Projednáme nyní bod další, jímž je:
3. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednána byla osnova štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona pre rok 1933. Tisk 990.
Není pochyby, že s hlediska řádného vedení hospodářství státu je potřebí, aby zpráva rozpočtového výboru o uvedeném usnesení poslanecké sněmovny parlamentně v době nejkratší byla vyřízena.
Navrhuji, aby projednání naznačené zprávy přiznána byla pilnost.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj byl schválen.
Ve smyslu přiznané pilnosti budeme hlasovati ihned ve čtení druhém.
4. Ad 2. Druhé čtení osnovy státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1933. Tisk 976.
Táži se pana zpravodaje, zdali má ohledně státního rozpočtu a finančního zákona nějaké tiskové opravy.
Zpravodaj sen. Stodola: Slávny senát! Prosím opraviť tieto tiskové chyby: V tisku usnesení poslaneckej snemovne (tisk sen. 976) skupina III., Podíl na štátnych daniach, dávkach a poplatkoch, je treba zameniť označení r. 1932 za 1933 a r. 1933 za 1932.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí se státním rozpočtem za rok 1933 jak co do výdajů řádných i mimořádných, jednotlivě i úhrnem, tak i co do příjmů jednotlivě i úhrnem při všech kapitolách, jakož i s celkovým přehledem státního rozpočtu pro rok 1933 u všech kapitol a s jeho sumářem tak, i s opravami p. zpravodajem naznačenými, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím státní rozpočet na rok 1933, jeho celkový přehled a sumář se přijímají podle zprávy výborové také ve čtení druhém s opravami panem zpravodajem navrženými souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 976.
Kdo souhlasí nyní s finančním zákonem, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byl přijat ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím se také finanční zákon, jeho nadpis a úvodní formule přijímají podle zprávy výborové ve čtení druhém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 976.
Budeme nyní hlasovati o resolucích pánů senátorů, jež byly právě panem tajemníkem senátu přečteny.
Kdo souhlasí s návrhem pana generálního zpravodaje, aby přečtené resoluce přikázány byly výboru rozpočtovému, aby tento o nich pojednal a navrhl postoupení jich příslušným ministerstvům, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh se přijímá.
Nyní budeme hlasovati o zprávě rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1931 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Kdo souhlasí s návrhem rozpočtového výboru, aby státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1931 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku byl schválen podle zprávy výborové a aby byl udělen dodatečně souhlas k překročení rozpočtu kapitoly 7., 9., 10. a 17., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačený návrh rozpočtového výboru se schvaluje podle zprávy výborové. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Zbývá ještě hlasovati o prohlášení pana ministra financí, jež učinil ve 189. schůzi senátu dne 8. února 1933 při předkládání státního rozpočtu.
Návrh na odklad hlasování mi podán nebyl.
Dám tedy hlasovati ve smyslu §u 65 jedn. řádu.
Kdo souhlasí, aby bylo schváleno prohlášení pana ministra financí učiněné ve 189. schůzi senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Senát schválil toto prohlášení pana ministra financí.
Tím jsou vyřízeny tyto odstavce dnešního denního pořadu.
Projednáme ještě na konci této schůze odst.
5. Zprávu výborů živnostensko-obchodního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 987) k vládnímu návrhu zákona o dani z elektrických zdrojů záření. Tisk 992.
Zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní je pan sen. Havránek, za výbor rozpočtový sen. Plamínková.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor živnostensko-obchodní, panu sen. Havránkovi.
