Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: dr Heller, Klofáč, Trčka, Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

113 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: Bradáč, dr Viškovský.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda Votruba (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na pondělní schůzi sen. Šimonkovi, na dnešní schůzi sen. Kostkovi a dr Medingerovi, na dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Řehákovi a Tichimu.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 410/1. Interpelace sen. F. Nováka a spol. vládě Československé republiky o úpravě autobusového provozu.

Tisk 410/2. Interpelace sen. dr Bačinského a spol. na pana ministra pro zásobování lidu ve věci ošacovací akce školou povinných dětí na Podkarpatské Rusi.

Tisk 410/3. Interpelace sen. Nedvěda, Hakena a soudr. ministru sociální péče ohledně zotročení dělnictva a nedodržování sociálního zákonodárství na Mechanisované parní pile Tomáše Magliče v Mělníku-Přístav.

Tisk 410/4. Interpelace sen. Köhlera a soudr. na veškerou vládu stran vydání prováděcího nařízení k zákonu ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., pro staropensisty tabákové režie.

Tisk 418. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny k usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí (tisk 414).

Tisk 419. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace (tisk 415).

Tisk 420. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil (tisk 416).

Tisk 421. Návrh sen. inž. Havlína, Bergmana, Curkanoviče, Dyka, dr Řeháka, Pavelky, F. Nováka a druhů na poskytnutí lázeňského nebo pohraničního přídavku zaměstnancům státním, státních podniků a učitelům v některých lázeňských a pohraničních místech.

Tisk 422. Interpelace sen. Klofáče, Sáblíka, Habrmana, dr Reyla, Bergmana, Slámy a spol. na pana ministra zahraničních věcí ohledně dohody o celní unii mezi Německem a Rakouskem.

Těsnopisecké zprávy o 70. a 77. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 15. prosince 1930 a 22. ledna 1931.

Zápisy o 82. a 83. schůzi senátů Národního shromáždění republiky Československé ze dne 5. března 1931.

Zápisy o 86. a 87. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 421. Návrh sen. inž. Havlína, Bergmana, Curkanoviče, Dyka, dr Řeháka, Pavelky, F. Nováka a druhů na poskytnutí lázeňského nebo pohraničního přídavku zaměstnancům státním, státních podniků a učitelům v některých lázeňských a pohraničních místech.

Místopředseda Votruba (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání dnešní schůze.

Prvním bodem je:

Jako bod druhý je:

Navrhuji, aby odst. 1. a 2. pořadu jednání byly projednávány ve společné rozpravě.

Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)

Není jich. Tedy přikročíme k projednávání 1. a 2. bodu pořadu jednání ve společné rozpravě.

Zpravodaji o bodu 1. jsou: za výbor technicko-dopravní pan sen. Kříž, za výbor rozpočtový pan sen. J. J. Krejčí.

Uděluji slovo zpravodaji výboru technicko-dopravního, panu sen. Křížovi.

Zpravodaj sen. Kříž: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna zasílá senátu usnesení - tisk 416 - o vládním návrhu - tisk 689 - zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil - tisk 1026 -.

Osnova tato předložena byla 2. října 1930 poslanecké sněmovně a byla touto sněmovnou schválená ve 113. schůzi dne 20. března letošního roku.

Dovolte, abych při této příležitosti řekl toto: Je nutno velmi důrazně apelovati na směrodatné činitele, aby se do budoucna neopakoval zjev, jehož jsme svědky při jednání o tomto zákoně, kde senátu, jak bohužel již vícekráte se stalo, dána byla tak velmi krátká lhůta, přesto že jde o osnovu zákona krajně důležitého. Během 48 hodin bylo nutno ve dvou výborech a během jednoho dne máme vyříditi i v plenu osnovu zákona, který bude základnou dlouholetého hospodářského podnikání v celém státě, zákona, v němž jde o obnosy jdoucí do tisíců milionů Kč. V poslanecké sněmovně byla dána technicko-dopravnímu výboru možnost jednati o obsahu tohoto zákona alespoň v šesti schůzích. To se projevilo velmi blahodárně v tom směru, že poslanecká sněmovna provedla v původním návrhu zákona několik velmi důležitých změn. Senát má tento zákon vyříditi, jak jsem již konstatoval, ve výboru i v plenu ve třech, nejdéle ve čtyřech dnech. Považuji tento způsob organisace parlamentní práce za neudržitelný a druhou komoru Národního shromáždění znevažňující.

