Schůze zahájena v 15 hodin 36 minut.

Přítomni:

Předseda: dr. Soukup.

Místopředsedové: D o n á t, dr. H e l l e r, T r č k a.

Zapisovatelé: dr. K a r a s, P i c h l.

97 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři B e c h y n ě, dr. V i š k o v s k ý.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Š a f a ř o v i č. jeho zástupci dr. B a r t o u š e k, dr. T r m a l.

Pořad jednání

133. schůze senátu Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na

pondělí dne 25. ledna 1932 o 15. hodině.

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 655),kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 128 Sb. z. a n. Tisk 684.

2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 661), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda,k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1925, sjednaná dne 1.prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n. Tisk 685.

3. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná § em 43 úst. list. poslanecké sněmovně k projednání usnesení senátu:

a) o osnově zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny, tisk 2016-I;

b) o osnově zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živnost. řádu a § 70 živnost. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi,.tisk 2245-I;

c) o osnově zákona o veřejné stráži zemědělské, tisk 699-II;

d) o osnově zákona o ochraně: polního majetku, tisk 202-II.

Předseda(zvoní): Z a h a j u j i schůzi.

Předsednictvu senátu došel přípis ministerstva vnitra ze dne 7.ledna 1932, čís. 86.030/1931/2, o zbavení sen. Petra Stránského mandátu a povolání náhradníka.

Žádám pana zapisovatele sen. dr. Karasa, aby přípis ten přečetl.

Zapisovatel sen. dr. Karas (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Volební soud,nálezem ze dne 12. prosince 1931, čís. 223/31, vyslovil, že senátor Petr Stránský, zvolený ve volebním kraji IV. (Louny) z kandidátní listiny č. 1 Komunistické strany Československa (sekce III internacionály), pozbývá mandátu. Povolávám proto po rozumu §u 56 řádu volení do poslané sněmovny a §u 2 zákona o složení a pravomoci senátu na mandát takto uprázdněný za senátora Národního shromáždění náhradníka Rozálii H a j n í k o v o u, vdovu po horníku v Motyčíně, a vydávám jí ověřující list, opravňující ji ke vstupu do senátu.

Zároveň vyhlašuji to v Úředním listě republiky Československé.

Ministr: dr. S l á v i k v.r.

Předseda (zvoní): Do dnešní schůze dostavil se povolaný náhradník pí sen. Rozálie H a j n í k o v á a vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedu senátu.

Žádám pana zapisovatele sen. dr. K a r a s a , aby přečetl příslušnou formuli slibu a paní senátorku, aby vykonala do mých rukou slib podáním ruky a slovem ťslibujiŤ. (Senátoři povstávají.)

Zapisovatel sen. dr. Karas (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Sen. Hajníkova (podávajíc předsedovi ruku): Slibuji. (Senátoři usedají.)

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal p ř e d s e d a: na dnešní schůzi sen. Doudovi, Ďurčanskému, Fidlíkovi, dr. Grosschmidovi, Hanckovi, dr. Hrubanovi, Chlebounové, Jančekovi, Janíkovi, Keltovi, Kroiherovi, Křížovi, Lokotovi, Mezoovi, Nedvědovi; Votrubovi; Wenzelovi; na jeden týden sen. dr. B u d a y o v i; na tento týden sen. K a v a n o v i.

P ř e d s e d a, konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát p ř i j a l jeho návrh, aby sen. P o l a c h o v i byla dána dovolená do 7. února 1932.

Rozdané tisky.

Tisk 677. Poštou. Usnesení posl. sněmovny vládnímu návrhu zákona (tisk 1540), jímž se mění čl. XVI, odst. 1. písm.

b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1922, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 1544).

Tisk 681. Poštou. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Spojených Státu Brazilských., sjednaná výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22.prosince 1931, č: 215 Sb. z. a n.

Tisk 684. Poštou. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n. (tisk 655).

Tisk 685. Poštou. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1925, sjednaná dne 1. prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5.prosince 1931; a. 188 Sb. z. a n., (tisk 661).

Tisk 678. Návrh sen. dr Miloty, Merty, dr Kloudy, dr Veselého a druhů na vydání zákona, kterým se mění § 13 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 299 Sb. z. a n., o četnictvu.

Tisk 679/1. Interpelace sen. Plamínkové, dr Miloty, Pánka a druhů panu předsedovi vládu o zanedbávání hledisek lidskosti a slušnosti při aplikaci zákona v osobních věcech veřejných zaměstnanců.

Tisk 679/3. Interpelácia sen. dr Farkasa a druhov na pána ministra vnútra pre konfiškáciu 14. čísla politického týždeníka ťVilágszabadságŤ, vychádzajúceho v Košiciach.

Tisk 680. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Medvěda a soudr. o trestných činech Ant. Kovalského z Berehova, t. č. vedoucího stavby na regulaci říčky Chustnice v Chustu (tisk 577/2).

Tisk 682/1. Interpelace sen. dr Reyla a druhů panu ministru školství a nár. osvěty ve příčině vadného obsahu školních učebnic, schválených ministerstvem školství národní osvěty.

Tisk 682/2. Interpelace sen. Hakena a soudruha ministru nár. obrany o týráni vojínů 22. p. pluku v Jičíně.

Tisk 682/3. Interpelácia sen. dr Korlátha a druhov celej vláde o zvestiach, rozširovaných o výsledkoch sčítania ľudu v Užhorode a o nepreklenuteľných rozdieloch v početnom pomere národnosti pri výsledkoch obecných volieb v Užhorode.

Tisk 682/4. Interpelácia sen. dr Szilassyho a druhov ministrovi nár. obrany o nehodách pôsobených streľami, stratenými pri vojenských cvičeniach.

Tisk 682/5. Interpelácia sen. dr Szilassyho a druhov ministrovi školstva a nár. osvety o rozdelení odmien spisovateľských a umeleckých na r. 1931.

Tisk 686 . Zpráva výborů zahraničního a technicko-dopravního o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě s dodatkovým protokolem k č. 2, sjednaná mezi 23 státy ve Varšavě dne 12. října 1929 (tisk 663).