Zpravodaj sen. Havránek: Slavný senáte! Usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu o daních z elektrických zdrojů záření je součástkou finančního plánu, kterým má býti státní rozpočet na r. 1933 uveden do rovnováhy. U nás je postiženo svícení přímo daní z minerálních olejů u petroleje a benzinu, nepřímo daní z uhlí a vodní síly, potřebné k výrobě elektrické energie a plynu. Světelná zařízení sama dosud u nás zdaněna nejsou. Zdanění elektrických zdrojů světelných je zavedeno v Německu a v Italii. Zdanění toto má zahrnovati nejen světelnou energii, nýbrž i zdroje záření elektrického. Je proto odlišné od podobné daně v Německu a v Italii, kde se zdaňuje pouze energie světelná. Zdanění má býti kombinováno, a to tak, že u žárovek má býti zavedena pevná sazba stupnicová podle wattů, u elektronových lamp 10 Kč za kus. Pro všechny ostatní druhy elektrických zdrojů záření určuje se 25% sazba z ceny prodejné. Spotřeba žárovek v Československu činí asi 71/2 mil. kusů, čili výnos daně by činil skoro 9 mil. Kč. Z uvedené spotřeby činí 57% žárovky od 5 do 40 wattů, 30% žárovky do 5 wattů, necelých 6% žárovky od 40 do 60 wattů a zbytek tvoří žárovky od 75 wattů.
Spotřeba elektronových lamp r. 1932 činila podle odhadu výrobců: Telefunken a Philips 580.000 kusů, Tungsram a přidružené 70.000 kusů, ostatní značky 10.000 kusů, úhrnem tedy asi 660.000 kusů
Poněvadž však spotřeba vůči r. 1931 a 1932, podle něhož odhad byl učiněn, klesla podle sdělení výrobců, dlužno počítati s výnosem asi Kč 7,000.000. Výnos daně z elektronových lamp odhaduje se asi na 2,250.000 Kč, z osvětlovacích uhlíků asi Kč 300.000, z ostatních zdrojů 400 tisíc, celkem by tudíž daň vynesla přibližně asi 10 mil.
O kolik se zdraží elektrické světlo zavedením navrhované daně u žárovek, uvádí důvodová zpráva toto: Žárovka s kovovým vláknem má průměrné trvání asi 1000 hodin. Vezmeme-li za průměr velikosti žárovku 40 wattů, která dává asi 50-55 svíček světla, pak na jednu svíčku a jednu hodinu připadá zhruba 1/50000 částky, připadající na celou žárovku. Kdyby daň z takovéto žárovky činila 1.5 Kč, zdraží se provoz za jednu svíčku po dobu 1 hodiny o 0.003 haléře. Protože žárovka této velikosti potřebuje 0.8 wattů za svíčku a hodinu, stojí elektrický proud na tuto jednotku při ceně proudu 2.70 Kč za kwh 0.216 haléře. Po zdanění žárovek by náklad na kwh činil 0.219 hal., tudíž o necelé 11/2% více. Výnos daně ze žárovek 7 mil., tudíž na hlavu 50 hal., na 4 člennou rodinu průměrně 2 Kč ročně.
Vzhledem k tomu, že rozpětí mezi čistými výrobními náklady a mezi cenami velkoobchodními i detailními je daleko větší než u jiných elektrotechnických výrobků, možno míti za to, že by výrobci a obchodníci mohli bez ohrožení svojí hospodářské základny a bez ohrožení normální rentability investovaného kapitálu, nésti větší část daně, když ne daň celou. Z toho důvodu navrhuje se v zákoně cenová klausule, která by zmocňovala státní správu ke stanovení prodejních cen po slyšení Ústředny obchodních a živnostenských komor a ústř. organisací zájmových.
Jak jsem již řekl, daň tato podle odhadu spotřeby v létech 1931-2 mohla by vynésti státní pokladně sice 10 mil. Kč, poněvadž však podle sdělení výrobců spotřeba v poslední době asi o 25% klesla, dlužno počítati s výnosem asi 7 mil. Kč. Odečteme-li od této částky náklady spojené s vybíráním této daně, možno tudíž počítati s výnosem asi 6 mil. Kč, tedy ne příliš vysokou částkou k poměru na náš 8 miliardový rozpočet.
Je potřebí se nad touto předlohou zamysliti, zejména když se touto daní zavádí nový způsob zdanění, který v podobné formě nebyl v jiných státech dosud zaveden. Jestliže vláda přichází s podobnou předlohou, kterou se na dani mnoho nezískává, pak to musí býti výstrahou všem, kteří jsou pověřeni hospodařením v rámci státního rozpočtu, aby byla zachována co nejpřísnější šetrnost, zejména v položkách neproduktivních a neúčelných.
