Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Trčka, Votruba.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

207 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupce dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolené: dodatečně na včerejší schůzi sen. J. Krejčímu, na dnešní schůzi sen. Havlenovi a dr Wittovi, na tento týden sen. Teschnerovi.

Tiskem bylo rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Tisk 628. Zpráva 1. výboru národohospodářského, II. rozpočtového o vládním návrhu zákona, jímž se mění zákon o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931 (tisk 619).

Tisk 629. Zpráva imunitného výboru o žiadosti krajského súdu v Liberci zo dňa 14. června 1930, č. j. Nt IX 62/30, za súhlas k stíhaniu sen. Pilza pro trestný čin podľa §u 81. tr. zák. (čís. 1686/1930 preds.).

Tisk 630. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Liberci ze dne 6. května 1930, č. j. Nt VIII 24/30, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Pilze pro trestné činy podle §§ 3, 19 zák. shrom. a podle §§ 81, 82/2, 280 a 312 tr. z. (čís. 1680/1930 předs.).

Z předsednictva přikázáno:

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 626. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje účinnost a mění některá zákonná ustanovení v oboru trestního soudnictví.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání. Především:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Frant. Novák (lid.), za výbor národohospodářský sen. Petřík.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. Fr. Novákovi.

Zpravodaj sen. Frant. Novák: Slavný senáte! Vláda předložila návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě uzavřené dne 16. února 1927 mezi republikou Československou a Švýcarskem, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září 1931, č. 149 Sb. z..a n.

Dodatková smlouva musila býti uzavřena proto, že švýcarsko hrozilo nám výpovědí obchodní smlouvy sjednané v roku 1927.

Vývoz našich výrobků, hlavně obuvi a jiných, především výrobků zemědělských, přesahoval od r. 1937 průměrně ročně 100 mil. Kč v náš prospěch proti dovozu ze Švýcar, na př. vývoz koženého zboží činil průměrně ročně 30 mil. Kč a stoupal, čímž se cítil tento průmysl ve Švýcarsku ohrožen.

Clo na obuv, jež nám bylo smlouvou z r. 1927 zajištěno, bylo Švýcarskem již vyvázáno z obchodních smluv s Italií a Francií.

Německo mělo rovněž clo na obuv ve výši nám přiznané ve své smlouvě se Švýcarskem konsolidováno a bylo jisto, že Německo Švýcarsko z tohoto jeho závazku nepropustí. Mohli jsme tedy vyhověti švýcarskému přání, ježto clo i po propuštění Švýcarska z jeho závazku vůči nám zůstává téměř nezměněno.

Clo na boty a trepky činí 240 švýcarských franků, na textilní obuv 120 švýcarských franků - při kursu 6.80 -.

Naše clo na dovoz kožených výrobků ze Švýcarska činí Kč 1.200 až 1.300 za 1 q.

Ze Švýcarska jako kompensaci povolili jsme zrušení smluveného cla na dovoz

1. Hedvábných krajek a krajkových šátků - clo činilo Kč 6.875, autonomní sazba Kč 30.000.

2. Hřebeny a spojky do vlasů - z mořské pěny a lávy - clo činilo Kč 1.800, nyní Kč 3.000.

3. Hřebeny a jehlice z napodobené slonoviny a perletě - clo Kč 1.800, nyní Kč 5.400.

4. Smluvní clo ponecháno na zvukové desky k fonografům a podobným přístrojům - clo činilo za 1 kg Kč 7.70, nyní Kč 11.90.

Zahraniční výbor projednav vládní návrh doporučuje slavnému senátu, aby vyslovil souhlas s dodatkovým protokolem ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě se Švýcarskem ze dne 16. února 1927.

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Petřík. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Petřík: Slavný senáte! Senát Národního shromáždění projednal dne 20. října t. r. dodatkovou obchodní úmluvu se Švýcarskem a usnesl se, aby bylo doporučeno slavnému senátu, aby dohoda tato byla schválenu, a to z těchto důvody:

Vývoz z našeho státu do Švýcar je průměrně ročně o 100 milionů vyšší než vývoz ze Švýcar k nám.

