Přítomni:
Předseda: dr S o u k u p.
Místopředsedové: dr H e 11 e r, K 1 o f á č, T r č k a , V o t r u b a .
Zapisovatelé: J o h a n i s , S t r ž i l
118 senátorů podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní tajemník senátu dr Š a f a ř o v i č; jeho zástupci dr. B a r t o u š e k, dr T r m a l .
Předseda dr S o u k u p zahájil schůzi v 16 hodin 30 minut.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
dal p ř e d s e d a na dnešní schůzi sen. Donátovi, dr Grosschmidovi, dr Hrubanovi, Chlebounové, Johanisovi, dr Kaprasovi, F. Krejčímu, Nedvědovi a Teschnerovi.
P ř e d s e d a konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát p ř i ja 1 návrh p ř e d s e d ů v, aby byly dány zdravotní dovolené sen. P i v k o v i na 4 měsíce. sen. dr M e d i n g e r o v i na 14 dní.
Rozdané tisky:
Tisk 691. Poštou. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. snemovne k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení čil. XVI, odst. 1, písm. b) uvádzajúceho ustanovení k zákonu zo dňa 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o priamych daniach (tisk 677).
Tisk 693. Návrh sen. Johanise a spol. na změnu zákona o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce.
Tisk 694. Návrh sen. Šelmeca a druhov na doplnenie zákona zo dňa 10. dubna 1930 o stavebnom ruchu, čís. 45 Sb. zák. a nar.
Tisk 695. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a pod. na vydání zákona o rekultivaci poddolovaných pozemků.
Tisk 696. Návrh sen. Fussyho a druhov na naliehavú pomoc zemedelcom, postiženým živelnými pohromami.
Tisk 697/1. Interpelace sen. Koukala, dr Witta a soudr. na vládu ve věci pracovních poměrů na dolech ostravskokarvínského revíru.
Tisk 697/2. Interpelace sen. Thoře, Kotrby, Pastyříka, Trčky, Slámy, Kianičky a druhů na pp. ministry financí a vnitra v otázce neoprávněného obchodování podomních nelegitimních obchodníků.
Tisk 697/3. Interpelace sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol. na p. ministra soc. péče v záležitosti nepřiměřeně vysokých cen tabulového skla, diktovaných kartelem skláren.
Tisk 697/4. Interpelace sen. Donáta, Kroihera, Hubky, Pichla, J. Krejčího, Šachla, Kříže, Johanise a druhů na pp. ministry obchodu, financí, vnitra, železnic a pošta telegrafů ve věci zabezpečení pravidelné, přesné a levné autodopravy.
Tisk 698. Odpověď vlády na interpeláciu sen. dr Budaya a druhov vo veci Komenského univerzity v Bratislave (tisk 669).
Tisk 699/1. Odpověď ministra školstva a nár. osvety na interpeláciu sen. dr Budaya a spol. vo veci vysielania veľkého počtu českých učitelských sil na Slovensko (tisk 573).
Tisk 699/2. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Mikulíčka, Nedvěda a soudr. o stálém zabavování periodického časopisu ťSlováckoŤ v Hodoníně vycházejícího, censorem okresního úřadu v Přerově (tisk 658/4)
Tisk 699/3. Odpověď ministra školství a nár. osvěty na interpelaci sen. Hakena a soudr. o persekučním přeložení učitele Františka Hoffmanna z Velkého Újezda u Olomouce (tisk 621/2).
Tisk 699/4. Odpověď vlády na interpelaci sen. Stohra, Lípperta, Luksche, Kohlera a soudr.stran nedostatečné jazykové znalosti státních úředníků v okresu Planá (tisk 577/5).
Tisk 699/5. Odpověď ministra financi na interpelaci sen. Spiese, Stohra, Luksche, Kablera a soudr. stran opatření o užívání jazyka při styku berních úřadu s obecními úřady v německém území (tis.k 577/4).
Tisk 700/1. Interpelace sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. na p. ministra vnitra stran výnosu okresního hejtmana v Duchcově.
Tisk 700/2. Interpelace sen. Kohlera a soudr. na p. ministra pošt a telegrafů stran přestavby hlavního poštovního úřadu v Šumperku.
Tisk 700/3. Interpelace sen. Stolberga a soudr. na p. ministra spravedlnosti stran jmenování přísedících senátu mládeže.
Tisk 700/4. Interpelace sen. Teschnera a soudr. na p. ministra vnitra stran zabavení čís. 48 časopisu. ťElbogner ZeitungŤ ze dne 28. listopadu 1931.
Tisk 701. Návrh sen. Nedvěda a soudr. na novelizaci zákona čís. 8Z/192 6 o podomním obchodě.
Tisk 702/1. Odpověď vlády na interpelaci sen. Pánka a spol. ve věcí snížení platů státním zaměstnancům (tisk 432/3).
Tisk 702/2. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Šolce, dr Kloudy a druhů ve věci rozpuštění městského zastupitelstva v Kopidlně, nesprávného,jmenování obecní správní komise a urychleného vypsání obecních voleb (tisk 637/3).
Tisk 702/3. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Riedla, Merty a spol. ve věcí neobsazování systemizovaných míst v berní službě na Podkarpatské Rusi (tisk 664/2).
Tisk 702/4. Odpověď ministra pošt a telegrafů interpelaci sen. Teschnera a soudr.stran libovůle při úřadování u poštovního úřadu v Schonfeldu u Lokte (tisk 621/4).
Tisk 703. Vládní návrh zákona o požadování do právních prostředků pro vojenské účely v míru.
Tisk 704. Odpověď ministra nár. obrany na interpelaci sen. Hakena a soudr. o sebevraždách vojínů čsl. armády (tisk 683).
Tisk 705. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždení ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1911 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, čís. 193 Sb. z. a n., (tisk 674).
Tisk 706. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu,kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou spojených Států Brazilských, sjednaná výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n., (tisk (681).
Tisk 707. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského a vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. ledna 1932, čís. 6 Sb. z. a n., (tisk 687).
Tisk 708. Odepření odpovědi ministrů zahraničních věcí a zemědělství na interpelaci sen. Lokoty a soudr. o vyvlastnění půdy našich rolníků v Rumunsku (tisk 455/3).
Těsnopisecké zprávy o 126., 129., 131.. a 133. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 15. 17. a 18. prosince 1931 a 25. ledna 1932.
ťZ cizích parlamentůŤ. ročník XIII, č. 1 a 2. rok 1932.
Zápisy
0 133. až 135. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.
Z předsednictva přikázáno
výboru iniciativnímu:
Tisk 693. Návrh sen. Johanise a spol. na změnu zákona o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce.
Tisk 694. Návrh sen. Šelmeca a druhov na doplnenie zákona zo dňa 10. dubna 1910 o stavebnom ruchu, čís. 45 Sb. zák. a nor:
Tisk 693. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr šrobára a spol. na vydání zákona o rekultivaci poddolovaných pozemků.
