Schůze zahájena v 10 hodin 13 minut.

Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Kahler.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

70 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Doudovi, Hajníkové, Kelloovi, Koukalovi, Langerovi, Vydrové; na tento týden sen. Hanckovi, Kroiherovi, Rovňanovi.

Tiskem bylo dnes rozdáno. Prosím pana tajemníka senátu o přečtení.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Tisk 993. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o snížení cla u některých druhů zboží, sjednaná výměnou not dne 17. prosince 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22 prosince 1932, čís. 203 Sb. z. a n., (tisk 973).

Tisk 994. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 2154) zákona, kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a o úpravě úrokové úrovně (tisk 2172).

Zápis o 195. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 21. února 1933.

Zápisy o 196. až 198. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad.

Prvním bodem je:

1. Zpráva výborů živnostensko-obchodního, zahraničního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 985) k vládnímu návrhu zákona, jímž se určuje pro další léta výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí poskytnuty býti podle II. Hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu. Tisk 991.

Zpravodaji jsou: za výbor živnostensko-obchodní sen. Černý, za výbor zahraniční sen. inž. Havlín, za výbor rozpočtový sen. Votruba.

Uděluji slovo referentu za výbor živnostensko-obchodní, panu sen. Černému.

Zpravodaj sen. Černý: Slavný senáte! Předložený návrh zákona, schválený poslaneckou sněmovnou Národního shromáždění, jímž se určuje pro další léta výše státních záruk za vývozní úvěry, nutno považovati za účelný a prospěšný. Zákon směřuje ku podpoře našeho zahraničního obchodu, který zejména v roce minulém značně poklesl. Stále ještě vzrůstající nezaměstnanost v oborech průmyslových a živnostensko-obchodních můžeme zmenšiti jen intensivní podporou našeho exportního průmyslu. Podle dosavadních výsledků zákon nezpůsobil ještě státu vydání, protože stát zaručoval se jen za zdravé úvěry. Půjčky za záruky byly poskytnuty až na dvě výjimky ve všech případech Zemskou bankou v Praze. V prvém roce účinnosti zákona č. 121/31 Sb. z. a n. bylo celkem převzato záruk za 144,500.000 Kč, příslibů za 170,170.000 Kč, celkem záruk a příslibů za 314,670.000 Kč.

Podle zemí dosud povoleny záruky a přísliby takto: S. S. S. R. 68 případů, Rumunsko 4 případy, Turecko 1 případ, Polsko 2 případy, Lotyšsko 2 případy, Jugoslavie 2 případy, Bulharsko 1 případ, Indie 1 případ, Argentina 1 případ.

Po 25. červenci 1932 dosud nově došlo od 20 firem celkem 36 žádostí za státní záruku za obchody v úhrnné hodnotě 98,476.242 Kč a za příslib za obchody ve vyjednávání v úhrnné hodnotě 133 milionů 442.650 Kč.

Ve výboru živnostensko-obchodním bylo vysloveno přání, zda neměl by se dotovaný obnos zvýšiti. Podle informací u ministerstva financí je pro tuto dobu výše postačující: ukázala-li by se potřeba větší, bude dosti času opatřiti nové zákonné zmocnění.

Pro informaci ještě sděluji, že, pokud jde o jednotlivé průmyslové obory, vztahují se státní záruky nebo přísliby v 7 případech na průmysl chemický, ve 3 případech na průmysl keramický, v 1 případě na průmysl textilní a v 1 případě na průmysl sklářský, všechny ostatní na průmysl kovodělný a strojírenský.

Živnostensko-obchodní výbor navrhuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, ve znění sen. tisku č. 985.

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, p. sen. inž. Havlínovi.

Zpravodaj sen. inž. Havlín: Slavný senáte! Pan zpravodaj živnostensko-obchodního výboru objasnil a podložil tendenci, kterou sleduje vláda při předloze tohoto zákona týmiž důvody, kterými ji podkládá i výbor zahraniční. Z toho důvodu jako zpravodaj se k nim připojuji a navrhuji jménem zahraničního výboru, aby slavný senát schválil předloženou osnovu ve znění sen. tisku č. 985. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem výboru rozpočtového je pan sen. Votruba. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Votruba: Slavný senáte! Předložená osnova zákona byla schválena poslaneckou sněmovnou v plném znění. Páni zpravodajové výboru živnostensko-obchodního a zahraničního snesli důvody, pro které je potřebí také, aby ji schválil také náš senát.

Rozpočtový výbor pojednával o této osnově a dospěl k přesvědčení, že se stanoviska finančního není proti schválení této osnovy zákonné žádných námitek, a doporučuje proto slavnému senátu, aby osnovu tuto ve znění poslaneckou sněmovnou schváleném také přijal. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není, navržená lhůta je schválena.

Uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu sen. Hlávkovi.

Sen. Hlávka: Vážený senáte! Katastrofální pokles zahraničního obchodu Československa měl by býti naléhavou pobídkou vládě k jeho pozvednutí. Nezaměstnanost dělníků nepramení jedině z poklesu domácího konsumu, nýbrž zároveň též z úplného zhroucení vývozu.

Vláda by se měla důkladně zaměstnávati otázkou, jaké zboží a kam je možno v zahraničí umístiti. Z dosavadních zkušeností je zjevno, že vládu a zejména ministerstvo obchodu tato otázka valně nezajímá. Ohromným narůstáním nezaměstnanosti jest oprávněna ostrá akce nezaměstnaných dělníků za chlebem, prací a postačitelnými podporami. Vláda však trestuhodným způsobem otázku mírnění osudu nezaměstnaných zaopatřováním práce a chleba neřeší. Její péče o nezaměstnané má čím dále zmatenější snahy, spočívající jen v odpírání podpor nezaměstnaným, neb jejich snižováním a konečně v tišení jejich oprávněné nespokojenosti, diktované nedostatkem a hladem, násilnými prostředky.

Je nutno, aby nezaměstnaní dělníci a hladovějící lidé vůbec opřeli se co nejrozhodněji proti této vládní politice. Zahraniční politika československá, sledující jen imperialistické tendence, rozrušila i ony hospodářské styky, jež Československo se svými sousedy mělo, i ony, jež by mohlo rozšířiti.

Jedním z nejdůležitějších činitelů evropského mezinárodního obchodu je Svaz sovětských socialistických republik. Ale právě z poměru k němu zračí se nejlépe zahraniční politika Československa. Německo, Anglie, z části Francie a Italie snaží se alespoň o rozšíření obchodních styků se Sovětským svazem. Československo dělá politiku nepřátelství a štvaní proti SSSR, jež samozřejmě nemůže být podkladem pevného a trvalého hospodářského sblížení. Účast čelných vládních politiků, ať měšťáckých či sociálfašistických, na protisovětských projevech, podpora, jíž se dostává od vlády emigrantským živlům sovětům nepřátelským, jsou průvodními zjevy nepřátelského zaujetí československé vlády k sovětům.

Nepřátelský poměr k Sovětskému svazu beze sporu přiostří právě u zavřený válečný pakt států Malé dohody, jímž se Československo prostřednictvím Rumunska stává bezprostředním sousedem Sovětského svazu. Rumunsko je známým exponentem imperialistických snah proti sovětům. Tím celá Malá dohoda nabývá otevřeně nepřátelského charakteru proti nim Blízkým spojencem Malé dohody a snad i jejím brzkým členem je Polsko, jehož fašistická vláda i přes uzavřený pakt o neútočení je nepřátelským sousedem Sovětského svazu.

Československá zahraniční politika místo, co by navazováním přátelství dávala možnost exportu svého velikého průmyslu, buduje válečná spojenectví a imperialistické bloky a připravuje obyvatelstvo státu do katastrofy.

Že obchodní spojení se Sovětským svazem má pro Československo velkou důležitost, ukazují poslední výkazy zahraničního obchodu. Zatím co téměř do všech států československý vývoz značně poklesl, do Sovětského svazu stoupá. To dosvědčuje také důvodová zpráva předloženého vládního návrhu o zahraničních úvěrech. Podle zemí byly dosud povoleny záruky a přísliby takto: do Sovětského svazu 68 případů, do Rumunska 4 případy, do Turecka 1, do Polska 2, do Lotyšska 2, do Bulharska 1, do Indie 1, do Argentiny 1 případ. Je tedy vidět, že Sovětský svaz nejvíce od nás odebíral. Podle sdělení ministerstva obchodu byly všechny objednávky odeslané do SSSR řádně a včas zaplaceny.

Nejen statistika, nýbrž i zdravý obchodní rozum ukazuje cestu čsl. exportu. Ale tuto jedinou cestu zatarasuje zahraniční politika pana dr. Beneše. Škoda, že je také Slovan! Sověty činí v různých státech veliké objednávky, z nichž Československo zachytne pouze drobty. Při přátelských stycích se sověty bylo by docíleno zajisté daleko značnějších objednávek v Československu, jež by přinesly zaměstnání tisícům nezaměstnaného československého dělnictva na delší dobu.

Sovětům je ovšem v této době potřebí úvěru, aby mohly své objednávky uskutečniti. Zde by mělo Československo napnouti všechny síly, aby byl vývoz umožněn. Pracující lid Československa stále a stále důrazně žádá o navázání řádných obchodních a diplomatických styků se Sovětským svazem, žádá jeho uznáni de jure i sjednání řádných obchodních smluv. Po úpravě diplomatických vztahů Československa k sovětům volá i otázka vystěhovalectví, která je pro čsl. dělnictvo taktéž velmi naléhavá a důležitá.