Vývoz koženého zboží činil průměrně 30 milionů, ale od r. 1930 počal rapidně stoupati vývoz obuvi, čímž byla výroba obutu ve Švýcarsku tísněna.

Vyjednávalo tudíž Švýcarsko o změnu obchodních smluv s Německem, Italií, Francií a konečně i s republikou Československou, a jednání to mělo tento výsledek:

Na dovoz bot a trepek do Švýcarska, položky 195 a 199 přílohy B obchodní smlouvy ruší se smluvní clo a nastupuje clo autonomní.

Naproti tomu vyšlo nám Švýcarsko vstříc v tom, že povolilo:

1. změnu při odbavování do vážených k nám kapesních šátků, čímž bylo vyclívání zjednodušeno;

2. zrušení smluvního cla na dovoz krajek a krajkových šátků polohedvábných ex 255 přílohy A;

3. zrušení smluvního cla na dovoz hřebenů, jehlic a sponek do vlasů ex 361 přílohy A;

4. smluvní clo ponecháno na dovoz fonografů a podobných přístrojů, na dovoz zvukových desek k fonografům a podobným přístrojům nastupuje clo autonomní.

Změna obchodní smlouvy přináší výhodu naší výrobě krajkářské, průmyslu vyrábějícímu hřebeny, jehlice, sponky do vlasů a zvukové desky;k fonografům a podobným přístrojům.

Národohospodářský výbor projednal vládní návrh ve schůzi dne 20. října 1931 a doporučuje slavnému senátu schváliti tuto dodatkovou úmluvu.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovat.

Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení prvém tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 614, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme dále:

Zpravodaji jsou za výbor zahraniční sen. dr Fáček, za výbor národohospodářský sen. Stržil.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. Fáčkovi.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Dodatek k obchodní smlouvě naší republiky s republikou Francouzskou z r. 1928, který nám byl předložen k projevení souhlasu, jest Již druhým dodatkem - před půl.rokem projednávali jsme dodatek první. V obou těchto dodatcích zračí se směr dnešní obchodní politiky, totiž její zásadní odklon od dřívějšího postupného uvolňování mezinárodního obchodu k stupňovanému ochranářství. Je to proud světový, kterého můžeme litovat se svého stanoviska jako stát exportní,bohužel však nemáme moci, abychom jej zastavili a obrátili v jiný směr. Je to něco podobného jako s otázkou odzbrojení; pokud všechny státy se neshodnou na odzbrojení celkovém, nemůže jeden stát dělat politiku jinou. V předešlém případě dodatkové smlouvy s Francií jednalo se na jedné strmě o dovoz našich punčoch a ponožek do Francie, na druhé straně o dovoz automobilů z Francie k nám, tentokrát se jedná o jiné druhy zboží. Především Francie vymohla si na nás, abychom upustili od vázanosti některých smluvních položek, čímž dociluje vyšší ochrany pro svoji výrobu. Někde v důsledku tohoto uvolnění zvyšuje se sazba celní hned, jinde, kde jest sazba celní vázána nejen smlouvou s námi nýbrž i s cizími státy doložkou o nejvyšších výhodách, nastává jen uvolnění a zvýšení cla teprve přijde. Prvním artiklem jsou koupací pláště a ručníky. Zde Francie ukazovala na nesrovnalost, že tyto konfekční výrobky při dosavadním vyclívání 15% z hodnoty podléhají nižší sazbě než tkanina, ze které jsou zhotovovány. Korektura se provádí tím, že příště bude zdaněna tkanina, použitá k výrobě těchto věcí se zvláštní přirážkou na konfekci 10%.

