Přítomni:

Místopředsedové: Donát, Kahler, Klofáč.

Zapisovatelé: dr. Karas, Pichl.

68 senátorů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Černý, dr. Trapl.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Místopředseda Donát zahájil schůzi v 11 hodin 25 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal místopředseda Donát: na dnešní schůzi sen. dr. Farkasovi, Fidlíkovi, Hanckovi, Hlávkovi, Jančekovi, dr. Kaprasovi, Kellovi, Koukalovi, dr. Kovalikovi, Křížovi, Langerovi, Mezöovi, Pastyříkovi, Pociskovi, Rovňanovi, Slámovi, Stejskalové, Volkovi, Vydrové, dr. Wittovi.

Rozdané tisky.

Návrhy tisky 1001, 1005.

Odpovědi tisky 1002/1 až 1002/6.

Zprávy tisky 1003, 1004.

Usnesení posl. sněmovny tisky 1007, 1008.

Zápisy o 199., 200. a 201. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis

o 202. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázány

výboru iniciativnímu návrhy tisky 1001, 1005.

Místopředseda Donát (zvoní): Budeme projednávati pořad.

1. Druhé čtení zprávy výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 973), kterým se předkládá Národnímu shromáždění dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o snížení cla u některých druhů zboží, sjednaná výměnou not dne 17. prosince 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1932, čís. 203 Sb. z. a n. Tisk 993.

Táži se pana zpravodaje za výbor zahraniční sen. dr. Kloudy, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Nemám změn.

Místopředseda Donát (zvoní): Není jich.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Dalším bodem je:

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu trestního v Praze ze dne 31. prosince 1929, č. j. Tl XIV. 104/25/78, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Richtera pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488 a 491 tr. z., spáchaný tiskem (č. 29830 předs.). Tisk 996.

Zpravodajem je pan sen. dr. Havelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Slavný senáte! Bartoloměj Krpelec, okresní školní inspektor v Šahách na Slovensku a Stanislav Smetana, správce lidové školy v Šahách na Slovensku, učinili u krajského soudu trestního v Praze trestní oznámení na Štěpána Gala, odpovědného redaktora časopisu "Prágai Magyar Hírlap" a na autora článku "Az Ipolysági pětka rémuralma", uveřejněného dne 17. prosince 1924 v čís. 286. časopisu "Prágai Magyar Hírlap", pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný tímto článkem.

Článek ten zní v překladu:

Hrůzovláda ipolšágské pětky. Krpelec a jeho přátelé. - Vrba zmizel jako kafr. - Jan Richter se vyjadřuje o Krpelcovi. Původní zpráva "P. M. H."

Ipolšág (Šahy), 16. prosince.

"P. M. H." sdělil ve svém čísle z 20. listopadu článek o záležitostech pana Vrby, nejmilejšího přítele Krpelcova. Článek měl ten účinek, že pan Vrba ze Šáh jako kafr zmizel a od té doby panuje velký zmatek v Československé besedě.

Češi stále vytýkají Krpelcovi, že je tak ošklivě blamoval s Vrbou, obzvláště tím, že ho ustanovil za slavnostního řečníka při odhalení legionářské sochy, ačkoliv při téže příležitosti v zastoupení vojska se zúčastnil slavnosti také jeden generál a jeden vysoce postavený zmocněnec vlády.

Tito lidé podali si ruce s tímto Vrbou, o kterém vyšlo najevo, že není nic jiného, než všemi mastmi mazaný ničema (darebák).

O Vrbovi vyšlo najevo, že je nezaměstnaným (facír) sklepníkem, jemuž v roce 1909, když mu bylo 16 let, okresní soud v Trenčíně při líčení odbývaném dne 24. listopadu 1909 rozsudkem svým č. B 673/5 pro přečin krádeže, rozsudkem svým ze dne 22. dubna 1914, č. B 5/20, pak pro zpronevěření a podvod vyměřil trest vězení. Rovněž tak odsoudil pana Vrbu soudní dvůr v Mor. Ostravě svým rozsudkem z 25. června 1923, jakožto 30tiletého ženatého posluchače theologie pro zločin krádeže a zpronevěření do čtyřměsíčního žaláře, který zostřil týdně jednodenním postem. Mimo to suspendoval soud také politická práva pana Vrby. Pan Vrba může i jinak se ohlédnouti na minulost. V době bolševismu dopustil se v Uhrách dle svého vlastního seznání hrozných věcí, pak se nabízel za vyzvědače - špehouna - a propagandistu jak v Budapešti, tak v Praze. Vstoupil také do služby čsl. vojska, kde rovněž zůstal věrným sobě a dopustil se většího zpronevěření, pro které vydal proti němu košický divisní soud dne 16. května 1919 pod č. Dt 161/19 zatýkací rozkaz.

