Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, Trčka, Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

90 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Doudovi, dr Farkasovi, Jančekovi, Lokotovi, dr Milotovi, Nedvědovi, Slámovi, Volkovi.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 438. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not dne 20. února 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. března 1931, čís. 32 Sb. z. a n., (tisk 409).

Tisk 439. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu trestního v Brně ze dne 28. února 1930, č. j. Tk V 28/30, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. 770/30 předs.).

Tisk 440. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Trenčíně ze dne 31. ledna 1930, č. j. Nt 13/30-4, o udělení souhlasu k trestnímu stíhání sen. Janíka pro přečin urážky na cti (č. 575/30 předs.).

Tisk 441. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Levoči ze dne 23. června 1930, č. j. Nt III 47/30, za souhlas k stíhání sen. Richtera pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. 1837/30 předs.).

Zápisy o 88. a 89. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 26. a 27. března 1931.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání, a to především:

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní sen. inž. Havlín, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.

Dávám slovo zpravodaji výboru technicko-dopravního, panu sen. inž. Havlínovi.

Zpravodaj sen. inž. Havlín: Slavný senáte! Vládní návrh zákona o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem je pokračováním velkorysé akce, směřující k sjednocení všech drah na státním území probíhajících pod jednu správu jak v ohledu majetkovém, tak provozním se zřetelem na racionální úpravu poměrů technických, dopravních, obchodních i administrativních. Místní dráha Litovel-Senice byla zřízena na základě koncesní listiny ze dne 31. prosince 1913, č. 2 ř. z. z r. 1914, kterážto koncesní listina zaručovala koncesi na 90 let, a to pro trať Litovel-Senice v provozní délce 12 km 542 m a pro odbočku z Litovle do Mladče ke kamenným lomům v provozní délce 5 km 730 m, takže celá trať této místní dráhy měří 18 km 272 metry. Tato místní dráha připojuje se na síť státních drah ve stanicích Litovel a Senice na Hané. Již v roce 1914 byla se společností, jež byla majitelkou této dráhy, sjednána úmluva, že z přípojové stanice Litovel bude obstarávati službu jízdní a vozební též na státní trati Červenka-Litovel, jež má pouze 2 km 762 m provozní délky, svými prostředky a svým personálem. Tato úmluva byla sice v roce 1916 následkem válečných poměrů vypovězena, avšak došlo k ní znovu 15. května 1926, od kteréžto doby vede místní dráha opět celou trakci na uvedeném úseku na účet státních drah.

Místní dráha Litovel-Senice tvoří spojku mezi dvěma tratěmi státních drah, a to tratí Česká Třebová-Přerov a tratí Olomouc-Čelechovice-Prostějov a po zestátnění bude možno ji velmi racionálně využíti, zvláště provede-li se motorisace tratě Červenka-Litovel-Chořelice. Avšak provozním potřebám hlavně ve smyslu hospodářském vyhoví toto zestátnění rovněž měrou nemalou, ježto pak Litovel nebude přípojovou stanicí a tudíž odpadne odúčtování výkonu přípojové služby i dříve zmíněné služby trakční, zároveň pak odpadne potřeba přelistování zásilek v přechodových stanicích místní dráhy. Tímto zestátněním se tedy umožňuje nejen technicky dokonalejší úprava celé trati, nýbrž dosahuje se jednoty a značného ulehčení jak ve smyslu dopravním, tak i administrativním.

Ježto úmluva připojená k vládnímu návrhu zákona o nabytí místní dráhy Litovel-Senice nabývá platnosti již 1. ledna 1930, tedy platnosti zpětné po schválení parlamentním, zavazuje se státní železniční správa učiniti potřebná opatření s ohledem na převzatý personál v tom smyslu, že vstoupí do služebních smluv, které společnost sjednala se svými definitivními zaměstnanci nejpozději do 31. prosince 1929, jakož i že provede opatření potřebná v ohledu sociálního pojištění - pensijního, invalidního, nemocenského a úrazového - u převzatých zaměstnanců podle platných předpisů.

Není zde žádné přetržky a nikdo ze zaměstnanců nemůže býti ani se stanoviska hospodářského, ani sociálního zkrácen.

Z těchto všech důvodů doporučuje výbor technicko-dopravní slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem i úmluvu k němu připojenou v tom znění, jak jsou v tisku senátním otištěny.

