Ke kap. 11:

48. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se stanoví, aby všichni malozemědělci a pracující lidé vůbec, poškození živelními pohromami, dostali okamžitě celou náhradu za živelní škody. Každé podporování velkostatkářů a bohatých sedláků, jakož i bohatých osob vůbec z veřejných prostředků budiž zakázáno.

49. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, jímž se zakazuje jakékoli zabírání polních a lesních cest a každý zákaz jejich užívání.

50. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se zavede bezplatné sociální a živelní pojištění malozemědělců na účet kapitalistů a státu.

51. Vládě se ukládá, aby ihned zavedla režijní tarify pro dovoz uhlí a hospodářských potřeb pro malozemědělce, jakož i dodávání jim ušlechtilých semen a umělého hnojiva za režijní cenu ze státních veřejných podniků.

Ke kap. 12:

52. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se stanoví okamžité a bezplatné zaknihování přidělené půdy zemědělcům a bezplatné používání obecních, okresních a státních, jakož i velkostatkářských pastvin pro domkáře a malorolníky. Při tom budiž výslovně zakázáno vybírání úroků z obnosů, které drobní zemědělci nezaplatili, a obzvláště za dobu od přídělu do skutečného převzetí půdy.

Ke kap. 14:

53. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, jímž se upraví pracovní a služební poměry dělníků, zaměstnaných ve státních dolech a podnicích k získání a zpracování radia. Návrh budiž vybudován na těchto zásadách:

1. 6 hod. doba pracovní bez zkrácení dosavadních úhrnných (týdenních či měsíčních) mezd, 4 hod. práce pro ženy a mladistvé dělníky, rovněž bez zkrácení mezd nebo platů, a okamžité jejich přesazování z práce, ohrožující život nebo zdraví, na jinou práci v závodě, zdraví neohrožující.

2. Pravidelná kontrola závodních zařízení důvěrníky dělnictva.

3. Pravidelná lékařská prohlídka dělníků ohrožených smrtí radiem, jakož i bezplatné léčení onemocnělých dělníků a dělnic v sanatoriích.

4. Měsíční placená dovolená.

5. Poskytnutí pracovního oděvu a nutných ochranných prostředků zdarma.

6. Plné pensijní požitky ve výši posledně dosažené mzdy po uplynutí 10 služebních let.

7. 50% zvýšení mezd všem dělníkům a zaměstnancům státních radiových podniků a zaopatřovacích požitků provisionistů, jakož i jejich rodinných příslušníků.

8. Přesazení každého dělníka z práce životu nebezpečné, po třech měsících vždy na následující tři měsíce na jinou práci v závodě, zdraví neohrožující.

9. Započítání veškerého času nutného pro úkony na ochranu zdraví dělníků (lázně) atd. do pracovní doby.

Ke kap. 16:

54. Ceny za jízdenky dělnické a žákovské nesmí v žádném případě býti zvýšeny, Příslušné kroky ministerstva železnic nebo jiných železničních úřadů, směřující k takovému zvýšení, pozbývají platnosti.

55. Vláda se vyzývá, aby uložila ministerstvu financí, aby vybralo na dlužných daních od zámožných 70,000.000 Kč, kterých budiž použito na vyplacení nouzové výpomoci všem zaměstnancům čsl. státních drah, kteří nemají vyššího ročního příjmu než 24.000 Kč.

Ke kap. 17:

56. Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, jímž se zavádí 7 hodinová doba pracovní na státních železnicích, při čemž celková pracovní doba pro personál jízdní, staniční a strážní nesmí překročiti měsíčně 162 hodiny. Propouštění, předčasné pensionování, omezení práce a práce přes čas jsou zakázány, platy zůstanou zachovány na současné výši, včetně přídavků za práci prémiovou, akordní, paušály a přídavky všech druhů.

57. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, podle něhož obdrží všichni nezaměstnaní zimní výpomoc ve výši 100 Kč pro svobodné a 200 Kč pro ženaté a živitele rodiny.

58. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se ruší všechna ustanovení §u 82 živn. řádu a nahrazují se zněním:

"Zaměstnavatel nesmí v žádném případě propustiti dělníka bez výpovědi před uplynutím doby, pro kterou byl na práci zjednán, anebo kterou určuje zákon nebo kolektivní smlouva. Výpovědní lhůta u dělníků činí nejméně 14 dnů, u soukromých zaměstnanců nejméně 3 měsíce."

59. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se zakazuje propouštění členů, náhradníků a kandidátů i členů volebních komisí do závodních rad a výborů, stejně jako důvěrníků dělnictva, volených na schůzích osazenstva jednotlivých oddělení, bez souhlasu dělnických voličů.

60. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se zrušují všechny výjimky zákazu noční práce žen a mladistvých dělníků, jakož i všechny výjimky ze zákazu práce dětí.

61. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se pracovní doba snižuje na 7 hodin denně a 40 hodin týdně; v hornictví, hutnictví a v závodech s nepřetržitým provozem na 6 hodin denně a 36 hodin týdně, to vše s plným vyrovnáním mezd a platů.

62. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se zakazují všechny srážky z mezd a platů z důvodů tvrzeného poškození nebo z důvodů disciplinárních, jakož i všechny druhy závodních pokut vůbec, stejně jako srážky z dovolené za neodpracované dny pracovní.

63. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se upravují pracovní poměry mládeže dle těchto zásad:

1. Pracovní doba mládeže do 18 let nesmí býti v žádném případě delší než 8 hodin denně bez zkrácení dosavadních úhrnných mezd.

2. Noční práce mládeže se bezvýjimečně zakazuje.

3. Mladiství dělníci musí dostat každoročně 4 týdenní placenou dovolenou.

4. Práce mládeže v sobotu odpoledne se zakazuje. Vyučovací hodiny na pokračovacích a jiných školách pro učně a mladistvé dělníky musí býti bezpodmínečně v době pracovní a doba ztrávená ve škole musí býti do pracovní doby započítána a plně placena.

5. Učňů nesmí býti použito k jinému zaměstnání než ku práci živnostenské, pro kterou byli přijati.

6. Všichni mladiství dělníci musí býti pojištěni jako dělníci dospělí.

64. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se určí stejné aktivní i pasivní právo volební pro mládež při volbách do závodních výborů a rad, při volbách politických, při volbách do všech dělnických institucí atd., jako mají dospělí. Dále neomezené právo stávkové, koaliční a shromažďovací spolkové, a vůbec ničím neomezené práv o na politickou činnost pracující mládeže. Nesmí býti zakazována účast mládeže na stávkách, na demonstracích, projevech a v dělnických třídních bojích vůbec, ani činnost mládeže ve sportovních, tělovýchovných a kulturních organisacích proletářských, při trampingu, výletech a pod. Nesmí býti zakazována ani omezována účast proletářských dětí na třídním boji, na průvodech, tvoření skupin, dětských proletářských časopisů, táborů, na pomoci při stávkách atd.

65. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se zrušují čelední řády.

66. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, jímž se ruší § § 144 až 148 o přerušení těhotenství a podobná zákonná ustanovení a který by obsahoval zásady péče o ženy v mateřství a děti, jak jsou obsaženy v návrhu zákona Volného sdružení lékařů a právníků "osvobozené mateřství" v Praze, který byl dodán všem klubům a vládě.

67. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů vypsala volby do všech soc. poj. ústavů, prováděné na základě všeobecného, stejného, přímého, tajného a poměrného práva volebního všech pojištěnců.

68. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, jímž se stanoví nová lhůta pro přihlášky válečných poškozenců k nabytí nároků na důchod.

69. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona o státní podpoře stavebního ruchu, jenž by umožňoval co nejrychlejší opatření laciných a zdravých bytů pro pracující nemajetné vrstvy.

70. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona o povinném zaměstnání válečných poškozenců ve veřejných a soukromých službách, jenž by byl ve shodě s požadavky organisací válečných poškozenců a Svazu státních zaměstnanců - invalidů.

71. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona o ochraně nájemníků, vybudovaný na těchto zásadách:

1. Nájemné ve všech chráněných domech pro nemajetné nájemníky nesmí v žádném případě být zvýšeno; v nových domech musí býti přiměřené.

2. Dělníkům, zřízencům a malým úředníkům budiž poskytnuta taková ochrana nájemníků, aby ze svých bytů nemohli být vypovězeni.

3. Těm, kteří nemají bytů chráněných ochranou nájemníků, jsou bez bytu nebo bydlí špatně, budou státem opatřeny zdravé byty za vyhovujících podmínek.

4. Stávkující, vyloučení a nezaměstnaní neplatí činže.

72. Bude-li zamítnuta naše resoluce o ochraně nájemníků, navrhujeme:

Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, který by určoval povinnost státu a obci platit nájemné za nezaměstnané, stávkující a vyloučené dělníky.

Ke kap. 21:

73. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se zrušují všechny daně drobných živnostníků, kteří nemají vyššího příjmu než 18.000 Kč ročně.

74. Bude-li zamítnuta naše resoluce o zrušení daní drobných živnostníků, navrhujeme:

Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se zavádí tříleté bezúročné příročí pro drobné živnostníky, jejichž roční příjem nepřesahuje 18.000 Kč, takže by tito po jmenovanou dobu nebyli povinni platiti daně.

75. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů učinila všechna opatření k tomu, aby byla zrušena domovní daň třídní, daň činžovní u všech vlastníků domků a malých zemědělských hospodářství, jejichž roční důchod nepřesahuje 16.000 Kč.

76. Vládě se ukládá, aby předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se zrušuje daň srážková ze mzdy a platů a mzdy do 23.556 Kč se osvobozují od placení každé daně.

77. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se ruší reparační platy a všechny platy za válečné a poválečné dodávky a úspor bude použito na přímou podporu nezaměstnaných.

78. Ministru financí se ukládá, aby neprodleně učinil všechny kroky k tomu, aby dělníkům a zaměstnancům vůbec nejpozději do konce března 1933 byly bezpodmínečně vráceny všechny přeplatky na daních za rok 1932, případně za léta předchozí.

79. Vládě se ukládá, aby odepsala daně za všechna uplynulá léta všem drobným zemědělcům a malým rolníkům, jejichž roční důchod nečiní 16.000 Kč, a aby v takových případech kde nedoplatky daňové byly vtěleny do knih, byly tyto na účet finanční správy vymazány.

80. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se ruší všechny daně zemědělců, kteří nemají vyššího příjmu než 16.000 Kč ročně.

81. V případě zamítnutí naší resoluce o úplném zrušení daní drobných zemědělců navrhujeme:

Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, kterým se placení daně pro zemědělce s příjmem do 16.000 Kč ročně zastavuje na 3 roky.