Bylo by mým přáním, aby tento návrh, s kterým se přichází s novou daní, byl již poslední. Soudím, že není právě doba, abychom stále přicházeli s novými daněmi. Nutno připomenouti, že tento zákon postihnouti má 15 tuzemských továren, z nichž 5 náleží kartelu, světovému syndikátu, a 5 dovozců. Zaměstnanců vykazují tyto továrny 5.700.
Výbor živnostensko-obchodní projednal ve své schůzi dne 22. února tento vládní návrh a doporučuje slavnému senátu, aby jej schválil tak, jak se na tomto usnesla posl. sněmovna.
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pí. sen. Plamínková. Prosím, aby se ujala slova.
Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Navrhovaná daň, jak řekl kolega přede mnou, je kombinovaná. Pro nejrozšířenější elektrické zdroje záření, žárovky, které jsou předmětem lidové potřeby a vyrábějí se v poměrně malém počtu normalisovaných kruhů, navrhuje se pevná sazba stupnicová a je daň rozvržena na 10 sazeb, což se zdá zbytečným komplikováním,
Nejrozšířenější síla žárovek u nás jsou 5 wattové - asi 30% všech v r. 1931 prodaných -. Ty jsou postiženy daní 20 h, tedy mírnou. Od 5 - 40 wattů se prodalo 17% všech prodaných žárovek. Daňové zatížení těchto žárovek snížila poslanecká sněmovna z navržených 1.50 Kč na 1.20 Kč. Jsou tedy zatíženy asi 17 proc. prodejní ceny. Ostatní žárovky pak asi 25% ceny, reklamní elektronové lampy 10 Kč za kus; zbývající zdroje elektrického záření jsou zdaněny 25% prodejní ceny.
K tomuto rozvržení musím podotknouti, že návrh zákona ve své formulaci není dosti jasný. V §u 1 odst. 1. je řečeno, že dani podle tohoto zákona jsou podrobeny elektrické žárovky mimo uhlovláknové, a ve 4. odstavci je řečeno: ostatní elektrické zdroje záření, na př. žárovky uhlovláknové.
Tedy v prvním odstavci jsou zdánlivě vyloučeny, a ve čtvrtém jsou daní postiženy. To je ovšem jen zdánlivá chyba, neboť jsou vyloučeny ze zdanění podle počtu wattů, podle síly, ale jsou postiženy daní podle ceny prodejní.
Ale dnes, prosím, jsem se dozvěděla, že se tomu různému seskupení do 4 odstavců v § 1 zdrojů elektrického záření nerozumí, a že se zdá zákon úplně nesmyslný. Nevím, je-li možno a nutno, protože je to skutečně jenom formální nejasnost, nikoli věcná chyba, aby při druhém čtení tuto věc napravili.
Vládní návrh postihoval daní 25% též lampy röntgenové. Uvážíme-li jejich význam v lékařství a jejich vysokou prodejní cenu (6.000 - 24.000 Kč), uvítáme s povděkem, že byly vyňaty ze zdanění, které by nutně znamenalo další zdražení již dnes velmi nákladných vyšetřování. Rozpočtový výbor zdůrazňuje, že si nepřeje, aby zdanění bylo rozšířeno na tento zdroj záření jakoukoli formou.
Daň má platiti výrobce. Důvodová zpráva praví, že rozpětí mezi čistými výrobními náklady a mezi cenami velkoobchodními i detailními je daleko větší než u jiných elektrotechnických výrobků a že možno míti za to, že výrobci a obchodníci bez ohrožení svojí hospodářské základny a normální rentability investovaného kapitálu mohou nésti větší část daně, když ne daň celou.
Drobní nekartelovaní výrobci však popírají tuto možnost. § 16 osnovy vyhrazuje vládním nařízením možnost stanoviti nejvyšší prodejní ceny po slyšení ústředny obchodní a živnostenské komory a ústředních orgánů zájmových. K této věci byla přijata výborem resoluce.
Výroba je soustředěna do 15 tuzemských továren, z nichž 5 náleží kartelu (světovému syndikátu). Mimo to v úvahu přichází 5 dovozců. Zaměstnanců vykazují příslušné naše továrny 5.700 osob.
