Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

86 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr. Czech.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda dr. Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 23 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůze sen. Berkovcovi, Doudovi, Dundrovi, Hakenovi, Chlebounové, Ikertovi, Jančekovi, Janíkovi, dr. Jesserovi, Kahlerovi, Kianičkovi, dr. Krčmérymu, Kroiherovi, Langerovi, Pastyříkovi; na dnešní a zítřejší schůze sen. Koukalovi, Niessnerovi, Ušákovi, na týden sen. dr. Bačinskému, Ďurčanskému, dr. Kovalikovi, Volkovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byla udělena dovolená na dobu jednoho měsíce sen. dr. Korláthovi.

Rozdané tisky.

Vládní návrhy tisky 919, 920, 923.

Zprávy tisky 921, 922, 924, 925, 926, 927.

Usnesení posl. sněmovny tisky 928, 929, 930, 931.

Těsnopisecká zpráva o 168. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy o 170. a 171. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy o 1 72. a 173. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

 

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad, a to:

1. Zprávu imunitného výboru o žiadosti krajského súdu v Bratislave zo dňa 19. srpňa 1932, č. j. Nt. XV. 367/32, za súhlas k trestnému stíhaniu sen. Mezö pre prečin dľa §u 14, čís. 1 zákona na ochranu republiky a prečin pomluvy četníctva podľa §u 1, 3 odst. II., č. 1, 2, a §u 8, č. 3 zák. čl. XLI. 1914 (č. 7008/32 preds.). Tisk 916.

Zpravodajem je pan sen. dr. Farkas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Farkas: Slávny senát! Krajský súd v Bratislave žiada o vydanie sen. M e z ő pre prečin rušenia pokoja a pre prečin pomluvy četníctva. Na základe toho, že menovaný sen. Mező, ktorý dňa 29. mája bežného roku ako rečník používal týchto výrazov: "Musíme sa spojiť, aby sme tento kapitalistický systém zmenili na iný systém. Robotníctvo je zrelé, aby na Slovensku utvorilo vládu robotníkov a sedliakov." Ďalej na tej to schôdzke hovoril o četníkoch takto: "Keď voľakde ukradnú sliepku, to nevie četníctvo vyšetriť, keď voľakde vypukne požiar, tiež nevedia vypátrať páchateľa, ale keď sa niekde zíde pár ľudí, už vidia v tom komunistické hnutie a hneď sú tam."

Imunitný výbor navrhuje, aby nebolo vyhovené žiadosti krajského súdu v Bratislave, dôsledne, aby slávny senát nedal súhlas k trestnému stíhaniu sen. Mező pre prečin podľa §u 14, bod 1 zákona na ochranu republiky, ako aj pre prečin pomluvy četníctva podľa §u 1, 3 odst. II. č. 1, 2, a §u 8, č. 3 zák. čl. XLI. 1914.

Snaha, aby kapitalistický systém bol zmenený na iný, v danom prípade na systém robotnícky, je snahou pracujúceho ľudu a tvorí najvážnejší a najdôležitejší bod programu socialistického hnutia.

Za tento program, totiž za víťazstvo socialistických zásad, má bojovať každý činiteľ socialistických strán a k tomu môže sa i hlásiť verejne v smysle našich ústavných zákonov bez toho, aby sa mal obávať, že keď to urobí, bude za to trestne stíhaný.

Napadnutie kapitalistického režimu, keď sa to stane spôsobom, ktorý sa neprotiví zákonom, ako sa to stalo v danom prípade verejne, ústne a bez výzvy na vzburu, neznamená štvanie proti republike, ba znamená uskutočnenie demokracie v duchu socialistickom a upevnenie tejže takýmto spôsobom.

Preto hlásanie týchto už všade prijatých zásad nemôže byť v našej republike trestané a výzva k nasledovaniu týchto zásad nemôže byť trestne stíhaná, už i preto, lebo sa stala v súvislosti so zákonodarným povolaním sen. Mező, ako člena zákonodarného sboru.