Předseda (zvoní): Referentem za výbor rozpočtový je pan sen. dr Karas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Také tato předloha realisuje zásadu zestátnění drah. Je to přání občanstva místního i přání Národního shromáždění, abychom zásadu státních drah provedli do všech důsledků. Kupní cena je nepatrná, laciná vzhledem k dnešním poměrům, ale neslibujeme si, že provoz dráhy této bude aktivní v době nejbližší. Víme, že provoz bude spíše pasivní, ačkoli lze doufati, že sloučení provozu se státními drahami v jediné těleso účetní i výkonné bude spíše znamenati snížení dosavadních schodků provozu. A z těchto důvodů, zejména vzhledem na zájem občanů, navrhuje rozpočtový výbor, aby tato předloha byla schválena.

Předseda (zvoní): Rozprava odpadá. Budeme hlasovati.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není. (Nebyly.) Provedeme tedy hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové č. t. 424 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, s nadpisem a úvodní formulí se přijímá podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Provedeme nyní:

Táži se pánů zpravodajů sen. Šťastného a sen. dr Fáčka, zda mají nějaké textové opravy.

Zpravodaj sen. Šťastný: Nejsou žádné.

Předseda: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Provedeme nyní:

Táži se pánů zpravodajů sen. inž. Havlína a sen. Zimáka, zda navrhují nějaké tiskové opravy.

Zpravodaj sen. inž. Havlín: Nejsou žádné změny.

Předseda: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formuli ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové tisk 423, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Přikročíme nyní k bodu dalšímu, jímž je:

Zpravodajem je pan sen. inž. Havlín. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. inž. Havlín: Vážený senáte! Když dne 17. července 1930 rozcházeli se účastníci důvěrné hornické schůze v Chuděříně, na níž mluvil též sen. Stránský, zastavil je tento na ulici a počal k nim řečniti přes opětovný zákaz službu konajícího četnického strážmistra. Dokazoval, že hornictvo může býti bezpečně chráněno ve svých zájmech jen tenkráte, vstoupí-li do komunistické strany a vyzýval přítomné, aby příštího dne se hromadně dostavili v masách do Lomu, tam demonstrovali proti zamýšlenému propouštění dělnictva a bude-li toho potřebí, odbojně se postavili i proti ozbrojené moci. Řekl při svém projevu výslovně: >My se postavíme i proti ozbrojené moci a chtějí-li mít páni legraci, my jim ji uděláme, že na ni nikdy nezapomenou!<

Státní zastupitelství v Mostě učinilo krajskému soudu v Mostě návrh na trestní stíhání sen. Stránského pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky a týž požádal senát za souhlas k stíhání jeho podáním ze dne 28. ledna 1931, č. j. Nt XII 9/31.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát vyhověl žádosti krajského soudu v Mostě ze dne 28. ledna 1931, č. j. Nt XII 9/31, a dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Stránského pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky čís. 50/1923 Sb. z. a n.

Důvody, které k tomu vedly imunitní výbor, jsou tohoto rázu: Pan sen. Stránský tímto svým vystoupením jaksi ukázal, jako v předehře, že všechno, co se stalo později a co mělo tak strašné a neblahé důsledky v Duchcově, jest jen součástí připravované akce. Aby vznítil široké vrstvy, šel tak daleko, ačkoli mohl v důvěrné schůzi svým příslušníkům a straníkům vykládati své názorové věci politické a jiné, že na ulici veřejně tváří v tvář orgánům veřejným, které jsou povolány k tomu, aby dbaly o pořádek, vybízel k odporu proti nim, po případě i k odporu brachiálnímu, jak je konstatováno svědecky, a v zástupu vzbudil takovou náladu, že se tento choval hrozivě a provolával: >Ano, půjdeme!< - takže bylo nebezpečí, že dojde k násilí. (Výkřiky.) V krátké době viděli jsme, pane kolego, v Duchcově, že ten zvláštní způsob výchovy lidí stál život 4 nevinných lidí. (Sen. Kindl: To zavinili četníci, ne Stránský, nemusili střílet!)

Uvážíme-li tedy všechny tyto důvody, musíme říci, že pan sen. Stránský dopustil se něčeho, co nelze dobře vztahovati pod imunitu poslaneckou, co nemůže býti výronem poslanecké imunity: štvaní k povstání celých zástupů, celých mas proti státní moci, po případě ještě sám se toho zúčastňovati. (Výkřiky.) Viděli jsme, kam to vedlo.

Myslím, že je povinností právě řádných lidí v tomto státě, aby toto netrpěli. Musíte míti odvahu neutíkati od odpovědnosti. (Výkřiky komunistických senátorů.) My vás souditi nebudeme, bude vás souditi republikánský soud, a jestliže pan sen. Stránský je nevinen, musí míti odvahu dáti se souditi.