Československý pracující lid je rozhodně proti Benešově imperialistické zahraniční politice, politice nepřátelství proti sovětům, je proti jakékoli podpoře kontrarevolučních band ruské emigrace a žádá rozhodně uznání sovětů. Za tyto požadavky je odhodlán bojovati proti nynější zahraniční politice československé vlády, jež přináší rozmnožení bídy a hladu a zostřuje válečné nebezpečí. Toto všeobecné přání lidu vtělili jsme v návrhy, jež předkládáme.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Byly mně podány dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. Hakena a soudr., resoluce sen. Pastyříka, Thoře, Kotrby, Kianičky, Horáka, Slámy a druhů, jakož i resoluční návrh sen. Hakena a soudr.

Žádám o přečtení.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

1. Pozměňovací návrh sen. Hakena a soudr.:

Zákon znějž:

§ 1. Při všech dodávkách zboží čsl. výroby, jež je vyváženo do SSSR, budiž poskytnuta státní záruka do výše 70% prodejní ceny na všechny úvěry do úhrnného obnosu 600 mil. Kč.

§ 2. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři financí a průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.

2. Resoluce sen. Pastyříka, Thoře, Kotrby, Kianičky, Horáka, Slámy a druhů:

Vláda se vyzývá, aby z obnosu 600 mil. Kč bylo také pamatováno na podporování podomáckého průmyslu a řemeslných výrobků, které byly již i před válkou vývozním zbožím jako košikářské výrobky v Morkovicích na Moravě atd. Podporováním vývozu tohoto hotového zboží odstraní se velká nezaměstnanost a bída v tomto kraji usedlých košikářů.

3. Resoluční návrh sen. Hakena a soudr.:

Senát N. S. se usnáší:

Vláda nechť okamžitě přikročí k jednání o uznání SSSR de jure a k sjednání řádných obchodních smluv s tímto státem.

Odůvodnění:

Čsl. vláda dosud nenavázala řádných diplomatických styků s vládou SSSR, aniž uznala Svaz Sovětských Socialistických Republik de jure. Otázka tato není jen aktem politickým, ale požadavkem praktické potřeby vyplývající ze značného množství vystěhovalců z Československé republiky v SSSR.

Podle výkazů zahraničního obchodu republiky Československé rostou obchodní styky s SSSR a do budoucna je to téměř jediné trvalé místo odbytu různých čsl. výrobků.

Většina obyvatelstva volá po tom, aby čsl. vláda už jednou navázala řádné styky s SSSR, což předpokládá sjednání řádných hospodářských styků s tímto největším státem Evropy a jeho uznání de jure Československem.

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové se vzdali slova.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Vzhledem k pozměňovacímu návrhu budeme ve čtení prvém hlasovati nejprve o tomto pozměňovacím návrhu, bude-li zamítnut, budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Námitek proti tomu není? (Námitky nebyly.) Budeme tedy takto postupovati.

Kdo souhlasí s tím, aby příslušný zákon zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Hakena a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s tím, aby osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla tím schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 991, souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 985.

Projednáme nyní:

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednána byla osnova zákona, jímž se určuje pro další léta výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí poskytnuty býti podle II. Hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu. Tisk 991.

Důvody národohospodářské vyžadují, aby uvedená osnova zákona byla vyřízena v době co nejkratší.

Navrhuji tudíž, aby této osnově byla přiznána pilnost, a aby byla projednána řízením zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat a věci této byla přiznána pilnost

Projednáme dále:

3. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se určuje pro další léta výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí poskytnuty býti podle II. Hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu. Tisk 991.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Černý: Není žádných návrhů na textové změny.

Předseda: Kdo souhlasí, aby osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí právě schválená ve čtení prvém, byla schválena také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 985.

Provedeme ještě hlasování o resoluci sen. Pastyříka a druhů.

Žádám pana zpravodaje, aby se o této resoluci vyjádřil.

Zpravodaj sen. Černý: Souhlasím s touto resolucí.

Předseda (zvoní): Kdo tedy souhlasí s touto resolucí sen. Pastyříka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená resoluce sen. Pastyříka a druhů byla tím schválena.

Nyní provedeme ještě hlasování o resoluci sen. Hakena a soudr.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Hakena a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato byla zamítnuta.

Přerušuji jednání a navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této schůzi za účelem

přikázání došlých spisů.

Námitek není? (Námitek nebylo.)

Končím schůzi.

Konec schůze v 10 hod. 35 min.