Tisk 687. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. ledna 1932, č. 6 Sb. z. a n.

Tisk 688/1. Odpověď ministra školství a nár. osvěty na interpelaci sen. Merty, Riedla, inž. Marušáka a spol. ve věci postupu při obsazování míst okresních školních inspektorů v zemi Moravsko- slezské (tisk 369/6).

Tisk 688/2. Odpověď ministra vnitra na interpelací sen. Nedvěda a soudr. ohledně neslýchaného postupu polic. komisaře Freiwalda při stávce dělnictva na regulaci říčky Chustnice v Chustu tisk 577/1) a na interpelaci sen. Nedvěda a soudr. v záležitosti povolení důchodu matce zastřeleného dělníka Mikloše Hincáka v Chustu (tisk 577/3).

Tisk 688/3. Odpověď vlády na interpelaci sen. Doudy a soudr. o náhradě

škod, vzniklých provalením se vody stát. rybníka v Kard. Řečici (tisk 604/1).

Tisk 688/4. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Kianičky, Thoře, Pastyříka, Slámy, Kotrby, Trčky a druhů ve věci po druhé vybírané daně z masa na čáře potravní daně (tisk 60/4).

Tisk 688/5..Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Budaye a spol. ve věci obcházení úředního jazyka na Slovensku (tisk 621/1).

Tisk 688/6. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Curkanoviče, dr Bačinského, Votruby, Šelmece a druhů stran nepřiměřeně vysokých úroků, požadovaných místními peněžními ústavy v Podkarpatské Rusi z hypotečních a směnečných úvěrů (tisk 658/2).

Tisk 689. Usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1574), kterým se ministr financí zmocňuje k úvěrním operacím až do výše jedné miliardy Kč (tisk 1578).

Těsnopisecké zprávy o 119., 120., 122., 123., 125. schůzi senátu N. S. R. Čs. ze dne 12., 27., 28..listopadu, 4. a 14. prosince 1931.

Zápisy o 125. až 127. schůzi senátu N.S.R. Čs. ze dne 14., 15. a 16. prosince 1931.

Zápisy

o 128. až 132.,schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, podkládají,se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

přikázáno výborům

z předsednictva:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 678. Návrh sen. dr Miloty, Merty, dr Kloudy, dr Veselého a druhů na vydání zákona, kterým se mění § 13 zákona ze dne 14. dubna 1920. č. 299 Sb. z. a n., o četnictvu.

Výborům zahraničnímu a národohospodářskému:

Tisk 674. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze ne 19. prosince 1931, čís. 193 Sb. z. a n.

Tisk 681. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohody mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednaná výměnami not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 677. Usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 1540), jímž se mění čl. XVI odst. 1, písm. b) uváděcích ustanoveni k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n. o přímých daních (tisk 1544).

Vládní nařízení o dávkách za úřední úkony ve věcech správních (č. 5428/31).

Výboru imunitnímu:

Žádost vrch.stát. zastupitelství v Bratislavě a kraj. soudu v Trenčíně za souhlas ke stíhání sen. Trčky pro zločin podvodu podle §u 50 tr. nov. a § u 380 tr. z. (č. 5403).

Předseda (zvoní,): Přikročuji k projednávání pořadu.

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 655), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, ć; 1 Z8 8b. z. a n. Tisk 684.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. F. V. K r e j č í, za výbor národohospodářský sen. K o t r b a.

Prosím pana zpravodaje sen. F. V. K r e jč í h o,.aby podal zprávu za výbor zahraniční.

Zpravodaj sen. I. V. Krejčí: Slavný senáte! Vládní návrh, o nějž jde, žádá, aby byla schválena dodatková dohoda k naší obchodní smlouvě s Francií, dohoda, které bylo dosaženo v listopadu uplynulého právě roku v Paříži a která už byla uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou. Tato dodatková dohoda k naší obchodní smlouvě s Francií týká se dovozu jednoho z nejdůležitějších našich exportních artiklů, t. j. naší obuvi do Francie. Až dosud byla tam v platnosti pro nás minimální cla, která kolísala podle povahy obuvi mezi 12 až 18 % pode ceny zboží. Francouzská vláda však na základě stoupajícího importu cizí obuvi do Francie se domníva, že zájmy francouzské produkce obuvi jsou značně ohroženy, a proto požádala naši vládu, aby byly smluveny jiné sazby. Naše republika je, pokud jde o množství vyvážené obuvi do Francie, na druhém místě po Německu. Proto se nás tato věc jistě značně dotýká. Avšak protože francouzská vláda stojí na stanovisku, že by nemohla déle připouštěti dosavadní sazby,a že by byla na konec snad nucena dovoz cizí obuvi do Francie kontingentovati, uznala naše vláda, že jisté zvýšení těchto celních sazeb prospěje našemu průmyslu více, než kdyby byl zaveden kontingent, protože vývoz naší obuvi do Francie v posledních 5 letech neobyčejně vzrostl, až pětinásobně, takže by toto omezení, které by způsobilo francouzské kontingentování dovozu naší obuví, vrhlo náš export obuvi do Francie značně nazpět a jistě by jej poškodilo.

Jest ovšem jisto, že celá tato věc se nás dotýká především po té stránce, že tu jde o akci firmy Baťa ve Francii, která tam právě počíná zařizovati své filiálky. Naše zájmy jsou touto úmluvou nejlépe chráněny, ačkoli tyto celní sazby, jak se žádají, jsou značně zvýšeny - dříve činily 12 až 18 % ceny zboží, nyní mají činiti nejméně 25% mají to býti tedy cla kusová. Věc je však vlastně hotova, poněvadž naši a francouzští interesenti už se sjeli v Paříži v listopadu minulého roku a už se na těchto nových celních sazbách usnesli, a tedy nám nezbývá nic jiného, nežli tuto věc parlamentární cestou potvrditi.