Čo sa týka pomluvy četníctva, vzťahuje sa konštatovanie sen. Mezőho iba na to, že četníctvo venuje o mnoho viac času na kontrolu činnosti komunistického hnutia a že následkom toho nemá dostatočného času na vypátranie páchateľov obyčajných trestných činov. Toto tvrdenie môže byť považované za neopodstatnené, ale to samé ešte nevyčerpáva skutkovú podstatu trestného činu.

Četníctvo, ako i bársktorú štátnu inštitúciu môže bárskto kritizovať, a vlastne je oprávnený takú kritiku vykonávať člen zákonodarného sboru a nakoľko pri vykonávaní tejto oprávnenej kritiky sen. Mező neprestúpil hranicu zákonom povolenú, nemôže imunitný výbor s jeho vydaním súhlasiť a preto navrhuje, aby sen. Mező nebol vydaný k trestnému stíhaniu pre tento trestný čin.

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji lhůtu řečnickou v trvání čtvrt hodiny.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.) Námitek není.

Uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu sen. Mikulíčkovi.

Sen. Mikulíček: Dámy a pánové! Při každé příležitosti stěžují si členové tohoto senátu, že senát je vládou přehlížen, že je bagatelisován, ba dokonce i vládní poslanci dovolí si psáti ve svém tisku, že senát je institucí úplně zbytečnou. A vy sami, pánové z vládních stran, toto tvrzení o bezvýznamnosti a zbytečnosti senátu svým jednáním potvrzujete.

Před týdnem padly za oběť četnické střelbě dva životy rolníků v Polomce na Slovensku. Přesto, že jsme žádali, aby se dostavila vláda do této síně, resp. ministr vnitra za vládu a učinil prohlášení, návrh náš jste zamítli, ale vládní poslanci, chtějíce obejíti obvyklým způsobem odpovědnost ministra, podali interpelaci, na niž bylo již vládou odpověděno. K tomuto prohlášení vlády a k těm událostem má klub komunistických senátorů, jehož mám čest zastupovati, toto stanovisko:

Prohlášení klubu komunistických senátorů k vraždění lidu v slovenské obci Polomce četníky a prohlášení vlády k němu:

Opětné střílení četníky do lidu, jehož obětí jsou dva mrtví a několik raněných zemědělců na Slovensku, svědčí nejen o strašné bídě, nýbrž i o bezmezném vykořisťování a útlaku slovenského lidu.

Není náhodné, že většina případů častého střílení do lidu udála se na půdě Slovenska a Podkarpatska. Celkem chudý lid těchto zemí je vydán na milost a nemilost otrockému vykořisťování české i slovenské buržoasie, ačkoli většina možností výživy byla mu vzata jak v průmyslu, tak i v zemědělství i v lesích. Bída a ohromný hlad bičují lid v celých oblastech, a i na něm českoslovenští kořistníci vydělávají. Dělníci jsou trvale bez zaměstnání a chudičký výdělek rolníků sežerou lichváři a daně. [ ], zaměstnavatelé, advokáti, kořalečníci - [ ]. Dlouho byl proti této přesile bezmocen. Ale stupňující se bída a uvědomění nutí k hromadné obraně.

A poněvadž nejbližším, lidu dosažitelným [ ]. Zákonů je zneužíváno proti lidu, kdežto lid nedojde nikde ochrany. Bída o hlad a strašný útisk vybudoval solidaritu a svépomoc lidu. Lid sahá k sebeobraně. [ ].

Šrobáre, Dérere, Markoviči, Hlinko! Tvrdíte, že jste ve spolku s českou buržoasií osvobodili slovenský a podkarpatský lid. Pravda je, že maďarský režim bral tomuto lidu národnost; váš však mu bere i možnost prosté lidské existence. [ ]. Váš režim ubil za 14 let pracující lid hospodářsky a sociálně. Celé kraje tonou v hladu, celé obce jsou v majetku lichvářů. [ ]. Celé kraje jste zamořili kořalkou, neboť ona je vám také pomocníkem ve vykořisťování. Angličané kolonisovali opiem, vy špiritusem.

