechci než spravedlnost pro ty lidi. Trest, který mně nasoudíte, není pro mne ani setinou tak bolestný, jako kdyby tito lidé se nedovolali spravedlnosti.
Proto jsem tuto věc před 4, 5 lety - pan ministr spravedlnosti o tom ví - uvedl na veřejnost, aby se široká veřejnost i všichni měšťáčtí politikové, kteří mají smysl pro spravedlnost, této ujali a aby se okradeným chudákům dostalo spravedlnosti.
Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal p. sen. Koukal. Dávám mu je.
Sen. Koukal: Vážení pánové! Prohlašuji, že všechno, co zde p. sen. Mikulíček vypravuje, není pravda. Nepatří to sem, patří to k soudu. U soudu byly ty věci již několikráte a lidé, kteří se neprávem domáhali na Dělnické záložně a na tom družstvu různých věcí, byli zamítnutí. Posledně byli zase zamítnutí, poněvadž s různými požadavky přicházejí lidé, kteří již dříve stáli proti družstvu a proti funkcionářům. Byli zase zamítnutí a ovšem že se odvolali. Proto zde pan Mikulíček operuje různým doklady. Nevím, odkud je má, ale prohlašuji, třebaže jsem tehdy, když se to stavební družstvo sanovalo, nebyl členem ani funkcionářem toho družstva. ani předsedou záložny - nemůže se mne to tedy týkati - že všechno, co zde pan Mikulíček přednesl, má od lidí, kteří nemají žádného majetku, kterým na tom nezáleží, ale kteří již několik roků čestné a spořádané lidi v Mor. Ostravě ostouzejí.
P. sen. Mikulíček mne zde s této tribuny - myslím, že jste to slyšeli již několikrát -napadl stran té záložny. Byl jsem sice přítomen, ale nebral jsem to vážně Poněvadž však p. sen. Mikulíček již i ve výborech přichází s překrucováním těch věcí, s přímo lživými argumenty, nemohl jsem mu to zůstati dlužen a nereagovati na to. Proto když posledně v rozpočtovém výboru tuto urážku pronesl, jsem žádal, aby bylo proti němu zavedeno kárné řízení. P. sen. Mikulíček mne jmenoval - je to dokázáno sen. Ant. Novákem a Šimkem - a na konec ještě řekl: ťPodívejte se, pánové, tak vypadá vůdce soc. demokratů na Ostravsku v nedbalkáchŤ
Na tom jsem nebyl zúčastněn a prohlašuji, že není pravda, co zde vypravuje. Znovu musím prohlásiti, že jsem si to, co sen. Mikulíček v poslední době proti mé osobě podniká, nemohl dáti líbiti, a proto k tomuto kárnému řízení došlo.
Není také pravda, co mluvil o Lipinovi. Nevím, jak k tomu přichází. Někteří pánové podali proti tomuto Lipinovi trestní oznámení. Soud musil toto trestní oznámení zamítnouti, zastaviti, poněvadž to není pravda. Lipina dělal účetní uzávěrku, správně vykázal schodek a představenstvo - to jsou ti pánové, kteří teď s tím Vávrou v čele útočí - mu to dalo zpět a měl udělati uzávěrku, ve které byl vykázán zisk. To Lipina nemohl udělati a proto ho vyhodili. Poněvadž se Lipina nedal propůjčiti k takovým věcem, tak se na něm nyní tím více mstí. Prohlašuji: Zde je, pokud se týče našeho družstva, Ústřední svaz čsl. družstev, který má právo a také povinnost kontrolovati a revidovati naše družstva. Svaz čsl. družstev tuto revisi provedl svými orgány a zjistil schodek. Nikdo se nedomáhal sanace, nýbrž Svaz čsl. družstev tenkrát, jak jsem se potom informoval... (Sen. Kindt: Přišla sama!) Ne, ten svaz podporoval žádost družstva, aby dostalo sanační příspěvek ze zájmového ústředí z garančního fondu. Stavební družstvo příspěvek dostalo a poněvadž bylo dlužno Dělnické záložně přes jeden mil. Kč, je samozřejmé, že ty peníze, které byly vyplaceny v titrech, dostala záložna. Tak to je podle pravdy.