Tisk 696. Návrh sen. Fussyho a druhov na naliehavú pomoc zemedelcom, postiženým živelnými pohromami.
Tisk 701. Návrh sen. Nedvěda a soudr. na novelizaci zákona čís. 87/1926 o podomním obchodě.
Předseda (zvoní): Pan sen. H a k e n učini1 dne 28. ledna 1932 ve smyslu §u 69 jedn. řádu ke mně dotaz, v němž uvádí, že těsnopisecká zpráva o 125. schůzi senátu, konané dne 14. prosince 1931, neobsahuje jeho řeč tak, jak byla proslovena, nýbrž že byla na více místech zfalšována. Pan dotazovatel uvádí, že opatření to je porušením §u 7 3, odst. 1 jedn. řádu. jenž ustanovuje, že těsnopisecká zpráva má podávati přesný obsah celého jednání, že předsednictvo senátu podle jednacího řádu nemá práva v proslovených řečech čeho měniti a žádá, aby předsednictvo prohlásilo, že rozkazem k falšování zápisu o řeči pana dotazovatele porušilo právo člena senátu, zaručené jednacím řádem, a aby vydalo opravené vydání řeči dotazovatelovy s původním zněním a odůvodněním, proč se tak stalo.
K dotazu tomu odpovídám:
Pan sen. H a k e a užil ve své řeči opětovně k označení části území Československé republiky výrazů Zakarpatská Ukrajina. Ježto podle §u 3 úst. listiny oficielní název území, o němž pan dotazovatel mluvil, je Podkarpatská Rus a tento název pro všechny státní občany je závazným, pokládala se těsnopisecká kancelář, již podle §u 73 jedn. řádu náleží úprava těsnopiseckých zpráv, za oprávněnou provésti příslušné opravy dotyčných výrazů v těsnopisecké zprávě. Nejde tedy v daném případě o zfalšování těsnopisecké zprávy, nýbrž o pouhou opravu, jejíž provedení není porušením §u 73, odst. 1 jedn. řádu a která se nedotýká přesnosti obsahu celého jednání.
Podle ustanovení 2. a 3. odstavce §u 73 jedn. řádu jsou těsnopisecké zprávy po schůzi v obyčejném písme vyloženy v kanceláři a každý řečník může prohlédnouti v kanceláři těsnopisců část zprávy, obsahující jeho řeč, a naznačiti, jaké omyly nebo nedostatky by obsahovala, kdyby ředitel těsnopisecké kanceláře nemohl přáním těmto vyhověti, vyžádá si rozhodnutí předsedova, kterýž se o tom dohodne s úřadujícími zapisovateli.
Pan dotazovatel však, ač k tomu měl možnost, nepoužil oprávnění, vyhrazeného mu citovaným ustanovením jednacího řádu, nevytkl žádných omylů ve své řeči a činí tak teprve v době, kdy těsnopisecká zpráva o zmíněné schůzi byla jíž vytištěna a rozdána.
Žádosti pana dotazovatele nebylo proto možno vyhověti. Přikročíme k projednávání dnešního pořadu.
1. Zpráva rozpočtového výboru a usnesení posl. snemovne (tlač 677) k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení čl. XVI, odst. 1., písm. b) uvádzajúcich ustanovení k zákonu zo dňa 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o priamych daniach. Tisk 691.
Zpravodajem je pan sen. Š e l m e c, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj sen. Šelmec: Slávny senát! Podávam zprávu rozpočtového výboru o usnesení poslaneckej snemovne tlač 677 k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení čl. XVI, odst. 1, pism. b) uvádzajúcich ustanovení k zákonu zo dňa l5.červňa 1927, č. 76 Sb. z. a n., o priamych daniach. Odst. (§u 17 tohoto zákona pri výmere dane dôchodkovej hovorí, že od dôchodu nemôžu byť odrátané menovite príspevky do nemocenských, úrazových starobných, invalidných, vdovských, sirotských a penzijných pokladieň alebo podobných ústavov, pokiaľ ich poplatník platil nad povinnú zákonnú kvotu za svojich úradníkov, zriadencov, delníkov a služobníkov, ako i dane a dávky za ne platené, i keď bol takýto záväzok smluvne prevzatý.
Pri vymeriavaní,zvláštnej dane výdelkovej v §e 78, lit. e) je povedané, že k rozvahovým prebytkom pripočítajú sa čiastky v nich neobsažené, ichž sa užije z výťažku obchodného obdobia
ku príspevkomn do nemocenských, úrazových, starobných, invalidných, vdovských, sírotských a penzijných pokladieň alebo podobných ústavov, pokiaľ ich podnik platil nad povinnů zákonnů kvótu za svojich úradníkov, zriadencov, delníkov a služobníkov, ako i dane a dávky za ne platené, i keď bol takýto záväzok smluvne prevzatý.
§ 341 tohoto zákona mluví: Dohody sjednané, aby přímou daň nesla místo poplatníka zcela nebo částečně jiná osoba, nejsou právně účinné.
Účinnosť týchto paragrafov bola ale odložená ustanovením č. XVI,.odst. 1., pism. b), ktorý praví: Ustanovení §u 17, č. 6, a §u 78, lit. e) věta 1., pokud se týka příspěvku do pokladen a podobných ústavů, jakož i daní a dávek, dále ustanovení § u 341 nabývají účinnosti od 1. ledna 1932. Podľa ustanovenia zákona č. 76 z r. 1927 mal by každý zamestnanec platiť od 1. ledna 1932 podľa naň pripadajúcej zákonnej kvóty, príspevky a dávky do patričných pokladníc alebo podľa príameho výmeru presunúť si platebnú povinnosť na osobu inú ešte i v tom prípade, keď nový zamestnávateľ berie na seba sám povinnosť za zamestnanca vyššiu, než mu zákon ukladá, keď sa zamestnávateľ k tejto povinnosti zaviazal.
Už v dobe, keď zákon 76/1927 bol vynesený, boly hospodárske a zárobkové pomery nepriaznivé a preto účinnosi ustanovenia §u 17, čís. 6 a §u 78 lit. e), veta 1., pokíaľ sa týka príspevkov do sociálnych pokladníc a podobných ústavov, ako aj daní a dávok, ďalej účinnosť ustanovenia §u 341, ktorým sa znemožňuje presun dane a príspevkov platiacej povinnosti na osoby iné bola odsunutá až na deň 1. januára 1932.
Hospodárske a zárobkové pomery sa však od tej doby nezlepšily, ba naopak, zhoršily sa všeobecne a značne. Za takýchto predpokladov účinnosť spomenutých čiastok zákona je dnes opäť predmetom úvahy a naskytá sa otázka, či by bolo rozumné a správne držať sa textu zákona 76/1927 a nechať padnúť výhrady o započítaní príspevkov a daní do platov zamestnancov v dobe, keď príčiny pre nový presun účinnosti ustanovenia sú väčšie, než aké boly pred vynesením zákona.