Komunistická strana staví se jediná v čelo pracujícího lidu Slovenska a Podkarpatska, dělníků i rolníků v boji proti násilnickému a vykořisťovatelskému režimu čsl. buržoasie. Ona jediná ukazuje mu východisko z otroctví, organisuje jej a vede. Z této posice ji nevytlačíte ani špiněním, ani terorem. Ano, vedeme lid k povstání proti vykořisťování a otroctví, proti kořistníkům a utlačovatelům.

Vláda vydala prohlášení o střelbě v Polomce. Jaký je smysl dlouhého vládního výkladu? Nehledá příčinu v bídě a zoufalství lidu, zatvrzele mlčí o strašné situaci slovenských dělníků a rolníků. Proč? Je to pochopitelné, protože by musila obžalovati sebe a celý kapitalistický řád i svůj koloniální režim. Vláda sahá k argumentům podprůměrných fašistických demagogů, svádějíc všecku vinu na komunisty a jejich agitaci, a snaží se tak najíti záminku k zvýšené persekuci.

Po celé republice vzmáhá se hlad a bída, provázená zostřenými násilnostmi ostatních orgánů. Nezaměstnanost roste, exekuce bičují malorolníky i živnostníky. Vláda stlačuje životní úroveň a zvyšuje drahotu, zvyšuje teror. Pracující lid brání holý život. Je směšné, sváděti vinu při každé příležitosti na komunisty. Jednou přece by měla vláda pochopiti, že pracující lid není tak zaostalý, aby si nechal věšeti bulíky na nos. Skutečnost je, že komunistům i přes štvaní a persekuci vlády rostou přívrženci a sympatie v pracujícím lidu, že roste fronta pracujícího lidu měst i venkova proti kapitalistickým vysavačům a jejich vládě, že vláda nemá jejich důvěry, ale že ji mají komunisté. Komunisté podali několikráte v Národním shromáždění návrhy na zastavení exekucí a pomoc chudému zemědělskému lidu. Komunisté vybrali svou dělnickou rudou pomocí přes 30.000 Kč a přes 20 tisíc Kč potřeb životních; prádla, šatstva atd. a [ ] již v březnu tyto peníze zabavil a jsou pod pečetí, ačkoli na druhé straně lidé umírají hlady - já budu později o tom mluvit - děcka chodí sněhem bosa do školy.

Vážení! Návrhy byly vesměs zamítnuty. Budeme je opakovat. Dnes voláme: pryč s exekucemi u drobných rolníků a živnostníků, pryč s nespravedlivými daněmi těchto vrstev! Nechť platí ti, co mají, nechť platí boháči!

Dámy a pánové! O událostech v Polomce se rozšiřují [ ]. Cituji zde z "Národních listů", co se odvážil organisovaný národní demokrat, zemský president Országh, v Bratislavě ve schůzi zemského zastupitelstva 23. t. m. říci.

"Národní listy" píší, že sociální demokrat, redaktor Korman, zemský poslanec, uvedl, že odpovědnost za krvavé události v Polomce nesou komunisté. Obec Polomka prý obdržela v jednom roce stravovací lístky za více než 100 tisíc Kč, ale starosta obce, komunista Kaštan, množství lístků prý zpronevěřil. Korman žádá zakročení proti komunistům. "Národní listy" píší dále: "Komunistický člen zemského zastupitelstva Králík chtěl na tato obvinění reagovati, ale president Országh neudělil mu slova. Sám konstatoval, že tvrzení ředitele Kormana jsou pravdivá a že komunistický starosta Kaštan stravovací lístky zpronevěřil, při čemž bylo vyšetřováním zjištěno, že za tyto stravovací lístky byla koupena kořalka. President Országh ostrými slovy odsoudil prý jednání komunistů a prohlásil, že jako Slovák, úředník a člověk musí jednání komunistů odsouditi."