82. Pro případ, že budou zamítnuty všechny naše předchozí resoluce o zrušení daní drobných zemědělců, navrhujeme:

Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. návrh zákona, jímž se zavádí pro zemědělce s příjmem nižším než 16.000 Kč ročně tříleté bezúročné příročí, po kteroužto dobu nejsou zmínění zemědělci povinni platiti daně.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo gen. zpravodaji rozpočtu, panu sen. Stodolovi.

Gen. zpravodaj sen. Stodola: Slávny senát! V prejavoch našich rečníkov vidím mnoho pravého presvedčenia mravného obsahu, mnoho oprávnenej ustarostenosti o osudy nášho národa, nášho štátu. Tak mnoho duševného vzletu bolo v tých rečiach, tak mnoho smelej koncepcie, tak mnoho dobrej vôle a to vo vyššej žertve až na úkor svojich vlastných straníckych záujmov. Vidno, že všetkých rečníkov zachytila spoločná duševná snaha po tom šľachetnom jednotnom cieli: slúžiť pospolitosti, slúžiť vlasti. Každý hľadel dokázať, že nie paliatívne nútno pracovať, ale že treba ísť na koreň najťažších problémov dnešných, že dnes potrebujeme ľudí, ktorí tvoria a nie, ktorí sa potierajú.

Bola to debata opravdivej hospodárskej demokracie, lebo jej smernica išla v smere zveľadenia pudu voľnosti, citu zodpovednosti a myšlienky potreby súvislosti s celkom.

Slávny senát! Stojíme ešte vždy v ťažkých hospodárskych pomeroch; či je to ešte vždy kríza a či je to už depresia dľa konjunkturálnych ústavov, to nemení na veci. Ja bych dnešný hospodársky stav sveta pomenoval likvidáciou krízy, ktorá ale môže byť krutejšia než ona sama. Jedno je isté: rezervy všade sa trovia, žije sa zo substancie; vidíme, čo sa robí okolo nás.

Vieme, že kreditová panika 1931 zapríčinila, že 40 zemí, aby zabránilo inflácii, zmenšilo zakupovanie cudzích valút. Táto valutová blokáda zapríčinila obchodnú blokádu. Keď prestane menová blokáda, prestane aj nebezpečie autarkie.

Vláda mala ťažký úkol zmenšiť položky rozpočtu. U nás dnes celá sústava hospodárskych čísiel podobá sa hospodárskemu stroju, ktorý sa má zmenšiť na menší rozmer, ale kde ešte nie sú všetky kolečká predimenzionované a preto do seba riadne nezasahujú. Vláda riešila tento problém dľa daných možností svedomito, bez ohľadu, či stane sa populárnou alebo nie.

Slávny senát! Moje slová sú posledným prejavom parlamentárnym na ťažkej ceste nášho rozpočtu. Prajem mu, aby svoju významnú misiu úspešne skončil. Známy štátnik Cavour dobre riekol, že absolutistický ministerský predseda rozkazuje, konštitucionelný presvedčuje. Nemusím riecť, kam patrí náš ministerský predseda so svojím kabinetom.

Jeden celý rok bude náš rozpočet pre našu hospodársku nosnosť, pre našu hospodársku štruktúru, pre náš hospodársky život ideológiou, koľajou, smernicou. Základný tón nášho rozpočtu je striezlivosť. Je to ináč aj hlavný rys osobnosti nášho min. predsedu. Všetky naše aktíva odhadnuté sú opatrne. Rozpočet robí dojem pravdivosti, priehľadnosti a solídnosti.

Významná bola spolupráca všetkých ministrov jednotlivých odborov a predovšetkým pána ministra financií, ktorý skutočne za jeho svedomitú prácu nezaslúžil tie osobné nápady. Konečne prestal viac menej rezortný partikularizmus a dialo sa všetko z najvyšších hľadísk celku v smerniciach známych náhľadov pána prezidenta a predsedu Švehlu.

Je pravda, že stále sa hľadajú mosty ilúzie a sú hlboké tie priepasti, ktoré jedine takto možno preklenúť, aby neupadol svet do zúfalstva. To duše potrebujú. Veď londýnska konferencia predbežne účinkuje tiež viac psychologicky. Lež náš rozpočet vyviera z najtvrdších realít. To není most ilúzie, to je konkrétne a pozitívne dielo.

V celku možno o našich úradných prejavoch riecť, že dnes, v dobe problému sústa chleba, niesly sa v nových myšlienkach usmernenie hospodárskej činnosti nie vo smysle návratu k minulosti, ale vo smysle vytýčenia nových zásad. Čo sa milo dotyká je, že vo vládnych prehláseniach postrádame hľadanie akéhokoľvek efektu. Veď je jasné, že až aj s tou volebnou demagógiou nemožno ďaleko. Reči sú pre ľud kameňom, miesto chleba. I v ľude nútno, aby bolo jasno, aby bolo distingvované medzi skutočnosťou a agitáciou. Nič je nie nebezpečnejšie, ako keď sa v jednom národe rozšíri, že štát môže všetko dať. Politici musia prísť ku presvedčeniu, že ich mravnou povinnosťou je smelo riecť ľudu pravdu do očí, a musí mať túto smelosť každý, kto vládne. Ten, kto panuje, musí mať túto smelosť aj vtedy, keď ho napadajú, lebo história podáva doklad, že len ten môže národu skutočne poslúžiť, kto je v stave vybudovať dôveru, spiace energie vzbudiť a vždy riecť pravdu.