Zahraniční výbor senátu navrhuje proto. aby této dodatkové dohodě k naší obchodní smlouvě s Francií dostalo se schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Referentem za výbor národohospodářsky je pan sen. K o t r b a. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Kotrba: Slavný senáte! Dodatková úmluva mezi vládou československou a Francií pojednává o otázkách obuvi kterou, Československo dováží ve velkém. množství do Francie. V poslední době, kdy dostavily se výkyvy v každém jednotlivém národohospodářském složení, byla i Francie postižena tímto zásahem a v důsledku toho oznámila vládě republiky Československé, že musí za všech okolností dbáti toho, aby francouzský průmysl obuvnicky byl chráněn. Na základě toho byla vypovězena dodatková úmluva v tomto podání výslovně na obuv.

Celní sazby na obuv, vytčenou v položkách. č.481, 482 a),482 b) 482 bis a 483 francouzského celního sazebníku, smluven byly při dovozu do Francie v obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928. Podle této smlouvy požívalo Československo při dovozu obuvi do Francie minimálních cel, která kolísala podle povahy a jakosti zboží mezi 12 až l8% z ceny.

Zostřená hospodářská krize ve všech evropských státech a spojený s tím úbytek dovozu do států nejvíce postižených měly v zápětí, že v roce 1930 a 1931 počala Francie, jakožto jediný stát s pevnou valutou a s pravidelnými kupními a platebními podmínkami, býti zaplavována zbožím všeho druhu, které jinde nemohlo nalézti odbytu. Jedním z těchto artiklů, který v posledních dvou letech v ohromných,kvantech byl vrhán na francouzský trh, byla obuv, což nutně muselo způsobiti nejen zničení cen, nýbrž i ohrožení francouzské produkce obuvi. Je přirozeno, že za tohoto stavu věci počaly se ozývati v průmyslových kruzích francouzských naléhavé hlasy, aby francouzská vláda vhodným opatřením tento příval cizího zboží omezila a zachránila tak vážně ohroženou obuvnickou produkci francouzskou.

Jako jediné dva prostředky k záchraně viděli francouzští průmyslníci buď značné zvýšení cel na obuv anebo kontingentování dovozu obuvi.

O těchto úmyslech vyrozuměla francouzská vláda vládu československou navrhnuvši jí v prvé řadě, aby učiněn byl pokus, aby kritická situace byla odstraněna dohodou mezi zúčastněnými průmysly obuvnickými obou zemí.

Československá vláda uznávajíc obtížnost francouzské situace a vědouc, že francouzská vláda nátlaku svých kruhů neodolá a určité opatření bude musiti učiniti, rozhodla se podporovati navrženou dohodu mezi průmysly, přesvědčenu, že tímto způsobem a i za cenu zvýšení cel bude československý průmysl obuvnický při dovozu do Francie daleko účinně ji ochráněn, než kdyby Francie musela sáhnouti k poslednímu prostředku, t.j. ke kontingentování dovozu. Při stanovení kontingentu na veškeré zboží vychází totiž Francie ze zásady, že léta 1930 a 1931 neodpovídají normálnímu obchodu, a z toho důvodu stanoví,jednotlivé kontingenty podle průměru let 1922-1929, která považuje za léta normální výměny zboží.

Přihlížíme li však k vývozu československé obuvi do Francie v těchto tzv. normálních třech letech 1922-1929 a k letům 1930-1931, vidíme, že Československy dovoz obuvi do Francie stoupl v posledních dvou letech proti letům 1927-1929 čtyř i pateronásobně. Zavedení kontingentů bylo by znamenalo, že Československu bylo by se dostalo částky, odpovídající dovozu v letech 1927-1929, která však representuje sotva čtvrtinu nebo pětinu dovozu let minulých. Znamenalo tudíž zavedení kontingentu pro Československo téměř úplné zastavení dovozu československé obuvi do Francie.

Z toho důvodu snažila se československá vláda zavedení kontingentu na obuv ve Francii za každou cenu zabrániti.

Na poradách mezi zástupci průmyslu obuvnického francouzského i československého, konaných v Paříží v listopadu 1931, došlo skutečně k dohodě, podle které českoslovenští zástupci průmyslu obuvnického přistoupili na změnu hodnotného cla na clo kusové s tím, že toto musí činiti nejméně 25% z hodnoty. Po uzavření dohody průmyslové obrátila se francouzská vláda na československou vládu o uzavření příslušné dohody mezi státy, což se také stalo předloženou dodatkovou dohodou 23. listopadu 1931.

Touto dohodou podařilo se dosíci i toho dalšího ústupku, že francouzská vláda vázala v ní pro Československo nové smluvní sazby, ačkoli původně o nové konsolidaci nechtěla vůbec jednati. Prakticky tato dohoda znamená, že československý průmysl obuvnický při dovozu do Francie bude podroben poněkud vyšším clům, která jej však nikterak neohrožují, na druhé straně však zabráněno bylo kontingentování obuvi, což by bývalo mělo při vyměření kontingentu podle dovozu let 1922-1929 - v zápětí téměř úplné zastavení dovozu československé obuvi do Francie. Národohospodářský výbor doporučuje z uvedených důvodů slavnému senátu schválení předložené dohody. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a uděluji slovo prvnímu řečníku ťprotiŤ, panu sen. dr Medingerovi.

Sen. dr Medinger (německy):Slavný senáte! Moje strana bude hlasovati pro předlohu, o které se mluví. Používám této debaty o zahraničních záležitostech ke krátkému prohlášení:- Zajisté každý Němec v tomto státě vidí v poplatnosti Německa příliš dlouhou a náklady na znovu vybudování dávno přesahující, nejdůležitější příčinu dnešního hospodářského ochromení, jímž jsou v tomto státě zvláště těžce postižen naše německé kraje, žijící z vývozu. Jako hlavní prostředek, jak odstraniti toto ochromení, jeví se nám tudíž zrušení oněch finančních závazků. ťVíme, že celý systém, jehož výrazem jsou tyto závazky, byl neblahým omylem, nejtěžším a nejodpornějším, jakého se kdy dopustilo mezinárodní státnické umění.Ť (Keynes.) Vůle sudetských Němců, kteří zde v zemi konají tak význačnou část práce, tato vůle směřuje tedy k úplnému ukončení tak zv. reparačních platů:

Na prahu odzbrojovací konference vyslovujeme se dále slavnostně pro splnění slibu všeobecného odzbrojení, daného v článku 8 úmluvy Svazu Národů, a to žádáme toto odzbrojení až k rovnosti ozbrojení. Kdyby byl tento slib porušen, pak padl by nejen Svaz Národů, jenž je na něm vybudován, nýbrž pozbyly by platnosti také všechny smlouvy, které byly sjednány od doby války. Mezistátní následky nezdaru odzbrojovací konference byly by nedozírné. Vidíme však také vnitropoliticky v podstatném snížení vojenských nákladů jediný prostředek, jak přivésti do rovnováhy státní hospodářství, kolísající následkem rostoucích daňových nedoplatků a stoupajících výdajů pro nezaměstnané. Provázíme tudíž do Ženevy svým vřelým přáním státníky, kteří se upřímně zasazují o všeobecné odzbrojení, a varujeme československé delegáty, aby nezaujali stanovisko jiné. (Postesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má.pan sen. dr R e h á k.

Sen. dr Rehák:Slávny senát, k predloženej osnove prehlašujem, že náš klub z dôvodov, ktoré páni referenti tuná predniesli, za predlohu hlasovať budeme.

Nech je mi však dovolené, aby som u príležitosti toho, že v zahraničnej tlači, deň čo deň objavujú sa útoky oproti suverenite nášho štátu a útoky také, ktoré smerujú k naruše-niu integrity hraníc Slovenska, menom klubu senátorov československej národnej demokracie urobil nasledujúci prejav:

Dľa zpráv dennej tlače povedal rakúsky aktívny minister dr Schurff po tieto dni na schôdzi dôverníkov svojej strany v Badenu politickú reč, v ktorej sa dotknul medzi inými zahraničných problémov Europy a v súvislosti s navrhovanými riešeniami týchže zmienil sa o projekte federatívneho spolčenia sa podunajských štátov za účelom hospodárskej spolupráce. Uskutočnenie tohoto projektu vo veľkom merítku nepovažuje za možné vzhľadom na to nebezpečie, že ešte neutúchajúce nádeje a snahy habsbursko-legitimistických kruhov na reštaurovanie habsburskej monarchie boly by týmto posílené, následkom čoho muselo by prijsť v dotknutých štátoch k občianskym válkam.

Oproti tomu považuje uskutočnenie colnej unie nástupnických štátov v obmedzemom počte, a to Rakúska, Maďarska a Československa, za prevediteľné, a odôvodňuje to i tým, že popud k tomuto riešeniu vychádza z Paríža a z Prahy s tou tendenciou, aby týmto zamedzené bolo slúčenie sa Rakúska s Nemeckom Anšlus -. Plán tento má údajne najväčšieho fedrovateľa v zahraničnom ministerstve nášho štátu a v záujme jeho realizovania prejavená bola údajne ochota ku značným obetiam, nevylučujúc z toho ani teriotoriálne ústupky so strany čsl. štátu v prospech štátov nástupnických, a to hlavne Maďarska. V tomto smere zašlo sa tak ďaleko, že pre prípad zdaru tohoto plánu bolo dané do výhľadu zpätné odstúpenie mesta Košíc i s okolím maďarskému štátu.

Je známo celej politickej verejnosti československej, že podobné zprávy lansírované sú z času na čas v europskej tlači s tou priezračnou tendenciou, aby vypestovaná bola nálada v čím širších kruhoch pre revíziu mierových smlúv a tým živené boly tiež nádeje maďarských šovinistov a integristov na zmenu hraníc. Tentokráť však nie jednoduchý novinár, ale politický činiteľ a zodpovedný aktívny minister súsedného štátu predniesol hore uvedené veci ako také, o ktorých sa údajne v kompetentných kruhoch pojednáva, a dokonca naznačil spôsoby budúceho snemovania projektovaného útvaru spolkového.

Vzhľadom na to veľké nebezpečie ktoré z takýchto akcií nášmu štátu hrozí ohrožovať môže v ďalšom i mier celej Europy, považujeme za nutné, aby sme ešte za včas s tohoto miesta podali dôrazný protest proti všetkým takým snahám, ktorými by bola dotknutá suverenita nášho štátu a ohrožená integrita hraníc Slovenska. Prehlašujeme, že budeme zo všetkých síl a až do krajných konsekvencií chránit neporušiteľnosť našich štátnych hraníc a mierových smlúv. Nemôžeme veriť tomu, že by podobná akcia mohla najsť podporu i niektorého zo zodpovedných činiteľov nášho štátu, a preto žiadame s najväčším dôrazom, aby kompetentné kruhy zamedzily už ráz takéto stálé znepokojovania obyvateľstva Slovenska a tým celej mierumilovnej verejnosti československej. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. dr Kovalik.

Sen. dr Kovalik: Slávny senát! Na pojednávaní máme zprávu výboru zahraničného a národohospodárskeho o vládnom návrhu, ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu ku schváleníu dodatková dohoda k obchodnej úmluve medzi republikou Československou a Franciou. Francia je priateľský štát náš, ktorý pomahá Malej dohode, aby hol udržaný politický stav strednej Evropy, aby mierovými smluvami ustálené hranice nástupnických štátov boly udržané, a nás veľmi prekvapila tá zpráva, ktorá sa objavila v nemeckých časopisoch, že vraj má sa tvoriť colná unia strednej Europy medzi Rakúskom, Maďarskom, Československom a Jugoslaviou, z tejto príležitosti ale že by bol - podľa novin - pán minister zahraničia ochotný i k teritoriálnym ústupkom voči Maďarsku, aby sa ten údajný cieľ dosiahnuť mohol.