Pánové, s tohoto místa, poněvadž v zemském zastupitelstvu jsou zástupci lidu, řekl bych, přímo sluhy zemského presidenta odsuzuji tuto [ ] zemského presidenta na Slovensku pana Országha.

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka za tato urážlivá slova k pořádku!

Sen. Mikulíček (pokračuje): Něco takového by si mohl dovoliti říci četník, nebo policajt, který vyšel z druhé nebo třetí obecné školy, ale nikdy ne člověk, který prošel universitou, aby tak nepodloženě rozšiřoval pomluvu o straně, které jste nedokázali za celou dobu jejího trvání, aby byla jednou namočena ve zlodějně špiritusové, ve zlodějně s válečnými půjčkami, ve zlodějně státních peněz při dodávkách uhlí, pražců a všeho ostatního.

Přijel jsem včera ráno z Polomky, byl jsem tam 3 dny, a zjistil jsem toto: Už před 14 dny, před střelbou, byli soudruzi Molcan a 2 ještě organisovaní komunisté - Molcan je podrychtářem v Polomce - žádati okresního náčelníka v Brezne, aby starostu v Polomce suspendoval, ne ovšem pro tyto stravovací lístky, ale pro jiné věci, které oni na něho vědí. Ale poněvadž to žádali... (Hluk. - Výkřiky. - Sen. Danko: Je statočným človekom!)... tak, prosím, slyšte. A když pan kol. Danko tvrdí, že je statečným a hodným člověkem, a když zde tvrdí podle "Národních listů" pan zemský president Országh, že je prokázáno, že ty peníze zpronevěřil, tož co je pravdivé: Co tvrdil Országh, nebo co tvrdíte vy? (Výkřiky komunistických senátorů.) A nazvu-li pomluvu Országha správným termínem, jsem volán k pořádku. Pan Šelmec, který si klidně dovolil spisy o korupci, která měla v zápětí ztrátu desítek milionů jmění, podržeti doma a tak touto korupcí o rok prodloužil činnost pana Šelmece, pozastavuje se nad tím, že správně označuji jednání pana Országha. Řekl jsem, panu Šelmecovi v imunitním výboru, že, kdyby byl logicky důsledným a čestným členem, že za to, že rok schovával spisy o korupci v Žilině a jinde, by se vzdálil z místa předsednictví v imunitním výboru. To by udělal, jako důsledný člověk. Co jsme tvrdili, vždycky jsme doložili a dokázali. (Výkřiky sen Danko a Kindla. - Hluk. - Předseda zvoní.) 14 dní před střelbou byla deputace z Polomky se soudr. Andrejem Molcanem v čele na okr. úřadě v Brezně, aby byl suspendován starosta obce. Okresní náčelník odmítl vyhověti zástupcům organisace, která starostu v Polomce zvolila za člena obecního zastupitelstva a také za starostu. Starosta mně osobně sdělil, že 200 lístků, o nichž byla řeč, použil hned v létě na stavbu obecní cesty. Při organisační schůzi komunistů prohlásil sám starosta vůči ostatním organisovaným komunistům, že, když budou žádati, aby se vzdal, že tak učiní, ale okr. náčelník ho nechce pustit. (Výkřiky sen. Kindla.) Okr. náčelník, podřízený Országha, nejen odepřel vyhověti podle zvyků a pravidel u poslanců a členů obecního zastupitelstva, jak se vždycky děje, když si tak strana žádá, nýbrž drží ochrannou ruku nad panem starostou, o němž Országh tvrdí, že je o něm dokázáno, že je suspendován, podřízený náčelník drží nad starostou ochrannou ruku.

