Schůze zahájena ve 20 hodin 30 minut.

Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: dr. Karas, Pichl.

112 senátorů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Vážený senáte! (Senátoři povstávají.)

Těžké doléhají na nás rány v posledních dobách. K našemu hlubokému žalu odešel z našich řad kolega senátor Cyril Pivko. Před rokem ochuravěl, odejel do svého domova a ulehl v nemocnici v Turčanském sv. Martině. A více se k nám nevrátil. Zemřel dne 3. června, právě v předvečer Svatodušních svátků, a dne 6. června ho přijala jeho rodná půda. Byl pochován na malém hřbitůvku své rodné a domovské obce v Benicích u Pribovců na Slovensku. Celý jeho rodný kraj ho doprovodil na této jeho cestě poslední.

Cyril Pivko nám odešel poměrně v mladém ještě věku 54 let. Mnoho nadějí a šlechetných životních plánů odešlo s ním. Všichni se živě pamatujeme na tohoto člena klubu republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu. Všichni si v této chvíli uvědomujeme tu jeho milou, upřímnou tvář, všechnu tu skromnost, nevtíravost, poctivost i oddanost, která mluvila z jeho očí, všechnu tu pevnost jeho povahy i tvrdost a sukovitost těžké venkovské práce, jež se zračila v celém jeho zjevu.

Byl to jeden z těch vzácných, známých a neznámých vojínů národa, na jichž neúmorné a vytrvalé, skromné a nenáročné, ale mravenčí drobné práci každodenní je konec konců založeno všechno, vývoj národa a státu a všechna jeho budoucnost. Cyril Pivko byl Slovákem, jedním z těch nejvěrnějších a nejpevnějších synů naší větve slovenské pod Tatrami, kteří se přihlásili a setrvali při praporu slovenské svobody již dávno před válkou v dobách nejtěžších, kdy věrnost k národu byla věčnou poukázkou na persekuci a žalář. Celý jeho život byl spjat s Turčanským Svatým Martinem, s městem našeho starého Matuše Dúly, Svetozara Hurbana Vajanského, a tolika jiných buditelů slovenských, s hlavní kolébkou všeho kulturního, literárního a národního života slovenského. S tím Turčanským Svatým Martinem, jímž již před válkou šla také slova našeho presidenta republiky a v němž dne 30. dubna 1918 promluvila ke všemu našemu národu i k celému světu slavná deklarace Svatomartinská o svobodě a věčném sjednocení všeho našeho národa československého.

Po této historické půdě slovenské šel celý život Cyrila Pivka. Navštěvoval tu měšťanskou školu a ujav se po té své rodné rolnické usedlosti, pracoval již dávno před válkou v řadách tehdejší národní strany slovenské pro povznesení rolnického lidu a všeho slovenského života. Jménem této strany kandidoval jako uvědomělý Slovák do stoličného výboru v Turčanském Svatém Martině a vytrpěl za všechnu tuto svou veřejnou činnost všemožná příkoří, jež vyvrcholila zejména v době války, kdy byl Cyril Pivko povolán do vojenské služby a zde jako politicky nespolehlivý v maďarském pluku krutě pronásledován. Ve chvílích převratu byl již Pivko v prvé řadě nadšených a spolehlivých pracovníků národních. Záhy na to, když se přistoupilo k budování politického života na svobodném Slovensku, založil Cyril Pivko jednu z prvých organisací strany národní a rolnické, a když pak došlo ke spojení této strany s českou stranou republikánskou v jednotnou politickou a hospodářskou organisaci celostátní, byl Cyril Pivko zvolen prvým předsedou okresní organisace strany republikánské v Turčanském Svatém Martině, a záhy po té prvým předsedou krajské organisace strany pro celý kraj svatomartinský.

Cyril Pivko se osvědčil jako zdatný pracovník a odborný znalec slovenských poměrů hospodářských a zejména rolnických, a byl proto svou stranou kandidován do senátu Národního shromáždění. Stal se naším členem po prvé v roku 1925, a byl opětovně zvolen také při volbách posledních roku 1929. Byl zástupcem VIII. volebního kraje Turčansko-svatomartinského.Byl pracovníkem pilným, členem celé řady výborů, bylo málo schůzí, v nichž by byl Cyril Pivko chyběl. Je přirozeno, že veřejná jeho činnost byla všestranná, zejména na poli hospodářském a rolnicko-družstevním. V Turčanském Svatém Martině založil rolnické družstvo skladištní, založil tam také Rolnickou vzájemnou pokladnici, a později založil v Štubnianských Teplicích také družstevní rolnickou sýrárnu. V Cyrilu Pivkovi vyrostl nám i vzorný pracovník na poli mladé slovenské samosprávy, a starostové obcí z celého jeho volebního kraje svatomartinského uchylovali se k němu ve všech obtížnějších otázkách samosprávy jako ke svému odbornému rádci a vůdci.