My ako Slováci z tej duše verejne protestujeme proti každému trhnutiu, proti každému zmenšeniu teritoria slovenskej krajiny, lebo považujeme mierové smluvy za také, ktoré nie sú na krátku dobu,ale na storočia, ba na veky ustálené, takže my zo slovenskej krajiny, pôdy, teritoria nie sme ochotní postúpiť, ani čo sa za nehet vojde. (Výborně!) To nás prekvapuje veľmi boľne, že bez toho, že by sa opýtali Slovákov, s naším teritoriom, s našou vlasťou dišponujú. Je to sine nobis de nobis. To nie je nejaký predmet, s ktorým sa dá kšeftovať, ktorý sa dá predávať, z ktorého sa dá darovať, to je naša vlasť, z ktorej my postúpiť nemôžeme nič. Bola tam reč o Košiciach. Kraj okolo Košíc je čiste slovenský, len v Košiciach je element maďarský. (Sen. Šelmec: Pomaďarčený!) Áno, pomaďarčený, ale kraj je čiste slovenský. Veď by to bolo ohroženie exístencie republiky Československej, keby sa na východe čo len jeden kus slovenskej zeme, slovenskej krajiny popustil. To nie je možné, lebo potom by sa začalo uskutočňovať, že chcú Maďari mať spoločnú hranicu s Poľskom. Poľsko je slovanský štát a my žiadame, aby republika Československá bola v dobrom, priateľskom, politickom i hospodárskom pomere. (Předsednictví převzal místopředseda Trčka.)

To si žiadame a nedovolíme, aby bola spoločná hranica Poľska s Maďarskom, lebo - opakujeme - ohrožovalo by to existenciu republiky Československej a i Podkarpatská Rus by mohla byť odtrhnutá.

Tedy sú to nielen záujmy slovenskej krajiny, ale celej republiky Československej. Ani kúsok z nám v mierových smluvách prideleného teritoria nepopustíme. Keď niekto tak ľahko rozdáva tú republiku, prečo sa nepovie: dáme aj Nemcom aby sme boli s Nemcami v dobrom pomere, popustíme z českých severných krajov niečo Nemcom. Som presvedčený, že Česi to nedajú a my Slováci tiež nedáme Maďarom. (Výborně!) O tom by sa dalo dlho hovoriť, ale ja sa nechcem tuná rozšírovať.

Níe som pripravený, ale hovorím z tej duše, ako som to čítal, ako to moje presvedčenie káže. Toto je znepokojovanie pomerov v strednej Europe.

Keď sa začína z jednej budovy vyťahovať jedna tehla, ten múr sa začína rýpať. Keby sa začalo z republiky len kúsok zeme odbúravať, celá republika by sa začala rýpať, a to potom nielen u nás v republike Československej, ale nastalo by to aj v Poľsku. Tam by žiadali zasa, čo pripadlo Poľsku, odtrhnúť a i v iných krajinách by to malo pokračovanie. Z toho by povstal europský nepokoj, z toho by povstaly spory a vojna a nech nás Pán Boh chráni vojny. My žiadame pokoj a míer, my chceme so súsednými štátmi v pokoji nažívať, s Rakúskom a s Maďarskom, ale z našej zeme si nedáme ani kúsok vziať.

Toto som považoval za potrebné hneď in flagranti, za horúca, povedať v mene H 1 i n k o v e j slovenskej ľudovej strany. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. H a k e n.

Sen. Haken: Kapitalistické státy, tonoucí v těžké a čím dále tím více se šířící krizi, hledají z ní různá východiska. V poslední době vidíme u všech kapitalistických států snahy, zabezpečiti si vysokými cly domácí výrobu a ubrániti se dovozu cizích výrobků. Tato snaha po soběstačnosti států má ovšem svůj rub vězící v tom, že hospodářská autarkie zesiluje krisi všech kapitalistických států. Předloha, kterou projednáváme, je tohoto rázu. Také Francie jak o jiné státy brání se dovozu cizích výrobků, omezuje zahraniční obchod a sleduje snahu soběstačnosti, ale tím zostřuje krimi nejen uvnitř státu, poněvadž domácí konsum poklesá ve Francii jako jinde, nýbrž zostřuje ji i v těch státech, které do Francie dovážely.

Předloha týká se československé obuvi a jejího vývozu do Francie. Československo je v tomto vývozu do Francie na druhém místě; před ním je Německo. Vývoz do Francie týká se z Československa zejména firmy Baťa a krize, jež už tluče na brány Baťových závodů bude v nich posílena, což bude míti za následek další propouštěni dělníků Baťových závodů.

Na tomto případě vidíme zvláštní zjev. S Francií je Československo v úzkém přátelském styku. Ten styk jeví se v tom, že Francie je politickým, vojenským, svrchovaným pánem Československa. Francie sleduje své imperialistické cíle, i Československo má své zvláštní imperialistické cíle, ale Československo je zároveň důležitou oporou imperialistických snah kapitalistické vlády francouzské. Říkal jsem, že Československo je nejen pod politickým, nýbrž i pod vojenským tlakem Francie, že v Československu existuje francouzská vojenská mise; že horečné zbrojení a přípravu válečné dělí se na nátlak a pod dohledem Francie, je všeobecně, známé. Francie je v čele válečných příprav a válečného štvaní proti Sovětskému svazu. I Československo v tomto svazku imperialistické Francie sleduje cíle Sovětskému svazu nepřátelské a nedávný provokační případ legačního rady moskevského zastupitelství československého Vaňka nám ukazuje, že nepřátelství Československa proti Sovětskému svazu trvá, a že Československo ve spolku s ostatními imperialistickými mocnostmi intrikuje válčení proti Sovětskému svazu. Pan ministr zahraničí nedal dostatečného vysvětlení případu Vaňkova. Nedal dostatečného vysvětlení poměru Československa k Sovětskému svazu. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Proto jsme podali návrh, aby se ministr zahraničí dr B e n e š dostavil do schůze senátu a otevřeně promluvil o vztazích a poměru Československa k Sovětskému svazu a také o provokačním případu Vaňkově, jenž se zesměšněním nedá sprovoditi se světa.