Všechno, co od těchto dob tito pánové podnikli, bylo soudem zamítnuto. Jest ovšem věcí kraj. soudu v Ostravě, aby za tyto narážky, které sen. Mikulíček pronesl proti kraj. soudu, vzal ho k odpovědnosti.
Prohlašuji znova, že všechno to se nezakládá na pravdě a že urážku proti mně, pronesenou nemůže sen. Mikulíček zapříti, poněvadž byla také imunitním výborem dokázána. (Sen. Mikulíček: Trestní řízení je už od 13. listopadu v proudu!)
Předseda (zvoní): Slovo k doslovu má p. zpravodaj imunitního výboru sen dr Havelka.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Podkladem rozhodování imunitního výboru jsou spisy a v tomto případě také výsledek řízení před imunitním výborem. Ve spisech se tvrdí docela určitě: ta a ta slova byla pronesena. Při řízení bylo řečeno, nevím už, s které strany, že stenografický protokol, který je veden při jednání rozpočtového výboru snad by nemusil býti úplný. V důsledku toho bylo řízení vedeno tak, že byli vyslechnuti svědci. Byl to p. sen. Ant. Novák, který na výslovný dotaz můj potvrdil doslova, že tak to řekl p. sen Mikulíček, jak je v podání p. sen. Koukala.
Druhý svědek p. sen. Šimek řekl, že ne sice doslova, ale že má tentýž dojem, že to bylo proti p. sen. Koukalovi řečeno tak, jak řekl p. sen. Ant. Novák. To tedy imunitnímu výboru dostačilo. Tím je podstata přestupku, jak je obsažena v §u 51, úplně dána, neboť zde bylo skutečně předneseno obvinění, vždyť se mluví o podvodném vylákání, dotýká se to cti p sen. Koukala, bylo proneseno způsobem, který se nesrovnává s důstojností senátního jednání; je to postaveno do stejné řady se spíláním, se zlým nakládáním, a konečně p. sen Mikulíček i dnes prohlásil: Koukal nebyl při těchto machinacích, můj zájem není urážet (Sen. Mikulíček: To jistě ne!) Když však na druhé straně vidíme jednak potvrzení doslovného znění inkriminovaného výroku a ještě potvrzení toho se strany druhého svědka, tedy je podstata přestupku §u 51 subjektivně i objektivně dána, a z toho důvodu trvám na návrhu imunitního výboru.
Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát pro nespravedlivé obvinění pana sen. Koukala udělil panu sen. Mikulíčkovi veřejnou důtku
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento byl schválen.
Tím je celý pořad dnešní schůze vyřízen.
Dovolenou dávám na tento týden, do 23. prosince 1933, panu sen. Füssymu.
Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.
Konstatuji, že žádný jiný návrh nebyl podán.
Vážený senáte! (Senátoři povstávají.) Dnes končíme svou činnost v roku letošním, jenž byl rokem patnáctého výročí naší republiky. Byl to rok svízelný, těžký a odpovědný. Učinili jsme vše, co bylo v našich silách a čeho vyžadovaly potřeby státu a jeho obyvatelstva. Senát Národního shromáždění neměl a nemá jiné touhy, nežli aby byl účelným a užitečným strojem naší republikánské legislativy a loyálním spolupracovníkem naší sněmovny poslanecké K tomu cíli vedla a povede řádná a rozumná dělba práce mezi oběma sněmovnami, o niž jsme vždy usilovali a k níž v zájmu našeho zákonodárství také nezbytně musíme dojíti. Dnešní pohnuté doby doléhají vší svou tíhou na naše Národní shromáždění Náš parlament stojí před mimořádně početnými a složitými problémy a úkoly, jež vyžadují rychlého projednávání a rozhodování. Náš senát může dozajista jenom se zadostiučiněním hleděti na práci vykonanou v přesvědčení, že vždy stál na výši doby, že svou kvalifikací věcnou a odbornou vždy splnil úkoly naň vložené, že poctivě a věrně vždy byl ve službách našeho státu, a je samozřejmě odhodlán plniti své poslání ústavou mu stanovené ve zvýšené míře i do další budoucnosti. S uspokojením a radostí můžeme také konstatovati, že celé naše Národní shromáždění pracovalo v tomto roce svědomitě, s absolutní pohotovostí a každé chvíle, kdy to zájem státu přikazoval, že jsme svá parlamentně demokratická zřízení zachovali beze vší úhony a že naše republika jako stát vpravdě demokratický stoupá v oddanosti svého vlastního občanstva a v respektu všeho ostatního demokratického zahraničí.