Účinnosť citovaných ustanovení spôsobila by značné škody zamestnancom, za ktorých priamu daň a sociálne dávky platili dosiaľ ich zamestnávatelia, pretože nebolo by možné docieliť, aby novými smluvami boly pôžitky týchto zamestnancov zvýšené o čiastky dávok sociálnych a dane dôchodkovej, ktoré bremená níesli dosiaľ nad zákonnů povinnoť v mnohých prípadoch len zamestnávatelía. Nebolo by to nič iného, ako sníženie zárobku v dobe krutého hospodárskeho úpadku.
Ustanovenie čl. XVI, odst. 1., pism. b) k zákonu č. 76/1927 Sb. z. a n. ohľadom §u 17, č. 6 a §u 78, pism. e), veta 1, pokiaľ sa týka príspevkov do pokladní, ako aj dávok a daní, ďalej ustanovenie §u.341 pozbylo dňom 1. ledna 1932 platnosti. Zhoršené hospodárske pomery daly vláde podnet, aby podala návrh na odsunutie účinnosti spomenutých čiastok zákona až do l. 1edna 1934. Usnesením poslaneckej snemovne tl. 677 - vládnv návrh na túto zmenu zákona 76/1927 bol ešte koncom minulého správneho roku schválený, avšak usneseníe toto nemohlo byť
dosiaľ senátom prejednané.
V dôsledku opozdeného senátneho pokonávania o prítomnom návrhu zákona vznikla prietrž v čase, ktorá má finančné efekty nepriaznivé pre zamestnancov, za ktorých dane, dávky a príspevky platili ich zamestnávatelia podľa horespomenutých čiastok zákona.Aby bolo čelené nepriaznivým účinkom horespomenutého oneskorenia, aby platy v §§ 17, 78 a 341, pokiaľ sa staly v dobe od dňa 1.ledna 1932 až do dňa vyhlásenia zákona nemohly byť poplatníkovi uznané ako odpočítateľná položka pri ukladaní jeho dane dôchodkovej a výdelkovej, čo by mala za následok, že poplatník by žiadal náhradu od toho, za ktorého plat onen vykonal, tedy hlavne od zamestnanca, rozpočtový výbor sa usniesol na zmene §u 2 osnovy zákonei v tom smysle, aby zákon nabyl účinnosti zpiatočnej
dňom 1. ľadňa 1932.
Rozpočtový výbor doporučuje, aby slávny senát prijal osnovu zákona v pozmenenom znení ako je to v tlači.
Předseda (zvoní): Z a h a j u j i debatu a navrhuji trvání lhůty řečnické v době p ů l h o d i n y. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, panu sen. T i c h i m u.
Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! Nezbývá mně nic jiného, než abych dnešní schůze použil k tomu, bych s parlamentní tribuny jménem své strany co nejostřeji protestoval proti provedeným,již a ještě zamýšleným opatřením vlády.Je příznačné, že v této těžké době, která jako nikdy před tím postihla skoro všechno lidstvo,která ve všech státech rozmnožuje,armádu nezaměstnaných, která obrovskými kroky spěje vstříc hospodářské zkáze a obzvlášť nejen naše státní finance, nýbrž všechno naše hospodářství žene do úpadku, naše vláda nemůže se vzchopiti k rozhodnému kroku. Od mnoha měsíců jsou naše zákonodárné sbory, parlament a senát, nečinný a podle dnešních disposic zůstane alespoň senát ještě několik týdnů v nečinnosti, kdežto vrstvy našeho obyvatelstva právem očekávají od našich lidových zástupců výpomoc ve dnech nouze. Také my jsme pro vytvoření bankovního zákona, byli bychom také pro to, aby se vytvořil zákon o kartelech, a oba tyto zákony nemohou býti dosti přísnými, aby upírům, kteří tak mnohého živnostníka uvrhli do neštěstí, zabránily v jejich díle, ale pánům ve vládě nebude smět býti hlavní starostí - o tom se nesmírně mnoho přelo a smlouvalo - zdali člen parlamentu smí míti,jedno nebo více míst ve správních radách. Mezitím, co po celé měsíce trvají spory a smlouvání o bankovní zákon. vzrůstá počet nezaměstnaných přes 600.000, a ministr financí konstatuje, o kolik milionů méně se sešlo na daních a clech, kdežto pan ministr sociální péče na své straně konstatuje, kolik set. milionů musí míti na boj proti nezaměstnanosti. Náš zahraniční obchod stojí před úpadkem. Jsme vývozním státem, a náš vývoz je menší nežli r. 1920. Náš obrat ve zboží činil v lednu 1932 celkem 1.273 milionů, v lednu 1931 bylo to 1.883 milionů, v lednu 1930 2.158 milionů a v lednu 1929 dokonce 3.300 milionů. Obchodní bilance je pasivní. Měli jsme v prosinci 1931 dovoz 1.230 milionů a vývoz 1.156 milionů. To je smutné zjištění pro znáš průmysl, poněvadž jsme přece poukázáni na vývoz. Vidíme, že se zavírá jedna továrna po druhé. I omezená práce dnes pomalu v továrnách přestává. I tu domnívá se nyní pan ministr financí, že výrobě pomůže zvýšením daně z obratu, a pan ministr sociální péče má za to, že zavedení 40.ti hodinového pracovního týdne při stejných mzdách a vytvoření fondu pro nezaměstnané s výhradným zatížením zaměstnavatelů zachrání nějak situaci. Tímto způsobem - a tohoto přesvědčení jsme nejen my, nýbrž všichni lidé, kteří bez demagogie hledí době střízlivě ve tvář - neštěstí bude jen zvýšeno. Vynikající vůdce české hospodářské politiky prohlásil nedávno na poradě, které jsem byl přítomen, že, nebude-li rozpočet,snížen alespoň o jednu miliardu, není pak žádné záchrany, pak že katastrofu nelze zadržeti.
První překvapení, kterého jsme se dožili, bylo nedělní opatření pana ministra financí, překvapení, které bylo nepříjemné především kuřákům, zvýšení cen tabákových výrobků. Je příznačné, že,právě levně druhy tabáku byly v ceně zvýšeny a tím postiženy nejchudší vrstvy obyvatelstva, a je dosti smutné, že se zároveň také zkracuje výdělek trafikantů. (Sen. dr Heller (německy: Nezkracuje se!) Přece, o 10%. (Sen. dr Heller (německy) Provise činí totéž jako dříve, neboť se počítá ze zvýšených cen!) Pane kolego H e l l e r e, slyšte jednou protest válečných poškozenců, protest trafikantů. Ti budou věděti, o co jde. Je pochopitelné, že se v těchto kruzích projevuje nevůle.
