Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Hruban. Votruba.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

Celkem přítomno 103 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři: dr Dérer. dr Hodža.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda Votruba zahájil schůzi v 11 hodin 27 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal místopředseda Votruba: na dnešní schůzi sen. Hanckovi, Kahlerovi, Lukschovi, Měchurovi, dr Rehákovi, Stöhrovi, Tichimu.

Rozdané tisky.

Zprávy tisky 1142, 1143.

Zápis o 235. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Místopředseda Votruba (zvoní): Přikročíme k projednávání pořadu.

Prvním bodem je:

1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1140) k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužuje mimořádná moc nařizovací podle zákona ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a blíže upravuje její použití (tisk 1142).

Zpravodajem je pan sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se prodlužuje mimořádná moc nařizovací podle zákona ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a blíže upravuje její použití. a odůvodňuje jej mimořádnou tísní hospodářskou, která vedla k zákonu čís. 95/1933 Sb. z. a n. a která trvá dosud. doléhajíc tíživě na celý náš hospodářský organismus a vývoj, a je proto v naléhavém zájmu státu a jeho obyvatelstva nezbytně nutno, aby mimořádné zmocnění, dané jí zákonem č. 95/1933 Sb. z. a n., bylo časově prodlouženo. Prodloužení toto se v čl. I. vládního návrhu navrhuje do 30. června 1934.

Uvedeným důvodům nelze odepříti oprávněnosti, ano není vyloučeno, že všechny tíživé poměry hospodářské, zahraniční i vnitřní sotva se změní do konce požadované lhůty, takže tato mimořádnost potrvá asi déle než do 30. června 1934, a již z tohoto důvodu je požadavek lhůty řádně odůvodněn.

Mimořádná moc nařizovací zůstává jako dosud omezena pouze na věci hospodářské a není rozšířena na věci politické, tedy na věcném obsahu mimořádné plné moci, jakož i jinak na dosavadním znění zákona č. 95/1933 Sb. z. a n. není a nemá býti nic měněno.

Rozšíření dosavadního zmocnění vlády obsahuje čl. II. a rozšíření to je pouze v tom, že vláda bude míti nyní právo k mimořádným nařízením, vydaným podle zmocňovacího zákona, vydávati také obyčejná vládní nařízení, t. zv. prováděcí nařízení jako k zákonům.

Důvodem k tomu je úkaz dosavadní prakse, že totiž do nařízení vydávaných na základě mimořádného zmocnění nelze často, jak tomu ostatně zpravidla bývá i u zákonů, pojmouti ty které jednotlivosti a podrobnosti, zvláště závisí-li od okolností ještě neznámých nebo zcela přechodných nebo stále se měnících.

Na tato prováděcí vládní nařízení nebudou se vztahovati předpis-v §§ 2, 3 a 5 zák. č. 95/1933 Sb. z. a n., platné pro mimořádná vládní nařízení. Nemohou totiž zrušiti ustanovení ani zákonů, ani mimořádných vládních nařízení upravujících týž obor, nebudou míti podpisu presidenta republiky a nebudou předkládána oběma sněmovnám Národního shromáždění, to znamená, že nebudou podléhati kontrole ani presidenta republiky, ani Národního shromáždění a nemohou nabýti moci zákona, jako je to při mimořádných vládních nařízeních.

Čl. II. byl změněn i ústavně-právním výborem i plenem poslanecké sněmovny za tím účelem, aby byly vyloučeny jakékoli pochybnosti, že by cestou obyčejného vládního nařízení -mohla býti i v hlavním bodě řešena látka, která je vyhrazena mimořádnému zmocnění.

Tak, jak je čl. II. nyní formulován. účelu toho je dosaženo a zvláště zdůrazněno, že v prováděcím nařízení nesmí býti učiněno žádné nové opatření podle zákona č. 95/1933 Sb. z. a n., nýbrž že podle čl. II. nového zákona může upravovati jen podrobnosti k mimořádnému nařízení.

Ústavně-právní výbor projednav ve své schůzi, konané dne 14. listopadu 1933, usnesení poslanecké sněmovny, usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona beze změny tak, jak jest otištěna v tisku 1140.

Místopředseda Votruba (zvoní): Zahajuji debatu. Navrhuji řečnickou lhůtu v trvání půl hodiny. (Námitek nebylo.)

Není proti tomu námitek, mnou navržená půlhodinová lhůta je přijata.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Mikulíček. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Mikulíček: Pánové! Při projednávání zmocňovacího zákona v červenci t. r. bylo řečeno, že je to jenom zákon prozatímní, ačkoli jsme již tehdy uváděli, že 15. listopadu, čili dnešního dne, kdy zákon pozbude účinnosti, se poměry nijak nezlepší. Dnes přichází vládní koalice s návrhem na prodloužení zmocňovacího zákona až do 30. června příštího roku. Znovu podotýkáme, že 30. června 1934 ani hospodářská, ani politická situace, nebude-li horší, lepší jistě nebude.