V debate jasne bolo rečené, že celá tvorivá sila nášho štátneho organizmu musí sa systematicky uplatniť, všetky inštrumenty našej výroby, všetky výrobné stavy musia tu harmonicky spoluhrať. A že naša republika s našou úzkou bázou surovizne musí sa stať veľkou dielňou najvyššej technickej úrovne, najvyššej osobnej výkonnosti.

Z reči min. predsedu bolo aj to vidno, že úspech tohoto postupu nie je možný bez obmedzenia štátnych úkolov na nezbytnú mieru, bez odbúrania zbytočných štátnych funkcií, bez reformy a krajného zjednodušenia správy nie je možné docieliť úspory, ktoré pre udržanie štátneho rozpočtu v rovnováhe budú nezbytné.

Vítame v tomto ohľade snahu po zjednodušení štátnej správy následkom zrušenia ministerstva zásobovania ľudu. Taktiež držím za dávnu nutnosť cele novú myšlienku min. predsedu o sriadení národohospodárskeho oddelenia pri prezídiu min. rady, ktoré by - ako to min. predseda veľmi krásne riekol - cestou synthetickou spojovalo vecné hospodárske argumenty a skutočnosti, ktoré aj ako študijný orgán ovlivňovať bude náš hospodársky vývoj vo smerniciach plánovitosti.

Mňa teší tá enunciácia vlády, keď hovorí o takej kontrole hospodárskeho života, ktorá by nechcela sväzovať nejakými zvláštnymi normami podnikateľskú iniciatívu. Pred týmto by som varoval. Hospodárenie je veľmi citlivý inštrument.

Ťažké sú naše ťarchy daňové. A pri otázke, že ako uviesť budúce rozpočty do rovnováhy, musíme už dnes konštatovať, že čo som opätovne spomenul, že novými daniami neuvedú sa viac štátne výdaje do poriadku.

Jedno nesmieme so zreteľa spustiť, že totiž pred oslobodením tieto dane nešly medzi náš ľud, šly do Viedne a Budapešti a predovšetkým ku krytiu deficitu druhých, na pr. - alpských zemí. Dnes, keď si platíme dane, platíme ich sami sebe, totiž národ sebe. Není to "fond perdu", preca každý, kto je vo styku so zahraničím, zaraz pobadá, že mravná sila, táto najhlavnejšia vzpruha národov, prestíž bonita, existencia, budúcnosť, ďalej mocenské postavenie, význam v koncerte národov či vo spoločnosti národov alebo inde, posudzujú sa podľa toho, či je hospodárenie národa, teda bilancia jeho života, rozpočet v rovnováhe.

Nezabúdajme, že nedostatok rovnováhy vo štáte by vniesol úplný rozvrat aj do súkromného hospodárstva. Je isté, že vláda koncentricky pracuje, aby nastal nový štart hospodárenia, aby kolobeh kapitálu práce a tovarov v záujme zamestnanosti bol umožnený. Tu padá na váhu komplikovaný problém úrokomeru. U ž som na tomto mieste spomenul, že úrok je tá rukoväť, ktorou púšťa strojník mechaniku stroja a reguluje jeho beh. Likvidácia krízy to kategoricky vyžaduje a predovšetkým katastrofálne zadĺženie nášho zemedelstva. My vidíme, že na pr. ilúzia ľavých a snadno dosažiteľných zahraničných úverov pôsobila pred rokmi ilúziu bohatstva, sviadzala k investíciám, k väčšiemu konzumu a ku zvyšovaniu verejných rozpočtov.

Dnes je už jasné, že ani nosnosť daňová nebude možná bez sníženia úrokomeru, lebo vidíme antitézu medzi nezaslúžene shodnotenými úsporami a zas medzi nezaslúžene ohromne preťaženým dlžníkom. V medzidobí, než dostaví sa obrat vo svetovom hospodárstve a zvlášte než budú opäťne fungovať medzinárodné úvery, je treba využiť všetkých rezerv, ktoré umožňujú organizáciu práce peňažných prostriedkov k novému tvoreniu hodnôt, k novému tvoreniu kapitálu, k novému štartu.

V debate hlavne o otázke cenovej hladiny mnohí aj v snemovni aj tu zapodievali sa s otázkou, ktorá iste úzko súvisí s cenovým problémom a prešla asi od tohoto roku neobyčajne rýchlym vývojom a veľkými zmenami.

Problém cien agrárnych produktov centrálnej Európy možno dôkladne jedine kontinentálne riešiť. Posledne došlo k jeho medzinárodnému preskúmaniu na konferencii v Stresse, ktorá sa skončila v druhej polovici mesiaca septembra. Význam Stressy spočíva teda v tom, že tu vlastne po prvý raz sjednaný bol akýsi začiatok európskej preferenčnej doložky pre obilie.

V našej zahraničnej relácii nie som za slepé brzdenie dovozu. Iste dobrý prostriedok bude zmenšiť nezamestnanosť zošľachťovacím riadením rozličného zbožia. Ale každý súdny človek musí uznať, že dovoz každého dekagramu zbytočného dovozu agrárnych produktov zoslabuje nákupnú silu vnútorného trhu.

