Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller. dr Hruban. Klofáč. Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

110 senátorů podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr Černý.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 11 hodin 36 minut.

Sděleni předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Karpiškové, Nentvichovi; na tento týden sen. dr Jesserovi, Kavanovi; od 20. t. m. na týden sen. Bergmanovi; dodatečně za minulý týden sen. Klofáčovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát dal k jeho návrhu zdravotní dovolené: na 14 dnů sen. Pavelkovi, od 17. t. m. na tři týdny sen. Füssymu, na dobu 6 týdnů sen. Hakenovi.

Rozdané tisky.

Zpráva tisk 1120.

Usnesení posl. sněmovny tisk 1124.

Vládní návrh tisk 1125.

Zápis o 231. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis

o 232. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru ústavně-právnímu usnesení posl. sněmovny tisk 1124, vládní návrh tisk 1125.

K návrhu předsedy bylo uloženo výboru, aby o usnesení posl. sněmovny tisk 1124 podal zprávu do středy dne 25. října 1933 do 12. hodiny, a o vládním návrhu tisk 1125 ve lhůtě 5 dnů.

Předseda (zvoní): Předsednictvu senátu došel přípis ministerstva vnitra ze dne 14. října 1933, čís. 68.972/1933/7, o povolání náhradníka Jos. Gotha za zemřelého sen. Fr. Beutela.

Žádám pana zapisovatele sen. Pichla, aby přípis tento přečetl.

Zapisovatel sen. Pichl (čte): Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Na místo zemřelého člena senátu Národního shromáždění Fr. Beutela povolávám na základě ustanovení §u 2 zákona o složení a pravomoci senátu a §u 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění náhradníka Jos. Gotha, tajemníka ve Varnsdorfu, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň ohlašuji to v Úředním listě republiky Československé.

Ministr Černý v. r.

Předseda: Do dnešní schůze dostavil se nový člen pan sen. Josef Gotha a vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedy.

Žádám pana zapisovatele sen. Pichla, aby přečetl příslušnou formuli slibu, a pana senátora, aby vykonal do mých rukou slib podáním ruky a slovem ťslibujiŤ. (Senátoři povstávají.)

Zapisovatel sen. Pichl (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Ich gelobe, der Čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben.

Sen. Goth (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe. (Senátoři usedají.)

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad.

1. Zpráva výborů národohospodářského a rozpočtového o návrzích na poskytnuti státní pomoci a podpory poškozeným živelními pohromami. Tisk 1106.

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Stržil, za výbor rozpočtový sen. dr Rozkošný.

Budeme pokračovati v rozpravě zahájené ve 232. schůzi. Uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu sen. Petříkovi.

Sen. Petřík: Slavný senáte! Ke slovu jsem se přihlásil k tomuto bodu denního pořadu jenom proto, poněvadž během parlamentárních prázdnin udála se živelní katastrofa, o které v těchto návrzích není zmínky, a také konečně ani býti nemohlo, poněvadž jsme byli na dovolené.

Dne 29. července postižena byla severní část soudního okresu Zbiroh živelní pohromou, t. j. krupobitím a větrnou smrští. Žito v té době bylo samozřejmě posečeno a bylo v panácích, ale přes to nebylo ochráněno před zničením, poněvadž smršť panáky rozházela a rozmetala, a pokud neležely některé na sobě, bylo obilí z nich úplně vytlučeno. Pokud šlo o obilí, které ještě stálo, t. j. jařiny - ječmeny, ovsy a někde i pšenice - byly na stojato vytlučeny a sláma vtlučena skoro do země.

Z obilí nemohlo býti sklizeno nic, neboť, pokud se ještě sláma dala pokosit, nebylo lze mluviti o tom, že by ještě nějaká sklizeň mohla býti zachráněna.

Brambory byly roztlučeny tak, že zbyly jenom pahýly natě a ty ještě měly zelený obal sedřený, takže z natě vykukovaly jenom bílé trsy.

Informoval jsem se, zda vůbec potom ještě nějaké brambory narostly, a bylo mně referováno, že sice narostly ještě malé brambůrky, naduřenky, ale že jsou tak měkké, že nemohou vydržeti.

Pokud jde o traviny, jetele a směsky, byly krupobitím a dešťovým přívalem zničeny, takže tam nebylo lze dostati vůbec píce.