Již včera v ústavně-právním výboru byla pře o to, zdali se zmocňovací zákon z července 1933 dodržuje. Vytýkal jsem jménem strany, že dosud - ačkoli v zákoně výslovně stojí, že veškerá nařízení podle tohoto zákona vyhlášená, mají býti do 14 dnů předložena plenu posl. sněmovny a senátu - nebyli jsme svědky ani jediného takového vládního činu. Nařízení se vydalo, podle něho se vládne, ale poslanci a senátoři ani jednou nebyli vzati v potaz, byli stále dosud opomíjeni, když měli vládní nařízení schváliti. Byl podařený obrázek včera v ústavně-právním výboru, kde sami páni právníci, kterých je tam většina. neměli jasno o tom, kdo má schvalovati nařízení podle zmocňovacího zákona. Pan předseda ústavněprávního výboru dr Witt byl toho názoru, že snad stačí, když vládní nařízení schválil ústavně-právní výbor senátu a když je vezme na vědomí předsednictvo. Profesor české právnické fakulty, senátor za národně-demokratickou stranu, potíral tento návrh pana předsedy ústavněprávního výboru a stál na stanovisku, že musí býti vládní nařízení schváleno plenárními schůzemi posl. sněmovny i senátu. Avšak dosud za 4 měsíce nám ani jedno nařízení ke schválení předloženo nebylo, přesto že se podle tohoto vládního nařízení jedná dále. Jak? Proti pracujícímu lidu, proti dělnické třídě. Správně bylo včera řečeno, a tuším, nemýlím-li se, zase ústy sociálně-demokratického předsedy ústavně-právního výboru dr Witta, že toto opatření podle zmocňovacího zákona je více rázu politického nežli rázu, který by byl v souhlase s ústavou tohoto státu. Ale řekl jsem, že vládního nařízení bylo použito a bude použito i nadále k opatřením proti pracující třídě. Vláda by měla více než dost práce, kdyby chtěla zlepšiti hospodářské poměry nařizovacími opatřeními proti vykořisťovatelům, proti kartelům a proti lichvářům. S tohoto místa i ústy pánů z vládní koalice bylo nesčetněkrát si stěžováno na přímo loupežnickou činnost kartelů. Prosím, předseda rozpočtového výboru, jistě výboru jednoho z nejvážnějších... (Hluk.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Prosím o klid.

Sen. Mikulíček (pokračuje):... zde přednášel při kartelovém zákoně, jak je konsumentstvo a občanstvo Československa okrádáno kartelem cementářským. Zde s tohoto místa předseda rozpočtového výboru prohlásil že belgické továrny byly ochotny dodávati cement na hranice česko-saské za 12 Kč, ale že cementárny československé ho prodávají ve velkém za 29 Kč 1 q. A vypočetl p. předseda rozpočtového výboru, že taková králodvorská cementárna která prodá ročně přes 8 mil. q cementu, jenom proti belgickému cementu vydělává 136 mil. Kč. ačkoli Belgičané jistě se ztrátou také cement neprodávají.

A na druhé straně vaše berní správy vaše, říkám na adresu koaličních senátorů - strpí, aby taková králodvorská cementárna přiznala pouze t 6 až 17 mil. Kč čistého zisku a 120 mil. Kč zdefraudovala pro zdanění. z čehož by přišlo při nejmenším aspoň 20 % ve prospěch státní pokladny. Proti kartelům se tedy nedělá nic. Kartelový zákon zde je, ale poněvadž víme, jak úzce je to spjato s činiteli veřejnými, vždyť je prokázáno, že 120 poslanců a senátorů je ve 283 správních radách, je domněnka, že mnohý - nemohu posloužiti jménem - z pp. senátorů a poslanců sedí ve správních radách kartelů a pobírá tantiémy snad i z té partie 120 mil. Kč zatajeného čistého zisku. Proto se nezakročuje.

Uhlí je u nás nejdražší takřka v celé Evropě. Zdražuje dopravu i výrobu a znemožňuje chudým lidem, aby si zatopili. Píšete sice pořád v novinách, že uhlí musí býti zlevněno, a výsledek toho všeho? Tam sedí (ukazuje na lavice senátorů strany nár.-soc.) odborový pracovník nár.sociální strany, který s tohoto místa před 1 ¹/₂ rokem řekl, že uhlobaroni mají miliardu čistého zisku ročně - to by se našlo ve stenografickém protokolu - a co udělala vláda za spoluúčasti pánů ze strany, kde byly kritisovány lichvářské zisky uhlobaronů, zmocňovacím zákonem proti uhlobaronským lichvářům?

Byl jsem dva měsíce ve stávce horníků v rosicko-oslavanském revíru. Horník dostane od nakopání jednoho q uhlí 44 hal. a toto tříděné uhlí se prodává nahoře za 22 Kč, jedna sedmina při třídění průměrně odpadá. Ale když dělníci nechtěli trpěti snížení svých beztoho již mizerných mezd, co se stalo? Nejenom že se nám znemožnil obranný boj, ale potlačovací státní aparát, četnictvo, policie, okresní hejtman brněnský a ostatní postavili se na stranu společnosti, místo co by vzali kalkulaci a kalkulovali, zdali horník, který obětuje denně své zdraví i život a nikdy neví, zdali se vrátí. když bral dosud 70, 80 Kč týdně je povinen spokojiti se mzdou 60 až 65 Kč týdně.

Vážení, mám brožuru. sepsanou vynikajícím pracovníkem soc. demokracie Evženem Sternem. kde dokazuje, že mzda dělníků v kovoprůmyslu je v Americe 21 Kč. v tom Německu. které je před hospodářským krachem, 11 korun. ale u nás 4 Kč, ale na druhé straně dokazuje v této brožuře ťKrise a nezaměstnanostŤ. že u nás je železo třikrát dražší než ve Francii.

Stavební ruch je hybnou pákou zaměstnanosti, při stavebním ruchu najde zaměstnání 30 odborů různých druhů prací - a prosím, hlavní potřeby, které jsou dnes potřebné pro stavební ruch. železo a cement, jsou u nás dvoj- až trojnásobně dražší. než jsou v zahraničí i v sousedním fašistickém Německu Co dělá vláda, kde máte zmocňovací zákon, když je ho potřebí z hospodářských důvodů? Nedělá nic. A potom netvrďte, že mluvíme nepravdu, když zde s tohoto místa a před veřejností dokazujeme lidem, že vláda a kartely jsou takměř dvojčata.

