Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, Kahler, Klofáč.

Zapisovatelé: dr. Karas, Pichl.

81 senátorů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministr dr. Matoušek.

Z kanceláře senátní tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Místopředseda Donát zahájil schůzi v 16 hodin 30 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal místopředseda Donát: na dnešní schůzi sen. Dundrovi, dr. Farkasovi, Nentvichovi, Ant. Novákovi, Pociskovi; na tento týden sen. dr. Bačinskému, Ďurčanskému, dr. Kovalikovi, Rovňanovi, Volkovi.

Rozdané tisky:

Návrh tisk 979.

Zprávy tisky 980, 981, 982, 983.

Interpelace tisky 984/1 až 984/3.

Usnesení posl. sněmovny tisky 985, 986 (poštou).

Zápisy o 187. a 188. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 27. a 28. prosince 1932.

Zápisy

o 189. a 190. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrh tisk 979.

Výborům živnostensko-obchodnímu, zahraničnímu a rozpočtovému usnesení posl. sněmovny tisk 985.

Výboru ústavně-právnímu usnesení posl. sněmovny tisk 986.

Stanoveny lhůty výborům.

Senát k návrhu místopředsedy Donáta, jenž konstatoval způsobilost senátu se usnášeti, stanovil jmenovaným výborům k podání zprávou vedených usneseních posl. sněmovny lhůty, a to: pro tisk 985 lhůtu sedmidenní a pro tisk 986 lhůtu do příští schůze.

Z předsednictva dále přikázáno

výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí kraj. soudu v Užhorodě ze dne 7. února 1933, č. j. Nt X. 5/33, za souhlas k stíhání sen. Lokoty pro přečin podle §§ 1, 2, 3, odst. II. č.1, 2 zák čl. XLI./1914 a přečin podle §§ 1, 3 odst. 1, 2 téhož zák. čl. (č.8155/33).

 

Místopředseda Donát (zvoní): Budeme projednávati pořad.

Prvním bodem je:

1. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 923), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení III. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. října 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. listopadu 1932, č. 168 Sb. z. a n. Tisk 977.

Zpravodajem výboru národohospodářského je pan sen. dr. Rozkošný, zpravodajem výboru zahraničního je pan sen. dr. Klouda.

Prosím pana sen. dr. Rozkošného, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Slavný senáte! Národní shromáždění republiky Československé schvaluje III. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. října 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. listopadu 1932, č. 168 Sb. z. a n.

Důvodem pro opětné jednání vlády republiky Československé s vládou Švýcarskou byla okolnost, že Švýcarsko přikročilo letos k opětnému obmezování dovozu některých i pro Československo důležitých druhů zboží. Při tomto jednání poskytlo Československo Švýcarsku celní slevu na kloboukové úplety, položka 260 československého celního sazebníku, začež Švýcarsko přislíbilo Československu blahovolný postup při dovozu některých pro náš vývoz důležitých standardních vývozních druhů zboží.

Dovoz kloboukových úpletů ze Švýcarska činí přibližně polovinu celkového našeho dovozu. V roce 1931 byla hodnota úpletů dovezených ze Švýcarska 1,200.000 Kč. Náš zahraniční obchod se Švýcarskem se vyvíjel za 9 měsíců letošního roku takto:

Vývoz náš činil 221.7 mil. Kč, dovoz 157.5 mil. Kč.

Je tedy náš vývoz aktivní částkou 64.2 mil. Kč.

My vyvážíme do Švýcarska hlavně zboží pro náš odbyt důležité, jako jsou ku příkladu ječmen, slad a cukr, a mimo to padá na váhu i okolnost, že Švýcarsko nám platí ve své hodnotné valutě.

Tento třetí dodatkový protokol je nerozlučnou částí obchodní smlouvy z roku 1927 a je tedy vázán na jednoměsíční výpověď.

