Schůze zahájena o 11 hodin 5 minut.

Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr. Heller, dr. Hruban, Kahler.

Zapisovatelé: dr. Karas, Pichl.

88 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr. Franke.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že udělil jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Hrubému, Jančekovi, Janíkovi, Pastyříkovi, Slámovi, Volkovi; dodatečně na včerejší schůzi sen. Bergmanovi.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 14 dnů sen. Bergmanovi.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Žádaná dovolená se uděluje.

Budeme projednávati pořad.

Prvním bodem je:

1. Zpráva výborů zahraničního a ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 885), kterým se předkládají Národnímu shromáždění k projevu souhlasu:

1. Pařížská unijní úmluva ze dne 20. března 1883 na ochranu živnostenského vlastnictví, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925,

2. Madridská dohoda ze dne 14. dubna 1891 o potlačování falešných údajů o původu zboží, revidovaná ve Washingtonu dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925 a

3. Madridská dohoda ze dne 14. dubna 1891 o mezinárodním zápisu továrních neb obchodních známek, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925. Tisk 910.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr. Klouda, za výbor ústavně-právní sen. dr. Havelka.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr. Kloudovi.

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Slavný senáte! Základním kamenem mezinárodní ochrany živnostenského vlastnictví je úmluva podepsaná v Paříži dne 20. března 1883 mezi jedenácti státy - Francie, Belgie, Brasilie, Španělsko, Quatemala, Italie, Nizozemí, Portugalsko, Salvador, Srbsko a Švýcarsko -.

Podle této úmluvy dohodly se smluvní státy na hlavních zásadách mezinárodní ochrany živnostenského vlastnictví a vzájemně se zavázaly, že budou ve věci patentové, vzorkové a známkové ochrany, jakož i ve věci potlačení nekalé soutěže poskytovati příslušníkům smluvních států stejné výhody jako příslušníkům vlastním, ovšem za podmínek v úmluvě podrobně uvedených.

K tomu konci dohodly se státy na zřízení zvláštního svazu - Unie - na ochranu živnostenského vlastnictví.

Státům, které nebyly zúčastněny při projednávání této úmluvy, vyhrazeno článkem 16. úmluvy právo přístupu na zvláštní jejich žádost.

Pařížská úmluva podrobena byla revisi na konferencích, konaných roku 1886 v Římě, roku 1891 v Madridě, od roku 1897 do roku 1900 v Bruselu, roku 1911 ve Washingtonu.

Při konferenci Madridské sjednány byly doplňkem k původní unijní úmluvě ještě dvě další zvláštní dohody, podepsané v Madridě dne 14. dubna 1891, jednak o potlačování falešných údajů o původu zboží, jednak o mezinárodním zápisu továrních i obchodních známek, které obě byly zrevidovány a doplněny ujednáním Washingtonským ze dne 2. června 1911.

Bývalá rakousko-uherská monarchie přistoupila k těmto změněným ujednáním o ochraně živnostenského vlastnictví, vyhlásivši je v roce 1913 jako "Washingtonské smlouvy o mezinárodním svazu na ochranu živnostenského vlastnictví a o mezinárodním registrování známek" v rakouském říšském zákoníku pod číslem 64 z roku 1913 a ve sbírce zákonů uherských jako zákonný článek VIII., z roku 1913. (Výkřiky sen. Kindla.)

Republika Československá přistoupila k těmto úmluvám ihned v roce 1919 a byly příslušné vyhlášky uveřejněny ve Sbírce zákonů a nařízení v roce 1921.

Nová revisní konference pro mezinárodní ochranu živnostenského vlastnictví svolána byla roku 1925 do Haagu, kdež zasedala od 8. října do 6. listopadu 1925. Zúčastnili se jí také naši zástupci, vyslanec Baráček, univ. prof. dr. Hermann-Otavský a místopředseda Patentního úřadu ing. Pavlousek. (Výkřiky sen. Kindla.)

Výsledkem jednání byla řada změn, oprav a doplňků původní unijní smlouvy i obou Madridských dohod, jež ukázaly se nutnými vzhledem na vývoj a pokrok technických věd a na důsledky z toho pro obor živnostenského vlastnictví vyplývající.

Zástupci státu našeho podepsali jak Pařížskou unijní úmluvu, tak i obě dohody Madridské ve znění, usneseném na konferenci Haagské, naproti tomu nepodepsali nově v Haagu sjednanou dohodu o ukládání živnostenských vzorků nebo modelů, protože tato nová dohoda nemá opory v platném u nás zákoně o ochraně živnostenských vzorků a modelů.

Předpokladem přístupu Československa k Pařížské unijní úmluvě i k oběma Madridským dohodám ve znění Haagském je úprava příslušných zákonů československých, které mají býti uvedeny v souhlas s jednotlivými ustanoveními revidovaných mezinárodních úmluv.

Tento předpoklad stává se skutkem nyní, kdy vláda předložila poslanecké sněmovně osnovy zákonů, kterými se:

1. mění a doplňují předpisy o ochraně známek - tisk posl. sněmovny čís. 1981,

2. mění a zrušují některé předpisy o ochraně vzorků a modelů - tisk posl. sněmovny čís. 1982 -,

3. mění a doplňují předpisy o ochraně vynálezů - tisk posl. sněmovny čís. 1983 -,

po jejichž ústavním schválení nabudou ustanovení mezinárodních úmluv, zástupci našeho státu podepsaných, účinnosti vnitrostátní.

