Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas,Pichl.

Celkem přítomno 118 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministr inž. Dostálek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal,

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 39 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda na dnešní schůzi sen. Dundrovi,dr Farkasovi, Kellovi, Köhlerovi,dr Krnovi,Nentvichovi; na dnešní a zítřejší schůzi sen. Janíkovi: dodatečně za minulý týden sen. dr Krčmérymu,na tento týden sen. dr Budayovi,Dankovi, Niessnerovi, Volkovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát dal k jeho návrhu zdravotní dovolenou do 8. prosince t. r. sen. dr. Korláthovi, na 14 dnů sen. Filipínskému.

Rozdané tisky.

Vládní návrh tisk 1138.

Návrh tisk 1139.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1140.

Odpovědi tisky 1141/1 a 1141/2.

Těsnopisecké zprávy o 232. a 233. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy o 233. a 234. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis

o 235. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrh tisk 1139.

Výborům zahraničnímu a národohospodářskému vládní návrh tisk 1138.

Výboru ústavně-právnímu usnesení posl. sněmovny tisk 1140.

K návrhu předsedy bylo výboru ústavně-právnímu uloženo, aby o usnesení posl. sněmovny tisk 1140 podal zprávu do středy 15. listopadu t. r., do 10. hod.

Z výboru iniciativního

podle usnesení ze dne 7. listopadu 1933 přikázáno:

Výboru ústavně-právnímu návrh tisk 1107.

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému návrhy tisky 1110, 1130.

Výborům soc.-politickému a živn.-obchodnímu návrh tisk 1121.

Výboru rozpočtovému návrh tisk 1122.

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 6. října 1933 o registraci obchodů s obilím (č. 9956).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati denní pořad.

1. Zprávu soc.-politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1109), kterým se mění a doplňuje zákon o lékařských komorách (tisk 1128).

Zpravodajem výboru je pan sen. Johanis, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Johanis: Dámy a pánové! Vláda předložila senátu návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o lékařských komorách. Zákonem ze dne 28. června 1929, čís. 115 Sb. z. a n., byla působnost lékařských komor rozšířena i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1891, říšského zákona č. 6 z r. 1892, jímž byly zřízeny lékařské komory pro země býv. Rakouska, byla nahrazena a novým poměrům přizpůsobena tímto zákonem, takže máme dnes lékařskou komoru pro zemi Českou, lékařskou komoru pro zemi Moravskoslezskou a lékařskou komoru pro Slovensko, která zároveň zastupuje stavovské zájmy lékařů pro Podkarpatskou Rus. Třeba říci, že členů mají lékařské komory v Čechách okrouhle 6.000, v zemi Moravskoslezské 2.326 a komora slovensko-podkarpatoruská 1.913, z toho 1.660 na Slovensku a 253 v Podkarpatské Rusi. Celkem je ve 3 lékařských komorách soustředěno 10.232 členů.

Po krátké působnosti zákona z r. 1929 se ukázalo, že ustanovení o kompetenci jednotlivých orgánů komorních v praxi narážejí na obtíže, zejména proto, že vydávání posudků a vyjádření lékařských komor bylo vázáno usnesením zastupitelstva komory, ale zastupitelstvo, široký to sbor lékařský, schází se pouze jednou nebo dvakrát do roka. Proto návrh zákona přesunuje působnost v naznačeném směru se zastupitelstva na komorní radu. Zároveň se vládním návrhem doplňují a mění některá ustanovení o disciplinárním řízení před komorou, zejména pokud jde a ustanovování komorních zástupců, kteří byli dosud jmenováni předsedou komory, kdežto napříště mají býti voleni zastupitelstvem komory. Také jejich počet byl přizpůsoben potřebám komory. Dosavadní název ťpředseda komory lékařskéŤ má býti změněn v název ťpresident komory lékařskéŤ. Projednání vládního návrhu zákona je naléhavé, aby lékařské komory mohly zdárně vyvíjeti svou činnost.

V zastoupení soc.-politického výboru doporučuji, aby vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o lékařských komorách, byl schválen. Osnova týká se dosavadního zákona, pokud jde o §§ 11, 12, 15, pokud jde o tento paragraf, zejména jeho odstavec 7, dále §§ 26, 30, 31 a 61. Detaily jsou uvedeny ve zprávě výboru, kterou jsme si dovolili předložiti.