S tímto člověkem procházel Krpelec po týdny z vesnice do vesnice odbývati krvavý soud nad počestnými lidmi, společně s tímto člověkem terorisoval úředníky, s ním společně řečnil na lidových shromážděních a trpěl, aby tento člověk podněcoval lid k vraždě, jak se stalo v Ipolynyišku.

Pan Vrba je přítelem Krpelcovým, je to marné, ptáka po peří, člověka dle jeho přítele...

Pověstný školní inspektor ani nyní se nestará o svůj úřad, kde zajisté panuje právě takový nepořádek, jako na jaře, když panu školnímu inspektorovi dali tříměsíční dovolenou a pověřili levického školního inspektora tím, aby jeho úřad uvedl do pořádku.

Pětka Ipolšágská.

V Ipolšágu (Šahách) již dříve utvořila se "Pětka", která sobě vindikuje právě taková diktátorská práva jako její pražský otec.

Členové pětky jsou tito:

Krpelec, tato vynikající špička našeho veřejného života, jehož nemusíme podrobněji představiti svým čtenářům; Pavelka, český železniční přednosta dobráckého vzhledu - obličeje -, který sebe samého drží za Bertholda Schwarze přece však on střelný prach nevynašel; pan Ulč, pověstný - věhlasný - obchodník pivem a hostinský, u jehož stolu se odbývá temné organisování; Matyáš Klempa, bývalý holičský nyní Ipolšágský poštovní přednosta, rozkošný červenolící člověk, který je pověstný tím, že pod maďarským režimem u holiče zfackoval jednoho Čecha, jelikož nadával Maďarům a který mimo tuto svou znamenitost také velice rozumí obchodu vínem, jak to "P. M. H." již jednou napsal. Konečně zasedá mezi nimi otec zvolenských vysekávačů Masarykových stromů, učitel Smetana, který byl nucen svého času ostudně se zříci Korpony, který také ještě nyní na svých výletech do Maďarska se vydává za zdejšího mučedníka Maďarstva, ačkoliv spěchá každý zde v maďarské společnosti vyčíhaný, kradmo vyslechnutý rozhovor sděliti Krpelcovi a ani překrucování se nezdržuje. Ejhle, pohromadě je skvělá galerie, která nyní je ve velkém zmatku k vůli panu Vrbovi. Pětka to cítí, že půda se zachvěla pod nohami jejího vůdce pana Krpelce.

Pětka nebyla líná, zahájila záchrannou akci. Objednala do Šah venkovské své biřiče - trabanty - a těmto diktuje ohrazující se telegramy, které se mají zaslati vládě jménem 5.000 voličů, jichž modlou je prý pan Krpelec.

Praha je daleko odtud a pětka takovýmto průhledným trikem chce Prahu uvésti v omyl. Není potřebí ani říci, že toto její činění úspěchu neprovází.

Vyjádření Jana Richtera:

Považovali jsme za nutno vyžádati si o všech těchto otázkách mínění Jana Richtera, faráře v Ipolyszakalos, bývalého poslance uherského zemského sněmu, který nejvíce trpěl pronásledováním se strany této skvělé společnosti. Jan Richter byl tak laskav říci nám následující: Se své strany, ačkoliv jsem já terčem všech špinavých útoků Krpelcových, s největší radostí a uspokojením přijímám - béřu - "požehnané" působení tohoto zdejšího, "velkou minulost vykazujícího" exponenta vlády. On jest onou jistou trusnicí (strusnou mouchou, brumbálem, kaloválem), který nepřipouští, aby obecenstvo klidně spící se spokojilo s každým zbavením práva (odnětím práva), avšak on je zároveň také oním jistým zvířátkem, které podle vědy lékařské zanáší do organismu rozkládající bacily tyfu skvrnitého.

Autorem tohoto článku byl Štěpánem Galem označen sen. Richter.

Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Richter a pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488 a 491 tr. z., spáchaný tiskem.

Důvody. Obsah článku může tvořiti skutkovou podstatu přečinu proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488 a 491 tr. z., činu to trestního povahy soukromoprávní, a není proto důvodu, proč by neměl býti dán průchod trestnímu řízení.

Místopředseda Donát (zvoní): Slovo má pan sen. Richter.

