Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Klofáč, Votruba.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

93 senátoři podle presenční listiny.

Členové vlády: ministr inž. Dostálek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda dr. Soukup zahájil schůzi v 10 hodin 36 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Dankovi, Dundrovi, Ďurčanskému, dr. Jesserovi, dr. Kovalikovi, Rovnanovi, Slámovi, Teschnerovi, Volkovi, Zimákovi.

Rozdané tisky.

Vládní návrh tisk 1056.

Návrhy tisky 1060 až 1062.

Těsnopisecké zprávy o 208. a 218. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 29. března a 26. května 1933.

Zápisy o 217. a 218. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. května 1933.

Zápis

o 219. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrhy tisky 1060 až 1062.

Výboru imunitnímu žádost okresního soudu v Šluknově za souhlas k stíhání sen. Reyzla pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 8931 předs.).

 

Předseda (zvoní): Budeme projednávati denní pořad, a to:

1. Zprávu rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1044) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost asanačních zákonů pro hlavní město Prahu. Tisk 1051.

Zpravodajem je pí. sen. Plamínková, jíž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Plamínková: Pane předsedo, slavný senáte! Máme projednati vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje platnost asanačních zákonů pro hlavní město Prahu podle usnesení posl. sněmovny, tisk 1044.

Jde tu o asanaci I. a V. čtvrti města Prahy. Kdo znal tyto čtvrti před zákony asanačními, ví, že to bylo skutečně semeniště všech nemocí a že také nejenom po zdravotní stránce, nýbrž i po stránce sociální byly to části přímo nebezpečné. Konečně každý si udělá o nich představu, vzpomene-li si na Ghetto v kterémkoliv městě. Tam byl zdroj tyfu a tuberkulosy, veliká úmrtnost i esteticky zanedbané kouty. A právě proto r. 1893 bylo městu Praze propůjčeno právo vyvlastňovací k nemovitostem v asanačním obvodu zákonem s platností na 10 let. Tento zákon byl třikráte prodlužován a naposledy r. 1923 do 7. dubna 1933. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím pány kolegy o klid, aby mohla paní zpravodajka pokračovati ve svém referátu!

Zpravodaj sen. Plamínková (pokračuje): Na podporu přestavby asanačního obvodu byly novostavby a úplné přestavby osvobozeny od domovní daně činžovní a přirážek na 20 let. Také tyto zákony, které osvobozovaly novostavby a úplné přestavby od daní a přirážek, byly prodlužovány třikráte, naposledy 7. dubna 1923.

Celá asanace nebyla provedena v této době zejména proto, že obec neměla dosti finančních prostředků, aby mohla vykupovati staré objekty. R. 1923, kdy se naposled prodlužoval zákon, zdálo se, že bude možno do 10 let provésti ještě zbývající asanaci. Ale všichni známe, jak byly hrubě ty staré, sešlé domy, v Praze po válce přetíženy nájemníky a jak situace se denně zhoršila, takže obec neměla možnost vystěhovati nájemníky do nových domů. Tedy asanace právě v posledním desetiletí málo pokročila. Dosud máme v Praze I. 87 domů, které potřebují nutně, aby byly strženy. V Praze V. je 5 domů a dále skupina vedle Křížovnického kláštera a konečně blok radniční. Jen na základě zákona je možno provésti systematickou asanaci; ačkoliv obec kupuje objekty hlavně z volné ruky, přece jen ochota prodati tyto objekty vyplývá odtud, že se ví, že obec pražská by je mohla nakonec vyvlastniti; neochota jen několika majetníků starých domů mohla by celý asanační plán systematicky vybudovaný překaziti.

Stejně je potřebí daňových úlev, neboť jenom zhodnocením pozemků, které obec stržením starých domů obecních dostane, může býti finančně podepřena akce, která bez finanční podpory byla by pro Prahu neproveditelná, neboť deficit asanační je neobyčejně veliký.

Z těchto důvodů předkládá vláda návrh zákona, aby se prodloužily zákony asanační do 7. dubna r. 1943, tedy na dobu dalších 10 let a osvobození od daně činžovní a všech přirážek na 20 let.

Změna proti předešlým zákonům je celkem nepatrná, a to taková, aby doba mezi 7. dubnem, kdy účinnost předešlých zákonů vypršela až do účinnosti nového zákona, byla do zákona také pojata a druhá změna je, že bylo nutno vzíti zřetel na úpravy finanční, jež nastaly zákonem o daních přímých z r. 1927.