Při této příležitosti dovolil bych si k věci lékařského stavu, jakožto stavu velmi důležitého, říci několik slov a požadavků. Faktem je, že se musíme dívati na lékařství a na lékařské povolání nejen se stanoviska vědecko-medicinálního, nýbrž i sociálního a musíme s díky kvitovati, že většina lékařů své povolání tak také chápe, že nemá sloužiti obyvatelstvu jen s hlediska medicinálního, nýbrž i sociálního. To platí nejen o lékařích praktických, nýbrž i o lékařích činných v nemocnicích a zejména také o těch, kdož representují lékařskou vědu, tedy o profesorech lékařství. V zájmu všeho obyvatelstva a nemocenského pojištění by bylo, aby se stanovila doba, po kterou jsou lékaři nuceni praktikovati v nemocnicích, než zahájí praxi. Dnešní stav, který dovoluje lékařům usaditi se a praktikovati ihned po doktorátě, je neudržitelný, jelikož dnešní studijní řád na lékařské fakultě neodpovídá požadavkům doby a počtu posluchačů. Příliš dlouhé prázdniny na vysoké škole přispívají též k tomu, že doby, po kterou jsou posluchači nuceni prodlévati na universitě, není dostatečně využito. Můžeme tvrditi. že doba, po kterou se konají přednášky a praktická cvičení posluchačů, nečiní více než 4 měsíce v roce. Nepřednáší se od poloviny června do poloviny října, od počátku prosince do prvé neděle po svátku ťTří králůŤ. Pololetní prázdniny trvají asi 14 dní, velikonoční téměř měsíc atd. To, že doba pro zkoušky je širší, nemá žádného vlivu na skutečnou dobu přednášek a cvičení.

Při této příležitosti, když mluvím o reformě zákona o lékařských komorách, tlumočím tento požadavek, který přichází za souhlasu lékařského světa. Při tom ovšem nemohu vynechati důležitý požadavek, který dlouhá léta tlumočím, aby na fakultách lékařských se přednášelo zejména sociální pojištění. Upozorňuji, že máme v republice s rodinnými příslušníky... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím, vážení pánové, o klid.

Zpravodaj sen. Johanis (pokračuje):... dnes pojištěno asi 8 milionů obyvatel. Když si uvědomíme, že vedle dělníků jsou pojištěni také soukromí zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci, je povolání lékaře v sociálním pojištění důležitým úkolem nejenom s hlediska mediciny, nýbrž také s hlediska znalosti zákonodárství.

K této věci také sjezd nemocenských pojišťoven vyslovil vícekráte přání, aby lékařské fakulty pojaly do svých přednášek také přednášky o pojištění, aby mladý lékař, který přichází do prakse, věděl také, jaká podstatná ustanovení v zákonodárství pojišťovacím jsou.

Já jistě náležím k lidem, jak je o mně známo, kteří fedrují zásadu, že každý občan má míti k lékaři poměr kladný. Lékař se obětuje více než každý v jiném povolání. Nepřehlížím okolnost, že ne každý lékař chápe svoje šlechetné povolání. Řekl jsem prve, že většina jich chápe toto povolání v poměru kladném, ale musíme přece jen chtíti, aby přestaly staré předsudky, které jsou na některých fakultách, a to platí zejména o pražské fafakultě, které pořád nedovedou najíti kladný poměr k sociálnímu pojištění, aby se přece jen ujala myšlenka, že mladý lékař má býti vyzbrojen nejenom ve směru mediciny, nýbrž také ve směru sociálně-pojišťovacím, aby znal správně zásady pojišťování a dovedl také po této stránce se uchrániti. Lékař, který nezná hlavních zásad pojištění, tropí pojišťování škody a tyto škody se musí nahražovati. Dnes je na místě doba, kdy je voláno, aby lékař znal hlavní zásady pojištění, poněvadž v pojišťování se musí hleděti, aby byl každý haléř ušetřen a mohlo se stačiti s tím, co je.

Při té příležitosti mám na mysli výchovu lékařskou, zejména v Praze. My jsme před stavem, že se musí počítati s tím, že pražská Všeobecná nemocnice, kde jsou umístěny kliniky, pro dobu příští naprosto nestačí. Toho jsou si vědomi páni z ministerstva zdravotnictví i z ministerstva školství, kam kliniky podléhají, a proto se uvažuje o tom, aby pražská Všeobecná nemocnice, její kliniky neb aspoň některá oddělení byla postavena na levém břehu Vltavy. Je myšlen zejména Motol. Jednání je dosti daleko, ale tu musím vytknouti, že u obce pražské nesetkává se snaha vystavěti Všeobecnou nemocnici, resp. některá oddělení v Motole, s jistou pohotovostí a ochotou, poněvadž se tvrdí, že obec pražská vyslovila požadavek zájemníkům, aby se zaplatilo 9 mil. Kč na investičních poplatcích a komunikacích, které v příští nemocnici mají býti. Obec pražská si musí býti vědoma, že neměla dosud štěstí budovati, a pokud něco ve zdravotnictví dělala, i když jí tu po druhé vytýkám, že ve věci zdravotnictví nešla, řekl bych, v určitém tempu, jako šla jiná hlavní města v cizině nebo některé u nás okresy, musíme si býti vědomi. že v obci pražské mimo Bulovku se ještě nic nevytvořilo. A šťastná ruka při stavbě Bulovky nebyla. A jestliže státní správa, resort zdravotnický a školský, se snaží, aby dosavadní vady byly odstraněny stavbou některých budov v Motole, a jestliže jsou zde prostředky - a nejradostnější je, že oba resorty tvrdí, že zde prostředky jsou - pak to může míti nejenom vliv sociální a hospodářský, ale jest dána také možnost, aby příští lékařský svět byl vychováván již v jiných místnostech nežli dosud. O tom jsme zde hovořili a nebudu opakovati věci, které vždycky při projednávání rozpočtu vytrysknou, jsme si však vědomi, že naše kliniky a vyučovací místnosti, které jsou nyní v pražské Všeobecné nemocnici, jsou více než zaostalé. Uvážíme-li vzrůst obyvatelstva a tu okolnost, že do pražské Všeobecné nemocnice dovážejí se nemocní ze všech okresů středních Čech, je nutno, aby se pamatovalo na to, aby Všeobecná nemocnice byla rozšířena o projekty, které jsou určeny pro Motol, což též souvisí s výchovou lékařského světa do budoucnosti, poněvadž víme, že posluchačů je stále více v posledních létech. Proto tlumočím zde tyto požadavky s prosbou, aby zpráva výboru soc.-politického byla schválena, poněvadž dosavadní zákon dostane nová vysvětlení, která přispějí k pohotovosti lékařských organisací. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Jednání je tím skončeno.

Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1128.

Na pořadu dále je:

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1108), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná v Paříži dne 12. května 1933 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. července 1933, čís. 110 Sb. z. a n. (tisk 1131).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. F. V. Krejčí, za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, panu sen. F. V. Krejčímu.

Zpravodaj sen. F.V.Krejčí: Vážený senáte! Naše obchodní smlouva s Francií datuje se od roku 1928. Od té doby již dvakráte žádala vláda francouzská, aby tato obchodní smlouva byla v některých věcech pozměněna. Loňského roku schválili jsme první takovou dodatkovou dohodu k této obchodní smlouvě a nyní je nám schváliti druhou dodatkovou dohodu, která byla ujednána 12. května t. r. a vstoupila v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. července 1933. V této dodatkové dohodě jde o dvě věci hlavní, nikoliv o změnu základů, na nichž je založena tato obchodní smlouva. Rámcová část úmluvy z r. 1928 zůstává nedotčena, ale jde o její změnu ve dvou věcech: jednak v tarifní části obchodní smlouvy, tedy o celní sazby, a za druhé jde o doložku nejvyšších výhod. Pokud se týká celních tarifů, mají míti obě strany právo změniti některé položky, když to byly 15 dní předem ohlásily, a strana druhá má pak právo, jakmile byla tato změna oznámena, navrhnouti, aby bylo zahájeno jednání o výši nového cla. Jestliže toto jednání nevedlo ani po deseti dnech po uplynutí hořejší 15denní lhůty k cíli, má druhá strana právo učiniti veškerá opatření, která by zjednala rovnováhu touto změnou porušenou, to jest přiměřeně zvýšiti celní sazby.

Pokud pak jde o doložku nejvyšších výhod, mají býti z této doložky uplatněny dvě další výjimky mimo dvě již dosavad trvající. Především nemá se tato doložka nejvyšších výhod vztahovati nadále na opatření, která jeden z obou států provedl ve prospěch své měny, když měna druhého státu byla poklesla. Tedy jeden z obou států nemá, pokud jde o tuto doložku nejvyšších výhod, prováděti opatření ve věcech měny. Druhá výjimka se týká dohod, které byly před dvěma léty ujednány na finanční konferenci ve Strese ve smyslu doporučení, které tato mezinárodní konference učinila.

Uzavře-li tedy podle této navrhované dodatkové dohody francouzská vláda s některým třetím státem úmluvu na základě těchto rekomandací z konference ve Strese, nenabude tato úmluva dříve platnosti, pokud nebudou odstraněny námitky, s nimiž by mohla přijíti naše československá vláda.

V důvodové zprávě k tomuto vládnímu návrhu se poukazuje sice na to, že tento nový stav bude znamenati jisté zhoršení stavu dosavadního, ale naproti tomu ukazuje se na to, že francouzská vláda přišla k řadě jiných států s podobnými návrhy a žádostmi. Znamená-li to některá zhoršení pro nás, můžeme naproti tomu býti uspokojeni vývojem našich vzájemných obchodních styků s Francií, neboť tyto styky jsou podle poslední bilance aktivní. Zejména náš dovoz do Francie za posledních pět nebo šest let vůčihledě stoupá a je si tedy možno slibovati od dalších našich obchodních styků s Francií co nejlepší výsledky.

V důvodové zprávě k tomuto vládnímu návrhu nalézáme také slova, že tato obchodní bilance s Francií znamená ťnový směr a orientaci československého obchodu a vývoj, od kterého možno si slibovati v normálních dobách nejlepší výsledkyŤ. Slovy ť nový směr a orientace československého obchoduŤ jsou patrně míněny změny, jimž následkem posledních událostí podlehly a budou nadále podléhati naše hospodářské styky s Německem. Tedy tato nová celá orientace naše ve věcech hospodářských má také své pozadí politické, a nám jistě dnes musí záležeti na tom, abychom za dnešní mezinárodní situace, kdy zejména značně utrpěly naše dosud tak živé a důležité styky hospodářské s Německem, utužili a upevnili naproti tomu co nejvíce své hospodářské a obchodní styky s Francií.

Proto jménem zahraničního výboru senátu dovoluji si tento vládní návrh doporučiti ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je p. sen. Stržil. Dávám mu slovo

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Vláda republiky francouzské dohodla se po delším jednání s vládou naší na některých změnách a doplňcích k obchodní smlouvě československo-francouzské ze dne 2. července 1928 a sjednala tak s námi v Paříži dne 12. května t. r. dodatkovou dohodu, která byla uvedena vládní vyhláškou ze dne 7 července 1933 v prozatímní platnost.

Dodatková dohoda tato, jak už uvedl zpravodaj výboru zahraničního, nezlepšuje nikterak hospodářské vztahy mezi oběma státy, ale spíše může zhoršiti dosavadní stav a přivoditi porušení hospodářské rovnováhy v důsledku dekonsolidace celních závazků. Je to dohoda, která byla vyvolána jen neutěšenými a těžkými poměry hospodářskými, a je tudíž povahy přechodné. Z těchto příčin vyhověla vláda naše přání vlády francouzské a dala souhlas ke změnám v dosavadní obchodní smlouvě československo-francouzské s tím vědomím a ujištěním, že po dostavení se příznivějších a lepších poměrů bude zase mezi oběma přátelskými státy zavedena dohoda nová, která pak bude míti příznivější vliv na utváření se našich obchodních styků.

Sjednaná dodatková dohoda nemění rámcovou část Obchodní úmluvy československo-francouzské, ale dává oběma stranám právo změniti v tarifní části úmluvy kteroukoli položku vázanou v uvedené obchodní smlouvě, a to zvláštní výpovědí s 15tidenní lhůtou. Domnívala-li by se však po takovémto oznámení chystané změny druhá smluvní strana, že tarifní rovnováha je porušena v její neprospěch, má právo žádati za okamžité zahájení jednání o výši nového cla.

Jestliže v deseti dnech ode dne uvedení nových celních sazeb v platnost nemohlo dojíti k dohodě, má druhá strana právo provésti veškerá opatření směřující ke zjednání rovnováhy, porušené dekonsolidací nebo zvýšením celních sazeb. Mohou tedy tato opatření spočívati buď rovněž ve zvýšení cel anebo v jiných prostředcích, postihujících dovoz z druhého státu stejnou měrou, kterou byl provedenými změnami postižen dovoz státu prvého.

Článek IV této dodatkové dohody uvádí další výjimky, na nichž se shodly oba státy a které doplňují doložku tak zv. nejvyšších výhod, sjednaných v obchodní smlouvě československo-francouzské v roce 1928. Je to jednak výjimka, podle které doložka nejvyšších výhod nevztahuje se na ochranná opatření, která byla učiněna jedním smluvním státem na ochranu domácí měny, jestliže měna druhého státu náhle poklesla, a dále netýká se nejvyšší výhoda zvláštních dohod sjednaných aneb které mají býti sjednány ve smyslu doporučení konference ve Strese a s výhradami stanovenými v závěrečném protokolu této konference. Podle této výjimky budou všecky dohody, které by ve smyslu rekomandací streských Francie sjednala, před jejich uvedením v platnost předloženy studijní komisi pro Evropskou Unii, aby třetím interesovaným státům bylo umožněno uplatniti po případě své stanovisko.

Kdyby se zejména československá vláda domnívala, že některou z těchto dohod je poškozena, a kdyby proti ní podala své námitky, nebude tato dohoda uvedena v platnost.

Národohospodářský výbor jednal ve své schůzi dne 24. října 1933 o dodatkové dohodě československo-francouzské, sjednané v Paříži dne 12. května 1933, a usnesl se doporučiti ji slavnému senátu ke schválení, a to tak, jak je uvedena ve vládním návrhu tisk sen. 1108, i s příslušným schvalovacím usnesením,

Doporučuji proto slavnému senátu schválení této dohody. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu kol. Jančekovi.

Sen. Janček: Slávny senát! Máme pred sebou ležať dodatkovú dohodu k obchodnej úmluve medzi republikou Československou a Franciou. Známé nám je, že máme dohodové úmluvy a obchodné úmluvy skoro so všetkými štáty sveta. Prax ale ukazuje, že nemáme dôkladné dohody a obchodné úmluvy so štáty blízkymi, súsednými, so štáty Malej dohody.

Už pár týždňov sa udržuje zvesť, že ružomberská textilka, ktorá zamestnávala pred prevratom asi 6.000 ľudí -dneska zamestnáva ešte 1.800 ľudí - bude zastavená preto, že Československá republika kupovala pšenicu z Argentiny a nie zo súsedných štátov. Úmluvu má textilka s Rumunskom a Rumunsko odpovedalo celkom jednoducho: Keď vy kupujete pšenicu z Argentiny, predávajte vaše textilie do Argentiny.

Viem, že aj páni z koalície, aj náš predseda boli s deputáciou a žiadali, aby táto krivda bola napravená a aby isté kvantum preca bolo povolené a kúpené od rumunskej vlády, aby takto chudobný liptovský ľud, ktorý je na kraji hladovky, mal -aké také zamestnanie.

Dnes som bol informovaný, že táto úmluva ešte uskutočnená neni, a preto sa primlúvam u slávnej vlády Československej republiky, aby všetko možné podujala, aby ľud náš chudobný liptovský bol, povedal bych, od rovnej hladovky zachránený. Ako viete, ktorí poznáte hornaté kraje Tatier, my máme doliny, máme rieky, v ktorých niet rýb, lebo nám naše celulózky všetky ryby vytrávily. My máme kameň, drevo, ale nemáme to, čo je potrebné človeku na udržovanie svojho života. A preto je najsvrchovanejší čas, aby tomuto chudobnému ľudu vláda prišla na pomoc.

Bieda je a chyba je najväčšia v pánoch, ktorí sedia v koaličných stranách, v pánoch Slovákoch. ktorí na všetko prikyvujú s ohľadom na stranícku disciplínu. Keby pánovia z koalície chceli poriadne a riadne, ako sa patrí, zastupovať slovenský národ, tak by sa postavili na zadné lapky a povedali by tiež niekdy ťnieŤ a nielen vždy len ť ánoŤ. Bol som vo Spišskej Novej Vsi. Tam je národohospodársky sbor zriadený, ako viete, bola tam debata, poneváč Krompachy vymizely tiež pomocou z koaličných strán, ako založiť spoločnosť, aby sa medená ruda, ktorej je tam hojne, nové vydobývala. Jeden pán tam vstal a hovoril: Bol som vo Vítkoviciach u generálneho riaditeľa a ten mi povedal: My sme ochotní asi 30 % našej spotreby kryť vašou meďou, ale ráčte si vydobyť dopravnú, tarifnú slevu, lebo jeden vagon zo Gdyne z prístavu do Vítkovíc stojí 248 Kč a jeden vagon zo Spišskej Novej Vsi do Vítkovíc 428 Kč. Opakujem a hlásam len to, čo dnes hlása pán minister Hodža, že Slovensku od prevratu bolo najviac ukrivdené pri tarifnej politike. Tie tarify bolo treba najprv unifikovať. (Tak jest!) Ale nechcete Slovensku pomáhať, tam je tá chyba. Nech by sa tarify opravily v tom ohľade, že tu je vyvinutý priemysel český, ktorý ako konkurent nedá vyvinuť sa priemyslu slovenskému a hatí ho na celej čiare, nakoľko je to možné, a z praxe bych mohol vám doniesť aj dáta. Vo filakovskej smaltovne chcú svoju továrňu preniesť do historických zemí. Prečo? Hovoril riaditeľ: Preto, lebo by sme ušetrili na dopravnom 2 mil. Kč ročne. Bola prvotriedna sklárňa v Hriňovej, ktorá dodávala svoje tovary, - tak boly vyspele vypracované - aj na býv kráľovské a cisárske dvory. Táto pomocou koaličných pánov bola tiež zastavená. Sklárňa u Bardejova dlhovala 70 tisíc na daniach a zamestnávala 135 ľudí. Tovary tejto sklárne boly zabavené od berného úradu a finančného riaditeľstva a boly potom odvážané vozmo do Bardejova, stroje zapečatené a dnes platíme podporu nezamestnanosti 135 robotníkom preto, lebo úrady nevedely, ako sa dohodnúť s majiteľom, ktorý plače, že veľmi vďačne by to bol zaplatil v rátach a že oni to žiadali razom. Takéto veci sa dejú a potom sa nedivme, že sa všeobecne hovorí: Prosím, však sú sklárne v Čechách, načo by sme potrebovali sklárne ešte na Slovensku?

Nitra, ktorá toľko hluku narobila najnovšie, neni nič tak zlého, aby nebolo v ňom niečo dobrého. Páni ministri slovenskí - dneska u vlády - keď potrebujú niečo pre Slovensko, tu omrvinku zo stola bohatého pána vydobyť, hovoria: ťPánovia, Nitra! Ť Potom sa trošíčku popustí. Ja im k tomu môžem len gratulovať a neprijímam tú hanu pána kolegu sen. Stodolu, keď kričal na nás, aby sme sa my hanbili. Ja kričím, aby povedal, aby sa hanbili tí aranžéri. Nemali ste tam posielať takých aranžérov, ktorí to tak zaranžovali. Tá Nitra bola potrebná. (Sen. Stodola: Každý hosť je posol boží!) Keď sa natiskne násilne, není posol boží, tak ho vyhodíš von. (Sen. Stodola: Česi boli na Slovensku hosti!) My uznávame všetko, hosť je hosť, ale keď príde násilne, vyhodíš ho von. (Sen. Kindl: Pribina je mrtvý, tak ho nechte odpočívat v pokoji!) Daj mu Pánboh večný pokoj.

Žiadam a vyzývam koaličných pánov slovenských, aby od tejto doby vstúpili do seba, svoje svedomie napravili a Slovensko tak, ako ich sem poslalo, riadne, spravodlivosti odpovedajúce zastupovali.

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Přejí si páni zpravodajové slova?

Zpravodaj sen. F. V. Krejčí: Nikoli

Zpravodaj sen. Stržil: Ne.

Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 1131.

Dále projednáme:

3. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk 1117) zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 1120).

Zpravodajem je paní sen. Plamínková.

Táži se paní zpravodajky, má-li nějaké textové změny? -

Zpravodaj sen. Plamínková: Ne.

Předseda: Není změn. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formuli tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule schvalují se v uvedeném znění také ve čtení druhém a to podle zprávy výborové tisk 1120.

Projednáme nyní odstavec 4, jímž je:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Litoměřicích ze dne 7. února 1933, č. j. Tl XIII 170/32, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Köhlera pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488 a 491 tr. z-, spáchaný tiskem (č.j. 8463/1933 předs.) [tisk 1077].

Uděluji slovo zpravodaji výboru imunitního, panu sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! V květnu 1932 konaly se v závodě fy Jiří Schicht a. s. volby do závodního výboru.

Byl jmenován volební výbor s předsedou Huschnerem Ferdinandem a členy Reifem Brunonem, Kasparem Josefem, Bendelem Richardem a Hirschem Josefem.

Z tohoto volebního výboru jsou soukromí žalobci, totiž Huschner Ferdinand, Reif Bruno, Kaspar Josef a Bendel Richard členy německé sociálně-demokratické strany dělnické, kdežto člen Hirsch Josef je členem německé národně-socialistické strany dělnické.

Podle tvrzení soukromých žalobců byly všechny kandidátní listiny pro volbu závodního výboru fy Jiří Schicht a. s., stanovenou na den 25. května 1932, na základě jednomyslného usnesení řádně čísly označeny, a to také se souhlasem Josefa Hirsche, který jako německý národní socialista byl členem volebního výboru.

Na to však rozeslal prý ťOdborový svaz německých dělníkůŤ v Ústí n. L., patřící k německé národní socialistické straně dělnické, několik dní před volbou, obzvláště dne 21. a 23. května 1932, mechanickou cestou rozmnožený leták jako ť tiskopisŤ dělnictvu zaměstnanému v závodě fy Jiří Schicht a. s. a měl tento leták toto znění v překladu: ťPozor! Zcela sprostý podvod! Schichtovi dělníci, nedejte se klamati a mýliti!

V poslední hodině dopustil se soc. dem. volební výbor ze samého strachu před přicházejícím vyúčtováním nejapného podvodu!

Ačkoli listina ťOdborového svazu německých dělníkůŤ byla podána jako první, obdržela číslo listiny 4. Kdežto si sociální demokraté vzali listinu c. 1, dali listině továrníků národní strany číslo 2, které dosud vždy měl ťOdborový svazŤ.

Tímto nejapným podvodem chtějí sociální demokraté oklamati Schichtovo dělnictvo. Nedejte se však klamati, dejte těmto hrdinům a jejich pomocníkům správnou odpověď! Dbejte tudíž přesně toho, že listina Odborového svazu německých dělníků, tedy listina národního dělnictva má číslo 4.

Odpovězte na tento sprostý podvod volbou listiny č. 4.Ť

V tomto letáku jsou podle svého názoru soukromí žalobci, kteří jako příslušníci německé sociálně-demokratické strany dělnické byli členy volebního výboru, obviňováni, že se volební výbor, resp. soukromí žalobci ze samého strachu před nastávajícím zúčtováním dopustili nejapného podvodu, a na ty, jimž leták byl zaslán. volá se již v úvodě tohoto letáku: ťPozor, zcela sprostý podvod! Ť, výrok to, který se vztahuje na volební výbor, resp. na jeho sociálně-demokratické členy, soukromé žalobce.

Ve zmíněném obsahu shora citovaného letáku spatřují soukromí žalobci skutkovou podstatu §§ 488 a 491 tr. zák., spáchanou na nich.

Odborový svaz německých dělníků se sídlem v Ústí n. L. je podle trestního oznámení nakladatelem, resp. vydavatelem inkriminovaného letáku a na obálkách, ve kterých inkriminovaný leták byl rozesílán, je také označen jako vydavatel resp. zasilatel.

Odpovědnými orgány Odborového svazu německých dělníků se sídlem v Ústí n. L. jsou prý 1. poslanec Rudolf Kasper, jako předseda. 2. Eduard Dietze, jako zapisovatel, a 3. senátor František Köhler. jako náměstek předsedy, a jsou proto podle §§ 1 a 24 tiskové novely 124/24 trestně odpovědni za obsah letáku.

Ježto v obsahu letáku může býti spatřována skutková podstata přečinu proti bezpečnosti cti podle §§ 488 a 491 tr. zák. a ježto tu jde o čin trestní povahy soukromoprávní, není důvodu, proč by neměl býti dán průchod trestnímu řízení, a imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát v této věci dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Köhlera pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488 a 491 tr. z., spáchaný tiskem.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Budeme tedy hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Köhlera pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488 a 491 tr. z., spáchaný tiskem.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Köhlera pro naznačený trestný čin.

