Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Trčka, Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

106 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupce dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi. Oznamuji, že dal jsem dovolené na

dnešní schůzi sen. Bergmanovi, Böhmovi, Dundrovi, Havlenovi, Havránkovi a dr Wittovi; na tento týden sen. Jílkovi.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 623. Návrh sen. Pánka, Plamínkové, Černého, Riedla, Berkovce, Vaněčka a spol. na změnu zákona o stavebním ruchu a zákona, kterým se doplňují zákony, týkající se bytové péče.

Tisk 624. Zpráva imunitného výboru o žiadosti vrch. štátneho zastupiteľstva v Bratislave so žiadosťou krajského súdu v Bratislave zo dňa 29. januára 1931, Nt XVII 58/30-9, za súhlas k stíhaniu sen. Mezöho a Fidlíka pre prečiny výzvy k trestným činom podľa §u 15, č. 2, prečiny rušenu obecného mieru podľa §u 14, č. 5 a č. 1, prečiny šírenia nepravdivých zpráv podľa §u 18, č. 1 a 2, prečiny podľa §u 17, č. 1 zák. na ochranu republiky a prečin podľa §u 24, č. 3 tisk. zákona (č. 3348/31 preds.).

Tisk 625/1. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Fr. Nováka a druhů ve věci sociálních opatření, týkajících se zaměstnanců ve vyšších soukromých službách (tisk 179/1).

Tisk 625/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. Hakena a soudr. o návrhu zákona o jízdě motorovými vozidly (tisíc 433/4).

Tisk 625/3. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Nentvicha a druhů ve věci usmrcení a zranění civilních osob vojenským ručním granátem v Košicích (tisk 492/2).

Tisk 625/4. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Thoře a druhů v otázce limitu přirážek samosprávných svazků (tisk 566/1).

Tisk 626. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje účinnost a mění některá zákonná ustanovení v oboru trestního soudnictví.

Tisk 627. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se doplňují zákony, týkající se bytové péče (tisk 618).

Těsnopisecká zpráva o 114. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 20. října 1931.

Zápisy o 114. a 115. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 20. a 21. října 1951.

Zápis o 116. schůzi senátu Národního shromáždě ní re publiky Československé vyložen byl pode §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápisem za správný a bude vytištěn.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 623. Návrh sen. Pánka, Plamínkové, Černého, Riedla, Berkovce, Vaněčka a spol. na změnu zákona o stavebním ruchu a zákona, kterým se doplňují zákony, týkající se bytové péče.

Výboru imunitnímu:

Žádost krajského soudu v Olomouci za souhlas k stíhání sen. Doudy pro přečin proti bezpečno ti cti podle §§ 487, 488, 491 tr. z: (č. 5105/31).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Navrhuji, aby odstavce

sloučeny byly v jediné projednávání a jedinou rozpravu.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti a budeme tedy hlasovati.

Kdo s návrhem mým, aby odstavce tyto dnešního pořadu jednání sloučeny byly v jediné projednávání a jedinou rozpravu, souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Návrh můj je přijat a budeme tudíž tak postupovat.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Rozkošný, za výbor národohospodářský sen. Danko.

Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, sen. dr Rozkošnému.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Naše dohodování se o smlouvu s Rakouskem smělo velice neklidný průběh. Dovolím si naznačiti, jak se poměry mezi Rakouskem a Československem v poslední době vyvinovaly. Podotýkám ke všem třem předlohám toto:

Vzájemný náš obchodně-politický poměr k Rakousku byl vyřešen původní obchodní dohodou ze 4. května 1921, jež vstoupila v účinnost 14: listopadu 1922 čís. 14 Sb. z. a n. z r. 1923. Tato dohoda neměla vůbec ustanovení na celně-tarifním podkladu, nýbrž byla jen smlouvou rámcovou, zaručující a blíže zachycující nakládání padle zásady o nejvyšších výhodách. K výpovědi této obchodní smlouvy nedošlo od jejího trvání; nejvyšší výhody příslušejí od počátku oběma státům vzájemně.