Ceny zboží dováženého a vyváženého jsou ve značném nepoměru. Výbor se usnesl, aby zboží, jež tento zákon postihuje (s výjimkou uhlíků), bylo označeno zemí původu (s použitím zmocnění zákona v § 9, odst. 4, event. § 41, odst. 2, zák. č. 111 z r. 1927).
Určité námitky se strany výroby vyvolal § 3, odst. 3., že daň je splatna do konce příštího měsíce za veškeré, v jednom kalendářním měsíci provedené poplatné úkony a žádali o prodloužení do 3 měsíců z ohledu na malé továrny. Po úvahách uznáno, že zde jde o systém sledovaný již v zákoně o dani z lihu a v zákoně o dani z droždí a že lhůta proti těmto zákonům jest již prodloužena; další prodloužení není odůvodněno zkušenostmi.
Výnos daně ze žárovek, počítáme-li, že i nejsilnější žárovky-jsou předmětem nutné osvětlovací potřeby, je rozpočten na 7 mil. Kč ročně (výnos celého zákona 10 milionů Kč). Připadalo by tedy zatížení na hlavu 50 hal. ročně, kdyby daň měl nésti konsum, proti čemuž se výbor vyslovil, pokud jde o žárovky lidové potřeby.
Jinou otázkou jsou náklady na administraci. Poněvadž jde o obmezený počet výrobků, zatížení úřadu nebude snad velké, ač agenda jistě se rozroste zejména rekursy a povinností vraceti daň, nebo ji přenášeti podle § 5, dále dozorem podle § 6 nad všemi podniky nejen výroby, ale i prodeje a poskytováním pomoci podle § 11. Zákon znamená nové administrativní zatížení výrobců i obchodníků prodávajících předměty dani podrobené, vyplývající z povinnosti míti stvrzenky o zaplacené dani, eventuelní hlášení důchodkovému kontrolnímu úřadu.
Pro ulehčení nových povinností bylo by žádoucno, aby prováděcí nařízení, jemuž se ponechává v zákoně značné pole, dbalo při § 5 toho, aby intenci zákona co nejlépe bylo vyhověno, a podrobnosti o zápisech podle § 9 byly žádány co nejhospodárnější, jakož aby zmocnění dané § 14, odst. 3., bylo užíváno se všemožným ohledem k poplatníkům.
Rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění, na kterém se usnesla poslanecká sněmovna, jak je uvedeno v sen. tisku č. 987.
Dále doporučuje výbor, aby slavný senát přijal resoluci tohoto znění:
Vládě se ukládá, aby působila k tomu, by zatížení daňového podle zákona o dani z elektrických zdrojů záření nebylo využito ke snížení mezd a platů sjednaných kolektivními smlouvami, ani ke zvýšení prodejních cen žárovek lidové potřeby.
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.
Navrhuji lhůtu řečnickou v trvání 10 minut. Jsou námitky? (Sen. Mikulíček: Podávám námitky. Navrhuji, aby řečnická lhůta byla neobmezená!)
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem předsednictva, aby lhůta řečnická byla 10 minutová, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento byl přijat. (Výkřiky.)
Uděluji slovo panu sen. Thořovi.
Sen. Thoř: Vážený senáte! V poslední době jsou nám předkládány návrhy zákonů, které drtivě působí na psychologii nejen postižených poplatníků, ale i širokých vrstev lidových. Přichází se s návrhy na zdanění předmětů, které jednak třeba v jiné formě zdaněny již jsou, aneb které by zdaněny býti neměly. V našem státě nebudeme míti téměř nic, co by nepodléhalo několikanásobnému zatížení a můžeme očekávat, že vynalézavostí min. financí dojde se na zdanění klik, rohožek, košťat, vařeček, pokliček a jiných v domácnosti potřebných předmětů. (Sen. Nentvich: Klik politických také?) Také. Ty budou asi nejvíce vynášet. V tomto směru je min. financí neobyčejně vynalézavé, a musíme se divit nejen této iniciativě, ale i odvaze, když s podobnými návrhy přichází.
