Schůze zahájena v 16 hodin 30 minut.

Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Kahler.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

119 senátorů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministr Bradáč.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Pořad jednání

177. schůze senátu Národního shromáždění republiky Československé

svolané na

úterý dne 13. prosince 1932 o 16. hodině.

1. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 878), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Řeckou, sjednaná dne 30. července 1932 v Athénách a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. srpna 1932, č. 135 Sb. z. a n. Tisk 911.

2. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 879), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy ze dne 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 27. srpna 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. září 1932, č. 149 Sb. z. a n. Tisk 926.

3. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 906), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 6. října 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n. Tisk 927.

4. Zpráva imunitného výboru o žiadosti krajského súdu v Komárne zo dňa 27. septembra 1932, č. j. Nt 325/32/3, o udelenie súhlasu k trestnému stíhaniu sen. Füssyho pre prečin rušenia obecného mieru dľa §u 14, bod 5 zák. č. 50/23 Sb. z. a n. (č. 7213/ 32 preds.). Tisk 917.

Předseda (zvoní): Dovoluji si zahájiti schůzi.

Oznamuji, že udělil jsem dovolenou na dnešní schůze sen. Lukschovi, dr. Milotovi; na dnes a zítra sen. Böhmovi; na tento týden sen. dr. Bačinskému, Hajníkové a dr. Krčmérymu, dodatečně na týden sen. Hanckovi.

Senát je schopen se usnášeti.

Navrhuji, aby byla udělena 14 denní dovolená sen. Stöhrovi.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržená dovolená se uděluje.

Volební soud v Praze zaslal předsednictvu senátu Národního shromáždění přípis ze dne 26. listopadu 1932, č. j. 105/32, o ověření voleb pánů senátorů Emila Reila, Eduarda Šimka a Jaroslava Horáka.

Žádám pana zapisovatele sen. Johanise, aby tento přípis přečetl.

Zapisovatel sen. Johanis (čte):

Volební soud v dnešní plenární schůzi přezkoumal volbu dalších členů senátu Národního shromáždění, zvolených dne 27. října 1929, a jejich volitelnost podle § 8 čís. 2 a § 10 zák. ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n., a usnesl se ověřiti volbu Emila Reila, starosty města Hostinného, nastoupivšího z kandidátní listiny č. 17 (Deutsche christlich soziale Volkspartei und deutsche Gewerbepartei) na místo dra Viléma Medingera, jehož volba usnesením tohoto soudu ze dne 11. června 1932, č. 48/32, ověřena nebyla; Eduarda Šimka, ředitele měšťanské školy v Plzni, nastoupivšího z kandidátní listiny č. 13 (Československá národní demokracie) na místo resignovavšího dra Vladimíra Fáčka, a Jaroslava Horáka, majitele závodu řeznického a uzenářského v Praze, nastoupivšího z kandidátní listiny č. 16 (Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské) na místo resignovavšího Emanuela Trčky.

Hácha, v. r.

 

Sdělení předsednictva.

Rozdané tisky:

Vládní návrh tisk 942.

Odpověď tisk 936.

Interpelace tisky 939 1 až 939 4.

Zpráva tisk 943.

Těsnopisecké zprávy o 169. a 175. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Poštou:

Vládní návrhy tisky 937, 938.

Usnesení posl. sněmovny tisky 940, 941.

Zápisy

o 174. až 176. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru imunitnímu žádosti:

vrch. stát. zastupitelství v Košicích s žádostí kraj. soudu v Chustu z 25. listopadu 1932, č. j. Nt V. 25/37, za souhlas k stíhání sen. Lokoty pro přečin §u 15, č. 1, přečin §u 15, č. 2, přečin §u 14, č. 3 zák. č. 50/1923, přest. §u 46 zák. čl. XL./1879, přest. §u 15, č. 4 zák. č. 50/1923, přečin §u 2, 3 odst. II. č. 2 zák. čl. XLI./1914, přečin §u 14, č. 1 zák. č. 50/1923. (Č. 7579 předs.),

vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě s žádostí kraj. soudu v Bratislavě z 25. listopadu 1932, č. j. Nt XIV. 373/32-3, za souhlas k stíhání sen. Mezö pro zločin podle §u 15, č. 3 (§ 159 voj. tr. z.) zák. na ochranu republiky, přečin podle §u 15, č. 2 (§ 4/I. zák. čl. XL./1914), přečiny podle §u 14, č. 1, 5 a § 18, č. 1, 3 téhož zákona (Č. 7608 předs.).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati denní pořad.

1. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 878), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Řeckou, sjednaná dne 30. července 1932 v Athénách a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. srpna 1932, č. 135 Sb. z. a n. Tisk 911.

Zpravodajem za výbor zahraniční a národohospodářský je pan sen. dr. Rozkošný, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Slavný senáte! Světová hospodářská krise způsobila důležité přesuny v našich obchodních stycích s Řeckem, které bylo krisí postiženo. Tím se změnily naše obchodní poměry k Řecku, pročež bylo jednáno s vládou řeckou již od roku 1931 o revisi naší prozatímní obchodní dohody ze dne 8. dubna 1925 za účelem ujednání obchodní smlouvy definitivní. Toto jednání nevedlo však k cíli, zejména proto, že nemohlo býti Řecku vyhověno v požadovaném kontingentu tabáku; v důsledku toho vypověděla řecká vláda v dubnu tohoto roku prozatímní obchodní dohodu k 11. srpnu 1932.

V jednání o revisi dosavadní dohody bylo zatím pokračováno, nemohlo však býti ukončeno do jejího uplynutí, pročež byla sjednána dohoda zatímní na dobu šesti měsíců, aby byl získán čas k dojednání definitivní obchodní smlouvy.

Touto dohodou, která má býti mlčky prodlužována o další 3 měsíce, pokud nebude s dvouměsíční lhůtou vypovězena, zachovává se pro obchodní styky doložka o nejvyšších výhodách a pro povolovací řízení loyální zacházení se zbožím druhého státu. Placení zboží je upraveno zvláštní dohodou clearingovou, aby bylo zabezpečeno placení československého zboží v Řecku. Československo poskytlo Řecku výhodu při dovozu vína a Řecko naproti tomu poskytlo výhody Československu při dovozu cukru.

Československý vývoz do Řecka činil v posledních šesti letech průměrně ročně 194 milionů Kč a řecký dovoz do Československa průměrně ročně 134 milionů Kč.

Zahraniční výbor doporučuje slavnému senátu prozatímní obchodní dohodu ke schválení.

Poněvadž jsem zároveň referentem za výbor národohospodářský, dovoluji si přednésti doložku národohospodářského výboru, která zní:

Národohospodářský výbor jednal o vládním návrhu tisk č. 878 ve své dne 3. listopadu 1932 konané schůzi a z důvodů uvedených ve zprávě zahraničního výboru o tomto návrhu doporučuje slavnému senátu schválení prozatímní obchodní dohody sjednané dne 30. července 1932.

Doporučuji tedy slavnému senátu, aby tuto dohodu s Řeckem schválil.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo schváleno ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 911.

Navrhuji, aby 2. a 3. odstavec pořadu, totiž

2. zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 879), kterým se předkládá Národnímu shromážděni ke schválení dohoda o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy ze dne 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 27. srpna 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. září 1932, č. 149 Sb. z. a n., tisk 926,

3. zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 906), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 6. října 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n., tisk 927,

sloučeny byly v jednotné projednávání a jednotnou rozpravu.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat a budeme tudíž tak pokračovati.

Hlasovati pak budeme o každé jednotlivé zprávě zvlášť.

Uděluji slovo v obou těchto případech referentovi za oba výbory panu sen. dr. Rozkošnému.

Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Slavný senáte! Národní shromáždění republiky Československé je nuceno zabývati se často obchodními poměry Československa k Německu, jelikož se doposud nepodařilo, uzavříti s Německem řádnou obchodní smlouvu, pročež se ukázalo býti nutným alespoň prozatímními úmluvami se snažiti zachrániti pro vývoz Československa do Německa to, co se zachrániti dá. V roce 1932 zabývá se senát dodatkem k obchodní dohodě s Německem již po druhé, neboť na počátku tohoto roku schválil dodatkovou úmluvu s Německem ze dne 12. listopadu 1931, v níž Německo přiznalo Československu snížení autonomní celní sazby na chmel z říšských marek 150.- na ř. m. 70.- za 100 kg a mimo to se německá vláda zavázala, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání československého chmele.