Jen ta okolnost, že hospodářské poměry tak naléhavě vyžadují, aby zákon byl co nejdříve sankcionován, vede technicko-dopravní výbor senátu k tomu, že omezuje se na tento protest proti neudržitelné praksi parlamentní techniky, vyhovuje stanovené lhůtě a podává senátu zprávu tak, aby usnesení sněmovny a senátu mohlo býti co nejdříve ústavně podepsáno a jako zákon vyhlášeno.

Předloženým zákonem zřizuje se při ministerstvu veřejných prací zvláštní státní fond, který je právnickou osobou, tedy subjektem práv a závazků - z jehož prostředků provede jmenované ministerstvo tyto vodohospodářské práce:

1. Splavnění a úpravu řek Labe, Vltavy, Odry, Dunaje, Moravy, Váhu a Tisy ve tratích v osnově zákona blíže označených,

2. výstavbu přístavů,

3. vybudování údolních přehrad a jiných vodních staveb, určených buď výhradně neb z části pro účely vodocestné nebo pro účely využití vodních sil v rámci soustavné elektrisace státu,

4. využitkování vodních sil,

5. úpravu místních štěrkonosných toků a bystřin, které vtékají do Labe nebo do Vltavy,

6. náhradní zařízení vodohospodářsko-meliorační, jejichž provedení se stalo nutným následkem splavňovacích prací v přilehlém uzemí,

7. přípravné práce pro umělé vodní cesty a konečně

8. přípravné práce pro splavnění řek.

Zřízení tohoto státního fondu je nezbytně nutno, protože je potřebí získati pro práce vodohospodářské, s jejichž prováděním je naše republika pozadu za ostatními státy, vydatnější prostředky, než jaké mohly býti dosud poskytovány ze státního rozpočtu. Zvýšením finančních prostředků budou vodohospodářské práce urychleny. Provedení všech nutných vodohospodářských prací bylo rozvrženo na dvě období, a to první dvanáctileté a druhé asi patnáctileté. V prvním období od roku 1931 do 1942 budou provedeny nejnaléhavější vodní stavby, a to zejména dokončení splavné dráhy vodní z Mělníka po hranici, kanalisace středního Labe od Mělníka do Jaroměře, kanalisace Vltavy od Zvirotic do Prahy pomocí zdymadel u Vraného, Štěchovic, Slap a Zvírotic, na řece Odře splavnění od Bohumína do Moravské Ostravy, úprava pohraniční Moravy, Dunaje, Váhu, Tisy atd.; dále pak četné údolní přehrady, jakož i výstavba a vystrojení přístavů atd. Některé z těchto staveb - platí to zvláště o úpravě a splavnění řek - jsou z valné části provedeny a je tudíž nezbytně nutno, aby dokončením těchto staveb využily se do nich již investované částky, které jsou velice značné. Tak na př. splavňovací práce na Vltavě a Labi mezi Prahou a státní hranicí, které byly prováděny již od roku 1896, jsou hotovy až na provedení zdymadla Masarykova u Střekova, jehož dokončením stane se celá trať plně splavnou a tím též produktivní. Rovněž úpravní práce na Labi mezi Jaroměří a Mělníkem jsou ze dvou třetin provedeny a teprve urychleným dokončením zbývající části úpravy přinesou investované kapitály do provedených úprav přímý užitek.

