Úterý 28. listopadu 1933

Schůze zahájena v 16 hodin 29 minut.

Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller. dr Hruban. Klofáč.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

Celkem přítomno 124 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Černý, dr Meissner.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že došel přípis Nejvyššího správního soudu ze dne 25. listopadu 1933, č. 8/1933 m. s., týkající se mandátů sen. dr Jessera, Köhlera, Teschnera a Wenzela.

Žádám pana zapisovatele, aby jej přečetl.

Zapisovatel sen. Navrátil (čte):

Jménem republiky Československé! Mandátový senát nejvyššího správního soudu za předsednictví prvního presidenta Dra Háchy, za přítomnosti radů nejvyššího správního soudu Dra Koschina, Karšaye, Dra Hufnagla, Dra Mrazíka a zapisovatele sekretáře Dra Pelinky po veřejném ústním líčení, konaném dne 25. listopadu 1933 na základě oznámení předsedy vlády ze dne 11. listopadu 1933 o rozpuštění strany ťDeutsche nationalsozialistische ArbeiterparteiŤ, vyslechnuv zprávu referentovu a vývody poslanců Ing. Rudolfa Junga a Hanuše Knirsche a zástupce senátora Františka Köhlera, Dra Leopolda Schürera, advokáta v Praze, nalezl podle § 17 zákona ze dne 25. října 1933, č. 201 Sb. z. a n., právem:

Členové poslanecké sněmovny Národního shromáždění Josef Geyer, Ing. Rudolf Jung, Rudolf Kasper, Hanuš Knirsch, Richard Köhler, Hugo Simm, Leo Schubert a členové senátu Národního shromáždění Dr František Jesser, František Köhler, Arnošt Teschner a Leo Wenzel pozbyli dnem 11. listopadu 1933 mandátu. Dr. Hácha v. r.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal místopředseda dr Hruban: na dnešní schůzi sen. Dundrovi, Chlebounové, dr Krčmérymu, Votrubovi; na tento týden (do 3. prosince t. r.) sen. Jančekovi, Křížovi; od 28. listopadu do 1. prosince t. r. sen. Stodolovi.

Místopředseda dr Hruban konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát dal k jeho návrhu zdravotní dovolené: na dobu 3 týdnů (do 19. prosince t. r.) sen. dr Kovalikovi, na dobu 14 dnů sen. Kavanovi.

Rozdané tisky.

Návrh tisk 1144.

Zprávy tisky 1145 až 1147, 1149, 1150 (poštou).

Vládní návrhy tisky 1148, 1152.

Odpověď tisk 1151.

Těsnopisecká zpráva o 235. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy

o 236. a 237. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrh tisk 1144.

Výborům ústavně-právnímu a technicko-dopravnímu vládní návrh tisk 1148.

Výboru ústavně-právnímu vládní návrh tisk 1152.

K návrhu místopředsedy dr Hrubana bylo výborům uloženo, aby o vládních návrzích tisky 1148, 1152 podaly zprávy ve lhůtě osmidenní.

Výboru imunitnímu:

Žádost okresního trest. soudu v Praze za souhlas k stíhání sen. Horáka pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491 tr. z. (č. 9968 pres.).

Žádost krajského soudu trest. v Praze za souhlas k stíhání sen. Hajníkové pro přečin podle §u 15, č. 3, a přečin podle §u 18, č. 1, 3 zák. na ochranu republiky (č. 9996 pres.).

Žádost krajského soudu v Trenčíně za souhlas k stíhání sen. Janíka pro přečin utrhání na cti (č. 10026 pres.).

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Budeme projednávati pořad.

Prvním předmětem je:

1. Zpráva ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu (tisk 1126) zákona o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů (tisk 1150).