Národohospodářský výbor projednal vládní návrh ve své schůzi konané dne 13. prosince 1932 a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil uvedený III. dodatkový protokol k obchodní smlouvě se Švýcarskem.

Dále navrhuje výbor, aby slavný senát přijal 3 resoluce, které jsou otištěny ve zprávě, tisk 977.

Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo zpravodaj za výbor zahraniční, pan sen. dr. Klouda.

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Slavný senáte! V krátkých časových intervalech následují za sebou dodatkové protokoly k obchodní smlouvě naší se Švýcarskem ze dne 16. února 1927, které vláda předložila ke schválení Národnímu shromáždění. Po čtyřletém trvání obchodní smlouvy se Švýcarskem sjednány byly na podnět Švýcarska první změny obchodní smlouvy dodatkovým protokolem ze dne 3. září 1931, před třemi měsíci schválili jsme druhý dodatkový protokol, sjednaný dne 27. června 1932, a dne 16. listopadu 1932 předložila vláda Národnímu shromáždění další třetí dodatkový protokol, který byl sjednán dne 27. října 1932 a který vstoupil prozatímně v účinnost dnem 15. listopadu 1932.

Také obsah tohoto posledního dodatkového protokolu k obchodní smlouvě československo-švýcarské je dokladem mimořádných poměrů mezinárodního obchodu; i stát s takovou příznivou platební bilancí, jakou i v nejtěžších dobách vykazovalo Švýcarsko, sahá k mimořádným opatřením, brání se zhoršování své obchodní bilance zesílenou ochranou domácího trhu, zvyšuje cla, zavádí povolovací řízení a zřizuje zvláštní ústředny pro dovoz některých druhů zboží.

Náš vývoz do Švýcarska po uzavření obchodní smlouvy z r. 1927 vytvářel se pro nás příznivě. I když vývoz tento průběhem posledních let, zejména od roku 1928, kdy vyvezli jsme do Švýcarska zboží úhrnem za 619,000.000 Kč, vykazuje tendenci sestupnou, tož přece ještě i během roku 1932 obchodní bilance naše se Švýcarskem vykazuje při podstatně zmenšeném obratu poměrně slušné aktivum.

Náš celkový zahraniční obchod se Švýcarskem vyvíjel se v posledních letech takto:

	Vývoz	Dovoz	Naše aktivum
	v 10000 Kč	v 10000 Kč	v 10000 Kč
1929	559.106	485.306	73.800
1930	504.638	418.265	86.373
1931	466.578	354.389	112.189
1932	309.207	217.626	91.581

 

Zůstal tedy i v době tak kritické, jak se jeví v r. 1932, náš zahraniční obchod se Švýcarskem aktivním částkou 91.5 milionu Kč, a z celkového přehledu za poslední čtyři roky je patrno, že aktivum naše spíše vzrůstá, než klesá.

Za tohoto stavu věcí a při známé okolnosti, že Švýcarsko má -hodnotnou měnu a je správným platičem, je přirozeno, že se přihlíží ke přáním Švýcarska po změně původní obchodní smlouvy.

V důsledku toho zástupci našeho státu při posledním jednání se Švýcarskem učinili další koncesi a souhlasili s navrženou celní slevou na kloboukové úplety v ten smysl, že republika Československá bude nyní používati na tyto úplety sazby 2500 Kč za 100 kg na místě dosavadní sazby 3600 Kč. Tuto dohodu obsahuje třetí dodatkový protokol, který byl uveden v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. listopadu 1932, č. 168 Sb. z. a n., dnem 15. listopadu 1932.

Také tento třetí dodatkový protokol k obchodní smlouvě se Švýcarskem tvoří integrující součást obchodní smlouvy z roku 1927 a je podroben v důsledku zkrácené výpovědní lhůty podle druhého dodatkového protokolu ze dne 27. června 1932 stejně jako základní smlouva jednoměsíční výpovědi.

