Páni Löckerové, kteří byli příčinou sporu vyvolaného v dubnu na severu Čech, nebudou tak možní. Stát má právo mluviti do poměrů mezi těžařem a zaměstnancem. Do jisté míry to také odpovídá naší politice socialistické, když si uvědomíme, že těžař může býti se stanoviska zájmu soukromokapitalistické společnosti snad pánem země, kde jest určitá hodnota, jen do určité míry. I strany pravicové si musejí býti vědomy, že tímto zákonem zasahujeme snad do určitého práva jednotlivce, ale musíme si uvědomiti všichni, kteří s republikou věrně cítíme, že není možné, aby jednotlivec, ať je to ředitel akciové společnosti, nebo majitel těžařského podniku, rozhodoval v dole, kde jest určitá hodnota, jen sám. S tohoto hlediska vykoná zákon principielně jistě velký vliv, a my jej také s tohoto hlediska vítáme. Ocenili jsme to již ve výboru a jak zpravodaj, tak inž. Winter charakterisovali, jak se díváme s věcného hlediska na projektovaný zákon.

Mým úkolem je hájiti usnesení výboru soč.-politického, ač nejsem jeho zpravodajem, ve věci resoluce, jež se zabývá otázkou hodnoty uhlí jako nerostu, který se dostává ať v malém do konsumu, nebo ve velkém průmyslu a podnikání vůbec. Resoluce žádá, aby státní správa věnovala těmto otázkám pozornost.

Tu pozornost si představujeme tak, že sama dá příklad ve věci cenové politiky u ceny uhlí. Tato otázka není však jenom otázkou ceny uhlí pro konsumenty. Otázka cen uhlí byla již při jiné příležitostí kritisována a je nesporně otázkou také veřejného zájmu zejména v mimořádné dnešní depresi, o níž si musíme býti vědomi, že k jejímu řešení, k roztáčení koleček, až nastanou normálnější poměry, bude potřebí hodnotiti ceny topiva nejenom pro domácnost, nýbrž i pro veliké podnikání, zejména pro průmysl, stavebnictví, zemědělství atd. Proto je nutno, abychom si zejména všímali, jak se poměry cenové u hodnotného zboží budou u havířského těžení vyvíjeti. Již při jiné příležitosti bylo konstatováno, že na Ostravsku cena ostravského uhlí činí na dole 21 Kč, v Terstu se prodává za 14 Kč, v Praze se prodává ostravské uhlí podle posledně vydaného ceníku kusy-kostka 49,80 Kč, ořech I. 50,20 Kč, ořech II. 51,20 Kč, brikety 29,90 Kč.

Srovnávám tedy cenu ostravského uhlí v Terstu, v Ostravě na jámě a ceny, za které se dostane uhlí od kartelářů v Praze. Tentýž poměr je také u jiných druhů uhlí. Ve výboru bylo konstatováno, že mzda u jednoho q uhlí činí i se sociálními poplatky u hnědého uhlí 2 Kč, u kamenného uhlí 3,60 Kč.

Dovolím si, dámy a pánové, doprovoditi, jak to vypadá v praxi na základě posledně vydaného ceníku, poněvadž chci ukázati, že cenová politika uhlí má za následek, že rozhoduje kartel a nikoliv hodnota zboží, a že je nutná změna. Ovsem, je nutno říci, že ministerstvo veřejných prací bude musiti také zkoumati svou vinu po této stránce, poněvadž stát má také své podniky a jsou známy smutné události, že státní důl je, jak známo, také členem kartelu.

Pro krátkost času srovnám jenom 2 ceny: cenu ořechu ze státního dolu Hedvika v Třebušicích, kde i q ořechu II. stojí 5,40 Kč, dovoz do Prosečnice na místní dráze Praha-Vrané-Čerčany stojí 8,10 Kč a uhlí na rampu, které stojí 5,40 Kč, nás stojí 13,50 Kč. Z toho vidíme, že dovoz drahou dělá více, než je hodnota zboží. Slyšel jsem několikrát, že železniční politika nemůže býti provozována tak, aby doprava zboží stála více než zboží samo. Když jsem u této věci, je nutno říci, že přepočítání tarifů na místních drahách je také z těchto důvodů žádoucí, a já často dostávám stížnosti v těchto věcech, zejména od těch, kteří potřebují uhlí jako topivo, ze severních Čech na místní dráze Praha- Vrané-Dobříš, Praha-Čerčany nebo jiných místních drah a v obvodech, ve kterých mám čest pracovati. V pražské župě jsme nešťastni, že je tu několik lokálek, kde průmysl nemůže prosperovati, poněvadž místní dráhy mu topivo zdražují. Jednou z těchto obětí je známý hutní závod colloredo-mannsfeldský ve Staré Huti u Dobříše, který jen proto, že nemohl dostati výhodu, aby měl dopravu na místních drahách za stejnou cenu jako na hlavních, nebyl schopen konkurence. Je známo, že tu byly okolnosti jiné, zejména zaostalost závodu, ale fakt je, že zde vysoký tarif na místních drahách přispěl k tomu, že levného topiva má průmysl nedostatek. Proto vidíme, že cihelny okolo místních tratí těžko existují. Všimněte si, zejména pánové z Čech, že u místních drah se cihelny těžko etablují, a když se etablují, tedy za zvlášť těžkých poměrů.

Je zajímavo pozorovati cenovou politiku u uhlí jako topiva v Praze. Bylo zjištěno a ve výboru také posledně konstatováno, že t. zv. uhlí salonní nebo hnědá kostka stojí na dolech severních Čech 7 Kč. Počítám: dovoz po dráze do Prahy stojí 6 Kč u 1 q - sám kartel vypočítává, že skládka stojí 80 hal. podle ceníku vydaného v květnu letošního roku - dovoz povozem z depa a kancelářská režie, počítáno hodně vysoko, 2 Kč, takže hodnota zboží je 15,80 Kč. Podle ceníku však do Prahy I až VIII, na Smíchov, Karlín, Košíře, Bubeneč, Dejvice, Radlice, Zlíchov, Kobylisy až Hasák, dostane se toto uhlí z dolu >Ludvík< v severních Čechách za 21,90, z >Hedviky< v Třebušicích za 21.10 Kč. Kartel má zisk 6,10 Kč. Při tom připomínám, že jsou do ceny započítány všecky výlohy. Úmyslně jsem přezkoumal a dal vypočítati odborníky zejména dopravu povozem dosti vysoko. Musíme si býti vědomi, když kartel blokuje a sevře tu cenu takovým způsobem, že je potřebí tento fakt revidovati. (Sen. Jarolim [německy]: Kartely dělá také stát!) K tomu chci také kol. Jarolime přijíti.

Při informačních schůzkách o bilancích Pražské železářské společnosti a Báňské a hutní společnosti - obě tyto společnosti vlastní a provozují uhelné doly - byla dotčena otázka cen uhlí. Generální ředitele zajímá jen cena uhlí na dole. Společnosti mají kamenouhelné doly - černé uhlí - a prodávají 1 q uhlí za 6,50 Kč, koks za 26 Kč. 10% činí uhelná daň. V drobném na fůry anebo metrické centy prodává se v Praze toto uhlí za 34 až 39 Kč, když mám na mysli uhlí kladenské. To jest jiné přirovnání a jiný obrázek než z Ostravska. Koks se prodává za více než 40 Kč. Rozdíl v ceně nákupní i s dovozem a v ceně prodejní zmizí v meziobchodě a hlavním vinníkem všeho toho je kartel. Kamenouhelné malodoly z Kladenská dopravují do Prahy nákladními auty černé uhlí i se skládkou za 24 Kč 1 q. Kartel prodává hnědé uhlí za 21.50 Kč. To je nesprávná číslice, poněvadž to záleží na tom, kam se v Praze dováží. Máme na příklad hnědé uhlí také salonní, že stojí do smíchovských ulic 22,50 Kč, do Břevnova a Střešovic 23,70 Kč. Tedy záleží na tom, kde konsument bydlí, kam se uhlí dopravuje.

Jak mají přiměřeně poklesnouti ceny uhlí, když státní doly jsou rovněž v kartelu? Nejen že jsou v kartelu, ale ony doplácejí mu na vagón uhlí, prodaný přes kontingent, 200 Kč. Každý rozumný člověk by řekl, že povinností státních dolů je, regulovati ceny uhlí a nutiti výrobou v době stávky soukromé podnikatele k ústupnosti. Že státní doly však kartel samy nevedou, je událost jiná, a byla tu pranýřována při debatě o hornické stávce. Proto, když sociálně-politický výbor se zabýval touto otázkou a když navrhuje resoluci, kterou nechceme považovati jenom za resoluci dnes schválenou, nenáleží jenom sociálně-politickému výboru zkoumati otázku cen tohoto artiklu, ale snad také výboru národohospodářskému. Ale já tu výslovně konstatuji, že jsme byli jednomyslného mínění, ať jsme přináleželi kterékoli straně, že stát musí tento problém začíti řešiti, že zejména po našem názoru nemůže stát býti členem kartelu. (Zcela správně!) Odpusťte, to je věc veřejné hospodářské morálky. Snad má stát zájem, aby těch 40 mil. vytěžil, které mají uhelné podniky v posledních letech, já přiznáváni, že také stát musí vydělati, ale nutno si uvědomiti, jaká je situace a jakými motivy pracuje zejména průmysl, jak svědčí zejména vysoké ceny kartelu cementářského, u něhož má stát také zájem, aby nevykupoval z Králova Dvora tak drahý cement jako dnes, poněvadž stojí před velikými pracemi silničními. Vždyť, co se dává v těch milionech na státní silnice, to jsou peníze, které stát zaplatil ve vysokých cenách cementu. A otázka topiva a otázka cen uhlí není jenom otázkou konsumenta s našeho hlediska, nýbrž také otázkou hospodářství státu a právě v přítomné době, když stát tolik zápasí, je nutno, abychom si toho všimli. Výslovně připomínám, že chceme tuto věc stále míti v patrnosti a na ministerstvo veřejných prací apelujeme, aby tuto otázku již nějak hledělo vyšetřiti. Státodůl nemůže podle našeho názoru býti členem kartelu. Má dávati příklad, aby šel s cenami dolů.

Na poslední stávce hornické řečníci různých stran tuto otázku kaceřovali, že se nestaly žádné změny.

Teď několik slov bych řekl k letákům, kterými báňští studenti vás téměř každého týdne obšťastňují. Jsem jako starý člen zákonodárného sboru z okresu příbramského povinen, zastati se obyvatelstva příbramského a města Příbramě, poněvadž báňští studenti za peníze Báňské a hutní společnosti, podškrtávám, vás budou ještě dlouho zlobiti s těmito letáky.

Všem senátorům i také poslancům je známo, že někteří profesoři Vysoké báňské školy v Příbrami - někteří ovšem, a jest jich většina - naléhají na vládu republiky, aby tato škola byla přeložena do Prahy. Co si dovolují dnes páni profesoři příbramští a studenti hornické a hutnické fakulty vůči historickému městu Příbrami, jeho správě i vůči obyvatelstvu, je neslýchané, ba přímo skandální. Expedují poštou stohy letáků s různými hesly a mnohý ten leták se hemží i urážkami, které nejsou slučitelný s akademiky, tím méně s profesory Vysoké školy báňské. V jednom letáku jsme četli mimo jiné urážky, že v Příbrami nebude se nikomu stýskati po této škole, jenom snad bytným, u nichž jsou někteří studenti ubytováni, a některým příbramským dívkám. To je taky jeden z argumentů této naší budoucí inteligence! Copak musí býti všecko v Praze? Kde je to napsáno, že všechny školy vysoké, v tomto případě Vysoká škola báňská, musejí býti umístěny v Praze, když si to tak narychlo přejí studenti a jejich profesoři? Kulturu potřebujeme všude, nejen v Praze, potřebujeme ji zvláště v Příbrami a v celé naší republice. Je pravda, že v dolech březohorských a příbramských ubývá rudy, z níž se taví čisté stříbro, ale není vyloučena možnost, že se najdou sloje nové, které budou míti vydatnou rudu stříbrnou a že dolování stříbra a jeho tavení zase může býti aktivním jako kdysi. Nemůžeme dnes město Příbram vylidniti a zbaviti ho Vysoké školy báňské, dnes v době velmi těžké a všeobecné hospodářské krise.

Musí se vžili náležitý ohled na město a jeho potřeby. Objeví-li se v budoucnu příznivé vyhlídky k přeložení této školy, nikdo rozumný proti tomu nebude. Dnes však jsou všecky žádosti toho druhu přemrštěné a skoro nesmyslné. Vláda republiky jistě dobře ví, co má činiti i v této věci.

Činím loto prohlášení nejen na ochranu města, ale už také proto, že jsme po známé katastrofě 40. výročí, kdy 319 havířů položilo život v příbramských dolech jako risiko práce. A je to tím smutnější, že mladé studenty hecuje k této věci Báňská a hutní společnost a jiní těžaři, kteří z jiných důvodů než z důvodů věcných škádlí obyvatelstvo, že Vysoká báňská škola má býti přeložena do Prahy. Každé dítě ví, že stát má dnes jiné starosti než vynakládati veliké miliony a zabývati se otázkou překládání Vysoké báňské školy z Příbramě do Prahy. Co by to stálo, to je kapitola jiná, to zde nebudu uváděti, já jsem. to řekl při jiné příležitosti, ale můžeme říci studentům, i těm dámám a pánům, kterým se stýská po Praze a kteří chtějí, aby škola byla zde a ne v Příbrami, že jim dáme ještě možnost, aby ostuda, kterou tropí obyvatelstvu příbramskému a Příbrami, byla světově všeobecně známa. - Končím. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy sen. Donáta, Havleny, dr Kloudy, dr Reyla, dr Hellera, Bergmana, Kahlera a druhů, a resoluce výboru soc.-politického. Prosím o jich přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrh sen. Donáta, Havleny. dr Kloudy, dr Reyla. dr Hellera, Bergmana, Kahlera a druhů:

Podepsaní navrhují, aby v čl. VI, odst. 1. vypuštěna byla za slovy >může býti< slova >z úřední moci po předchozím slyšení revírní rady anebo na její návrh< a aby odstavec 4. tohoto článku zněl takto:

(4) Odvolání proti výměru, kterým se ustanovuje vnucený správce (odst. 1.), a proti výměru, kterým se zřizuje exekuční titul (odst. 2., písm. b) a e)), podati jest do 15 dnů. Odvolání nemá odkládacího účinku.

Resoluční návrhy sen. Donáta, Havleny, dr Kloudy, dr Reyla, dr Hellera, Bergmana, Kahlera a druhů:

1.) Vláda se vyzývá, aby co nejdříve vydala vládní nařízení k provedení zákona čís. 57/1928 a tím uvedla tento zákon v účinnost.

2.) Vláda se vyzývá, aby před ustanovením vnuceného správce slyšela revírní radu, pokud snad mimořádné poměry nevyžadují okamžitého opatření.

Resoluce sociálně-politického výboru:

Již za stávky horníků v severních Čechách i v debatě o této otázce v senátě bylo zjištěno, že ceny uhlí ať pro konsum v drobném, či ve velkém, jsou nepoměrně vyšší, než činí výrobní náklady uhlí, režie s dopravou a příslušný občanský zisk.

Vládě se proto ukládá, aby v nejbližší době dala nově prozkoumati ceny tíhli a zejména učinila náležité opatření, aby jeho cena pro prodej v drobném i ve velkém byla snížena. K tomuto účelu buďtež i upraveny tarify na všech místních drahách, aby veškeré obyvatelstvo i výrobci v okolí místních drah nebyli zatěžováni cenou vyšší za uhlí, než obyvatelstvo a výrobci u tratí hlavních.

Předseda (zvoní): Přejí si páni zpravodajové slovo k doslovu?

Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji výboru ústavně-právního sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Pokud se týče obsahu zákona, nebylo proti němu v podstatě ničeho namítáno, snad nanejvýš bylo vysloveno přání, aby zákon byl někde ještě přísnější. V tom. směru osnova plně vyhovuje proneseným přáním.

Pokud se týče změn, které společným, návrtem koaličních stran byly navrhovány, již ve svém proslovu jsem upozornil na potíže, které by z tohoto textu článku VI. mohly eventuelně vzniknouti, kdyby šlo o zavedení vnuceného správce, a že je tu nebezpečí v prodlení a že klid a pořádek ve státě je ohrožen. Vypadne-li to ustanovení, odpadne tím i ono nebezpečí. A myšlence, že revírní rada je povolána již podle zákona, aby také spolupůsobila ve všech otázkách týkajících se zájmu osazenstva, bude vyhověno, jestliže slavný senát přijme resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby pravidelně, když to bude možno, revírní radu také o těchto otázkách slyšela. A proto navrhuji slavnému senátu, aby jak obě ty dvě změny zákona, tak i dotyčné resoluce byly přijaty. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji výboru soc.-politického sen. Koukalovi.

