Schůze zahájena v 17 hodin 1 min.

Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban Kahler.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

62 senátoři podle presenční listiny.

Členové vlády: ministr dr. Matoušek. Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Koerner.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Časnému, Daňkovi, Dundrovi, Ďurčanskému, Havránkovi, Pastyříkovi, Pociskovi, Slámovi, Zimákovi; na dnes a zítra sen. Volkovi.

Tiskem bylo dnes rozdáno:

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Tisk 987. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 2143) zákona o dani z elektrických zdrojů záření (tisk 2155)

Tisk 990. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslaneckej snemovne k vládnemu návrhu štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona pre rok 1933 (tisk 976)

Zápis o 191. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati denní pořad, a to především:

1. Zprávu rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1931 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku. Tisk 980.

Zpravodajem výboru je pan sen. Modráček, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Modráček: Slavný senáte! Poněvadž zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu za rok 1931 byla předložena tiskem, myslím, že se mohu omeziti jen na nenutnější. Jak již ve zprávě jest úvodem řečeno, státní závěrečný účet za rok 1931 vykazuje patrné stopy hospodářské krise, která nás jako ostatní státy, postihla mírou nebývalou.

Důsledky hospodářské krise jeví se v závěrečném účtu za rok 193 již v tom, že daňové a poplatkové příjmy vykazují proti rozpočtu na rok 1931 schodek asi 814 mil. Kč, dále v tom, že státní závěrečný účet se končí v náležitosti - totiž v tom, co mělo býti vydáno a přijato schodkem ve výši 2081 mil. Kč, kdežto za r. 1930 vykázán byl schodek pouze ve výši okrouhle 425 mil. Kč. Zhoršení je tedy, jak vidno, veliké. Ovšem, tento schodek v náležitostech nesmí nás zaleknouti, poněvadž možno podstatně jej zredukovati, když z něho vyjmeme průběžné položky, jež se vyskytují jak v příjmech, tak ve výdajích. Je to zejména částka asi 728 mil. Kč, již se provádí přeměna starších peněžních vkladů do státních podniků na základní kapitál těchto podniků, jež byly do výdajů a příjmů zařazeny vlastně jen pro evidenci - jako příjmová položka objevují se v "zálohách". Kromě toho snížil se vykázaný schodek v náležitosti o vyšší platby nad náležitost u některých státních podniků a u některých dávek a ovšem také tím, že se některé náležitosti nedoplatily.

Dohromady snížily tyto částky uvedený schodek o 862,470.049.06 Kč.

Pokladní hotovosti, které koncem roku 1930 činily 1.344,767.593.30 Kč, poklesly koncem roku 1931 na 1.032,781.585.42 Kč, tj. o 311,986.007.88 Kč. Vezmeme-li však zřetel na to, že v r. 1930 byla z pokladních hotovostí vyplacena částka 400 mil. Kč státním drahám jako záloha na projektovanou investiční půjčku, která byla již r. 1931 emitována a která byla opět pokladním hotovostem refundována, tu bychom měli vlastně pokladní hotovost koncem r. 1930 počítati o 400 mil. výše. Ovšem by bylo zase potřebí z pokladní hotovosti z konce r. 1930 odečísti jisté částky, úhrnem 57,975.583.10 Kč, dané ze státní pokladny pro investiční potřeby státních podniků v letech minulých, jež byly vedeny v pokladních hotovostech, ač do nich nepatřily, a teprve r. 1931, byly z nich odepsány.