Když již mluvíme o vývozu obuvi, je nutno, abychom se také při této příležitosti, poněvadž se předloha dotýká - a důvodová z-práva to přiznává - v prvé řadě fy Baťovy, krátce podívali také na poměry v Baťových továrnách. Království Tomáše Bati je velmi široké. Přijedeš-li do Přerova, jsi v něm, právě tak jako jsi v něm,již v Břeclavě, neboť až odtud žene bída robotníky - on je nazývá spolupracovníky - do Baťových závodů. Ale hlavní síly dodávají chudé kraje Slovácka a Valašska. Územní hranici překročuješ u Otrokovic, kde tě večer vítají velké skelné plochy jasně ozářených budov letiště a některých podniků. Pak už tě veze Baťova dráha do Baťova města.

V chudém zemědělském kraji znamenal rychle rostoucí podnik ohromný převrat. Vsával velmi rychle mladé síly lidu čím dále z většího okruhu. Jen malá část bydlí ve Zlíně, hlavně v Baťově internátě, většina dojíždí vlaky a autobusy. K usídlení ve Zlíně jsou zaměstnanci různými způsoby přímo donucováni. Zlín, venkovské hnízdo, ztrojnásobil v 10 letech své obyvatelstvo a čítá nyní kolem 30.000. Proto tu shlédneš rozdíly až k smíchu komické. Anachronismy z minulého století zjevují se v kulisách posledních vymožeností současného století.

Nemáme dnes v úmyslu hodnotiti výrobní systém Baťův, níž posuzovati jeho obchodní metody. Obdiv a nadšení ponecháme soc. demokratům. Baťův systém není nic zvláštního, vyplývajícího z geniality jednotlivcovy. Je to poslední slovo kapitalistického vývoje, nejrafinovanější kapitalistické upírství. Máme na zřeteli postavení zaměstnanců, jimž Baťa eufemisticky říká, jak jsem pravil, ťspolupracovníciŤ. I v tom jeví se už ohromná rafinovanost moderního otrokáře. Nasazuje si masku lidumila, demokrata, starostlivého otce zaměstnanců a pod. Ve skutečnosti je to maska demagoga, za níž se skrývá vypočítavá kořistník a vyděrač. Moderní kapitalistický otrokář ví, že vyděračství a teror musí zabalovali do ohlupovací ideologie, že musí spoutati myšlení svých otroků, aby je mohl plně fysicky vykořisťovati. To Je podstatný znak Fašismu.

Baťův systém je systém fašistický, systém hrubého kořistnictví a násilí. Tomáš Baťa sám je obdivovatelem fašismu a Mussoliniho. Ve veřejném dopise s letecké své cesty psaném minulého měsíce mluví o fašistické Itálii a Mussolinim, takto: ťVeliká budoucnost čeká tuto zemi a tento lid, když mu zůstane zachován jeho veliký vůdce.Ť Jestliže v soc. demokracii našli se obdivovatelé baptismu, svědčí to jen o jejich fašistické protidělnické orientaci. (Výkřiky komunistických senátorů.) Naznačil jsem,již, že Baťův systém není nic ojedinělého, ani původního. Je to fašistický sytém rafinovaného vykořisťování, myslíme-li na zaměstnance, Baťovy ťspolupracovníkyŤ. Nejvýhodnějším předmětem vykořisťování je mládež. Ohromná většina dělnictva Baťových podniků jsou mladé dívky a mladí hoši. Baťovi ťmladí mužiŤ jsou chlapci. Největší počet dělnictva je ve věku od 16-19 let. Tato mládež je ovšem též nejpřístupnější ovlivňování fašistickou ideologií, jež je důležitým činitelem - kromě teroru - vykořistovatelských metod Baťových. Pro 20.000 mladistvých dělníků a dělnic Baťových závodů neplatí zákon a 8 hodinové době pracovní. Celé desetiletí pracují dělníci 12 až 14 i více hodin denně, aniž by se našel dozorčí orgán, jenž by zakročil. (Výkřiky komunistických senátorů.) U Bati nerozhoduje pracovní doba, ale plán. Každá dílna musí svůj denní plán zdolati. Plán je ovšem tak vypočítán, že jej nelze splniti v zákonné pracovní době, nýbrž jen při maximálním napětí sil, provázeném rafinovaným, otrockým, popoháněčským systémem a dlouhou dobou pracovní.

Baťa vítězí nad konkurenty nejen technickým zařízením, organizací výroby i obchodu, silou kapitálu, ale i systémem nehorázného vykořisťování zaměstnanců. Ministerstvo soc. péče je v Československu téměř trvale v rukou soc. demokracie, Ovšem, že těmto ministrům ani nenapadlo, aby zaměstnance Baťových závodů chránili alespoň v rámci nedostatečného sociálního zákonodárství. Fašistické ovlivňování nastává již ve škole, jež je Baťova, zdmi i duchem. K ní se pojí průmyslová škola pokračovací. Leč o škole povíme si jindy. Baťa vydává i vlastní časopis, jenž je zaměstnancům vnucován. Četba časopisů jiných stran kromě soc. demokratických je zakázána. A před Baťovou továrnou prodává se volně jenom soc. demokratický ťPřítel LiduŤ. (Sen. Mikulíček: A národně sociální ťVečerníkŤ!) Ano, a národně sociální ťVečerníkŤ. To je příznačné pro strany socialistické. Hlavním posláním Baťova časopisu jest ovlivňovati a duševně spoutávati zaměstnance. I to děje se velmi rafinovaným způsobem. Ve škole má šéf Vránu, v listě Cekotu. Leč ovlivňované prostředky nebyly by ničím bez násilí, bez prostředků donucovacích. Celá oblast Baťova království je pod Baťovým terorem. Svobodné přesvědčení a jednání je u zaměstnanců vyloučena, neboť jeho teror sahá i mimo řady zaměstnanců závodu. K Baťovu heslu ť Náš zákazník, náš pánŤ, nutno přidati ťNáš zaměstnanec, náš otrok.Ť I soukromý život zaměstnanců je pod dohledem a tlakem Baťovým a i to je známkou fašismu, že i veřejné orgány jsou pod Baťovým vlivem a v jeho službách, i politická správa, soud, okres, obec, četnictvo, policie atd.

