1. 6hodinná doba pracovní bez zkrácení dosavadních úhrnných (týdenních či měsíčních) mezd, 4hod. práce pro ženy a mladistvé dělníky, rovněž bez zkrácení mezd či platů a okamžité přesazení jich z práce život či zdraví ohrožující na jinou, zdraví neohrožující práci v závodě.
2. Pravidelná kontrola závodních zařízení důvěrníky dělnictva.
3. Pravidelná lékařská prohlídka dělníků, ohrožených smrtí radiem, jakož i bezplatné léčení v sanatoriích onemocnělých dělníků a dělnic.
4. Měsíční placená dovolená.
5. Poskytnutí pracovního oděvu a nutných ochranných prostředků zdarma.
6. Plné pensijní požitky ve výši posledně dosažené mzdy po uplynutí 10 služebních let.
7. 50 % zvýšení mezd všem dělníkům a zaměstnancům státních radiových podniků a zaopatřovacích požitků provisionistů a jich rodinných příslušníků.
8. Přesazení každého dělníka z práce životu nebezpečné po třech měsících vždy na následující tři měsíce na jinou, zdraví neohrožující práci v závodě.
9. Započítání veškerého času, nutného pro úkony, potřebné pro ochranu zdraví dělníků (lázní atd.), do pracovní doby.
Ke kap. XVI:
76. Vláda se vyzývá, aby do 3 dnů předložila senátu návrh zákona, jímž se zavádí 7hodinná doba pracovní na státních železnicích od 1. prosince 1931, při čemž celková pracovní doba pro personál jízdní, staniční a strážní nesmí překročiti měsíčně 182 hodiny. Propouštění, předčasné pensionování, omezená práce a práce přes čas jsou zakázány, platy zůstanou zachovány na současné výši, včetně přídavků za práci prémiovou, akordní, paušály a přídavky všech druhů.
77. Vláda se vyzývá, aby uložila ministerstvu financí, aby vybralo na dlužných daních od milionářů 20,000.000 Kč, kterých bude použito na vyplacení nouzové výpomoci všem zaměstnancům ČSD, kteří nemají vyššího ročního příjmu než 30.000 Kč. Tento obnos rozdělen bude ke dni 1. prosince 1931 a to tak, že všem těm, kdož mají menší plat než 30.000 Kč ročně a dle zákona žádného nároku na vánoční příspěvek, bude vyplaceno nejméně každému 500 Kč.
Ke kap. XVII:
78. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, dle něhož obdrží všichni nezaměstnaní zimní podporu ve výši 300 Kč pro svobodné, 500 Kč pro ženaté a živitele rodiny.
79. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se ruší všechna ustanovení §u 82 živn. řádu a nahrazují se tímto zněním:
Zaměstnavatel nesmí v žádném případě propustit dělníka bez výpovědi před uplynutím doby, pro kterou byl na práci sjednán, anebo kterou určuje příslušná kolektivní smlouva.
80. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zakazuje propouštění členů, náhradníků a kandidátu i členů volebních komisí do závodních rad a výborů, stejně jako důvěrníků dělnictva volených na schůzích osazenstva v jednotlivých odděleních bez souhlasu dělnických voličů.
81. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zrušují všechny výjimky zákazu noční práce žen a mladistvých dělníků, jakož i všechny výjimky ze zákazu práce dětí.
82. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, jímž se stanoví, že žádný zaměstnanec nesmí na místě svého zaměstnání býti držen déle než 7 hodin denně při hornictví a nepřetržitém provozu, jakož i pracích zdraví škodlivých a nebezpečných 6 hodin denně. A že celá doba, pracovní, ztrávená na pracovišti musí býti plně zaplacena, ať je dělník zaměstnavatelem zaměstnán či nic.
83. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zakazují veškeré srážky ze mzdy a plotů z důvodů tvrzeného poškození, nebo z důvodů disciplinárních a všechny druhy závodních pokut vůbec, stelně jako srážky z dovolené za neodpracované dny pracovní.
84. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se opravují pracovní poměry mládeže podle těchto zásad:
1. Pracovní doba mládeže do 18 let nesmí býti v žádném případě delší 6 hodin denně bez zkrácení dosavadních úhrnných mezd.