Proto výbor imunitní navrhuje, aby štvaní proti veřejné moci bylo souzeno před řádným veřejným tribunálem. (Sen. Hlávka: Tak daleko to tedy došlo v republice!)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu sen. Stránskému.

Sen. Stránský: Slavný senáte! Opětně je zde předložena nová žádost na mé vydání k soudnímu stíhání pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky, a toto je součástí persekuce, jež čím dále ostřeji stíhá naše dělnické revoluční hnutí a státní aparát nynější buržoasní sociálně-fašistické vlády vyvinuje ostrou persekuci zejména v hornické oblasti na severu Čech. V první řadě na Mostecku. Mostecký obvod trpí ohromnou krisí, jež řádí již dlouhou dobu mezi horníky. Vysazování z práce a jejich obmezování stupňuje bídu horníků tak, že nelze již mluvit o možnosti uhájení existence. (Výkřiky. - Sen. Kindl: Bankovní zloději nejsou v krisi a ještě dostávají státní subvence!) Podle úředního zjištění činí výkaz nezaměstnaných horníků v měsíci březnu na mosteckém okresu 13.000 osob, ale ve skutečnosti je toto číslo daleko ještě předstiženo. Možno bez nadsázky tvrditi, že na Mostecku trpí nezaměstnaností s příslušníky rodin přes 60.000 lidí. Právě nyní propouštějí zaměstnavatelé lounské těžařské společnosti nových 500 horníků. A další zaměstnavatelé jiné společnosti mají již připraveny indexy, kde se mají znovu na ulici vyházeti nové tisíce severočeských horníků. Gentským systémem a odstraněním mimořádných podpor nedostává se nezaměstnaným nejnutnějších prostředků k uhájení existence. Tento zoufalý stav mosteckého proletariátu má za následek vypětí třídních protiv, radikalisaci dělnictva. Vláda nenašla ani jediné cesty ke zmírnění krise, ani prostředků ke zmírnění bídy, za to všechno úsilí vsadila na jednu kartu: na stupňování násilí a persekuce. Na Mostecku možno mluviti o výjimečném stavu a výjimečných opatřeních proti pracujícímu lidu. (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. dubna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) činnost státního aparátu je zvýšena. (Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. dubna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Veřejné i důvěrně svolané schůze jsou zakazovány a svolavatelé jsou stíháni. (Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. dubna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Mostecko je zaplaveno špicly, kteří řemeslně činí udání za udáním.

O tomto stavu měl jsem příležitost informovati senát již v jedné řeči loni, ale pan předseda senátu dr Soukup ztlumil moji kritiku censurními škrty. Bezmezná bída hnala dělnictvo k demonstracím na ulicích. Tak došlo v Duchcově ke krvavému útoku četnictva na klidně demonstrující dělníky, jehož obětí byli 4 nešťastní nezaměstnaní dělníci. (Sen. Kindl: A hladoví!) To bylo právě v době, když v této síni bylo debatováno o krisi a jejích důsledcích. Československá vláda podala ihned příklad, jakými prostředky míní hospodářské a sociální otázky proletariátu řešiti. (Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. dubna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) A zatím, co chladly mrtvoly 4 nezaměstnaných horníků, sestavovala vláda prohlášení, v němž jako vinníka násilnické jejich smrti postavila mne, dělnického pracovníka a funkcionáře, Stránského. Neměla odvahy k rozboru příčin a důsledků těžké krise, poněvadž by byla nucena posaditi na lavici obžalovaných celý kapitalistický řád, svůj vládní systém, svoji úplnou neschopnost a bezradnost. Dělnictvo však neoklamala, jemu jsou příčiny krise jasné, ono zná pravé vinníky. Proto persekuce revolučního dělnického hnutí stupňovaná v celém kapitalistickém světě dělníky nezastrašuje, nýbrž naopak jen v boji proti kapitalismu, buržoasní třídě a jejím vládám posiluje.

Také dělnictvo v severních Čechách nedalo se zastrašiti (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. dubna 1931 podle §u 9. lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) ani pohrůžkami vlády nedalo se zmásti vládním prohlášením, jež mělo za účel poštvati veřejnost proti komunistické straně a jejím funkcionářům. Ohromná krise a bída dělnictva žene je do ostrých hospodářských a politických bojů a komunistická strana je vždy odhodlána postaviti se jim v čelo. Persekuce a teror buržoasie může boj proletářské třídy o moc prodloužiti, ale nikdy ne úplně zastaviti. V tomto pevném přesvědčení a ve vědomí konečného vítězství pevně snášíme i nejtěžší persekuci.