Tento užitek zvýší se podstatně ještě tím, že provedenými úpravami budou plně ochráněny před zpustošením povodněmi přilehlé pozemky, které až dosud byly každoročně velkou vodou a povodněmi zaplavovány a devastovány.

Zřízením fondu a přikázáním jemu výtěžků z provedených vodohospodářských prací, které jsou rentabilní, umožní se bez velikého zatížení státních rozpočtových položek získati potřebný náklad pro tyto stavby, který se odhaduje přibližně asi na 2.250 mil. Kč. Tento potřebný peníz opatří si fond jednak výpůjčkou, jednak svými příjmy, které se skládají z každoroční dotace státu, z výnosu celé daně z vodní síly, z těch vodních děl, která byla vybudována státem, anebo budou vybudována zcela z tohoto fondu, nebo za jeho účasti nebo podpory, dále pak polovina daně z vodní síly ze všech ostatních vodních děl a z příspěvků zemí, okresů, obcí, družstev a zájemníků. Mimo to plynou do fondu hrubý výnos z provozu všech staveb a prací, provedených z prostředků fondu, dále úroky a jiné výnosy fondového jmění.

Fond spravuje ministr veřejných prací v dohodě s ministrem financí. Dluhopisy o zápůjčkách fondu spolupodepisuje předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Rozpočet fondu je součástí státního rozpočtu a ministr veřejných prací je povinen podati každoročně zprávu Národnímu shromáždění o hospodaření fondovými prostředky v uplynulém roce a o stavu fondu k 31. prosinci toho kterého roku. Zpráva je součástí celkového státního závěrečného účtu. Rozvrh staveb a prací, které budou z prostředků fondu provedeny ministerstvem veřejných prací, jakož i rozpočet jich nákladů vypracuje každoročně jmenované ministerstvo, a to pokud jde o stavby, na něž země je povinna přispívati, po slyšení příslušného zemského zastupitelstva; tento rozvrh a rozpočet předloží každoročně ministerstvo veřejných prací vládě ke schválení. Těmito předpisy je zaručena všestranná kontrola hospodářství tohoto fondu.

Stavby, provedené z prostředků nebo za účasti fondu náležejí fondu zcela neb úměrně podle jeho finanční účasti. Jednotlivá vodní díla budou po provedení odevzdána bez náhrady do vlastnictví státu. Fond zanikne po umoření zápůjčky a jeho práva a povinnosti přejdou na stát. Zajištění prostředků pro další vodohospodářské stavby, které budou prováděny po roku 1941, tedy v druhém stavebním období, stane se novým zákonem.

K hájení zájmů dělnictva zřídí ministr sociální péče v dohodě s ministrem veřejných prací živnostenské inspektory pro stavby z prostředků fondu prováděné.

Podotýká se, že z prostředků fondu nebudou prováděny umělé cesty zajištěné vodocestným zákonem čís. 66/1901 ř. z., t. j. průplav labsko-odersko-dunajský. Náklad na tento průplav bude třeba opatřiti jiným vhodným způsobem.

Při projednávání vládního návrhu tohoto zákona v technicko-dopravním výboru poslanecké sněmovny a pak v poslanecké sněmovně samé byly přijaty koaličními stranami v plné dohodě s vládou některé změny. Jsou to:

1. Vládní návrh byl vypracován tak, aby zákon platil od 1. ledna 1930, a tedy, aby dvanáctileté období, na které fond se zřizuje, počínalo rokem 1930 a končilo rokem 1941. Vládní návrh zákona byl předložen poslanecké sněmovně počátkem měsíce října m. r. Ježto však projednání jeho se protáhlo až do této doby, bylo nutno platnost zákona posunouti k 1. lednu 1931 a působnost fondu rovněž posunouti na léta 1931-1942. Se zřetelem k tomuto opatření bylo pak třeba všechna data, uvedená v osnově zákona, upraviti;