Tedy po stránce zdravotní, jak je psáno v tištěné zprávě rozpočtového výboru, asanace v Praze znamenala velmi důležitou věc. Tyfus z Prahy právě asanací docela zmizel a původní úmrtnost tuberkulosou snížena byla na ¹/₆ až na ¹/₁₀. Asanační obvod má nejmenší úmrtnost z celé Prahy. Ovšem enklávy starých domů, které ještě zůstávají, mají podle zprávy pražského fysikátu úmrtnost 6 krát větší než nejbližší okolí! Zdravotní závady starých domů se zhoršují též tím, že jsou přeplněny nájemníky.

Ráda bych ještě zdůraznila sociální moment, na který se vůbec nehledělo v původních asanačních zákrocích. Nikdo se nestaral o to, kam půjdou lidé, kteří byli vystěhováni ze starých domů, takže hlavně živnostníci a lidé volných povolání vůbec trpěli, poněvadž byli rozháněni na periferii města a ztráceli zcela svou klientelu ve vnitřním městě.

Tedy je nutno, aby při další asanaci město Praha pamatovalo na to, aby chudé nájemníky ze starých domů přestěhovalo do malých bytů, které musí k tomu účelu zříditi.

Ještě zdůrazňuji, že během doby ukázala se v Praze potřeba asanace jiných částí, zejména Malé Strany a některých částí v bývalých předměstích. Také mnohá města v republice pokládají za nutno, aby asanovala systematicky své staré části. V tomto směru byla podána resoluce, která bude přečtena, aby zákony asanační se rozšířily i na jiná města.

Z důvodů, které jsem uvedla, rozpočtový výbor ve své schůzi dne 26. května usnesl se doporučiti, aby slavný senát schválil vládní návrh ve znění přijatém posl. sněmovnou a vytištěném v senátním tisku 1044. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Uděluji slovo přihlášenému řečníku proti, panu sen. Nedvědovi.

Sen. Nedvěd: Kdyby otázka, o které zde bylo nyní referováno paní zpravodajkou kol. Plamínkovou, byla v podstatě taková, jak nám zde bylo líčeno, pak bychom musili všichni pro zákon resp. jeho prodloužení zvednouti ruku. Ale ve skutečnosti za krásnými slovy a krásným titulem asanace, ozdravění, skrývá se něco úplně jiného.

První asanační zákon byl vydán ke konci minulého století a městu Praze bylo jím umožněno strhnouti starou pátou čtvrt a na jejím místě vybudovati novou se všemi moderními technickými a hygienickými vymoženostmi. Avšak za jakou cenu? Na místě, kde dříve žilo několik tisíc chudých obyvatel, postavily se paláce, kde chudý člověk bydliti nemůže. Dnešní V. čtvrt, pravda, je nejzdravější částí Prahy, ale za tu cenu, že desetitisíce živnostníků a proletářů, kteří tam žili, byli vyhnáni daleko za periferii. (Sen. Ant. Novák: A chtěl bys, aby to zůstalo, jak to bylo?) Ne, ale na tom místě bylo možno postaviti čtvrt s malými byty, zavésti tam vodovod, kanalisaci a všecko, co se dává do paláců, a umožniti aby lidé, kteří byli odtud vyhnáni, se tam mohli opět nastěhovati a žíti tam dále, a ne udělati z ní čtvrt, kde populace vůbec nepřibývá, nýbrž stále a stále ubývá.

Je pravda, že tam vymizel tyfus a nemoci, ale je pravda, že za to máme v okolí Velké Prahy také barákové kolonie, a o tom paní referentka nemluvila, že lidé, kteří dříve bydleli v těchto ulicích a starých domech, bydlí nyní ještě hůře v dřevěných boudách, jeskyních a skalách. To je výsledek asanace.