Lež pripojujem sa ku mienke, že musíme hľadieť zväčšovať náš vývoz fabričných a zemedelských produktov. Čakáme exportný inštitút. Pracujeme na dunajskom prístave. Myslím ovšem, i našu tarifnú reformu podľa toho prispôsobiť. Vidíme, ako dnes závisia štáty od exportu, ako Anglicko na pr. závisí od svojich domínií.

Mňa tešilo, že v debate skoro kolektívne vyvinula sa mienka nedať upadnúť zemedelstvu. Je to zvláštne, že je to idea pôdy, ku ktorej viažu sa najvznešenejšie pojmy národa. Pôde ďakujeme všetko, čo sme a čo máme. Táto mať zvlhnutá slzami našich predkov vždy jestvovala a všade je prítomná, je nesmrteľná.

V debate veľmi mnoho času bolo venované ťažkému svetovému sociálnemu problému nezamestnanosti. A keď hovorím vo všeobecnosti o úprave rozpočtu, nemôžem sa nezmieniť o veľkej položke vo výdajoch, totiž o podporách v nezamestnanosti. Uznávame plne potrebnosť podpory nezamestnaného delníctva v dnešnej ťažkej dobe, musíme však trvať na požiadavku spravodlivého a správneho rozdelenia a presnej kontroly. Nesmie sa v samom záujme delníctva trieť, aby podporu dostali tí, ktorí pracovať nechcú. Bez vážnej kontroly nárokov na podporu a ich rozdelenie došli by sme rýchlo k poklesu mravnej hodnoty práce a k stále širšej demoralizácii. Je toto isté, čo riekol tu jeden vedúci rečník soc. demokratickej strany, aby boli totiž podporovaní len skutočne nezamestnaní a potrební. Tento vážený rečník vyslovil sa oproti zneužívaniu podpôr v nezamestnanosti, nech už by boly poskytované v akejkoľvek forme. Toto je stanovisko korektné a spravodlivé. Tiež cele správne spomenul, že s pečlivosťou v nezamestnanosti a opatrovaním práce súvisí utvorenie zákona o riadnom sprostredkovaní práce.

Poznamenávam, že nemáme nič oproti jeho poznámke o osnove o spravodlivom riešení nekalej súťaže, kde jednať sa bude o ochranu širokých vrstiev spotrebiteľských. Problému distribúcie bude musieť vláda venovať o mnoho viac pozornosti ako doposiaľ.

Nútno brať do ohľadu, že nová doba zmenila a vytvorila nové štrukturálne zmeny vo výrobe. Tak na pr. nútno do ohľadu brať veľké presuny výroby vojnou zapríčinené. Tak iste agrárne kraje budú sa ďalej industrializovať. Preto mal minister Hodža pravdu, keď riekol, že dnes neplatí jedine export ani pre nás, ale že pomocou zemedelstva zvýšenie nákupnej vnútrozemskej sily je práve tak vážne. To je jeden spôsob zmenšenia nezamestnanosti. Druhý je múdra, účelná investičná politika. Pri investíciách musí Slovensko preto najprv padať na váhu, lebo tu sú investície rentabilnejšie, ako dokazuje dunajský prístav. Áno, investície na Slovensku je najlepší boj oproti nezamestnanosti v historických zemiach. V konzumpčnej diferencii Slovenska a historických zemí je veľká rezerva odbytu. (Sen. Plamínková: Vy jste jednostranný!) Nemám nič proti tomu, kde historické zeme potrebujú investície, že sa tiež tam majú investície prevádzať. I k tomu prídem, milostivá pani.

Nás teší ubezpečenie min. predsedu, že investície budú sa robiť plánovito. Nútno bude pôžičku investičnú dobre tlačou pripraviť napred vo verejnosti. Vo spojení s našou investičnou pôžičkou chcem spomenúť, že likvidácia daňových nedoplatkov by mohla byť uvedená v kauzálnu súvislosť, ako naznačily niektoré odborné časopisy, s chystanou investičnou pôžičkou. Niektorí poukazujú na výhodnosť typu losovej pôžičky, iní dávajú prednosť pôžičke mobilizačnej, ktorá by mala mobilizovať naše cca 7 miliardové nedoplatky a súčasne aj elokovať tezaurované hotové peniaze, menovite na vidieku. Tento druhý typ by mohol priniesť aspoň čiastočné uvoľnenie zamrzlého bloku daňových nedoplatkov. Podľa posledného záverečného účtu z r. 1931 je repartícia nedoplatkov taká, že najviac pripadá na priame dane, cca 2-300 mil., daň z obratu, cca 1¹/₂ miliardy, poplatky cca 700 mil. Kč. V záujme rovnováhy hospodárskych síl by bolo nutné mobilizáciu nedoplatkov, ktorá by vzhľadom k tejto repartícii postihla najviac výrobné obchodné vrstvy, použiť k takým investičným účelom, ktoré by znamenaly návrat mobilizovaných prostriedkov v čo najkratšej ceste k zárobkovým možnostiam týchto kruhov, teda použitie inkasovaných peňazí, resp. upísaných obnosov k produktívnym investíciám.

Oproti nezamestnanosti veľkými dimenziami pracuje Nemecko. Vidíme Goericke plán a druhé, na príklad akcia osídlenia, je organizovaná obrana proti nezamestnanosti. Lež zaujímavé je, že W. Sombardt volá na celej línii po reagrarizovaní.