2. Noční práce mládeže se bezvýjimečně zakazuje.
3. Mladiství dělníci musí dostati bezpodmínečně každoročně týdenní placenou dovolenou.
4. Práce mládeže v sobotu odpoledne se zakazuje. Vyučovací hodiny na pokračovacích školách a jiných školách pro učně a mladistvé dělníky musí být bezpodmínečně v době pracovní a doba, ztrávená ve škole, musí být do pracovní doby započítána a plně placena.
5. Učně nesmí býti použito k jinému zaměstnání než ku práci živnostenské, pro kterou byl přijat.
6. Všichni mladiství dělníci musí býti pojištěni.
85. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se určí stejné aktivní i pasivní volební právo mládeži při volbách do závodního výboru a jiných volbách politických, při volbách do všech dělnických institucí atd., jaké mají dospělí. Dále neomezené právo stávkové koaliční a shromažďovací, spolkové a vůbec ničím neomezené právo na politickou činnost pracující mládeže. Nesmí býti zakazována účast mládeže na stávkách, demonstracích, projevech a dělnických třídních bojích, ani činnost mládeže ve sportovních, kulturních a tělovýchovných organisacích proletářských, při trampingu, výletech a pod. (ani účast proletářských dětí na třídním boji, v průvodech, tvoření skupin třeba revolučních, dětských proletářských časopisů, táborů, pomoci při stávkách atd.), nesmí býti zakazována, ani omezována.
86. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zrušují čelední řády.
87. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, jímž se ruší § 144 a § 148 o přerušování těhotenství. Přerušování těhotenství pracujících žen bude nadále prováděno v léčebných ústavech na útraty sociálního pojištění anebo státu.
88. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů vypsala volby do všech sociálně pojišťovacích ústavů, prováděné na základě všeobecného, stejného, přímého, tajného a poměrného práva volebního všech pojištěnců.
89. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, jímž se stanoví nové přihlášky válečných poškozenců pro nabytí nároků na důchod.
90. Vládě s ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona o státní podpoře stavebního ruchu, jenž by umožňoval co nejrychlejší opatření laciných a zdravých bytů pro pracující a nemajetné vrstvy.
91. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona o povinném zaměstnání válečných poškozenců ve veřejných a soukromých službách, jenž by byl ve shodě s požadavky organisací válečných poškozenců a svazu státních zaměstnanců-invalidů.
92. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona o ochraně nájemníků, vybudovaný na těchto zásadách:
1. Všem dělníkům, zřízencům a malým úředníkům budiž poskytnuta taková ochrana nájemníků, aby ze svých bytů nemohli být vypovězeni,
2. těm, kteří nemají bytů, podléhajících ochraně nájemníků, budou státem opatřeny zdravé byty za podmínek, jaké jsou ve starých bytech,
3. nájemné ve všech domech nesmí býti vyšší nájemného z r. 1920,
4. stávkující, vyloučení a nezaměstnaní neplatí činže,
5. výpovědní důvody se zrušují.
Ke kap. XIX:
Sen. Hakena a soudr.:
93. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se zřizuje při každé nemocnici zvláštní porodnické oddělení pro proletářské ženu bezplatné a poradna pro bezplatné udílení rad těhotným ženám.
Ke kap. XXI:
94. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů učinila všechna opatření k tomu, aby byla zrušena domovní daň třídní, daň činžovní u všech vlastníků domků a malých zemědělských hospodářství, jichž roční důchod nepřesahuje 16.000 Kč.
95. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, jímž všechny příjmy až do výše 24.000 Kč ročně jsou prosty daní a dávek. Dále zákonem musí být výslovně daň srážková se mzdy a platů zrušena.
96. Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu návrh zákona, kterým se ruší reparační platy a všechny platy za válečné a poválečné dodávky.
Sen. dr Hilgenreinera a soudr.:
97. Vláda se vybízí, aby obcím pro nezaměstnané a kuchyním pro nezaměstnané přenechala daně prostý cukr.
Sen. Kostky a soudr.:
98. Vláda se vybízí, aby připravila zákonité opatření, podle něhož se všechny platy na daních, které zapraveny budou během půl roku po vydání tohoto zákona na daňových nedoplatcích anebo na běžných dlužných daních, připisovaly na příslušném daňovém kontu částkou o 10 % zvětšenou.