Ježto takto splněny jsou podmínky, aby stát náš, pro nějž dosud platí úmluvy Washingtonské, účasten byl výhod zvýšené ochrany živnostenského vlastnictví, jak je smluvním státům zaručují ujednání Haagská z roku 1925, usnesl se zahraniční výbor ve schůzi konané dne 3. listopadu 1932 navrhnouti slavnému senátu, aby vyslovil souhlas jak s uvedenou Pařížskou úmluvou, tak i s oběma dohodami Madridskými. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. dr. Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Slavný senáte! Mezinárodní úmluvou, podepsanou v Paříži dne 20. března 1883, byla utvořena Unie pro ochranu živnostenského vlastnictví mezi 12 státy. Úmluva stanovila několik hlavních zásad a základních pravidel o ochraně patentů, továrních a obchodních známek, živnostenských vzorků a modelů a o potlačování nekalé soutěže.

Podle článku 14. úmluvy konaly se čas od času konference, aby ustanovení této úmluvy byla doplňována a přizpůsobována právnímu a technickému vývoji ochrany živnostenského vlastnictví. Takové konference se konaly v roce 1886 v Římě, 1891 v Madridu, 1897 až 1900 v Bruselu a 1911 ve Washingtonu.

Na těchto konferencích byla jednak revidována unijní úmluva Pařížská a na Madridské konferenci mimo to sjednány ještě zvláštní dvě dohody, a to o potlačování falešných údajů o původu zboží a o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek. I tyto dohody byly na dalších konferencích revidovány.

Počet států, jež původně sjednaly jak hlavní unijní úmluvu, tak madridské dohody, byl postupem času dodatečnými přístupy podstatně rozšířen. V roce 1925 bylo již 37 států členy širší unie, utvořené Pařížskou úmluvou, 12 států členy užší unie pro potlačování falešných údajů o původu zboží a 21 států užší unie pro mezinárodní zápis známek.

Československo přistoupilo k těmto úmluvám notou ministerstva zahraničních věcí ze dne 20. června 1919 doplněnou notou ze dne 8. srpna 1919. Přístup byl potvrzen notou švýcarské spolkové rady ze dne 5. září 1919, nabyl mezinárodní působnosti dnem 5. října 1919 a byl uveřejněn vyhláškou ministra zahraničních věcí ze dne 6. října 1921, č. 365 Sb. z. a n.

K Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek přistoupilo Československo notou ministerstva zahraničních věcí ze dne 20. června 1919, doplněnou notou ze dne 8. srpna 1919. Přístup byl potvrzen notou švýcarské spolkové rady ze dne 5. září 1919, nabyl mezinárodní působnosti dnem 5. října 1919 a byl uveřejněn vyhláškou ministra zahraničních věcí ze dne 6. října 1921, č. 364 Sb. z. a n.

K madridské úpravě týkající se potlačování nesprávného označení původu zboží přistoupilo Československo notou ministerstva zahraničních věcí z 19. července 1921. Přístup byl potvrzen notou švýcarské spolkové rady ze dne 13. srpna 1921, nabyl mezinárodní působnosti dnem 30. září 1921 a byl uveřejněn vyhláškou ministra zahraničních věcí, č. 419 Sb. z. a n. z roku 1921.

Světovou válkou bylo zabráněno svolání nové konference Unie. Došlo k ní teprve v roce 1925. Konference konala se na pozvání nizozemské vlády od 8. října do 6. listopadu 1925 v Haagu. Na konferenci byla zastoupena převážná většina unijních států, mezi nimi i Československo, a některé státy, jež doposud nebyly členy unie. Ekonomický komitét Společnosti národů, jenž konal též značné přípravné práce, a mezinárodní obchodní komora byly též na konferenci zastoupeny.

Konference měla úkol přizpůsobiti uvedené unijní úmluvy změněným poměrům, zejména se zřetelem ke stále více se vyvíjejícím pojmům v oboru živnostenského vlastnictví a rostoucímu zájmu pro tento obor práva.

Československo podepsalo jak Pařížskou unijní úmluvu, tak obě dohody madridské ve znění, stanoveném na této konferenci. Nově v Haagu sjednanou dohodu o ukládání živnostenských vzorků neb modelů Československo nepodepsalo vzhledem k dosavadní naší úpravě vzorkové ochrany.

Haagské znění úmluv vstoupilo pro státy, jež je ratifikovaly do 1. května 1928, v účinnost 1. června 1928; pro státy, jež úmluvy neratifikovaly, platí ve styku s ostatními unijními státy úmluvy ve znění usneseném ve Washingtonu v roce 1911.

K jednotlivým úmluvám je potřebí připomenouti toto:

1. Pařížská unijní úmluva na ochranu živnostenského vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925.

Pařížská unijní úmluva obsahovala původně hlavní úmluvu a závěrečný protokol. Z důvodu přehlednosti byla při revisi v Haagu zařazena ustanovení závěrečného protokolu za příslušné ustanovení hlavní úmluvy. Ustanovení tohoto protokolu k čl. 1. a 2. odst. a) jsou pojata do čl. 1. Úmluvy. Ustanovení k čl. 2., odst. b) bylo zrušeno. Odstavec c) se stal 3. odstavcem čl. 2. úmluvy; ustanovení k čl. 4. bylo zařaděno do čl. 4. a ustanovení čl. 6. částečně v čl. 6. a částečně v novém článku 6 c) úmluvy.