Zpravodajem je pan sen. Koukal. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Koukal: Vážení pánové! Množící se útoky některých stran a jejich tisku na celistvost státu, jeho demokraticko-republikánskou formu a bezpečnost Československé republiky přiměly vládu k různým opatřením na zabezpečení klidu a pořádku. Vláda předložila návrh zákona na zastavení činnosti a o rozpouštění stran a na zastavení periodických tiskopisů, které svými zprávami ohrožovaly stát. Podle těch posledních zákonných předpisů bylo zastaveno vydávání některých periodických tiskopisů, protože jejich obsahem byly spáchány trestné činy. Zastavením časopisů měli býti potrestáni vlastník a vydavatel těchto tiskopisů. V praxi se však u. kázalo něco jiného. Zastavením periodických časopisů byli potrestáni zaměstnanci, kteří nezavinili zastavení, vypovězením z práce anebo propuštěním. V dnešní době je velmi těžké, získati si nové zaměstnání. Poněvadž by se ustanovení o zastavení a vydávání periodických tiskopisů minula svého cíle, předložila vláda návrh zákona, jímž se má poskytnouti ochrana těm, kteří jsou nevinně trestáni. Je to zákon o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických časopisů, tisk 1126.

Ústavně-právní výbor při svém prvním jednání si zvolil subkomité, které mělo návrh zákona opraviti tak, aby odpovídal dnešním poměrům. Subkomité ve dvou schůzích návrh vládní opravilo v tom znění, jak je přináší tisk senátu 1150.

§ 1 přepracované osnovy převzal ustanovení §u 1, odst. 1 vládního návrhu beze změny.

§ 2 nahrazuje odst. 2, §u 1 vládního návrhu.

Prvý odstavec §u 2 obsahuje ustanovení o regresu státu a odborové organisace za platy, vynaložené na podpory v nezaměstnanosti nebo na státní příplatek k těmto podporám.

Odstavec druhý tohoto paragrafu týká se nároků zaměstnanců na rozdíl mezi platem a podporou v nezaměstnanosti se státním příspěvkem.

Odstavec třetí týká se nároků těch zaměstnanců, kteří nedostávají podporu v nezaměstnanosti.

Odstavcem 4 tohoto paragrafu je vyjádřeno jasně, že závazky, o kterých jednají odstavce předcházející, nepostihují zaměstnavatele, který není ani vlastníkem ani vydavatelem zastaveného periodického tiskopisu.

Odst. 5 tohoto paragrafu vyslovuje zásadu, že tento nový zákon neobmezuje práva, která podle platných ustanovení mají zaměstnanci proti zaměstnavateli. jmenovitě právo na plat po dobu až do skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní lhůty.

§ 3 stanoví, že ustanovení tohoto zákona neplatí pro redaktory, kteří zastavení periodického tiskopisu zavinili.

§ 4 svým ustanovením znemožňuje obcházení ustanovení §u 1 osnovy, t. j. aby v podnicích, kde jsou vedle zaměstnanců pracujících pro periodický časopis také jiní zaměstnanci, obstarávající jiné práce na př. v tiskárnách - nemohli býti vypověděni ti zaměstnanci, kteří pro zastavený časopis nepracovali, a nahrazeni některým ze zaměstnanců, kteří podle §u 1 osnovy zákona požívají ochrany.

Do §u 5 bylo pojato ustanovení, že vedle vlastníka a vydavatele jsou zavázáni i ti, kdož byli vlastníky nebo vydavateli periodického tiskopisu v době 3 měsíců před zastavením, a pak osoby nebo sdružení, na kterých byl zastavený tiskopis závislý nebo které jeho hospodářství kryly.

V §u 8, jenž odpovídá §u 4 vládního návrhu, byla doplněna citace data a čísla zákona o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran, kterýžto zákon v době, kdy návrh zákona o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů byl vládou schválen, nebyl ještě Národním shromážděním odhlasován.

§§ 9 a 10 odpovídají §§ 5 a 6 vládního návrhu. Týká se to hlavně zpětné platnosti u zaměstnanců a dále nabytých práv, která zaměstnanci mají buď smlouvou nebo zákonem.

V závěrečném ustanovení §u 11, které odpovídá §u 7 vládního návrhu, byla platnost zákona obmezena časem, a to do konce roku 1935. Nový zákon povahou svou je přece jen rázu výjimečného a jest obvyklé podobné výjimečné zákony nevydávati na trvalo, nýbrž vyčkávati, jak se v praxi osvědčí.

Ústavně - právní výbor navrhuje, aby slavný senát schválil připojenou osnovu zákona. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Zahajuji rozpravu. Nežli dám slovo přihlášenému řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 20 minut. (Námitky nebyly.)