Vážení pánové! Zákon o asanaci se týkal první a páté čtvrti pražské, ale dosud není úplně proveden. Ještě jsou zbytky na Starém městě okolo Haštala, kde máme ještě staré domy, křivolaké ulice a kde ještě žijí zbytky proletariátu, který dříve mohl žíti v Praze, ale v posledních letech i tam se zasahovalo na podkladě asanačního zákona - a jaký je výsledek? Na Františku, kde dříve bydlela řada chudých rodin, nastavěly se ministerské paláce a Praha se vylidňuje. Je známo a dokázáno, že tzv. asanačního zákona bylo několikráte využito k úžasné pozemkové lichvě, k úžasnému keťasení. Je všeobecně známo, že v Revoluční třídě byl stržen blok domů a že se dostal z rukou staré pražské měšťanské rodiny, která zchudla, do rukou spekulantů. Denní tisk přinesl zprávu, že dopoledne byl onen objekt prodán za 3 mil. Kč, a tyž člověk, který dopoledne podepsal u notáře smlouvu o koupi za 3 mil. Kč, jej prodal odpoledne za 6 mil. Kč; ale nenašel se státní zástupce, který by dal všechny zúčastněné zavříti. Za to však lidé, kteří tam dříve bydleli v bytech, byli vyštváni na periferii do dřevěných bud a jeskyní. Asanační zákon, který měl býti dobrodiním pro pražské obyvatelstvo, stal se jeho neštěstím, umožňuje vylidnění, je to zákon třídní, který umožňuje kapitalistům zbaviti se ve vnitřním městě proletariátu a vyhání jej daleko za hranici pražskou za mnohem nepříznivějších podmínek. Z těchto důvodů budeme hlasovati proti zákonu.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan sen. Johanis.

Sen. Johanis: Slavný senáte! Osnova, kterou projednáváme, má svou historii z Rakouska a je potřebí říci několik slov o vlivu jejím, zejména také na Prahu s hlediska zdravotního. Je nesporno, že zákon, který byl před 40 roky za rakouské říšské rady vydán, který tedy slaví 40leté trvání, má také politické pozadí, protože tehdy byl vymožen českou delegací jako úspěch politický. I když zákon původní z r. 1893 měl charakter zdravotní, jak to zde bylo již konstatováno, víme my, staří Pražáci, víme, jak byl zákon vymožen, víme, že v době za Rakouska čeští poslanci dobývali takové zákony také jako úspěchy politické.

Faktem je, že asanační zákon vydaný r. 1893 vykonal velký vliv na změnu pražských poměrů, a my staří Pražáci, zejména my, kteří jsme pracovávali kdysi v V. a I. části Prahy, můžeme říci, že asanační zákon původní, vydaný za Rakouska, několikráte prodloužený a u nás obnovený, vykonal velký vliv zejména ve směru zdravotním a že měl ovšem také velký význam pro Prahu i se stanoviska estetického. Kdo znal Prahu v její části I. a V., na Vyšehradě a na Dolním Novém městě před 40 roky a kdo ji zná dnes, musí říci, že ti, kteří se přičinili o vydání původního zákona z r. 1893, vykonali pro Prahu jako pro hlavní město velké dílo.

Již zde bylo konstatováno, že nutno ceniti také se stanoviska zdravotního úspěchy, které asanační zákony přinesly. Všeobecná nemocnice pražská a zejména pražský fysikát by mohly vydati mnoho důkazů o tom, jak zejména počet případů onemocnění tyfem poklesl v poměru na 100 obyvatel. R. 1893, tedy v letech devadesátých, vyskytovaly se tyto případy ve velké míře, kdežto dnes v těchto čtvrtích onemocnění obyvatelstva tyfem není tak značné, protože asanace si nevynutila jen změnu ve stavebnictví - rozbourání starých brlohů na Starém městě, v V. části, na Dolním Novém městě a Vyšehradě - nýbrž vynutila si také, jak je známo, zřízení pražského vodovodu. Káranský vodovod, který byl zřízen před válkou, vykonal ve směru zdravotním velké dílo, a já bych chtěl konstatovati, jak to vypadá v číslicích ve Velké Praze, poněvadž nejen Pražáci, ale všichni občané, kteří do Prahy přijedou, si neuvědomují, co dělá Praha ve směru kanalisačním a vodovodním. (Sen. Mikulíček: Proto se musili ti chudí vystěhovat!) I k tomu přijdu, poněvadž data, která budu uváděti, netýkají se jen asanačního obvodu, nýbrž i periferie, a kdo dnes... (Výkřiky sen. Mikulíčka.) To nejde, jen za každou cenu křičeti a odbýti to frázemi. Musíme si všímati dat a musíme si býti vědomi, že periferie jako Dejvice, Břevnov, Spořilov, nová část Prahy na pláni pankrácké jsou důkazem, že Praha, kterou nutí stavebníci, a zejména družstva, aby přizpůsobovala řadu věcí zejména po stránce kanalisační a vodovodní, musí do toho vkládat kapitál a mým úkolem jest, i když projednáváme zákon formálně nevinný, říci, co bylo vykonáno po stránce kanalisační a vodovodní.