Vypravuje mně 18 léta dělnice Baťovy gumárny: ťTeď nepracujeme tolik hodin denně, neboť je méně práce, ale v gumárně poměrně ještě více, než v dílnách kožené obuvi. Přišla jsem k Baťovi před dvěma roky v 16 letech. Bydlím v internátě. Po šesté ráno jsme vstávaly, cestou do továrny jsme se zastavily v obchodním domě na malou snídani. 5 minut před 6 hodinou museli jsme státi u stroje. Pracovaly jsme v horečném tempu bez nejmenšího oddechu až do dvanácté holiny polední. Pak skok do závodní jídelny, 5 minut před ¾ 1 stály jsme opět u stroje. Naše polední přestávka nikdy není delší 40 minut. Večer jsme pracovaly do 6 až 7 hodin, t.j. 12 až 13 hodin denně.Ť (Sen. Mikulíček: Když se autobus zpozdil o 3 minuty a dělníci přišli o 3 minuty pozdě do práce, Baťa je vyhodil!) Ano.

ťTýdenní moje mzda činila, nebylo-li pokut, 220 až 240 Kč týdně. Nyní je nižší. Práce při tak dlouhé době pracovní byla tak vyčerpávající, že na mne chodily mdloby a bolela mne hlava a žaludek. 8 hodin denně nepracujeme nikdy, vždy o mnoho více. Teď se to tak nepřepíná, je málo práce. Za to je teď mnoho pokut. Tento týden jsem brala 200 Kč, 40 Kč mně bylo strženo na pokutách. Pracovaly jsme na galoších. Za každou chybu je nám strhováno 10 Kč pokuty.Ť 10 děvčat Baťovek, jež s námi jedou vlakem v téže oddílu, mluví totéž a doplňují výklad tohoto děvčete. Každá hlásí výši pokut v tomto týdnu: 30, 40, 50 Kč. Za každou maličkost se propouští. Od vánoc bylo propuštěno několik tisíc dělníků a dělnic. V závodě je z toho panika, neboť propuštění neměli nároku na podporu v nezaměstnání podle gentského systému. Baťa totiž nepřipustí žádné odborové organizace v závodě. Propuštění dělníci, bydlili-li v Baťových domech, jsou kromě toho ihned vyhozeni z bytu. Vykořisťované dělníky vyhazuje Baťa na ulici. Nezaměstnaní Baťovci musí žádat na Baťovi dostatečnou podporu v nezaměstnanosti, a byli-li v jeho bytech i další bydlení v nich. U Bati je veliká spotřeba dělnických sil. V několika letech je dělník fysicky i duševně opotřebován. Je propuštěn pod různými záminkami a nahrazen čerstvou, mladou silou. Výkon Baťových dělníků je vybičován na nejvyšší hranici. Mzdy jsou soustavně stlačovány. Baťův vykořisťovatelský systém je tím vražednější, že se dotýká mladých děvčat a hochů, jež napínavá práce v době fysického i duševního rozvoje láme a mrzačí. Krize tlačí se jíž do bran Baťových závodů. Rozvoj Zlína zdá se býti u konce. Rostoucí celní přehrady omezily export a bída domácí konsum. Baťa je překapitalizován. Investuje ohromné miliony do staveb obchodních domů v tuzemsku i za hranicemi; kromě toho zřizuje za hranicemi nové továrny. Vyváží kapitál. Tím více musí býti Baťovi zaměstnanci na stráži a organizovat se k boji proti vražednému systému, i proti propouštění. Jediným vůdcem je jim v tom komunistická strana. Tolik zatím o Baťově režimu. Jindy povíme o něm ještě více. (Souhlas komunistických senátorů.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Přejí si páni zpravodajové slova k doslovu?

Zpravodaj sen. F. V. Krejčí: Vzdávám se slova.

Zpravodaj sen. Kotrba: Nepřejí si slova.

Místopředseda Trčka: Budeme hlasovati.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě Výborů, tisk 684, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení s a p ř i jí m á ve čtení p r v é m. Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 661), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1925, sjednaná dne 1. prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n. Tisk 685.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. F. V. K r e jč í, za výbor národohospodářský sen. S t r ž i 1.

Prosím pana zpravodaje sen. F. V. K r e j č í h o, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen.F. V. Krejčí: Slavný senáte, jde o podobnou dodatkovou dohodu, tentokráte k naší obchodní smlouvě s Nizozemím. Tato dodatková dohoda byla sjednána 1. prosince 1931 a uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou. Týká se dvou druhů sýrů k nám z Holandska dovážených, a to známých druhů ť EidamŤ a ťGoudaŤ. Až dosud byly vyclívány u nás na základě naší autonomní sazby. Holandská vláda si přeje, aby byly vyclívány od nynějška jakožto jemné stolní sýry, a to podle sazby 294 Kč při 100 kg. Naše vláda jakožto kompensaci za to žádá, aby Holandsko při celním odbavování naší šunky zachovalo dosavadní modus do té doby, dokud u nás nebude vydán zákon o prohlídce jatečních zvířat a masa. Jde tu o věc, zasahující do obchodních našich styků se státem, s nímž právě tyto naše styky v posledních letech se velmi bohatě rozvíjejí. Naše obchodní bilance s Holandskem je aktivní, Holandsko k nám dováží hlavně potraviny a zboží koloniální, náš vývoz do Holandska je především průmyslový. Protože vláda holandská má k svému požadavku věcné důvody, a protože už noty obou vlád o této dodatkové,dohodě a k obchodní smlouvě byly vyměněny, navrhuje zahraniční výbor, aby tento vládní návrh byl také v plenu senátu schválen. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Slovo má druhý zpravodaj, pan sen. S t r ž i l.