Článek 1. obsahuje nyní úplnou a jasnou definici živnostenského vlastnictví.

Článek 2. zůstal až na některé redakční změny podstatně nezměněn. Výraz "sujets ou citoyens" - poddaní a občané - byl nahrazen výrazem "ressortissants" - státní příslušníci -. Tento článek zachovává nadále zásadu stejného nakládání s příslušníky Unie jako s vlastními příslušníky smluvních států oproti názorům, které se během haagské konference objevily, na zavedení systému reciprocity. V první větě tohoto článku je nový dodatek "le tout sans préjudice des droits spécialement prévus par la présente convention" - bez újmy práv zvlášť stanovených touto smlouvou -, čímž shora zmíněná zásada stejného nakládání byla jasně vyzdvižena. Třetí odstavec tohoto článku obsahuje, jak shora řečeno, ustanovení závěrečného protokolu k čl. 2., odst. c). Odstavec b) obsahoval pouze přechodná ustanovení, jež nyní nemají významu, takže nebyl již znovu do úmluv pojat.

Článek 3. o příslušnících zemí, jež nepatří k Unii, zůstal v podstatě nezměněn až na nahrazení výrazu "sujets ou citoyens" výrazem "ressortissants".

Článek 4. obsahuje ustanovení o prioritním právu, jež zůstala v podstatě nezměněna. Byl však doplněn některými ustanoveními, která mají za účel vyřešiti spory, jež vznikly z interpretace dosavadního textu. V odst. c) byla lhůta prioritní stanovena pro patenty a užitné vzory - jako dříve - dvanáctiměsíční, kdežto pro ochranné známky, jakož i vzorky a modely byla prodloužena ze 4 na 6 měsíců. Odst. d) obsahuje nové ustanovení o minimální lhůtě, která musí býti poskytnuta žadateli, aby mohl předložiti - doklady k průkazu svého prioritního práva. Odst. e) obsahuje nové ustanovení, podle něhož je přípustno přihlásiti užitný vzor na základě prioritního práva, založeného na podání žádosti o patent a naopak. Nové ustanovení odst. f) dává žadateli možnost rozděliti žádost o patent, jež činí nárok na více priorit, anebo jež je souborná; při tom se budou takové dílčí žádosti posuzovati tak, jako kdyby byly bývaly podány v den podání první žádosti.

Návrh Mezinárodního úřadu v Bernu a nizozemské vlády na výslovné vyloučení toho, aby osoby třetí mohly nabýti v mezidobí prioritních práv k vynálezu, zejména též práv předchozího uživatele, nedosáhl jednohlasnosti a zůstala tudíž nezměněna v tomto směru dosavadní úprava.

Článek 5. První čtyři odstavce obsahují předpisy o zániku patentu. Přijata nová úprava podmínek odvolání patentu pro zanedbání jeho výkonu v tuzemsku, záležející v tom, že odvolání patentu připouští se teprve, když by udělení nucené licence nebylo prostředkem dostatečným. Pátý a šestý odstavec vztahuje se na živnostenské vzorky a modely a ustanovuje, že jejich ochrana nemůže zaniknouti proto, že byly dovezeny předměty shodné s předměty chráněnými. Též se nevyžaduje, aby na výrobku samém byla nějaká značka nebo poznámka o zápisu. Poslední odstavec předpisuje, že v zemích, kde je užívání známky povinné, smí býti zápis zrušen jen po přiměřené lhůtě -a jenom tehdy, když účastník neospravedlní, proč známky neužíval.

Článek 5 b) o lhůtách k zaplacení poplatků je nový. Smluvní země se zavazují poskytnouti lhůtu 6-ti měsíců nebo prodloužiti poskytnutou již lhůtu k zaplacení ročních poplatků nejméně na 6 měsíců po jejich splatnosti anebo připustiti obnovení patentu zaniklého pro nezaplacení poplatku za podmínek stanovených domácími předpisy.

Článek 5 c) je rovněž nový a obsahuje ustanovení o tom, že se nepokládá za porušení patentního práva používání patentu na dopravních prostředcích anebo jejich součástkách, jestliže se dostanou přechodně nebo nahodile na území nebo do teritoriálních vod jednotlivých států.

Článek 6. Druhý odstavec byl doplněn ustanovením převzatým ze závěrečného protokolu - bod 3 -. Třetí odstavec obsahuje novou definici země původu, jež odpovídá lépe ustanovením čl. 3. úmluvy. Nové jest ustanovení odst. 4., podle něhož nevzejde obnovením zápisu známky v zemi původu povinnost obnoviti zápis v ostatních unijních zemích, v nichž známka byla zapsána. Jelikož se stávalo, že zápis v zemi původu vyžadoval delší doby než doby prioritní a jelikož podle 1. odst. čl. 6. bude známka k přihlášení v ostatních unijních zemích připuštěna teprve po uskutečnění zápisu, ustanovuje čl. 6., odst. 5., že se zachovává prioritní výhoda přihláškám známek i tehdy, když zápis v zemi původu stal se teprve po uplynutí prioritní lhůty. Poslední odstavec je též převzat ze závěrečného protokolu a obsahuje nové ustanovení, jež osvobozuje potvrzení o zápisu od ověření.