I stromoví bylo větrem rozlámáno a ovoce otlučeno.

Střechy byly rozbity, nadzvednuty větrem, tašky byly rozbity a došky úplně sházeny nebo rozdrchány. Okna položená proti větru byla rozbita a omítky s té strany na domech sedřeny.

Drůbež, která byla právě venku v přírodě, jako husy a slepice, byla utlučena a ovšem že také ptactvo polní, koroptve atd., i zajíci; co bylo venku nechráněno, všechno bylo utlučeno.

Ovšem že byly také zničeny cesty v tom okruhu, a kde bylo pole po strništi zoráno nebo bylo na svahu, byla ornice snesena.

Zemská komise pro živelní pohromy jednala již o této živelní pohromě a usnesla se přiděliti do zničeného obvodu 400.000 Kč. Tuto částku považuji však za velmi nízkou a ovšem že také se strany postižených byla vyslovována veliká nespokojenost a činěny různé narážky. Uvádělo se, že tam, kde je vlivný poslanec, třeba agrární, dostane se hodně, kde však takové osoby není, že jsou poškození odstrkováni, a podobné výtky se dělaly. Je tedy potřebí, aby zemská komise pro živelní pohromy projednávala tu věc ještě jednou a udělila podporu další, aspoň ještě jednou tak vysokou; myslím, že by bylo spravedlivé, aby se tam přidělilo asi 1,200.000 Kč.

Mám zde statistiku za 4 roky, t. j. za léta 1928 až 1931, pokud fond pro živelní pohromy statistiku vydal. Ta vykazuje, že za ty čtyři roky se vydalo pouze v Čechách skoro 40 milionů Kč, to jest průměrně 10 mil. Kč ročně. Protože však soudím, že tato živelní pohroma byla v Čechách největší a že na ni připadá při nejmenším jedna šestina nebo jedna pětina škod, které se v Čechách udály, myslím, že by se tam spravedlivě mohlo dáti 1 až 1 1/4 mil. Kč.

Je také účelem mé řeči, abych vyslovil tento požadavek, že by se tam mělo spravedlivě přiděliti 1,200.000 až 1 1/4 mil. Kč.

Pro výtku, že do některých okresů dává se mnoho peněz a do některých okresů zase málo peněz, podle toho, jaký vliv má poslanec na okrese - je to pro mne vlastně velmi mizerné vysvědčení - doklad by se u těch lidí, kteří to třeba povrchně zkoumají, myslím, našel. Na příklad na okres strakonický, kde je poslancem pan posl. Beran. za 4 roky bylo dáno 2 mil. 580.000 Kč. (Sen. dr Winter: Komu Pán Bůh, tomu všichni svatí!) Jejich lidé to říkají, delegát Zemědělské rady atd. to říká. Mám zde více případů, kde by se dalo zkoumati, proč tam bylo zrovna dáno tolik a proč se někde šetří. Na př. máme Tábor: Tam bylo přiděleno za toto období 2 mil. Kč, Třeboň dobře 2 mil. Kč, Benešov více než 2 mil. Kč, Kutná Hora více než 2 mil. Kč, Ledeč 1 1/2 mil. Kč, Pelhřimov 1 1/2 mil. Kč, Písek více než 1 1/2 mil. Kč, Prachatice více než 1/2 mil. Kč. Je viděti, že lidé zkoumají, proč je na Zbirožsko málo dáváno, a zvláště když mají k tomu důvod, poněvadž živelní pohroma tam byla největší. Nemůžeme přece tvrditi, když někoho postihne živelní pohroma - bývá to obyčejně na jaře, na začátku nebo v polovině května - že škoda u něho byla větší než u toho, který byl postižen na podzim, kdy bylo vytlučeno již zralé obilí, kdy byla zničena směska a jetel, kdy vlastně bylo zničeno všecko stoprocentně. (Výkřiky: Přijde na počasí!) To už nemůže narůsti žito ani oves. Stane-li se to však 15. května, může ještě narůsti ječmen, oves atd. Brambory, když jsou na jaře potlučeny, mohou od května do konce září vyrůsti znovu.