Těžká jest ztráta, kterou jeho odchodem utrpěli jeho slovenští bratři, těžce a opravdově želíme ztráty tohoto dobrého a skromného, pilného i obětavého kolegy také my všichni v senátě. Byl to, jak všichni víme, člověk šlechetný a proto ho také všichni zachováme v paměti. Předsednictvo senátu zaslalo jeho rodině projev nejhlubší soustrasti, a vy všichni svým povstáním, vážení pánové, jste projevili své uznání celé jeho životní práci, a svůj souhlas s tím, aby památka jeho zůstala zvěčněna v zápisu o této dnešní naší schůzi. (Senátoři usedají.)

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Kellovi, Pociskovi, Volkovi; na dnešní a zítřejší schůzi sen. dr. Reylovi, Stöhrovi; dodatečně na minulou schůzi sen. Hanckovi, dr. Korláthovi, dr. Szilassymu.

Předseda konstatoval, že senát jest způsobilý se usnášeti, a k jeho návrhu dal senát hlasováním dovolené: do 20. t. m. sen. Křížovi a Modráčkovi.

Rozdané tisky.

Interpelace tisky 1063/1 až 1063/5.

Usnesení posl. sněmovny tisky 1064, 1065.

Zápis o 219. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 30. května 1933.

"Z cizích parlamentů", rok 1933, ročník XIV., č. 5 a 6.

Zápis

o 220. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázán

výborům zahraničnímu, technicko-dopravnímu a rozpočtovému vládní návrh tisk 1056.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati denní pořad.

1. Zprávu imunitného výboru o žiadosti krajského súdu v Chuste zo dňa 5. decembra 1932, č. j. Nt 29/32/3, za súhlas k trestnému stíhaniu sen. Lokotu pre zločin podľa §u 15, č. 3, zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. 7750/1932 preds.). Tisk 1030.

Uděluji slovo zpravodaji výboru, panu sen. dr. Farkasovi.

Zpravodaj sen. dr. Farkas: Slávny senát! Podám zprávu imunitného výboru o žiadosti krajského súdu v Chuste zo dna 5. decembra 1932, č. j. Nt 29/323, za súhlas k trestnému stíhaniu sen. L o k o t u pre zločin podľa §u 15, č. 3, zák. č. 50/1923 Sb. z. a n.

Skutková podstata je táto: Podľa úradnej zprávy okresného úradu v Iršave zo dna 19. septembra 1932 sen. Lokota na verejnej schôdze komunistickej strany, konanej dňa 19. septembra 1932 v Dovhem použil v svojej reči medzi inými, nasledujúcich výrokov: "... My však na vojnu nepôjdeme, nech idú ministri a poslanci." Shromaždenia sa účastnilo asi 150 až 200 osôb.

Na základe tohoto inkriminovaného výroku žiada krajský súd v Chuste o súhlas k trestnému stíhaniu menovaného senátora pre zločin dľa §u 15, č. 3, zákona na ochranu republiky.

Imunitný výbor navrhuje, aby slávny senát nedal súhlas k trestnému stíhaniu sen. Lokotu pre uvedený trestný čin, a síce z týchto dôvodov: Pri posudzovaní tohoto trestného činu nemôže slúžiť čo základ z jednej vety vytrhnutý výraz: "my však na vojnu nepôjdeme, nech idú ministri a poslanci", ale má byť do ohľadu vzatý celý obsah vety a len v súvislosti s ostatnými výrokmi je možno zistiť, či inkriminovaný výraz vyčerpáva skutkovú podstatu zločinu výzvy k neplneniu zákonných povinností, resp. výzvy k trestným činom dľa §u 15, č. 3, zák. č. 50/1923 na ochranu republiky.

Podľa relácie zástupcov okr. úradu, not. tajomníka Jána Petrovszkého, dotyčná čiastka reči senátora Ivana Lokotu znie doslovne takto:

"V Poľsku ľud sa búri proti šľachte a sú tam nepokoje: Japonsko - vraj - ohrozuje Rusko a zo všetkých strán sa chystá imperialistická váľka, my však na vojnu nepôjdeme, nech idú ministri a poslanci." Inkriminovaný výrok v takomto vzťahu a v súvislosti s ostatnou čiastkou celej vety mal zrejme iba ten smysel, že náš štát a naše obecenstvo zásadne je proti tomu, aby za záujmy cudzích imperialistických štátov boli sme vtiahnutí do vojny a sen. Lokota - vraj - chcel vysloviť len to, že my do takej imperialistickej váľky nepôjdeme. Nie je možno teda zakladať skutkovú podstatu trestného činu len na taký z jednej súvislej vety vytrhnutý výrok, ale musí prísť do úvahy celý obsah tejto vety a pravý smysel tejže.