Není námitek, zůstává tedy při tom, co jsem prohlásil.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Mikulíček. Dávám mu slovo.

Sen. Mikulíček: Projednávaný vládní návrh, jak jsme již dokázali v ústavněprávním výboru, je pro většinu redaktorů, administrátorů a typografů ilusorní, je plácnutím do vody, poněvadž československá vláda, v níž sedí sedm socialistických ministrů, zastavila největší procento časopisů dělnické straně. Vydavatelé listů této strany nemají prostředků, nemají nic, co by se jim mohlo zabaviti, aby se ve smyslu předložené osnovy hradila výplata propuštěným redaktorům, propuštěným administrátorům a o práci přišedším typografům. Mám-li v lidové mluvě označiti, čím tento předložený návrh je, musím říci, že není ničím jiným, než ohromným podvodem a klamáním široké veřejnosti žurnalistické a typografické jejichž organisace patří k nejlepším - aby se pánové z vládních stran mohli vymluviti, že se tímto zákonem postarali o sta a tisíce těch, které připravili nikoli zákonem odůvodněnou persekucí, nýbrž svou stranickou zaujatostí o existenci.

Pánové ze socialistických stran, zde bude zbaveno tisíce proletářů chleba, a to z vládního rozkazu, resp. z rozkazu a na přání stran, které mají ve vládě své zástupce. V československém státě máme celý milion nezaměstnaných. To je podle statistiky Ústřední soc. pojišťovny, poněvadž všechny ostatní statistiky jsou zase podvodem a švindlem Statistika Ústřední soc. pojišťovny jasně dokazuje, kolik bylo pojištěnců před 4 roky a kolik jich je dnes. My máme tedy 1 milion nezaměstnaných. Zde nebyl dán z vládních kruhů rozkaz, aby tito lidé byli vyhozeni z práce a uvrženi do nezaměstnanosti, nýbrž v mnoha případech stalo se tak z příčin, aby uhlobaroni, kovobaroni, bankovní piráti a jiní cizopasníci pracujícího lidu neměli zkrácené své zisky. Je-li ještě dnes možno, aby jednotlivé podniky vykazovaly přiznaného zisku tolik, že stačí na vyplácení 32% dividendy, je to s hlediska dělnické třídy i s hlediska lidskosti vyložený zločin, z takovýchto podniků propouštěti dělníky a vydávati je všanc nezaměstnanosti a bídě. A co děláte vy, pánové z obou socialistických stran, ve prospěch těchto nezaměstnaných? Tvrdíte, že není možno v koalici obhájiti stanovisko, aby bylo nezaměstnaným poskytováno alespoň to málo, co jim bylo až do letošního roku poskytováno, totiž jakás takás podpora v nezaměstnání podle gentského systému a deseti resp. dvacetikorunové žebračenky. Vy jste to nemohli prosaditi v koalici, pánové ze socialistických stran, ale na schůzi v burse prohlásil gen. sekretář soc. demokracie, když odůvodňoval, proč není dosud uznáno Rusko de jure, že prý jediná koaliční strana, strana nár. demokratická, která má jen jediného ministra, čili 1/14 účasti na vládě, vyslovila veto proti uznání. Proto prý nebylo uznáno sovětské Rusko, což přineslo jak podnikatelům, tak zaměstnancům tohoto státu za dobu 15 let miliardové škody, čili pan gen. sekretář Dundr dokázal, že ten jeden zástupce milionářů, těch, kteří representují cizopasnické strany, znamená více než všech 7 zástupců socialistických, kteří nedovedli ve vládě ochrániti zájmy širokých mas pracujícího lidu, který bez vlastní viny dnes umírá hladem, poněvadž jest již měsíce nebo roky bez zaměstnání.

Jak jsem řekl, předložený vládní návrh nelze s hlediska těch, kteří byli uvrženi do bídy, nazvati ničím jiným, než vyloženým podvodem.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Volám Vás, pane řečníku, k pořádku.