Celně-tarifní slevy, případně vázání tehdy platných autonomních nebo smluvních celních sazeb poskytly si oba státy teprve >Dodatkovou úmluvou ze dne 27. listopadu 1924<, jež nabyla účinnosti 2. ledna 1925 - čís. 1 Sb. z. a.n. z r. 1925 -. Byla to největší naše úmluva, vypracovaná na tarifním podkladu.

Vybudování této tarifní úmluvy byla přikládána oběma státy veliká důležitost, naším státem pochopitelně, protože Rakousko, ať jako vývozní stát k nám, či jako dovozní stát pro nás, se řadí mezi státy, s nimiž nás pojí vzájemný obchodní styk na jednom z nejprvnějších míst, některý rok přímo na prvním místě; a totéž platilo v rakouské mezistátní obchodní bilanci o Československu.

Od doby, kdy vstoupila v platnost první a hlavní naše celně-tarifní úmluva s Rakouskem, byly navázány dvakráte malé revise oné úmluvy jejich výsledkem byla t. zv. druhá dodatková úmluva ze dne 27. července 1925, s účinností od 18. února 1926 - čís. 21 Sb. z. a n. z r. 1926 -, a třetí dodatková úmluva ze dne 23. června 1926 s účinností od 19. srpna 1926 - čís. 155 Sb. z. a n. z r. 1926.

V Rakousku vystupuje od r. 1926 stále více do popředí snaha, zvýšiti celní sazby u řady zboží z oboru prvotní i průmyslové výroby. Rakušané od počátku považovali hlavní, t. j. první tarifní úmluvu s námi pro sebe za neudržitelnou pro její nerovnováhu. Východisko pro zlepšení vlastní hospodářské situace hledali původně Rakušané jednak v obratové dani, kterou se snažili nahraditi potřebné vyšší celní nivó, jednak ve vydaných dvou celních novelách, který mi připravili vyšší cla jak pro obor zemědělský, tak pro obor průmyslový, aby mohli pohrůžkou výpovědi smlouvy donutiti třetí státy při vymáhané revisi smluv k pronikavějším celním slevám a na druhé straně ještě k uznání svých zvýšených cel. Poukazovali na vysoké celkové pasivum rakouského zahraničního obchodu, jež činilo roku 1924 1485, roku 1925 937 a roku 1926 997 mil. šilinků - a na nepříznivou obchodní bilanci vůči nám.

V pravdě nešlo již o revisi, nýbrž o vytvoření zcela nové celně-tarifní úmluvy. Aby se vyhovělo stálému naléhání Rakušanů, byla zatím dohodnuta třetí dodatková úmluva v r. 1926. Ale tlak nepolevil, stupňoval se v době, kdy naše obchodně-politická situace byla pramálo závidění hodná.

Zatím Rakousko připravovalo již třetí celní novelu na zvýšení celní ochrany pro svoji prvovýrobu i pro svůj obchodní průmysl, a když vidělo, že náš průmysl kříží možnost dohody o revisi smlouvy, otevřeně prohlásilo, že budou nám tarifní úmluvy vypovězeny.

K výpovědi tarifních úmluv došlo, ale tím také k nezbytné nutnosti uvažovati o krocích, aby se zabránilo netarifnímu stavu mezi oběma smluvními státy, jenž hrozil již od března 1927.

Naděje na dohodu včas, to je do uplynutí výpovědní lhůty 15. července 1931, nebylo; Rakousko sice trvání dosavadního smluvního >tarifního< stavu prodloužilo o několik týdnů, ale marně.

V tom období nehleděla velká část našeho zemědělství i průmyslu k tomu, jak je důležitá naše smlouva s Rakouskem a tato okolnost vlastně rozhodla, aby došlo od 22. dubna 1927 k beztarifnímu stavu mezi oběma státy.