Zpravodaj sen. Koukal: Vážené dámy a pánové! Nemám nic, co bych připojil, poněvadž předešlý řečník kol. dr Karas zde vysvětlil věc, pokud se týká vypuštění slov, že má také spoluúčinkovati nebo býti slyšena revírní rada. Zákonem o závodních a revírních radách je působnost těmto korporacím umožněna, a proto nevzniká tím žádné nebezpečí. Tím by tedy nebyla ta věc nijak poškozena, ani by nebyla na újmu provádění tohoto zákona. Jenom pokud se týká námětů, které zde byly předneseny, divím se jedině, co má Baťa s tímto hornickým zákonem co společného? Chtěl bych k tomu připojiti, když komunističtí řečníci stále zde útočí na Baťu a vyčítají nám a nevím komu ještě všechno, že se tam dějí věci, se kterými my ovšem, nesouhlasíme, a že když se mluví o tom, že jsou tam dělníci štváni do šílené výkonnosti, tak prohlašuji, že Baťa má řadu bývalých komunisti!, ze kterých udělal mistry a ti vlastně to tam popohánějí. To jsem chtěl říci.

Souhlasím s navrženými změnami a prosím slavný senát, aby předlohu přijal.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům budeme o osnově zákona ve čtení prvém hlasovati takto:

o čl. I až V podle zprávy výborové;

o odst. l. čl. VI podle pozměňovacího návrhu sen. Donáta a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o odst. 2. a 3. čl. VI podle zprávy výborové;

o odst. 4. čl. VI podle pozměňovacího návrhu sen. Donáta a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o čl. VII, nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí, aby čl. I až V zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalují se.

Kdo souhlasí, aby odst. 1. čl. VI zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Donáta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby odst. 2. a 3. čl. VI zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalují se.

Kdo souhlasí, aby odst. 4. čl. VI zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Donáta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se.

Kdo souhlasí, aby čl. VII, nadpis zákona a úvodní formule, schváleny byly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tento článek s nadpisem a úvodní formulí schvaluje se podle zprávy výborové.

Tím byla celá osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 821 v úpravě návrhu, sen. Donáta a druhů k odst. 1. a 4. čl. VI.

Projednáme nyní bod další, jímž je:

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, jímž se mění některá ustanovení obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z. Tisk 821.

Důvody sociálně-politické a hospodářské vyžadují, aby věc tato projednána byla co nejrychleji.

Navrhuji tudíž, aby věci této přiznána byla pilnost a aby projednána byla podle §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh byl schválen a věci této přiznána pilnost.

Budeme tudíž ihned hlasovati ve čtení druhém.

3. Ad 2, Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z. Tisk 821.

Táži se pánů zpravodajů za výbor ústavně-právní sen. dr Karasa a za výbor sociálně-politický sen. Koukala, zda navrhují nějakou textovou změnu.

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoli.

Zpravodaj sen. Koukal: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém.

Vykonáme ještě hlasování o resolucích, a to výboru soc.-politického a dvou resolucích sen. Donáta a druhů.

Kdo souhlasí s těmito resolucemi, a to výboru soc.-politického, jakož i s dvěma resolucemi sen. Donáta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Všechny resoluce, jak byly přečteny, jsou tím schváleny.

Byl mi podán návrh sen. Pilze a soudr. podle §u 46, odst. 2, jedn. řádu. Prosím o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Šafarovič (čte):

Návrh sen. Pilze a soudr. podle §u 46 jedn. řádu senátu:

Senát se usnáší: Pan ministr vnitra dr Slávik se žádá, aby se dostavil do schůze senátu a podal vysvětlení, jakým právem vláda rozpustila komunistický svaz mládeže, jakým právem označila tento svaz, který jest úplně veřejným a legálně činným při zákazu za illegální tajnou organisaci, jak to může vysvětliti, že právě komunistická strana nemá právo míti komunistickou organisaci mládeže, když u všech ostatních politických stran organisace mládeže stávají, a zdali jest ochoten toto opatření, které je přímo útokem na pracující a znamená vyslovené opatření pro přípravu války a které je mimo to naprosto protizákonné, ihned zrušiti.

Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem pana sen. Pilze a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze a navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti také pořad jednání.

Jsou námitky? (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Končím schůzi.