Sen. Mikulíček (pokračuje): Napřed se vládní strany postarají o zákony, podle nichž je možno - já později půjdu do podrobností -- zastaviti každý nepohodlný časopis, ať se provinil proti zákonům na ochranu republiky nebo ne, a až nadělají těchto ožebračených redaktorů, typografů, administrátorů a kolportérů, pak přicházejí jako ten biblický samaritán s kouskem chlebíčka snad suchého nebo namočeného ve vodě a podávají jej tomu, kterého uvrhli do bídy. Není to vyložené klamání široké veřejnosti?

Vážení pánové, proč se konfiskuje a proč se listy zastavovaly? Co má býti v podstatě demokracie, demokratický vládní systém? Když nic jiného, tedy aspoň diskuse. Vždyť to řekl i váš nejvyšší úředník ve státě a řekl to hlasitě, že demokracie je diskuse, ale vy provádíte tu diskusi tak, že v ťPrávu liduŤ čte člověk nejhanebnější alotrie na stranu komunistickou a jednotlivé její funkcionáře, ale soc. demokratičtí ministři se přičinili, aby ne bylo možno odpověděti. Ze 42 časopisů zastavili 41 a jediný ťPondělník Rudého PrávaŤ může ještě dosud každé pondělí vyjíti. Pan Peroutka přes svou lepší minulost utrhl se v pondělních ťLidových novináchŤ a žvaní nesmysly hodné bulvárního tisku, ale odpovídejte mu, když nemáme jediného časopisu! Uveďte na pravou míru jeho tvrzení, že v hrobě, kde jsou pochováni vůdcové komunistické strany Československa, na spodu leží prý Šmeral! On snad se měl dostati doprostřed a náhodou vyklouzl. A tak bych mohl pokračovati snad hodinu, že všechny možné i nemožné věci svádějí se na stranu, která jediná nezištně a nekorupčně - to podtrhuji - hájí zájmy proletariátu. Štve se, nemožnosti se píší, každý rozumný člověk si nad tím odplivne, ale odpověděti není možno, poněvadž tisk této jediné strany, tisk, který je - řekl bych - přímo plícemi strany, byl zastaven. Proč? Protože prý psal proti republikánsko-demokratické formě státu a ohrožoval republiku.

Pánové, mám zde seznam, kolikrát byl konfiskován časopis ťOdboj pracujícího venkovaŤ, který vydává Svaz domkářů a malorolníků. Tento časopis byl za loňský rok konfiskován pouze dvacetkrát, ale pro jaké články? Ne pro články na základě zákona na ochranu republiky nebo články, ve kterých by štval proti jednotnosti státu nebo republikánsko-demokratické formě, jak vy přikrýváte všechno to klamání před širokou veřejností, když dokazujete, že bylo nutno časopis zastaviti. Časopis byl konfiskován celkem v 52 číslech a pouze 581 řádek za celý rok. Průměrně na vytištěných 100.000 řádek bylo konfiskováno pouze 500 řádek, a za jaké články? Na př. první mluvil o zabavení řepy na Roudnicku. Víte velmi dobře, páni ze zeleného tábora, že jste měli dosti práce, když berní správa a berní úřad zabavily loňského roku řepu přímo v cukrovaru pro nezaplacené daně. Naši přátelé ve Svazu domkářů a malorolníků měli o tom zprávu a článek byl konfiskován.

Za druhé bylo konfiskováno, že skoro půl vesnice je v exekuci, za třetí ťZa zastavení exekuceŤ, za čtvrté ťNová claŤ, za páté ťJak se páni dělí o subvenceŤ, za šesté ťÚryvek z debaty v hostinciŤ, za sedmé ťUž to dál nejde, tak si vypůjčímeŤ, za osmé ťInvestice práce z půjčky práce - aby se tato půjčka dalaŤ, za deváté ťPřítel Vaško odsouzenŤ, za desáté ťPracující rolníci proti fašismu, domkářům, malým a středním rolníkůmŤ. Dále je zde pro podobné příčiny 10 dalších konfiskací v tomto časopise a na základě toho tento časopis byl zastaven. Když se řekne ťPracující rolníci proti fašismuŤ, to je ohrožení demokraticko-republikánské formy! Když se řekne ťRolníci, braňte se proti konfiskování své úrody na RoudnickuŤ, to ohrožuje demokraticko-republikánskou formu, to ohrožuje jednotnost, to ohrožuje, co vy stále zde tvrdíte.