Sen. Köhlera a soudr.:
99. Ministerstvo financí se vybízí, aby ústřednímu ředitelství tabákové režie nařídilo, aby pokud možno omezilo veškeré zvyšování výkonnosti ve výrobě, poněvadž toto projevuje své účinky na úkor pracovní schopnosti dělnictva a jakosti výrobků.
100. Ministerstvo financí pse vybízí, aby ústřednímu ředitelství tabákové režie nařídilo, aby přestalo s úspornými opatřeními, pokud jde o pracovní síly, a aby přijímalo potřebné mužské a ženské pracovní síly, přihlížejíc k domácímu dělnictvu.
101. Ministerstvo financí se vybízí, aby ústřednímu ředitelství tabákové režie nařídilo, aby přezkoumalo učiněná opatření k zjednodušení výroby a zastavilo t. zv. lepení cigaret, poněvadž zjednodušení manipulace a lepení cigaret děje se namnoze na úkor jakosti výrobků.
102. Ministerstvo financí se vybízí, aby dělnictvu tabákové režie, které dokončilo 35 služebních let, které však nedosáhlo dosud 60. roku věku, povolovalo pensionování bez průkazu invalidity.
103. Ministerstvo financí se vybízí, aby § 50, odst. 2 pracovního řádu tabákových továren a obdobná ustanovení pensijního normálu tabákového dělnictva změnilo v ten smysl, že se ženskému dělnictvu při ztrátě státního občanství následkem provdání za cizozemce zachovává nabytý nárok na odpočivné a zaopatřovací požitky.
104. Ministerstvo financí se vybízí, aby dary z milosti, poskytované bývalým tabákovým dělníkům a dělnicím přiměřeně zvýšilo a blahovolně přiznávalo propuštěným.
105. Ministerstvo financí se vybízí, aby co nejrychleji a blahovolně vyřizovalo všechny žádosti, předkládané ve smyslu §u 9, odst. 7 mzdové úpravy tabákového dělnictva, kterými se žádá za výchovné pro děti dělnic a pensistek.
Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu panu gen. zpravodaji sen. Stodolovi.
Generální zpravodaj sen. Stodola: Slávny senát! U nás v poslednom desaťročí tepna hospodárska riadne bila. Naše dimenzie pohybovaly sa v rámci kritických možností. U nás nepanovaly hospodárske horúčky. U nás nenastalo vyčerpanie dynamickej síly, náš trend smeroval ku zachovaniu štabilnej kontinuity výroby. Smernica naša nechcela nemajetných zproletarizovať, ale naopak malého človeka nechať, lebo jeden z našich centrálnych problémov bol dať sa zúčastniť biednym na národnom dôchodku.
Naše hospodárské organizácie staly sa vážnymi osami konštruktívnej politiky Europy, naše pokroky na kultúrnom a sociálnom poli vzbudily pozornosť veľkých kultúrnych národov. Ovšem na základe solidarity a organického súvisu svetového hospodárstvá vtedy, keď pozvoľne a s úspechom počali sme budovať vojnou rozbitú štruktúru centrálnej Europy a našej vlasti, zaľahla kríza i na nás. Diagramy osudu národov idú dolu. Štandard života klesá. Dnes vedú hospodárske otázky a problémy. Nemecko zamestnáva z 21 milionov pracovných síl len 16 milionov, nacionálny dôchodok jeho zmenšil sa zo 600 milionov aa 400 milionov. Jeho hospodársky obrat klesol z 1.232 miliard na 540 miliard. Čo deje sa pred našima očima, je istý druh svetohospodárskeho likvidačného procesu Nemecký inštitut konjunkturálny tvrdí, že sa nachádzame dnes v opravdovej finančnej kríze, totiž v jednej fáze konjunkturálneho cyklusu, ktorým dľa predošlých skúseností tá likvidačná perioda len počína. Vývoj ďalší závisí, ako sa budú kreditori Europy držať. Úkazy a zjavy na trhu devíz, efektov, tovarov, pozemkov ohrožujú fundamenty štruktúry menovej a úverovej.