Zahraniční výbor projednav vládní návrh třetího dodatkového protokolu ve schůzi dne 8. února 1933 usnesl se navrhnouti slavnému senátu toto schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje III. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. října 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. listopadu 1932, č. 168 Sb. z. a n.

Současně schválil zahraniční výbor i připojené resoluce, přijaté ve výboru národohospodářském. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen pan sen. Kindl. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Kindl: Zde se má projednávati dodatek úmluvy Československé republiky se Švýcarskem. Velice důležité by bylo, kdyby již jednou jste se rozhoupali a uzavřeli smlouvu se Sovětským svazem. Odtamtud by skutečně naše dělnictvo dostalo práci, odtamtud by byla pro dělnictvo spása. O to se nezajímáte, zajímáte se, jak byste terorem a šikanami potlačili dělnické boje. Mám zde několik případů: Dnešní hospodářské krise, dnešního hladu a bídy pracujících vrstev využívají zaměstnavatelé k útokům na dělnické mzdy a k propouštění dělnictva. I akcioví piráti ve strakonických fezárnách chtěli propustiti 300 dělníků z práce. Dělníci však sjednotili se bez rozdílu organisační příslušnosti k protiútoku na drzý provokační útok zaměstnavatelů. Na celozávodní schůzi usneslo se přes hlavy sociálfašistických vůdců, že ze solidarity ke svým vyhozeným kamarádům postaví se jednotlivě do boje. O tomto svém postupu chtělo informovati veřejnost malým letáčkem zcela mírného obsahu. Tento však byl okresním hejtmanem Bočkem, [ ], zabaven. Druhý den nato ocitli se na návěštních tabulích ve Strakonicích veliké plakáty k informování veřejnosti, kde lživě se na padá dělnictvo, že zahájilo boj přes snahu firmy, aby spor byl smírně urovnán. Tyto plakáty byly vytištěny v noci. A ráno o 5. hodině již visely na návěštních tabulích. Jich se netýkala ani censura, ani povinné hlášení obecnímu úřadu a zaplacení dávky z vylepování, poněvadž to byly plakáty kapitalistických pirátů. Tím se přesvědčilo dělnictvo, že na své straně mají pouze sympatie pracujících vrstev, ale na straně jeho nepřátel, zbohatlých fabrikantů, stojí četnický aparát, v čele s okresním hejtmanem Bočkem i se sociálfašistickými vůdci. Upozorňujeme celou vládu, že okresní hejtman Boček ve Strakonicích, který zakazuje veškeré schůze dělnictva, který nedovolí v okrese ani jednu schůzi, [ ]. O tomto pánovi podáváme zvláštní interpelaci na ministerstvo vnitra, aby již jednou byl učiněn konec jeho řádění v okrese, neboť celá veřejnost ve Strakonicích i v celém okrese si stěžuje na jeho jednání, kde živnostníci i rolníci jsou [ ] existenčně ničeni. K veřejnosti ve strakonickém okrese voláme: Nedejte si líbiti jednání okresního hejtmana Bočka a udělejte akci za jeho odstranění z okresu!

Taktéž se postupovalo i proti demonstrujícím dělníkům v Horce u Plešivce, když přišli exekutoři do vesnice, aby za asistence tří četníků odvedli rolníkovi Ludevítovi Ducy poslední kus dobytka ze stáje. Lid však byl na stráži a dal z kostelní věže vyzvonit na poplach. Ve chvíli se seběhlo několik set osob. Četníci byli zahnáni a exekuce zmařena. Svědky je zjištěno, že v té chvíli prohlásil jeden ze tří intervenujících četníků, Kovačík: Dnes se musí exekuce provést, i když to bude státi krev.