Délka uličního vodovodního potrubí ve Velké Praze činí 1.092 km 791 metrů. K tomu přistupuje délka vodovodu 8.281 km pro stadion na Strahově a mimo Velkou Prahu 2.635 km v Řepích a 0.945 v Ďáblicích, takže pražská voda je v potrubí o celkové délce 1.104.652 km. Na potrubí je osazeno ve Velké Praze 10.499 hydrantů, mimo velkou Prahu 32, veřejných výtokových stojanů ve Velké Praze je 331 kusů, soukromých 16 kusů.

R. 1932 bylo načerpáno vody - když se tvrdí, že v tomto směru nebylo vykonáno nic, nebo že voda je špatná - káranské vody 12,075.553 m³, filtrované vltavské 2,142.452 m³, nefiltrované 752.740 m³, ze studní 1.015 m³, celkem jen r. 1932 bylo načerpáno vody 14,971.760 m³.

Cena vodovodu do konce r. 1932, pokud i asanační zákony měly na ni vliv, je 160,865.476 Kč. Poněvadž 1 běžný metr vodovodního potrubí stojí v Praze průměrně 250 Kč a ježto vzhledem k částečnému zásobování Prahy vodou pitnou i vodou vltavskou bude potřebí klásti celkem ještě asi 800 km potrubí, bude náklad s touto další prací spojený vyžadovati ještě asi 200 mil. Kč, což registruji, abychom si uvědomili, co Prahu čeká pro dobu příští ve směru zřizování vodovodů, zejména ve čtvrtích, které mají dnes již charakter periferijní.

Je však nesporno, že asanační zákony neměly vliv jen na rozšiřování vodovodů a hlavně ovšem na zřízení vodovodu káranského, ale zajímavá jsou i data ve směru kanalisačním. Kdo znal kanalisaci ve Velké Praze před 40 roky, zejména před tím, než se pátá část začala bourat, kdo ví, jaké byly záchody, jak to všechno bylo vadné a jak to mělo vliv na nemocnost, zejména v těch úzkých uličkách, staré domy těchto typů jsou ještě dnes u Haštala a tam vidíte, jak tam záchody zapáchaly - musí uznati, že asanace v tomto směru měla velký vliv a je zajímavo sledovat i zřizování kanalisace ve Velké Praze.

Od započetí s kanalisačními stavbami podle nové soustavy, tj. od r. 1897 do konce r. 1918 bylo vybudováno 177 km 835 m stok, jimiž bylo odvodněno území v celkové rozloze 1.727.9 ha nákladem 23,259.100 Kč. Přírůstek stok, odvodněných ploch a nákladů od převratu do konce r. 1932 činí

Roku	délka v	b. m.	náklad v	Kč
1919	498		938.500.-
1920	6.720		3,742.000.-
1921	9.033		9,527.200.-
1922	6.176		6,183.600.-
1923	17.547		16,880.600.-
1924	14.925		16,080.700.-
1925	31.184		26,202.400.-
1926	55.070		30.593.400.-
1927	67.900		45,746.100.-
1928	40.825		42,097.900.-
1929	40.442		37,525.500.-
1930	15.058		25,404.900.-
1931	19.562		18,900.200.-
1932	15.763		13,839.200.-
tj. v době
1919 až 1932	340.703	b. m.	293,662.200.-	Kč.

 

Je tedy vidno, že, kdežto za 20 roků v době předválečné bylo zřízeno 172 km stok, provedlo se za 10 roků doby poválečné 340 km, tj. každoročně 4 krát tolik. Úhrnem bylo dosud provedeno do konce r. 1932 celkem 513 km 88 b. m. kanalisačních stok.

Poněvadž dosud bylo odvodněno celkem 4.052.4 ha a území Velké Prahy - bez Vltavy a nezastavitelných ploch měří 11.353 ha - zbývá odvodniti ještě ve Velké Praze 7.300.6 ha.

Počítá-li se, že na jeden hektar je potřebí průměrně 1.46 m stok, bude k dokončení kanalisačního programu potřebí přibližně ještě 1.066 km stok, jež vyžádají si nákladu 750 mil. Kč.

Tato data uznal jsem za povinnost registrovati při prodlužování zákonů asanačních, abychom si nejenom my Pražané, ale i celá veřejnost, která ke svému sídelnímu městu republiky pohlíží dosti často s despektem a vytýká, co není, byli vědomi, co bylo vykonáno. A jako zdravotník vítám, co na poli zdravotním asanačními zákony, zvláště ve směru vodovodním a kanalisačním, bylo vykonáno. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Byl mně podán resoluční návrh sen. Donáta a druhů.