Naši vyjednavači byli si vědomi, že v případe beztarifního stavu - tedy za platnosti jen původní rámcové smlouvy o nejvyšších výhodách - postihnou rakouské autonomní, tedy nejvyšší sazby, čsl. zboží, pro něž dalo Rakousko dosud smluvní sazby jen nám a žádnému jinému státu.

Váš nejdůležitější vývoz do Rakouska representovalo textilní zboží v r. 1926 více než 1 miliardu Kč a je tedy pochopitelno, že a jak důležitou úlohu hrál textil při rozhodování, má-li se dohoda s Rakouskem vůbec dojednati, eventuelně za jakých modalit.

Náš průmysl sklářský, keramika a porculán byly za existence jen nejvyšších výhod rovněž velice postiženy ve vývozu do Rakouska, protože platila pro ně pouze autonomní cla rakouská.

Tedy hlavní složky průmyslu bývaly by za těchto okolností raději viděly buď nesmluvní poměr nebo snesitelnou měrou zrevidovanou tarifní smlouvu, ale nikoli netarifní stav s prostými nejvyššími výhodami.

Krátká doba trvání netarifního stavu však stačila a odpůrci v průmyslu proti hrozící zhoršené nové tarifní smlouvě s Rakouskem octli se v pronikavé menšině. Vyvstaly jiné úvahy hospodářské a obchodně-politické a ty rozhodly, aby byl učiněn nejvážnější pokus o sblížení rakouských nabídek a našich požadavků.

A tak došlo k úmluvě, jež byla podepsána 21. července 1927 ve Vídni. Byl bojován tuhý boj, v němž se podařilo zabrániti mnohem většímu zhoršení a uhájiti leckde starý stav.

Rakouská vláda usilovala u nás již na podzim 1930 o vyjednávání, ale podala svou obchodně-politickou:delegací požadavky oboru zemědělském i průmyslovém, specielně pro textil, v takovém maximalistickém vypětí, že i nejrozvážnějším našim národohospodářům bylo přímo absolutně nemožnou basí pro jednání. Dávala se zase tu i tam na první ráz přednost raději bezesmluvnímu stavu, než přijetí změn smrtelně ohrožujících nejvýznačnější naše exportní složky, ať zemědělské či průmyslové.

Politika odkladu jednání, kterou se začalo, nedala se však dlouho držeti, a tak došlo k jednání dalšímu v únoru 1931, od kteréž doby bylo jednáno s přestávkami až do července 1931. Pochopitelně dlouho nebylo naděje na positivní výsledek.

Tak došlo se strany Rakouska, které již nechtělo trpěti průtah v jednání, výpovědi tarifní smlouvy dodatkové z r. 1927, a to k 15. červenci 1931, kterážto lhůta byla až v posledních dnech jednání prodloužena do 27. července 1931.

To tedy byly dvě úmluvy č. tisku 611 a č. 612, které nejsou vlastně již v platnosti, nýbrž bylo to prozatímní oddálení definitivní úmluvy. Jak je náš vývoz do Rakouska důležitý a jak důležitá je naše obchodní smlouva, naznačí nejlépe tyto číslice:

Tak činilo naše aktivum r. 1920 6637 mil., r. 1921 5852 mil., r. 1922 2983 mil., r. 1923 1973 mil., r. 1924 2285 mil. atd., a r. 1930 konečně už jen 1228 mil. Kč. Z toho je viděti, že naše aktivum každoročně se snižovalo a že dohoda o smlouvě s Rakouskem stávala se čím dále, tím nutnější a důležitější.

Naše úmluva, pokud se týká její všeobecné části, nemá v oboru celně-tarifním zvláštních ustanovení a jest jen v důsledku původní obchodní dohody ze 4. května 1921 potvrzen v ní pro oba státy nárok na nakládání podle zásady nejvyšších výhod.