Právě tak se postupuje proti nezaměstnaným před branami Prahy. Četníci bijí nezaměstnané a střílejí po nich. Neslýchané je počínání četníků ve Kbelích. Četníci vtrhli do místností Dělnického domu a ihned nastoupili proti bezbranným nezaměstnaným s pendreky a nemilosrdně je tloukli. Řádili tak vandalsky, že bylo značné poškozeno zařízení Lidového domu, potlučeny židle i stoly. - Mám zde tři obrázky, pod nimi je napsáno: Kdo to uhodne? Každý hádá, že je to po zemětřesení v Japonsku, a zatím jsou tyto obrázky z Dělnického domu ve Kbelích, po řádění četníků, kteří tam řádili jako horda nepřátel v cizím státě. (Ukazuje obrázky.) Zde vidíte převrácené stoly, rozbité židle a nádobí atd.- dělnický majetek je rozbíjen četnickými hordami.

Na ulici pokračovali četníci ve svém řádění. V okamžiku, kdy poslední nezaměstnaní opouštěli Dělnický dům, vyšla ze skupiny četníků rána z pušky. Na štěstí však nikdo nebyl zasažen. Na 40 dělníků je zraněno obušky. Někteří z nich se ještě večer odebrali k lékaři. I při tom je četníci sledovali. Vyhrožovali jim a tloukli je. Přes to si dalo několik dělníků napsati lékařská vysvědčení o svých zraněních.

Četníci řádili ve Kbelích celý večer. Dělnický dům měli obsazený a nikoho do něj nevpouštěli. Sebe menší hloučky na ulicích rozháněli a dělníky nemilosrdně bili. Máme zjištěno, že -byl stlučen jeden občan na věci docela nezúčastněný, jenž čekal u autobusu na ženu, která měla přijeti z porodnice. Druhého občana, rovněž nezúčastněného, zbili četníci na ulici tak, že ho musil potom ošetřiti obecní policajt. V neděli odpoledne v 5 hodin byl četníky předveden soudr. Bejček a 2 hodiny vyslýchán. Jaká je v obci nálada, o tom svědčí okolnost, že proti četníku, který soudr. Bejčka měl předvésti, došlo k spontánní demonstraci.

Za tento postup vůči pracujícímu lidu a nezaměstnaným dělníkům činíme odpovědnou celou vládu. A k dělníkům voláme: Protestujte v závodech i na ulicích proti fašistickému teroru vůči hladovějícím proletářům, zostřete boj za práci a chleba, půdu a svobodu! V jednotné frontě veďte boj za vítězství pracující třídy!

Jakým způsobem se dnes vymáhají daně, ukazuje pravda o krveprolití v Horce u Plešivce. Opět krveprolití, zase zabit hladovějící chudák, zase četníci postupovali s puškami a bajonety proti proletářům, proti chudákům, kteří se bránili příšeře hladu. V Horce u Plešivce mělo býti vykonáno 120 exekucí proti malorolníkům a měla býti zastavena celuloska, jediný ještě pracující závod v širém kraji. Dělníci pomohli malorolníkům proti exekucím, rolníci šli s dělníky demonstrovati proti zastavení fabriky. Tvořila se jednotná fronta hladovějících.

Páni odpověděli bodáky. Zase padl molochu kapitálu za obět dělnický život. Kolikátý už a jak dlouho si to ještě dáme líbiti? Nevěřte, že je Slovensko daleko a že jsou tam jiné poměry! Kolik chybělo v sobotu ve Kbelích, aby i tam četnická střela zasáhla dělníka? Četníci bijí, ničí zařízení Dělnického domu, řádí jako nepřátelé v dobyté zemi. Kde? Ve Kbelích před branami Prahy, tam, kde nezaměstnaní - aniž komu zkřivili vlásek na hlavě - dovedli donutiti bohaté, aby dali chudým.

Zároveň rozhání policie velkou demonstraci pražského pracujícího lidu, zároveň se osnují velezrádné a špionážní aféry, zároveň se chystá vydání a odsouzení komunistických poslanců za jejich příslušnost ke komunistické Internacionále. Sobotnímu krveprolití v Horce u Plešivce předcházel-a řada událostí v této obci i v celém okolí, které svědčí o tom, že trpělivost vyhladovovaného lidu je u konce a že lid již nemůže déle snášeti postup vládních orgánů a kapitalistů, který jej vhání přímo do hladové smrti. Jak dlouho si to ještě dáme líbit? (Výkřiky komunistických senátorů.)