Kalkulujeme-li takto, činily pokladní hotovosti státní správy koncem r. 1930 1.686,792.010.20 Kč, a srovnáme-li pak tuto částku s hotovostmi na konci r. 1931 vykázanými v závěrečném účtu částkou 1.032,781.585.42 Kč, vyplývá z toho skutečný schodek v pokladních hotovostech za rok 1931 částkou 654,010.424.78 Kč, která je více než dvakráte větší než schodek uvedený v závěrečném účtu, vyúčtovaný podle pravidel, jimiž se řídí Nejvyšší účetní kontrolní úřad. K pokladním hotovostem z 31. prosince 1931 poznamenávám, že z nich jen částka 500 mil. 199.974.05 Kč byla u státní správy na hotovosti, aby si někdo nemyslil, že celá ta jedna miliarda byla státní správě k disposici. V rukou státní správy bylo tedy pouze těch asi 500 mil., kdežto částka 532,581.611.37 Kč byla aktivním saldem nedoúčtovaných výdajových položek. Bylo to vydáno, ale je to pohledávkou státní správy. Kromě těchto částek vykazuje účet pokladních hotovostí zásobu cenných papírů - převážně státních půjček - ve výši 1.042,300.513.85 Kč.

Z toho vidíme, že r. 1931 vykazuje již značně nepříznivé přesuny ve státním hospodářství, které se objevují v plném světle, podíváme-li se na to, oč vzrostl státní dluh. Státní dluh vzrostl za r. 1931 asi o 1.300 mil. Kč. Připočítáme-li k tomu mnou kalkulovaný schodek v pokladních hotovostech 654 mil. Kč, vyplýval by z toho skutečný schodek 1.954 mil. Kč.

Budiž však k tomu podotčeno, že z přírůstku státního dluhu připadalo 1.015¹/₂ mil. Kč na investice pro státní podniky, produktivní péči o nezaměstnané, fondům silničnímu, vodohospodářskému a pro splavnění řek, tedy pro účely produktivní. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Přes to dlužno označiti výsledek státního hospodářství v r. 1931 proti letům minulým za značně nepříznivý. Z přírůstku státního dluhu připadá na vnitřní dluh založený Kč 1.297,842.387.50, na vnitřní dluh přechodný Kč 398,055.576.34. Naproti tomu ubylo zahraničního dluhu 64 mil. 585.980.75 Kč a státovkového dluhu 331 mil. 111.528.90 Kč, tudíž čistý přírůstek státního dluhu Kč 1.300,200.454.19.

Povážlivým zjevem v bilanci státního dluhu za r. 1931 je, že musíme se od 2 let utíkati ke krátkodobým výpůjčkám pomocí státních pokladničních poukázek nebo bonů, ačkoliv má se vlastně použíti těchto výpůjček jen k vyrovnání neshod mezi příjmy a výdaji v běžném roce v jednotlivých měsících. Pohříchu od 2 roků již nám přechodný dluh stále vzrůstá. V r. 1930 obešli jsme se ještě úplně bez nových zápůjček, neboť všechny výdaje preliminované i nepreliminované bylo možno uhraditi skoro úplně prostředky běžnými a po ruce jsoucími. V r. 1931 po prvé po několika letech použili jsme zápůjček na běžné výdaje.

Nedoplatky na daních, dávkách a poplatcích od r. 1929 mírně klesají. Na poklesu participují však jen daně přímé a daně spotřební. Daň z obratu a poplatky vykazují trvalý vzrůst nedoplatků. Úhrn nedoplatků koncem r. 1931 činil Kč 4.669,063.087.29, o Kč 50,581.227.69 méně než r. 1930. Proti r. 1930 poklesl z daní a dávek nejvíce příjem u daně z obratu a daně dopravní, v čemž zračí se pronikavě důsledky hospodářské krise.

K závěrečnému účtu připojen je tentokráte přehled rozčlenění nedoplatků a přeplatků na daních a dávkách a poplatcích podle let jejich vzniku. Z přehledu toho vysvítá, že u přímých daní více než polovina nedoplatků vykázaných koncem r. 1931 pochází z r. 1926 a z let předchozích - to je velice zajímavé - kdežto u daně z obratu největší nedoplatky pocházejí z r. 1930. Bolavým bodem ve státním hospodářství jsou některé státní podniky, jež zejména v této době hospodářské krise stát velmi značně zatěžují. V r. 1931 polovina státních podniků pracovala se ztrátou. Odrazí-li se ze zisku státních podniků, odvedeného státní pokladně, jenž činil Kč 1.109,625.155.11, částky, jež stát do těchto podniků věnoval, obdržela státní pokladna toliko 695 mil. 126.876 Kč 76 h, čili jinými slovy bez mála polovinu z toho, co státní pokladně vynesly monopoly, tabáková režie a loterie, pohltily ostatní státní podniky.