Dožíváme se dále ohlášeného již zvýšení daně z piva o 20 Kč z hektolitru. Je nesmysl, když se dnes tvrdí, že toto zvýšení ponesou pivovary z vlastního. Každý ví, že naše hostinská živnost jest úplně zadlužena, hostinští dluhují pivovarům přes 300 milionů. (Sen. Adolf Scholz (německy: Jednou tolik!) A pivovary měli přes 400 milionů Kč hypoték u jednotlivých hostinců. Je samozřejmé, že pivovar mají hostinské v rukou, a nemohou-i přímo započítati zvýšenou daň z piva, zvýší jednoduše úroky z půjček a tímto způsobem úplně zničí tyto lidi. Zapomíná se dnes, že hostinští nebudou moci dále nésti náklady své režie. Režie značně vzrostla, mzdy se nezmenšily, zdražení zápalek dělá v hostinské živnosti také větší obnos, nemocenské pokladny nezlevnily své příspěvky, mimo to vodíme, že po převratu bylo v republice 50.000 hostinských koncesí, kdežto dnes máme přes 20.000 hostinských koncesí. To je těžká situace a je pochopitelně, že se v kruzích hostinských ukazuje silný odpor, v přesvědčení, že daň z piva budou musit nésti ve skutečnosti nikoli pivovary, nýbrž hostinští.
Projednávají-li se všechny tyto otázky a je-li předmětem diskuse obzvláště také otázka zvýšení daně z obratu, pak nepovažuji za správné, co ústředí obchodních komor dává panu ministrovi financí s sebou na cestu ubývalo se zamýšleným zvýšením daně z obratu a dochází sice k přesvědčení, že zamítá zvýšení, praví však, že by bylo důležitější dobýti těch miliardy daňových nedoplatků. My se proti tomu bráníme, my říkáme, že bychom neměli ničeho proti tomu, aby se vymáhaly daňové nedoplatky, ale jsme z vlastní zkušenosti přesvědčeni, že se vymáhání daňových nedoplatků děje u hospodářsky slabých, malých lidí, kdežto velké banky, akciové společnosti se šetří a pak se jim ještě odpisují statisíce, ne-li miliony. Víme z procesu, který se před nějakým časem konal, z procesu posl. S t ř í b r n é h o, že se jediné firmě, firmě Stejskalově, odepsalo 18 milionů na daních. (Sen. Thoř: Jen dvanáct milionů!) Také 12 milionů je dost, když se na druhé straně malí,ševci a krejčí nemilosrdně exekvují a berou se jim, jak se to,stalo před několika dny, také pracovní stroje, kterých nezbytně ke svému řemeslu potřebuJí. Jestliže se tedy ústředí obchodních komor domnívá, že by to bylo důležitější, pak nemůžeme je následovati, poněvadž právě jsme přesvědčeni, že se zde neuplatňuje stejné právo. Teprve nedávno četli jsme v novinách, že se v Brně ručním granátem připravil o život truhlářský mistr, mladý člověk. Smutný to případ, který nám dává nahlédnouti do způsobu, jak se vymáhají daně. Poukazuji také k tomu, co uveřejnil kolega P e c h m a n z české živnostenské strany; je přímo skandál, má-li berní ředitel odvahu prohlásiti vůči zástupci lidu, že mu do intervence nic není, že živnostníci jsou defraudanti a vykořisťují republiku.
Nyní k otázce zvýšení daně z obratu. Je báchorkou, že daň z obratu mohou živnostníci přesunouti na konsumenty. Kdo zná hospodářský život, ví, že to je nemožno. Dnes konsument,každou daň z obratu, kterou živnostník dá na účet, škrtne, živnostník musí ji platiti z vlastní kapsy a platí ji několikrát: továrníkovi, velkoobchodníkovi a pak obchodníkovi, od kterého béře suroviny, platí ji tedy 6% já sám ji neobdrží, neboť je rád, může-li vůbec obdržeti své peníze. O otázce,daně z obratu se ve veřejnosti, snad nesprávně debatuje. Máme statistiku v Československu, podle ní je 2,148.000 poplatníků dani z obratu z nich patří 1,428.000 zemědělství, 288.236 stavu živnostníků a průmyslníků, 300.069 obchodu a peněžním ústavům, zbytek různým povoláním. To je rozdělení podle poplatníku, ale zajímavé je rozdělení podle placení daně z obratu, tu má se věc ovšem zcela jinak. Zde se ukazuje, že obchod a živnosti jsou poměrně mnohem více zatíženy než ostatní skupiny povolání. Dnes ráno padla mně do očí zpráva orgánu českých sociálních demokratů v ťPrávu LiduŤ, kde se mluví o zavedení zvýšené daně z obratu, a tu se praví, že dnešní doba žádá -oběti ode všech. A vedoucí orgán českých sociálních demokratů prohlašuje: Největší obět přináší dělnictvo nezaměstnaností, velkou obět přinášejí zemědělci poklesem cen zemědělských výr-obků, který se otevřeně přiznává, velkou oběť přinášejí státní zaměstnanci zkrácením 13. měsíčního služného, ale pak následuje závěr, který ovšem nemohu chápati, totiž: není přípustné, aby se jen jeden stav, živnosti a obchod vyhýbal tomuto společnému osudu. To je zjištění, které pro nás ovšem je nesmírně zajímavé. Tímto způsobem chce se říci; že stav živnostensko obchodnicky v dnešní těžké době vůbec ještě nepřinesl žádných obětí. To může tvrditi jen nikdo, kdo nemá tušení o tom, jak se dnes vede malému řemeslníkovi. Máme velké vrstvu malých řemeslníků, tisíce lidí, kterým se vede mnohem hůře nežli dělníku, kteří nemalí podpory v nezaměstnanosti, kteří trpí nouzí. Lituji velice, že vedoucí orgán vládní strany dochází k takovémuto názoru o stavu živnostníků. Je příznačné, že na příklad v Praze je 6.000 krejčovských mistrů, z nichž polovina pracuje za bídnou denní mzdu pro konfekcionářský průmysl, pracují, poněvadž se již nemohou uživiti. Je příznačné, že daňové zatížení, které r. 1919 činilo na hlavu obyvatele 143 Kč, dnes činí již 779 Kč. To všechno musí nám zřetelně říci, v jaké situaci se nacházíme. Počet vyrovnání činil r. 1925 2.000, r. 1931 činí již 4.455. Pasivum, které r. 1925 činilo 800 milionů, vzrostlo dnes jíž na 1.660 milionů. To je zřetelný důkaz poklesu obchodu a živností. Tu máme za to, že se nesmí mluviti o tom, že stav živnostenský obchodnicky dodnes nepřinesl státu žádných obětí; jsme naopak přesvědčeni, že stát nepřinesl stavu živnostenskému a obchodnickému žádných obětí, a že si vláda není vědoma svých povinností k stavu živnostenskému. Víte, že, tuším r. 1930, vytvořen byl tzv. fond na zmírnění hospodářské krize, kde ministr financí měl vydati 150 milionů na zmírnění hospodářské krize. Co se stalo? Smlouvalo se přece jíž o tom, kdo z toho obdržel lví podíl. Na konec se živnostenským pokladnám dalo 5 milionů Kč a samostatným domáckým dělníkům 2 miliony Kč, tedy ze 150 milionů 7 milionu pro stav, který ve státě čítá 200.000 výdělečných lidí a rodin.