Slávny senát! Absolutná väčšina rečníkov v debate, ktorá viedla sa vysokou úrovňou, z ktorej vyznieva stesk a starosť Patriotieckého ducha, venovala svoje veľmi dôkladné a krásno vypracované reči otázkam hospodárskym. Co človek musí honorovať, je teplý ľudský duch, s ktorým každý z rečníkov chcel by pomôcť núdzi a súženiu, masovej biede, či roľníckej, či delníckej, či strádajúcich ľudí iných povolaní.
Ja v tomto spoločnom akorde sŕdc, ktoré bijú za jedno, vidím možnosť spolupráce na podklade teplého, vrelého sociálneho cítenia na poli milosrdenstva.
Vážené dámy a pánovia! Môžeme bez rozdielu politických strán, reči a konfesie spolu kráčať. Veď cesty môžu byť rozličné, ale cieľ musí byť stejný a to je hladeť uľaviť biede, sotrieť slzu s očí, zakalených od prebdených nocí.
Napadly mi veľmi vecné a objektivné reči niektorých opozičných pánov rečníkov. Vidíme, že aj tie strany, ktoré nachádzajú sa v najtuhšom boji oproti kapitalizmu, nechávajú uskutočnenie ich programu evolúcii. A cele správne poznamenal nedávno dr Renner v Štýrskom Hradci, že ani politické ľavé strany nejdú dnes svetom oko ničiaci Nebukadnezar, aby mohly na dýmiacich, na sborených a rozbitých rumoch budovať svet nový, svet lepší. Veď i v Rusku vidíme veľkú preorientáciu ideovú. I tam ide vývoj v tej myšlienke, ktorá vždy tvorila centrálnu smernicu našej Československej republiky, v znamení konštruktivity. Tie veľké Dnieprostroje, Stalingrady to jasno dokazujú.
Napadlo mi v debate mnoho veľmi významných podnetov. Bolo vidno, že tie reči boly práve pri tak ťažkom rozpočte, ako je onen na rok 1932, povedané, boly všetky vypracované veľkou námahou, povedal bych, niektoré až vedecky. A ráčte mi uveriť, že by oné tvorily okrasu akéhokoľvek zahraničného fóra.
Je to márne a vidíme to krok za krokom. že skúsenosť, jasná diagnoza života ide jedine s vekom. I genius musí mnoho apercipovať, aby stál na výške povolania. A my preto vidíme, že na západe vedú vývoj hlavne štátníci starší, ktorí už majú za sebou tradíciu práce a skúsenosť denného života. My tu všetci v senáte stojíme uprostred života na miestach zodpovedných a vedúcich. Substrát našich myšlienok je esencia našej doby, preto by som si žiadal, aby tie cenné tu odoznelé slová nepadly do prepadliska, aby naše ministerstvá daly si predložiť tieto enunciácie a aby z nich čerpaly podnety, ba bych mohol riecť, inšpirácie.
Ťažkosť krízy väzí v tom, že sme v mnohom jej rýchlosťou prekvapení, že adaptovanie metod novej výroby nemôže byt tak rýchle prevedené, ako by sa to žiadalo. Nebezpečie je, že dnešné rozpoloženie ducha zabíja tvorčiu silu, v ktorej jedine vidím východ z ťažkého stanoviska. Je istá vec, že hospodárstvo nemôže viac sociálne rozdeliť medzi zúčastnených než samo produkuje.
Dnes od vedúcich zahraničných národohospodárov skôr máme primoc programov. Je to podobné tej bretonskej žene, ktorá hladí vždy na more, ale túžebne čakanú loď len nijak nevidí. Mnohé tie programy podobajú sa tým filmom na plátne, ktoré vždy rovno behajú pred našima očima a často stretáva sa človek miesto so starými vvskúšanými zákonami národohospodárskymi s novými fantastickými doktrínami. Kdežto ja som tej mienky, že čo najviac miesta musíme nechať voľnej hre produktívnych a prírodných síl. Ovšem jedno všeobecné heslo sa reliefne vynoruje zpomedzi týchto zaujímavých rečí našej rozpočtovej debaty, a to je, že hlavná vzpruha hospodárskeho života sú psychologické a mravné sily a že nútné je, nedať upadnúť duchu.