Podíl samosprávných svazků převyšuje rozpočtenou částku o 506,229.879 Kč 60 h. Vysvětluje se to hlavně tím, že podle zákonů č. 168 a 169 z r. 1930 o dani z piva zvýšeny byly příděly zemím z výnosu této daně, dále doplatky za léta minulá a další zálohou na zvýšené učitelské platy v částce 251,886.705 Kč, s kterýmiž částkami rozpočet nepočítal.

Značná pasiva vykazují fond silniční, fond pro vodohospodářské meliorace a fond vodohospodářský, z nichž dva poslední byly zřízeny zákony z r. 1931. Pasiva těchto fondů činila koncem r. 1931 celkem 821,369.832 Kč 39 hal., jež kryta byla zápůjčkami a nedoplatky náležitostí.

Ryzí jmění zvláštního fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu činilo koncem r. 1931 534,455.405.55 Kč. Oproti předchozímu roku vzrostlo o 20 milionů 362.421.55 Kč a zmenšilo se o 68 milionů 4.930.92 Kč hlavně v důsledku toho, že z fondu toho bylo použito podle finančního zákona na r. 1931 pro službu jiného státního dluhu než přechodného 50 mil. Kč.

Z jmění fondu uloženo bylo v hotovosti u ústřední stát. pokladny okrouhle 29 mil. Kč, na nesplacených zálohách 228 mil. 378.127.55 Kč, ostatní na běžném účtu u pošt. spořitelny a v cenných papírech. Obnos okrouhle 228 mil. Kč, který je veden pod titulem "nesplacené zálohy" je totiž vložen u některých bank, od kterých ovšem nelze zatím těchto peněz dostati, poněvadž těchto vkladů bylo v jistém smyslu použito jako peněz sanačních. (Výkřik sen. Mikulíčka.)

Oba státní bytové fondy A a B vykazují vzrůstající hotovosti. Fond A vykázal koncem r. 1931 jmění v částce 39 mil. 616.323.65 Kč, skoro veskrze uložené ve státních papírech. Druhý fond vykázal koncem r. 1931 ryzí jmění v částce 14 mil. 121.526.73 Kč. Ztráty vykázány nebyly. V příštích letech však těžko se obejdeme u těchto fondů bez ztrát.

Na dávku z majetku zaplaceno bylo v letech 1920 až 1930 celkem 6.852 mil. 857.855.19 Kč. (Sen. Mikulíček: Mělo býti zaplaceno 8¹/₂ miliardy Kč!)

Celková náležitost dávky z majetku a přírůstku na majetku činí 7.708,594.170.17 Kč, nedoplatky Kč 899,197.791.-, přeplatky Kč 43,461.476.02.

Státní závěrečný účet vytýká opětně některá překročení úvěrů v jednotlivých kapitolách. Největší překročení vykázalo ministerstvo soc. péče, a to v částce Kč 239,482.737.35 hlavně v důsledku neočekávaného vzrůstu nezaměstnanosti, potom ministerstvo školství a národní osvěty v částce Kč 11,379.243.45, dále ministerstvo spravedlnosti v částce Kč 6 mil. 137.418.95. Překročení tato byla sice odůvodněna, ale nebylo pro ně podle článku 12 finančního zákona ze dne 18. prosince 1930 vyžádáno souhlasu Národního shromáždění.

Právem závěrečný účet vytýká, že se překročují rozpočtové kapitoly, aniž vláda uznává za vhodné, aby to oznámila Národnímu shromáždění a žádala o schválení tohoto překročení.