Tak zvaná valutní klausule, obvyklá v československých smlouvách, je nyní přizpůsobena nynějšímu zákonnému stavu v Československé republice, t. j. zákonu o poměru české koruny ke zlatu č. 166 Sb. z. a n. z r. 1929 -. Valutová klausule rakouská opírá se rovněž o rakouské spolkové zákony.

V závěrečném protokolu vyhradily si oba státy právo přezkoumávati účinky, jež by měla na vzájemný hospodářský styk hospodářská ujednání, jež jeden z nich uzavřel nebo uzavře s třetími státy, a žádati v daném případě, aby se věc projednala. S naší strany bylo tu myšleno hlavně nové arrangement smlouvy rakousko-maďarské, jež skrývá ve formě zlevněných úvěrů slevy cla odpírané třetím státům, ač požívají nejvyšších výhod.

Kromě toho mohou býti zahájena k návrhu jedné smluvní strany jednání o revisi nové dodatkové úmluvy, tvrdí-li tato strana podle určitých zjištění, zejména podle průkazů obchodní statistiky, že pro ujednání, stanovená touto dodatkovou úmluvou, aneb pro autonomní opatření druhé smluvní strany v oboru celní, daňové nebo dopravní politiky její vývoz do území druhé smluvní strany doznal podstatného zhoršení u srovnání s dobou, kdy byla v platnosti dodatková úmluva z 21. července 1927.

Revise v obou uvedených případech možno se domáhati teprve o 1. ledna 1932. Nutno je zahájiti do 30 dnů ode dne, kdy byl druhé smluvní straně doručen návrh na jednání. Kdyby tato jednání neměla do dalších 30 dnů uspokojivého výsledku, má strana, která jednání navrhla, vyhrazeno právo vypověděti předčasně tuto dodatkovou úmluvu se 60denní výpovědní lhůtou.

Oba státy mají podle závěrečného protokolu právo čeliti vhodnými protiopatřeními škodlivým účinkům soustavy dovozních listů jedné strany na trzích strany druhé. Kdyby taková soustava působila déletrvajícím tlakem na tržní ceny příslušného zboží, je každá z obou smluvních stran povinna předložiti druhé smluvní straně průkazní materiál, z něhož by bylo bezpečně patrno, že pokles cen byl způsoben právě zmíněnou soustavou dovozních listů. Jednání, navržená stěžující si smluvní stranou, dlužno zahájiti do 8 dnů ode dne, kdy dojde pozvání, doložené zmíněným průkazním materiálem, aby byla dohodnuta vhodná opatření proti tvrzeným důsledkům soustavy dovozních listů. Kdyby tato jednání zůstala do dalších 14 dnů bez výsledku, má smluvní strana, domnívá-li se býti poškozenou, vyhrazeno právo po předchozím oznámení svých úmyslů učiniti příslušná obranná opatření k nezbytné ochraně své výroby, zejména stanovením zvláštního cla nebo celní přirážky nebo omezením dovozu. Druhé smluvní straně přísluší v takovém případě právo použíti ustanovení uvedených v čl. XXV obchodní dohody ze 4. května 1921. totiž právo dovolávati se výroku rozhodčího soudu podle smlouvy.

V podpisovém protokolu je obsaženo specielní ustanovení o celních kontingentech. Stalo se tak z důvodu, že nám Rakousko přiznalo u ječmene a palivového dříví celní kontingenty,a to vždy příslušné množství na smluvní rok. Ovšem na podkladě nejvyšších výhod příslušejí nám také celní kontingenty, jež vyhradilo Rakousko třetím státům.

Dohoda o nákazách zvířecích ze 4. května 1921 zůstává v platnosti s malými změnami, odpovídajícími dodatkové úmluvě z.r. 1927. Bylo však předpověděno, že dojde brzy k revisi veterinární konvence s Rakouskem.

