Předseda (zvoní): Musím chrániti svobodu slova. Volám pány k pořádku a prosím o klid! (Zvoní.) Pane ministersky předsedo, račte laskavě pokračovati.
Ministerský předseda Udržal (pokračuje): Pevně věřím, že tak, jako jsme se dovedli dlouho ubrániti vnikání světové krise na půdu našeho státu, tak dovedeme svornou a vytrvalou prací tuto krisí také překonati. Pro tuto práci prosí vláda slavný senát o blahovolnou podporu. (Hlučný potlesk. - Výkřiky komunistických senátorů. - Hlasy: Pryč s vládou! Ať žije Harus! Harus ven!)
Předseda (zvoní): Byl mi podán dostatečně podporovaný návrh sen. Donáta, Habrmana, dr Hellera, dr Kloudy, dr Reyla, Luksche, Dyka, Thoře a druhů.
Prosím, aby tento návrh byl přečten.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Návrh sen. Donáta, Habrmana, dr Hellera, dr Kloudy, dr Reyla, Luksche, Dyka, Thoře a druhů:
Podepsaní navrhují, aby o prohlášení pana předsedy vlády byla zahájena rozprava v nejblíže příští schůzi.
Předseda: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento je přijat.
Budeme projednávati pořad jednání, především:
1. Zprávu I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 353), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Chile, podepsaná v Praze dne 18. září 1930. Tisk 377.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. dr Rozkošný, za výbor národohospodářský pan sen. Havlena.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr Rozkošnému.
Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Vývoz československých výrobků a zboží do sousedních a blízkých států potkává se čím dále tím s většími obtížemi, je proto nutno hledati odbyt ve státech vzdálených i za mořem. Ze států Jižní Ameriky dospěla vláda československá k dohodě o úpravě obchodních styků nejprve s republikou Chile, která se rozkládá na 750.572 km2 a má toliko něco více než čtyři miliony obyvatelů. Značná část území leží v pásmu mírném a dovoluje evropskou immigraci, která je dokonce vítána.
Zahraniční obchod léto republiky činil v roce 1928 v dovozu 4.940 milionů Kč, ve vývozu 7.083 milionů Kč. Z vývozu připadá téměř polovice na ledek, třetina na měď a menší částky na jod, vlnu, fazole, kůži, maso, ječmen, oves, železnou rudu a borax.
V dovozu do Chile jsou zastoupeny téměř veškeré výrobky, které republika Československá vyváží a jsou na všem zúčastněny Spojené státy americké 141/2 %, Anglie 10.7%, Německo 8.4 %. Náš vývoz do Chile nelze dobře zjistiti . . . (Hluk. - Vykřiky.)
Předseda (zvoní): Pánové a dámy, prosím o klid, aby mohl pan zpravodaj v klidu pokračovati!
Zpravodaj sen. dr Rozkošný (pokračuje): . . . jelikož je z valné části připočten k dobru zemím, přes něž prochází. Naše statistika uvádí za rok 1928 vývoz 14,150.000 Kč a pro rok 1929 vývoz 22,774.000 Kč.
Náš dovoz z Chile činil v r. 1928 podle naší statistiky Kč 90,929.000, v r. 1929 Kč 127,738.000 a pozůstával hlavně z čilského ledku a mědi.
Dohodou si zaručují obě republiky navzájem, že plodiny a výrobky pocházející z jednoho státu nebudou podrobovány při dovozu do druhého státu jiným anebo vyšším clům, koeficientům, dávkám anebo jakýmkoli jiným poplatkům, než těm, které jsou nebo budou vybírány z podobných výrobků kterékoli třetí země.
Na vývoz, určený do jednoho státu, nebudou uvaleny druhým státem cla nebo dávky jiné nebo vyšší, než jsou vybírány při vývozu stejných předmětů do země, požívající v tomto ohledu nejvyšších výhod. Stejně se bude postupovati, pokud jde o plavbu.