Druhá ťažkosť krízy spočíva aj v tom, že naša generácia je zrovna prekvapená celým radom nových existenčných úkolov. Spomeniem len problém umiestenia našej mladej generácie vysokých a stredných škôl.
Nútno ešte konštatovať, čo čiastočne uspokojuje, že dnešná kríza nespočíva na direktnej deštrukcii kapitálu a vecných hodnôt, ako to činila vojna, alebo ako to vidíme na živelných elementárnych pohromách. Preto časom a kooperáciou bude možno, a nepochybujem o tom, tento dnešný výkyv doniesť do rovnováhy.
Je pravda, že je v našom. živote mnoho príkladov surového cynizmu, veľkej apatie, jež dnes všetky vrstvy upovedomily si ťažkosť doby, upovedomily si svoju odpovednosť. Vidíme ľudí v ťažkej dume. Každý dnes upovedomuje si, že doba nášmu hospodárskemu vývinu nie je priaznivá, že tie momenty musíme vyrovnávať zvýšenou individuálnou výkonnosťou. A tak vidíme, že skutočne všetkými vrstvami zavládol intenzívnejší rytmus práce, a to je tiež ten jedon z tých duševných a duchovných mocí, ktorým ďakuje naša vlasť svoju kultúrnu a hospodársku silu.
Áno, pracovať musíme všetci, a to intenzívne! Veď Československá republika nie je vôbec žiadna zem koloniálna. Československé hospodárstvo môže jedine tak dlho jestvovať, kým nesené je geniusom celého národa, lebo naše hospodárstvo, ako to často vzpomínam, s jeho úzkou bázou surovizne, je mysliteľné jedine ako veľká dielňa najvyššej duchovnej výkonnosti.
Spomínané boly aj otázky mzdy. Je to dnes tiež jedon z najožehavejších problémov práve taký, ako na pr. dišparita medzi výrobkami priemyselnými a zemedelskými.
Stupeň sníženia mzdy musí byť rozmyslene prevedený, musí stáť v dohode s udržením nákupnej sily obyvateľstva, ináč príde sa do podobného začarovaného kruhu, ako sa prišlo prenáhlenou racionalizáciou.
Jedon z najaktuálnejších dnešných problémov je múdra cenová politika. Pri otázkach cenovej politiky padá na váhu dištribúcia, kde predovšetkým nútno zasahovať, a bolo to tu spomenúte veľmi výstižne niekoľko rečníkmi. V tomto ohľade vidíme najdôkladnejší zásah v Nemecku. Jedno je tam isté, a to je, že vláda ríšsko-nemecká všetko možné učiní, aby sblížila a reglementovala cenovú hladinu ku štvrtému núdzovému opatreniu Brüningovej vlády a tým ku zmenšeniu platov, miezd a úrokov. Toto núdzové opatrenie je dumping, sú to injekcie, aby kolobeh hospodárskych energií sa zväčšil. V akých rozmeroch sa pohybuje, je vidno z toho, že obnos následkom konverzie úrokov zmenšený, usporený činí asi 32 miliard Kč. V samom zemedelstve bude služba úroková zmenšená o 8 miliard Kč. Je to vlastne zdvíhanie vnútornej hodnoty ríšskej marky. Tu zas namaňujú sa nové problémy, ako vyrovnať náskok tohoto nášho najväčšieho konkurenta. Lež Nemecko si pri tom chráni zemedelstvo oproti dumpingovému dovozu produktov zo zemí so znehodnocenou valutou. Pri určení cien dôležitou sa stáva otázka povoľovacieho pokračovania. V tomto mori protekcionárskeho hnutia nemôžeme ostať štátom osihotene stojacím na stanovisku liberalistickom.
