Schůze zahájena v 16 hod. 30 min.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

Celkem přítomno 128 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Černý, dr Meissner, dr Trapl.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Vážený senáte! Zahajuji schůzi.

Volební soud v Praze zaslal předsednictvu senátu Národního shromáždění dopis ze dne 3. listopadu 1933, č. j. 1 36/33, o ověření voleb pánů senátorů Jana Měchury, Josefa Kereszturyho, Karla Kreibicha, Barbory Schackové, dr Vladimíra Krno, Josefa Gotha.

Žádám pana zapisovatele sen. Pichla, aby tento přípis přečetl.

Zapisovatel sen. Pichl (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze.

Volební soud v dnešní plenární schůzi přezkoumal volbu dalších členů senátu Národního shromáždění, zvolených dne 27. října 1929, a jejich volitelnost podle § 8, č. 2 a § 10 zákona ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n., a usnesl se ověřiti volbu:

1. Jana Měchury, rolníka v Šardicích, nastoupivšího z kand. listiny č. 15 (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) na místo zemřelého Karla Sáblíka,

2. Josefa Kereszturyho, ref. děkana ve Velkém Gýreši, nastoupivšího z kand. listiny č. 2 (Krajinská křesťansko-sociální, maďarská národná a spišsko-německá strana) na místo resignovavšího dr Gézy Grosschmida,

3. Karla Kreibicha, živnostníka v Bratislavě, nastoupivšího z kand. listiny č. 2 (Krajinská křesťansko-sociální, maďarská národná a spišsko-německá strana) na místo zemřelého Rudolfa Böhma,

4. Barbory Schackové, soukromnice v Chebu, nastoupivší z kand. listiny č. 4 (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei) na místo zemřelého Antonína Jarolima,

5. dr Vladimíra Krno, starosty města Bratislavy, nastoupivšího z kand. listiny č. 15 (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) na místo zemřelého Cyrila Pivko, a

6. Josefa Gotha, tajemníka ve Varnsdorfu, nastoupivšího z kand. listiny č. 4 (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei) na místo zemřelého Františka Beutela.

Hácha, v.r.

 

Sdělení předsednictva

Dovolené

Dovolené dal předseda: na dnešní schůzi sen. Fidlíkovi, Filipínskému, Kellovi; na tento týden sen. dr Budayovi, do 13. t. m. sen. Kroiherovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát dal k jeho návrhu zdravotní dovolenou dodatečně na 14 dnů sen. Mertovi, do konce listopadu sen. Ďurčanskému do 20. t, m. sen. Šimonkovi.

Rozdané tisky.

Zprávy tisky 1131 až 1133.

Návrh tisk 1134.

Interpelace tisky 1135/1 až 1135/4.

Naléhavá interpelace tisk 1136.

Vládní návrh tisk 1137.

Zápisy

o 233. a 234. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrh tisk 1134.

Výboru ústavně-právnímu vládní návrh tisk 1137.

Výboru imunitnímu:

Žádost okresního soudu v Uher. Brodě za souhlas k stíhání sen. Kopřivy pro přestupek pomluvy podle §u 2 zák., č. 108/33 Sb. z. a n. (č. 9808 pres.).

Žádost krajského soudu v Berehově za souhlas k stíhání sen. dr Korlátha pro přečin podle § 14, č. 1, 3, 5 zák. č. 50/1923 (č. 9846 pres.).

Žádost okresního soudu v Unhošti za souhlas k stíhání sen. Sechtra pro přestupek podle § 431 tr. z. (č. 9852 pres.).

Výboru ústavně-právnímu:

Vládní nařízení ze dne 6. října 1933 opravující vládní nařízení ze dne 5. srpna 1933, č. 169 Sb. z. a n., kterým se vydávají zvláštní předpisy o záložnách a úvěrních spolcích, úvěrních společenstvech (družstvech), hospodářských a živnostenských družstvech úvěrních a jejich svazech (č. 9862 pres.).

Předseda (zvoní): Ve 234. schůzi senátu dne 25. října učinil pan sen. Niessner vůči panu sen. dr Hilgenreinerovi urážlivý výrok, pro který byl předsedajícím volán k pořádku.

Z těsnopisecké zprávy o uvedené schůzi jsem zjistil, že také pan sen. dr Hilgenreiner již před tím ve své řeči užil urážlivých výrazů o panu sen. Niessnerovi, které předsedajícímu ušly.