Smutný zjav našej doby je problém mládeže. Len na príklad v Nemecku 300.000 akademicky vzdelaných mladých ľudí stojí formálne pred hladom. Veď charakteristika doby je vlastne na jednej strane uvoľnený rozpútaný mechanický stroj, na druhej celá generácia mládeže, ktorá so stisnutými zubami zúfale hľadá uplatnenie a nevidí žiadnu budúcnosť, ktorá už ledva je v stave držať svoju netrpezlivosť na uzde.

Lež nechcem zakľúčiť túto čiastku záverečného slova, slávny senát, aby som neurobil apel na našu pospolitosť v záujme nezamestnaných, v záujme milosrdenstva. Iste každý z nás, aj ja by si len prial, aby čo najviac ľudí hovorilo, stýkalo sa s nezamestnanými. O čo rýchlejšie by pochopili tu hrôzu, ktorá v ich radoch panuje! Ten uvidí, že bieda je opravdivá, kruto pravdivá. On by uvidel, aká je starosť u nich o budúci deň! Strach úžasný, strach pred zimou a hladom, pred chorobou, pred uboleným stavom človeka biedneho, človeka chudobného. Zima, mráz vzala armáde chudoby to, čo jej ešte tá kríza nechala toho maličko tepla. A potom je to všetko horšie, hlad rastie zimou, starosť o príbytok, nebezpečie, choroby a k tomu všetkému ťažká duševná depresia.

A či my máme poňatia, čo sa deje tam v tých opustených, osamotených roľníckych, horských vieskach, kde hlad nazerá okienkami? Bieda tam je a snáď ešte väčšia než v mestách. Či už myslíme a cítime po agrárnicky alebo socialisticky, tam nemôže byť medzi nami rozdielu v tom, aby sa utvoril cit solidarity medzi nami, aby sme si práve dnes, v dobe tak ťažkej a kritickej napomáhali navzájom. Musíme si podať ruky na požehnanú prácu, aby sme doniesli do očí už skoro od biedy zlomených záblesk zaistenej budúcnosti, aby sme sa aspoň na tomto poli ďalej drali plece pri pleci ako tí pútnici na ďalekej ceste našej životnej púti za našimi ideálmi v zásadách ľudskosti, vo veľkých zásadách sociálnej spravodlivosti. Predpoklad tejto práce ku výdatnej pomoci je však svornosť, shovievavosť a harmónia, cit jednotnosti a spolupatričnosti Čechov a Slovákov a všetkých loyálnych občanov našej republiky. Preto berúc do ohľadu ťažké a povážlivé pomery v zahraničí, bôľne sa nás dotkly slová jedného eminentného člena jednej opozičnej strany, ktorý útočil generálne na české úradníctvo na Slovensku.

Pán sen. dr. Buday vo svojej reči v rozpočtovej debate vedľa iných výtiek rázu politiky strany, k nejž náleží, užil tvrdenia, že na Slovensku keď úradník Slovák sa previní, je prísne potrestaný, kdežto keď sa previní Čech, je to väčšinou ututlané a nedá-li sa to ututlať, že je nanajvýš preložený, ovšem častokráť pri tom i povýšený. Doklady pre to pán sen. dr. Buday neuviedol, ač prehlásil, že tak učiní. Zpráva, ktorú citoval, teda dokladov nemá.

Toto tvrdenie, ničím nedoložené, obsahuje obvinenie vládnych rozhodujúcich činiteľov zo straníckosti a preto ho rozhodne odmietame, vyslovujúc poľutovanie, že pán sen. dr. Buday užil tribúny senátu k rozširovaniu tendenčných zpráv.

Nechcem sa púšťať do diskusie. Je známe, že stanovisko slovenských členov všetkých koaličných strán je, aby noví úradníci a zriadenci na Slovensku boli slovenskí ľudia. Lež láska k vlasti, uznanie vykonanej ťažkej konštruktívnej práce vyžaduje solidarity, vďaky všetkých slovenských sŕdc. Ti českí ľudia, ktorí často pravým idealizmom hnaní prišli k nám, tí, ktorí konali svoju povinnosť svedomito, zasluhujú našu slovenskú vrelú vďaku. (Výborně! - Bravo!)

Mnohí rečníci v debate zapodievali sa výhľadmi do budúcnosti. Budúcnosť vývoja bude ďalej silne závisieť od vývoja svetového hospodárstva. Nové smernice v tomto ohľade môže doniesť svetová hospodárska konferencia v Londýne, o ktorej pre krátkosť času sa nebudem rozširovať. Základná myšlienka konferencie je asi táto: Hlavná príčina krízy je znehodnotenie cien surovín, teda i agrárnych. Toto donieslo vo vleku nadhodnotenie zlata a dlžôb v zlate, kdežto oproti tomu dôchody z vecných hodnôt a práce klesly. Preto zaviazanosti, teda dlhy staly sa nesnesiteľnými.

Tam medzi iným príde do povahy utvorenie monetárneho stáleho systému. Zcela správne riekol náš min. predseda, že bez urovnania vzájomného valutárneho pomeru nebude kľud. Nemožno predsa držať v harmónii svetohospodársky žiť tak, aby niekde 1 kg v relácii hodnôt monetárnych vážil 100 dkg a inde 60 dkg. Nespusťme so zreteľa, že klesajúca znehodnotená valuta znamená bezohľadný dumping.