Sen. Richter (německy): Slavný senáte! Kolega Havelka předložil senátu svou zprávu, ve které navrhuje, abych byl vydán. Zpráva je poněkud stručná, možno z ní souditi, jako bych byl chtěl bůhví jak uraziti pověstného školního inspektora Krpelce. Chci slavnému senátu prokázati, že tomu tak není.

K porozumění celku musím nejdříve říci, že v Sakáloši, kde jsem byl dříve farářem, byl tou dobou přednostou stanice jistý Darida. Tento mladý muž znepřátelil se s celou obcí, s mírumilovným dobrým lidem, nebylo s ním možno vydržeti a lidé žádali ode mne, abych dopsal ředitelství drah v Bratislavě a žádal za jeho přeložení. Učinil jsem tak, a když se to Darida dozvěděl, obrátil se na svého soudruha a spojence Bartoloměje Krpelce, školního inspektora v Šahách, aby mu pomohl. Tento zaslal ředitelství drah tento dopis (čte):

"Riaditeľstvo železničných dráh v Bratislave. Dozvedel som sa, že rím. kat. farár v Sakáloši Ján Rychter poslal udanie na riaditeľstvo žel. dráhy na prednostu žel. stanice v Sakáloši p. Daridu. Že čo nadháňal v tomto udaní tento mizerný chlap, neznám. Stačí mne to, keď viem, že to podal r. k. farár, poneváč farársku pravdu, menovite r. k. farárov na základe bohatej skúsenosti veľmi dobre poznám. Ovšem, ale len po zlom, totižto: ako 90 - 99% jezuitskú lož. Sú to mizerné, špinavé duše, z ktorých väčšina je schopná na všetku možnú podlosť, ba i neľudskosť. Sú schopní na falošné svedectvo, tvrdenie vymyslených vecí zo zlomyseľnosti, z politickej nenávisti. Keby nie XX. stoletie, boli by schopní i vešať, páliť, v kolese lámať Medzi tieto špinavé duše patrí i menovaný farár. Je hotový zloduch, jezuita. I triedny nepriateľ republiky. Jeho boj proti Daridovi prednostovi má politické úzadie. Farár odrodilec, prednosta Slovák. Farárovo chovanie je protištátne, prednosta háji proti nemu záujem štátu. Farár vidí v ňom prekážku jeho podkopných plánov, preto by sa chcel Daridu zo Sakáloša zbaviť. Toto je podklad, že podáva na neho podlé obžaloby. Tie obžaloby ani len to nezasluhujú, aby boly vyšetrované, lež aby boly hodené do koša. Ten chlap by zaslúžil, keby bol ihneď vyvedený za hranice. Ráčite brať v známosť, že tento mizerný chlap bol v tento rok 4 mesiace v Maďarsku. Chce tam dostať v Hatvane nejaké vysoké postavenie kňazské. Keď teda takto udáva našich ľudí, znepokojuje a prenasleduje, chce si robiť tým len zásluhy na druhej strane. Ráčite jeho podlé počínanie s rezervou brať! Aby k vôli takémuto darebákovi bol Darida preložený zo Sakáloša, sme zásadne proti tomu. S tým by sa Rychter a všetci renitenti na pohraničí posadili na koňa. To sa nemôže stať. Bola by to veľká pol. bojovná netaktnosť. V tom okolí je Darida, jeden poštár a dva richtári, ktorí čelia maďarsko-kr. soc. židovským svinstvám. Jeho položenie je tam veľmi ťažké, potrebuje podpory. Kde môžem, tam ho podporujem. Niektoré maličkosti sa k vôli celku nesmú brať za vážne. Ti, ktorí sú podpísaní z ľudu na podaní, sú smeť obyvateľstva osady. Sú to ľudia, ktorí sa dopustili nesprávnosti, ba i priestupkov, ktoré prednosta nemohol nechať. Z tých teda tiež pomsta hovorí. To je ale len malý zlomok celku. V takom kraji konečne bez ráznosti nedojde k ničomu, menovite, kde farár ustavične štve ľud. Hlúpy ľud je štvať snadná vec. Slobodnej vôle nemá. Takémuto darebákovi r. k. farárovi vôľu hľadať nesmieme!!! Ráčite dovoliť, že Vás obťažujem, konám to ale k vôli dobrej našej spoločnej veci. Nepriateľov štátu je moc, musíme sa teda jeden druhého podporovať, ináč nám to všetko narastie cez hlavu. Naša ťažká práca by zasluhovala tu na hranici väčšej podpory a povšimnutia. V Šahách 26. VII. 1923. S plnou úctou: B. Krpelec v. r., škoľ. insp."