Jmenované ministerstvo nesmí se divit, když tyto zdaňovací návrhy jsou nejen oposicí, ale i širokou veřejností, a dokonce i jednotlivci vládní majority posuzovány jako konec veškeré moudrosti. Právem se ptají, jsou-li navrhovatelé při zdravém rozumu. Vždyť i vládní člen senátu v rozpočtovém výboru se tázal, nejde-li o lidi úchylné.
V důvodové zprávě se sice tvrdí, že daň ze žárovek je již zavedena v Německu a v Italii. Ale copak musíme kopírovat vždy po těchto stránkách cizinu a nekopírovat ji také v otázkách jiných, pro poplatníky příznivých? U nás máme již dosti toho, co má cizina, ale cizina nemá to, co máme zase my. Jistě že s takovým počtem různých daní, dávek, přirážek a jiných podobných povinností se nemůže pochlubiti žádný jiný stát. A právě Italie, která má sice zavedenou také daň ze žárovek, vyšla před nedávnou dobou svému poplatnictvu vstříc takovým způsobem, že pro nás se to zdá zázrakem. Byly tam poskytnuty poplatnictvu hromadné slevy až 50%, o něž musí u nás poplatník i při 100% předanění žádat a není-li dosti versírovaný, ani pak slevy nedocílí. Zde je podstatný rozdíl v daňové otázce ciziny od daňových povinností našich, ale po této stránce cizinu již nekopírujeme.
Celá žárovková daň má vynést cca 10 mil. Kč, ovšem pouze v hrubém příjmu. Odpočítáme-li výdaje administrativní, spojené s předpisováním, vybíráním, vymáháním a hlavně kontrolou, která bude jako obyčejně prováděna ne tak v zájmu státu, jako více v zájmu kontrolorů, kteří, aby se uplatnili, budou kontrolovat, vynalézat, jen aby se ukázali potřebnými a nutnými, pak pro státní pokladnu toho mnoho nezbude. Počítá-li se již v rozpočtu s příjmem této daně 10 mil. Kč, pak tato výše je přeceněna a již tím nenalézá se rozpočet v rovnováze. Máme-li v republice více jak 15.000 obchodů, zabývajících se prodejem žárovek a podobných těles, pak nesmí býti přehlíženo, že tu budou s prováděním tohoto zákona značné výdaje, které mohou pohltiti polovinu příjmu. Stojí pak zbývající, pro státní pokladnu nepatrný obnos za přijetí tohoto zákona?
Tato daň ze žárovek, když již min. financí s ní přišlo a o ni usiluje, mohla býti ve své -konstrukci jinak založena a pro státní administrativu neobyčejně zjednodušena. Mohla býti prostě paušalována. V republice máme celkem, počítaje v to i dovozce, 15 výrobců a jsem jist, že by byli výrobci na tento paušál jistě přistoupili. Tak by stát přišel daleko lépe k žádanému obnosu, obchodníci a živnostníci mohli býti ušetřeni všech v návrhu zákona skrytých šikanů. Neboť několikrát se v osnově zákona uvádí, že je zmocněna vláda nebo úřady, aby to neb ono upravily nařízením. Mluví tak § 1, odst. 3, § 2, odst. 7, § 16, odst. 1 atd. samé zmocnění.
Snad by bylo jednodušší, aby se udělal zmocňovací zákon, jímž by vláda měla volnost upraviti všechno sama, jak chce.
Navrhovaná daň je vylíčena tak nevinně, že vypadá jako pravé dobrodiní. Tvrdí se, že toto zvýšení nic neznamená, protože je celkem daň nepatrná, ale těch nepatrností se nakládá stále víc a více, že z toho je dosti značné, těžké břemeno. Staré přísloví praví, že stokrát nic umořilo osla. Důvodová zpráva je tak povrchně zpracována, že každý, kdo není dostatečně informován, musí soudit, že rozdíl ceny mezi nákupem a prodejem jde plně k dobru prodávajících, takže z tohoto obchodu nepoměrně těží, a je obava, aby příliš neztloustli. Mám zde kalkulaci výloh, spojených s prodejem, a tu zisk jeví se poněkud jinak.