Volám proto dodatečně také pana sen. dr Hilgenreinera pro tento jeho výrok k pořádku.

Budeme projednávati denní pořad a to jeho první odstavec, jímž jest:

1. Zpráva ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1125) o placení některých závazků státních a jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po nich Tisk 1129.

Zpravodajem výboru je pan sen. dr Karas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Zákon ze dne 28. prosince loňského roku čís. 204, jímž jako obyčejně k vánocům dávali jsme dárek veřejným zaměstnancům v podobě restrikce jejich příjmů, má § 24, jímž vláda byla zmocněna, aby posunula výplatní den platů pragmatikálních státních a veřejných zaměstnanců na některý pozdější den nežli prvního, a to až do poloviny měsíce Při tom zapomnělo se na to, že posunutí výplatního dne může míti pro některého státního zaměstnance nepříjemný následek potud, že on učinil jisté závazky, že bude některé platy konati druhého každého měsíce. Na př. týká se to placení činže. Kdo nezaplatí do 4. v měsíci, vydává se nebezpečí, že mu pan domácí dá výpověď. Jsou tu však také zaměstnanci, kteří kupují na splátky a mají závazek, že zaplatí hned druhý den po výplatě. Těch zaměstnanců je mnoho. Majitel zboží vyhradil si právo vlastnické, a jakmile zaměstnanec nedodrží splátky, propadají mu splátky dosavad učiněné.

Vláda používá zmocňovacího zákona a zamýšlí přenésti výplatu zaměstnancům až na 14. a 15., ovšem pomaloučku, v listopadu to bylo 2., v prosinci to bude 4. Tu by mohl nastati nepříjemný důsledek tohoto opatření. V zákoně loňském jsme opomenuli, nevzpomenuvše na ten to moment, hned zároveň říci, že se tím platební povinnost zaměstnanců veřejných posunuje na den, kdy bude výplata platů. Proto je nutno, abychom dnes těmto následkům snažili se aspoň částečně odpomoci zákonem. (Sen. Modráček: Jak je to s činovným?) Činovné se stejně vyplácí. (Sen. Modráček: Kdy se bude platiti?) Čtvrtletně. (Sen. Modráček: Jak to bude s anuitami?) Jejich splatnost se ex lege posunuje na následující den. Tu se říká, že to bude dělati potíže těm, kteří mají dostati od zaměstnanců splátky. Oni jsou vázáni bankám, záložnám, které počítaly, že dostanou splátky druhého, a dostanou je až patnáctého. Počítaly, kam ty peníze dají. Bude to míti nepříjemný důsledek, ale tak daleko se zákonem jíti nemůžeme. Proto zákon navrhuje pouze prodloužení splatnosti na 14 dnů pro státní zamčstnance. Poněvadž je to pouhý důsledek loňského zákona, který jsme učinili, musíme tento důsledek snésti. Když jsme řekli a, musíme říci b, a říci, že odložení výplaty bude míti ten a ten následek.

Ústavné-právní výbor navrhuje slavnému senátu přijetí této vládní osnovy. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji trvání řečnické lhůty na /4 hodiny. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu sen. Kindlovi.

Sen. Kindl: Vládní návrh zákona, který nám zde vláda předkládá má také ukázati, že se dělá něco pro státní zaměstnance když jim oddalují výplaty z 1. na 2., 4., 6. atd.. aby se neřeklo, když již dlužníci čekají, aby jim státní zaměstnanci na prvního zaplatili. Pánové dělají návrh zákona, aby uspokojili dlužníky, že nebudou žalovati nebo nijakým způsobem peníze na státních zaměstnancích vymáhati. Ale ihned dávají do vládního návrhu zákona, že hned den po výplatě musejí své pohledávky zaplatiti. Tímto způsobem chtějí pánové omýti všechno to, co proti státním zaměstnancům již udělali. Tímto zákonem, který zde navrhují. chtějí všechny zbídačovací zákony, které byly provedeny na státních zaměstnancích, přivésti v niveč, aby ukázali, že také oni jsou tady, aby hájili zájmy zaměstnanců. Tím nebude státním zaměstnancům pomoženo. Státní zaměstnanci byli již mnohokráte [ ] státní zaměstnanci byli už zbídačeni, připraveni na mizinu a teď jim chtějí tímto zákonem pomoci, aby je věřitel nefendoval na prvního poněvadž to nedostanou. aby je fendoval až 2. nebo 10. To jest již jedno, je-li zaměstnanec [ ] 2. anebo 10. [ ] dostává-li to prvního nebo desátého.