2. do §u 1, odst. 2. na konci pod písmenem d) bylo vloženo ustanovení "Řeky Ohře a Morava budou spravovány společnou dohodou ministerstva zemědělství a ministerstva veřejných prací tak, aby ministerstvo veřejných prací nejdéle do tří let vypracovalo projekty pro splavnění Ohře, jakož i řeky Moravy od Olomouce k ústí se souběžným řešením průplavů". Toto ustanovení nařizuje připraviti provedení úpravy řeky Ohře a Moravy v nejbližší době. Po vypracování příslušných projektů bude potřebí opatřiti finanční prostředky na tyto práce;

3. § 2, odst. 1, na konci byl doplněn ustanovením, "při čemž může se svěřiti provádění těchto náhradních zařízení i jinému stavebníku". Tímto ustanovením dává se možnost ministerstvu veřejných prací odevzdati provedení náhradních zařízení, které je mu uloženo v §u 1, též jiným stavebníkům, tedy zájemníkům, vodním družstvům atd.;

4. v § 5, odst. 2, na konci bylo vloženo ustanovení "Náhradní zařízení vodohospodářsko-meliorační mohou býti odevzdána do majetku vodního družstva, bude-li toto v dotyčné oblasti zřízeno". Ustanovení toto souvisí s výše uvedenými ustanoveními o provedení náhradních zařízení vodohospodářsko-melioračních;

5. státní dotace fondu byla v původním návrhu stanovena roční částkou 68 mil. Kč. V dohodě s vládou byla pak poslaneckou sněmovnou tato částka zvýšena na ročních 70 mil. Kč, a to z důvodů, aby bylo umožněno provedení přípravných prací pro splavnění Ohře a Moravy a aby struktura fondu se stala pružnější a snesla různá nepředvídaná vydání, na něž nebyl vzat zřetel ve výpočtech obsažených v tabulkách, jež jsou připojeny k důvodové zprávě tohoto zákona;

6. vláda dohodla se s koaličními stranami poslanecké sněmovny, aby zápůjčka, kterou fond k provedení svých úkolů může uzavříti a jež byla původně stanovena ve výši 840 mil. Kč, byla zvýšena, a to na 940 mil. Kč, takže každoročně po 12 roků může si fond vypůjčiti částku asi 70 mil Kč.

Ministerstvo financí a veřejných prací jednalo o poskytnutí této zápůjčky fondu se Všeobecným pensijním ústavem, který jest ochoten poskytnouti zápůjčku ve výši 840 mil. Kč. Zápůjčka ta bude zúročena 5¹/₅% po dobu, po kterou jmenovaný ústav má základ svých matematických propočtů pro tuto sazbu, později pak 5%. Umoření stane se asi v 80 pololetích. Se zřetelem k zvýšené částce 940 mil. Kč bude potřebí znovu jednati se Všeobecným pensijním ústavem, po případě opatřiti si povolené zvýšení půjčky u jiného ústavu. Zvýšením zápůjčky zvýší se též kvoty úrokové a umořovací a též i doba amortisace, takže se počítá, že zápůjčka bude umořena asi v 95 půlletích. Za tuto zápůjčku, která se umořuje z prostředků fondu, ručí stát. Po jejím umoření fond pak zanikne;

7. § 13, odst. 1, ve kterém jsou stanoveny příspěvky zemí, byl doplněn ustanovením, že stejně jako země Česká na střední Labe a střední Vltavu a země Moravsko-slezské na mezinárodní Odru, bude přispívati též i země Slovenská na Váh od Seredu po ústí a mezinárodní část slovenské Tisy a země Podkarpatoruská na svoji mezinárodní část Tisy.

Ustanovení to bylo po dohodě s vládou vloženo do osnovy zákona za tím účelem, aby země Slovenská a Podkarpatoruská nebyly přílišně zatěžovány.

Na stavby prováděné na Dunaji, volném Labi od Ústí nad Labem k státní hranici, ve státních přístavech a na stavbu náhradních vodohospodářských zařízení nejsou země povinny přispívati. Na ostatní práce a stavby prováděné z prostředků tohoto fondu jsou země povinny přispívati jednou čtvrtinou nákladu, připadajícího na fond.