Obchodně-politické styky Československa s Německem jsou upraveny hospodářskou dohodou ze dne 29. června 1920, jež je vybudována na doložce o nejvyšších výhodách, ale nemá dosud příslušné celně tarifní přílohy. K sjednání celně tarifní smlouvy s Německem dosud nedošlo pro silně ochranářský kurs, jejž Německo sleduje již několik let, hlavně u položek zemědělských. Naše bilance zahraničního obchodu s Německem proto také se stále zhoršovala v náš neprospěch, takže významné naše aktivum se změnilo od roku 1928 ve velké pasivum, které dosáhlo v roce 1929 částky 1 miliardy 53,819.000 Kč, v roce 1930 1.020,358.000 Kč a v prvých devíti měsících roku 1931 879 milionů 732.000 Kč.

Československo usiluje již po léta, aby upravilo v celně tarifním oboru své obchodní styky s Německem, leč k provedení tohoto úmyslu nemohlo dojíti pro zmíněné tendence německé obchodní politiky. V poslední době byl jimi nejvíce postižen náš tradiční vývoz, zejména chmele, ječmene a sladu, z nichž otázka chmele byla zatímně vyřešena dodatkovou úmluvou z 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920.

Tato úmluva byla tedy oběma smluvními stranami považována za prozatímní, a to jen na krátkou dobu do 31. srpna 1932, do kteréž doby mělo býti pracováno na konečné úpravě obchodu chmele mezi republikou Československou a Německem, jakož i na úpravě vývozu československého ječmene, sladu a ještě jiných československých výrobků.

Vláda československá jednala proto v měsících březnu a květnu t. r. s německou vládou o novou dohodu, jež by i pro dobu dalšího roku zajistila odbyt československého chmele v Německu. Jednání toto však nevedlo k cíli, jelikož německá delegace nevyhověla pozvání československé vlády, aby jednání bylo včas, totiž do 31. srpna 1932 skončeno, a svolila toliko k tomu, aby platnost této smlouvy byla prodloužena do 30. září 1932.

Národohospodářský výbor doporučuje slavnému senátu schválení této dohody o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy z 12. listopadu 1931.

Za výbor zahraniční, kdež jsem taktéž referentem, sděluji, že tento výbor se usnesl z důvodů uvedených ve zprávě národohospodářského výboru doporučiti podle svého usnesení ze dne 17. listopadu 1932 slavnému senátu schválení předložené dohody ze dne 27. srpna 1932 o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy k československo-německé hospodářské dohodě i s příslušným schvalovacím usnesením.

Co se týče odstavce 3. dnešního pořadu, tj. tisku 927, sděluji, že vlastně tam není nic nového. Mohl bych jenom opakovati, co jsem přednesl k bodu 2, tisk 926, toliko s tím rozdílem, že v prvním byla dohoda s Německem prodloužena jenom do konce srpna t. r., a poněvadž do té doby nebylo možno docíliti s německou vládou další dohody, navrhuje se v tisku 927, aby dohoda uzavřená do konce srpna, kterou nyní vláda předkládá Národnímu shromáždění, byla prodloužena toliko s platností tehdejší úmluvy do konce měsíce srpna 1933.

Jde tedy o prodloužení dohody o jeden rok, tedy od konce srpna 1932 do konce srpna 1933.

K tomuto návrhu výboru národohospodářského přistoupil také výbor zahraniční v plném rozsahu, a doporučuji tedy za oba výbory, aby oba tyto návrhy, pokud se týče dodatkové dohody československého státu s Německem, slavný senát schválil. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Přistoupíme k hlasování ve čtení prvém, a to odděleně o každé jednotlivé zprávě.

Nejprve o

zprávě výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 879), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy ze dne 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 27. srpna 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. září 1932, č. 149 Sb. z. a n., tisk 926.