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka pro tento výraz k pořádku.

Sen. Kindl (pokračuje): Státní zaměstnanci byli již od r. 1922 jednotlivými zákony, které přímo pršely, tak zbídačeni, že potřebovali výplaty ne prvního, ale už 25. předcházejícího měsíce. Ale teď, když již pánové jsou v koncích se svým hospodářstvím, chtějí posunovati výplatu prý na druhého. Potom to dostanou v prosinci na Barboru, v lednu na Tři krále a potom to budou stupňovati stále, poněvadž to nezůstane jenom na tom 10. Pánové, vy se dostanete též k tomu že budete vypláceti na Václava a budete říkati: To je náš patron, státní zaměstnanci, musíte býti rádi, že na svého patrona dostáváte peníze.

Odsunutí výplat bylo děláno podle zmocňovacího zákona. Již se zde o tom nejednalo. Pánové se už styděli přijíti před forum parlamentu a zde schváliti odsunutí výplaty, poněvadž vidí, že se státní zaměstnanci proti tomu bouří. Proto si udělali dříve zmocňovací zákon a dělají to podle zmocňovacího zákona. A sem přišli jenom s tím, že chtějí zachrániti státní zaměstnance před tou jejich mizerií.

Podle zmocňovacího zákona se neprovádí jenom odsunování platů, ale připravujete ještě větší karabáč na státní a veřejné zaměstnance. A proto jste si tento zákon předem odhlasovali, abyste sem nemusili choditi a aby vám nekoukali státní zaměstnanci na prsty, jak je den ze dne tlačíte ke zdi a berete jim poslední skývu chleba od úst.

Teď připravujete i snížení platů a pensí o 4 % a připravujete to zase lineárně Když měl někdo 188.000 Kč ročně, snížili mu plat o 5.000 Kč a bere chudák teď jenom 183.000 Kč. Ale i socialisté říkají: podívejte se, oni mu vzali ze 188.000 Kč 5.000 Kč. Tomu malému zaměstnanci jste nemohli vzíti 5000 Kč poněvadž je některý ani nebere. A tímto zmocňovacím zákonem budete připravovati další zbídačení a budete snižovati pense babce nebo starému zaměstnanci, který se celá léta dřel a teď chce poslední své chvíle ztráviti v klidu v pensi. On má jen 200 nebo 300 Kč měsíční pense, ale i na toho si troufáte a chcete mu v jeho posledním okamžiku na tomto světě připraviti trapný osud, že musí přinášeti také oběti ve prospěch kapitalistického státu. Opět těmto malým zaměstnancům mají se snižovat platy, stejně lineárně těm, kteří mají 200 až 300 Kč měsíčně, jako i těm, kteří mají 5, 10, 20.000 Kč měsíčně. Připravujete útoky nejen na státní zaměstnance, nýbrž i na celou dělnickou třídu. A myslíte, pánové, že stále vystačíte s tím, že mají oběti stále přinášeti jenom dělníci a státní zaměstnanci.

Onehdy jsem četl v ťČeském slověŤ, jak prý státní zaměstnanci rádi přinášejí tyto oběti, že prý oni jsou s tím spokojeni, když se jim to bere, poněvadž zde prý bude zajištěn v rovnováze rozpočet. Prý mají tu blahou naději, že zůstane náš rozpočet v rovnováze. Kdo tomu věří, že náš rozpočet tím, že budou sníženy platy a pense, bude udržen v rovnováze? Vím, že tomu nevěří ani ti pánové, kteří to napsali. O tom, jakou mají radost státní zaměstnanci, když jim berete z platů, mohl se přesvědčiti pan kolega sen. Hubka v Českých Budějovicích, kde dostal slovo, ale musil odtamtud utéci, neboť jeho vlastní lidé ho vyštvali. Proč? Poněvadž je tam chtěl zase kašulírovat o tom, aby rádi přinesli tyto oběti.