Zde šlo o úplnou škodu, to nemůže býti přehnané, a jestliže je někde škoda přehnaná, tedy je to v okresích a obcích, kde krupobití končilo, kde bylo mírnější. Tam by snad mohli říci, že byli poškozeni na 90%, ale nemusili býti, kdežto zde při katastrofě, o které mluvím, byla ve většině obcí úroda naprosto zničena. Byla vytlučena i okna, zničeny stromy, utlučena stáda hus, která byla venku, zajíci, koroptve atd. Proto je spravedlivo, aby se zde nemyslilo - a konečně, co si má myslit okresní úřad? Okresní úřad je povinen vyšetřovat a nepotřebuje si nic myslit, má prostě referovat Zemské komisi pro živelní pohromy. Jde o to, že drobní lidé, domkáři, kteří mají 5 nebo 6 strychů pozemků, potřebují vydatnou a značnou podporu. Nesmí se zase říkati, že to nejsou zemědělci, jako se to stalo v některých obcích, že se velkostatku dalo hodně a za to se nedalo těm malým ničeho. Je nutno zvláště v tomto případě letos vzíti v úvahu, že tito lidé nemají zaměstnání, že děti a muži jsou doma bez zaměstnání, a když jim byla zničena úroda na těch několika strychách, že nemají vůbec z čeho býti živi, nemají z čeho krmiti krávu, nemají pro sebe živobytí, nemají ani trochu obilí, nemohou semlíti na mouku ani trochu pšenice nebo ječmene, ze které by mohli upéci chleba, a na setbu nemají teprv nic.

Jde o to, že není možno dělati rozdíly, je třeba také více zdůrazniti, že tito lidé na těch okresích nedostávají a nedostali vyživovací poukázky. Já neříkám, aby se dávaly šmahem, ale tam, kde jest zjištěno, že lidé ztratili všechno, bude třeba sáhnouti k vyživovacím poukázkám.

V nouzových pracích zaměstnávají se vždy lidé vykazující nezaměstnání a nemajetnost. Lidé, o které jde, jsou nemajetní domkáři, a je nutno je také na nouzové práce připustiti, pokud ovšem na okrese nějaké jsou.

A bylo mým úkolem, abych o tom dnes promluvil. A pokud jde o resoluce, obsažené zde v těchto návrzích, a pokud jde o obsah návrhu referentova, chtěl bych zde zdůrazniti, že se žádalo, aby okresní úřady zahájily akci k opatření osiva. Je pravý paskvil, co udělali v Rokycanech. Tam se od okresního úřadu neudělalo vůbec nic, nikdo tam nic nemá, okresní úřad se tam tahá o to, kdo by to měl dodávati, zdali hospodářská družstva, nebo zdali by se to mělo bráti od konsumu, ale lidé si musí koupiti obilí tam, kde se to dá. Oni říkají: Když budete míti dražší obilí, neuznáme Vám to. Tak mluví delegát Zemědělské rady, vrchní komisař Kostrouch mluví jinak, a je tam v této věci jen zmatek. Je třeba tuto věc srovnat, aby se nedělal rozdíl, kde si lidé co koupí. Má-li narok na kvotu jakožto podporu, má se mu ta kvota vyplatit nehledě na to, jak koupí. Koupí-li draho, je to jeho vinou.

Přihlásil jsem se ke slovu jen proto, abych pojednal o této živelní pohromě. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Doudovi.

Sen. Douda: Vážení pánové! Jistě že o předloze o podporách při živelních pohromách není sporu a není také zde člověka, který by pomoci neuznal. Ale, vážení pánové, jak se to provádí? Jaké se užívá prakse, kde se to rozděluje, o to již se nikdo nestará. I když úřady okresní vykonávají svoji povinnost, když se postiženým uzná škoda, i když již dostanou příděl, rozděluje se to většinou u okresního zastupitelstva. Na ty, kteří již před dvěma roky zde byli označeni jako nečestní, jak zde řekl předchůdce, se nikdo neptá. Drobní lidé nemají ani nejmenšího zastoupení v okresích, kde se to rozděluje. Tam dominuje hlavně agrární strana, a vedle ní i strany socialistické. Tito drobní lidé ztratili již důvěru v tyto strany, poněvadž se může vydati jakýkoli zákon ve prospěch zemědělství, mají z toho vždycky užitek pouze ti velcí. Proto - již z omrzelosti odpadají od těchto stran a nemají tam kromě komunistů zastoupení. Ale i ti vás tam nějak moc pálí a proto připravujete jiný zákon, aby ještě tito poslední zástupci, kteří se starají o ty drobné, byli vyřazeni z rozdělování tak, jak jste vyřadili z dobrodiní při posledním zákonu o exekucích všechny drobné živnostníky a obchodníky, malé domkáře, malé rolníky. Ti, kteří toho nejvíce potřebovali, kteří nejsou soběstační, jak zde říkal již kol. Petřík, kteří nemají možnosti - ani děti ani otcové si přivydělati, prostě jsou vyřazeni, jsou persekvováni, na ty chodí exekuce, těm se hrozí dokonce, když během tří dnů nezaplatí, že přijde exekuce. A tak to vypadá i s podporami při živelních pohromách.