Druhým předmětem dovozu do Francie, kterému má býti překáženo vyšší sazbou, jsou pražce a řezivo. Zde důvodem byl hlavně ani ne tak dovoz od nás, který je ztížen nákladností dopravy, jako dovoz z cizích států, zejména z Ruska.

Konečně co se nás nejpalčivěji dotýká, je zvýšení francouzského cla na chmel. Ovšem i při tomto zvýšení francouzské clo na chmel nebude tak vysoké, jakým my chráníme svoji domácí produkci chmele.

Příznačno je, že za tyto ústupky se nám nedostává kompensace v tom, že by francouzská cla v jiných posicích byla snížena, nýbrž jenom kompensace ochranářské, že se nám konceduje zvýšení celní ochrany pro některé naše výrobky, a to - jak bylo při předešlé smlouvě něco pro průmysl, něco pro zemědělství. Poskytuje se vyšší celní ochrana výrobě krajek a krajkových šátků, která má význam jistě zejména pro chudé obyvatelstvo našich pohraničních krajů, a zvyšuje se celní ochrana na naše některá semena, jejichž pěstováním naše zemědělství si nahrazuje to, co mu uchází v jiných, dnes neproduktivních odborech.

Je dosti těžko bez znalosti cifer dovozu a vývozu jednotlivých artiklů posuzovat, je-li ta kompensace, které se nám dostává, úměrná: Zdá se, že to, co získáváme, nevyvažuje to, co Francii, jakožto silnějšímu kompaciscentu, poskytujeme. Do jisté míry je to vyváženo tím, že se nám u hlavního artiklu, chmele, povoluje ještě trvalý kontingent dovozní 8.000 q, pro první rok dokonce 9.000 q za clo, které je nižší, nežli bude normální příští sazba.

Rovněž u řeziva se nám povoluje na 3 léta jako kontingent ročních 1.500 vagonů za.posavadní sazbu; ovšem podle cifer posavadního dovozu není pravděpodobno, že by tento kontingent byl úplně vyčerpán, takže jeho koncedování nemá velké praktické ceny.

Jak jsem již řekl, proti tendenci, která se projevuje v této dodatečné úmluvě, jsme malomocni, a nezbývá nám, než spřáteliti se s tím, co nám přináší.

Jménem zahraničního výboru navrhuji, aby byl projeven souhlas s dodatkovým protokolem z 23. září 1931 k obchodní smlouvě naší republiky s republikou Francouzskou.

Předseda (zvoní): Referentem za výbor národohospodářský je pan sen. Stržil. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! V dodatkovém protokolu ze dne 23. září 1931 shodly se vlády republiky Československé a Francie na některých ustanoveních k obchodní úmluvě československo-francouzské, sjednané dne 2. července 1928 v Paříži.

Podle znění tohoto dodatkového protokolu vzdávají se oba státy vázaného cla na některé výrobky a upravují podle nové dohody svoje celní sazby. Tak u položky ex 460 francouzského celního sazebníku vzdává se republika naše vázání cla pro koupací pláště a ručníky, neboť tyto konfekční výrobky byly při dovozu do Francie vyclívány sazbou daleko nižší, než látky ke zhotovení jejich sloužící. Zboží toto bude nyní vyclíváno podle položky 460 sexies francouzského celního sazebníku. Francie oproti tomu vzdala se zase vázaného cla na polohedvábné krajky a krajkové šátky, vyclívané podle položky 255 československého celního sazebníku. Uvedené toto kvalitně lepší a dražší zboží bylo dováženo z Francie k nám za sazbu 6875.- Kč za 900 kg, kdežto horší zboží bavlněné toho druhu vylíváno bylo třikráte vyšší sazbou (22.500.- Kč za 100 kg). Dohoda tato prospěje zejména našim drobným výrobcům krajek a šátků v pohorských krajích, kteří těžce trpí neutěšenými poměry hospodářskými.