Jeden zákon za druhým, které zde děláte již od r. 1922, poškozují státní a veřejné zaměstnance, poškozují celou pracující třídu, poněvadž to, co vy berete státním zaměstnancům a na platech dělnictva, utíká z konsumu, lidé následkem toho nemohou nakupovati. Zaměstnanec, který pobírá plat 600, 800, 1.000 až 1.500 Kč měsíčně neschovává peníze, nýbrž je utratí, poněvadž jich ke svému živobytí potřebuje. ale tím zároveň jsou poškozovány druhé stavy, živnostníci rolníci, poněvadž zaměstnanci nemohou tolik zkonsumovati, jako zkonsumovali dříve, když platy byly trochu ucházející.

Abyste s tímto zbídačováním nemusili choditi sem před toto forum, děláte si vše i zde podle zmocňovacího zákona. Pánové, vy si zahráváte. Já vám předpovídám, že toto zbídačení, které děláte, je počátkem vašeho konce. Dne 16. listopadu bylo výročí Svazu sovětských socialistických republik, kdy dělníci svrhli svoji buržoasii a nastolili vládu pracujícího lidu. Dnes ráno o 5. hodině jste mohli poslouchati, jak dělníci volali: ťDnes je tomu 16 let, kdy jsme vyvlastnili velkostatkáře bez náhrady, kdy jsme dali půdu rolníkům úplně zadarmo, vyvlastnili jsme továrny a dali je dělníkům, vyvlastnili jsme banky a dali jsme je ve prospěch všech a ne ve prospěch bankovních pirátů.Ť Dnes Svaz sovětských socialistických republik oslavuje výročí své revoluce, kdy zúčtoval s buržoasií a nastolil vládu pracujícího lidu. A dnes zde páni, i sociální demokraté, podávají návrh na uznání Sovětského svazu de jure. Pánové, nemyslíte, že už trochu pozdě? Nemyslíte, že už po všem tom štvaní, které zde bylo proti Sovětskému svazu, přicházíte pozdě? Ti druzí vám ani neschválí návrh, který podáváte. Bude jistě zamítnut, poněvadž se budou báti, aby nemusili platit. Před tím mají největší strach, neboť vidí, že v Americe se jedná o obchodních stycích a při tom se mluví o dluzích. Z toho oni mají vítr. Není však pomoci, není jiného východiska z vašeho bankrotujícího systému. 1 vy, páni socialisté, kteří tomuto systému sloužíte, jste v koncích. Nemůžete už dále hospodařiti a nemůžete dáti dělnictvu práci a chléb. Jediný Sovětský svaz dnes může dělati objednávky. Vy to jistě také víte a ve vašich novinách se o tom píše, že Amerika vyjednává se sovětským Ruskem, které chce udělati objednávku/ v Americe za jednu miliardu dolarů. Kdybychom my tyto objednávky měli a kdybychom navázali obchodní styk se Sovětským svazem už s toho stanoviska, že je to slovanský národ, mohly dnes naše továrny hučeti v plném proudu a neměli bychom žádné krise. Ale vy to nevyřešíte Vv už musíte sloužiti těm, kdo vás platí. Musíte sloužiti Preissům, Petschkům, Guttmannům a Weinmannům, vy již tuto krisi řešiti nebudete. Ani zde v Československu, ani v druhých kapitalistických státech nepůjde to jinak, než sjednotiti pracující třídu, sjednotiti zaměstnance, kašlati na vaše zákony, kdy bude výplata, ale spojiti se dohromady, státní a veřejní zaměstnanci, dělníci, živnostníci a rolníci, všichni ti, kteří mají bídu a hlad, spojiti se dohromady a rozbíti kapitalistický řád a nastoliti řád socialistický(Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikulíček: Projednávaný návrh zákona má řešiti otázku asi 300.000 státních zaměstnanců. Ale vláda i se socialistickými stranami vládními úplně opomíjí osud milionů nezaměstnaných. Jedná-li se o těch milionech nezaměstnaných v zákonodárném sboru, resp. dnes podle zmocňovacího zákona ve vládě, nejedná se nikdy tak, aby jejich poměry byly zlepšeny, nýbrž vláda, v níž je 7 socialistických ministrů, soustavně osud nezaměstnaných zhoršuje. Mám za úkol, abych zde vytyčil několik krajních nespravedlností a s hlediska dělnického přímo zločinů, které se páchají na nezaměstnaných, kteří podle gentského systému správně splnili své zákonné povinnosti. Až do r. 1921 všichni nezaměstnaní dostávali podpory nejméně 10 Kč denně, i vyšší. Tehdejší vládní socialisté v domněnce, že gentským systémem naženou do svých odborových organisací spoustu dělníků, vytvořili t. zv. gentský systém, kde právo na příspěvky v nezaměstnání ze státní pokladny má jen ten, kdo je odborově organisovaný. Tento gentský systém zklamal z velké-části odborové organisace jak soc. demokratů, tak také českých socialistů. Ale mám zde povinnost, vyzvednouti poslední čin vlády československé, která Svazu tesařů, který není organisovaný v žádné ústředně ani českých socialistů, ani soc. demokratů, ani v rudých odborech, přímo proti výslovnému znění zákona bez důvodu zastavila proplácení jakéhokoli příplatku k podpoře v nezaměstnání. Jde o plných 8.000 organisovaných poctivých dělníků. Jde o lidi, kteří dříve platili do patriotických organisací, přišli však k názoru jinému, že tyto patriotické organisace vedou dělníky ke zkáze, organisovali se a zůstali mimo ústřednu. Všechny revise z ministerstva soc. péče ve Svazu provedené musily konstatovati, že si Svaz počíná naprosto korektně. A jediný důvod, který se Svaz dozvěděl, proč má zastavený příplatek na podpory, byl oznámen v ť A-ZetŤ, kdy zástupci Svazu marně žádali o připuštění k ministru soc. péče, také socialistovi, prý i k min. předsedovi. ťA-ZetŤ oznámil, že se dovídá, že prý rozhodnutí ministerské rady stalo se v důsledků nesprávností, kterých Svaz při vyplácení podpor v nezaměstnání se dopustil.