V nedělním čísle "Rudého práva" jsme psali o malé, ale příznačné události na Vsetíně. Při zprávě o provokativní exekuci zastavilo dělnictvo jedné továrny práci a vyšlo demonstrovati. Za ním vyšel všechen pracující lid, a hle - exekuce byla odvolána, zabavené věci vráceny, zatčení propuštěni. Vezměte si, dělníci celého Československa, příklad ze vsetínských proletářů! Pak si páni sakramentsky rozmyslí, než do vás dají stříleti. Takovým způsobem se musí dělnická třída všude hájiti proti fašistickému teroru četníků a celé byrokracie. Dělnictvo se sjednotí. Pánové, melete z posledního! V nejkratší době zúčtuje dělnictvo s vámi i s celým kapitalistickým režimem, který pošle i s vámi k čertu. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Donát (zvoní): Debata je skončena.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Dalším bodem je:

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu trestního v Praze ze dne 27. října 1932, č. j. Nt VI.-3/32, za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek proti bezpečnosti cti podle § 488 tr. zák (č. 7354/1932 předs.) Tisk 955.

Zpravodajem je pan sen. Berkovec. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Berkovec: Slavný senáte! Okresní soud trestní v Praze podal žádost ze dne 27. října 1932, č. j. Nt VI.-3/32, za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. zák. (č. 7354/1932 předs.).

Podle návrhu soukromého žalobce Tomáše Bati, továrníka ve Zlíně, který již nežije, zastupovaného dr. Fr. Fouskem, advokátem, Praha II., Soukenická ul. č. 30, má býti vyžádán souhlas senátu k soudnímu stíhání Mikulíčka, senátora v Malenovicích, pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. zák., spáchaný tím, že dne 5. května 1932 na veřejné schůzi říšského svazu obuvníků a obuvního a kožedělného průmyslu a příslušných odvětví v sále Slovanského ostrova (Výkřiky sen. Kindla.) v Praze vyjádřil se o soukromém žalobci:

"V dobách válečných vyrostl silný jedinec, jenž vybojoval si majetek, který se stal základem pro ničení existencí slabších a který přivodil vaše zoufalé postavení. A ten, jako všichni ostatní váleční zbohatlíci, jsou nejspolehlivějšími, nejčistšími, nejlépe sociálně cítícími a ti budou žíti dále."

"Byl jsem žalován, že jsem urazil jeho veličenstvo, ne římského, nýbrž zlínského Césara."

Podle zprávy okresního soudu v Praze nebyl ve výrocích sen. Mikulíčka osobně nikdo jmenován a proto imunitní výbor navrhuje, aby sen. Mikulíček k trestnímu stíhání vydán nebyl.

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati. Prosím pány a paní senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby nebylo dáno svolení k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se přijímá.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 15. února 1933 o půl 11. hodině s

pořadem:

1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 986) k vládnímu návrhu zákona o zřízení pomníků dr. Aloisu Rašínovi a dr. Milánu Rostislavu Štefánikovi. Tisk 988.

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednána byla osnova zákona o zřízení pomníků dr. Aloisu Rašínovi a dr. Milánu Rostislavu Štefánikovi. Tisk 986.

3. Druhé čtení zprávy výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 923), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení III. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. října 1932, a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. listopadu 1932, č. 168 Sb. z. a n. Tisk 977.

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Chustu ze dne 24. září 1931, č. j. Nt 35/31, aby byl dán souhlas k stíhání sen. Lokoty pro přečin ublížení na cti podle §u 2 zák. čl. XLI. z r. 1914 (č. 4899/1931 předs.). Tisk 982.

Jsou námitky? (Nebyly.) Není jich.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hodin.