Pánové! Slyšeli jste tento hanopis nositele kultury, školního inspektora, kterému svěřena je péče o školní mládež. Nepotřebuji k tomu mnoho poznamenávati. V každém případě se divím, že kolega Havelka podal svůj návrh. Zdá se, že se mu nedostává smyslu pro spravedlnost, smyslu pro bonum commune, pro republiku. Je pravda, že tento hanopis sepsal školní inspektor Krpelec, hanba padá zpět na něho, padá však také zpět na republiku a obzvláště na pana ministra vyučování, který o celé věci byl vyrozuměn a ničeho proti Krpelcovi nepodnikl. Obdržel jsem dopis redaktora zahraničních novin, kde se mne na čest a svědomí táže, zdali je pravda, co tato zpráva o Krpelcovi praví, a co obzvláště učinil ministr vyučování, zdali zakročil, zda Krpelce suspendoval, zbavil jeho úřadu. Styděl jsem se redaktorovi odpověděti. Nechtěl jsem odpověděti, že ministr ničeho neučinil. Nebylo by došlo tak daleko, kdyby byl ministr zakročil a kdyby se proti školnímu inspektoru Krpelcovi bylo vystoupilo disciplinárně. Nedostává se také referentovi smyslu pro solidaritu. Nebyl bych nikdy jako referent v této věci předložil tento referát. Nemohu přece připustiti, že mezi mými kolegy jsou žháři, vrazi a různé jiné nemožné existence, musím se jich přece ujmouti a není přece přípustno bráti v ochranu takovéhoto nositele kultury, který tento hanopis sepsal. Co mám vlastně říci? Jsem členem malé strany, nemám prostředků moci, nemohu změniti usnesení senátu, žádám však všechny právně smýšlející, slušně myslící pány kolegy, aby, přihlížejíce k tomu, co seznali z hanopisu, který jsem přečetl, zabránili přece tomu, aby tato věc zavlečena byla před soud a veřejnost. Budu se v každém případě brániti proti této špíně. Tento Krpelec je člověk, který po mém názoru patří do nemocnice, neboť je přece nemožno psáti něco takového při zdravém rozumu. Těch několik řádek, kterými jsem v časopise "Prágai Magyar Hírlap" Krpelcovi na tento spis odpověděl, nejsou přece vlastně žádnou urážkou. Prohlásil jsem jen, že si tento dobrý pán na dveře své kanceláře napsal: Idebent csak magyarul lehet beszélni - zde lze jednati jen maďarsky. Tento muž bral několik let stipendium od maďarské vlády pro maďarisaci školy. Byl přítelem bolševiků, vyzvídal pro ně, šel jim v den vpádu osobně naproti do Sakáloše, ukazoval jim úkryty legionářů, načež pancéřový vlak zahájil ihned strašlivou palbu na odcházející legionáře. Takovýto člověk opovažuje se psáti takové psaní proti člověku, který se ničeho nedopustil. Udal mne totiž u ministra kultu a u biskupa, načež mi byla na dva roky odňata kongrua.

Zde píše apoštolská správa trnavská toto (čte):

"Apoštolská administratúra v Trnave.

Čís. 323/924.

Referát ministerstva školstva a nár. osvety, Bratislava.

Odvolávajúc sa na výnos č. 46.651/III. ai 1923 zo dňa 29. septembra r. 1923, mám česť sdeliť nasledujúci výrok disciplinárnej rady:

"Disciplinárna rada kňazov trnavskej apošt. administratúry ako prvostupňový súd v disciplinárnych záležitostiach, zavedených na základe z. čl. XIV.: 1898, poťažne XIII.: 1909, na svojom riadnom zasadnutí v Trnave dňa 9. januára r. 1924, v disciplinárnej záležitosti, nariadenej výnosom Referátu min. školstva a nár. osvety v Bratislave č. 46.651/III. ai 1923 zo dňa 29. septembra r. 1923, proti Jánovi Richterovi r. kat. farárovi v Sakáloši n. I., prijatím návrhu promótora iustitiae dr. Pavla Žišku vyniesla nasledovný výrok:

Ján Richter r. kat. farár v Sakáloši n. I. sa spod obžaloby oslobodzuje.