Nová dodatková úmluva byla uvedena v prozatímní platnost podle čl. VII zákona z 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., dnem 20. července 1931. Má býti co nejdříve ratifikována.

To je asi tak všeobecně, co jsem chtěl říci a co vlastně patří.ke všem těm třem předlohám, které jsou předmětem dnešního jednání. Nyní si dovolím říci ke každé předloze několik slov na odůvodnění. První zpráva je o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o prodloužení dodatkové úmluvy k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 21. července 1 927. Tato není již v platnosti, poněvadž to byla jenom výpomoc z nouze, ježto byla smlouva Rakouskem vypověděna k 15. červenci a do tohoto 15. července se strany nedohodly o nové smlouvě, tedy se ujednalo, že dřívější smlouva platí o 5 dní déle, tedy od 15. do 20. července. To je odůvodnění pro tuto smlouvu. Doporučuji ji ke schválení, i když není v platnosti.

Druhá smlouva o vládním návrhu tisk č. 575, nynější tisk č. 612, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o dalším prodloužení dodatkové úmluvy ze dne 21. července 1927 k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou; ta zase prodlužuje dřívější smlouvu od 20. července do 27. července, poněvadž těch pět dní, které si obě strany uvolily k další dohodě od 15. do 20. července, nestačilo, strany nebyly ještě dohodnuty, proto touto úmluvou prodloužily dřívější smlouvu ještě od 20. do 27. července. Tedy tato úmluva také neplatí, jest již dávno prošlá, ale poněvadž nebyla ještě parlamentem schválena, předkládá se ke schválení a já jménem zahraničního v oboru ji ke schválení doporučuji.

A konečně je třetí smlouva o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, sjednaná dne 22. července 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládni vyhláškou ze dne 27. července 1931.

Já jsem již historii toho podání podal, nebudu se tedy o podrobnosti zmiňovati a nechci též mluvit i o výši tarifů na jednotlivé předměty, které byly smluveny. Podotýkám jenom, že výhodu tato smlouva pro nás není. Je to vlastně stav zhoršený oproti stavu dosavadnímu, ale poněvadž bylo uznáno, že je lepší míti ne zrovna výhodnou smlouvu než bezesmluvní stav, což bylo uznáno se všech stran, přece naši vyjednavači přistoupili po.náramně dlouhém jednání s Rakušany na tuto smlouvu a i tuto tedy doporučuji jménem zahraničního výboru slavnému senátu ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Danko. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Danko: Slávny senát! Zpráva národohospodárskeho výboru o vládnom návrhu - tisk 571 - ktorým sa predkladá Národnénu shromaždeniu ku schváleniu dohoda o predlžení dodatkovej úmluvy k obchodnej dohode medzi republikou Československou a republikou Rakúskou zo dňa 21. červenca 1927, zjednaná dňa 11. červenca 1931 a uvedená v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 14. červenca 1931, č. 112 Sb. z. a n. je táto:

Vládnou vyhláškou zo dňa 2. srpna 1927, č. 121 Sb. z. a n., bola uvedená v dočasnú platnosť dodatková úmluva zo dňa 21. červenca 1927 k obchodnej dohode zjednanej dňa 4. kvetna 1921, medzi Československou republikou a republikou Rakúskou.

Táto dodatková úmluva pozostáva z l až IV článkov s patričnými A a B tarifnými prílohami a záverečným protokolom.

I článok obsahuje ustanovenie, že plodiny a výrobky československého, poťažne rakúského pôvodu nebudú podrobené vyšším clám, než sú ujednané a uvedené v patričných prílohách dodatkovej úmluvy.

II článok hovorí o clách československého sadzobníka, ktoré sú stanovené v Čsl. korunách, ktorých pomer k cudzím zlatým menám je uřčený III čl. zák. zo dňa 23. dubna 1925, Č. 102 Sb. z. a n.