Na základe týchto dôvodov imunitný výbor je toho názoru, že sen. Lokota pre inkriminovaný výrok nemôže byť vydaný a preto navrhuje slávnemu senátu, aby nedal súhlas k trestnému stíhaniu.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro zločin podle §u 15, č. 3, zák. č. 50/1923 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát tím souhlas k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro naznačený trestný čin neudělil.

Projednáme dále:

2. Zprávu imunitního výboru o žádosti sedrie v Nitře ze dne 20. března 1928, č. j. Nt VII. 3628/5, znovu předložené podáním vrchního státního zastupitelství v Bratislavě ze dne 14. listopadu 1929, č. j. 9522/29, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Richtera pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1, a přečiny rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 a 3, a podle §u 14, č. 5, zákona na ochranu republiky (čís. 9810/29 předs.). Tisk 1050.

Zpravodajem je pan sen. dr. Havelka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Slavný senáte! Na verejnom shromaždení maďarskej národnej strany v Nedeľu dna 9. októbra 1927 rečnil aj sen. Richter; prítomne bolo 600 - 700 ľudí. Ján Richter preniesol nasledujúci výrok:

"Za posledných nedeľ proti Maďarom je na týchto častiach republiky moc štvané len za to, že anglický lord opovážil sa povedať, že s Maďarskom sa nepravda stala a treba túto napraviť". Rečník udáva, že v senáte toto povedal:

"Lebo dajú Maďarom úplnú slobodu, a lebo revidovať treba trianonskú smlúvu. Klofáč vtedy povedal, že je možné kraj hraníc revidovať a upraviť." Na to rečník pokračoval:

"Maďari dotiaľ čučať nebudú, dokiaľ svoje práva nevydobudú. Pri Garame sa nové obce utvárajú, ale tam ani Maďar, ani Slovák zem nedostal, ale cudzinci dostali prídel domov a hospodárske zariadenie a všetko to z peniaz maďarských občanov; pýtam sa, či je to správne a či sa to môže trieť? Hodža tiež bol dakedy chudobný a teraz je ohromne bohatý. Pre Maďarov 45.000 jutár zeme rozdelil, čo pravde nezodpovedá. Zoch tiež sľuboval, že Maďari dostanú pôdu, ale tiež len sľub zostal. Rothermereovej akcii zdar prajem, čomu tak ja, ako aj všetci sa budeme tešiť" - prečin §u 14, č. 1, zák. na ochranu rep. -

Na shromaždení miestnej organizácie maďarskej národnej strany vo Farkašde pred 112 - 115 účastníky rečnil Ján Richter následovne:

a) "Maďari boli medzi Slovákmi tisíc rokov, boli spokojní, za tento čas mali všelijaké vojny - Moháč atď. - a Boh im vždy pomáhal a tak aj teraz bude im na pomoci, len aby spolu držali a svoj maďarský rod nezapredali, lebo že terajšia vláda pracuje, aby boli zoslabení a potom zničení. Česi sú na to, aby Maďarov ale aj Slovákov ničili a že žiadne práva nemajú. Jednotlivci, ako Hodžovci robia, čo chcú, tam medzi nimi sú nespoľahliví. Maďari sú i boli spoľahliví, lebo dokazujú veľké boje a tisíc ročné jestvovanie. Skotus Viator chodil pred prevratom a každý mu dal pokoj, teraz na Rothermerea idú celým úradným aparátom a veď len tiež pravdu chce. Proti Čechom nie len Maďari, ale aj Slováci idú, lebo aj tí sú nie spokojní. Maďar nesmie len s Maďarmi držať, lebo len tak vyhrajú. Hranice sa napraviť musia, lebo ľud ináč spokojný nebude - prečin §u 14, č. 1, 3, cit. zák. -

b) vláda všetko stranícky vybavuje, Maďarom nedáva nič, len danie žiada" - prečin §u 14, č. 5, cit. zák. -

V těchto výrocích může býti obsažena skutková podstata přečinů nahoře uvedených a není tu důvodu, proč by neměl býti dán průchod trestnímu řízení a imunitní výbor proto navrhuje, aby slavný senát v této věci dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Richtera pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1, a přečiny rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 a 3, a podle §u 14, č. 5, zákona na ochranu republiky.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Jana Richtera pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 a 3, a podle §u 14, č. 5, zákona na ochranu republiky.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Richtera pro naznačené trestné činy.

Přerušuji nyní jednání a oznamuji, že

do výboru ústavně-právního nastupuje za sen. Hakena sen. Mikulíček,

do výboru rozpočtového za sen. Votrubu sen. Šimek.

Ve smyslu §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo dne 8. června 1933, aby se příští schůze senátu konala za 5 minut po této schůzi za účelem

přikázání došlých spisů.

Konstatuji, že žádný návrh nebyl podán.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 20 hodin 51 minut.