Pri dištribucii musíme všemožne čeliť oproti triešteniu a atomizácii obchodu, ktoré stoja v protive ku správnej koncentrácii vo výrobe, v sústrodňujúcej sa produkcii, čim režia a mrtvé položky zaťažujúce kalkuláciu obchodu sa prirodzene zväčšujú. K tomu nútno ako zvláštnu okolnosť spomenúť, že obchod nemôže použiť strojov, ale má do činenia s iracionálnym konzumentom. Solidný obchod a živnosť ako sprostredkovateľ' sú nepostrádateľné komponenty výroby, lež nie illegálny a nesolidný obchod. Musíme previesť reglementáciu, dištribúciu aj z ohľadu na úsporné opatrenia platov úradníckych.
Naše Slovensko spomínali tu mnohí významní rečníci. Vyzdvihli, akým stoicizmom snáša slovenský človek všetky pliagy krize. Ako je bitý na všetky strany drahým úverom, tarifami a vyplývajúcou z toho katastrofálne nízkou odpredajnou cenovou hladinou výroby. Veď na pr. ceny dobytka, koní dosiahly vo skutočnosti stupeň, ktorý vedie našich roľníkov na žobrácku palicu. K tomu pridružily sa ukrutné straty našich úspor v Amerike. Jeden znateľ pomerov mi nedávno straty našich slovenských emigrantov v Amerike, ktorí ročne niekedy až 150 mil. Kč posielali do našich slovenských inštitútov, odhadol pri posledných úpadkoch Ameriky vyše 1 miliardy Kč v Amerike. Nie je div, že náš ľud vyberá u nás vklady a posiela za more, aby zachránil svojich lodí od hladu.
Slovensko našla kríza nedovybudované, hriechy starého režimu neodčinené. A vzdor tomu v dobe, keď sa i také hodnoty, ako anglický fant, zakolísaly, len jedno sa nekláti, a to je oddanosť slovenského ľudu, vernosť ku svojeti, ku našej vlasti. Toto je ten pravý štándard, lebo hlboko zakotvený je v tradícii nášho národa.
I slovenského života trámy nosnosti v tejto ťažkej krize sú jeho tradicionálné hodnoty. Sú to viera, idealizmus práce, čistota a mravnosť rodinného života.
Jeden z najožehavejších celoštátnych problémov je nezamestnanosť. Táto okolnosť zapríčiňuje bezosné noci. Plným právom. Ťažko je nám nasýteným vmysleť sa do duševného stavu týchto biednych ľudí. Nezamestnanosť je filtrát našich pomerov. Tu valí sa hať ťažkých úloh tak na vládu, ako na pospolitosť. Niekedy sa človek bezradne chytá za hlavu. Jedným máchnutím pera, zvýšením prohibície jednotlivých štátov, ako na pr. Anglie, vyhodené sú desiatky tisíc rodín na dlažbu. Nútno mať, ako to správne riekol náš predseda vlády, pred očima, že podpory v nezamestnanosti nielen zaťažujú štátnu pokladňu, ale že tí, ktorí podpory dostávajú, netvoria za ne nové hodnoty, čím sa ťažkosti tohoto bremena zdvojnásobujú. Smernica, s ktorou nielen my, ale celý svet sa zapodieva, je tu myšlienka produktívnej nezamestnanosti. Thomas v Ženeve vystúpil s myšlienkou medzinárodného ministerstva verejných prác a dľa môjho presvedčenia s napjatím všetkých síl bude nutno pristúpiť k veľkým investičným prácam. Však myšlienok máme dosť. Nizozemsko veľkodimenzionálne suší Zuiderské more. I piatiletke Ruska nemôže človek odoprieť i najširšiu koncepciu. Ďalej kanál dvoch morí cez Franciu, veľké irigačné práce Nila, automobilová cesta Calais-Carihrad-Kalkuta, veľké vodné cesty centrálnej Europy, na ktorých ako na kanále Rím-Magdeburk sa úspešne pracuje, u nás splavnenie Moravy a všetky druhé konštrukcie, ktorých stredisko je Dunaj, nepatria viac do ríše snov. Boly už aj takéto prednesené, ako na pr. veľký fantastický plán polovičatého vysušenia Stredozemského mora. Sám Dunaj a čo všetko v tomto pojme politicky a hospodársky spočíva, prichádza vždy viac a viac ku platnosti.