Příslušníci obou států budou požívati na území státu druhého nejvyšších výhod při cestování, pobytu, usazování, jakož i při provozování obchodu, živnosti nebo jakéhokoli jiného zaměstnání a při veškerých právech a zájmech z toho plynoucích, bez újmy zákonů a nařízení platných v zemi.
Nejvyšší výhody nevztahují se na zvláštní výhody, které republika Chile poskytla nebo poskytne státům latinské Ameriky, leč by byly poskytnuty jiným státům, ani na výhody, které republika Československá poskytla nebo poskytne sousedním státům k ulehčení pohraničního styku, ani na výhody, plynoucí z celní unie. (Výkřiky. - Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím, pánové, o klid!
Zpravodaj sen. dr Rozkošný (pokračuje): Vyloučení výhod, poskytovaných státům latinské Ameriky, z nejvyšších výhod nemá praktického významu, ježto tyto státy vyvážejí téměř výhradně jen plodiny nebo suroviny, které nejsou našimi konkurenty.
Jelikož tato dohoda má našemu vývozu zabezpečiti jedno z nejdůležitějších odbytišť latinské Ameriky, doporučuje zahraniční výbor slavnému senátu, aby s touto dohodou projevil svůj souhlas. (Souhlas. - Potlesk.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Havlena. Uděluji mu je.
Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Touto obchodní smlouvou dosáhla naše republika prvního, důležitého úspěchu v akci vedené za tím účelem, aby byly uzavřeny obchodně-politické smlouvy se všemi státy latinské Ameriky. Tím smlouva tato nabývá mimořádného významu. Zájem a prospěch našeho zahraničního obchodu vyžaduje, aby rozmnožovány a hledány byly pevné smluvní styky i v zemích zámořských, stále ve větším rozsahu, už proto, že na blízkých zahraničních trzích potkáváme se se stále rostoucími obtížemi.
Uzavřená dohoda s republikou Chile poskytuje našemu vývozu výhody, jaké tato republika poskytuje státům ostatním. Smlouva znamená, že plodiny a výrobky průmyslové pocházející z jednoho smluvního státu nebudou podrobeny při dovozu do státu druhého jiným, nebo vyšším clům, koeficientům, dávkám a poplatkům nežli těm, které jsou, nebo budou ze stejných produktů vybírány z jiné, třetí země. Tyto vzájemné výhody mají platiti také ohledně vývozu, i pokud se týče plavby.
Ustanovení o výhradě, že nejvyšší výhody nevztahují se na zvláštní výhody přiznané republikou Chile státům latinské Ameriky, se našeho státu nijak nepříznivě nedotýkají, jelikož se jedná o zemědělské plodiny a suroviny, s kterými se nám nekonkuruje. Ostatně stejnou výhradu obsahuje smlouva i pro republiku naši, pokud tato poskytuje, nebo by poskytla zvláštní výhody státům sousedním k ulehčení pohraničního styku, po případě výhod z event. celní unie.
Zpravodaj výboru zahraničního uvedl již jaksi číselný a statistický přehled, z něhož je viditelna hospodářská potence a hospodářské možnosti druhého smluvního státu, republiky Chile. Republika Chilská vyváží k nám hlavně ledek, to je 95% celkového našeho dovozu, potom měď a postupem doby, jsou-li správné zprávy časopisecké, jež se v poslední době objevily, může republika Chilská po případě začíti s vývozem platiny, neboť, jak zprávy praví, byla nalezena v republice Chilské bohatá naleziště tohoto kovu.
Číslice, které zde uvedl referent zahraničního výboru, byly předmětem úvahy i výboru národohospodářského. Dodávám k nim pouze, že za roky 1928, 1929 a 1930 jeví se, třebaže pomalu, ale přece jen soustavný vzestup ku prospěchu našeho vývozu. Tak na př. v r. 1928 činil náš vývoz částku 14 mil. Kč, kdežto v r. 1929 již 22 mil. Kč a za jedenáct měsíců v r. 1930 již je tato částka rovněž dosažena. Vyvážíme hlavně textilie, bavlněné zboží, len, konopí, sklo a skleněné zboží, hlavně zboží jablonecké, emailované nádobí a něco porculánu.