Časopis byl nepohodlný vlivným činitelům z agrární strany, poněvadž skutečně byl odbírán v desetitisících výtiscích pracujícím venkovem a odhaloval udílení tučných subvencí na podporu různých obchodů v Kooperativu a v jiných družstvech. Důsledek toho byl, třebaže nebyla podmínka pro zastavení tisku: zabavíme napřed - a pak ovšem zastavíme. A tak bych mohl postupovati u mnoha a mnoha časopisů okrajových, na příklad u ťRozsévačeŤ, který byl psán pro mládež. (Sen. Kindl: ťTvorbaŤ!) ťTvorbaŤ byla založena universitním profesorem a tímto duchem nesena už 8 let, ale najednou jí dělnický tisk nepotřebuje, aby si postěžoval na šlendriány, jak napsalo ťČeské SlovoŤ: Odstraňme všechny rozvratné živly v tomto státě a nechme u vesla ty, kteří si pomohli z válečných půjček, čokolády, šleprů a uhlí. Tím bude demokraticko-republikánská forma zachráněna! (Místopředseda dr Hruban zvoni.)

Pánové, když se sleduje vývoj pokroku a kultury a svoboda občanská v tomto státě, vidíme, že by se za dnešní dobu, pánové z vládních stran, nemusili styděti ani páni starého režimu Bachova a Metternichova. Česká buržoasie a čeští socialisté po staletí se živili hrdinstvím Husitů a desetiletí se oháněli Havlíčkem. Ale od Havlíčka jste utekli, pánové, poněvadž jak Husité, tak také ostré péro Havlíčkovo bylo nebezpečné vykořisťovatelům, ať průmyslovým, zemědělským nebo bankovním pirátům, kterým jste se dali do služeb. Vaše heslo není ani Havlíček ani Žižka, nýbrž vaše heslo je Koniáš v pravém slova smyslu.

Pánové, jak se měří dvojím loktem, mohu posloužiti na konec konstatováním toho, co se stalo v Rokytnici v Orlických horách před krátkou dobou, kde podle vládních časopisů naše oposiční časopisy nevycházejí a kde bývalý místopředseda tohoto senátu pan sen. Kahler schvaloval vystoupení Německa ze Svazu národů a z odzbrojovací konference, vystoupení Německa, které vy všichni ostatní, i pan ministr zahraničních záležitostí, jste považovali za velmi nebezpečnou věc pro Evropu a pro mezinárodní zápletky v Evropě a v celém světě. Prosím, pan místopředseda tohoto senátu schvaloval jednání Hitlerovo. Na schůzi prohlásil: Hitlerovský vládní systém imponuje mnohem více než systém republikánský. Dále zde praví: ťDělá-li Svaz německých zemědělců dnes ještě aktivistickou politiku, činí tak jen k vůli pohraničním mezníkům, které dělí sudetské Němce od Hitlerova Německa. Tato politika je však jen prostředkem k účelu, neboť Svaz německých zemědělců prohlašuje svůj souhlas se systémem Hitlerovým...Ť

Pánové, to dělá mluvčí vládní strany, ovšem strany, která representuje ve svém zastoupení kapitalistickou vrstvu. Dělá to funkcionář tohoto zákonodárného sboru a nikde nic. Nikde se nepohne... (Výkřiky.) Já nedělám zde denuncianta, jenom přirovnávám toto všechno, co psal k obhajobě pracujících rolníků na venkově ťOdboj pracujícího lidu venkovaŤ a byl proto konfiskován a zastaven, kdežto na druhé straně, protože to slouží třídě, do jejíchž služeb jste se všichni dali, štve se přímo a schvalují se činy, které mohou míti v zápětí ohrožení míru a každá válka - víte to dobře - bude míti také v zápětí nejen změnu hranic, nýbrž i právního systému. Ale protože je to z vládních řad, nechá se to klidně tiskem projíti, časopis se nekonfiskuje a tím méně se zastaví. Nejen tedy že jste nadělali dosti reakčních zákonů k potírání nespokojených živlů, nýbrž protože vám ani tyto zákony k potírání jediné zástupkyně dělnické třídy, strany komunistické ještě nestačí, zneužíváte ze stranické zášti své moci ke zdolání svého nepřítele i přes výslovné znění ústavy a zákona.