III článok mení ustanovenie 2. a 5. čl. obch. dohody zo dňa 4. kvetna 1921 o zvieracích nákazách.

IV článok má 5 odstavcov, v ktorých sú uvedené smernice o ratifikácii, dobe účinnosti, platnosti a výpovedných lehotách tejto dodatkovej íunluvy, poťažne obchodnej dohody z 4. kvetna 1921.

V prílohe A sú vymenované plodiny a výrobky pôvodu československého, od ktorých pri dovoze do Rakúska platí sa clo v zlatých korunách.

Príloha B vyratuje plodiny a výrobky pôvodu rakúskeho, za ktoré pri ďovoze k nám platí sa clo v Kč.

Príloha C je prílohou k čl. III tejto dodatkovej úmluvy a obsahuje ustanovenie, poťažne zmeny dohody o nákazách zvierat.

Záverečný protokol je dodatkom pod A k Rakúskemu a pod B k Československému colnému sadzobníku a tvorí integrujúcu časť tejto dodatkovej úmluvy.

Rakúska vláda dňa 1 4. dubna 1931 k 15. červencu 1931 vypovedala túto dodatkovú - tarifní úmluvu, a aby k beztarifnému stavu nedošlo, výmenou not medzi vládou Československou a Rakúskou 11. červenca 1931 bolo dohodnuté, predľžiť túto dodatkovú úmluvu do 20. červenca 1931. Toto predlženie bolo v dočasnú platnost uvedené vládnou vyhláškou zo dňa 14. červenca 1931, č. 112 Sb. z. a n.

Národohospodársky výbor prejednal v zasadnutí dňa 20. rijna 1931 vladny návrh sen. tisk č. 574 a doporučuje slávnemu senátu predlženie dodatkovej úmluvy zo dňa 21. červenca 1927 k obchodnej dohode zo dňa 4. kvetna 1921 medzi republikou Československou a republikou Rakúskou i so schvaľovacím usnesením, tak ako je ono uvedené vo vládnom návrhu sen. tisk č. 574.

Ďalej je zpráva národohospodárskeho výboru o vládnom návrhu - tisk 575 ktorým sa predkladá Národnému shro;maždeniu ku schváleniu dohoda o ďalšom predlžení dodatkovej úmluvy zo dňa 21. červenca 1927 k obchodnej dohode medai republikou Československou a republikou Rakúskou, zjednaná dna 17. červenca 1931 a uvedená v prozatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dna 20. červenca 1931. č. 11.7 Sb. z. a n.

Dľa VII čl. zák. zo dňa 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., s účinnosťou od 21. červenca do 27. červenca 1931, bola uvedená v dočasnú platnosť dohoda o ďalšom predlžení dodatkovej úmluvy československo-rakúskej zo dňa 21. červenca 1927.

Táto dohoda bola sjednaná dua 17. červenca 1931 a v dočasní platnosi vyhlásená vládnou vyhláškou zo dňa 24. červenca 1931, č. 117 Sb. z. a n.

Toto opatrenie bolo nutným, aby nerušene mohla byť dokončená nová dodatková úmluva medu Československom a Rakúskom.

Dnes platná už neni a plénum senátu Národného shromaždenia schvaluje vlastne len jej uvedeme v dočasnú platnosť.

Národohospodársky výbor uznávajúc dôležitú potrebu usporiadania vzájomných obchodných pomerov Čcskoslovenska a Rakúska, činí návrh, aby sa slávny senát usniesol:

Národné shromaždenie republiky československej schvaľuje dohodu o ďalšom predlžení dodatkovej úmluvy zo dňa 21. červenca 1927, k obchodnej dohode medzi republikou Československou a Rakúskou, sjednanú dňa 17. červenca 1931 a uvedeny v dočasnú platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 20. červenca 1931. č. 11.7 Sb. z. a n.