Dosavadní příspěvky zemské byly značně vyšší a dosahovaly v jednotlivých případech až 40%;

8. dále § 18, který jedná o zřízení poradního sboru, byl přepracován po dohodě s vládou v tom směru, že tento sbor bude podávati o stavbách a pracích z prostředků fondu prováděných posudky a návrhy, k nimž je přihlížeti při stanovení rozvrhu staveb a prací, který bude vypracován podle ustanovení § 15, odst. 1.

Z uvedeného je viděti, že vládní návrh tohoto zákona byl pečlivě se všech hledisek zkoumán a poslaneckou sněmovnou, resp. jejím technicko-dopravním výborem, po dohodě s vládními činiteli, příslušně upraven.

Zákon o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil souvisí - což nutno zdůrazniti - částečně s osnovou zákona, vypracovanou ministerstvem zemědělství a schválenou poslaneckou sněmovnou (tisk 415) o státním fondu pro vodohospodářské meliorace. V tomto zákoně stanoví se (§ 3), že z prostředků fondu melioračního mohou býti prováděny nebo podporovány určité vodní stavby, vyjímajíc úpravy a stavby, které jsou uvedeny v § 1 zákona o státním fondu vodocestném.

Obě tato ustanovení jsou totožná.

Uvedeno budiž také, že předloženým zákonem nemění se ničeho na kompetenci ministerstva veřejných prací a že zamýšlí se jím pouze opatřiti ve větší míře potřebné finanční prostředky pro vodohospodářské stavby, které jsou již dosavadními platnými zákony nařízeny. Opatření těchto prostředků je však provésti s největším urychlením, neboť zákon tento náleží mezi zákony investiční, kterými hodlá se čeliti panující nezaměstnanosti.

Ministerstvo veřejných prací má rozestavěny četné práce vodohospodářské velice důležitého významu, jako na př. zdymadlo Masarykovo u Střekova, úpravu Labe ve trati u Brandýsa, Kolína a Poděbrad, zdymadlo na Vltavě u Vraného, na Dyji u Vranova, mnoho dalších prací přístavních atd. a potřebuje jen dostatek pohotových prostředků, aby mohlo ve větší míře v těchto rozestavěných pracích pokračovati. Ty má dáti tento zákon.

Jmenované ministerstvo má připraveny dále četné projekty velkých a významných vodohospodářských staveb, jako na př. přehrad na řece Vltavě u Štěchovic a Slap, na Labi zdymadlo u Srnojed, na Váhu zdymadlo u Ladců a Púchova, dále projekty četných nádrží, na př. u České Skalice, Karlových Varů, u Pastvin, u Kniniček atd. a čeká jen na poskytnutí finančních prostředků, aby tyto práce mohlo s urychlením zahájiti a v plném rozsahu nerušeně prováděti.

Provedení tohoto zákona, rozdělené na řadu roků, bude pro doby nejbližší jedním z nejdůležitějších úseků široké akce státu k zmírnění těžké hospodářské krise a k pozvednutí celkového hospodářského života ve všech územích republiky. Přijetím osnovy vládního návrhu tak, jak byl usnesen poslaneckou sněmovnou, dokončují se základy plánovitého a soustavného řešení vodohospodářských otázek státu a není pochyby, že tu vzniká veliké dílo, jehož hospodářské zisky připadnou k dobru nejen nynějším, nýbrž hlavně budoucím generacím. Pro generaci přítomnou znamená tento zákon práci, výdělek a chléb tisícům nezaměstnaných po všech koutech republiky. Jde tu o zákon, který možno označiti za veliký kus positivní činnosti vlády i parlamentu. Zákon, který v dalším rozvoji hospodářského života státu znamená nepochybně cílevědomý a pevný krok kupředu.