Prosím. kartel cukerní! Vždyť je to úžasné, co se děje. Lidem prodává se cukr za 6.40 Kč, já dostanu 56 hal. za 1 kg cukru v řepě, kterou jsem odvedl, ale cukr dostanu za 6.40 Kč. Denaturovaný cukr prodává se pro krmení vepřů a koní za 1.40 Kč, kdežto pro děti prodává se cukr za 6.40 Kč a do zahraničí jde za 90 hal. Dnes chcete dokonce takovou živinu jako je cukr, proměňovati v líh, pro který nemáte odbytu, a lihem chcete ničiti motory různých motorových vozidel a pohonných strojů. A co se dělá proti kartelu cukernému? Nic. Promíjí se mu obratová daň, dopravní daň a jiné a jiné daně, místo co by se rovněž tímto zmocňovacím zákonem měli tito lidé donutiti, aby v této těžké době slevili - neboť dnešní doba je horší, než byla v roce 1917 a 1918, aspoň na venkově - ze svých zisků a aby se spokojili s 2 až 3 % ním ziskem, který by jim jistě stačil.

Co děláte proti kartelu pivovarskému? Bilance Smíchovského pivovaru tento týden vykazuje v této kritické době 13 mil. Kč čistého zisku a vyplácí se 32 % ní dividenda v době, kdy milion nezaměstnaných bloudí ulicemi československých měst a vesnic, celý milion, pánové, poněvadž obraz o tom podává Ústřední sociální pojišťovna a ne nějaké úřední záznamy ze zprostředkovatelen práce nebo odjinud, poněvadž podle zákona každý, kdo je zaměstnán, musí býti pojištěn nemocensky a u sociální a invalidní pojišťovny. Tam je o 1,007.000 méně zaměstnanců, nežli jich bylo v roce 1929.

Co se dělá proti lichvářům s masnými výrobky zmocňovacím zákonem? Venku není možno prodati dobytek 1 kg za 2 Kč, a když je lepší jakosti. dostanete nejvýše 2.50 až 3 Kč. Ale ptejte se, zač kupuje konsument, syn téhož venkovského domkáře, a malorolníka, který musí dobytek prodat, maso v Ostravě, v Brně, v Praze a kdekoli jinde. To je vyložená lichva. Na to je vláda se svým zmocňovacím zákonem krátká. Nebyla by však, kdyby byla dobrá vůle a kdyby to nebyla vláda, která skutečně zájmy kartelů a lichvářů hájí na úkor pracujícího lidu.

Vážení, předvčerejší ťA-ZetŤ, tedy orgán strany, která má tři ministry ve vládě, v delším článku vylíčil, jak na burse se senem cena se uměle stlačí na 29-30 Kč tehdy, když je lichváři sami kupují, a jak stoupne na 40 až 50 Kč, když od těchto lichvářů seno kupuje vojenská správa československé armády, o které vy svorně křičíte, že ji máte rádi a že je potřebí, aby byla odolná a pevná. Necháváte ji však okrádati soukromými lichváři o těžké desítky milionů. Není vojenská správa schopna, aby si nakoupila potřeby pro svůj dobytek a mužstvo? Je, ale odpadly by zisky. (Sen. Kindl: Bakšiš!) Ano, bakšiš těm, kteří mají velmi blízko, ba jsou přímo rekrutováni z vládních stran. Stejně je to se všemi ostatními artikly, ale nebudu se o tom šířiti.

Tento zákon je něčím, čeho jsme byli svědky před 2 až 2 ¹/₂ roky v sousední německé říši. Tam rovněž zmocňovacím zákonem začala se oklešťovati ústava a práva poslanecké sněmovny a skončilo to Hitlerem.

Vážení pánové, u nás už i v tom hitlerismu podává návrh strana, jejíž soudruzi II. Internacionály i na vlastním hřbetě pocítili karabáč fašistické diktatury jak v Polsku, tak v Německu, Italii a Rakousku. Prosím, co navrhuje - mluvil jsem o tom již včera v ústavně-právním výboru - ústřední list sociální demokracie v Plzni, list největší bašty sociální demokracie v Československu? Aby se vytvořila vláda ze zmocněnců, ale ze zmocněnců takových, kteří by byli přímo jednateli a jen by byli povinni informovati členy svých poslaneckých a senátorských klubů. Píše doslovně: ť Aby v ní nebyli zastoupeni jednatelé jednotlivých koaličních stran, nýbrž jejich zmocněnci. Tito lidé musí býti vybaveni plnou mocí dávati za svou stranu souhlas k jednotlivým opatřením, aniž by byli dříve povinni, aby napřed o nich jednali se svými stranami více. než připouští pouhá informace. Bez této podmínky není postavení žádné příští vlády, sebe důkladněji rekonstruované, pevné a autoritativní! Ť Prosím, soudruzi z II. Internacionály, čeští sociální demokraté, jichž mluvčí na sjezdech již 25 let vždy křičeli: ť Dokud, soudruzi, buržoasie mne haní - říkal Tonda Němec - do té doby jsem na správné cestě, ale jakmile mne buržoasie začne chválit každý poctivý dělník bude mít povinnost, aby si přede mnou odplivl a otočil se ke mně zády.Ť To byla slova předsedy strany sociálně-demokratické Antonína Němce na sjezdech. A kdo vás dnes chválí, soudruzi z II. Internacionály, a kdo vás haní? Ten proletariát vás haní, jehož zájmy máte zastupovati. Pamatuji se na chvíli. kdy předseda tohoto senátu říkal: ťNebude trůnů ani papežů, až proletariát pozvedne svou pěst k boji proti uchvatitelům moci.Ť V nedělní žurnalistice jsem četl, že tito pánové poletí co nejdříve z vlády. Nic jiného také nezaslouží, neboť buržoasie nesnese, aby se ve vládě roztahovalo 90 socialistických poslanců a 7 socialistických ministrů, jí stačí jedna socialistická strana, a poněvadž čeští socialisté mají blíže k buržoasii, s níž jsou více srostlí různými Heidlery, než sociální demokracie, nedělní noviny ventilují otázku: Sociální demokracie ven z vlády a vládnouti bez ní. Pánové, vy jste to jistě také četli jako já. Dali se jednou zapsati čertu a není pomoci, musí sloužiti až do roztrhání, ačkoli již mají z okolních států evropských velice smutné zkušenosti, jak se jim jednotlivci nebo určitá třída, když se dostanou k moci, za tu službu odmění. Konstatuji jen, kdo byl Mussolini? Nejen sociálně-demokratický poslanec, za takového může býti zvolen každý. Svého času řekl Rudolf Bechyně ve vídeňském parlamentě, když mu tam kdosi vytýkal, že je jenom žurnalistou: ťPoslancem může býtiŤ - já opakuji po něm - ťi prase, když bude zvoleno, ale žurnalistou býti každý nemůže.Ť A také nemůže. Pro žurnalistiku je potřebí přece již kousek rozumu a rozhledu. Mussolini nebyl jenom poslancem, byl šéfredaktorem soc.-demokratického listu ť AvantiŤ, ústředního orgánu soc.-demokratické strany italské, a podívejte se, jak zneužil důvěry pracující třídy. (Sen. Šťastný: To se může ještě jednou stát s tebou!) Buď bez starosti, když já půjdu z politického života, mám nachystaný svůj ťvercajkŤ a budu si vydělávati poctivou prací to, co jsem vydělával, když jsem nebyl poslancem. Mussolini přetáhl své straníky z nejlevějšího křídla až na nejpravější. Hrozili jsme se toho, když tam byl trest 5 až 10 let za stávku - a dnes se to zavádí v celém širokém okolí. Kdo byl Pilsudski, který nechával Liebermanna čistit záchody - je to práce, ale přece jenom pro doktora práce ponižující. To byl vynikající činitel soc.-demokracie. Prosím, kdo byl Noske? Nevím, byl-li advokát nebo dělník, ale byl-li dělník, chyběl mu jistě také kdysi kousek másla na chléb, když měl hlad, a ten najednou řekne: Někdo tím krvavým psem musí býti, proto jsem jím byl já.