K tomuto článku podala britská delegace obsáhlý návrh na ustanovení o přípustnosti odmítnouti nebo zrušiti zápisy známek, jichž získáni se charakterisuje jako jednání nekalé soutěže. Ač takové ustanovení pro odpor některých delegací nebylo výslovně do konvence pojato, přece dlužno míti za to, že takové známky odporují mravům a veřejnému pořádku a že s proto vztahuje na ně ustanovení 2. odstavce tohoto článku.

V článku 6 b) byla přijata změna, zavazující smluvní země k odmítání nebo zrušení známek notoricky známých pro stejné zboží, a to již z povinnosti úřadu, zmírněná však výhradou, že se tak má státi jen tehdy, dopouští-li to zákonodárství země.

Článek 6 c) obsahuje nový širší podklad pro ochranu státních a jiných veřejných znaků, státních vlajek a praporů nebo jiných odznaků státní svrchovanosti, jakož i úředních zkušebních nebo záručních značek puncovních proti jejich zneužívání jako obchodních známek.

V článku 7. nahrazeno slovo "dépôt" - přihláška slovem "enregistrement" zápis.

Článek 8. byl doplněn výrazem "ou enregistrement" - nebo zápisu, aby bylo jasně vysloveno, že k ochraně obchodního jména není potřebí ani přihlášky, ani zápisu.

Článek 9. K nynějšímu odstavci 5. bylo připojeno ustanovení o možnosti zabavení zboží ve vnitrozemí.

Původní výraz "particulier ou société" - soukromá osoba nebo společnost v původním odst. 4. byl nahrazen výrazem "personne physique ou morale" osoba fysická nebo právnická - nynějšího třetího odstavce z důvodů širšího vymezení pojmu. Poslední odstavec byl doplněn slovy "en attendant que cette législation soit modifiée en conséquence" - až do příslušné změny zákonodárství -; tím není vyjádřena povinnost unijních států k změně svého zákonodárství, nýbrž pouze nezávazné doporučení.

Článek 10. doznal malé stylistické změny. Ustanovení odst. 1. bylo rozšířeno též na případy falešného označení původu jménem určité země vedle původního ustanovení o takovém označení určitého místa. V druhém odstavci bylo výslovně ustanoveno, že zúčastněnou stranou může býti - jak osoba fysická, tak i osoba právnická.

Článek 10 b). Dosavadní předpis o potírání nekalé soutěže byl rozšířen jednak obecným vymezením jejího pojmu (2. odst.), jednak vytčením některých skupin jednání sem spadajícího.

Článek 10 c). V tomto novém článku zavazují se smluvní země poskytnouti příslušníkům ostatních států účinné ochranné prostředky proti jednáním uvedeným v čl. 9. až 10 c), zejména připustiti také svazy a sdružení, která zastupují příslušný průmysl a obchod, k jednání před soudy i úřady administrativními, avšak jen v té míře, v jaké to přiznává takovým sdružením vnitřní právní řád ve státě, kde se žádá o ochranu.

Článek 11. Dosavadní předpis o dočasné ochraně vynálezů na výstavách byl doplněn ustanovením, že tato ochrana neprodlužuje prioritní lhůty, stanovené v čl. 4. Sporná otázka, zdali lhůta počíná běžeti ode dne zahájení výstavy nebo ode dne, kdy výrobek je vnesen do výstavy, byla rozhodnuta ve smyslu druhém. Odstavec 3. dává každé zemi právo vyžadovati jakožto průkaz o totožnosti vystaveného předmětu a o datu jeho vnesení doklady, které uzná za nutné.

Článek 12. o patentním úřadu zavazuje nyní k povinnému vydávání - dosud fakultativního - periodického úředního listu.

Článek 13. obsahuje základní ustanovení o Mezinárodním úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví. Rozpočet tohoto úřadu zvyšuje se z dosavadních 60 tisíc šv. frc. na maximum 120 tisíc šv. frc.; může býti zvýšen jednohlasným usnesením delegací na revisní konferenci podle čl. 14. úmluvy.

Změněny nebyly:

Článek 14., jenž se zabývá revisí úmluvy,

článek 15., který jedná o možnosti podrobnější úpravy mezi jednotlivými státy unie a

článek 16. o přístupu jednotlivých států k úmluvě.

Článek 16 b) byl poněkud pozměněn se zřetelem k ustanovení mírových smluv o mandátních územích.

Článek 17 a) a článek 17 b) nebyly změněny.

Článek 18. obsahuje ustanovení o lhůtách pro ratifikaci a nabytí platnosti unijní úmluvy, v Haagu revidované. Pro státy, které tuto úmluvu ratifikují po prvním květnu 1928, nabude úmluva účinnosti za měsíc po oznámení ratifikace švýcarské spolkové vládě. Do té doby platí pro tyto státy ve stycích s ostatními unijními zeměmi Pařížská unijní úmluva a závěrečný protokol k ní, ve znění sjednaném ve Washingtonu 2. června 1911.

II. Madridská dohoda o potlačování falešných údajů o původu zboží ze dne 14. dubna 1891, revidovaná ve Washingtonu dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925.

Československá republika přistoupila k ní ve znění sjednaném ve Washingtonu notou ministerstva zahraničních věcí z 19. července 1921, potvrzenou notou švýcarské spolkové rady z 13. srpna 1921.

Přístup nabyl dnem 30. září 1921 mezinárodní účinnosti a byl uveřejněn vyhláškou č. 419 Sb. z. a n. z roku 1921.

Změny nastalé v této dohodě následkem Haagské revise nejsou značné.