Nyní dovolte mi, abych zaujal krátce stanovisko ke zprávě imunitního výboru. Vážení pánové, tak jako v Duchcově při nešťastných událostech vláda zpracovala prohlášení na podkladě četnické relace, tak také zpráva imunitního výboru je zpracována jedině na udání četníka - na udání lživé, prohlašuji - a takovým způsobem zasahují četníci vždy a všude do veškerých shromažďování dělníků. (Výkřiky sen. Kindla a Mikulíčka.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Stránský (pokračuje): Zde je věta, kterou udává četník a na kterou imunitní výbor sedá: >My se postavíme i proti ozbrojené moci<. Co jsem prohlásil? Doslovně jsem prohlásil toto: >Postavíme se na obranu proti propouštění horníků na všech závodech, třeba tyto jsou obsazeny ozbrojenou mocí<. A prosím, z této věty četníci vykonstruují toto slovo a tak jako v duchcovských událostech četníci to zkonstruovali (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 24. dubna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) na udání četníka, který byl v nesnázích, který nevěděl, co má dělat, když viděl, že učinil chybu, totiž prohlásil, že já jsem dělníky vyštval proti bajonetům.

Budu míti ještě příležitost o této otázce jednat. Nerad se o této věci zmiňuji, ale protože jde jedno udání za druhým, je vidět, že je nutno, abyste se přesvědčili přímo vždy na místě. Tak jako jste neměli odvahu, abyste se přesvědčili na samém místě, kde událost se odehrává, ale měli jste odvahu, abyste sedli na lep četnické relaci, které se jedná jedině o to, aby se mne, dělnického funkcionáře, jako senátora, zbavila, aby měla volné pole k dalšímu persekvování dělníků.

Předseda: Jsem povinen, abych tento projev pana sen. Stránského vyhradil censuře předsednictva senátu. (Výkřiky sen. Kindla a jiných komunistických senátorů.)

Jednání je skončeno.

Přikročíme ke hlasování.

Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby senát vyhověl žádosti krajského soudu v Mostě a dal souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Stránského, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Výkřiky komunistických senátorů: Hanba!)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje.

Na pořadu dále je:

Stala se dohoda, aby volba tohoto výboru vykonala se z plena.

Jsou proti tomuto způsobu námitky? (Nebyly.) Námitek není, budeme tedy tak postupovati.

Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl jména kandidátů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Kandidátní listina 8 členů a 8 náhradníků pro volbu Stálého výboru Národního shromáždění:

Za klub republikánský sen. dr Šrobár Vavro za člena, sen. Hrubý Emanuel za náhradníka;

za klub čes. soc. dem. sen. Habrman Gustav za člena, sen. dr Witt Zikmund za náhradníka;

za klub něm. soc. dem. a za klub Bund der Landwirte sen. Niessner Wilhelm za člena. sen. Kahler Josef za náhradníka:

za klub čes. socialistů sen. dr Klouda Antonín za člena, sen. dr Veselý František za náhradníka;

za klub něm. křesť. soc. strany lidové a za klub ľudový a Ligu sen. dr Buday Jozef za člena, sen. dr Hilgenreiner Karl za náhradníka;

za klub komunistický sen. Haken Josef za člena, sen. Nedvěd František za náhradníka;

za klub nár. demokratů a klub strany živnostenské sen. Dyk Viktor za člena, sen. Thoř Josef za náhradníka;

za klub strany lidové sen. dr Hruban Mořic za člena, sen. dr Karas Josef za náhradníka.

Předseda: Kdo s přečtenými členy a náhradníky souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Jmenovaní jsou zvoleni za členy, případně náhradníky Stálého výboru.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Oznamuji, že

do výboru zahraničního na místo sen. dr Medingera nastupuje sen. dr Feierfeil,

do výboru rozpočtového na místo sen. Vaněčka nastupuje sen. Hubka.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 29. dubna 1931 o 10. hodině s tímto

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 409), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not dne 20. února 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. března 1931, čís. 32 Sb. z. a n. Tisk 438.

2. Druhé čtení zprávy I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 412) o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem. Tisk 424.

3. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 254) o řízení nesporném. Tisk 437.

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu trestního v Praze ze dne 16. ledna 1931, č. j. Nt XIX 1/31, aby senát dal souhlas k stíhání sen. Kroihera pro přečin proti bezpečnosti cti (č. 3084/31 předs.). Tisk 430.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.