Víme, že naším hlasem to nezměníme, ale my vám s tohoto místa připomínáme, že tyto rozpory, tyto oposice ve vašich vlastních řadách rostou a že je vám velmi dobře známo, že v mnohých místech se nesmí váš poslanec ani senátor ukázati. Důkazem toho jest, jak ohromnou manifestaci jste měli v Kouřimi. To jsou nejlepší důkazy, že, dokud neuznáte za nutné, aby vaše politika směřovala skutečně k povznesení pracujícího lidu, dokud nebude slyšen ten varovný hlas, který se vám ozývá, dokud neuděláte nápravu, aby i ti nejmenší měli zastoupení, aby jejich hlas byl slyšen v okresních a zemských zastupitelstvech, abyste si prostě z nich netropili šašky, jak se říká lidově, do té doby, kdybyste dělali zákony, opatření a persekuce, jaké chcete, nezbavíte se oposice, naopak ta poroste, a to, co se vám zdá dnes tak strašně nebezpečné, bude vám hroziti z vašich vlastních řad.

Pánové, pohroma vás nemine, jestliže neotočíte celý ten běh, abyste pozvedli hospodářskou úroveň těch, kteří svojí prací a pílí udržují celý hospodářský kapitalistický systém. Dokud toto kolo neobrátíte o celých sto procent, abyste mačkali tam, kde odpisujete - na malé posíláte exekuce, kdežto, neodepíšete-li nedoplatky těm velkým, utíkají za hranice a odtamtud, na př. z Paříže, si z vás ještě dělají šašky - dokud tento systém úplně neobrátíte, do té doby nevyvrátíte rozvratný živel, poněvadž jej sami pěstujete. Jenom čistě sociální systém, systém socialistický, může zbaviti pracující lid bídy a pozvedne ho k úrovni člověka. (Souhlas komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Přejí si páni zpravodajové slovo?

Zpravodaj sen. Stržil: Děkuji.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nepřeji si slova.

Předseda: Není tomu tak, budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výborů, aby veškeré projednávané návrhy na poskytnutí státní pomoci a podpory postoupeny byly vládě s uložením, jak je vyznačeno ve zprávě výborů pod č. 1 až 9, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačeny návrh výborů se přijímá.

Provedeme hlasování o třech resolucích výborů národohospodářského a rozpočtového.

Kdo souhlasí s těmito třemi resolucemi, jak jsou otištěny ve zprávě výborové, tisk 1106, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímají.

Navrhuji nyní, aby odstavec 4. dnešního pořadu byl přesunut na místo druhé. (Námitky nebyly.)

Námitek není, návrh můj je schválen.

Přikročíme proto ihned k projednávání čtvrtého odstavce, jímž jest:

Zpráva imunitního výboru o žádosti okres. soudu trestního v Praze ze dne 21. prosince 1932, č. j. T IV 40032/24, za souhlas k trest. stíhání sen. Horáka pro přestupek protí bezpečnosti cti (č. 780832 předs.). Tisk 1116.

Uděluji slovo zpravodaji výboru imunitního, panu sen. Šimkovi.

Zpravodaj sen. Šimek: Slavný senáte! (Čte):

Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu trestního v Praze ze dne 21. prosince 1932, č. j. T IV 400/32/24, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Horáka pro přestupek proti bezpečnosti cti.