Jak jsem již řekl, ne Hus, ne Tábor, ne Havlíček je váš program, nýbrž Koniáš k větší cti a slávě Československé republiky v celém světě. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dále není nikdo ke slovu přihlášen, rozprava je skončena.

Byl mi podán resoluční návrh pana sen. Mikulíčka a soudr. (Výkřiky.) Prosím o klid.

Žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. Mikulíčka a soudr.:

Vládě se ukládá, aby zaměstnancům zastavených časopisů podle zákona na ochranu republiky čís. 50/1923 Sb. z. a n. ve znění novely čís. 124/1933 Sb. z. a n. a na základě vládního nařízení čís. 150/1933 Sb. z. a n. byla vyplácena plná mzda, jakou měli dosud, po celou dobu zastavení periodických tiskopisů z prostředků státních ministerstvem sociální péče.

Místopředseda dr Hruban: O této resoluci budeme pak hlasovati.

Dávám panu zpravodaji slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. Koukal: Velevážení pánové a dámy! Na vývody pana kol. Mikulíčka, myslím, není potřebí odpovídati. Jsou to staré fráze, které používáte již několik roků a ještě jste na nich vůbec nic nezměnili. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím, nerušte jednání.

Zpravodaj sen. Koukal (pokračuje): Bohužel, tribuny parlamentní je vámi k takovým nekvalifikovaným věcem a řečem zneužíváno. Považoval bych pod svoji čest, abych s vámi polemisoval. Na jednu věc však chci odpověděti. Kol. Mikulíček zde prohlásil, že osnova zákona je vyloženým podvodem, že se tím mají zastříti oči tiskařům a zaměstnancům. Prohlašuji, že tento výrok je naprosto nekvalifikovaný, poněvadž tato osnova zákona se dělala se souhlasem všech příslušných organisací. Odmítám tedy tento výrok na celé čáře.

Jinak nemám, co bych k řeči prohlásil a navrhuji proto, aby zákon byl přijat tak, jak jej přijal ústavně-právní výbor.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly..)

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1150.

Ve smyslu §u 54, odst. 1 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu provedeme ještě v této schůzi druhé čtení projednávané osnovy.

Druhé čtení osnovy zákona o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů (tisk 1150).

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Koukal: Nikoli.

Místopředseda dr Hruban: Budeme tedy hlasovati ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena byla také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 1150.

Nyní rozhodneme hlasováním o resoluci pana sen. Mikulíčka a soudr.

Má pan zpravodaj k této resoluci nějaký návrh?

Zpravodaj sen. Koukal: Navrhuji, aby tato resoluce byla zamítnuta.

Místopředseda dr Hruban: Kdo tedy souhlasí s navrženou resolucí pana sen. Mikulíčka a soudr., jak zde byla přečtena, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Dalším předmětem dnešního jednání je:

2. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1137), kterým se prodlužuje účinnost některých zákonných ustanovení v oboru trestního soudnictví a mění zákon ze dne 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n., (tisk 1143).

Zpravodajem je pan sen. dr Milota.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Vláda navrhuje, aby byla prodloužena účinnost některých zákonných ustanovení v oboru trestního soudnictví a aby též částečně byl změněn zákon č. 168 z r. 1922. (Hluk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj sen. dr Milota (pokračuje): Tento návrh není potřebí blíže odůvodňovati, poněvadž zákony čís. 209 z r. 1931 a 203 z r. 1930 byly myšleny jako zákony provisorní a byly z té příčiny omezeny co do své účinnosti jenom na určitou dobu, která vyprší koncem tohoto roku. Poměry se však dosud nezměnily a je proto nutno účinnost těchto zákonů dále prodloužiti.

Ke svému usnesení připojil ústavně-právní výbor resoluci, ve které žádá vládu, aby pro důležitost sjednocení právního řádu v Československé republice předložila co nejdříve návrhy unifikovaného trestního zákona a trestního řádu i návrh zákona umožňujícího nepřetržité a rychlé projednávání těchto osnov.