Republika Francouzská vzdává se vázaného cla, jež jí bylo poskytnuto dosavadní obchodní smlouvou pro dovoz semen do Československa a to jiných, než řepných a jehličnatých stromů, uvedeného v položce č. 52 československého celního tarifu sazbou 60.- Kč za 100 kg.

Tím poskytuje Francie našemu státu možnost chrániti účinněji výrobu semen, jejichž vývoz do ciziny stále stoupá.

Dohodovým protokolem vzdává se republika Československá vázaného cla na dříví, a to u celé položky 128 bis francouzského celního sazebníku. Francie odůvodňovala tento svůj požadavek tím, aby mohla čeliti proti ruskému dumpingu se dřívím ve Francii. My vyhověli jsme této žádosti proto, že Francie nám stanovila kontingent pro vývoz našeho dříví do Francie, a to za staré clo. Stalo se.tak se zřetelem na zvláštní poměry dřevařského trhu v Československu v důsledku smrští, které zpustošily jeho lesy. Republika Československá bude požívati přechodně dovozního kontingentu 45.000 tun za dnešní celní sazbu. Tento kontingent dříví bude rozvržen na dobu tří let po 15.000 tunách ročně. Dříví takto dovezené bude podléhati formalitě osvědčení o původu.

Náš vývoz dříví do Francie v posledních letech, pokud jsem zjistil pole statistických dat, činil roku 1929 45.159 q, roku 1930 104.711 q a roku 1931 do konce srpna asi 9.528 tun za cenu okrouhle 6,338.000 Kč.

Konečně vzdává se republika naše podle sjednaného protokolu vázaného cla na chmel, který se vyclíval podle položky 160 francouzského celního tarifu sazbou 125 franků za 100 kg. Clo toto bude nyní zvýšeno na chmel na 400 franků za 900 kg. Vláda francouzská odůvodňovala nutnost zvýšení cla na chmel tím, že skoro všechny evropské státy mají clo daleko vyšší než Francie, a to má za následek, že francouzská, produkce chmele je vážně ohrožena. Upozorňovala Francie i nás, že z tohoto nízkého cla nemá zisk náš stát, nýbrž jen ty státy, které produkují chmel jakosti daleko horší. Nicméně však vláda francouzská povolí za sazbu 200 franky za 100 kg v mezích ročního kontingentu 8000 q čisté váhy dovoz chmele československého původu v, původním balení, upraveného podle ustanovení československého zákona čís. 297 ze dne 12. srpna 1921 a podle prováděcího nařízení č. 217 ze dne 8. srpna 1922, opatřeného pečetí úředního orgánu československé vlády a doprovázeného pověřovací listinou, vydanou ústavem úředně k tomu zmocněným.

Stanovený kontingent 8000 q chmele odpovídá přibližně průměrnému dovozy československého chmele do Francie za poslední léta. Dostává se tím uspokojení československým vývozním zájmům pro odbyt chmele ve Francii, takže touto dohodou nebude vzájemný obchod mezi zpřátelenými státy nijak obmezen, ba spíše prohlouben.

Pokud se týče vývozu našeho chmele do Francie, zjistil jsem podle statistických údajů za poslední léta, že r. 1927 vyvezli jsme okrouhle asi 4.490 q za 19,856.600 Kč, r. 1928 4.542 q za 19,125.000 Kč, r. 1929 9.445 q okrouhle za 17,857.000 Kč, r. 1930 11.178 q za 13,666.000 Kč. Tedy průměr by byl za tato 4 léta asi 7,414 q. Letos můžeme vyvézti podle dohody učiněné ve Francii 9.000 q.

Národohospodářský výbor senátu jednal o sjednaném dodatkovém protokolu ve své schůzi dne 20. října 1931 a usnesl se proto doporučiti jej slavnému senátu ke schválení, a to tak, jak uvedeno je ve vládním návrhu tisk senátu č. 589 i s příslušným schvalovacím usnesením.