Prosím pana tajemníka senátu, aby jej přečetl.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. Donáta, Havleny, dr. Kloudy, dr. Reyla, dr. Hellera, Votruby, Kahlera a druhů:

Podepsaní navrhují, aby senát Národního shromáždění přijal při projednávání usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost asanačních zákonů pro hlavní město Prahu, tisk 1051, tuto resoluci:

"Vláda se žádá, aby Národnímu shromáždění co nejdříve předložila osnovu zákona, podle kterého se ustanovení asanačních zákonů, platných pro hlavní město Prahu, rozšiřují na ostatní větší obce."

Předseda: Uděluji slovo paní referentce k doslovu.

Zpravodaj sen. Plamínková: Pane předsedo, slavný senáte! Ke slovům pana kol. Nedvěda bych ráda řekla, že v mé zprávě, která je otištěna, jsem upozornila na to, že nebylo dbáno sociálních ohledů a že skutečně - račte si to tam přečísti v těch asanačních čtvrtích vyrostly paláce pro majetnější vrstvy, obyvatelstvo chudých čtvrtí bylo vypuzeno, a pokud šlo o živnostníky a volná povolání vůbec, ztratili svoji klientelu. A vyslovila jsem ve zprávě názor, že další asanování nutně musí vzíti zřetel na tento sociální moment a postarati se o levné byty pro vystěhované. Také ve své řeči jsem na tento moment ukázala.

Podobně, pokud se týče zdravotní stránky, jistě je asanační podnik velmi důležitý. Pan kol. Johanis ještě doložil daty, jak tato věc, ozdravění Prahy pomocí asanačních zákonů, postupovala.

V otázce kanalisační, o níž pojednal kol. Johanis, jest ještě Praze velmi mnoho doháněti. Velmi lituji, že Praha nepoužila konjunktury, která byla po válce, že nezvýšila dostatečně přirážky, a nevyužila hojnosti peněz k své zdravotní výstavbě. V té době by se to zvýšení přirážek sneslo. Ještě dnes má Praha jenom 196% přirážek. Co by se bylo mohlo provésti, kdyby v době konjunktury Praha byla jí využila! To je dnes za námi, musíme počítati se situací, jaká je.

Panu kol. Nedvědovi bych ještě ráda připomněla, že byl členem ústředního zastupitelstva a bylo by bývalo dobře, aby tam byl uplatnil námitky a návrhy, které zde dnes pronáší.

Pane předsedo, souhlasím s resolucí, která byla podána.

Předseda: Senát je schopen se usnášeti.

Přikročíme proto k hlasování o osnově zákona ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Námitek není. (Nebyly.)

Budeme tedy takto postupovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1044.

Projednáme nyní

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným projednána byla osnova zákona, kterým se prodlužuje platnost asanačních zákonů pro hlavní město Prahu. Tisk 1051.

Jelikož veřejné zájmy, jež jsou touto osnovou zákona upravovány, vyhledávají co nejrychlejšího jejího uzákonění, navrhuji, aby jí byla přiznána pilnost, a aby byla projednána ve smyslu §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat a uvedené osnově byla přiznána pilnost.

Vzhledem k tomu přikročíme k hlasování ve čtení druhém.

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje platnost asanačních zákonů pro hlavní město Prahu. Tisk 1051.

Táži se paní zpravodaje sen. Plamínkové, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Plamínková: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 1044.

Provedeme nyní hlasování o resoluci sen. Donáta, Havleny, dr. Kloudy, dr. Reyla, dr. Hellera, Votruby, Kahlera a druhů, která byla přečtena.

Kdo souhlasí s touto resolucí sen. Donáta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato resoluce je přijata.

Budeme nyní projednávati bod další, jímž je:

4. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, Filipínského, Klofáče, dr. Reyla, Votruby, dr. Hellera, Luksche a druhů (tisk 1048) na změnu některých ustanovení jednacího řádu senátu Národního shromáždění ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n. Tisk 1055.

Zpravodajem je pan sen. dr. Havelka.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou usnesení a s nadpisy jednotlivých paragrafů jeho tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačená osnova usnesení a nadpisy jednotlivých paragrafů jeho přijímají se v uvedeném znění také ve čtení druhém podle zprávy výborové, tisk 1055.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze a navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou námitky? (Nebyly.) Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.

Konec schůze v 11 hod. 10 min.