Ale zase jest to jen povšechná, nedoložená a proto tím bídnější pomluva Svazu, který si počínal daleko korektněji nežli všechny ostatní svazy. Svazu se vytýkalo, že prý jeho členové zakupovali si roční členství po tříměsíčním členství v organisaci. Ale pánové, vždyť v samém zákoně stojí a je to ve vysvětlivkách, které uveřejnil min. tajemník v ministerstvu soc. péče dr Rosenkranc, který praví: ťNaproti tomu neodporovalo by zákonu, jestliže by členové odborové organisace dodatečným zaplacením členských příspěvků vykupovali si delší než tříměsíční, zpravidla jednoroční dobu členskou.Ť Prosím, to je takřka úřední lejstro od vysokého úředníka ministerstva soc. péče. Svaz tesařů nikdy z členských příspěvků v nezaměstnání nestrhoval do t. zv. sanačního fondu, což dělal na př. svaz sociálně-demokratický. Upozorňuji na Svaz sklářů, který, když vyplácí dělníkovi odborové podpory 18 Kč, sráží si 22 Kč týdně do sanačního fondu pro odborovou organisaci, čili z toho státního příspěvku ještě 4 Kč si vezme. Svaz je povinen platiti 18 Kč takovému členu, ale 22 Kč si sráží.

Mám zde legitimaci člena Národního sdružení národně-demokratického, kde je to doloženo. a mohu posloužiti pánům, kteří by měli o to interes, členskou odborovou knížkou, kde je výslovně psáno: ťNeopomeňte srážeti na sanační fondŤ, ač to vyloženě odporuje zákonu.

Svazu tesařů se vytýká, že podle zákona a vysvětlivek Rosenkrancových dovoloval po tříměsíčním členství zakupovati roční členství, ale já zde mám odborové knížky organisací soc.-demokratických s jedním a týmž datem, kde běží o diferenci 5.000 nově přistouplých členů. Věříte někdo že by kterákoli administrativa, organisace mohla zmoci, zvládnouti 5.000 přistouplých členů za jeden den? Není to švindl? Není to podvod? Mám zde několik členských knížek národně-socialistických odborových organisací, kde diference přistouplých členů v jednom dni je 4.000 členů, čili zde je zřejmě viděti, že pánové vysvětlivek p. dr Rosenkrance nevyužili, nýbrž zneužili, poněvadž nemohli dokázati a nebyli by dokázali, že za jeden den přijali a zaregistrovali u českých soc. demokratů 5.000 a u českých socialistů 4.000 členů.

