Místopředseda Trčka (zvoní): Vyhrazuji předsednictvu censuru řeči pana sen. M i k u l í č k a a pro hrubé urážky pana sen. M o d r á č k a volám jej k pořádku.

Debata je s k o n č e n a.

Uděluji panu zpravodajovi sen. P á n k o v i slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. Pánek: Vážený senáte! Jen několik krátkých poznámek. Především chci odpověděti p. kol. S c h o l z o v i, který mluvil o tom, že vysocí státní úředníci dostali remunerace. Není tomu tak. Žádným úředníkům nižším, ani vysokým žádná mimořádná remunerace vyplacena nebyla. Mluvil také o tom, že vydržujeme tak velkou armádu proto, že si to přeje Francie a že nám Francie za to činí tuto úsluhu ve formě půjčky. Ani tomu není tak. Vydržujeme si svou armádu pro svou potřebu, pro svou obranu, a ne pro cizí zájmy.Pan kol. Hilgenreiner mluvil o 10% ním snížení platů počínaje 1. březnem. Už včera jsem to vyvrátil a vyvracím to opětně. Není pravda, že od 1. března měli býti sníženy platy státních zaměstnanců o 10 %.Dále se zmínil pan kol. dr H i l g e n r e i n e r. že za Rakouska neměli aktivní důstojníci práva mluvit a že se jim i nyní upírá. Tím jistě mířil na náčelníka generálního štábu pro jeho poslední přednášku. To jest ovšem veliký rozdíl, račte dovolit. My u nás nechceme odlučovati armádu od občanstva, nechceme tvořiti z armády zvláštní kastu lidí, a proto si přejeme, aby armáda přímo s námi srostla a účastnila se také občanského života, jako my se účastníme vojenského života formou přednášek.Pak mluvil o tom obchodu - to jsem vyvrátil včera, že Francie zde neprovozuje žádného obchodu, poněvadž, kdyby chtěla obchodovati měla by možnost podobný obchod uzavříti s Jugoslavií a Maďarskem, poněvadž oba tyto státy se o podobnou půjčku ucházely. Pan senátor zde užil příležitosti, aby se ujal Německa. Řekl, kdo ruinuje Německo, že ruinuje také nás. My neruinujeme Německo, to se zruinovalo samo svou neupřímnou politikou. Vzpomeňte si na inflaci a pak na deflaci, k čemu to všecko směřovalo, vzpomeňte si na obrovské dluhy, vždyť Americe samé dluží dnes 8 miliard a k čemu jich Německo použilo. (Předseda dr Soukup ujímá se předsednictví.)

A mluvil-li zde o tom, že Francie je jaksi neupřímná vůči Německu, tu chtěl bych to opáčit: Vzpomeňte, jak už zde bylo vzpomenuto, Brianda a jeho mírumilovné politiky, když tehdy opustil Poruří a měl za to, že nastane úleva v politickém životě, v důvěře národů v Evropě a že Německo skutečně nastoupí mírumilovnou politiku. Ale Německo odpovědělo na tato gentlemenství Francie způsobem hitlerovským, vlastně Briand posílil Hitlera a radikálně živil tím, (Sen. dr Hilgenreiner

německy: Hitler je přece jen produktem této politiky, politiky zoufalství!) že se v Německu mělo zato, že jeto jakási slabost. Sen. dr Hilgenreiner německy: Francie dělá Hitlera velikým!) Zde je viděti, že není tomu tak, že Francie chtěla skutečně nastoupiti mírumilovnou politiku. (Sen. dr Hilgenreiner německy: To nevěří nikdo na světě se!) A jestliže dnes prohlašuje v Německu: ťNebudeme platiti reparacíŤ, nedivte se, že se Francie brání a bránit musí. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je s k o n č e n o a přikročíme ke hlasování.

Senát je způsobilý se usnášeni. Budeme hlasovati ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí p ř i j í m á s e ve čtení p r v é m podle zprávy výborové, souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 689.

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednána byla osnova zákona, kterým se ministr financí zmocňuje k úvěrním operacím až do výše 1.000,000.000 Kč. Tisk 690.

Důvody finanční vyžadují, aby věc tato projednána byla se všemožným urychlením.

Navrhuji tudíž, aby věci této přiznána byla pilnost, aby projednána byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento je s c h v á l e n a zmíněné osnově zákona byla tím přiznána pilnost.

Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém.

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se ministr financí zmocňuje k úvěrním operacím až do výše 1.000,000.000 Kč. Tisk 690.

Čtení textových změn?

Zpravodaj sen. Pánek: Není.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

T o je většina. Osnova tato s nadpisem a úvodní formulí p ř i a í m á s e také ve čtení d r u h é m souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 689.

Projednáme nyní:

4. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 655), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, čís. 178 Sb. z. a n. Tisk 684.

Zpravodaji byli: za výbor zahraniční pan sen. F. V. K r e j č í, za výbor národohospodářský pan sen. K o t r b a.

Jsou nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. F. V. Krejčí: Jakožto zpravodaj zahraničního výboru navrhuji, aby vládní návrh na dodatkovou dohodu obchodní smlouvě s Francií byl přijat ve druhém čtení.

Textových změn není.

Předseda: Kdes ve druhém čtení souhlasí s tímto schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím schvalovací usnesení se p ř i j í m á také ve čtení d r u h é m podle,zprávy výborové tisk 684.

Projednáme dále:

5. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 661), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1923, sjednaná dne 1. prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, čís. 188 Sb. z. a n. Tisk 685.

Zpravodaji byli: za výbor zahraniční pan sen. F. V. K r e j č í, za výbor národohospodářský pan sen. S t r ž i 1.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. F. V. Krejčí: Textových změn není. Navrhuji tedy schválení ve druhém čtení.

Předseda: Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím schvalovací usnesení s a p ř i jí m á také ve čtení d r u h é m podle zprávy výborové tisk 685. Tím je pořad schůze v y ř í z e n.

Oznamuji, že

do výboru i m u n i t n í h o nastoupil za sen. Lipperta pan sen. S t o h r. Dovolenou dal jsem na dnešní schůzi sen. Plamínkové, Teschnerovi; dodatečně na schůzi včerejší sen. dr inž. B o t t o v i.

Navrhuji, aby předsednictvo bylo ve smyslu §u 40 jedu. řádu umocněno svolati příští schůzi písemně nebo telegraficky,a stanoviti její pořad jednání. Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. - Návrh tento byl schválen.

K o n č í m schůzi.

Konec schůze a 18 hod. 45 min.