V čl. 1. byl připojen odstavec 5., jenž zavazuje smluvní země, aby používaly proti používání falešných údajů o původu ustanovení zákonů o známkách a obchodních jménech, nemají-li zvláštních předpisů, které by zabezpečovaly potlačení falešných údajů o původu.

První odstavec čl. 2. byl pozměněn. Kdežto podle původního znění mohlo se zabavení provésti buď na žádost státního zastupitelství nebo kteréhokoliv povolaného úřadu, na př. celní správy, nebo interesované strany, má podle nynějšího znění provésti zabavení z moci úřední nebo na návrh poškozené strany především celní správa sama, která o tom vyrozumí zájemce. Toto zabavení je však prozatímní.

Čl. 3. byl pozměněn v tom smyslu, že není nyní již třeba, aby prodavač zboží cizího původu byl nucen v každém případě připojiti k svému jménu a adrese též označení země nebo místa výroby; postačí jakékoliv označení, jež vyloučí omyl o skutečném původu.

Čl. 5. byl doplněn poukazem na čl. 16 b) hlavní úmluvy.

Tyto změny nevyžadují však žádného vnitrostátního provedení - šlo by o zákon o nekalé soutěži z 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n., jehož §§ 4 až 9 přejímají ustanovení madridské dohody -, ježto je lze z ustanovení tohoto zákona vyvoditi.

III. Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925.

Československo přistoupilo k ní ve znění ve Washingtonu sjednaném notou ministerstva zahraničních věcí ze dne 20. června 1919, doplněnou notou ze dne 8. srpna 1919. Přístup byl potvrzen notou Švýcarské spolkové rady ze dne 5. září 1919 a nabyl mezinárodní působnosti dnem 5. října 1919. Uveřejněn byl vyhláškou ministra zahraničních věcí ze dne 6. října 1921, č. 364 Sb. z. a n.

Článek 1. Jako v hlavní unijní úmluvě byly i tu nahrazeny výrazy "sujets ou citoyens" - poddaní nebo občané - výrazem "ressortissants" - příslušníci -. Se zřetelem k ustanovením hlavní úmluvy nahrazen výraz "acceptées au dépôt" - přihlášených - slovem "enregistrées" (zapsaných). V druhém odstavci se odkazuje na definici země původu obsažené v čl. 6. hlavní úmluvy.

Článek 2. doznal jen stylistické změny jako čl. 1. (pokud jde o výraz "ressortissants" - příslušníků -).

První odstavec článku 3. obsahuje nové ustanovení v praxi však již zachovávané, že žádost o zápis musí býti předložena na formuláři předepsaném v prováděcím předpisu. V 3. odst. (dosavadní odst. 1.) byla v druhé větě vsunuta slova "sans retard" (neprodleně).

V 2. odst. článku 4. bylo v souhlasu s dosavadní praxí nově ustanoveno, že není třeba, aby byly splněny formality podle čl. 4., odst. d) hlavní úmluvy, pokud jde o prioritní právo získané mezinárodním zápisem. Článek 4 b) zůstane nezměněn.

Článek 5. Možnost odepříti ochranu mezinárodním známkám, jakož i lhůta, ve které jednotlivé státy musí o tom podati prohlášení, byly přesněji vymezeny.

Článek 5 b) obsahuje nová ustanovení o dokladech o právu používati jistých součástí známky a o osvobození těchto dokladů od ověření.

Článek 5 c) obsahuje v prvním odstavci ustanovení dosavadního čl. 5 b). Nové jest ustanovení druhého odstavce, že Mezinárodní úřad může též za úplatu konati pátrání v mezinárodních známkách po zápisech.

Článek 6. Výhrada vzhledem k čl. 8. jest nová.

Článek 7. V prvním odstavci je v souhlasu s dosavadní praxí stanoveno, že ochranná lhůta při obnově se počítá od data obnovy.

Druhý odstavec byl doplněn ustanovením o tom, že mezinárodní úřad je povinen v oznámení o nutnosti obnovy zápisu oznámiti též přesně datum, kdy se dosavadní ochrana končí.

Nově byly pojaty odst. 3. a 4., jež se zabývají případem, že obnovená známka byla změněna. Státům se dává volnost považovati takovou známku buď za známku obnovenou anebo za známku nově zapsanou.

Článek 8. Původní sazby za mezinárodní zápis známky, stanovené ve výši 1000.- a 50.- šv. frc., zvyšují se na 150.- a 100.- šv. frc. Zvýšení jest odůvodněno tím, že přístupem značného počtu států k madridské dohodě poskytuje mezinárodní zápis známky ochranu mnohem rozsáhlejší než původně. Nově se zavádí příplatek, když seznam zboží, o jehož ochranu se žádá, obsahuje více než 100 slov. Dále je nové ustanovení, podle něhož možno zajistiti si zaplacením sníženého poplatku ochranu pouze desítiletou.

Článek 8 b) zůstane nezměněn.

Článek 9. doznal některých stylistických změn. Nový odstavec 4. obsahuje předpis o možnosti stanovení zvláštního poplatku za změnu seznamu chráněného zboží a jiné v tomto článku uvedené úkony mezinárodního úřadu.

Dosavadní článek 9 b) byl rozdělen na 2 články mezi 9 b) a 9 c) a doznal některých méně významných změn.