Pan posl. Čuřík na tomto švindlu z podpor v nezaměstnání měl vůbec založenu svou existenci. Znám případy z moravského Slovácka, kde lidé zaplatili za jednoroční zákup 160 Kč a pak dostali 60, 80 Kč příspěvku a bylo jim to zastaveno, anebo nedostali - mám určitý případ - vůbec nic. Čili tento čin československé nynější vlády, v němž sedí plná polovice t. zv. socialistů, kteří se holedbají venku, že zastupují dělnické strany, je vyloženým persekučním činem proti Svazu tesařů, který jediný - kromě rudých odborů - z jiných odborových svazů a organisací poctivě se bránil proti zhoršení podpor v nezaměstnání, proti jejich snížení. Pánové, vy ze strachu před důsledky vašeho ustanovení o posunutí platů státním zaměstnancům děláte zákon, aby nevznikly různé soudní výlohy a obtíže těmto státním zaměstnancům, ale milion nezaměstnaných vám nestojí za to, abyste se postarali, aby oni dnes, kdy bez vlastní viny jsou vyřazeni z výrobního procesu, měli co jísti.

Vedl jsem deputaci k panu ministrovi. Byl zde, ale odešel. Legionář ze Kbel, invalida od Zborova, půldruhého roku bez zaměstnání, se ho ptá: ťPane ministře, když zítra nebo pozítří vlast mne zavolá.-abych hájil její zájmy, jsem povinen nasaditi zdraví a život?Ť Ministr povídá: ťTo jste.Ť Dále se ptal legionář: ťPane ministře, již půldruhého roku jako legionář-invalida marně hledám práci, mám tolik oškubaných a hladových dětí, nemohu zaplatit byt. Je povinen stát v tomto okamžiku starati se o mne, když jsem nevinně v této zoufalé situaci?Ť (Výkřik sen. Kindla.) Pan ministr po krátkém přemýšlení povídá: ťAno, stát je povinen se také o vás starati, poněvadž, když přijde chvíle, kdy on bude potřebovati obrany, jste vy povinen obranu za stát prováděti.Ť A podívejte se, jaký vyloženě persekuční čin s hlediska sociální politiky a lidského nazírání na nezaměstnaných zoufalcích [ ]

Pánové, končím. Pokračujte tak dále, pokračujte a otevřete oči všem těm, které jste zbídačili. I když nám zavřete kde kterou redakci i poslance, ponesete důsledky vaší práce. Klidně mohu říci jménem strany, ne jménem Mikulíčka, s této tribuny slova, která řekl Dimitrov Goeringovi: ť Jsme spokojeni pro vývoj s vaší činností. Důsledky si odnesete sami.Ť (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Prosím, přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?

Zpravodaj sen. dr Karas: Ano.

Předseda: Uděluji slovo panu zpravodaji sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Předcházející řečník pan sen. Kindl vyslovil obavu, že snad výplata platů veřejných zaměstnanců bude odsunuta nejen na patnáctého. ale snad až na konec měsíce, až na sv. Václava. Nemáme daleko k některým státům, kde se to tak dělá, kde se výplata zaměstnancům odsunuje o několik měsíců. Aby právě k tomu u nás nedošlo a v zájmu zaměstnanců veřejných, je věcí vlády, abychom hospodářství státní měli v pořádku, abychom udrželi kupní sílu naší koruny, aby výdaje a příjmy státní byly v rovnováze. A k tomuto účelu právě mají sloužiti prostředky, které vytýkal sen. Kindl, že prý chceme na státních zaměstnancích jisté oběti na udržení rovnováhy státního rozpočtu. Vytýkal dále, že prý ze služného 188.000 Kč se státním zaměstnancům strhuje jen 4.000 Kč. U nás podle platového zákona nečiní služné u žádného veřejného úředníka 188.000 Kč, nejvyšší služné je u nás 78.000 Kč, a to má pouze 119 lidí ve státě. To tedy není pravda.

Pokud sen. Mikulíček vytýkal nějaké nehospodaření při státním příspěvku nezaměstnaným podle gentského systému, nepatří to k dennímu pořadu a není třeba se tím zabývati. (Výkřiky. - Předseda zvoní.)

Trvám na osnově, jak byla předložena výborem ústavně-právním, a prosím, aby osnova byla v tomto znění přijata.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to... (Hluk. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.... o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 1129.

Ve smyslu §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu provedeme ještě v této schůzi druhé čtení projednávané osnovy.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o placení některých závazků státních a jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po nich. Tisk 1129.

Má pan zpravodaj sen. dr Karas nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Není žádných.

Předseda (zvoní): Není tomu tak. Přikročujeme ke hlasování ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém. také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v uvedeném znění také ve čtení druhém, a to podle zprávy výborové tisk 1129.