Kdo souhlasí s tímto schvalovacím usnesením ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové tisk 926 ve čtení prvém.

Nyní budeme hlasovati o druhé zprávě, totiž o

zprávě výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 906), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 6. října 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n., tisk 927.

Kdo souhlasí s tímto schvalovacím usnesením ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo schváleno ve čtení prvém podle zprávy výborové, tisk 927.

Projednáme nyní ještě:

4. Zprávu imunitného výboru o žiadosti krajského súdu v Komárne zo dňa 27. septembra 1932, č. j. Nt 325/323, o udelenie súhlasu k trestnému stíhaniu sen. Füssyho pre prečin rušenia obecného mieru dľa §u 14, bod 5 zák. č. 5023 Sb. z. a n. (č. 7213/32 preds.). Tisk 917.

Zpravodajem je pan sen. dr. Farkas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Farkas: Slávny senát!

Krajský súd v Komárne predložil žiadosť zo dňa 27. septembra 1932, č. j. Nt 325/32/3, o udelenie súhlasu k trestnému stíhaniu sen. Füssyho pre prečin rušenia obecného mieru dľa §u 14, bod 5 zák. č. 5023 Sb. z. a n. - č. 721332 preds. -.

Dľa relácie okresného úradu v Starej Ďale na volebnom shromaždení, konanom dňa 10. apríla 1932 v Radvani nad Dunajom, sen. Füssy ako rečník používal nasledujúcich výrokov: "Československá vláda sa snaží, aby v Čsl. republike usadených Maďarov odnárodnila a tým Maďarov v terajšom štáte zničila."

Imunitný výbor navrhuje, aby nebolo vyhovené žiadosti krajského súdu v Komárne zo dňa 23. septembra 1932, č. j. Nt. 352/32/3, aby teda slávny senát nedal súhlas k trestnému stíhaniu sen. Füssyho pre prečin rušenia obecného mieru dľa §u 14, bod 5 zákona na ochranu republiky, a síce z týchto dôvodov:

V smysle bodu 5, §u 14 zák. č. 50/23 Sb. z. a n. pre prečin rušenia obecného mieru má byť trestaný ten, kto verejne, surovým alebo štvavým spôsobom hanobí republiku, národ, alebo nejakú národnostnú menšinu tak, že to môže uraziť dôstojnosť republiky, alebo ohroziť obecný mier.

Sen. Füssy na verejnom shromaždení, kde tvrdil, že československá vláda sa snaží, aby v Čsl. republike usadených Maďarov odnárodnila a tým Maďarov v terajšom štáte zničila, konal iba kritiku postupu čsl. vlády, k čomu je ako člen zákonodarného sboru oprávnený. Sen. Füssy svojim hore citovaným výrokom teda nehanobil republiku, národ, alebo nejakú národnostnú menšinu a ani neurazil dôstojnosť republiky, tak tiež neohrozil obecný mier republiky spôsobom surovým alebo štvavým, lebo jeho inkriminované výrazy môžu byť považované len za kritiku - môže byť neodôvodnenú a neopodstatnenú kritiku - vlády, za ktorú ale sen. Füssy, ako člen zákonodarného sboru nemôže byť prenasledovaný súdobou cestou.

Poneváč teda čin sen. Füssyho nevyčerpáva skutkovú podstatu trestného činu dľa §u 14 zák. č. 50 z r. 1923 Sb. z. a n. a jeho činnosť stojí v úzkej súvislosti s jeho zákonodarným povolaním, imunitný výbor nemôže súhlasiť s vydaním sen. Füssyho k trestnému stíhaniu pre uvedený trestný čin.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Füssyho pro přečin rušení obecného míru dle §u 14, bod 5 zák. č. 50/23 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Füssyho pro naznačené trestné činy.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Oznamuji, že do výboru ústavně-právního nastupuje za sen. Trčku sen. J. Horák.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut, tj. v 16 hod. 55 min., za účelem

přikázání došlých spisů.

Námitek není? (Nebyly.)

Končím schůzi.

Konec schůze v 16 hodin 50 minut.