Našemu senátu bylo v uplynulém roce předloženo k projednání 16 vládních návrhů zákonů, z nichž jsme vyřídili 13, a zbytek jest v projednávání příslušných výborů, dále nám bylo předloženo 11 vládních návrhů smluv s různými státy, z nichž jsme vyřídili 6, a konečně jsme projednali a vyřídili 33 usnesení sněmovny poslanecké, z nichž byly zejména dva státní rozpočty. Vedle velké řady schůzí jednotlivých výborů a jich subkomitétů konal senát 56 schůzí plenárních, jež se vesměs vyznačovaly svým klidným, vážným průběhem, výší svých debat a odborným ovládáním všech otázek, jež byly předmětem jednání
Je mou povinností, abych poděkoval všem kolegům a kolegyním, kteří se o úspěch těchto prací jak ve výboru, tak i v plenu senátu poctivě a opravdově zasloužili a tím tolik prospěli cti, významu a vážnosti nejenom senátu, nýbrž celého našeho Národního shromáždění, jakožto vrcholného orgánu našeho státu a vykonavatele vší moci zákonodárné ve státě
Za několik okamžiků se, drazí přátelé, rozejdeme. V této chvíli jdou naší hlavou paměti velké historie. Včera dne 21. prosince bylo tomu patnáct let, co prvý president naší republiky dr Tomáš Masaryk po svém návratu z Ameriky vstoupil do této síně, co zde složil svůj prvý presidentský slib do rukou předsedy revolučního Národního shromáždění Tomáška a obrátil se k nám se slovy: ťBratři a sestry, zvu vás všechny na zítřek na Hrad, abyste vyslechli první presidentovo poselství.Ť - A dnes dne 22. prosince je tomu patnáct let, co jsme v bývalém trůnním sále habsburském na pražském Hradě s u tajeným dechem naslouchali historickému poselství našeho velkého presidenta, jež mluvilo k nám a stejně mluvilo i k ostatnímu světu. Vy zajisté jste všichni zajedno v tom, že zmocňujete předsedy obou sněmoven Národního shromáždění, aby na Nový rok panu presidentovi jménem všech vás stiskli ruku a přáli mu mnoho a mnoho dalšího zdraví v čele státu, pro nějž právě toto zdraví jest tak velkým a nedocenitelným podkladem mravním, duchovním a politickým.
Rozcházíme se na krátké prázdniny, jež ve skutečnosti prázdninami nebudou, ježto jsme všichni nepřetržitě zavaleni pracemi, jež nám každý den klade na stůl. Přece však mně dovolte,abych vám jménem celého předsednictva tlumočil nejsrdečnější pozdravy k vánocům a Novému roku, abyste dosáhli aspoň několika hodin krátkého oddechu, jehož všichni potřebujeme, a abychom se pak znovu sešli ve vzájemné důvěře, druh druha respektujíce a navzájem se podepírajíce, v přesvědčení, že v těchto strašných dobách světových krisí jenom vzájemnou spravedlivou dohodou a houževnatou, vše překonávající prací a sebeobětováním dojdeme konečně přece jen dob lepších a šťastnějších, kdy život národa i život jednotlivců nebude utrpením, nýbrž skutečnou radostí.
Buďte všichni, drazí kolegové a kolegyně, zdrávi a na šťastnou shledanou v měsíci lednu. (Potlesk.)
Končím schůzi.
(Konec schůze ve 14 hod. 8 min.)