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Přihlášen je jako první řečník pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikulíček: Pánové, již v zahraničním výboru při projednávání této smlouvy poukázal jsem na ten fakt (Místopředseda Donát převzal předsednictví.), že vlády přes to, že spoluvládnou také socialistické strany, které troubí do světa, že jsou zástupci dělníků, dělají obchodní a mezinárodní smlouvy, týkající se jenom kapitalisti, a nikdy ještě nebyli jsme svědky toho, aby vlády kteréhokoli státu, tím méně vlády státu československého ve svých smlouvách se státy jinými vzaly v ochranu také dělnictvo, které vývojem kapitalistického systému je nuceno opouštěti svoji >osvobozenou< vlast a nabízeti se k vykořisťování různým.mezinárodním kapitalistickým pirátům, v této době na prvním místě kapitalistickým pirátům francouzským.

Jsou známy případy - a dočtete se o nich i ve vládním sociálfašistickém tisku - poukazuji na >Právo lidu< - jak surově je zacházeno s dělnictvem Československa, které bída vyhnala za prací a chlebem do Francie. Celý dlouhý článek je ve večerníku >Práva lidu<, jak československý dělník, který neuměl francouzsky a který se dopustil přestupku, že přebral několik franků nemocenské podpory, tedy přestupku, za nějž by byl sotva rozumným trestním právem odsouzen, byl francouzskými četníky surově bit, jak jeho spoludělník, který bydlel o patro výš v podkroví a ležel ještě na posteli, poněvadž věc tato se stala časně z rána, vyzván byl bytnou, aby šel na pomoc svému kamarádovi, Čechoslováku, že ho tam zabijí francouzští četníci, neměl času se ani obout - takové je psaní >Práva lidu < - hodil na sebe jen kalhoty, utíká dále a vidí jak jeho kamarád je na zemi bit pendreky a kopán. Táže se tento český dělník, znalý francouzského jazyka, četníků, proč ho tak bijí, co spáchal, a oni mu odpoví, že přebral několik franků nemocenské podpory; a když tento dělník, francouzského jazyka znalý, ohradil se proti takovému surovému počínání, poranil ho těžce francouzský četník okovanou botou, když mu šlápl na bosou nohu. Prosím, to se děje s čsl. dělníky ve spřátelené Francii, která nám diktuje naši vnitřní i zahraniční politiku. Dovolávání se práva u čsl. konsulátu, je pro české dělníky bezúčelným.

Mám několik případů, kde si mi dělníci, ať z Mor. Slovácka, nebo z Kopřivnice nebo Žirovnice, kteří byli na práci ve Francii, stěžovali, že vůči nim francouzští dodavatelé nedodržovali smlouvy, které s nimi ujednali, nežli jeli do Francie. Byli zkráceni na mzdě, byli zkráceni na doplatcích, a když se dovolávali práva, byli francouzskou policií a francouzskými četníky surově zbiti. Vážení, je to logický důsledek vykořisťovatelského systému ve všech kapitalistických státech. Je těžko dovolat se i domorodému dělníku svých práv vůči jeho zaměstnavatelům, poněvadž všechny státní aparáty kapitalistických států staví se proti dělnictvu a na ochranu kapitalistického vykořisťování.