Obchodník dostane od kartelované firmy na odebrané zboží 25% rabatu. Větší rabat dostane jenom tehdy, když odebere nejméně 5000 žárovek. Takové odběratele u výrobců máme v republice celkem jenom 2, jak mně bylo sděleno z kompetentních míst. Z toho zaplatí: daň při odběru 3%, obratová daň při prodeji 3%. Stojí-li žárovka 7 Kč, pak těch 21 hal. nikdo už nedá a je zde zkrátka kulatá cena a obchodník nese tak v prodeji ztrátu těch 3%, to je tedy už 6%. Porto a obal 2 až 4%; manco - poněvadž je to choulostivé zboží, které při nepatrném nárazu podléhá ihned zkáze - počítá se dosti malé, 1/2%. Odběrateli, který vezme větší množství žárovek - to jsou kavárny, hostince, veřejné místnosti - dává se slevy až 10%, ale počítejme v tomto případě 5%, tedy průměrnou slevu. Dále je nájem, dávky, daň důchodová, daň z příjmů, nemocenské a pensijní pojištění, reklama atd. - můžeme počítati opět 5%, tedy činí všechny výdaje 18.5 až 20.5%, takže se pracuje asi se 6.5 až 4.5% zisku.
Když se o této věci jednalo v rozpočtovém výboru, bylo poukazováno, že prý domácí výrobci poskytují daleko větší rabat, až 35%. Jenže, jak sám pan ministr financí musil doznat, jde zde o podřadnější druh zboží, které se prodává také za nižší cenu; dostanete v prodeji žárovky za 6, 6.50 Kč, ale i za nižší cenu. Z toho je vidět, že obchodníci, kteří se zabývají prodejem tohoto zboží, nemají takové zisky, jak by se mohl mnohý z důvodové zprávy domnívati. (Místopředseda dr. Heller převzal předsednictví.)
Zde měla již důvodová zpráva objektivně uvést tuto kalkulaci, kterou si mohla snadno opatřit u každého obchodníka, zboží toto prodávajícího, aby podezření nezměrných zisků odpadlo. Z celého návrhu zákona lze pak poznat bezradnost finančních úřadů a bylo by již na čase, aby nejistotě ministerstva financí a také nejistotě poplatníků byl učiněn konec. Nové daně vyžadují nové úřední síly a tak rozšiřuje se počet těch, kteří jdou na účet státní pokladny.
Je samozřejmé, že s takovými návrhy strana naše souhlasiti nemůže a musíme hlasovati proti tomuto zákonu. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Heller (zvoní): Slovo dále má pan sen. Mikulíček.
Sen. Mikulíček: Vážení pánové! V důvodové zprávě je uvedeno, že nově zaváděná daň z elektrického záření je součástí finančního plánu. Chybí-li dnes pro to hospodaření celé stamiliony korun a činil-li, jak jsem již uvedl při rozpočtu v hospodaření na r. 1931 deficit 2 miliardy, bude daleko větším deficitem končiti r. 1932, a není naděje na zlepšení v r. 1933. Tento předložený návrh zákona je skutečně takovou pitominkou, jak řekla pí. referentka p. min. radovi Kalusovi, když bylo včera přerušeno jednání o této předloze a když tato paní referentka dokazovala: kdyby tento vládní návrh aspoň vynesl 100 anebo 150 milionů, pak vám do toho nikdo nemukne, ale my jsme jenom proti tomu, že je to taková pitominka, taková komedie, která nevynese do státní pokladny nic a nadělá více rozruchu nežli užitku pro státní pokladnu. Osud tohoto vládního návrhu je zvlášť za jímavý a podobný osud málokterý vládní návrh stihl. Třikráte se scházel rozpočtový výbor k projednání této předlohy. Vy jste byli svědky, kdo jste členy rozpočtového výboru a i kdo čtete noviny, že sám poslanec vládní v první den projednávání tohoto vládního návrhu prohlásil, že ve vládě sedí lidé úchylní, na druhý den prohlásil, že vláda nemá rozumu.