Budiž mně, prosím, dovoleno, abych tuto resoluci podepřel poukazem na důležitost unifikace našeho právního řádu. Dvojí právní řád, jaký máme dosud v naší republice, znamená ve skutečnosti dualismus státní a tvrdím, že nedosáhneme pravé jednoty státní a také uvědomění si této jednoty, než když odstraníme co nejdříve tuto dvojitost zákonodárství. Pokud se to nestane, budou jistě z odlišnosti zákonů vždy čerpati posilu ti, kdož usilují o zvláštní politické postavení Slovenska, kteréžto úsilí za dnešních mimořádných poměrů jistě je velmi nebezpečné.

Nechci podceňovati to, co již bylo na poli unifikace práva u nás vykonáno, ale přece nemohu se ubrániti poznámce, že za 15 roků jistě mohlo a mělo také býti vykonáno více. Vždyť byla vykonána jenom menší část práce, vlastní práce, vlastní dílo unifikační nás teprve čeká.

Nechci též přezírat obtíží, se kterými je spojeno sjednocování a namnoze reformování našich zákonů, ale tyto obtíže čekáním a odkládáním ani nezmizí, ani se nezmenší. Ba mám obavu, že dosavadním odkladem se jenom zvětšily.

Unifikace před několika lety jistě byla snadnější, nežli je dnes, zvláště v tom oboru, který vyžaduje ještě určitých opatření, na něž dříve jsme měli peníze; dnes ovšem za dnešní situace státu se prostředků takových nedostává.

Domnívám se však též, že obtíže, které se tu vyskytují, jsou ve skutečnosti menší, nežli si sami představujeme, a jsem přesvědčen, že, kdybychom se rázně odhodlali k činu, překonáme snadněji tyto obtíže, Hlavní je míti k tomu pevnou a dobrou vůli a míti na mysli jenom prospěch a potřebu státu.

Bylo by neodpustitelnou chybou, kdyby někdo chtěl z unifikace udělati politický obchod a snažil se vytěžiti z ní stranický prospěch.

Ústavně-právní výbor je si vědom veliké důležitosti sjednocení našich právních řádů a vyslovil proto u příležitosti, když prodlužuje účinnost některých trestních ustanovení, která mají povahu provisorní, přání, aby alespoň na tomto poli byla zjednána náprava, zvláště když návrhy trestního zákona a trestního řádu jsou v ministerstvu spravedlnosti již připraveny.

Proto doporučuji slavnému senátu, aby přijal usnesenou resoluci ústavně-právního výboru a vyzval tímto způsobem vládu k rázným a urychleným krokům unifikačním. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, budeme proto hlasovat.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou. Jde o osnovu velmi kratičkou, se 4 paragrafy. (Námitek nebylo.)

Není námitky.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, prosím, by zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1143.

Ve smyslu §u 54, odst. 1 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu provedeme ještě v této schůzi druhé čtení projednávané osnovy.

Druhé čteni osnovy zákona (tisk 1137), kterým se prodlužuje účinnost některých zákonných ustanovení v oboru trestního soudnictví a mění zákon ze dne 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n., (tisk 1143).

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Milota: Nejsou.

Místopředseda dr Hruban: Textových oprav ani změn není. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena byla také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 1143.

Kdo nyní souhlasí s resolucí výboru ústavně-právního, otištěnou ve zprávě výborové tisk 1143, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená resoluce se přijímá.

Dalším předmětem jednání je:

3. Druhé čtení zprávy výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1119), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 6. října 1933 (tisk 1133).

Zpravodajem za výbor zahraniční, za nepřítomnou pí. sen. Plamínkovou, i za výbor národohospodářský je pan sen. Hubka.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Hubka: Nikoli.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 1133.

Nyní budeme hlasovati o resoluci výboru zahraničního, otištěné ve zprávě výborové, tisk 1133.

Kdo souhlasí s resolucí výboru zahraničního, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Také tato resoluce je schválena.

Přerušuji další projednávání pořadu.

Oznamuji, že jsem dal na dnešní schůzi dovolenou také p. sen. Hanckovi.

Ve smyslu §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s denním pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný návrh nebyl podán.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hodin 18 minut.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP