NS RČS 1929-1935, Senát, 144. schůze, část 6/6 (28. 4. 1932)

Čtvrtek 28. dubna 1932

Místopŕedseda Kahler (znoní): Dále má slovo pan sen. K i a n i č k a.

Sen. Kianička: Slávny senát! Naše vystúpenie z vlády dostatočne odôvodnil náš predseda klubu kol. sen. T h o ř a je až smiešné tvrdenie jednotlivých koalovaných strán o tomto našom vystúpení.

Aby bolo každému jasné a nerobili si páni ťažkosti s vymýšľaním príčin, išli sme do opozície proti zaťažovaniu, zmrzačovaniu a zničeniu živnostníctva a obchodníctva vôbec a bolo to našou svätou povinnosťou k celému strednému stavu. (Chceme a budeme robiť politiku nie dvojakej tváre. Budeme robiť politiku poctivú pred voličstvom tak, ako i v zákonodarných sboroch, či sa to už páčí niekomu, alebo nie.

Posudzovať tento náš krok bude prichodiť specielne živnostníctvu a obchodníctvu, ktoré pri danej prílažitosti v budúcnosti aj náležite odpovie tak, ako odpovedalo minulú nedeľu v Košiciach a Topolčanoch, kde hovoril som, že ako sme boli zradení všetkými koalovanými stranami, na čo spravodlivý hnev živnostníctva a obchodníctva košického vyznel v obrovskej búrke proti tejto vláde a proti koalovaným stranám a výsledok nedeľňajšej voľby toto moje tvrdenie číselne vyjadruje tisíchlasovým prírastkom.

Toto je ukázka smýšľania poplatníctva na východe republiky a tážem sa vlády a koalovaných strán, že čo budú podnikať na svoju obranu pred mohútnym ideovým povstaním živnostníctva a obchodníctva v celom štáte. Neutečete, lebo už dnes každý sa môže presvedčiť, že finančný plán vlády je vyloženým balastom marnivých žiadostí ľavých politických strán. Poplatníctvo z každej vrstvy, tedy nielen zo živnostníctva a. obchodníctva, dnes dobre vidí, že jediná strana živnostenská hájila a hájí záujmy štátu viac, než celý koncern všetkých koalovaných strán. Je zjavné a nesporné, že živnostníctvo a obchodníctvo vo vašich stranách s vámi zúčtuje a márne budete zakrývať vaše zlé svedomie bársčím, keď tento zákon o zvýšení obratovej dane odhlasujete.

Tedy verejné novozvyšované bremená majú chrániť rovnováhu rozpočtu. My naše stanovisko k celej sústave nových štátnych príjmov sme nechali vyjadriť masami ľudu. My sme išli medzi našich príslušníkov s vedomím plnej odpovednosti, lebo sme nechceli odhlasovať to, čo väčšina občianstva tohoto štátu si nežiadala a nežiada: Strana živnostenská stala sa preto predmetom útokov, ktoré nemajú v dejinách nášho politického života páru. Dávno už bojovali sme proti najnespravodlivejšej dani z obratu, a súčasny vládny prejav jej zvýšenia považujeme za generálny útok na naše existencie.

Nikdy nezabudneme toho, že nás všetky koalované strany, ktorým za celé roky sme pomáhali vydobýjať ich požiadavky, pri prvej príležitosti. keď sa jednalo o živelný záujem a najdôležitejší náš požiadavok, hanebne opustily.

Keď pozreme do historie, vidíme, že po francúzskej revolúcii vládcovia vtedajšieho režimu tiež zaviedli obratovú daň; ako by trest na občianstvo, ale čo skoro zbadali, že táto daň je nespravodlivá, túto behom jedného roku zrušili. U nás túto daň vzdor tomu, že bývalý minister Rašín prehlásil ju za dočasnú, terajšia vláda systematicky zvyšuje a predlžuje práve v časoch, keď situácia daň platiaceho občianstva je tak kritická, že by minister financií mal mať toľko štátnicko-finančného prehľadu. aby uznal. že pomery si práve vynucujú jej sníženie na jedno procento a nie zvýšenie na 3%.

Triprocentná daň z obratu je abnormálne ťažké bremeno, ktoré stredné a malé výrobné vrstvy nesnesú. Obratová daň prebieha od producenta až k obchodníkovi. Obratová daň sa automaticky opakuje v každom hospodárskom spojení a na koniec živnostník a dbchodník je nútený podnikať s konzumentom pravý zápas o zaplatenie tejto. Styk obchodníka s konzumentom v medziobchode ukázal, že platenie dane obratovej konzumentom je nemožné, a celá záležitosť sa skoncovala tak, že živnostník a obchodník bol nútený zaplatiť túto daň. Tedy nie ako socialisti tvrdia. že ju platí konzument. Konkurencia je dostatočným regulátorom cien a ani jedon obchodník a živnostník nezakalkuloval obratovku, do cien, lebo sa obával, že konzumentstvo bude chodiť do subvencovaných socialistických družstiev a konzumov.

Vidíme tedy, že obratová daň stúpa progresívne a k tomu v kanceláriach berných úradov dvíha sa nahor. Zaokrúhlovanie toto ešte viac zvyšuje sumy obratovej dane. Konzument zo známych dôvodov odmieta platiť následky progresivity a táto skutočnosť sotva asi prinesie do štátnej pokladnice očakávaných 600 mil. Kč.

Prevalenie tejto dane na konzumenta není ľahké a mám dôkazy pri ruke, že vôbec nebude možné. Tu tedy výrobné vrstvy musia sahať k opatreniam, ktoré vyrovnajú sa zakalkulovaniu obratovky do cien životných potrieb.

Strana živnostenská stavia sa rozhodne proti akémukoľvek zdražovaniu, ale každý musí uznať, že zásah, učinený do súkromého podnikania zvýšením obratovej dane na 3 %, je prvým predpokladom sníženia konzumu, čo rozhodne zväčšuje stagnáciu a hospodársku krízu. Kupná síla konzumentov ochabuje a pán minister financií sotva túto silu oživí zvýšením obratovej dane. Kupujúce obecenstvo sa určite obmedzí vo svojich potrebách, lebo snaha obchodníkov a živnostníkov po snížení cien je vládou a vládnymi stranami úplne paralyzovaná.

Je preto nutné videť v obratovej dani zlo, ktoré v krátkej budúcnosti premení zlé súčasné pomery v peklo. Pokles spotreby následkom zvýšenia obratovej dane bude pôsobiť veľmi zhubne na štruktúru celoštátneho hospodárstva zvlášť a chudobného slovenského hospodárstva vôbec. Dostaví sa postupom času skutočné ožobračenie stredných vrstiev a beda tomu štátu, ktorý zničí svoje najskvelejšie daňové pramene a najpracovitejšie složky.

Strana živnostenská žiada paušalovanie dane z obratu. Paušalovanie by zmiernilo šikanovanie pri prepočítavaní obratovky. Ďalej sledovali sme prevedením paušalizácie sníženie nákladov vymerovacích a takto odpadla by i veľmi drahá činnosť revizných komisií, ktoré poplatníctvo v celom štáte nenávidí. Uskutočnite túto našu žiadosť a zachránite slovenské stredné stavy od biedy a hladu.

Berná morálka činom ministra financií a tejto vlády nezíska. Berná morálka chýli sa k nemorálnosti, lebo vláda tohoto štátu vynáša zákony nespravodlivé a tedy tým i nemorálné. Je to najtrapnejšia ukázka neschopnosti koalície, lebo nevedela a nevie dobrými a námi navrhovanými škrtami vyvážiť rozpočet. Som si vedomý významu slova nemorálnosti nášho finančného režimu. Niekoľko príkladov uvediem. V Bardejove na ulici zastaví daňový exekutor úplne chudobného človeka, ktorý živí sa tým, že na svojom ručnom vozíku vozí niekoľko kg jabĺk po ulici a tieto predáva. Hodnota jeho celého tovaru i s vozíkom nečiní celých Kč 50. Je tázaný exekutorom, či má peniaze. na čo otrhaný človek odpovedá, že nie. Daňový exekutor ide do vačkov a vyloví z nich Kč 20, ktoré niesol pre hladujúcu ženu a deti, s výslovným podotknutím, že im chce chleba a mlieka kúpiť. Týchto Kč 20 pozostávalo z Kč 15, ktoré dostal od židovskej náboženskej obce za to, že strážil cez noc mrtvého, a z Kč 5, ktoré dostal ako prídavok od rodiny mrtvého. Týchto Kč 20 sobral mu daňový exekutor na hanbu, potupu a posmech československého eráru finančného. Mám o tejto veci zápisnicu a fotografický snímok ubožiaka s jeho vozíkom.

Druhý prípad. Vdova s 2 deťmi živila sa tým, že na trhu na zemi prestrúc plachtu predávala cukríky, bonbony. Tieto cukríky boly jej zhabané exekutorom. Odobrala sa preto s 2 deťmi k bardiovskému bernému správcovi, aby jej cukríky vydal, aby mohla ďalej živiť svoje deti a že složí na svoiu daňovú podlžnosť Kč 100, lebo jej podlžnosť činila Kč 180. Nepomahal plač ženy a detí, cukríky boly predané za Kč 80 a s tým bola ubohá zničená žena a československý finančný erár zachránený.

Prípadov takýchto shrnul som viacej a požiadal zemského finančného prezidenta dr Hladkého, aby prípady tieto nechal vyšetriť. Zistil som, že jednotlivé tieto prípady boly šetrené na bernom úrade pri zamknutých dverách a že boly s ľuďmi braté zápisnice. Už vopred tuším. aký bude rezultát šetrenia, ktorý svojho času neomeškám predložiť cestou interpelácie pánu ministrovi financií. Do neba volajúce je to, že zhabané veci predávajú sa v úradných hodinách a v úradných miestnostiach medzi úradníctvom. Takúto bernú morálku považujem a menujem nemorálnosť, lebo sa mierním k výrazu, ktorý by takéto pirátstvo so strany štátu zaslúžilo. To sa deje prosím na Slovensku, kde obyvateľstvo vo styku so štátnym úradom práve so strany štátneho úradu čaká ochranu a spravedlnosť, ktorá plynie z pravého pojmu československej demokracie.

Ako ďaľšiu ilustráciu nesvedomitého pokračovania so strany bratislavského finančného riaditeľstva, jeho trestného oddelenia uvádzam, že obchodníci komárňanskí, proti ktorým od r. 1950 zavedené je trestné pokračovanie pre pri znanie zárobkovej a dôchodkovej dane na roky 1927, 1928, 1929. Títo ochodníci komárňanskí pre udajné chybné priznanie tejto dane citovaní sú do Bratislavy k trestnému oddeleniu k pojednávaniu. Ubožiaci so zúfalstvom sa žalujú, že vypočúvaní sú celé hodiny takým spôsobom, že už na koniec nevedia, čo odpovedia a čo majú odpovedať na kladené im otázky. Takmer všetci príchodia domov zničení duševne, deprimovaní, fysicky vysílení a nesúci k ďaľšej obchodnej činnosti a práci. Ich zúfalý stav je za to taký, lebo diferenciu medzi riadnym priznaním a udajným ukrátením musia platiť, ale mimo to, ako upúšťajúcu taxu od ďaľšieho trestného riadenia, vymeriava sa v najlepšom. prípade jednorázová pokuta.

Vlani v jaseni vyslalo gen. finančné riaditeľstvo vlád. radcu dr Jána Enčiho do Komárna. Tento pán tam vtedy pojednal asi 6 milionov zastaralých daní na splátky, sahajúce na niekoľko rokov. Popri tomto musia sa i bežné dane platiť. Obchody na tomto pohraničnom mieste vôbec nejdú. Hoci pokračovanie finančného riaditeľstva má zákonný podklad, není možné, aby za daných okolností pri platení bežných daní a platení splátok zastaralých daní požadovať sa mohol odpúšťací poplatok vo výške udajne zkrátených daní.

Žiadam dôrazne - tu neprítomného, žialbobu - pána ministra financií dr T r a p l a. aby krátkou cestou upozornil fin. riaditeľstvo v Bratislave, aby požadovalo diferenciu zkrátenej dane a žiadné upúšťacie poplatky vo výške dvojnásobnej. Sú to ľudia z 99 %, ktorí do tohoto údajného zkrátenie upadli nie svojou vinou.

V dnešnú krítickú dobu, kde takýto obchodník nezarobí ani na slanú vodu, držím takéto pokračovanie za šikanovanie. Podľa nového návrhu zákona o zvýšení dane obratovej majú obchodníci učiniť inventúru skladu paušalovaného tovaru, jeho počet, váhu, rozmery a od tohoto tovaru do 14 dní zaplatit 2 % daň. Ako si to predstavuje osnovateľ zákona, že by na pr. obchodník železom mohol pokojne vyslúžit svojich zákazníkov a pri tom robiť inventúru tyčového železa, železného plechu, cínového plechu, klince, šrófy, podkovové klince, vrtáky, vidle, železný drôt, pichlavý drôt, hrable, obručové železo, emailový riad, liaty riad, plechové kotle, plynové rúry, kotlové rúry, terpentýn, strojový olej, kolimahu, asbesty, klingerity, asbestové šnory suché, kováčské uhlie, cement atď. atď., nesčíselná spústa tovarov, ktoré má vylíčiť vo váhe, počtu a rozmeroch. Je toto obrovská práca, ktorá potrvá celé týždne celého personálu a nebudú ju vstave na zákonom stanovený čas dohotoviť. Ak ale takýto obchodník bude prinútený túto inventúru terminovane učiniť, bude môcť táto práca byť len povrchná a bude mať podklad zasa len k šikanovaniu. Takto vyzerá návrh zákona tej vlády, od ktorej očakávali sme objektívnu spravodlivosť. Zvýšením obratovej dane podtínate korene daňového sujektu a už vopred vám hovorím: nečakajte efekt daňového prílivu, lebo on určite bude niže vášho očakávania.

Za nemorálnosť ďalej držím i to, že priamy rozkaz ministra Engliša, aby bolo druhé platenie na čiare zrušené, čím by štát nebol ukrátený ani o halier, vysokí úradníci ministerstva financií do dnešného dňa neuskutočnili. Títo vysokí úradníci na ministerstve fínancií dali slovo deputácii reprezentantov Zemských jednôt rezníkov a udenárov, že sa toto stane od 1. októbra 1931. Táto istá deputácia požiadala terajšieho ministra financií T r a p l a, aby toto rohodnutie jeho predchodcov do života uviedol. Pán minister T r a p l sľúbil, že sa na tento náš spravodlivý požiadavok prizre, ale žialbohu, prizerá sa naň už pol roka a my marne čakáme na uskutočnenie jeho sľubu. Pri predložení finančného plánu udajne prehlásil, že i mäso snieslo by istého zataženía. Siedmý rok tvrdím, že paušalovaná daň z mäsa a jej obratová daň tak ako aj zemská a mestská dávka z mäsa sú daňami a poplatkami najvýš nespravodlivými, ktoré štátu na žiaden spôsob nepatria a ktoré túto prepotrebnú poživatinu všetkého ľudu zdražujú. Socialistické strany asi tedy budú mať záujem na tom, aby mäso bolo drahšie.

Daň táto platí sa v rovnakej miere i dnes, keď potravina táto klesla v cene na štvrtinu. Tážem sa pána ministra financií, že čo opodstatňovalo jeho prehlásenie, že mäso by snieslo ďaľšieho zaťaženia. Už vopred prehlašujem menom živnostenskej strany, že by to bol nemorálny útok na tento už i tak na mizine stojací odbor.

Na svete neslýchané zvýšenie dane z droždia na jednom kile o 15 Kč, keďže droždie samo stojí dnes 6.40 Kč, je ukázkou pred celým vzdelaným svetom našej daňovej praxe a jej morálky. Ukážte mi jedon štát na svete, kde by sa minister financií opovážil prísť s podobným návrhom!

Strana živnostenská považuje podobné návrhy za fínančný teror a za finančnú diktatúru. Na jednej strane ide sa na malých poplatníkov s nožom na krk, aby z neho terorom vysáli osledný halier, a na druhej strane veľkopriemyslu a velkokapitálu škrtom ruky odpisujú sa desiatky milionov na daniach, sanujú sa stámilionami z poplatníckých peňazí zkrachované banky a socialistické konzumy a družstvá. Potom verejnosť sa diví, že rastú nám denne defraudanti, aký bod pán Zajíček z Moravskej Ostravy, ktorý mal z čoho brať, lebo štát čakal.

Slávny senát! Živnostenský stav chce konečne videť určitú veľkorysoať v hospodárskej a finančnej politike štátu a nie, ako sme dosiaľ boli svedkami, že sa prevádza táto politika v diametrálnej protive s potrebami národného hospodárstva. Nič neškodí viacej podnikaniu živnostenskému, ako škodí dnešný systém hospodársky, ovládaný veľkokapitálom na jednej a socializmom na strane druhej. (Výkřiky senátorů strany živnostenské a čsl. nár. sociální.)

Nemožno nikdy dostatočne odôvodniť snahu po koncentrácii výroby a presvedčíme sa v budúcnosti, že jedine výroba opierajúca sa o skutočnú potrebu domáceho obyvateľstva má svoje životné oprávnenie. Túto funkciu vykonávalo do svetovej války z väčšej čiastky živnostníctvo, u ktorého našieľ veľký počet delníctva trvalé zamestnanie. Ťoto si nechcú z politických dôvodov uvedomi socialistické strany, ktoré tvorí dnešnú vládu, protiživnostenskú koaliciu.

Slávny senát! Hospodárska činnost vlády je záhadná. Vláda stojí bez programu, a to zapríčiňuje, že každý deň takmer robí prehmaty. Nám sa zdá, že páni to privedú k diktatúre, lebo počiatočné stadium protiživnostenského režimu tomu nasvedčuje.

Fond nezamestnanosti, daň z mäsa, z droždia, triprocentná daň z obratu, sú všetko náznaky nemožných, vyslovené v dnešnom čase teroristických činov a dodávam, že vláda táto na konec prenechá socialistickému bloku republiku na milosť a nemilosť.

Naša zásada bola vždy ale pracovať a šetriť. Pracovať na 40 hodín v týždni a nie 8 hodín denne. Sporiť je treba tak, ako to moji kolegovia predrečníci tu predniesli. Kde je to napísané, aby každá politická strana mala niekoľko ministrov? Ktorý štát má toľko zbytočností v administratíve? Tu sa má šetriť a nie zvyšovať dane. Pánovia, to nie je umeme, to je hazard, ktorý táto vláda a koalované strany ťažko odnesú. Som pevne presvedčený, že výnos zvýšenej obratovej dane zklame na celej čiare a že táto vláda bude nútená snižovať na jeseň platy štátnemu úradníctvu proti našej vôli. K tomu musí za takejto vlády dojsť a obávam sa, že to prijde prv, než to celá politická verejnos zasa postrehne, lebo u nás sa všetko robí tajne a bez kontroly opozície.

Strana živnostenská rozhodla sa preto k opozícii plodnej hospodársky a slušnej politicky. Musíme sa stať svedomím tejto koalície, aby nám musela v budúcnosti ďakovať za naše rady, pokyny a dobré úmysly v prospech národa a státu. Nedovolíme nikomu pod klenbou tejto republiky, aby dvojaká tvár koalície pred tvárou voličstva ostala krásnou. Verejnosť sa musí dozvedeť, že pre jaké účely socialisti odhlasovali zvýšenie bremien a tým zvýšenie cien potravín pracujúceho ľudu. Nedovolíme, aby hnali konzumentov proti živnostníctvu a obchodníctvu, keď toto obratovú zvýšenú daň bude požadovať od konzumentstva. Priniesli sme na oltár vlasti posledné zbytky nášho imania a žiadame preto, aby politická nesvedomitosť našich odpôrcov a nepriateľov regulovaná bola s vedomím ľudským, lebo zničením stredného živnostenského a obchodnického stavu zničíte najdôležitejšie operné body štátnej celosti. Demokracia je ľudovláda, ale demokracia, proktikovaná koalíciou je niečím iným. Je prostriedkom ku sproletarizovaniu stredných vrstiev pomocou ktorých náš štát sťal sa tým, čím je dnes.

Preto bude najlepšie, keď našu opozičnú činnosť koalované strany nebudú považovať za zlú. Strana živnostenská behom krátkeho času odstraní neschopnú vládu a hltavé politické strany. Čo na tom, že dnes není tak silná. Ona bude však silná v najkratšej budúcnosti, lebo o to sa postaraly všetky politické strany a táto neschopná vláda. Tmelom tejto koalície a vlády je nenávisť proti strednej vrstve, proti živnostníctvu a obchodníctvu, a ako taká bude aj odsúdená celou súdnou verejnostou, až tieto zákony budú prevedené do skutočného života. Trón tejto vlády zmetie jedine finančná a hospodárska revolúcia stredných a malých vrstiev. Potom pomery sa zmenia. (Předseda dr Soukup ujíma se předsednictní.)

Slávny senát! Som poverený svojim klubom prehlásiť, že strana živnostenská nemôže hlasovať pre zákon, lebo vidí v ňom náklady, ktoré vláda a koalované strany chystajú na stredné vrstvy. A ja osobne prehlašujem, že by som si radšie dal ruku odtať, než by som ako zástupca slovenských živnostníkov a obchodníkov za tento zákon hlasoval. (Potlesk senátorů živnostenské strany středostavovské.)

Předseda (zvoní): Slovo má jako poslední řečník v této debatě pan sen. Sechtr.

Sen. Sechtr: Slavný senátu! Budiž i mně dovoleno, abych promluvil k této nové dani, která má býti zavedena a která, jak je tvrzeno, má postihnouti jen ty, kteří budou míti nejméně 150.000 příjmu. Mám však obavu, že tato obratová daň bude přenesena hlavně na malé zemědělce, poněvadž to jsou ti, kteří nemohou již tuto daň dále přenášeti, poněvadž oni své produkty spotřebují.

Vážení pánové! Moje obava je sice na místě, a to proto, že bylo neustále tvrzeno, že budou vymáhány daně a daňové nedoplatky způsobem takovým, že velcí poplatníci, kteří daně dluhují, budou musit zaplatiti. Ale co vidíme v praksi? Daně nebo daňové nedoplatky jsou vymáhány na zemědělcích přes to, že byl dán příkaz ministerstva financí berním správám a úřadům, aby u těch zemědělců, kteří byli postiženi živelními pohromami, nebylo takovým ostrým způsobem postupováno.

Mám příklad na Jílovsku v obci Zlatníkách, kde loni a předloni byli zemědělci po-stiženi živelními pohromami. Já jsem se dožadoval u berního úřadní berní správy, aby se poshovělo našim zemědělcům, nebo aby jim byla poskytnuta možnost splátek a aby byly exekuce odvolány. To se nestalo, naopak exekutor do této obce přišel, přivedl s sebou také ty, kteří měli chuť kupovati, a prohlásil: Přes to, že tu byla živelní pohroma, exekuci provedu. Proto bych s tohoto místa apeloval na ministerstvo financí, aby se také drželo zákonů nebo nařízení, které samo vydává, aby skutečně vymáhalo daně na velkých poplatnících, ale aby si benevolentním způsobem počínalo vůči těm, kteří by chtěli platiti, ale nemohou.

Mám obavu, že hledáme zdroje příjmů pro stát, ale volíme špatné a chybné cesty. Věřím, že stát ke své prosperitě potřebuje peněz, ale jsou ještě jiné cesty, které je možno nastoupiti a peníze státu opatřiti. Na příkl. neustále se volá po novelizaci a úpravě financí samosprávy, ale hledají se cesty, které tuto samosprávu neozdraví, hledají se cesty, které dosavadní přetížené poplatnictvo zatíží. Kdyby místo zvýšeného limitu přirážek byla daňová novelizace v tom smyslu, aby veškeré novostavby byly také přitaženy k placení přirážek, ozdravili bychom obce a umožnili bychom snesitelné platební schopnosti také starých usedlíků. Pánové to mají v ruce, budou-li platiti čili nic. Dal jsem si vypsati ze 14 okresů kolem Prahy, jaký přírůstek se v těchto obcích stal novostavebníky. Kde bylo 50 čísel, je dnes 150 a z těchto novostavebníků jsou v obecním zastupitelstvu dvě třetiny. Těm se snadno hlasuje pro vydání v obci, když jsou si vědomi, že na to nic nepřiplatí. (Sen. Hubka: Ale vždyť platí dávky!) Pane kolego, dávku platí také starousedlík. Jsou to na mnohých místech novostavebníci, kteří jsou 10 krát a mnohdy ještě vícekráte bohatší než ten živnostník nebo domkář, který má v té obci povinnost platiti přirážky.

Myslím, že v tomto případě by se velmi ulehčilo samosprávě a samospráva by se ozdravila. Když pánové nebudou chtíti platiti, nemusí pro to vydání v obci hlasovati. To mají v rukou.

Plně souhlasím, aby byli zproštěni placení daně z těchto novostaveb, ale bylo by to aktem spravedlnosti a znamenalo by to ozdravění okresní i obecní samosprávy, kdyby byli také povinni platiti z nich přirážku. (Sen. Šťastný: Ale senátor má věděti, že tam, kde se vypisují daně, nevypisují se přirážky!) Jsem si vědom, pane kolego, kdo udělal ty obrovské přirážky, které nemohou stačiti na zaplacení dluhů, ale myslím, když se může novelizovati zákon jeden,že by se také mohl novelizovati zákon druhý. Byla by to daleko kratší cesta a vedla by skutečně k ozdravění. Ale já věřím, pánové, že je vám to proti mysli. Ale je vidět, že právě ti pánové, kteří se ozvali, jsou novostavebníky, že jim nezáleží na tom, aby hájili voličstvo, nýbrž že jim záleží na tom, aby hájili svou kapsu. To je ten úkaz a v tomto ohledu myslím, že je povinností každého senátora (obrácen k sen. Šťastnému), kolego Š ť a s t n ý, aby hájil své voliče a ne jen sám sebe.

Vážení! Jsem si plně vědom toho, že nestačí tyto přirážky, že nestačí tedy zvýšení daně obratové, že bude potřebí hledati ještě více a více těchto příjmů a že budeme mnohdy ještě před otázkou, jak dále, a kdy naši poplatníci budou těžko vzdýchati pod tím, co na ně uvalíme. Ale byl bych toho názoru, abychom hledali takové cesty, které skutečně půjdou k ozdravění, ale abychom měli odvahu to říci tam, kde to skutečně bude lidem pomáhat, a nehledali to vždycky jen u malých, nýbrž i u větších. (Výborně!)

My budeme sice jako lidé, kteří jsou povoláni k řízení tohoto státu, hlasovati pro tuto zvýšenou obratovou přirážku, ale budeme hlasovati s obavou, že nám to nepomůže a že nakonec přece jenom budeme se musiti odhodlati k tomu, abychom našli cesty, které jsou sice nechutné, ale pomohou tomuto státu na nohy. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sena T i c h i h o, Eichhorna a druhů, pozměňovací návrhy sen. M i k u l í č k a a soudr. a resoluční návrhy sen. T i c h i h o, E i ch o r n a a druhů.

Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): I. Návrhy podle §u 47 jedn. řádu:

1. Návrh sen. T i c h i h o, E i c h h o r n a a druhů:

Podepsaní navrhují, aby se přes odst. 1. pořadu dnešní schůze senátu přešlo k dennímu pořádku.

2. Návrh sen. M i k u l í č k a a soudr.:

Navrhujeme, aby se přešlo přes projednávání vládního návrhu tisk 736 k dennímu pořádku.

II. Návrhy pozměňovací a doplňovací: A. Pozměňovací návrh sen. M i k u l í č k a a soudr.:

Zákon zněje:

Zákon

ze dne............ 1932

o zrušení daně z obratu a zavedení mimořádné daně ze zisku.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Daň z obratu, daň přepychová, jakož i paušalizovaná daň z obratu a paušalovaná daň přepychová podle zákona ze dne 21. prosince 1923, čís. 267 Sb. z. a n., ve znění zákonů ze dne 16. prosince 1926, čís. 246 Sb. z. a n., a ze dne 19. prosince 1930, čís. 188 Sb. z. a n., o dani obratové a přepychové se zrušují.

§ 2.

Obchodní výtěžky všech podniků, pokud přesahují 100.000 Kč, jsou podrobeny mimořádné dani ze zisku podle tohoto zákona.

§ 3.

Zastavení podniku nebo převod tohoto na jinou právnickou či fysickou výrobu, jakož i jiné změny poměrů poplatného podniku nepřekážejí předepsání daně podle tohoto zákona.

§ 4.

Roční daň činí z prvých započatých nebo plných 10.000 Kč obchodního výtěžku, přesahujících 100.000 Kč 5% z nejbližších započatých nebo plných 10.000 Kč 10%, z nejbližších započatých nebo plných 20.000 Kč 20%, z nejbližších započatých nebo plných 40.000 Kč 40 %, z dalších započatých nebo plných 200.000 Kč 50 %.

§ 5.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí. Dnem vyhlášení tohoto zákona pozbývají účinnosti všechna zákonná opatření, jemu odporující.

B. Návrhy sen. T i c h i h o,. E i ch h o r n a a druhů:

1. § 1 budiž celý škrtnut.

2. V §u 1, odst. 2, nechť čís. 2 zní: ťna 2 % ní daň z obratu podle § 10, odst. 1., prvá věta zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. a na sníženou daň, nahrazující 2 %ní pravidelnou daň z obratu, jsou-li tyto daně povinni platiti podnikatelé, u nichž celkový obrat (§ 3, odst. 1.) v rozhodném daňovém období (§ 3, odst. 2.) nepřesahoval 500.000 Kč.

3. K §u 1 budiž nově připojeno

Ministerstvo financí nechá v dohodě s ministerstvem obchodu provede všeobecné paušalování daně z obratu pro všechno zboží, resp. podniky po živnostensku provozované.Ť

4. § 2 budiž nahrazen těmito ustanoveními

ť§ 1, odst. 4. zák. č. 246/1926, změněný zákonem č. 188/1930 čl. I, a § 4, č. 10 ve znění zák. č. 246/1926 se zrušuje a nahrazuje zněním:

§ 1, odst. 4. ve znění zák. č. 188/1930 má zníti:

ťDani jsou podrobeny, nehledíc na úplatnost, dodávky a výkony mezi závody téhož podniku a dodávky a výkony mezi závody nebo podniky téhož majetníka bez ohledu k tomu, zdali jde o souvislé závody nebo podniky, pokud úhrnný obrat podniku převyšuje 500 tisíc Kč.

Jako podnik ve smyslu předchozích ustanovení dlužno rozuměti také prodejny, pokud podnik má více nežli dvě prodejny, které provádějí dodávky buď výhradně spotřebitelům, anebo jak spotřebitelům, tak také meziobchodníkům.

Spotřebitelem ve smyslu předchozího odstavce není podnikatel, který předmětů nabývá k živnostenskému prodeji, anebo živnostenskému zpracování. Podnikatelé, kteří mají více prodejen, jsou povinni v přiznání k pravidelné dani z obratu pro každou prodejnu uvésti také celkový obrat celého podniku v rozhodném daňovém období.

V pochybných případech, obzvláště tam, kde je daň paušalována, rozhoduje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem obchodu, po slyšení obchodních a živnostenských komoro. Při tom má platiti zásada, že kombinované podniky podléhají stejné výši daně jako výrobní postup podniků nekombinovaných.Ť

5. V §u 3 nechť odst. 1 zní:

ťCelkovým obratem podle §§ 1 a 2 rozumí se roční souhrn všech přijatých úplat (po příp. účtovaných cen) s připočtením ceny předmětů, vzatých pro vlastní spotřebu, po příp. ceny dodávek a výkonů mezi závody téhož podniku a dodávek a výkonů mezi závody a podniky téhož majetníka (stanoví-li paušalovací vyhláška jejich daňovou povinnosti, avšak po odečtení vrácených úplat. U podnikatelů, kteří neprovozovali podnik po celý rok, stanoví se celkový (roční) obrat v poměru k obratu, dosaženému za část roku, po který podnik provozovali.Ť

6. V §u 5 budiž odst. 1 škrtnut.

7. Nebude-li přijat návrh na škrtnutí odst. 1 v §u buďtež tamtéž slova ť15. května 1932Ť nahrazena slovy ť1. července 1932Ť a slova ť31. května 1932Ť nahrazena slovy ť15. července 1932Ť.

8. V §u 6 nechť odst. 1 z ní

ťÚčinnost zák. č. 268/1923 ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 prodlužuje se do 31. prosince 1933 s těmito změnami:Ť

9. K §u 6 budiž připojen nový odst. 6: ťBod e) § 4, č. 14 ve znění zák. č. 188/1930 budiž úplně škrtnut.Ť

10. K §u 6 budiž připojen nový odst. 7:

ť Jako nový bod č. 21 § 4 ve znění zák. č. 268/1923 budiž připojeno:

1. Dodávky a výkony podnikatele, jejichž úhrnný obrat v daňovém roce nepřevyšuje 50.000 Kč.Ť

11. K §u 6 budiž připojen nový odst. 8:

§ 19; odst. 3. ve znění zák. č. 268/1923 se mění a má zníti takto:

ťNevyhoví-li poplatník vyzvání v odst. 1 resp. odst. 2 uvedenému vůbec, anebo nevyhoví-li mu včas, ustanoví berní komise, zřízená podle § 233 zák. č. 76/1927 berní základ na podkladě pomůcek, které má po ruce.Ť

12. K §u 6 budiž připojen nový odst. 9:

§ 19, odst. 4 ve znění zák. č. 268/1923 se mění a má zníti takto:

ťRovněž může býti daňový základ stanoven odhadem v tom případě, jestliže poplatník podal daňové přiznání včas a na úřední vyzvání také včas podal žádané vysvětlení, berní komise však na základě konaného šetření nepovažuje toto vysvětlení za dostatečné; odhad musí se v takovémto případě pohybovati v hranicích provedeného vytýkacího řízení.Ť

13. V §u 7 nechť odst. 2 zní

ťTento zákon pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1933.Ť

III. Resoluční návrhy sen. T i c h i h o, Eichborna a druhů:

1. Ministerstvo financí se vybízí, aby současně s vyhlášením zákona vydalo seznam veškerého zboží, které podle §u 1, odst. 1, bod 2 je vyňato ze zvýšení daně.

2. Finanční správa se vybízí, aby až do paušalováni daně z obratu pro všechno zboží neprotokolovaným maloživnostníkům a obchodníkům paušalovala daň z obratu roční částkou, stanovenou v dohodě mezi berním úřadem a poplatníkem po slyšení živnostenských společenstev, jestliže poplatník za to zažádá ve lhůtě, stanovené pro podání přiznání za běžný berní rok.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. J. K r e jčímu.

Zpravodaj sen. J. Krejčí: Slavný senáte! V Mongolsku, kde každý prvorozený syn je lamou, ta je duchovním, a kde se věří ve stěhování duší, neodhodlá se takový lama k zabití ovce nebo velblouda nebo yaka, poněvadž by se mohla státi, že by tím zabil svého otce, jehož duše by v tom zvířeti mohla býti přítomna. Ale když masa je potřebí, zavolají si t. zv. černého muže, to je toho, kdo už je zatracení propadlý, ten má ono zvířátko zabít. A když je zabito, lama už se odhodlá maso ze zabitého zvířete snísti.

A tak také já mám dělati takového černého muže a vy všichni, kteří pro tuto daň, která byla označena za zločinnou, budete hlasovati, jste těmi černými muži, jste zločinci, jste lidmi, kteří se dopouštějí do nebe volající nespravedlnosti na živnostnictvu na poplatnictvu, na konsumentech, na národu vůbec...

Pan kol. J a n č e k zde řekl: ťNebudem za tuto daň hlasovaťŤ - ale při tom mu to nebrání, aby jedněmi a týmiž ústy, téměř jedním slovem nedožadoval se stavby vodovodů, škol, úpravy řek, meliorací, úpravy vodopádů a jiných věcí, ovšem na státní útraty, poněvadž tam, kde je potřebí vyndati z vlastní kapsy, páni Slováci drží na kapse svou vlastní ruku.