Řečnická lhůta je omezena na základě,dohody, kterou jsme sjednali.Chtěl bych říci: vítám rozhodnutí české živnostenské strany, že chce z této situace vyvoditi důsledky. Pravím, že je správné, že ve vládě, která pro stav živnostenský a obchodnický nemá nic jiného, nežli jen nové daně dávky, břemena a také berního exekutora, zástupcově stavu živnostenského a obchodnického ničeho neztratili. Není přip ustné, aby se všechno vyřídilo na zádech stavu živnostenského a obchodnického a výroby. Máme zvýšení tabákových výroků, to je 150 milionů, a také zde jsou těžce poškozeni,trafikanti, tedy příslušníci stavu živnostenského. Máme zvýšení daně z obratu, to je 350 milionů, zvýšení daně z piva, to je 200 milionu, zavedením 40 hodinové pracovní doby při stelných mzdách máme 240 milionů, a fond pro nezaměstnané znamená nové zatížení výroby. My všichni přehlížíme, že nemocenské pokladny po celá léta zvyšují své příspěvky, a při mzdové sumě 18 miliard, jak byla vypočítána, činí 2 % ní zvýšení zase sumu 360 milionů, kterou zaměstnavatelé jsou zatíženi. Mimo to pomýšlí se podle posledních zpráv na zvýšení,daně z minerálních olejů. Jsme přesvědčeni, že, i když musíme přiznati, že se stát nalézá v těžké finanční situaci a že se něco státi musí, mohou tu býti jiné prameny příjmů, nežli zvyšování daní a tvoření nových dávek. Budou-li vláda.a vládní stran pokračovati v tomto systému, nebude učiněn konec tomuto přímo nezodpovědnému a zločinnému počínání, pak říkám to zcela otevřeně - může se státi, a my se toho nezalekneme, že vyzveme stav živnostenský a obchodnický k daňové stávce a že mu poradíme ,aby radě ji vrátil živnostenský list, nežli aby se dal hospodářsky zničiti. Za to, co se pak stane, nechť odpovědnost nesou ti, kdož to ve státě tak daleko dotáhli. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dále má slovo pan sen. dr Heller.
Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Pan řečník přede mnou činil rozdíl mezi svou stranou a stranami, které pracují bez demagogie. Přijímám vděčně tento rozdíl na vědomí a vynasnažím
se, abych opakem k jeho straně mluvil bez demagogie.
Nalézáme se - o tom nemůže býti pochybnosti - ve velmi těžké krizi. Právě zákon, o kterém dnes jednáme, je v souvislosti, anebo je následkem jiného zákona, na kterém se dříve také pan kolega T i c h i spolu usnášel a který z valné části je spolu příčinou krize; ve které se nalézáme, totiž zákon č. 176 z r. 127 o berní reformě.,(Výkřiky.) Právě tato souvislost mne opravňuje, abych o těchto věcech něco řekl. Jestliže se dnes nalézáme v tak těžké finanční krizi státu, je příčinou toho z valné části právě tento zmíněný zákon, který, abych opakoval slova pana kolegy T i c h i h o, nezodpovědným a zločinným způsobem zkrátil příjmy státu ve prospěch podnikatelů, poskytl jim úlevy, které v,dobách prosperity by pro stát snad ještě snesitelný, které však dnes, v době krize, jeví pro stát zkázonosně, chce-li kolega T i c h i, zločinné účinky. Slyšeli jsme po celou dobu, že máme tak obrovské daňové nedoplatky, a kolega T i c h i polemizoval s veškerým zápalem proti požadavkům obchodních komor, aby tyto nedoplatky byly do bývány... (Sen. Tichi (německy : Příliš ostře!) anebo příliš ostře dobývány. Souhlasím s ním, že, pokud tu jsou nedoplatky u hospodářsky slabých a chudých lidí, toto dobývání by bylo sociálně nespravedlivé. Ale daleko největší část nedoplatků není u takovýchto vrstev obyvatelstva, nýbrž u těch, kterým jste svou berní reformou poskytli největší výhody. (Sen. Tichi (německy) Provádění berních zákonů je tím zlem!) Provádění zákona je takové, lak to zákon předpisuje. To byl ten zločin, že jste přímé daně velkým podnikům tak snížili, že dnes stát a samospráva následkem tohoto snížení daní klesají. To byl jen zločin kterého jste se dopustili, že jsou dnes podniky se 700 a 800 dělníků, kterým se předpisuje základ výdělkové daně 4.000 až 5.000 Kč, což se stalo možným teprve na základě zákona č. 176, na kterém jste spolu pracovali: Asi 5 miliard činí dnes daňové nedoplatky. Kolik set milionů zpronevěřené daně z obratu je v tom! Je zcela lhostejno, kdo ji zpronevěřil. Nyní se musí stát starati o to, aby se tyto obnosy zase sehnaly, a sta.a sta milionů nedoplatků jsou u lidí, kteří by mohli velmi dobře platiti. Na zhroucení našich státních financí má vinu stelně zákonodárství občanského bloku jako provádění zákona našimi berními správami. (Sen. Tichi německy: Za to nesete odpovědnost my!) Za správu nejsme odpovědni.
Ještě mnohem horší nežli následky, které zákon č. 176 má pro stát, jsou následky pro obce a samosprávné korporace, které se hroutí, poněvadž novelizace tohoto zákona nebyla dodnes možnou. (Sen. Tichi (německy): Bylo by nám vhod, kdybychom dnes měli zase obce s 3.000% přirážek?) Charakterizuje nás, jenž jste mluvil,o demagogii, když ihned generalizujete případ, který se snad stal v jedné obci. To je demagogie! (Sen. Tichi (německy): Bylo na sta takových případů!) To není pravda! Na tomto zákoně ukázal se naprostý nedostatek prozíravosti tehdejších zákonodárců pro doby krizí. A vy jste tímto zákonem podnikatelům, velkým podnikatelům, darovali miliardy a miliardy. Nyní přicházeli pánové, obzvláště z agrární strany, a pokoušejí se sanovati stát, kterému odňali miliardy svými dary velkým podnikatelům, velkoprůmyslu a velkostatkářům, na útraty nezaměstnaných. To je vtip vaší akce, kterou jste v poslední doby s takovou energií zahájili.