Podle žaloby Josefa Jeřábka, továrníka v Praze, proti J. Horákovi, uzenáři a t. č. senátoru v Praze, pustil se Jar. Horák na výborové schůzi Společenstva pražských uzenářů, konané dne 12. ledna 1932 v Praze I. v Jilské ulici č. 4. ťU VejvodůŤ, bez jakékoli příčiny do žalobce, že prý na dům ničeho nedal, že stav nepodporuje a že jest mamonář, že holduje mamonu. V dalším pak o něm prohlásil, že je člověk neinteligentní. Během řízení ve svých vývodních návrzích ze dne 12. dubna 1932 J. Horák uvedl: ťPouze od roku 1924 protizákonně prodloužil žalobce 16 učňům učební dobu ze 3 let na 4 roky. Činil tak ze zištnosti a magistrát hlavního města Prahy musil v této věci sám zakročiti, aby nebyli učňové takto zkracováni o svá práva. Jednalo se o vykořisťování těch nejchudších, kteří neměli nikde ochrany.Ť A dále: ťNaproti tomu soukromý žalobce, který je nejbohatším uzenářem snad z celé Evropy, nepřispěl ničím a naopak činil si posměšky z těch, kteří přispěli.Ť - Ve svých vývodních návrzích ze dne 30. června 1932 uvedl J. Horák : ťTvrdím dále, že žalobce na stavovské účely ani na jiné humanní korporace nedal dobrovolně ničeho, nýbrž splnil pouze odkaz v závěti mu uložený, anebo sledoval při tom obchodní a reklamní účely, jak na př. patrno z daru pro Srby, Černohorce a Bulhary.Ť A dále: ťZ tohoto tvrzení žalobcova jest opětně patrna jeho nenávist k domu ťU VejvodůŤ a ke škole mistrovské, což odpovídá stanovisku žalobcovu, který nerad zaměstnává síly školené v odborných učelištích.Ť

Pro uvedené činy je J. Horák žalován pro urážku na cti.

Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Horáka pro přestupek proti bezpečnosti cti.

V tomto případě jde o delikt povahy soukromoprávné, který s výkonem mandátu člena senátu nemá ničeho společného.

Jak dále ze spisů vyplývá, podal sen. Horák pod č. j. T XII 2160/32 okresnímu soudu v Praze rovněž žalobu pro urážku na cti proti Josefu Jeřábkovi. Bylo by zajisté zcela nespravedlivé, aby žaloba pro ti Jar. Horákovi jeho nevydáním byla odmítnuta, kdežto na druhé straně aby jeho žaloba proti Jos. Jeřábkovi se dále projednávala.

Ostatně sen. Horák sám žádal, aby byl v daném případě vydán.

Z těchto důvodů usnesl se imunitní výbor učiniti slavnému senátu návrh, aby souhlas k trestnímu stíhání sen. Horáka pro uvedený delikt byl dán.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Horáka pro přestupek proti bezpečnosti cti.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl tím schválen.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Sdělení předsednictva.

Změny ve výborech.

Sděluji, že

do výboru rozpočtového nastoupila za sen. Nedvěda sen. Stejskalová,

do výboru imunitního za sen. Nedvěda nastoupil sen. Douda,

do výboru ústavně-právního za sen. Hakena sen. Hajníková,

do výboru zahraničního za sen. Hakena sen. Fidlík,

do výboru rozpočtového za sen. Palme sen. Goth,

do výboru iniciativního za sen. Niessnera sen. Schacková,

do výboru technicko-dopravního za sen. Beutela sen. Reyzl,

do výboru živnostensko-obchodního za sen. Niessnera sen. Stark.

Podle §u 40 jedn. řádu sdělil předseda, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 25. října 1933 o 13. hodině s

pořadem:

1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1124) k vládnímu návrhu zákona o zastavování činnosti a rozpouštění politických stran. Tisk 1127.

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Užhorodě ze dne 7. února 1933, č. j. Nt X 5/33, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro přečin podle §§ 1, 2, 3, odst. II., č. 1, 2 zák. čl. XLI/1914 a přečin podle §§ 1, 3, odst. II., č. 1, 2 téhož zák. čl. (č. j. 8155/33 předs.). Tisk 1071.

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Litoměřicích ze dne 7. února 1933, č. j. Tl XIII 170/32, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Köhlera pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488 a 491 tr. z., spáchaný tiskem (č. j. 8463/1933 předs.). Tisk 1077.

Předseda konstatoval, že jiný návrh nebyl podán.

Schůze byla skončena ve 12 hod. 6 minut.