Promiňte, vážení pánové a dámy, to jsou z úst vládního zákonodárce velmi závažné výroky. Když to řeknu já, jako zásadní oposičník proti právnímu řádu a státnímu útvaru jako ochránci právního řádu, je to něco jiného, než když to řekne příslušník vládních stran. Proč? Poněvadž podle platných norem lidé, kteří jsou úchylní a nemají rozumu, patří pod sekvestra. Lidé úchylní a bez rozumu nemohou rozhodovati o činnosti desítek tisíců policajtů, četníků, vojska, ti nemohou rozhodovati o osudech 15 milionů lidí, obývajících tento stát. To je ohromně důležitá věc. Buď jedno nebo druhé
Buď jsou úchylní pánové ve vládě, anebo jsou úchylní a bez rozumu jednotliví činitelé vládní koalice. To chci zde vyzdvihnouti a připomenouti, že tento předložený vládní návrh skutečně je důkazem, že se mele z posledního. Byly návrhy: Zdaňte klece na kanáry, zdaňte kanáry samy, dokonce se v rozpočtovém výboru vyslovily návrhy: Zaveďte liebescetle! Ve vyhledávání zdrojů pro uhrazení státních potřeb jde se již takhle daleko.
Pánové si stále vykládali: Jsme ostrovem klidu a pořádku. Před 3 roky se mluvilo: jsme ostrovem klidu, pořádku a blahobytu. Půdy tu není méně, továren tu není méně, finančního kapitálu tu rovněž není méně, zvláště když jste ho zadrželi devisovým opatřením. V čem tkví tedy příčina toho, že je potřebí sáhati k něčemu takovému, co nadělá daleko více rozruchu mezi občanstvem, než přivodí užitku státní pokladně?
Elektřina je ohromná věc. Každý, kdo má příležitost jí použíti, musí si to chváliti a nemůže se vrátiti zpět k poměrům, kdy se svítilo loučí, petrolejovou lampou. Kdo má zařízen motor na řezání řezanky v hospodářství nebo na pohon cirkulárky nebo čehokoli jiného, nechce se vrátiti zpět, ale je potřebí i při takovéto příležitosti vyzvednouti, že i tento objekt elektrické energie stává se objektem lichvy. Jak to vypadá, když znám spoustu vesnic, kde rotníci a živnostníci mají vypjaté elektrické vedení, vypínají elektrické měřidlo a svítí znova po starosvětsku, protože lichva s elektrickou energií jim znemožňuje zaplatiti, co se od nich žádá. A vy z vládních stran právě byste měli na ty věci přísně dohlížeti. Jak je možno, že ta elektrárna jednomu velkému podnikateli dodává proud za 60 hal., a druhému za 3.60, ačkoli je vyráběna na jednom stroji a běží po jedněch drátech? Něco jiného je, když si někdo koupí šaty za 150 Kč a jiný chce hodnotnější za 750 Kč, pětkráte tak drahé, to vidí, jak na ně sáhne. Tomu nemohou nijak konsumenti, ať jsou z řad našich, socialistických, klerikálních, agrárních, či jakýchkoli nijak porozuměti.
A teď ještě k tomu zavádíte zdražení žárovek. Myslíte, že ten projektovaný propočet, že to vynese tolik a tolik milionů, že vás nezklame? Lidé jsou už dnes otráveni lichvou elektráren a teď ještě, aniž by přezkoumali, o kolik jim to zdraží ke svícení, řeknou: S pánem bohem, vytáhneme starou lampu, vypucujeme cylindr a budeme svítit jako svítila naše babička nebo prababička před 60 lety. Tak vypadá hospodářská politika této koalice a toho státu. Skutečně v pravém slova smyslu tonoucí se chytá břitvy. Bude-li ta břitva tupá, udrží se, bude-li ostrá, utone. Jeden člen rozpočtového výboru z luďácké strany chválil tuto předlohu a pravil: Označujete nás za stranu reakce a tmy a my vítáme tuto předlohu, poněvadž jí bude rozšiřována tma. Jsem hotov.
Místopředseda dr. Heller (zvoní): Dále má slovo pan sen. Kindl.
Sen. Kindl: Jelikož vím, že zde mluvit je házení hrachu na zeď, vzdávám se slova.
Místopředseda dr. Heller: Slovo má paní sen. Stejskalová.
Sen. Stejskalová: Rovněž se vzdávám slova.