Dôvody:

I. Ján Richter je obvinený, že

1. bol pre neoprávnené prekročenie hraníc v zmysle § 15 zák. čl. VI. z r. 1903 okresným úradom v Želiezovciach dňa 21. júna 1923 (číslo rozsudku 1207/23 priest.) posúdený na Kč 150 peňažitej pokuty,

2. politicky je nespoľahlivý. Na Boží Hod vianočný 1922 kázal v kostole nasledujúce: "V Č. S. R. sú ministri ševci, kovári, kolári atď. Pekný maďarský štát znivočili a je to tak, ako keď sa dá špatnému krajčírovi pekný kus látky a on ju rozstrihá a nič z nej nezrobí. Tak to dlho trvať nemôže. Maďari budú opäť oslobodení a sv. Panna Maria to nedovolí, by terajší maďarský štát zostal tak, ako je.

3. Stýka sa s osobami nepriateľskými Č. S. R. Chce byť presadený do Hatvana v Maďarsku a chce si tam pôdu pripraviť. Bol nasledovníkom Tiszovým. Je zmýšľania monarchistického. V lednu 1923 bol postihnutý porážkou. Ako duchovný má veľký vliv na ľud v Sakáloši a v okolí, ktorý je silno nábožensky založený a v ktorom len nenávisť proti ČSR. posilňuje.

II. Prevedené vyšetrovanie dokázalo:

Ad 1. Tento bod obvinenia nemôže byť disciplinárnym prečinom obsaženým v zák. čl. XIV.: 1898, poťažne XIII.: 1909, vyjmúc, že by sa mohlo dokázať, že to s protištátnym úmyslom konal. Je pravda, že Ján Richter prekročil hranice, učinil to však zo zdravotného ohľadu, čo dokázal predloženým lekárskym vysvedčením, vystaveným lekárom čs. konzulátu v Budapešti a uhodnoverneným zástupcom čs. konzula. Ak je to prečin, je to len policajný priestupok, za ktorý i tak bol trestaný policajnými úrady.

Ad 2. Že je politicky nespoľahlivý, nie je to konkrétnymi dôkazmi odôvodnené. Čo sa týka vianočnej kázne z r. 1922 a v nej užívaných výrazov, ani jedným svedkom nie je to dokázané, ba naopak všetci - počtom vyše 60 - pod prísahou vyslyšaní svedkovia jednohlasne svedčia, že v obvinení ani stebla pravdy není, ba je to zlomyseľná vymyslenia. Takúto ťažkú obžalobu skutočne bolo by treba najkonkrétnejšie dokazovať, o čom v tomto prípade ani len zmienky byť nemôže.

Ad 3. Že sa stýka s osobami nepriateľskými ČSR., nie je udané, že ktoré sú to tie osoby ČSR. nepriateľské a v čom pozostáva toto inkriminované stýkanie. Že chce byť preložený do Hatvana, keď je skutočne tak nespoľahlivý, tomu by sa neznámy obžalovateľ len tešiť mohol. Ináč nie je to ničím dokázané.

Že pred prevratom bol smyšľania Tiszovho, to sa za prečin považovať najmenej môže, veď všeobecne známe je, že Tisza ako maď. min. predseda oproti národnostiam o mnoho miernejšie a spravodlivejšie zmýšľal, ba na pr. s Rumunmi aj vyjednávať začal o riešení národnostnej otázky v býv. Uhorsku, za čo zo stránky svojich politických protivníkov ostro bol napadaný. Všeobecne je známo, že pod Tiszovým režimom menej politických a národnostných procesov bolo, ako za vlády tak zv. koalície, po ktorou boli odsúdení dr. Šrobár, Hlinka, Juriga a iní.

Že je zmýšľania monarchistického, to nevystihuje obsah prečinu proti republikánskej forme, pokiaľ sa jedná o subjektívny, teoretický názor. Nie je dokázané, ak by i bol toho subjektívneho názoru, že to pred druhými propagoval a proti republikánskej forme nášho štátu agitoval. Že svoj veľký vplyv na ľud v protištátnom smere uplatňuje, to by bolo treba konkrétne dokázať. Vyšetrovanie však nič takého nedokázalo, lebo vypočutí svedkovia túto obžalobu s najväčším pohoršením odmietajú.

Na základe týchto dôvodov Ján Richter, r. kat. farár v Sakáloši n. I., musel byť spod obžalôb oslobodený.

Dano ako výš."

Súčasne som nútený podotknúť, že posledný odstavec spomenutého výnosu sa protiví z. čl. XIV.: 1898, poťažne XIII.: 1909, ako aj nálezu Najvyššieho správneho súdu v Prahe. Č. 3296/23 zo dňa 2. marca 1923.