Ako vidíme, je to svetové hospodárstvo ten podklad, ten rámec, v ktorom pohybuje sa náš rozpočet, náš hospodársky život. Vidíme v tom hospodárstve časté nečakané zmeny. A ani vláde, ani ministrovi financií nemožno robiť výtky, že tak ťažko môžu robiť vopred preliminár na celý rok.

Však každý deň donáša nové udalosti na hospodárskom poli. A tieto letia tak rýchle, že nemožno pri známej vis inertiae a nehybnosti obchodných smlúv previesť tak rýchle prispôsobenie, ako by to bolo žiadúce. Všetky tie ďaleké udalosti, na pr. obava z nestálosti a klesnutia kanadského doláru - veď Kanada je náš najväčší konkurent - opustenie zlatého štandardu južnoafrikánskeho funta, plán bližšieho somknutia južnej Ameriky následkom dohody v Ottave, užšia dohoda medzi Argentínou a Chile - to všetko sa nás týka. Týka sa nás moratórium v Minesote - ktorého následky vidno už v New Jersey štáte, v Atlantik City - 581 bánk štátu Michigan; ohlas týchto udalostí pocítime aj v Európe, tým viac, že počet nezamestnaných vstúpil v Amerike na 17 miliónov - alebo necítime následky, že japonské burzy sa zavrely, a že katastrofálny pokles jenu, štát. papierov a pôžičiek japonských doviedol textílie, žiarovky, železný materiál japonský už na viedenský trh, konzervy až na pražský, bangle do Indie, železo do Belgie? Vidíme ako to v holandských kolóniách vrie, čím zas postižená je holandská valuta. K tomu pridružuje sa veľké nebezpečie nemeckej situácie a jej reflexy na svetové hospodárstvo. Hitlerove enunciácie zapríčinily v mnohých zemiach nervozitu, ktorá hospodársky vývoj musí brzdiť. Ku tomu druží sa deficit amerikánsky a francúzsky, malé zakolísanie dolára, čo na rovnováhu svetového hospodárstva vplýva.

Scvrknutie obratu, zkrátenie Renditi, straty zo substancie tiesni banky, všade najme tie, ktoré vo vysokej konjunktúre robily expanzívnu politiku, najnovšie Société Centrale des Banques de Province, Parížska banka zavrela kasy.

Vedúca vlámska banka Algemeene Bankvereenigung sa kolísa. Opiera sa o veľké roľnícke organizácie, počíta sa, že má 300 mil. frankov kapitálu a 150 mil. rezervy. Belgicko pomáha v núdze utvoreniu nacionálneho inštitútu, aby brzdila nezaměstnanost. Že takéto úkazy podkopávajú dôveru vo valuty a že tým je zachytený svet novou vlnou nedôvery, je jasné.

Na akých smerniciach má ísť ideovo náš vývoj, aby sme dôkladne čelili kríze? Nutné je organické vybudovanie mravných, duševných a hmotných podkladov. Veľký kolobeh produkcie a konzumu nutno podporiť, postaviť na bázu spravodlivej rentability a odmeny všetkých zúčastnených.

Na nápady našich opozičných pp. rečníkov poznamenávam, že vláda neodmietla, ako bolo vidno z osvedčenia min. predsedu, city spoločenskej solidarity, Chce iniciatívnym spôsobom odstraňovať prekážky tendencie vývoja kultúrno-hospodárskeho. Nutno hľadieť na život štátu ako na niečo organicky vzniklého, organicky vyrasteného a srasteného, ako na žijúcu jednotu, ktorej súvislosť nemožno meniť a prereformovať pod ľa náhodných želaní, túžob a rezolúcií.

Čo je povinnosťou vlády? Stavať s pomocou pospolitosti hrádze oproti zátope nepredvídaných udalostí. Ako vysoké majú byť tie hate? Už hovoril som, že nevieme, čo príde ešte z Ameriky, z Nemecka, z Ruska, Itálie a z východnej Ázie.

Naša mechanická civilizácia ani nie jedno storočie stará konštruovala hovoriac tak alegoricky, v obraze, automobil zariadený silným motorom a peknou karosériou. Len že toto auto nemá ešte indikátor rýchlosti, nemá svetla, brzdy a druhé technické vymoženosti.

Societa moderná žene sa šialeným tempom na tomto povoze vopred, bez bŕzd, nocou, na ceste bez signálov. Náš úkol je stavať svetelné signále na tmavých, záhadných cestách svetových hospodárskych problémov pre smernice nášho vývoja. Ovšem spasiť nás môže jedine návrat ku večným zákonom svetovej solidarity, ktoré nemôžu byť narušené bez toho, aby sa nenaštrbily životné predpoklady blaha národov. Lebo sme už blízko toho, čo registroval pred storočím Adam Smith, keď spomenul, že vtedy už tak ďaleko to prišlo, že národy závistlivo hľadely jeden na druhého, že považovaly zisk druhého národa za svoju vlastnú stratu.

Nie, my musíme na tom stanovisku stáť, že bohatstvo našich susedov je naším bohatstvom. V záujme tohoto musíme obchodnú politiku dorozumenia v rámcoch možnosti inaugurovať a to aj s naším maďarským susedom, obchodnú politiku, ktorá by ani jednu z našich hospodárskych odvetví nepoškodila.