K účinům kontokorentním (průběžným) dlužno poznamenati, že státní závěrečný účet podává sice výčet průběžných položek aktivních, ale nikoliv výčet průběžných položek pasivních. Vzhledem k tomu, že pasivní položky činí Kč 881,447.208.60, je jistě žádoucno, aby tato veliká částka byla v státním závěrečném účtu specifikována tak, aby bylo zřejmo, z jakých účelových položek se skládá.

U aktivních průběžných položek je tento výčet ve státním závěrečném účtu a můžeme se z toho informovati, z jakých položek se skládá saldo aktivní, ale nevíme, z jakých položek se skládá pasivní saldo, které, jak vidíte, představuje velmi značnou částku.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby státní závěrečný účet republiky Československé za r. 1931 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku byl schválen a aby dodatečně byl udělen souhlas k překročení rozpočtu kapitoly 7, 9, 10 a 17. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Vážený senáte! Navrhuji, aby rozprava o této věci denního pořadu byla sloučena s rozpravou o státním rozpočtu, která bude zahájena ve schůzi zítřejší.

Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti.

Prosím proto pány, kteří s návrhem na sloučení této debaty souhlasí, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh ten byl schválen.

Přerušuji proto jednání o tomto předmětu a budeme projednávati nyní:

2. Zprávu imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Bratislavě ze dne 5. srpna 1932, č. j. Nt XIV. 366/32/2, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Janíka pro přečin pomluvy podle §§ 1, 3, odst. II., č. 1, 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI./1914 (č. 6969/1932 předs.) Tisk 981.

Zpravodajem výboru je pan sen. dr. Havelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Slavný senáte! V časopise "Slovák" č. 30 ze dne 7. února 1932 uveřejněný byl tento článek pod názvem "Čo si to dovoľuje četnícky strážmajster Mihel vo Vinnej?" podepsaný Janem Janíkem, senátorem.

"Čo si to dovoľuje četnícky strážmajster Mihel vo Vinnej? Urobí tu nápravu krajinský četnícky veliteľ?

Dňa 2. januára t. r. prišli do domu p. Tomovčíka, predsedu našej strany vo Vinnej, dvaja četníci, menom Veselý a Nedoma, a žiadali ho, aby im vydal protestnú rezolúciu, ktorú dal v obci podpisovať. Na druhý deň vyhľadal p. Tomovčík veliteľa stanice, vrch. strážmajstra Mihela, aby mu dal vysvetlenie, prečo bola rezolúcia četníctvom zhabaná. Mihel mu odpovedal, že sa najprv opýta okresného náčelníka a že len potom mu povie, či mu rezolúciu vydá.

Četnícky strážmajster Mihel, politicky angažovaný u českých agrárov, vycítil, že čosi smrdí v Dánii a preto rýchle rezolúciu vrátil bez toho, že by sa bol pána okresného náčelníka opýtal! Pán četnícky strážmajster Mihel zbadal veľmi rýchle, že strelil capa a chcel sa umyť.

Pri tejto príležitosti treba nám tu priklincovať, že četnícky vrchný strážmajster je kapelmajstrom hudby Roľníckeho dorastu vo Vinnej, že sa zúčastňuje jeho zájazdov, opustiac svoju stanicu, ba že dokonca ešte aj reční na slávnostiach. Upozorňujem krajinského četníckeho veliteľa na toto nedôstojné chovanie sa vrchného strážmajstra Mihela a žiadam, aby bolo proti nemu zakročené a urobená náprava, lebo je to potupou, aby bol veliteľ četníckej stanice kapelmajstrom, politickým rečníkom a niečím iným, než bezpečnostným orgánom. Toto je možné v Afrike, ale nie v civilizovanom štáte a keď četnícky strážmajster Mihel myslí, že mu lepšie vynáša trúba a fúkanie, nech sa vyzlečie z četníckej rovnošaty a nech ju dá Slovákovi, ktorý ju aj s povinnosťami veľmi srdečne prevezme.

Kolujú chýry, že vrchný četnícky strážmajster urobil priamo závratnú kariéru a že behom 3 - 4 rokov prešiel viac hodností. Z jednoduchého strážmajstra stal sa za tento čas vrchný a veliteľ stanice. Pýtam sa i na tomto mieste, pre aké zásluhy? Snáď pre to kapelmajstrovstvo v českom agrárnom doraste? Mohol by som dostať s kompetentného miesta prijateľné vysvetlenie? Lebo ak ho nedostanem, opýtam sa na to pána ministra Slávika v interpelácii a posvietim na kariéru pána Mihela.

Mám však v rukách doklady aj o tom, že pán vrchný strážmajster Mihel choval sa veľmi divne pri záležitosti malverzácie obecných peňazí vo Vinnej. Pán notár Herceg vyzval totiž bývalého starostu Getlíka, ľuďáka, aby do 1. januára 1 932 vrátil do obecnej pokladnice 4.700.- korún. Prípad vyšetrovalo četníctvo vo Vinnej a je divné, že hoci peniaze Getlík nevrátil, lebo však nikdy ich ani v ruke nemal, pán notár Herceg tieto viac na ňom nevymáha. Prečo? Proste preto, lebo tieto zdefraudoval niekto, kto veľmi blízko stojí k pánu notárovi a tiež aj k p. vrchnému strážmajstrovi Mihelovi. Defraudant je exponentom, a to zúrivým, českej agrárnej strany a preto požíva akejsi ochrany a jeho zločin sa všemožne ututláva. Prečo p. vrchný strážmajster Mihel nepodal na defraudanta trestné oznámenie? Takto sa plní četnícka povinnosť? Či snáď p. Mihel má nejaké extra-argalášske predpisy pre plnenie prísahou predpísaných povinností?

Žiadam, aby aj v tejto veci bolo zahájené ihneď vyšetrovanie proti vinníkom a aby títo boli pohnaní k zodpovednosti. Záujem štátu je predsa viac, než osobný záujem klík. S vecami pána Mihela, četníka a agrárneho kapelmajstra, budem sa zaoberať aj na inom mieste. Ján Janík, senátor."

Zemské četnické velitelství v Bratislavě zmocnilo státní zastupitelství v Bratislavě k zavedení soudního stíhání sen. Janíka. Inkriminován je celý obsah článku.

Návrh. Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Janíka pro přečin pomluvy podle §§ 13, odst. II., č. 1, 2, §u 9, čís. 6 zák. čl. XLI./1914.

Důvody: V článku tom je obviňován velitel stanice vrchní strážmistr Ludevít Mihel z politické stranickosti, dále, že je politicky angažován u strany "českých agrárov", že je politickým řečníkem, že případ zpronevěry obecních peněz ve Vinnej vyšetřil stranicky a defraudanta, "exponenta českej agrárnej strany", že soudu neoznámil proto, poněvadž "stojí blízko vrch. strážm. Mihelovi".

Obsahem článku tvrdí se tedy o Ludevítovi Mihelovi, veliteli četn. stanice ve Vinnej, takové skutečnosti, které, kdyby byly pravdivy, mohly by býti důvodem, aby proti němu bylo zahájeno trestní anebo disciplinární vyšetřování, při čemž pomluva vztahuje se na výkon jeho povolání. Obsah článku může zakládati podstatu přečinu pomluvy podle §§ 1, 3. odst. II., č. 1, 2, §u 9. č. 6 zák. čl. XLI./1914.

Protože článek ten podepsaný je "Jánem Janíkem, senátorem", je možno, že on napsal a dal uveřejniti ve zmíněném čísle časopisu uvedený článek, musil by za obsah článku nésti zodpovědnost, a není proto důvodů, proč by neměl býti dán průchod trestnímu řízení.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Janíka pro naznačený čin, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního tím byl v naznačeném znění schválen.

Navrhuji konání příští schůze za 5 minut po této schůzi za účelem

přikázání došlých spisů.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hod. 31 min.