Zpravodaj sen. Stržil: Vážený senáte! Podle obchodní smlouvy československo-holandské dováželo k nám Nizozemsko,jak již podotkl pan referent zahraničního výboru, specielní stolní sýry ťEidamŤ a ťGouduŤ, které byly u nás vyclívány sazbou 420 Kč za 100 kg. Podobné jemné sýry italské, francouzské a švýcarské jsou k nám dováženy z těchto zemí za celních sazeb smluvních daleko nižších;podléhají totiž sazbě 294 Kč za 100 kg. Proto obrátila se přípisem vláda nizozemská na vládu naši a žádala, aby také tyto její jemné sýry stolní byly stejnou smluvní sazbou u nás vyclívány. Vláda československá vyhověla této žádosti a ohlásila přípisem prostřednictvím čsl. vyslanectví v Haagu vládě holandské, že naproti tomu musí zase vláda nizozemská zachovati dosavadní způsob při odbavování čsl. šunek,námi do Holandska vyvážených, a to do té doby, dokud u nás nebude vydán zákon o prohlídce jatečního dobytka a masa, tedy veterinární úmluva,s Holandskem.

Vzájemnou výměnou těchto not přistoupily pak obě vlády na tuto dodatkovou dohodu o přiznání celní výhody holandským sýrům, která je tedy vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n., uvedena v prozatímní platnost a která se předkládá nyní Národnímu shromáždění ke schválení. Dohoda tato může býti zrušena jen po 6 měsíční výpovědi. Vyhovění naší žádosti o blabolném zacházení s čsl. šunkou neuvádí se v této dohodě proto, že nevyžaduje ústavního schválení, neboť dohoda tato je povahy administrativní a bude nám také pouze jen zvláštním přípisem vlády holandské zaručena.

V důvodové zprávě výboru národohospodářského uvedl jsem ciferné množství veškerého zboží k nám z Holandska dováženého, jakož i veškerého zboží, které dovážíme do Holandska my. Z těchto dat může každý seznati, že vzájemné obchodní styky obou těchto států vykazují rok od roku vzestup a že obchodní bilance s Holandskem je pro nás aktivní. Proto národohospodářský výbor, který projednal ve své schůzi předložený vládní návrh této dodatkové dohody k obchodní smlouvě československo-nizozemské, usnesl se doporučiti jej slavnému senátu k schválení tak, jak je uveden v tisku sen. 661, i s příslušným schvalovacím usnesením. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Ke stručnému projevu je při-hlášen pan sen. Š a l m e c. Dávám mu slovo.

Sen. Šelmec: Slávny senát! Zprávy z Viedne dávají do úst tamojšieho ministra zahraničia enunciáciu, podľa ktorej je naše ministerstvo zahraničia ochotné urobiť Maďarsku teritoriálné ústupky na úkor Slovenska. V týchto ústupkoch majú byť Košice. Neveríme v tieto slová, lebo držíme ústupok teritoriálny na úkor Slovenska za vec, o ktorej nemôže byť nikdy viac diskusie. Ale takéto zprávy sú vhodné k tomu, aby sa znekľudnilo obyvateľstvo Slovenska a najmä u južných hraníc, kde bývajú Maďari, ktorí sú k našej republike loyální a ktorí pre takéto zprávy kolísajú a nevedia, či nebudú pre ich loyálnosť k československému štátu niekedy obesení.

Preto v mene strany agrárnej pripojujem sa k prejavom,ktoré tu boly urobené československou stranou národne demokratickou a slovenskou stranou ľudovou. Toto som držal za povinnosť v mene nášho klubu prejaviť. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Ke slovu se hlásí ještě pan sen. dr Ž i š k a. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Pan sen. M i k u l í č e k nemá slovo. Prosím o klid!

Prosím, aby se pan sen. dr Ž i š k a ujal slova. (Výkřiky sen. Mikulíčka a dr Kovalika.)

Prosím o klid!

Sen. dr Žiška: Slávny senát! K prejavom, ktoré učinili v mene nár.-demokratickej strany pán sen. N o v á k, v mene slovenskej H l i n k o v e j strany pán sen. dr K o v a l i k a v mene agrárnej strany p. sen. Š e l m e c, i ja v mene čsl. strany ľudovej v plnom rozsahu sa pripojujem a protestujem v mene celého Slovenska,bez rozdielu strán, aby sa na úkor Slovenska jednalo. (Výborně!- Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): K dalšímu projevu je přihlášen pan sen. K i a n i č k a.

Sen. Kianička: Slávny senát! úplne pripojujem sa k odznelým prejavom a dokladám, že na Slovensko môžu vstúpiť,ale len cez naše mrtvoly. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka: Přejí si páni zpravodajové doslov?

Zpravodaj sen. F. V. Krejčí: Nikoli.

Zpravodaj sen. Stržil: Nikoliv.

Místopředseda Trčka: Rozprava je s k o n č e n a. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, jak jest uvedeno ve zprávě výborů, tisk (685, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.Naznačené schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém.

Přikročíme k dalšímu odstavci pořadu:

3. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. list. poslanecké sněmovně k projednání usnesení senátu:

a) o osnově zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny, tisk 2016-I;

b) o osnově zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živnost. řádu a § 70 živnost. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, tisk 2245-I;

c) o osnově zákona o veřejné stráži zemědělské, tisk 699-II;

d) o osnově zákona o ochraně polního majetku, tisk 702-II.

Jelikož nebylo možno poslanecké sněmovně,aby ve lhůtě §u 43 ústavní listiny projednala usnesení senátu, navrhuji, aby byla tato lhůta prodloužena o další 3 m ě s í c e.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je p ř i ja t.

Tím je pořad schůze v y ř í z e n.

Oznamuji, že nastupuje do výboru i n i c i a t i v n í h o za sen. Pilze sen. Nedvěd,

do výboru n á r o d o h o s p o d á ř s k é h o za sen. Kindla sen. M i k u 1 í č e k,

do výboru ú s t a v n ě-p r á v n í h o za sen.Pilze sen.N e d v ě d

do výboru k u l t u r n í h o za sen. Mezô sen. K e 1 1 o,

do výboru t e c h n i c k o-d o p r a v n í h o za sen. Pilze sen. S t e j s k a l o v á,

do výboru ž i v n o s t e n s k o-o b c h o d n í h o za sen. Kindla sen. S t e j s k a l o v á.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této za účelem přikázání došlých spisů.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.

K o n č í m schůzi.

Schůze skončena v 16 hod. 49 minut.