Článek 10. vyhrazuje úpravu podrobností resortní úmluvě správních úřadů jednotlivých států. Dosavadní prováděcí předpis sjednaný na Washingtonské konferenci byl podstatně pozměněn haagskou konferencí. Bude publikován jako příloha nařízení o mezinárodním zápisu ochranných známek.

Článek 11. upravuje ochranu mezinárodních známek v zemích, jež k úmluvě nově přistoupily.

Zároveň se podotýká, že většina států přistoupila již k Pařížské unijní úmluvě a k madridským dohodám ve znění sjednaném v roce 1925 v Haagu. Až do přístupu republiky Československé k uvedeným úmluvám ve znění haagském platí pro mezinárodní ochranu československých zájmů úmluvy ve znění sjednaném ve Washingtonu, jež poskytují ochranu méně dokonalou. Předpokladem přístupu Československa však byla souhlasná úprava příslušných zákonů československých, k čemuž bylo třeba napřed uvésti v soulad vyskytnuvší se protichůdné zájmy vnitrostátní. Jelikož se nyní zároveň předkládají osnovy zákonů, totiž zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o ochraně známek, zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o ochraně vynálezů, a zákona, kterým se mění a zrušují některé předpisy o ochraně vzorků a modelů, jimiž se ustanovení úmluv vnitrostátně uvádějí v účinnost, není překážek, aby úmluvy byly ratifikovány, a tím zaručena co největší ochrana československému zájmu v oboru mezinárodní ochrany živnostenského vlastnictví.

Ústavně-právní výbor projednal tento vládní návrh ve své schůzi konané dne 25. října 1932 a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby vyslovil souhlas s touto úmluvou a dohodami a aby učinil navržené usnesení.

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Ke slovu je přihlášen pan sen. Mezö.

Sen. Mezö (maďarsky): Je nová vláda, nová krv bola preliata na Slovensku. Pred 16 dňami predstavila sa táto fašistická vláda [ ]. Po 13 dennom svojho pôsobenia ukázala svoju činnosť, ktorá nesie meno ministra vnútra tejto vlády. Černý znamená v maďarčine "fekete" t. j. čierny, a čierna je i táto vláda, čierna je jej duša, lebo krv ľudu, ktorý ako pracujúci ľud tento štát vydržuje, pila znova zem táto behom včerajška na Slovensku v okrese podbrezovskom.

Vodcovská garda strany komunistickej už pri predstavení vlády poukázala na to, že nová vláda nebude sa líšiť v ničom od vlády starej, a ajhľa, tu je dôkaz. Občianske strany, list "Právo lidu" píšu o tom, čo vykonala vláda Černého na Slovensku.

Ako vedúci pracujúceho ľudu Slovenska prehlasujem, že budeme čo najkrajnejšie protestovať proti takémuto fašistickému teroru, a prehlasujem, že [ ], ktoré na pracujúcom ľudu spáchala. Budeme požadovať, a ja už dnes požadujem, aby sa minister vnútra Černý ihneď sem do pléna dostavil a referoval, čím odôvodní [ ] postup na Slovensku.

Předseda (zvoní): Slovo má pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikulíček: Paní a pánové! Jménem klubu komunistických senátorů vznáším zde co nejostřejší protest proti [ ], kterou spáchali včera četníci na demonstrujícím rolnictvu v Polomce, okres Brezno nad Hronem. (Výkřiky sen. Kindla.) 14 dní jest od prohlášení vlády v Československu. V tomto prohlášení vlády několikráte je opakováno slovo "demokracie". Socialisté obou směrů podvodně dokazují svým voličům, že, aby zachránili demokracii před úřednickou vládou, musili přistoupiti na požadavky měšťáckých stran o snížení platů 360.000 státních zaměstnanců - a ovoce této demokracie, ovoce této vlády demokratické? Včera jsem zde musil přibíti případ v historii dělnických a vůbec revolučních bojů nebývalý, aby intelektuálové a inteligenti, bývalí ministři, byli proto odsuzováni, že sbírali podpory, pomoc pro bojující, nad kterými tolik krokodýlích slzí bylo prolito, pro bojující dělnictvo.

Vláda má ve svém popředí pana Malypetra. Změna členů vlády z agrární strany se stala na nátlak tak zv. pravého křídla, které na svých sjezdech hrozilo, že bude pro rolnictvo, které zastupuje, domáhati se práva po způsobu svých předků před 500 lety, palcáty, cepy a sudlicemi.

Pánové, zde je článek včerejšího "Venkova", včerejší číslo listu strany pana ministerského předsedy, k níž prý náleží také ministr vnitra Černý, ze 16. listopadu. Co se píše v tomto článku?

"Braňte lid proti - daňovým úřadům." K takovémuto zoufalému výkřiku nutí bratislavskou "Slovenskou politiku" strašné zkušenosti, které se jí - a také jiným slovenským redakcím hromadí v tom, jak se po vesnicích vymáhají daně a jaké strašlivé hmotné škody mají z toho nešťastní exekvovaní poplatníci. - Pak cituje "Slovenská politika" článek z orgánu ministra financí o tom, jak se v dražbě prodávají pěkné krávy po 160 Kč a o tom, jak při veřejných dražbách řádí tzv. dražbové hyeny, a dodává: "To jsou strašné věci, a my na Slovensku trpíme ještě více proto, že zde více scházejí peníze, bída je větší, a exekuční hyeny jsou ještě rafinovanější, ještě dravější. Braňte nás proti daňovým úřadům a starejte se, aby nutné potřeby lidu nebyly rozprodávány takřka zadarmo. Vždyť takový prodej není prodej, ale hotova krádež, zákonem trpěné zlodějství, jež nám beztrestně připravuje lid o majetek. Braňte lid a udělejte poctivý zákon, aby se takové zbojničení zamezilo."