Proto doporučuje technicko-dopravní výbor, aby senát usnesení poslanecké sněmovny (tisk 416) v nezměněném znění schválil a aby schválil také resoluce poslaneckou sněmovnou přijaté č. 1-5 a další resoluce č. 6 a 7, jež jsou v otištěné zprávě uvedeny. (Souhlas.)

Místopředseda Votruba. (zvoní:) Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, jímž je pan sen. J. J. Krejčí.

Zpravodaj sen. J. J. Krejčí: Slavný senáte! Osnova zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil projednává se jako jeden ze zákonů investičních, kterým se má čeliti panující nezaměstnanosti. Bylo by však omylem pohlížeti na tento návrh zákona pouze s tohoto jednostranného hlediska. Zákonem mají se získati prostředky pro urychlené provádění velice důležitých, ale též i nákladných staveb vodohospodářských, které se provádějí na podkladě různých zákonů, zvláště pak zákona vodocestného ze dne 11. června 1901, č. 66 ř. z.

Stavby ty jsou národohospodářsky velice významné a též nejen nepřímo, ale i přímo rentabilní. Výnosem jich, který poplyne do zřizovaného fondu, bude z velké části zúročena a umořena zamýšlená výpůjčka. Velký význam bude míti též dokončení rozestavěných vodohospodářských staveb, neboť dokončením jich ponesou velké investované peněžní částky teprve užitek. Bude pak zejména na Labi a Vltavě, kde na př. aby celá trať od Prahy až po státní hranici byla plně splavná, je potřebí pouze dokončiti Masarykovo zdymadlo u Střekova nákladem asi 100 mil. Kč, dále pak aby bylo dokončeno splavnění Labe ve trati Jaroměř-Mělník, je potřeba ještě vynaložiti asi 450 mil. Kč. Obě tyto velké práce, jichž dokončení bude vyžadovati asi 550 mil. Kč, stanou se výnosnými a náklady dosud na ně vynaložené ve výši asi 1464 mil. Kč, budou produktivní.

Tyto vodohospodářské stavby slouží však zároveň též i jiným důležitým veřejným zájmům, zejména zemědělským, a to jako ochrana pozemků před zpustošením velkými vodami, jako reservace vodní, které budou napomáhati odpařováním ku větším srážkám v době letní, pro zásobování měst a venkova vodou, pro využitkování vodní síly, pro vyrovnaní přítoku a odtoku velkých vod atd. Při výpočtu rentability je dlužno též i na tyto okolnosti vzíti náležitý zřetel.

Tento zřizovaný státní fond, který je právnickou osobou, takže může nabývati práv a závazků, zřizuje se za tím účelem, aby opatřil vhodným způsobem - aniž by tím státní rozpočet byl zatížen - potřebné prostředky pro vodohospodářské stavby, k jejichž provedení je ministerstvo veřejných prací povoláno a příslušno.

Stavby splavňovací a úpravy řek budou prováděny pravidlem z prostředků fondu, kdežto výstavba přístavů, vybudování údolních přehrad a využitkování vodních sil bude prováděno buď 1. úplně z prostředků fondu neb 2. za jeho účasti, t. j. fond zřídí se s jiným činitelem, na př. zemí, městem, okresem atd. k opatření úhrady na provedení stavby neb práce, konečně 3. ministerstvo veřejných prací může uděliti za určitých podmínek podpory na výše uvedené stavby, a to podle významu, jaký má stavba pro veřejný zájem až do výše 25% celkového schváleného nákladu, a za další podmínky, že příslušná země poskytne na stavbu též podporu ve stejné výši.

Fond bude utvořen tím způsobem, že jsou mu jednak přikázány určité příjmy, a dále, že se zmocňuje uzavříti k provedení svých úkolů zápůjčku 948 mil. Kč.

Příjem fondu budou tvořiti:

1. pevné dotace se strany státu po dobu 12 let splatných ve ¹/₄letních lhůtách pozadu jdoucích ročních 70 mil., celkem 840,000.000.- Kč.