Je [ ] co tvrdil 23. t. m. zemský president Országh i ministerský předseda Malypetr, že byl lid v Polomce ozbrojen kosami a cepy. Popřelo mně to nejen sta obyvatelů v Polomce, nýbrž i četnický velitel, který mne tam zastavil, abych se mu legitimoval, neboť jste v Polomce udělali výjimečný stav. (Sen. Danko: Vždyť vás vyhnali z obce!) Na můj dotaz... (Sen. Kindl: Prý tě odtamtud vyhnali?) Vždyť jsem tam byl půl druhého dne! I tento četnický velitel, na můj dotaz, byli-li lidé ozbrojeni kosami, cepy a vidlemi, což by znamenalo, že šli již připraveni z domu, potvrdil, že lidé žádné hospodářské nářadí v rukou neměli, že házeli jen kameny, kterých je tam, pane kolego Danko, více než hlíny - o kamení není v Polomce nouze - a že měli palice, které vzali buď z plotů nebo odjinud, když byli pendreky biti. Ani jeden z demonstrujících neměl hospodářské nářadí, měli jen palice a kamení. A těmito obrannými prostředky nemohli na vzdálenost přes 40 m, na jakou byli oba zastřeleni, četníky ohrožovat. Také nebyl ani jeden četník zraněn (Výkřiky komunistických senátorů.) ani holí, ani kamenem. Ostatně dav lidu čítal něco kol 300 lidí, a četníků bylo 30. (Hluk. - Výkřiky.) Jak si počínali četníci, svědčí tento případ: Do bytu 56leté Marie Danieličové, malé, slabé ženy, se vloupali četníci o třech hodinách ráno a vylámali při tom troje dveře. Dotčená byla i se svým synem mimo dům. V její nepřítomnosti četníci všechno zpřeházeli, zpřevraceli na rub postele, almary, zásuvky a všechno ostatní, nechali příbytek otevřený a odešli. Když se Danieličová vrátila domů, zjistila, že z police nad oknem se jí ztratilo 210 Kč. Viděl jsem to na vlastní oči. Nemůže dokázat, kdo je odcizil, jestli četníci nebo někdo jiný, který vylomenými dveřmi se do jejího příbytku bez jakýchkoli překážek dostal. Dveře vylomili četníci.

Do bytu 40leté vdovy Barbory Molcanové, čís. 151, vniklo ve čtvrt na 4 hod. ráno 8 četníků, které vedl krčmář Gordulič, a jeden četník hrozil Molcanové zastřelením. Při tom namířil karabinu s nasazeným bajonetem.

Je lež, co tvrdí vládní tisk, včetně socialistického tisku, že lid holduje alkoholu a že je v drápech židovských krčmářů. (Výkřiky.) Ani jeden krčmář není v Polomce žid. Z pěti hostinských v Polomce jsou 4 legionáři, pátý, jménem Gordulič, je invalida. I obchody - tam je lid nazývá sklepy - jsou v rukou legionářů a ani jediný není v rukou žida. Tedy zde jenom "vlastenci" prodávají alkohol.

Je hrubou urážkou tamních obyvatel, co tvrdí Országh i Malypetr, že lid holduje alkoholu. Tamější obyvatelé nemají ani na sůl. Tři rodiny dohromady se skládají na krabičku zápalek, tím méně mají peníze na kořalku. Půda v této obci je velmi špatná, nedává lidu ani dosti chleba a brambor, tím méně zbývá na alkohol. V obci je přes 3000 obyvatel, v dobách konjunktury pracovalo přes 500 osob na státní pile v Polomce a ještě větší počet při kácení stromů v lesích. Rolníci vydělávali při dovážení dřeva na pilu a dnes už po 2 roky všecko stojí. - Lid je úplně bez výdělku a bída tam řádí, že slovy to nelze vystihnouti. Přes polovic dětí chodí boso do školy. Přesto, že už v pátek tam napadlo 8 až 10 cm sněhu, viděl jsem ty děti v tom sněhu až 1 km cesty choditi bosy.