Pánové, vy lžete v časopisech a ti, co to dělají,- vždycky, když z nás kterýkoli vyjdeme na tribunu, zbaběle všichni utekou. Ti píší včera ve svých novinách, které založili v domněnce, že po zaražení našich časopisů budou to lidé číst, a že budou získávat mezi pracujícím lidem, že Stampfer prý řekl, že my jsme byli vinni tím, že nastoupila krvavá diktatura Hitlerova v Německu. Ze lži tento časopis české soc. demokracie usvědčuje sám ústřední orgán strany p. min. předsedy, který včera píše: Rudá máti hnědé hrůzy. Líčí tam vývoj, jak se dělnictvo v Německu mohlo zbaviti Thyssenů, Stinnesů, Kruppů a všech těch ostatních cizopasníků, ale v zájmu buržoasie bylo ticho, klid, klidný vývoj. Víme, že v Německu dokonce, i když pro Brüningova nouzová nařízení nehlasovali, aspoň proti nim nic nedělali. A tito lidé si dovolí drze lhát široké veřejnosti, že my jediní, kteří bojujeme proti Hitlerově diktatuře - a to je těch 1,460.000, kteří volili proti Hitlerovi a jichž hlasy byly neplatné - jsme prý vinni, že nastoupila Hitlerova diktatura.

Pánové, vývoj poměrů bez revoluční změny spěje čím dále tím k větší reakci. Tento reakční vývoj je přirozeným. Kapitalisté, jimž slouží všecko, co má vliv a moc, jsou se svým rozumem v koncích. Nemohou roztočiti kola výroby, vidí, že to zlínské heslo ťCo stojí, hnijeŤ se provádí v praxi. Kapitalistický řád hnije, ale dělnictvo, pracující třída nemá dobré vůle shníti s ním. Pracující třída, dělnictvo a rolnictvo, chce žíti, a když vidí, že toto hnití způsobily kartelové skupiny, chce tyto skupiny odstraniti a zbaviti je hospodářské moci a tím také politického vlivu.

A co je vláda? Vláda je ochranou těchto kapitalistických vykořisťovatelů, a poněvadž se třídní boje přiostřují, poněvadž jsou čím dále tím ostřejší, a houževnatější, je potřebí zbaviti ty, kteří se bijí za holé živobytí, kteří chtějí uhájiti si holou existenci, i těch práv, která až dosud měli, a která automaticky vyvěrají ze základních ústavních zákonů. A proto jsou tu zmocňovací zákony, jichž nikdy nebylo použito - a nevěřím, že do 30. června 1934 jich bude použito - proti cementářům, cukrobaronům a lihobaronům atd., nýbrž kterých soustavně se bude používati jenom proti pracující třídě. ale nejenom proti pracující třídě námezdné, nýbrž také proti pracující třídě samostatných živnostníků a malorolníků.

Chci uvésti příklad, který jsem četl, svědčící o tom, jak poměry daleko dospěly. Exekutor nejde dnes do baráku, aby se hlásil: jsem exekutor a jdu zabavovat. Exekutoři jdou jako lupiči a zabavují. Vezměte si včerejší listy. Dva exekutoři vletěli k řezníkovi a rovnou k pokladně. Řezník byl silný chlap, myslel, že jsou to lupiči, chmátl každého za límec a volal policajty, že mu chtějí vyloupiti pokladnu. Když přišla policie, vysvětlilo se, že jsou to exekutoři. (Sen. Šťastný: Je vám toho řezníka líto?) Řezníka i toho exekutora. Z proletářů-exekutorů děláte takové lupiče. Váš orgán to, tuším, píše, v jaké situaci je exekutor. Když přijde mírně, dotčený peníze uschová, když jde radikálně, aby se zmocnil pokladny, je považován za lupiče. To, co bylo u řezníka, se opakuje mnohokráte. Za 15 let v československém státě jste to dopracovali v této otázce tak daleko, že každý, kdo má krejcar v kapse a je něco dlužen, měl by míti v kapse také zbraň, aby se mohl brániti proti vyloupení. (Sen. Šťastný: V Rusku by to neprošlo!) Jak vypadají poměry na sovětském území, na jedné šestině zeměkoule? Tam odstranili Petschky, Rothschildy, Batě, Liechtensteiny a Schwarzenberky. Dnes se už nesmějete ironicky, dnes i z těch řad, které nejvíce štvaly proti Sovětskému svazu, byl podán návrh, aby bylo navázán o jednání o řádném politickém a hospodářském styku se Sovětským svazem. V Sovětském svazu není nezaměstnanosti, není jí tam potřebí, poněvadž dělník i rolník dostane za svou práci plnou hodnotu. Sovětský svaz je dnes takovou mocností, že i nejmocnější tohoto světa posílají slušné dopisy a pozvánky, aby se pánové dostavili a dojednali to, co je potřebí k řádným stykům s jednou šestinou zeměkoule. Vy místo abyste dělali řádnou hospodářskou politiku a tím uspokojili nutné životní požadavky pracující třídy, tvoříte v zákonodárných sborech jeden zákon za druhým, které jsou vyloženým protiústavním násilím na pracující třídě. Pánové, již před 1900 lety řekl jeden: Schovej meč svůj do pochvy. Čím kdo zachází, tím také schází. - Poslední chvíle vaší vlády je násilí. Čekejte, že stejným způsobem vám také jednou i s úroky bude odplaceno. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Rovňan. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Rovňan: Slávny senát! V ostatnej dobe naša vláda stále predkladá návrhy na zostrenie jestvujúcich trestných zákonov, potažne na oba nové trestné zákony a odôvodňuje to s požiadavkou terajšej doby, dokiaľ pán zahraničný minister vo svojom expozé stále hlása, že so súsednými štátmi a vôbec europskými štátmi nachádzame sa v najlepšom pomere. Preto toto odôvodnenie a toto expozé akosi nijak nesúhlasí.

Zmocňovací zákon mal by miesto vtedy, 1. keď by buďto medzi koaličnými stranami panovalo nejaké nedorozumenie, že by sa vláda ani na svojich koaličných poslancov a senátorov nemohla spoliehať, 2. keď by protištátna opozícia bola tak silná, že by sa vláda obávala hlasovacieho výsledku, 3. keď by sa hádalo len o malicherné záležitosti, 4. keď by sa hádalo o odklad netrpiace medzinárodné záležitosti, že by vláda pri svolaní snemovieň na čas nemohla dať odpoveď, a 5. keď to medzinárodné pomery vyžadujú. (Místopředseda dr Hruban převzal předsednictví.)

A preto menom našej strany činím následovné prehlásenie:

V mene Hlinkovej slovenskej ľudovej strany prehlašujeme, že predlženie zmocňovacieho zákona neodhlasujeme, lebo zmocňovací zákon protiví sa síce ustanoveniu zákona, protiví sa demokratickému smýšľaniu, protiví sa vôli ľudu, ale keď aj pre vnútorné a zahraničné záležitosti naša strana uznáva potrebu výlučného zmocňovacieho zákona, moc túto nemôže s dôverou vložiť do rúk česko-nemeckej vlády, ktorá pokračovaním svojím dokázala, že ju nevedie záujem v Československej republike bývajúcich slovanských národov, veď proti ľudovej strane, o ktorej každý vie, že je za Československú republiku a že jej blaho a rozkvet si žiada, predsa tak sa zachodí, ako ani s nepriateľmi tohoto štátu nie. Z príčiny tejto naša strana nebude hlasovať za tento návrh. (Souhlas slovenských ľudových senátorů.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Poněvadž dále není nikdo ke slovu přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám, aby byl přečten návrh, který mně byl podán a je dostatečně podporován, a to návrh sen. Mikulíčka a soudr.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Mikulíčka a soudr.:

Navrhuji, aby se přes osnovu zákona tisk 1140 přešlo k dennímu pořadu.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Přeje si pan zpravodaj sen. dr Havelka doslov?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Prosím.

Místopředseda dr Hruban: Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Jsem povinen jako zpravodaj opraviti vývody pana sen. Mikulíčka, který vytýkal vládě, že ve smyslu §u 5 zmocňovacího zákona nepředkládá mimořádná nařízení Národnímu shromáždění. Tomu tak není. Pokud byla vydána mimořádná vládní nařízení, vláda přesně do stanovené lhůty tato mimořádná nařízení předkládá, a to u nás předsednictvu senátu, předsednictvo pak je přikazuje dotčenému výboru a také takovéto předložení se hlásí vždycky v plenární schůzi. Tolik na vysvětlenou. Ve věci samé bylo málo uváděno a nemám tedy ke zmocňovacímu zákonu žádných dodatků.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to nejprve o návrhu sen. Mikulíčka a soudr. na přechod k dennímu pořadu, bude-li návrh tento zamítnut, o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tudíž hlasovati. jak jsem právě prohlásil.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr. na přechod k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s osnovou zákona jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.

To je většina. Osnova zákona, s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1142 souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1140.

Ve smyslu §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu provedeme ještě v této schůzi druhé čtení projednávané osnovy.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje mimořádná moc nařizovací podle zákona ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a blíže upravuje její použití (tisk 1142).

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Ne.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Změn není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena byla také ve čtení druhém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1140.

Dalším předmětem pořadu je:

2. Druhé čtení zprávy soc.- politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1109), kterým se mění a doplňuje zákon o lékařských komorách (tisk 1128).

Táži se pana zpravodaje sen. Johanise. zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Johanis: Nemám žádných oprav.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Změn není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla schválena ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schvalují se v uvedeném znění také ve čtení druhém, a to podle zprávy výborové tisk 1128

Dalším předmětem denního pořadu je:

3. Druhé čtení zprávy výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1108), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná v Paříži dne 12. května 1933 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. července 1933, čís. 110 Sb. z. a n. (tisk 1131).

Táži se pánů zpravodajů za výbor zahraniční sen. F. V. Krejčího a za výbor národohospodářský sen. Stržila, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. F. V. Krejčí: Nemám změn.

Zpravodaj sen. Stržil: Rovněž ne.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 1131.

Dalším předmětem, a to posledním dnešního pořadu, je:

4. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1119), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 6. října 1933 (tisk 1133).

Zpravodajem za výbor zahraniční je pí. sen. Plamínková, za výbor národohospodářský pan sen. Hubka.

Dávám slovo zpravodaji zahraničního výboru, pí. sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Předložená prozatímní úmluva o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou byla sjednána z důvodů technických, aby dnem 11. října, kdy nám byla vypovězena obchodní smlouva Polskou republikou, nenastal bezesmluvní stav a aby v mezidobí získaném prozatímní úmluvou mohlo býti ukončeno jednání již zahájené o obchodní úmluvu definitivní.

Republika Polská, se kterou jsme měli dlouhodobou obchodní smlouvu z roku 1925, zvýšila v důsledku příprav na hospodářskou konferenci v Londýně svá cla tak, jako to dělaly jiné státy, i naše republika. Tím jest ovšem nutno, aby se znovu upravovaly hospodářské styky. Nebylo možno od doby vypovězení smlouvy 10. července vykonati všechny přípravy, aby definitivní a dlouhodobá smlouva mohla býti s Polskem uzavřena. Proto jsme řekli, že tu jde jen z technických důvodů o krátkodobou smlouvu, která má platiti nejvýše do konce listopadu t. r. Je potřebí, abychom si uvědomili, že každá smlouva, každý zahraniční obchod je nám velice vítán, poněvadž znamená zaměstnání pro naše dělnictvo a úřednictvo. Obchod zahraniční s Polskou republikou byl ovšem během 10 let ustavičně pasivní. Je zajímavé, podívat i se aspoň na poslední tři roky. V roce 1930 činil dovoz z Polska 879,611.000 Kč, vývoz do Polska 638,696.000 Kč, tedy pasivum 240.915 mil. Kč. V roce 1931 je tento obchod celkový daleko menší: dovoz jen 621.848 mil. Kč a vývoz 394.714 mil. Kč. Pasivum zase okrouhle 227 mil. Kč. V roce 1932 je skoro poloviční dovoz 375.555 mil. Kč a vývoz 188 mil. Kč, takže sice snížilo se naše pasivum na okrouhle 187 mil. Kč, ale právě celý obchod je daleko menší a skoro zdá se, že je katastrofálně malý.

Bude-li slavný senát zajímati, co dovážíme, uvedu alespoň položky, kde jde o 5 % celkového vývozu nebo dovozu. Dovážíme na prvém místě dříví a uhlí, okolnost, která byla ve výboru předmětem určitých námitek, ale po výkladu representanta ministerstva zahraničí se ukázalo, že tato věc je správná. Dále dovážíme výrobky živočišné, minerální oleje a obilí; dobytka toliko 3.2 % z celkového polského dovozu. Je to věc, která bývá často vytýkána, ale, jak je viděti, rozsah dovozu dobytka z Polska je velmi malý.

Vyvážíme rozmanité zboží. Dotknu se jen některých věcí. Na prvém místě kůže a kožené zboží, bavlna a bavlněné výrobky, sklo a skleněné zboží, železo a železné zboží, vlna, příze a zboží z ní, výrobky živočišné. Z toho je patrno asi, jaké zájmy vývozní a dovozní máme při novém jednání, a přáli bychom si, aby toto jednání ukončilo se brzy a se zdarem. Je potřebí ještě říci, že prozatímní tato úmluva byla sdělána na zásadě nejvyšších výhod, dále že byla prodloužena ustanovení dohody železniční, kterou jsme tehdy v roce 1925 také s Polskem uzavřeli, a zároveň prodloužena ustanovení veterinářské úmluvy z téhož roku, takže do konce listopadu jsou poměry s Polskem upraveny tak, jako byly dříve.

Vzhledem k tomu navrhuje zahraniční výbor, aby byl návrh přijat tak, jak byl předložen senátu tiskem čís. 1119.

Zahraniční výbor usnesl se po debatě na resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby s urychlením zahájila jednání o úpravu poměrů mezi republikou Československou a Svazem socialistických republik. K této tištěné resoluci musím dodati, že byla přijata ve výboru jednomyslně. Děkuji.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dále má slovo zpravodaj výboru národohospodářského, pan sen. Hubka.

Zpravodaj sen. Hubka: V zastoupení národohospodářského výboru senátu doporučuji ke schválení dohodu o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou v Praze dne 6. října 1933. Důvodová zpráva národohospodářského výboru byla vydána tiskem, členové senátu ji mají v rukou a nepotřebuji blíže o ní zde hovořiti.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu se přihlásil pan sen. inž. Havlín.

Dříve nežli mu dám slovo, navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut.

Jsou proti tomu námitky? (Námitek nebylo.)

Nejsou námitky, řečnická lhůta je tedy 15 minut.

Dávám slovo p. sen. inž. Havlínovi.

Sen. inž. Havlín: Slavný senáte! Dodatkem k referátu ke schvalovacímu usnesení o obchodních poměrech mezi naší republikou a mezi republikou Polskou tlumočila pí. zpravodajka také resoluci, která byla přijata v zahraničním výboru. Ve zprávě, kterou jsme obdrželi tiskem, je, že byla přijata jednomyslně. Pokud já jsem v senátě, ještě jsem neviděl, že by se ve zprávě rozlišovala jednomyslná nebo nejednomyslná usnesení. Pro úplnost musím podotknouti, že z technických důvodů nebylo mi možno účastniti se debaty, ráno jsem zmeškal vlak, přijel jsem asi o 1/2 hodiny později, pak jsem byl odvolán do velmi důležitých porad naší strany a nebyl jsem tedy účasten konce schůze.