Projednáme nyní ještě odstavec 5:

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Užhorodě ze dne 7. února 1933, č.j. Nt X 5/33, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro přečin podle §§ 1, 2, 3, odst. lI., č.1, 2 zák. čl. XLI/1914 a přečin podle §§ 1, 3, odst.lI., čl.1, 2 téhož zák. čl. (č.j. 8155/33 předs.) [tisk 1071].

Zpravodajem výboru imunitního je pan sen. Berkovec jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Berkovec: Slavný senáte! Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Užhorodě ze dne 7. února 1933, č.j. Nt. X 5/33, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro přečin podle §§ 1, 2 3, odst. II., č. 1, 2 zák. čl. XLl/1914 a přečin podle §§ 1, 3, odst. II., č. 1, 2 téhož zák. čl.

Skutková podstata je tato: Podle zprávy vrchního státního zastupitelství v Košicích a žádosti krajského soudu v Užhorodě dopustil se sen. Lokota shora uvedených přečinů tím, že dne 31. července 1932 mluvil na veřejné schůzi ve Stavném, ač tato schůze byla okresním úřadem ve Velkém Berezném zakázána. Na místo schůze dostavil se oddíl četnictva, sestávající z vrchního strážmistra Glossera a četnických strážmistrů Padalíka, Strouhala, Jelínka, Almašího a Měchury. Vrchní strážmistr Glosser vyzval přítomné, aby se rozešli poněvadž schůze příslušným ú řadem povolena nebyla. Většina účastníků po výzvě se rozešla, ale sen. Lokota počal přítomným četníkům nadávati, ťLingáři, bando, vy bezbranný lid vraždíte. vraziŤ a v různých nadávkách pokračoval. Mezi tou dobou přišel na místo činu ještě štábní strážmistr Jíra ze Stavného a i za jeho přítomnosti sen. Lokota v nadávkách pokračoval, při čemž pronesl vůči vrchnímu strážmistru Glosserovi: ťVy jste ožralý, je z vás cítit pálenka.Ť

Státní zastupitelství shledalo ve výrocích sen. Lokoty pronesených vůči četnickému oddílu I. přečin podle §§ 1, 2, 3, odst. II., č. 1. 2 zák. čl. XLI z r. 1914 a ve výroku proneseném vůči vrchnímu strážmistru Glosserovi II. přečin podle §§ 1, 3, odst. II., č. 1, 2 zákona čl. XLI z r. 1914 a vyzvalo krajský soud v Užhorodě, aby požádal senát aby dal souhlas k stíhání sen. Lokoty pro shora uvedené přečiny.

Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát dal svůj souhlas k vydání sen. Lokoty pro přečiny, kterých se svými výroky ve zprávě uvedenými dopustil.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen.

Budeme tedy hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro přečin podle §§ 1. 2, 3, odst. II. č. 12 zák. čl. XLI/1914 a přečin podle §§ 1, 3, odst. II., č. 1, 2 téhož zák. čl.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro naznačené trestné činy.

Projednáme nyní:

6. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 34 úst. listiny ku projednávání usnesení posl. sněmovny:

a) k vládnímu návrhu zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umísťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy, tisk 3;

b) k vládnímu návrhu zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34. 67 a 79 ústavní listiny, tisk 1097.

Jelikož nebylo možno tyto osnovy zákona vyříditi ve lhůtě určené ústavní listinou, navrhuji, aby byla požádána posl. sněmovna o prodloužení lhůty o další 4 1/2 měsíce.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Ve smyslu §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu v dnešní schůzi usneslo, aby se příští schůze senátu konala ve středu dne 15. listopadu 1933 o 11. hodině s

pořadem:

1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 1140) k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužuje mimořádná moc nařizovací podle zákona ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a blíže upravuje její použití, tisk 1142.

2. Druhé čtení zprávy soc.-politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1109), kterým se mění a doplňuje zákon o lékařských komorách, tisk 1128.

3. Druhé čtení zprávy výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1108), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná v Paříži dne 12. května 1933 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. července 1933, čís. 110 Sb. z. a n., tisk 1131.

4. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1119), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 6. října 1933, tisk 1133.

Konstatuji, že žádný jiný návrh nebyl podán.

Končím schůzi

Konec schůze v 17 hod. 37 min.