Exekuce u vdovy Hany Tokarové byla vedena na návrh krčmáře Michala Buvaly, ruského legionáře, u něhož tato vdova udělala dluh 360.60 Kč za nápoje a kuřivo, které odebrala na svatbu svého syna Štěpána. Na vlastní oči jsem viděl knížku, do které Buvaly vlastnoručně zapisoval to, co Tokarová odebrala, a součet všeho dělá 360.60 Kč. Tedy pan Malypetr opět nemluví pravdu, když v odpovědi na interpelaci vládních stran uvádí částku 804 Kč za odebrané potraviny. V této knížce je odebrané zboží přímo označeno, a to: za tabák 5 Kč, za zorky 8 Kč, za 1 litr vína 12 Kč, za pálenku 10 Kč atd. V této knížce, kterou jsem si opsal, není ani jedna položka za stravu, a také všechno je psáno rukou krčmáře Buvaly. Protože však už to byla asi třináctá exekuce na nemovitosti v této obci, proto se lid bouřil. Tedy nikoli nezřízená agitace komunistů, jak říká p. Malypetr, nýbrž hlad a bída a strach, že mu bude prodán krov nad hlavou a on bude vyhozen ven.

Za panství Coburgů dostával lid úplně bezplatně větve a chrastí z poražených stromů. Rovněž řeziny na pile si mohl bráti bezplatně. Dnes, když hospodaří státní správa, musí platiti za fůru větví 15 Kč a za pytel řezin 40 hal. Někomu se to bude zdáti směšně malá částka, ale tam, kde tři rodiny se musí skládati na 30 hal. na zápalky, tam je částka 15 Kč ohromná. Státní správa dá raději neprodané větve spáliti v lese, jak se stalo krátkou dobu před poslední demonstrací, před poslední střelbou.

Vy chcete zachovati v té obci klid, když ta obec kdysi vydělávala půl druhého až 13/4 mil. Kč ročně na práci v lese a brala si haluze i řeziny zadarmo, a dnes ten člověk při hladu mrzne a vidí, jak na kopci se pálí dříví, aby se ho nedostalo té chudině?

I učitelstvo se chová k zoufalému lidu nepřátelsky. Učitel Leopold Galda strašil děti ve škole, že, jak nebude v Polomce co nejdříve klid, přijde do Polomky vojsko na účet občanů a že k výživě vojska se sebere v chýši třeba poslední kravka. Když 12tiletá školačka Marie Svidranová řekla, že to není dovoleno, byla tímto učitelem surově sbita. Tento učitel strašil dokonce to dítě, že za ta slova, která považuje za vzpouru, jí může beztrestně zabíti.

A k řádění četníků a vlasteneckých kantorů se věrně druží krčmář Gordulič, předseda sociálně - demokratické organisace v Polomce. Tento soc. demokratický předák ještě r. 1918 byl úplně nemajetný, rovněž tak jeho žena, otec a celá rodina. Dnes má hospodu nově postavenou s obchodem a hospodářstvím i s hospodářskými budovami nejméně v ceně 200.000 Kč a kromě toho tři baráky, které koupil v exekuční dražbě. (Sen. Kindl: Za 600 Kč!) Poslední domek, který byl v exekuci prodán Josefu Lovicovi - jinak má přezdívku Polomek - otci 5 dítek do 12 let, chtěl rozbořiti a na zbořenisku chtěl zaříditi zahrádku. Domek je jen přes cestu proti jeho hostinci. Právě u něho jsem snídal, nevěděl jsem, kdo to je, ačkoliv, když jsem přijel na nádraží, tak si mne příliš nápadně prohlížel, viděl jsem v něm něco tajuplného, policejního. Najednou otevřu dveře a viděl jsem tam pana Gorduliče.