Při stanovisku mé politické strany bych se byl jistě k této resoluci ujal slova, činím tak dnes, a to nejen za svou osobu, nýbrž také za souhlasu a za vědomí celé strany, poněvadž naše stanovisko k uznání Sovětů de jure je známo již po řadu let a je to stanovisko koaliční. Žádám tudíž, aby každá jednání, která mají býti v tomto smyslu pro nás závazná ke hlasování, byla také koaličně předem projednávána podle staré dobré zvyklosti.

Nemusím opakovati důvody, které jsem uváděl v zahraničním výboru proti uznání Ruska de jure. Vím docela bezpečně, že ani pan ministr zahraničí ve všech směrech tak pevně se na to nedívá, jako to bylo tlumočeno mnoha pány kolegy v zahraničním výboru samotném. Ale to je věc, o které budeme mluviti jindy, zatím to není tak akutní, ta resoluce ještě neznamená, že to budete dělati. Chtěl bych k tomu jenom říci, že naše stanovisko bylo nám zazlíváno, a myslím, že nebývá vždycky objektivně kritisováno naše počínání. My se nestavíme proti žádnému hospodářskému počinu. A to jsem také otevřeně prohlásil a naše politické strana dala souhlas a byla účastna jednání o obchodních poměrech; nestavěla se nijak proti exportním úvěrům, které kavírují i vývoz do sovětského Ruska. Nevím, jestli konec konců toto emfatické hlásání o všech dodávkách, které budou, nebylo stavěno na písku, uvážíme-li statistiku dovozu do Ruska, která se u nás bohužel málo publikuje a která mluví velmi výraznou řečí, že dovoz do Ruska en gros klesá měrou tak povážlivou, že stojí za 9 měsíců t. r. na pouhých 100 milionech rublů na celou tu velkou říši. Je patrno, že dovoz do Ruska klesá z toho důvodu, že chybí druhá podmínka každého dovozu, t. j. schopnost objednávati anebo schopnost platiti. Jestliže se poukazuje na to, že Amerika navazuje jednání se Sověty, nemůže nikdo z politických lidí upříti, že v prvé řadě je to jednání politické, že to není tak otázka hospodářská, to jsou poměry mezi Ruskem a Japonskem. A nikdo nemůže upříti, že jsou tu také jiní znalci sovětských poměrů než jen z národa československého a že mají podobné stanovisko po př. totožné jako my, národní demokraté. Svědčí o tom velký Aubertův článek. To je Francouz, to není národní demokrat a má totéž stanovisko, jaké máme my, a snad je s podivem, že se dovolávám podpory určitého stanoviska morálního, co udělal pan Hitler v německé říši, který tam komunismus velmi rychle znemožnil, poněvadž poznal, že je to hnutí velmi nebezpečné státu německému, a udělal to tak dokonale, že jim vyndal perka i z Hamburku. (Výkřik sen. inž. Wintra.) Nechceme je posaditi u nás, dáti jim exterritorialitu, aby u nás rozvraceli. Takové chuti máte vy. Na jedné straně děláme zákony, abychom stát bránili, a na druhé straně bychom si jej dali rozvraceti. Já proto brečet nebudu. Vy máte v prvé řadě na tom zájem, poněvadž vám komunisté budou škoditi. (Výkřiky sen. inž. Wintra. - Místopředseda dr Hruban zvoní.) Nerušte mne! Až budete vy mluvit, já vás nebudu přerušovati. Odpusťte si tento nezpůsob, který dělají obyčejní lidé na schůzích a ne v parlamentě. Tlumočím stanovisko mravní. Podezírají-li se všecka mravní stanoviska, račte míti na vědomí: Když byla válka prusko-francouzská, dostal se francouzský národ do bídy nejen fysické, nýbrž i morální. A tehdy Rieger jménem národa vyslovil sympatie tomu národu. Nám se toto stanovisko vyplatilo, poněvadž, když přišel boj za svobodu, ten národ, na který jsme nezapomněli v jeho těžkých dobách, přijal Masaryka, Štefánika a řadu výtečných lidí našich s otevřenou náručí a pracoval za dosažení naší svobody. Je viděti, že přece jenom mravní stanovisko má mezi národy svůj význam, a tlumočím jménem své strany: U nás každý hovor o uznání Sovětů de jure jest otázkou koalice, kterou budeme řešiti se vší vážností jako lidé, kteří svoje zásady nemění každým dnem. (Výborně!)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Dávám paní zpravodajce slov o k doslovu.

Zpravodaj sen. Plamínková: Dovolte, abych odpověděla na některé vývody pana sen. inž. Havlína. V tisku č. 1119 není napsáno ťjednomyslné přijetí resoluceŤ, proti čemu se ohrazoval, že to není zvyklostí. Také dnes je zachována stará zvyklost. Připojila jsem tato slova ve svém referátě, neboť je potřebí, aby plenu senátu bylo jasno, jak byla tato resoluce přijata, že se tak stalo jednomyslně.