Podívejme se však jednou, lak u nás vypadá péče státu o nezaměstnané, a co zná tato péče u jiných států. Vydali jsme r. 1931 450 milionů Kč pro všechny obory podpory v nezaměstnanosti. Je to vyživovací akce. mléčná akce, gentský systém, produktivní podpora v nezaměstnanosti, za všechno dohromady 450 milionů. Počítáte-li, že průměrem roku 1911 bylo u nás 100.000 nezaměstnaných - což, jak se domnívám, je spíše příliš málo nežli příliš mnoha - přijde na nezaměstnaného s jeho rodinou 1.500 Kč na rok, anebo 4 Kč na den. Pak říkáte, že se u nás při péči o nezaměstnané peníze vyhazují? Jak ženete útokem proti péči o nezaměstnané? Pak máte odvahu mluviti všude o tom, že jest u nás potřebí kontroly podpory v nezaměstnanosti, kde vy většinou máte vinu na zneužití, které se zde neb onde přihodí s podporami v nezaměstnanosti? Po,dívejte se naproti tomu, že ubohé, roztrhané, zotročené, břemenem poplatnosti zatížené Německo vydává pro své nezaměstnané ročně 3 miliardy marek čili 24 miliard Kč! Počítáme-li průměr - nyní je tam, lak známo. přes 6 milionů nezaměstnaných - za rok 1931 jen 4 miliony nezaměstnaných - počet byl větší - docházíme k tomu, že Německo dává svým nezaměstnaným 600 marek čili 4.800 Kč, tedy více než trojnásobek toho, co Československo, nezatížené žádnými anebo len nepatrnými reparačními břemeny. Takové jsou skutečné poměry, tak tomu je ve skutečnosti. U nás,dostává nezaměstnaný minimum toho, čeho potřebuje člověk ne snad k živobytí, nýbrž co ho může chrániti přímo před smrtí hladem, a,ani to. (Výkřiky komunistických senátorů.) Tu odvažuji se občanské str any, obzvláště agrární a národnědemokratická strana, proti způsobu péče o nezaměstnané v našem státě vystupovati tak jako v poslední době! Tu neostýchá,se ústřední orgán národnědemokratické strany uveřejniti dopis říšskoněmeckého dělníka, ve kterém se návrhu je provedení přímé kontroly. Předně pochybuji o existenci tohoto dopisu aneb o jeho pravosti, a pak bych nechtěl aby snad vytržen byl jeden jednotlivý případ, ale kdo srovnává způsoby péče o nezaměstnané u nás a v Německu, ten musí dojíti k závěru, že pánové nemalí mnoho příčiny, aby při, liš o tom mluvili. Proti těmto minimálním obnosům, které naši nezaměstnaní dostávají, podnikají ještě útok. To ukazuje celou jejich sociální zaostalost, celou jejich nenávist, kterou chovají vůči dělnictvu. Zároveň používají nezaměstnaných,kteří věru nejsou vinni, že nemají zaměstnání, jako přípřeže k tomu, aby pronikli se svými požadavky, které malí opětovně zatížiti stát a opětovně zatížiti hospodářství. To všechno se skrývá pod požadavkem,kontroly podpory v nezaměstnanosti, pod neslýchanými, bezměrnými a nenávistnými útoky proti ministrovi sociální péče. Jediným státem, který chce řeší otázku nezaměstnanosti četnictvem, je Československo. Existuje péče o nezaměstnané v Německu, v Rakousku a v jiných zemích, nikde však se nestaví četnictvo do služeb kontroly nezaměstnaných. Tato zásluha zůstala vyhrazena Československu.
Pánové, proč se proti tomu obracíme? Zcela jednoduše proto, poněvadž četníci nemalí a nemohou míti toho sociálního cítění, kterého je potřebí k řešení tak choulostivých, důležitých a těžkých sociálních otázek, poněvadž četníci, kteří vyrostli a jsou vychováni samozřejmě v duchu discipliny ke svým představeným, jsou naprosto neschopnými orgány pro kontrolu péče o nezaměstnané. Schopnými orgány jsou sociální komise, které máme u okresů, i žádáme s veškerou rozhodností, aby příště otázku, zdali podpora v nezaměstnanosti přísluší či nikoli, rozhodovaly výhradně tyto sociální komise. Nechceme,.aby dostával podporu v nezaměstnanosti někdo, komu nepatří; a jestliže se takové nepřístojnosti udály, pak nechť se páni agrárníci sami chytnou za nos, neboť nejhorší nepřístojnosti udály se na venkově, kde agrární starostové dávali lístky synům a,dcerám sedláků a stejné nepřístojnosti dály se u okresních hejtmanů, kteří vyživovací lístky rozdávali k upokojení obyvatelstva. Činiti za to odpovědným ministra sociální péče, to bezměrnou smělostí.
Říká se, že obzvláště sezónním dělníkům podpora v nezaměstnanosti nepatří, jestliže měli práci alespoň 5 měsíců v minulém roce. Nevím, zdali si pán, který tento výnos sepsal, nebo schválil, něco při tom myslil, zdali vzal do ruky tužku a počítal, zdali stavební dělník, který má 5 měsíců práci, vydělá tolik, že z toho může celý rok žíti? (Sen. Pilz (německy: Tento výnos pochází od ministra sociální péče! - Hluk. Předseda zvoní.) Jestliže pan kolega tvrdí, že tento výnos vydal ministr sociální péče, pak mluví vědomě nebo nevědomky nepravdu. Tento výnos je výnos ministerstva vnitra, o kterém ministr sociální péče ničeho nevěděl. (Předsednictví
převzal místopředseda Votruba.)Chtěl,bych věděti, jak stavební dělník, který má 5 měsíců prácí a za tu dobu může vydělati 3.000 nebo snad 3.500 Kč, z tohoto obnosu má žíti? Tu zněl by ten pán, který tento výnos pracoval, dáti jednou příklad toho, jak může s 3.000 nebo 3.500 Kč se svolí rodinou vydržeti celý rok.
Jak pak je to se stavebními dělníky? To je mezi sezónními dělníky vždy hlavní kategorie. Tito stavební dělníci před válkou, pokud žili v průmyslových krajinách, nalezli v zimě, když nebyla stavební práce, práci v průmyslu, v hornictví, v textilním průmyslu a jiných odvětvích průmyslu; pokud žili na venkově, mohli v zimě žíti z výtěžku svého malého majetku, který měli na venkově. Ale v době, kdy máme 600.000 nezaměstnaných, nenalézací tito stavební dělníci, pokud žijí ve městech, v průmyslu žádné práce, a pokud žijí na venkově, malé jejich hospodářství ničeho nevynáší. Proto potřebují podpory právě tak jako každý jiný dělník, který nemá práce.
Druhá kategorie, které se těch několik korun nepřeje, jsou horníci s provisí nebo pensí. To jsou lidé, kteří, z části bez práce, berou provise a pense 80, 100 a 120 Kč, a kteří se svými rodinami malí žíti z denního přítmu 3 nebo 4 Kč. Všichni tito lidé ovšem také dříve nemohli žíti z této pense, nýbrž pracovali a ještě něco,si přivydělali. To stalo se nyní následkem nezaměstnanosti nemožným, a jsou to právě tak nezaměstnaní lidé, jako ti druzí, a také jim patří podpora v nezaměstnanosti jako těm,druhým.