Trnava, dňa 11. januára 1924. Dr. Pavel Jantausch v. r., apošt. administrátor."

Mohl bych vám ještě po celé hodiny vyprávěti o tomto nositeli kultury. Po celá léta již trpí tím mé zdraví, a přeji si jen jedno: Učiňte konec této komedii, této zlé hře. Mé nervy nesnesou dalšího rozčilování. Uvažte mé návrhy a návrhy strany protivné a uvidíte, kdo má pravdu. Musil jsem se hájiti, mohl jsem žalovati, věděl jsem však, že se mu u soudu nic nestane. Byl pro urážku mých kolegů odsouzen k 200 Kč podmínečně.

Prosím ještě jednou, učiňte konec celé této věci.

Místopředseda Donát (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji sen. dr. Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Slavný senáte! Pan kol. Richter neřekl vlastně k věci samé nic, ani slova, ale použil několika slov, na která musím reagovati.

Dobře-li jsem rozuměl, vytýkal mně jako referentu nekolegialitu. Proti tomu musím protestovati, protože žádost k nám přišla v r. 1929 a já jsem to s dobrým svědomím zdržoval, aby byla p. sen. Richterovi poskytnuta příležitost - poněvadž je to věc soukromoprávní, jako se to děje v jiných věcech - aby tuto věc urovnal mimosoudně. Je to obyčejná urážka na cti, dá se prohlášení a nikdo nečeká na potrestání. Když jsem to nemohl zdržeti - je to věc od r. 1929 - musil jsem to přednésti.

Dále dovolává se p. sen. Richter dobře-li jsem rozuměl - aby páni kolegové, kteří jsou "anständig", nehlasovali pro návrh, který jsem učinil. Dovolává se tedy slušnosti u pánů kolegů. Vážení pánové, zcela správně se dovolává slušnosti, ale je to slušnost, když někdo vytiskne a je autorem článku, kde se o druhém říká, že je vší, vždyť to jisté zvířátko, které podle vědy lékařské zanáší do organismu rozkládající bacily tyfu skvrnitého, je přece veš. A to je slušnost, dovolávati se na jedné straně slušnosti kolegů a tohle druhému vytýkati?

To je důvod, proč trvám, slavný senáte, na návrhu imunitního výboru, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání pana kol. Richtera.

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Richtera pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488 a 491 tr. z. spáchaný tiskem.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Richtera pro naznačený trestný čin.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

3. Volba parlamentní úsporné a kontrolní komise.

Podle zákona ze dne 28. prosince 1932, č. 205 Sb. z. a n., volí senát 8 členů a 8 náhradníků parlamentní úsporné a kontrolní komise podle zásady poměrného zastoupení. Sdružování stran je přípustno. Náhradník volí se pro určitého člena. Navrženi jsou tito členové komise a jejich náhradníci:

1. Za sdružené strany republikánskou, svaz zemědělců a německé pracovní a hospodářské souručenství a stranu národnědemokratickou členem sen. Foit, jeho náhradník sen. dr. Havelka, členem sen. Stöhr, jeho náhradníkem sen. Bergman.

2. Za sdružené strany čsl. soc. dem. stranu dělnickou a německou soc. dem. stranu dělnickou členem sen. Modráček, jeho náhradníkem sen. Reyzl.

3. Za komunistickou stranu v Československu členem sen. Mikulíček, jeho náhradníkem sen. Nedvěd.

4. Za sdružené strany Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu, čsl. živnostensko-obchodnickou stranu středostavovskou a za ligu členem sen. dr. Krčméry, jeho náhradníkem sen. Pastyřík.

5. Za čsl. stranu národně-socialistickou členem sen. dr. Klouda, jeho náhradníkem sen. Pánek.

6. Za sdružené strany německou křest. soc. stranu lidovou, krajinskou stranu křesťansko-sociální, maďarskou stranu národní, německou stranu živnostenskou a německou nár. socialistickou stranu dělnickou členem sen. Stolberg, jeho náhradníkem sen. Richter.

7. Za čsl. stranu lidovou členem sen. J. J. Krejčí, jeho náhradníkem sen. Pavelka.

Nebude-li námitek, provedeme volbu zdvižením ruky. (Námitek nebylo.)

Kdo souhlasí s navrženými členy a jejich náhradníky, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržení členové parlamentní úsporné a kontrolní komise a jejich náhradníci jsou zvoleni.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této za účelem

přikázání došlých spisů.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 12 hod. 5 min.