2. Výtěžek z přístavů, stupňující se z 5.05 v r. 1930 do 12.61 r. 1942, 103 mil. 550.000.- Kč.

3. Nájemné ze stát. hydrocentrál z 2.3 v r. 1930 do 45 r. 1942, 258,100.000.- Kč.

4. Daň z vodních děl vybudovaných státem 17,000.000.- Kč.

5. Polovina daně z vodní síly z ostatních vodních děl 128,040.000.- Kč.

6. Příspěvky zemí (§ 13, odst. 1 a 3) 390,500.000.- Kč.

Celkem 1.737,190.000.- Kč.

Nedostatek běžných příjmů bude doplněn výpůjčkou 948 mil., kterou jest ochoten poskytnouti Všeobecný pensijní ústav.

Pokud pak se týče již zmíněné zápůjčky 948 mil. Kč, uvádím toto:

V původním návrhu zákona byl fond zmocněn, uzavříti zápůjčku ve výši 840 mil. Kč v přibližných ročních částkách 70 mil. Kč. Po dohodě s vládou zvýšila poslanecká sněmovna tuto zápůjčku na částku 948 mil. Kč, kterou fond bude moci uzavříti v době dvanácti let v přibližných ročních částkách po 79 mil. Kč.

Není přesně stanoveno, že by si fond mohl vydlužiti ročně na 79 mil. Kč, nýbrž je to stanoveno pouze přibližně, což má zejména výhodu v tom, že může býti v některém roce vynaloženo více, neboť práce na vodách se nemohou tak přesně rozvrhnouti, ježto zde důležitý vliv vykonávají povětrnostní a hydrografické poměry.

Za tuto zápůjčku, která se umořuje z příjmů fondu, ručí stát. Kdyby snad příjmy fondu na úmor a zúročení zápůjčky nestačily, doplní je stát ze svých běžných příjmů.

Tímto způsobem bude opatřena fondem pro vodohospodářské práce, které budou provedeny ministerstvem veřejných prací v prvním období od roku 1931 až 1942, čistá částka 2.350 milionů Kč.

Jmění fondu bude možno ukládati u poštovní spořitelny a též v československých státních papírech neb jiných veřejných dluhopisech, požívající sirotčí jistoty.

Z prostředků tohoto fondu - jak jsem již výše uvedl - provede ministerstvo veřejných prací nejdůležitější vodohospodářské stavby od roku 1931 až do roku 1942. Finanční úhrada pro další stavby, jež budou prováděny po roku 1942, zajistí se včas zvláštním novým zákonem.

Fond zastupuje ministr veřejných prací, pokud však jde o zápůjčky, společně s ministerstvem financí. Dluhopisy týkající se výpůjček fondu, podpisuje společně předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Po umoření zápůjčky zanikne fond a jeho práva a povinnosti přejdou na stát. Rozpočet fondu je částí celkového státního rozpočtu a ministr veřejných prací, který spravuje fond v dohodě s ministrem financí, je povinen každoročně podati zprávu Národnímu shromáždění o hospodaření s fondovými prostředky. Zpráva ta je součástí celkového závěrečného účtu. Ministerstvo veřejných prací vypracuje každoročně pořad a rozvrh staveb a též i rozpočet jejich a předloží jej vládě ke schválení.

Těmito ustanoveními je zajištěna všestranná kontrola fondu jak vládou, tak i Národním shromážděním, resp. jeho výbory, které mohou si vyžádati roční zprávu o hospodaření fondu v tom kterém roce a též při projednávání státního rozpočtu každoroční rozpočet fondu k prozkoumání.

Zákon též pamatuje na přechodná ustanovení rázu finančního a rozpočtového pro rok 1931 a určuje, které položky ze státního rozpočtu a dále, které státní příjmy mají od 1. ledna 1931 přejíti do fondu.