Čo aká ťažká je doba, tak predsa len tie veľké hospodárske sily, ktoré boly uvoľnené mierovými smluvami, v koryte Dunaja nedajú sa ani krízou ubiť. Rekordný obrat a nezadržateľný vývoj našich dunajských prístavov, ale aj celý vývoj Slovenska je k tomu najlepším dokladom. Postup prístavov je zrovna amerikánsky. Tu najvyššie naše nádeje boly prevýšené a tento fakt je jedon z našich svetlých lúčov v temnostiach, ktoré nás obklopujú.
Čím ďalej tým ťažšie bude náš vývoz na západ handicapovaný, budeme museť venovať Balkánu a Levante čo najväčšiu pozornosť a iste aj spojeniu Bratislava-Odessa.
Mnoho bolo tu hovorené o našej daňovej politike. Dane z predošlých rokov vydobývať vo valorizovaných korunách, je dakedy krutý úkol. Tu bude nútno pokračovať skutočne opatrne a je to ťažký úkol finančnej správy. Ovšem treba dbať, aby medzítka výkonné finančné držaly sa principu liberalizmu. Nie je div, že sumujúc všetky tieto, ako rečeno, často veľmi osudné zjavy a ťažké pomery, že zavládla v pospolitosti veľká nespokojnosť. My starší vieme, že nič stáleho není, len zmena, a že aj táto kríza bude ukončená.
Vieme, že fantazia a náladová dôvera, dodá zas impetus vývoju. Lež nespokojnosť je tu, s ňou treba počítať. Často vidíme, že všetko čaká sa od štátu. A tu pán predseda vlády uderil na pravú strunu, keď nedávno riekol: 13 rokov našej samostatnosti nepostačilo k vybudovaniu dostatočnej tradície štátnosti. Že nenachádzame často tie medze, až do akej miery môžeme čakať od štátu pomoc. Je isté, že silu štátu tvorí výlučne práca a obetavosť jeho občanov. Najlepší doklad toho je Francia. A to, že my stále držali sme sa tohoto slávneho národa, nado všetky pochybnosti dokazuje správnosť našej zahraničnej orientácie. Francia tvorí dnes aj našu finančnú rezervu.
Dnes je ťažko riecť, kto trpí viac, maloroľník či delník. Nechcem vynášať žiadné úsudky. Delníctvo je lepšie zorganizované a musím vyzdvihnúť, že jeho súdnost podložená je teplým citom patriotizmu. My vidíme, že i Československá republika patrí ku tým zemiam, kde mzdové boje vyriešujú sa najčastejšie dohodou. To je jedno veľké naše aktivum. Tento zjav musíme honorovať. Lež s radosťou vidím aj, že cit solidarity delníctva a maloroľníctva, výroby priemyselnej a zemedelskej je už dnes všeobecne akceptované dogma pre uľavnenie kríze. Pevne som presvedčený, že medzi vedúcimi duchami socialistického hnutia najde táto smernica patričného pochopenia.
Vieme, že začiatok krízy vyšiel z výroby primérnej. Preto je nutno i k tejto okolnosti obrátiť najväčšiu pozornosť, treba zdvíhať nákupnú silu roľníctva. S veľkou satisfakciou a radosťou som videl, že la commission d'etude pour l'union europeene dôkladne počína zapodievať sa s agrárnou krízou.
Je to cele správne, že stav, u ktorého sa staly zásady práce, mravnosti a povinnosti tradíciou, zasluhuje, aby sa mu venovalo najviac pozornosti, lebo jeho blahobyt je úzko spojený s otázkami sociálnymi. Nevidel som ešte zeme, kde by pri kvetúcom zemedelstve mohlo sa hovoriť o nezamestnanosti a ovšem ale aj vice versa.
Myslím, že aj v budúcnosti padne na tento štát najväčšia úloha, lebo iste sedliak je ten, ktorý najlepšie vydrží sociálny tlak, nech on príde z akejkoľvek strany. Každá evolúcia pôjde najkľudnejšou cestou práve pomocou roľníka. Vysvetlenie toho jednoduché, príčina jeho je zdravý konzervatívny duch, ktorý v tomto stave jestvuje, a nízky štandard života. Vidíme, že vláda chce náš rozpočet ešte ďalej zredukoval.