Pánové, vy chcete úpravu a kontrolu. Současně zamítáte návrh, který učinilo ministerstvo sociální péče a který v základě neznamená nic jiného nežli zákonitou úpravu a kontrolu, totiž osnovu zákona o nouzovém fondu. V tom je nesrovnalost. Zde měli byste základ pro kontrolu a úpravu, ačkoli zákonité předpoklady, přiznávám to otevřeně, dnes leště zde nejsou, poněvadž jde o podporu v nouzi. Ale vyslovujete se proti tomu, poněvadž tím nastává nové zatížení průmyslu a živností. To jest, mluvíte-li o strádajícím, stavu živnostenském, zase řečeno všeobecně, což není na místě. Zajisté jsou zde strádající živnostníci.... (Sen. Tichi /německy) 60.000 ševců!) Zajisté, to v však má jinou příčinu. Ale je velký počet živnostníků, které věru nelze označiti za strádající. Mohli bychom v každém místě uvésti značný počet živnostníků, kteří během let mohli nashromážditi pěkné jmění, při čemž odvádění nebo neodvádění daně z obratu hraje jaké značnou úlohu.
Žádáme tudíž, aby péče o nezaměstnané byla postavena na zákonitý podklad. Mluvíte o tísni v průmyslu. My ji vidíme, vidíme, jak se zavírá jedna továrna za druhou, vidíme, jak jedna továrna za druhou zavádí omezenou práci. Tíseň průmyslu existuje. Popírám však, že by zde byla tíseň průmyslníků. Vidím právě tak otevřenýma očima. že ještě nikdy nebyl přepych, blahobyt a rozmařilost v kruzích občanských takového rozsahu jako nyní. Chcete-li mí-ti skutečné posouzení těchto kruhů, pak jděte na Rivieru, jděte do Sv. Mořice a tam Je naleznete, ty strádající průmyslníky, kteří se zpěčují dáti něco na podporu v nezaměstnanosti, kteří své dělníky již připravili, anebo připraví je o výdělek. Popírám rozhodně. že lze mluviti o nějaké tísni, neboť jinak nebyla by tato tíseň, nebyl by tento život absolutně možný, ba naopak, tvrdím, že, potřebují-li státní finance nějakého osvěžení, především tyto kruhy jsou povolány dávati státu to, čeho potřebuje.
Vedle zákona o nouzovém fondu je to zákon o zkráceni doby pracovní, proti kterému se staví pan kolega T i c h i. nechcete ničeho podniknouti v boji proti nezaměstnanosti, nechcete také nic dáti nezaměstnaným. Tak si představujete průběh věcí? Žádáme snížení pracovní doby, poněvadž máme za to, že snížením pracovní doby desetitisíce dělníků naleznou zase mzdu, zaměstnání a obživu, a měli by to býti živnostníci, kteří by se především zasazovali o tento požadavek. neboť co by snad platili více na mzdě, vrátí se zase stonásobně následkem zlepšené pracovní možnosti.
Jste krátkozrací, vidíte daně a mzdy, nevidíte však výhod. (Sen. Tichi (německy): Konsumní spolky!) Nejsou, bohužel, všude konsumní spolky a bohužel nejsou všichni dělníci u konsumních spolků, velký počet dělníků je stále ještě vydán vykořisťování kramářů.
Žádáme produktivní péči o nezaměstnané. Obnos 30 milionů, který byl zase povolen na produktivní péči o nezaměstnané, je příliš malý a nemůže splniti svůj účel. Proč? Poněvadž veliký počet obcí a okresů nemůže více použíti produktivní péče o nezaměstnané, ježto nemohou více sehnati obnosy, kterých je potřebí na doplnění mzdy a opatření materiálu. Máme v teplickém okresu obec Košťany se 6.000 obyvatelů a 2.040 nezaměstnaných, obec, která stojí na pohraji úpadku. To jsou věci, o kterých je potřebí promluviti, to je nouze, která volá do nebes, a nikoli nouze živnostníků, o které říkáte, že je horší nežli u dělníků. Nelze ji srovnávati s nouzí, ve které žití dělníci a nezaměstnaní. Co má takováto obec začíti? Před rokem nebo dvěma lety mohly obce k těm 10 Kč, které stát dával svobodným, a 20 Kč; které dával ženatým, dávati ještě příspěvky. Dnes nemůže veliký počet obci nezaměstnaným dáti nic jiného nežli 10 nebo 24 Kč z vyživovací akce, kterou jim také ještě chcete vzíti. Co zbývá těmto lidem za těchto okolností? Divíte se, že naše novinu jsou plny volání; krádeží a loupežných přepadení Ano, bída, nouze a hromadná nouze, zmírňovaná loupeží, krádeží a podloudnictvím, to je charakteristikum našeho hospodářství. A svou politikou, pánové. obzvláště agrární strany a české měšťácké a německé měšťácké strany, svou politikou vháníte lidi k zoufalství, vháníte tyto lidi do situace, ve které si více nedovedou pomoci. Podivné jest jednání německé agrární strany. Což tato strana nevidí, že se útoky českých měšťáckých stran proti ministru dr C z e c h o v i neobracejí jen proti socialistům, nýbrž značnou měrou proti Němcům? Nevidí toho, anebo nechce to viděti? Nemyslí na nic jiného, nežli vyhověti svému záští proti dělníkům a svým proti sociálním instinktům.
V poslední době postavila se ještě jedna kategorie státních občanů na stranu nepřátel dělníků, ta je čisto našich státních úředníků. Nedávno konala se v Praze schůze státních úředníků, ve které jako požadavek státních úředníků bylo stanoveno: kontrola nezaměstnanosti, zastavení podpor podle gentského systému, kontrola podpor odborových organizací. Čtete-li celý program, o kterém se tam usnesli, vidíte zřetelně, že se část státních úředníků dala pod vedení fašismu. Nám je velmi dobře známo, že to není většina státních úředníků a nezabrání nám to hájiti nadále zájmy státních úředníků, ale chtěli bychom tuto část státních úředníků varovati, aby věc nehnali,do krajností, poněvadž by se pak široké masy obyvatelstva musely tázati, zdali k neslýchaný břemenům, která dnes spočívají na pracujícím obyvatelstvu. nejsou snad požitky státních úředníků přece v jistému rozporu. My tohoto stanoviska naprosto nezastáváme, ale kdyby věci u státních úředníků měly jíti tak dále, pak bylo by možno, že by zde povstalo proti ním hnutí lidu. Státní úředníci věru nemají potřebí vystupovati proti nezaměstnaným. Následkem politiky, následkem zákonodárství občanského bloku a samozřejmě jakožto úkaz obrovské krize jsou naše státní pokladny prázdné. To každý a jest ovšem povinností ministra financí, aby pečoval o nové příjmy. Ovšem náš ministr financí si věc velice usnadňuje. Zvyšuje tu daň, tu dávku, pak onu daň, s tím si hlavu příliš neláme.A podivuhodným způsobem přichází vždy jen na zvýšení daní a dávek, které postihují hromadnou spotřebu, které musí nésti masa obyvatelstva. Zcela nesociální bylo zvýšení cen tabákových výrobků. U Zorky, cigarety, kterou kouří nejširší kruhy, činí zvýšení ze 7 1/2 % hal. na 10 hal. 33 %, u Regalia media nejlepšího druhu, činí zvýšení z 1.80 Kč na 2 Kč 11 %. u specialit zvýšení vůbec nenastalo. Můžeme viděti, že je zde degrese místo nutné progrese a je to pro nás zcela nesnesitelné. Tento stav musí býti zase odstraněn. Spíše dlužno dalším zdražením u drahých doutníků a cigaret nahradili to, co ubude zlevněním levných druhů. Že by trafikanti měli příčinu ke stížnostem. není jednoduše pravda. a Zorkách vydělávali dosud 0.75 hal. a budou příště vydělávati o 0.15 hal. více, totiž o 0.9 hal. U všech levnějších druhů, tedy u těch, které jsou běžné a nejvíce se podávají, bude výdělek trafikantů následkem vyšších cen větší, nežli dosud. Jen u zcela drahých druhů budou vydělávati méně. Není tedy pro ně příčiny k stížnostem. Průměrem budou vydělávat více, nežli dosud. Správné je, že k nákupu druhů budou potřebovati více penz, nežli dosud,.ale vydělávati budou bezpodmínečně více, a bylo tudíž snížení provise na 9% úplné ospravedlněné.