Již předem jsem se zmínil, že do fondu jsou povinny jednotlivé země přispívati. Příspěvky ty jsou různého druhu podle celostátního neb místního významu jednotlivých staveb a podle zákonných předpisů, kterými se tyto příspěvky platně upravují.

Též od majitelů nemovitostí, živností a vodních děl budou požadovány příspěvky, jestliže jim provedené práce a stavby přinesou nějaký prospěch nebo odvrátí od nich nějakou újmu. Ustanovení to bylo převzato ze zemských zákonů vodních. Aby majitelům byly příspěvky spravedlivě vyměřeny, bylo stanoveno, že mohou se odvolati nejen cestou administrativní, ale též že mohou žádati za stanovení příspěvkové povinnosti a výše příspěvků cestou soudní.

Projekty podniků, které budou prováděny z prostředků fondu, bude povinno řešiti ministerstvo veřejných prací se zřetelem na zájmy zemědělské, zájmy průmyslu, obchodu a živností, jakož i na zájmy dopravní. Je nasnadě otázka, zda provedené vodní cesty budou konkurovati železnicím. Nebude tomu tak, neboť upravuje se poměrně krátká vodní dráha, t. j. Labe od Jaroměře po státní hranice a Vltava asi 80 km nad Prahou. Tyto vodní cesty budou sloužiti převážně dopravě zboží hromadného, jako písku, cihel a pod., kteréžto zboží při dopravě železniční sazby příliš zdražují vzhledem k jeho kvantitativní hodnotě, takže újma dopravy železnicí nenastane.

Ke konci zmiňuji se ještě o tom, že bude zřízen při ministerstvu veř. prací poradní sbor, který bude povolán podávati posudky a návrhy, k nimž je přihlížeti při stanovení programu staveb. V tomto poradním sboru budou zastoupeny svými zástupci země, obchod, průmysl, živnosti, zemědělství, doprava a též dělnictvo, pro jehož ochranu budou též zřízeny živnostenští inspektoři.

Z uvedeného vyplývá, že zákon byl podrobně propracován, se všech hledisek vytříben a že, pokud bylo možno, byl při jeho vypracování vzat zřetel na všechny zúčastněné a jim, ať již přímo nebo nepřímo, dotčené složky hospodářského života.

Ježto veškerá snaha všech činitelů obrací se dnes k tomu, aby opatřena byla práce pro široké vrstvy výrobní, možno tuto předlohu vítati, poněvadž pevným, přesně stanoveným a finančně zabezpečeným programem investičním podle tohoto zákona dostane se tisícům z řad dělnických i technických zaměstnání. Dlužno však poukázati na jednu věc: Na pracích silničních pracují různé firmy, jimž byla práce zadána, i v neděli a ve svátek. Práce na vodních dílech tím více bude sváděti k tomu, aby se pracovalo i v neděli. Nehledě k tomu, že nedělní a sváteční práce demoralisuje celé okolí, v němž se pracuje, přináší práce nedělní úbytek zaměstnanosti, neboť sedmidenní práce činí každého sedmého dělníka nepotřebným a zbytečným. Proto projevujeme přání, aby v neděli a ve svátek na vodních dílech pracováno nebylo.

Se zřetelem k výše uvedenému a dále pak, že je nutno, aby co nejdříve byly započaté vodohospodářské stavby dokončeny, a rovněž tak, aby četné a velice významné a též i značně nákladné stavby vodohospodářské, na které byly projekty již vypracovány a schváleny, byly v nynější příhodné jarní době zahájeny, doporučuji slavnému senátu, aby návrh zákona ve znění poslaneckou sněmovnou přijatém, schválil. Zároveň doporučuji, aby vedle sedmi resolucí, na nichž se usnesl technicko-dopravní výbor, a k nimž se rozpočtový výbor připojil, jak zde referoval pan sen. Kříž, byly přijaty i resoluce 8 a 9, přijaté a navržené rozpočtovým výborem. (Souhlas.)