Na pořadu dále je:

2. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk 1117) zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové. Tisk 1120.

Zpravodajem je pí. sen. Plamínková. Uděluji jí slovo.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Zákon ze dne 1. květ na 1932, č. 56 Sb. z. a n., zavedl přirážky k dani z obratu a k dani přepychové s omezením, že přirážce nepodléhá daň z obratu u podnikatelů, jejichž celkový obrat nepřesahoval 150.000 Kč ročně. Ukázalo se, že z tohoto osvobození neměli konsumenti prospěchu, a proto téhož roku bylo zmíněné osvobození zákonem zrušeno. Oba zákony měly působnost do konce r. 1933.

Poměry se však nezměnily. Výnos daně z obratu a daně přepychové klesá v důsledku trvale nepříznivých poměrů tak, že kdyby nebylo této přirážky k dani z obratu a dani přepychové, zaznamenali bychom dnes již úbytek na dani z obratu a dani přepychové jistě půl miliardy Kč ročně. K tomu nás vedou čísla. Podle závěrečných účtů r. 1931 byl výnos daně obratové a přepychové 2.222,000.000 Kč. V r. 1932, kdy už po 8 měsíců byly přirážky vybírány, je výnos 2.230 mil. Kč. To znamená, že kdyby této přirážky nebylo, daň z obratu a daň přepychová by byla vynesla velmi málo. To je důvod, pro který vláda předkládá návrh zákona o prodloužení těchto přirážek, a to na léta 1934 a 1935.

Ještě chci připomenouti, že od této přirážky jest osvobozena daň z obratu jednoprocentní, tedy zemědělské výrobky a vůbec předměty nutné obživy lidu.

Rozpočtový výbor pojednal o věci 17. října a doporučuje plenu senátu přijetí osnovy zákona ve znění, jak je v návrhu vládním tisk 1117. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Rozpočtový výbor žádal také o informace, do jaké míry je připravena paušalisace daně z obratu. Zájmové rozpory mezi obchodnictvem a výrobci v této otázce jsou veliké, což lze pochopiti ze skutečnosti, že by paušalovanou daň zcela platila výroba. Tak u textilu znamenala by paušalovaná daň v nejvyšším případě až 15 %, kterou by celou platil výrobce. Výrobci poukazují na to, že by tímto způsobem byl silně podvázán export, neboť některé státy včítaly by paušalovanou daň do základu pro vyměřování cla, na př. Amerika. Proto v poslední době byla ustavena smíšená komise ze zástupců obchodnictva a výrobců a příslušných úřadů, která má jednati o sblížení hledisek. Byla vyslovena se strany úřadů naděje, že snad dojde k možnosti paušalování do konce tohoto roku.

Ještě k tomu chci připomenouti, že ministerstvo financí se nebrání zavedení paušálu daně z obratu u textilií. Loňského roku vypracovalo návrh paušalovací vyhlášky, která byla zaslána zástupcům textilního průmyslu a obchodu k posouzení. Ale tento návrh nebyl průmyslem uznán za vhodný podklad paušalování. Letošního roku před prázdninami ujala se věci paušalování daně z obratu u textilií komise pro zhospodárnění veřejné správy a svolala již několik porad, na nichž byla znovu probrána jednotlivá ustanoven-í zmíněné paušalovací vyhlášky; při poradách bylo dosaženo některých cenných sblížení.

Komise pro zhospodárnění veřejné správy vypracovala ve věci paušalování daně z obratu u textilií svůj elaborát a předložila jej nyní hospodářským ministrům, kde má býti o věci v nejbližší době jednáno.

Končíc tuto zprávu doporučuji slavnému senátu na základě usnesení rozpočtového výboru, aby vládní návrh byl přijat ve znění tisku 1117.

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji trvání lhůty řečnické na čtvrt hodiny. (Námitky nebyly.) Námitek není.

Uděluji slovo pí. sen. Stejskalové.

Sen. Stejskalová: Vážení pánové! Daň z obratu má býti nejen prodloužena, nýbrž ještě zvýšena. Vy víte velmi dobře, jak daň z obratu zdražuje dnes životní potřeby pro pracující lid, jak zatěžuje malé rolníky, domkáře, maloživnostníky, jak všichni velmi trpí touto daní - a ještě přicházíte s novým jejím zvýšením. V nejhorší době přicházíte s návrhem, aby tato daň byla zvýšena, aby pracující lid, hlavně dělníci doplňovali vaši státní pokladnu v době, kdy je nejvyšší hlad a nejvyšší bída. Dnes vidíme u nás přebytky obilí cukru a všeho, ale pracující lid hladoví. V tom vidíme nejlépe, jak vaše hospodářství jde.