Tu poznamenávam, že vo vládnom návrhu - tisk 575 - bola tlačová chyba, nakoľko tam bolo uvedené čís. 119 Sb. z. a n., vo skntočnosti ono číslo neni 119, ale číslo 117.

Tretia zp ráva národohospodárskeho v ýboru o vládnom návrhu - tisk 576 ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu ku schváleniu dodatková úmluva k obchodnej dohode medu republikou Československou a republikou Rakúskou zo dňa 4. kvetna 1921, ziednaná dňa 32. červenca 1931 a uvedená v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 27. červenca 1931. čís. 126,Sb. z. a n., je táto:

Obchodnou dohodou zo dňa 4. kvetna 1921 bol obchodne-politický pomer medzi republikou Československou a republikou Rakúskou základne upraveny. Potreba doby a rôzne iné okolnosti, diktovaly novú úpravu tejto obchodnej dohody, ktorá bola upravená dodatkovou úmluvou z roku 1924, poťažne z roku 1927. Keďže rakúska vláda túto poslednú vypovedala, bola ona na krátku dobu niekoľkých dní dvakráť predľžená, aby mohla byť uskutočnená dodatková úmluva nová, ktorá je vládnym návrhom sen. tisku č. 576 Národnému shromaždeniu ke schváleniu predložená.

V dovodovej zpráve vládneho návrhu sen. tisk č. 576 je zdôraznené, že k vypracovaniu a ustáleniu novej dodatkovej úmluvv došlo nátlakom zo strany rakúskej, čoho príčinou boly: finančná situácia Rakúska, snaha po zvýšení colnej ochrany, zemedelská kríza a hospodirske ťažkosti vôbec.

Za takýchto okolností bolo jednanie ťažké a nesnadné. Preto predložená úmluva znamená vlastne zhoršeme dosavádnej úpravy. Bolo v šik treba a naša vláda sa usniesla sjednať smluvu i na zhoršenom podklade. Učinila tak, vedená snahou, aby v dnešných zlých a nepriaznivých časoch nepostihla naše štátne politické hospodárenie väčšia škoda.

Nová dodatková úmluva sjednaná dňa 22. červenca 1931, bola v dočasnú platnosť uvedená vládnou v y hláškou zo dňa 2.7. červenca 1931, č. 1 27 Sb. z. a n. Pozostáva proti štyrom článkom predošlej úmluvy zo šiestich článkov. K nej pripojená colno-tarifná príloha A obsahuje výrobky a plodiny pôvodu československého. V colno-tarifnej prílohe B sú uvedené plodiny a výrobky pôvodu rakúskeho. Plodiny a výrobky v týchto prílohách uvedené sú tak povahy zemedelskej a zemedelsko-priemyslovej, ako i čisto priemyslovej.

Zásady najvyšších výhod vo smysle VI čl. obchodne, dohody zo dňa 4. kvetna 1921, sú v dodatkovej úmluve nedotknuté. Na zbožie vzájomného obchodného styku, bez súhlasu oboch smluvných strán nebudú vývozné premie poskytované.

Pre cukor ostáva viazané dosavádne rozpiatie solných sadzieb cukru surového a rafinovaného. Pre jačmeň bol ziskaný kontingent 5458 vagonov za clo 6.- plus prirážkové clo. Pre ovos je viazané smluvné clo 3.- zl. k. Pre chmel bola docielená bezcolnosť. Pre palivové drevo ostala dosavádna sadzba 0.50 pre ročný kontingent 40.000 q.

Pri sadzbách priemyslového zbožia, proti navrhovaným vysokým tarifným sadzbám, boly dosiahnu te podstatné sľavy. Rakúsko vzdalo sa mnohých smluvných colných sadzieb svojích vývozných produktov a surovín. Rakúsku boly za to priznané niektoré výhody oproti sadzbám predošlej úmluvy, ktoré sa väčšinou vzťahujú na potreby a predmety priemyslové.

Clá csl. sadzobníka sú vyjednané a vyjadrené v Kč. Pomer československej koruny ku zlatu je stanovený zákonom zo dňa 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., a hodnota 1.- Kč rovná sa 44.58 mg rydzého zlata.

Clo rakúskeho sadzobníka - clá pri dovoze do Rakúska - je stanovené v zlatých korunách. 1 zlatá koruna zodpovedá 1.44 šilinku, 1. šilink 0.21 rydzého zlata.

Keďby Rakúska vláda prevádzala sadzby colného sadzobníka zo zlatých korún na šilinky, bude pokračované dľa zásad v IV čl. tejto dodatkovej úmluvy pod 1-7 uvedených.

Dosavádne ustanovenie obchodnej dohody zo dňa 4. kvetna 1921 o nákaze zvierat sa mení, ako je v prílohe C tejto dodatkovej úmluvy uvedené.

Táto dodatková úmluva má byť čo najrýchlejšie ratifikovaná. Vstúpi v platnosť v 15. deň po výmene ratifikačných listín. Obé vlády si vyhradily uviesť ju v dočasnú platnost' i prv, pokiaľ je to dľa ích zákonov možné, či sa i uskutočnilo. Platnosť úmluvy je stanovená na jeden rok do 15. červenca 1932. Ostane však i na ďalej v platnosti, jestli nebude 3 mesiace pred uplynutím tejto lehoty vypovedená. Po uplynutí jedneho roku s 3mesačnou lehotou, môže byť kedykoľvek vypovedaná.

Touto dodatkovou úmluvou snaží sa vláda prispieť k prospechu a rozkvetu obchodne-politických záujmov našej republiky. Ona má byť tiež jedným činiteľom vzájomného priateľstva dvoch na seba odkázaných súsedných štátov. Národohospodársky výbor prejednal vládny návrh v zasadnutí dňa 20. ríjna 1931 a doporučuje slávnemu senátu túto dodatkovú úmluvu k schváleniu.

Místopředseda Votruba (zvoní): Přistupujeme k debatě.

Navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena 20 minutami.

Je proti mému návrhu nějaká námitka? (Námitka nebila.)

Není tomu tak. Můj návrh na stanovení řečnické lhůty 20 minutami je tedy schválen.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Haken. Uděluji mu slovo.

Sen. Haken: Obtíže, které dnes se staví v cestu při sjednávání řádných a velikých zahraničních smluv, jsou z důvodů stoupající krise čím dále tím větší a větší.

Všechny smlouvy obchodní, o nichž jsme v poslední době tu rozprávěli, jsou rázu podřadného, jsou i obsahem malého dosahu anebo se státy, s nimiž obchodní spojení bylo již navázáno a jsou proto smlouvami jenom doplňujícími. Za to ohromné celní přehrady, jež jsou různými prostředky mezi jednotlivými státy činí dále ve větší míře budovány, znemožňují úplně řádné obchodní styky mezi jednotlivými státy, a poněvadž hospodářský život dnešní je mezinárodně spjat velmi pevně, působí nemožnost vývozu a provozu zboží ze státu do státu, čili nemožnost řádného obchodního spojení, na zvýšení a prohloubení krise ve všech státech.

Jednou z nejdůležitějších obchodních smluv, jež by Československo mělo anebo bylo mělo dávno uskutečniti, je obchodní smlouva se Sovětským svazem. Ale ačkoli pan ministr zahraničí slibuje, že v brzku k jednání o smlouvě se Sovětským svazem dojde, přece podle situace není ještě naděje na rychlé její uskutečnění, ačkoli právě obchodní styk s Východem odstranil by velmi povážlivě se rozpínající nezaměstnanost, lépe řečena, zmírnil by nezaměstnanost a objednávky v pořádné obchodní smlouvě, jež by učinil Sovětský svaz, byly by s to do jisté míry zaměstnanost čsl. dělnictva zabezpečiti.