Prosím, upozorňuji na adresu pana předsedy, že je to v orgánu p. Malypetra, p. Bradáče, Hodži a Černého, aby, až přijde to stereotypní "předsednictvo si vyhražuje řeč k censuře", laskavě necensurovalo se, co zde čtu doslova z orgánu p. min. předsedy.

Tak píše orgán největší vládní strany, přímo [ ], které se dělá mezi rolnictvem se strany exekutorů.

V rozpočtovém výboru svého času, když jsme projednávali nové a nové daně, přirovnal jsem dnešní finanční správu, v jejímž čele stojí socialista, [ ] s tím rozdílem, že středověcí lupiči brali tam, kde bylo, okrádali bohaté kupce v soutěskách, ale nynější finanční správa ve svém [ ] počínání chrání Palffy, Larische, Petschky a Bati, kteří kradou tam, kde nic není.

Předseda (zvoní): Pane řečníku, jsem nucen vás volati k věci, a pro tyto urážlivé výroky k pořádku!

Sen. Mikulíček (pokračuje): Pánové, velmi bedlivě sleduji vývoj událostí a čtu včerejší "Lidové noviny", a zde stojí doslovně: Italie nemůže platit. Článeček pod tím v jiném sloupci: Anglie nebude platit dluhy. Pánové, velmoci, Anglie, která dostane od svých bohatých poplatníků z toho, co krvavě vydobudou na kolonistech, přes 60 tisíc milionů jenom na dani z důchodu, povídá v novinách, že nebude platit. Italie, vzor všem našim fašistům, prohlašuje: nebudeme platit, a odůvodňuje to: nemůžeme platit.

Mezinárodní věřitelé pro reparační platy, dluhy atd. uznávají neschopnost platby a povolují moratorium. Nemůžete vy míti trochu pochopení, vy všichni, kteří sedíte ve vládních lavicích, že ten rolnický lid nemůže platit, ne, že nechce. Nejste tak trošičku nad tím zaraženi, že již dnes nemůžete připojiti ani do tak protibolševického plátku jako je "Národ", který uveřejňuje zprávu o včerejších vraždách 2 rolníků: následek komunistického štvaní? Už to není komunistické štvaní, je to bezmezná bída, je to zoufalá obrana těch, kterým se bere poslední živobytí, kravka, která dávala 5, 6 litrů mléka a s bramborami zachránila existenci rodin, kterým se bere poslední vůz, poslední pluh, brány, koza, vepř, zkrátka všecko.

Proč byly bouře v Polomce, okres Brezno? Poněvadž se tam měly prodávati nemovitosti rolníkům, jejichž rodiny na těch nemovitostech byly po staletí, přečkaly hrůzovlády roboty, přečkaly hrůzovlády absolutismu maďarské gentry, přečkaly dobu krisí, celou tu dobu, o níž jste psali, kdy Tisza dával Slováky střílet jako dravou zvěř. Až v osvobozeném Československu (Výkřiky komunistických senátorů.), kde se jim vykládá, že Češi trpěli 300 let - Slováci 1000 let pod maďarskou hrůzovládou od rozpadnutí říše Velkomoravské, až dnes jsou potomci těch lidí, kteří na těch chýších setrvali po staletí, vyháněni exekutory pro povinnosti daňové, které ne nechtějí, ale nemohou zaplatit. Nemohou!

Pánové, nezdá se vám, že píše již neviditelná ruka na zeď: Mene tekel. Ti mnozí rolníci, kteří jsou na Slovensku, mnozí písmáci, ti četli také výzvu pana Staňka, výzvu nynějšího předsedy poslanecké sněmovny, ti četli také výzvu toho křídla, k němuž patří Hodža a Malypetr, aby se bránili po způsobu českých předků, palcáty, sudlicemi a kosami. Ale, vážení, jak daleko vystačíte, když se tak rolníci začnou bránit všude [ ].

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka za tyto výroky k pořádku!

Sen. Mikulíček (pokračuje): Tak to nepůjde. Proletariát a pracující rolnictvo přijde jednou k názoru, že je se nutno brániti [ ]. Okrádání, kde kravka, která stojí 1600 Kč, prodá se za 160 Kč, aby se bránil a bude se také brániti instinktivně bez jakýchkoli štvavých článků v novinách a bez jakýchkoli řečí těch, kteří nezištně hájí zájmy tohoto pracujícího lidu, různých těch štváčů. Ale pak bude také konec s vaším panstvím a pak se to, co radil Staněk, Hodža a Malypetr, splní! Palcáty, sudlicemi a cepy bude rozbit tento právní řád! (Výkřiky a hluk u komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Vyhrazuji si řeč pana sen. Mikulíčka k censuře. (Hluk a výkřiky komunistických senátorů.)

Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu? (Výkřiky.)

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Nikoliv.

Předseda: Pan zpravodaj si slova nepřeje.

Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo schváleno ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 910.

Projednáme nyní bod další, jímž je:

2. Druhé čtení zprávy sociálně-politického výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 891) o návrhu poslanců Bečka, Brožíka, Husnaje a soudr., kterým se rozšiřuje působnost zákona ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodních a revírních radách při bánském průmyslu na území Podkarpatské Rusi. Tisk 907

Má pan zpravodaj textové změny?