V debate bola reč aj o našich vzťahoch so zahraničím. Čo my potrebujeme? Čo potrebuje svet? Mier, ale mier nie negatívny, ale konštruktívny a zábezpeka tohoto je pakt organizačný Malej dohody, o ktorom dobre riekol minister Beneš, že chceme byť v Európe živlom poriadku a pokoja, že chápeme mravnú a politickú našu povinnosť a chceme najúprimnejšie pracovať s našimi susedmi bez výnimky aj na poli hospodárskom k uľaveniu dnešnej tiesne.

My predsa nemáme imperialistické ciele a tešilo by nás, keby medzi nami a aj maďarským ľudom, ktorého cnosti uznávame, nastalo sblíženie a porozumenie. Revisionismus musí ustúpiť zdravej túhe národov po miere, po blahu po šťastí. Ovšem najťažšou našou úlohou bude vytvoriť pre blok Malej dohody trvanlivý hospodársky podklad, podklad kompromisný, ktorý by žiadna z našich výrobných vrstiev nebola donesená do veľkých nesnádzí. Riešenie tejto otázky by bola prvšia etapa v konštruktívnom riešení dunajskej idei a atrakcii takejto koncepcie by nemohlo odolať ani Maďarsko, veď ono hospodársky odkázané je na nás.

Prikročujem k zakončeniu mojich vývodov. Len u konca sen o trvalej, ničím nerušenej hospodárskej prosperite, rastúci nepretržitým rýchlym tempom na podklade terajšieho hospodárskeho poriadku.

Dobre riekol ministerský predseda, že sme dlhé roky boli v omyle, že sme boli narkotizovaní a že teraz musíme s kľudom, sebadôverou, odhodlanosťou hľadieť dnešnej situácii do očí.

Nutno ešte spomenúť, že s najväčšou súdnosťou, s veľkou rezervou musíme prijímať zprávy o prekročení najnižšieho bodu krízy. Rekonvalescencia hospodárska môže trvať roky a ja pripojujem sa ku tej striezlivej a tvrdšej skutočnosti, ktorej prvou poučkou je, že len prácou a nie peniazmi a úverom možno tvoriť hodnoty a verím v rekreáciu terajšej hospodárskej sústavy a i v obnovu medzinárodného hospodárstva prez trnitú cestu zvýšených snáh autarkných, ktoré dnes prechádzame. Medzinárodné hospodárstvo je nerozlučnou súčiastkou našej kultúry a preto už zdravé predpoklady ľudského rozumu vynútia si opätne medzinárodné hospodárske styky v širokom rozsahu. Po ilúziách prichádza denná drobná hospodárska práca niemenej potrebná a niemenej cenná, na koniec snáď cennejšia, lebo síce veľké rozmachy a veľké vynálezy vždy svet privedú o značný kus ďalej, ale drobná, striezlivá práca udržuje hospodárske základy a ich stabilitu.

Dominantou našich duší dnes je nervóza, psychóza a nespokojnosť. Nás všetkých) naplňuje nekľud a nepokoj. Veď to vlastne nie je div, akožto výsledok neistoty hospodárskej. Je pravda, že týmto nepokojom trpí každý kultúrny človek od francúzskej revolúcie, lenže dnes je to všetko stupňované, lebo podklad, na ktorom existencia mnohých spočíva, je neistý a sa kláti. Ale upadnúť do defaitizmu nemáme príčiny.

Náš národ po vojne neutrpel vykoľajovanie. Zachoval vnútorný štruktúru mravnosti a síce čistotu rodinného života, vieru, vytrvanlivosť, dobré hospodárenie.

Keď pozorujete beh života v republike aj na Slovensku, nevidíte nejakú dezoláciu, rozklad spoločenský. Všetky stavy svedomito pracujú. Niet dekompozície. Sociálna štruktúra je odolná. Ovšem my všetci musíme tie jedovaté hmly dvíhať pomôcť, ktoré nám naše horizonty zahaľujú.

Čo teda máme robiť? Predovšetkým nechajme politické a stranícke hádky, vady a sváry stranou. Cesta ku zlepšeniu, ku spáse je jasná. Je to návrat ku tradícii našich otcov. Ťažšie časy oni zažili: váľky minulých stáročí, nákazy a móry, krivdy a bezprávia, dragonády, hlad, núdzu, biedu a súženia, prenasledovania a stíhania, mučenia a smrť, ale nič nebolo v stave ich duše zlomiť, nič skloniť ich šije. Oni vedeli trieť. Preto zpäť ku týmto tradíciám, ku tým žriedlám svätých vôd duše, ktoré nám dávaly silu v minulom tisícročí, zpäť ku tradičnej syntéze dobra, odvahy, vytrvanlivosti a veľkodušnosti, zpäť ku sebažertve a utrpeniu v službe za náš národ, za našu drahú vlasť!

Tým som skončil. Nutno sa mi zmieniť o tom, že boly podané jak pozmeňovacie, tak i rezolučné návrhy. Navrhujem, aby návrhy pozmeňovacie boly zamietnuté, rezolučné však návrhy aby boly prikázané výboru rozpočtovému k ďalšiemu jednaniu.

Slávny senát! Po prejednaní rozpočtu a všetkých jeho kapitol a skupín s prílohami a finančným zákonom bol tento rozpočet vo schôdzi rozpočtového výboru dňa 17. februára schválený vo znení prijatom snemovňou poslaneckou, a rozpočtový výbor si dovoľuje navrhnúť, aby rozpočet na r. 1933 spolu s finančným zákonom bol slávnym senátom schválený podľa tlačiva 976 sen. (Potlesk. - Výkřiky komunistických senátorů.)