Úsporné opatrenia nezastavily sa ani pri hlave štátu, ani pri zákonodarných sboroch. Aká je budúcnosť? Hospodárský vývoj, pojde dľa dohody Hoover-Laval-Brüning v znamení veľkých medzinárodných dohôd a my budeme museť týmto zákonom venovať najväčšiu pozornosť. Doviesť tieto velké konvencie, totiž kartely so sociálnym cítením a potrebou hľadeť vyrovnať nepomer v cenách agrárnych a priemyslových je tiež jeden z velkých problémov budúcností. Vývoj produkcie pojde ďalej individualisticky. Školský príklad na to je práve stalinizmus Ruska. Stalin je víťazstvo novej štátnej myšlienky, nad chaosom revolúcie. Stalin je generálny direktor štátneho kapitalizmu. Organizátor a iniciátor nového imperializmu. Vidíme to aj z návratu mocenského postavenia fabrického direktora ku kapitalistickým metodám hospodárstva, ku mzde dľa výkonnosti, tedy práce akordnej. Vidíme to na odstranení principu rovnosti, v rehabilitácii buržoazných smerníkov a osobnej zodpovednosti direktorovi miesto kolektívnej, vidíme to v nastolení rentability Stalinizmus dokumentuje, že Rusko ku moci a blahobytu môže dobyť sa jedine metodami kapitalistickými, a tak vidíme, ako Calergi spomína, že komunizmus zostáva vo svojej ideologii revolucionárskym, ale vo svojej taktike je proti revolúcii.
V budúcnosti Československo a všetky národy našu vlasť obývajúce budú museť donášať ťažké obeti. Musia sa umožniť predpoklady a zábezpeky úspor, vkladov, preto vítam aj z tohoto ohľadu bankový zákon a jeho etiku zodpovednosti. Produkcia naša musí vytvoriť zlacnenie výrobných trov, ovšem nie jednostranne, jedine snížením miezd. Je to celý komplex problémov. Zábezpeka autority štátu je predpokladom zosilnenia dôvery vnútornej a navonok a tiež aj hospodárskej a politickej rekonštrukcie. Čomu musia slúžiť všetky pozitívne sily. Ťažkými poruchami kreditového hospodárstva budeme veľmi často postavení pred nové úkoly a vláda bude museť sa prevážne prispôsobovať svetovej kríze. Hlavne akomodáciou našej hospodárskej, finančnej, sociálnej a čiastočne aj cenovej politiky taktiež ku tomuto všetkému bude treba ako hlavný predpoklad zachovanie štability našej meny, ktorej pod žiadnymi podmienkami neslobodno sa vyhnúť.
Naša cesta je jasná, je ťažká a obťažná, ale ani úlohy druhých národov niesú ľahčie. Budú za ten čas trvať, kým všeobecná bieda a zchudobnenie neprinutí svet uskutočniť jednotné opatrenia na podklade kolaborácie a solidarity národov. My máme dôveru ku našej vláde, lebo vidíme, že je v stave zabezpečiť predpoklady kľudu a poriadku. Rozhodujúca je ovšem etická vôľa. Tá volá ku nacionálnemu sebaudržaniu a ku slobode, ale aj ku sebadiscipline, ku obetiam za vlasť. Zázraky nejestvujú, ani alchimizmus, len trnitá cesta, ktorou s odvahou, krok za krokom, musíme ísť. Náš hospodársky organizmus je zdravý.
Čo hatí naše politické strany, na niekoľko mesiacov zanechať stranícku politiku a spojiť sa k tomu, ako zachovať našu vlasť ako konečne uskutočniť šťastie, blaho a voľnosť. Čo nám braní utvoriť politickú Treuga Dei?
Je pravda, že temné moci pracujú oproti nám a v ich zápätí starosť, súženie, bieda, nespokojnosť a defaitizmus v atmosfére duchovnej. Sú to skutočne ťažké chmáry, ktoré zabíjajú aj ľudskosť v našich dušiach.