Zpravodaj sen. Koukal: Nikoli

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj si slova nepřeje.

Kdo souhlasí, aby naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 891. (Výkřiky a hluk u komunistických senátorů.)

Projednáme nyní:

3. Druhé čtení zprávy výborů ústavně-právního, technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 882), kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky Podkarpatoruských elektráren, akciové společnosti v Užhorodě. Tisk 912.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je sen. Koukal, za výbor technicko-dopravní sen. inž. Winter, za výbor rozpočtový sen. J. J. Krejčí.

Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Koukal: Nemám.

Zpravodaj sen. inž. Winter: Nikoli.

Zpravodaj sen. J. J. Krejčí: Rovněž nikoli.

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové si slova nepřejí.

Kdo souhlasí, aby naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 912.

Budeme hlasovati o resoluci výboru technicko-dopravního a rozpočtového, která je otištěna ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, jak jest otištěna ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená resoluce se přijímá.

Projednáme bod další, jímž je:

4. Druhé čtení zprávy výborů ústavně-právního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 854), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Smlouva o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a republikou Polskou (hraniční statut), podepsaná v Gdyni dne 24. září 1931, se Závěrečným protokolem z téhož dne. Tisk 909.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je sen. dr. Veselý, za výbor zahraniční sen. F. V. Krejčí.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Veselý: Nemám.

Zpravodaj sen. F. V. Krejčí: Nemám.

Předseda: Páni zpravodajové nemají žádných změn, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se také ve čtení druhém podle zprávy výborové, tisk 909.

Na pořadu dále je:

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Písku ze dne 5. září 1932, č. j. Tl. 9/32-2, aby senát dal svolení k trestnímu stíhání sen. Kroihera pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491 tr. z. a § 1 zák. č. 124/1924 Sb. z. a n. (č. 7073/32 předs.). Tisk 914.

Zpravodajem je pan sen. dr. Milota.

Zpravodaj sen. dr. Milota: Slavný senáte! Jako zpravodaj výboru imunitního dovoluji si odvolati se na skutkovou podstatu, uvedenou ve zprávě výboru imunitního, ve které jsou též uvedeny výroky, kterými se cítí soukromý žalobce p. Viktor Hoppe, generál v. v. v Praze, uraženým a pro které činí návrh na zavedení přípravného řízení proti panu sen. Kroiherovi.

Jménem imunitního výboru navrhuji, aby senát nedal svolení k trest. stíhání pana sen. Kroihera, poněvadž, jak ve zprávě výboru imunitního je podrobněji odůvodněno, tyto inkriminované výroky nutno posuzovati v souvislosti s ostatním obsahem článku. Z tohoto obsahu článku je viděti, že panu sen. Kroiherovi šlo o to, aby hájil veřejný zájem, což jest jeho povinností jakožto člena Národního shromáždění, a inkriminovanými výroky jen podložil a zdůraznil své tvrzení, že soukromý žalobce je povinen dáti veřejnosti vysvětlení.

Předseda: Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Kroihera, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje a souhlas k trestnímu stíhání sen. Kroihera se nedává.

Dalším bodem je:

6. Zpráva imunitného výboru o žiadosti okresného súdu v Komárne zo dňa 17. srpňa 1932, č. j. Nt. 21-22/32, o súhlas k trestnému stíhaniu sen. Füssyho pre dvojnásobný prečin urážky na cti dľa §u 2 z. čl. XLI. z r. 1914 (č7004/1932 preds.). Tisk 915.

Zpravodajem je pan sen. dr. Milota za nepřítomného sen. dr. Farkase.

Zpravodaj sen. dr. Milota: Slavný senáte! Proti p. sen. Füssymu byla podána u okr. soudu v Komárně 2 trestní oznámení pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. 41 z r. 1914, a to jednak p. dr. Janem Mohacsym, advokátem v Komárně, jednak p. inž. Ľudevítem Andem v Komárně. Tito soukromí žalobci se cítí na cti uraženi výrokem p. sen. Füssyho, kterými je nazval "špinavými zloději".

Imunitní výbor navrhuje, aby bylo dáno svolení k trestnímu stíhání p. sen. Füssyho pro tento výrok, poněvadž tento výrok není v žádné souvislosti s jeho zákonodárnou činností a tvoří skutkovou podstatu soukromé urážky na cti.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Füssyho, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje a souhlas k trestnímu stíhání sen. Füssyho se uděluje.

Projednáme nyní:

7. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umísťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy. Tisk 3.

Jelikož nebylo možno tuto osnovu zákona ve lhůtě ústavní listinou stanovené vyříditi, navrhuji, aby byla požádána poslanecká sněmovna o prodloužení lhůty k projednání o dalších 6 měsíců.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Byl mně podán návrh sen. Mikulíčka, Pilze a soudr., prosím o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

Návrh sen. Mikulíčka, Pilze a soudr., aby do dnešní schůze senátu dostavil se ministr vnitra a podal odůvodnění o střelbě do demonstrujících malorolníků v Polomce, okres Brezno nad Hronem, kde byli zastřeleni dva rolníci.

Předseda: Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka, Pilze a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou námitky? (Nebyly.) Není jich.

Končím proto schůzi.

Konec schůze v 11 hod. 44 min.