Včera hlásili v rozhlasu, jak je velmi užitečné zkrmovati žito dobytkem, doporučovali agrárníkům a venkovu, aby zkrmovali žito, že je to velmi výhodné pro dobytek - a to se děje v době. kdy nemají v dělnických rodinách kus chleba, kdy nemá matka pro děti do školy kousek chleba takže chodí do školy bez snídané. Jako provokaci doporučujete ne.jen zvýšení daně, nýbrž i zkrmování obilí dobytkem a vyvážíte cukr. Jak daleko myslíte, že ještě půjde, jak daleko si ještě budete troufati na pracující lid? Ale není daleka doba, kdy tento dělnický lid s vámi zúčtuje. Berete státním zaměstnancům, berete podpory v nezaměstnání dělníkům, stavebníkům a všem, a pak křičíte, že jste vyrovnali státní rozpočet. Ovšem, ale na čí úkor, na čí účet? Nejdete na kapitalisty, na milionáře ani na bankrotáře, kteří vydělávají ohromné miliony, jdete na pracující drobný lid. Není však daleka doba, že pracující lid s vámi zúčtuje. Nebojíme se vašich výjimečných zákonů, nebojíme se, že nám slibujete, hlavně vy, socialisté. že nás uvrhnete do koncentračních táborů, nebojíme se vás. vy noví hitlerčíci. Přijde doba, kdy budeme s vámi účtovati, ale pak to zúčtování bude jasné a zřetelné. Zúčtujeme s vámi tak, jako dělníci v Sovětském svazu. (Potlesk komunistických senátorů-)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Budeme hlasovati. (Výkřiky komunistických senátorů. - Hluk. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid. Jsme zde v zákonodárném sboru.

Byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. dr Kovalika, Jančeka a spol. Žádám o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrh sen. dr Kovalika. Jančeka a spol:

Podpísaní navrhujú, aby prejednávaná osnova zákona doplnena bola novým paragrafom 2 v tomto znení:

ťKeď preukáže poplatník, že z dodávky movitých vecí zaplatil stupnicový poplatok podľa ustanovení poplatkových v hotovosti alebo v kolkoch, číta sa mu tento zaplatený riadný poplatok do dane podľa tohoto zákona. Ak dodávka bola podľa ustanovení poplatkových od poplatku oslobodená, podliehá plne dani podľa tohoto zákona.Ť

Ďalej navrhujú, aby § 2 prečíslovaný bol na § 3.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu paní zpravodajce.

Zpravodaj sen. Plamínková: Dovolte, slavný senáte, abych velmi zdůraznila, že nejde dnes nikterak o prodloužení daně z obratu, poněvadž tato daň z obratu podle zákona bude vybírána až do konce roku 1935.

Za druhé zdůrazňuji, že nejde o novou přirážku. jak zde bylo řečeno, nýbrž přirážka, o které dnes jednáme. je vybírána již 8 měsíců v roce 1932. Není tedy správné, že se dnes zvyšuje jakýmkoli způsobem nějaká daň.

Dále k návrhu podanému panem dr Kovalikem chci říci, že jde o omyl. Pan doktor zde navrhuje, aby vloženo bylo něco nového do zákona o dani z obratu. Ale, jak jsem řekla, nejednáme dnes o zákoně o dani z obratu, tato věc bude projednávána až po ukončení roku 1935, bude-li vůbec o tom jednáno, a teprve tehdy návrh p. sen. dr Kovalika by mohl přijíti v úvahu, kdežto při dnešním návrhu zákona to není možno.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to vzhledem k pozměňovacímu návrhu sen. dr Kovalika takto:

O §u 1 podle zprávy výborové;

pak o doplnění osnovy zákona novým § 2 podle návrhu sen. dr Kovalika a spol. Bude-li návrh zamítnut, budeme hlasovati

o §§ 2 a 3, o nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle návrhu sen. dr Kovalika a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§ 2, 3, nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalují se.

Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena byla ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 1120.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze a ve smyslu §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný jiný návrh nebyl podán.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hod. 27 min.