Prosím vás, jak si to představujete? Máme snad nějakého beránka, abychom řekli ťberánku, otřes seŤ nebo ťbaránku, kašlej dukátyŤ? Má-li stát na jedné straně vydávati, musí na druhé straně míti také příjmy. A bylo toho velmi mnoho, kde strany vládní i oposiční přicházely s požadavkem: státe, dělej toto, toto a ještě toto. A dnes se nedostává. Je ovšem pravda, že jsme se postavili na příliš vysokou nohu. Je pravda, že se mohlo šetřiti, ale nešetřilo se a dnes jsme před takovým stavem - řeknu to docela otevřeně, jak na věc nazírám - jestliže se nepodaří za všech okolností, i sebe bolestnějších, opatřiti úhradu, pak se nám všechno zhroutí. Chápu, že mluvčí politických živnostníků by si přál inflaci; stalo by se asi to, co za války: stučka látky, která stála 10 až 15 krejcarů, se vynesla nahoru na půdu a pak ji obchodník přinesl a řekl: - toto mi došlo včera a co platil 15 krejcarů, stálo 50 až 70 K. Snad by to chvilku někomu prospělo, ale pro celý národ, pro celý stát a široké vrstvy obyvatelstva by to bylo úplnou zhoubou, a proto musíme dělati toho černého muže, musíme odhlasovati daň třeba sebe nepopulárnější, abychom zachránili státní finance a abychom zachránili náš hospodářský život. Já ovšem jsem si také vědom toho, že tato daň není schopna trvale zachrániti státní finance, jestliže na druhé straně nebude se zavčas pamatovati na úspory, nebude-li zavčas pamatováno na to, aby státní administrativa a všechna břemena, která na stát jsou ukládána, byla zlevněna. Podívejte se, když jen někdo se o tom zmíní, že toto a toto se bude musit dělat, již je zase oheň na střeše. Včera jsem se ve výboru zmínil o jedné věci. Pravil jsem, že, když psem jel do Prahy, dotazoval se mne jeden státní zaměstnanec: nebudete nám sahat na platy? - A já jsem říkal, pokud nebude nutno, ne, ale obávám se, že k tomu dojde. ťA proboha, co budeme dělat, když nám vezmete 10%?Ť - Když nevezmeme 10% a bude se vám platiti stále stejně, můžeme dojíti tak daleko, že na jednoho prvního nedostanete plat a na druhého prvního zase nedostanete plat, a můžete se octnout v podobné situaci jako v Turecku, kde rok nedostával úředník žádný plat a musel se spokojiti s bakšišem. Toto jsem uvedl a pan kol. M i k u l í č e k již nade mnou zlořečil, že jsem hájil a fedroval, aby státním zaměstnancům, železničářům, kteří malí 4 až 5 stovek, se ubralo. Já jsem těch slov neužil, naopak vyslovil jsem přání, aby se to nestalo, a aby se to státi nemuselo, musíme opatřovati tyto zdroje příjmů přes to, že víme, že to bude bolet.

Já, velectění, neshledávám důvod, jak bych tuto nepopulární daň hájil, nechci nic přikrašlovat, nám musí býti vodítkem jediný důvod, že je to nutné, a kdyby se nám sebe více nechtělo, my to dělati musíme. Z toho důvodu znovu opakuji návrh, aby slavný senát usnesl se na předloze tak, jak ji přijala sněmovna poslanecká. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Senát je způsobilý se usnášeti.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati vzhledem k přečetným pozměňovacím návrhům sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů a sen. M i k u l í č k a a soudr. takto:

Nejprve o návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů a o návrhu sen. M i k u l í č k a a soudr. na přechod k pořadu.

Budou-li oba tyto návrhy zamítnuty, pak o návrhu sen. M i k u l í č k a a soudr. na přijetí nové osnovy zákona o dani z obratu ve znění jím navrhovaném. Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o pozměňovacích a doplňovacích návrzích sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů takto:

O §u 1 podle prvého návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů na škrtnutí; bude-li zamítnut, podle druhého návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů, na změnu; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

Pak o doplňovacím návrhu sen. T ic h i h o, Eichhorna a druhů.

O §u 2 podle návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 3 podle návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů; bude-li zamítnut, o §u 3 a 4 podle zprávy výborové.

O §u 5 odst. 1 podle návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů, na škrtnutí; bude-li zamítnut, podle návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů na změnu; bude-li zamítnut, o celém §u 5 podle zprávy výborové.

O §u 6 budeme hlasovati podle návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

Pak o návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů, na doplnění §u 6 novým odstavcem šestým.

Pak o návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů, na doplnění novým odstavcem sedmým.

Pak o návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů, na doplnění novým odstavcem osmým.

Pak o návrhu -sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů, na doplnění novým odstavcem devátým.

O §u 7 budeme hlasovati podle návrhu sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů; bude-li zamítnut, budeme hlasovati

o §u 7, nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Námitek není, budeme tedy tak postupovati.

Provedeme hlasování ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s návrhem sen. T i c h i h o, Eichhorna a druhů a s návrhem sen. M i k u l í č k a a soudr., aby se přešlo přes projednávanou osnovu k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Z a m í t a jí s e.

Kdo souhlasí s návrhem sen. M i k u l í č k a a soudr., aby osnova zákona o dani z obratu ve svém celku měla znění jím navrhované, nechť zvedne ruku. (Děje se.)