Dále má nám býti uložena nová daň z piva. Opakem ke kolegovi T i c h i m u prohlašuji, že pro nás je daň z piva snesitelnou jen tehdy, nebude-li přesunuta na konsum, nýbrž ponese-li jí výrobce; ať již pivovary, nebo hostinští, to jest jejich věc, ale v žádném případě nesmí se daň z piva přesunouti na konsumenty. Proti tomu musíme co nejrozhodněji protestovati.
Také lineární zvýšení daně z piva o půl procenta bylo by pro široké vrstvy obyvatelstva nesnesitelné. Vidíte: zvýšení cen zápalek postihuje z 80 jo pracující obyvatelstvo, zvýšení cen tabáku rovněž. zvýšení daně z piva, kdyby bylo přesunuto na konsumenty, postihlo by zase více než z 80% pracující obyvatelstvo, poněvadž levnější druhy piva, které pije pracující obyvatelstvo, činí více než 80 % celého konsumu. Zvýšení daně z obratu postihuje opětně, ježto se přesunuje z 80% pracující obyvatelstvo, takovéto zákonodárství nesní žádným uměním, to dovede každý, k tomu nepotřebujeme žádného ministra financí, to dovede poslední ministerský tajemník také. Povinností ministra financí v kabinetě, který se řídí sociálními zásadami, jest, aby jsi lámal hlavu nad tím, jak opatřiti nové příjmy pro stát, které chovají v sobě jisté sociální vyrovnání, a není pravda, že není ještě dosti daňových pramenů, aniž by postiženy byly široké vrstvy obyvatelstva. Čeští soudruzi podali v poslanecké sněmovně návrh, který velmi dobře může tvořiti podklad jednání a který by státu vynesl mnoho milionů. Máme ve srovnání s jinými státy přímo směšně nepatrnou dědickou daň, která by snesla dalekosáhle zvýšení. To jsou ovšem věci, které postihují bohaté, a proto finanční ministr a měšťácké straty na ně nepomýšlejí. Ale nedomnívejte se, že je v těchto dobách krize možno přicházeti s daněmi, které výhradně zatěžují pracující obyvatelstvo, kdežto majetní malí zase zůstati bez zatížení. Tak ve státě, ve kterém socialisté spolu vládnou, nelze dělati daně, a toho socialisté nestrpí.
Žádáme dále novelizaci zákona číslo 76/1927. Rok od roku klesají přímé daně způsobem přímo hrozivým. A buďme zcela upřímní. kdo platí dnes vůbec ještě daně? Dělníci, pokud ještě malí práci, neboť jim se strhávají ze mzdu, zaměstnanci a část maloživnostníků, od kterých se vymáhají exekucemi. Jinak dnes již.nikdo daně neplatí. Veškerá buržoasie dnes skutečně již vyhlásila daňovou stávku, kterou hrozí. Provádí ji již tím, že jednoduše neplatí. Značná část byla jí na základě zákona č.. 76 a následujících narovnání a slev jednoduše darována. Myslím, že jest ještě celá řada oborů, kde by si stát velmi dobře mohl opatřiti příjmy; aniž by se znovu zatěžovaly široké vrstvy obyvatelstva.
Poněvadž zde v senátě vůbec nemáme příležitosti zaujmouti k různým návrhům zákonu stanovisko dříve, nežli jsou hotovou skutečností, musím promluviti několik slov o bankovním zákoně, který se projednává naproti. Pouštěti se do porobností vedlo by příliš daleko, ale prohlašujeme, že neslučitelnost mandátu jako poslanec nebo senátor. s místem ve správní nebo dozorčí rady v bankách nebo průmyslových podnicích považujeme za věc samozřejmou, za samozřejmou povinnost slušnosti, i shledávám odpor některých stran proti tomu velice podivným, když statistika ukazuje, že tyto strany malí největší počet takovýchto míst v dozorčích radách. Je samozřejmé, že poslanec nesmí býti zároveň správním radou banky nebo průmyslového podniku, tím spíše, ježto dnes sotva již existují banky a průmyslové podniky, které by nebyly v nějaké souvislosti se státem. Nechci se o tom rozhovořiti, vedlo by to příliš daleko, ale vliv státu na náš veškerý hospodářský život stoupá den ze dne, rovněž tak vliv bank na průmysl, a tu je nemožno, aby někdo byl zároveň zástupcem lidu a zástupcem zájmů podniku, který je se státem v nějakém obchodním styku. Proto budeme s veškerou rozhodností podporovati požadavek inkompatibility těchto míst.
Varuji vás před tím, abyste chtěli sociální otázky v Československu řešiti četnictvem a vojskem. Ještě nikdy a nikde na světě se to nepodařilo. Kdo si sedá na bajonety, ještě nikdy neměl z toho výhody. Boj proti nezaměstnaným v zoufalé situaci, ve které se dnes valná část dělnictva v tomto státě nalézá, je šílenství, také s vašeho stanoviska. (Sen. ing. Havlín: To není boj proti nezaměstnaným, chceme jen kontrolu a ta bude!) Ale, pane kolego, nepovídejte nám přece o zneužívání. Není to pravda. (Sen. Sechtr: Jen kontrolu a nic víc! Výkřiky. - Hluk.) Proti kontrole niko ničeho nenamítá. Není však pravda, že váš odpor směřuje jen proti kontrole, nýbrž vy tímto požadavkem zastíráte.. (Hluk. - Výkřik.) To je nenávist přesycených proti hladovícím. Chceme, aby nezbytný boj mezi majetnými a nemajetnými byl vybojován na půdy demokracie, a žádáme, aby, bude-li zavedena kontrola péče o nezaměstnané, nastala také kontrola subvencí v zemědělství. (Potlesk.) Pák pochodili byste velmi špatně. (Hluk.)