Místopředseda dr. Heller: Slovo má dále pan sen. Hlávka.
Sen. Hlávka: Já taktéž.
Místopředseda dr. Heller: Uděluji slovo panu sen. Fidlíkovi.
Sen. Fidlík: Také se vzdávám slova.
Místopředseda dr. Heller: Uděluji slovo k doslovu zpravodaji za výbor živnostensko-obchodní, panu sen. Havránkovi.
Zpravodaj sen. Havránek: Vážený senáte! Jistě že daň, kterou zavádíme, není právě v nynější době, kdy si všeobecně naříkáme na přílišné zdanění, nejvhodnější. Jak jsem již řekl v úvodu, sám výnos této daně je tak minimální, že by se snad bylo mělo ještě před tím, než byla jako vládní návrh předložena, uvažovati, nedal-li by se takový výnos nějakým jiným způsobem získati. Je jisté, že populární tato daň právě není, ale vzhledem k tomu, že je součástkou finančního plánu, že s ní ministerstvo financí počítá, že se o ní již usnesla posl. sněmovna a že byla také schválena v obou výborech v senátě, jak živnostenském, tak rozpočtovém, doporučuji, aby byla schválena i plénem senátu. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Heller (zvoní): Dámy a pánové, račte zaujmouti místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením posl. sněmovny, tisk 987.
Dále je na pořadu jednání:
6. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednána byla osnova zákona o dani z elektrických zdrojů záření. Tisk 987.
Důvody finanční vyžadují, aby uvedená osnova zákona byla vyřízena v době co nejkratší.
Navrhuji tudíž, aby této osnově byla přiznána pilnost, a aby byla projednána řízením zkráceným.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijata věci této byla přiznána pilnost.
Budeme tudíž hlasovati ihned ve čtení druhém.
7. Ad 5. Druhé čtení osnovy zákona o dani z elektrických zdrojů záření. Tisk 987.
Táži se pana zpravodaje za výbor živnostensko-obchodní sen. Havránka a paní zpravodaje za výbor rozpočtový sen. Plamínkové, zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Havránek: Není žádných změn.
Zpravodaj sen. Plamínková: Nenavrhuji žádné změny.
Místopředseda dr. Heller: Kdo souhlasí, aby osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí, právě schválená ve čtení prvém, byla schválena také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, a to souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 987.
Budeme nyní hlasovati o tištěné resoluci, navržené rozpočtovým výborem, tisk 992.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato je přijata.
Přerušuji další projednávání pořadu schůze.
Prosím o přečtení, co bylo mezi schůzí tiskem rozdáno.
Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):
Tisk 992. Zpráva výboru živnostensko-obchodního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o dani z elektrických zdrojů záření (tisk 987).
Zápisy o 193. a 194. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 20. února 1933.
Místopředseda dr. Heller (zvoní): Dovolenou dal jsem na dnešní schůzi sen. Doudovi, Hajníkové, Langrovi a Pilzovi.
Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 1. března 1933 o 1/210. hodině s
pořadem:
1. Zpráva výborů živnostensko-obchodního, zahraničního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 985) k vládnímu návrhu zákona, jímž se určuje pro další léta výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí poskytnuty býti podle II. Hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu. Tisk 991.
2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednána byla osnova zákona, jímž se určuje pro další léta výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí poskytnuty býti podle II. Hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu. Tisk 991.
3. Zpráva imunitného výboru o žiadosti krajského súdu v Chustu zo dňa 25. novembra 1932, č. j. Nt V 25/32/3, aby senát dal súhlas k trestnému stíhaniu sen. Lokotu pre prečin §u 15, bod 1. zákona č. 50/1923, prečin §u 15, bod 2. zákona č. 50/1923, prečin §u 14, bod 3. zákona č 50/1923, priestupok §u 46 zák. čl. XL/1879, priestupok §u 15, bod 4. zákona c. 50/1923, prečin §u 2, 3, odst. II., čís. 2 zák. čl. XLI/1914 a prečin §u 14, bod 1. zákona č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. 7579/32 preds.). Tisk 983.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich.
Končím schůzi.
Konec schůze ve 22 hod. 16 min.