Naverboval cikány, nabízel jim 20 Kč na hodinu, když Josefa Lovicu z jeho bývalého domku vypudí a domek zboří. Ale Lovica se postavil se sekerou v ruce do dveří na obranu svého přístřeší a tak se brání už přes měsíc. Práce nemá, je sám doma, děti jdou do školy a on nechce nikoho do chalupy pustiti, říká, že ho zabije anebo zabije sebe. Když si Gordulič vymáhal koncesi pro krčmu, klamal dělníky, tehdy ještě soc.-demokraticky organisované, že jede do Bratislavy, resp. do Prahy za jejich mzdové požadavky ke státní nebo krajské správě a dal si vyplatiti od těch dělníků, což mi sami potvrdili, na cestu od každého po 5 Kč. Tak působí předseda soc.-demokratické organisace v Polomce ve prospěch hladového lidu a pak soc.-demokratičtí sekretáři, v Bratislavě Korman a v Praze p. posl. Bečko a jiní v "Právu lidu" lživě štvou, že bouře v Polomce zavinili komunisté.

Ministerský předseda nazval lid na Horehroní nevzdělaným. Je to smutné vysvědčení 14leté vládě české buržoasie, spojené se socialisty. Vrchní prokurátor v Báňské Bystřici při mé intervenci v pátek dne 20. listopadu, aby lid nebyl držen v kriminále, poněvadž v kriminále byli lidé 6 dní a pak byli na 3 dny odsouzeni, nazval tento lid na Horehroní nemyslícím stádem a ovcemi, které, pravda, mohou beztrestně píchati a stříleti. Na tyto, nejmírněji řečeno neslušnosti, odpověděl už soudr. Gottwald v posl. sněmovně, a doufám, že pan Malypetr i pan prokurátor v Báňské Bystřici a i pan Országh dočká se ještě jadrnější a pádnější odpovědi od týraného a uráženého lidu samého, neboť přes dvojnásobnou vraždu a přímo středověkou persekuci neshledal jsem v Polomce, ani v okolí nějaké poraženecké nálady. Lidé nepláčou, nenaříkají, zatínají pěsti a povídají mně: "Pane senátore, víme, že žádný spasitel nepřijde, že těmito pěstmi si to musíme vybojovati! " Taková je nálada v Polomce. Lid věří, že [ ] bude vysvobozen z bídy, hladu a zoufalství jedině bojem. Společným bojem všeho pracujícího lidu venkova i měst [ ]. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Vyhrazuji censuru řeči pana sen. Mikulíčka rozhodnutí předsednictva senátu.

Další slovo má pan sen. Mező.

Sen. Mező (maďarsky): Dve pijavice na tele pracovníkov Slovenska. Slovensko je dôležitým terénom triedneho boja v republike Československej. Slovensko je územím utlačovaných národov, ktoré obsadil český imperializmus, ktoré vyrabováva český finančný kapitál a je boľavým bodom českého imperializmu. V masách pracujúceho ľudu Slovenska skrývajú sa obrovské sily odporu, ktoré úplne rozvinuté stanú sa dôležitým činiteľom celého revolučného hnutia.

Finančný kapitál český podmanil si valnú časť hospodárstva Slovenska a zariadil sa tak, aby mohol do svojich vačkov zhrabovať zvlášte veľké zisky z robotníctva a z pracujúceho ľudu. Tamojší "domáci" Slovensko-maďarsko-židovskí páni pokračujú v hroznom vykorisťovaní ľudu spolu s českým kapitálom. A tak dve pijavice vysávajú telo pracujúceho ľudu na Slovensku.

Imperialistický štát československý mnoho berie od pracujúceho ľudu Slovenska, avšak jeho životným potrebám poskytuje ešte menej než územiam českým, a predsa i tieto územia stonajú pod železným podpadkom kapitalistického systému. Počešťovanie deje sa na Slovensku vo všetkých formách a [ ].