A druhá věc. Pan inž. Havlín zde mluvil o uznání Ruska de.jure. Resoluce zní: ťVláda se vyzývá. aby s urychlením zahájila jednání o úpravu poměrů mezi republikou Československou a Svazem sovětských republik.Ť Zde není výslovně řečeno ťuznání de jureŤ, zde je řečeno sjednati - řekla bych - normální poměry mezi republikami. A jistě neznamená to, přicházíme-li dnes před plenum senátu s touto resolucí zahraničního výboru, měnění stanoviska každým dnem, jak bylo řečeno, ale znamená to, že zahraniční výbor byl si vědom své odpovědnosti za neupravené poměr-y s Ruskem, neboť má každou chvíli příležitost, aby jednal o smlouvách s různými státy, aby uvažoval, jak celkový obchod zahraniční klesá, a to přímo katastrofálně, a hledal jeho oživení. Řekla bych k tomu několik cifer: v roce 1930 byl náš vývoz 17 miliard, v r. 1932 je to jenom 7 miliard a letošního roku za 9 měsíců činí pouze 4 miliardy a stěží do konce roku dosáhneme 6 miliard. Myslím, že každé zastupitelstvo národa je povoláno uvažovati o těchto věcech a starati se, kde by bylo možno zase nahraditi úbytky, které. jsou zvyšovány krisí v jednotlivých našich dnešních odbytištích. Nejde o politiku, zde jde skutečně o hospodářské zájmy národa. Nechci býti osobní, ale vždycky mne překvapilo, že právě zástupci průmyslu, který je vlastně odkázán na vývoz, neuznávají tuto hospodářskou stránku vztahů s Ruskem. O víc vlastně nejde. Ale musíme si představiti, že takový stát, jako je Svaz sovětských republik, má svoji čest, že jistě musí dbáti o to, aby tam, kde se naň pohlíží jako na něco méně cenného, kde se nechce s ním mluviti o těch ostatních stránkách mezinárodních vztahů. udělal zase svoje opatření proti onomu státu, pokud se týče hospodářských věcí. A tak je prostě naší povinností, abychom čest druhého státu brali v počet. Budeme-li dělati zahraniční politiku tak: jsme zde. berte nás, jak jsme, a nebudeme-li přihlížeti k tomu, jak ten druhý stát se dívá na komplex svých věcí a jaké on má potřeby, budeme dělati velmi špatnou zahraniční politiku.

Vracím se k našemu problému. Vidíme, že Roosevelt, který jistě nemá v úmyslu, aby si importoval do Ameriky komunismus, podá ruku Rusku a řekne.... atd.; četli jste to. Vidíme, že ostatní státy jednají s Ruskem, ale naše malá republika uprostřed Evropy, republika odkázaná na vývoz, bude státi nehnutě jako v době konjunktury, kdy snad, říkám snad nebylo tak důležité, abychom měli v rukou odbytiště širší. Ale buďme si jisti, že právě tím, že jsme zaspali, abychom si dělali odbytiště v Rusku, jsme si velmi ztížili svoji situaci, a že trhy tam byly zatím ovládnuty jinými. A dnes, kdy snad, snad vlivem poměrů v Německu, bylo by určité uvolnění těchto trhů, se zase máme postaviti na stanovisko těch, kteří myslí. že hlavou zeď prorazí.

Dále řekl pan kol. Havlín,že nestaví se jeho strana proti hospodářským počinům. To kvituji velmi ráda, neboť při resoluci jde o počin-v hospodářské.A myslím, že se můžeme shodnouti na tom, že je nejvýše potřebí, abychom s urychlením pracovali k tomu, abychom mohli rozvinouti své hospodářské vztahy k Rusku. Je na vládě, aby ona udělala to, čeho k tomu bude potřebí.

Dále říká pan kol. Havlín. že dovoz do Ruska klesá, a vykládá to tím, že patrně Rusko neplatí. Dostává se nám z autoritativního místa ubezpečení, že Rusko platí ne-li o den dříve, než je jeho povinnost platební, tedy jistě v den splatnosti. Proč dovoz klesá? Vždyť jsme si to řekli před chvilkou, jak je to u Polska. Podívejte se na celkový dovoz. I v Rusku je krise, to znamená, že tam jako všude jinde přirozenou cestou dovoz klesá. (Sen. inž. Winter: Polský dovoz stoupl do Ruska!) Ano, to chci říci. Klesá celkově, ale při tom jsou určité státy, které mají dovoz do Ruska daleko větší, nežli měli dříve. Čekejme, my Slované, kteří myslíme, že máme k nim blízko, až se do Ruska nebudeme moci dostati vůbec!

Dále řekl pan kol. Havlín. že v republice se podceňuje mravní stanovisko. Jsem velmi ráda, že toto slovo zde bylo řečeno se strany, která právě mravní stanovisko při posledním jednání o úpravu platů, vlastně o srážkách z platů veřejných zaměstnanců, pokud se týče žen, nijak nedržela. (Výkřik sen. inž. Havlína.) Prosím, já jsem na tribuně senátu a mám stejné právo mluviti jako vy. (Hluk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj sen. Plamínková (pokračuje): Toto mravní stanovisko bylo porušeno při jednání, pokud se nás žen týče, a bylo nejtíže porušeno zástupcem strany pana kol. Havlína ! Já bych byla o tom nemluvila při této příležitosti, ale když se říká: mravní stanovisko dodržovati - ano, já jsem pro to a velmi bych si toho přála. Lituji, že zde není pan ministerský předseda, abych před ním řekla: Že jsme pro hájení mravních stanovisek, že se nesmíme odchylovati od nich, a to nikdy!

Nezdá se mi, že bychom při jednání s Ruskem porušovali mravní stanovisko proti Rusku, ale prohřešovali bychom se proti němu, kdybychom neuznávali, že každý stát a národ má právo, aby byl živ podle svých zásad, aby si upravil poměry tak, jak on to uznává za dobré pro sebe. Je nutno, abychom svobodu nejen chtěli, ale také svobodu přáli; to je ono mravní stanovisko, které musíme míti, podle mého názoru, dnes ke Svazu sovětských socialistických republik. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Račte se posaditi. (Děje se.) Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 1133.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Ve smyslu §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný návrh nebyl podán..

Končím schůzi.

Konec schůze ve 12 hod. 35 min.