U nás otázka dělnických emigrantů, které bída vyhnala z čsl. státu, je otázkou velmi ožehavou, ale řešiti ji nenapadlo ještě všem těm, kteří navenek křičí že jsou zástupci dělníků, ani soc. demokratům českým. (Ukazuje na prázdná sedadla soc.-demokratických senátorů.) Podívejte se, tvrdí vždy, že jim nepopřejeme klidu, když mluví oni ale jakmile z nás někdo vystoupí na tribunu, již vyhrávají jako Rus u Slavkova. Těmto téměř 100 socialistickým poslancům nenapadlo, aby se o tuto otázku zajímali. Bylo mi sděleno sekč. šéfem z ministerstva soc. péče, že několikráte navrhoval, aby se u nás zřídil úřad pro vystěhovalectví, aby tento úřad pracoval spolu se zahraničními zaměstnavateli, aby český a slovenský dělník neztrácel se někde na plantážích kávovníkových v Brasilii nebo někde jinde, nýbrž aby v jednom houfu pracoval pod ochranou čsl. konsulátu, ale i hlas takového státního byrokrata, poněvadž byl ve prospěch dělníků, nebyl vyslyšen a tento sekční šéf z ministerstva sociální péče jmenuje se dr Mézl, abyste neřekli, že mluvím incognito, mně potvrdil, že československý dělník dostal se z Argentiny až na plantáže kávovníků v Brazilii a tam pod knutou černocha je nucen pracovati do úpadu a každý pokus o útěk je trestán zastřelením. Když jsem tyto věci uváděl v zahraničním výboru, pan ministr zahraničí dr Beneš řekl, že je to román. Ale nevím od které doby sekční šéf povolaného ministerstva vykládá členům zákonodárného sboru románu. A Takou vážnost potom mafií vaše úřady. Mluvil jsem o této věci minulý týden, když jsem jel do Prahy, s jedním poslancem lidové strany, která má též 2 ministry, a ten mně potvrdil tento fakt. Tedy o smlouvu mezi kapitalistickými piráty a vykořisťovateli starají se zákonodárné sbory jak v Československu, tak také ve Francii, ale o zájmy dělníků, těch chudáků. kteří jsou v hrozné situaci - horší - nežli byla doba pobělohorská, o ty se měšťáci nestarají. Ani jim to příliš nezazlívám, poněvadž to konečně nekoliduje s jejich programem, ale nestarají se o ně ani socialisté, kteří stále křičí; že zájem jejich je vždy a všude v každé době a na každém místě hájiti zájem proletariátu.

Francouzští kapitalisté, sám pan referent přiznal, tlačí Československo ve smlouvě obchodní ke zdi. Je to směšné, když se zde vůbec mluví o nějakých 45.000 tunách našeho dřeva. Co je to 45.000 tun dřeva? 450.000 q. Syrové dřevo váží 8-9 q, suché dřevo 6, 7-7.5 q, to znamená 50-55.000 kub. metrů dřeva, je to plivnutí do moře toho našeho přebytku dřevního, ale dělá se z toho veliká věc, že ta spřátelená Francie nám odpomáhá při dřevěné nadprodukci. Francouzští kapitalisté jsou na všech stranách stejní. Ti dnes diktují na kontingentu evropském hospodářský i politický život, ti dnes vykořisťují proletariát i malozemědělce jak v Rumunsku, tak v Jugoslavii, tak v Československu.

Připomínám jenom případ akciové společnosti >Latorice<. Byl to orgán českých socialistů na Podkarpatské Rusi, který napsal, že se schválením státního pozemkového úřadu, ve kterém poroučíte vy páni od zeleného stolu, koupila >Latorica< 700.000 měřic, ca 230.000 kat. jiter za 35 milionů Kč. Ti pánové ze státního pozemkového úřadu zaručili >Latorici<, že 40 let nebude na těchto ohromných statcích 700.000 měřic prováděna pozemková reforma, že jenom tito piráti, kde je hlavním francouzský kapitál, musí dáti v nejbližší době 30.000 kat. jiter do drobného přídělu a přes to, že po odpočítání ceny továren, pil, pivovarů, lihovarů, hájoven a všeho ostatního, >Latorica< koupila 1 kat. jitro za 100 Kč a prodává dnes chudým obyvatelům Podkarpatské Rusi, kde se československou vládou zavádí přímo koloniální poměry, podobné jako v Kongu a jinde v Africe, 1 katastrální jitro za 2.150 Kč. To neuveřejnilo >Rudé právo<, nýbrž list, který má dnes 3 ministry ve vládě, ministra financí, pošt a zahraničních věcí.