Dôležitým územím je Slovensko tiež s hľadiska válečných príprav českého imperializmu; zvlášte hraje veľký zástoj ako nástupište váľky plánovanej proti sovietskemu Rusku. Nie nadarmo nazývajú Slovensko agenti českého imperializmu - Beneš a Hodža - mostom na východ.

Radikalizovanie más na Slovensku pokračuje obzvlášte veľmi silne. Prekročuje ono rámce robotníckej triedy, objíma veľké masy drobných gazdov, čo dosvedčuj ú boje maloroľníkov v Pohroní na Polomke, a do svojho prúdu strháva i stredné vrstvy mestské a tiež inteligenciu. Český imperializmus chce si tu za každú cenu zabezpečiť kľudnú etapu zázemnú pre váľku imperialistickú, a to z toho dôvodu, aby vykorisťovateľom a parazitom Slovenska nič neušlo z koristi vylisovanej z pracujúceho ľudu. Panské násilie na Slovensku nabýva obrovských rozmerov počínajúc od masového trestania, bitia, trýznenia a hromadného zatýkania nezamestnaných a maloroľníkov a končiac Košutami a Polomkou. Stále vyostrujúca sa diktatúra buržoázie na Slovensku prechádza v [ ] obyvateľstva.

Po krvipreliati v Košútoch stal sa súdruh Major, ktorý bol uvrhnutý do žalára, v očiach pracujúcich más ľudu mučeníkom. Komunistická strana vytýčila ako hlavný úkol komunistického hnutia v procese hospodárskych a politických bojov pripraviť robotnícku triedu k boji o moc. Všetky obvodné organizácie strany na Slovensku budú môcť tento hlavný úkol vyplniť správne vtedy, keď v priebehu hospodárskych a politických bojov somknú pracujúci ľud v rozsiahly národnostný oslobodzovací boj proti českému imperializmu a keď v rámci revolučného hnutia v Československu povedú do boja všetky tie revolučné sily, ktoré sa ukrývajú v lone Slovenska.

S tohoto hľadiska musíme skúmať náš hlavný úkol cieľom získania väčšiny robotníckej triedy a musíme sa snažiť získať masy drobných gazdov za spojencov robotníckej triedy. Bojovať treba proti imperialistickej válke a za obranu sovietskeho Ruska; boj však nesmie sa obmedziť len na agitáciu, ale tento boj musíme si zabezpečiť vybudovaním našich závodných pozíc v závodoch, ktoré s hľadiska imperialistickej váľky sú významné: na železniciach, v prístavoch, a to hromadnou antimilitaristickou prácou.

Boj zahájený za všedné detailné požiadavky musíme spojiť s bojom zahájeným za cieľ konečný, tak, že musíme požadovať uskutočnenie sebaurčovacieho práva pre národ maďarský, nemecký a slovenský, že musíme požadovať uskutočnenie tohoto práva [ ] a tvrdíme, že len proletárska revolúcia zabezpečí právo sebaurčenia, že skutočné národné oslobodenie pracujúceho ľudu je možné jedine vo spojení s oslobodením sociálnym. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Mező, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje a souhlas k trestnímu stíhání sen. Mező se neuděluje.

Projednáme nyní bod další, jímž je:

2. Druhé čtení zprávy výborů zahraničního a ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 885), kterým se předkládají Národnímu shromáždění k projevu souhlasu:

1. Pařížská unijní úmluva ze dne 20. března 1883 na ochranu živnostenského vlastnictví, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925,

2. Madridská dohoda ze dne 14. dubna 1891 o potlačování falešných údajů o původu zboží, revidovaná ve Washingtonu dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925 a

3. Madridská dohoda ze dne 14. dubna 1891 o mezinárodním zápisu továrních neb obchodních známek, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925. Tisk 910.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr. Klouda, za výbor ústavněprávní sen. dr. Havelka.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Nikoli!

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Nikoli!

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Toto schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové tisk 910 ve čtení druhém.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této za účelem

přikázání došlých spisů.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Námitek není.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hod.