Smlouva je důležitá i po té stránce, že obsahuje ustanovení ohledně volného pobytu, stěhovavosti, podnikání obchodního a průmyslového pro příslušníky obou států, ovšem pokud by se to nepříčilo domácím zákonům. Republika Chile nebrání vystěhovalectví, naopak je jí vítáno, což je důležité vzhledem k tomu, že celá řada států amerických, nejen Spojené státy severoamerické, ale i jiné státy americké, vystěhovalectví se brání.
Tyto všechny náležitosti uvážil výbor národohospodářský a učinil usnesení doporučiti slavnému senátu, aby předloženou obchodní smlouvu republiky naší s republikou Chile schválil. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovat.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Projednáme nyní bod další, jímž je:
2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 355), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu zdravotně-veterinární úmluva mezi Československem a Francií, podepsaná v Paříži dne 3. října 1930. Tisk 378.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. Fr. Novák (lid.), za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. Fr. Novákovi.
Zpravodaj sen. Fr. Novák: Vážený senáte! Vláda předložila výboru zahraničnímu a národohospodářskému návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu zdravotně-veterinární úmluva mezi Československem a Francií, podepsaná v Paříži dne 3. října 1930, tisk 378.
K této smlouvě dovoluji si podotknouti toto: Dosud máme veterinární úmluvu s Polskem, Rumunskem a Rakouskem. Veterinární styky s Lotyšskem jsou upraveny ve formě pouhého protokolu. Veterinární úmluva s Francií je tedy prvou úmluvou tohoto druhu, uzavřenou mezi republikou Československou a státem ležícím na západ. Jak je dobře známo, nepodařilo se nám dosud pro odpor Německa uzavříti veterinární úmluvu s tímto státem, ačkoli by byla úmluva s ohledem na geografickou polohu naší republiky velice důležitou.
Německo připouští dovoz zvířat a masných výrobků pouze ze zemí na západ od něho ležících, ne však ze států t. zv. východních, do kterých zahrnuje i náš stát. Činí tak jistě z důvodů ochranářských. Tím, že sjednána byla veterinární úmluva s Francií, tedy se státem západním, naskýtá se nám možnost a příležitost navázati znovu styky s Německem k tomu cíli, aby byla projednána otázka průvozu do Francie a naopak, a zároveň, aby mohlo býti jednáno případně i o náš export do Francie, hlavně pokud jde o výrobky masné.
Totéž platí i pro jednání se Švýcarskem.
S tohoto hlediska nutno pohlížeti na projednávanou úmluvu s Francií. Dovoluji si k tomu podotknouti s hlediska všeobecného, že úmluvou mezi republikou Československou a Francií usnadňuje se vzájemný obchod zvířaty, předměty a výrobky původu živočišného mezi oběma spřátelenými státy. - Úmluva nezahrnuje v sobě francouzské osady, poněvadž na př. francouzské osady v Africe jsou zamořeny zvířecím morem, hlavně pokud jde o ovce.
Z uvedených důvodů navrhuje zahraniční výbor senátu, aby vládní návrh byl schválen slavným senátem tak, jak je navržen.
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan senátor Stržil.
Zpravodaj sen. Stržil: Vážený senáte! Národnímu shromáždění předkládá se ke schválení Československo-francouzská úmluva veterinární, podle níž se upravuje a usnadňuje vzájemný obchod zvířaty, masem a zvířecími surovinami mezi oběma zeměmi.
Je to prvá československá smlouva zdravotně-veterinární, jež jest uzavřena se západoevropským státem.
Podle této smlouvy umožňuje se vzájemný dovoz zvířat - jednokopytníků, přežvykavců, vepřového bravu, drůbeže - dále zvířecích surovin a produktů a všech předmětů, kterými by se mohla přenésti některá zvířecí nákaza, dále dovoz masa čerstvého, konservovaného a všech výrobků masných, určených k požívání tím způsobem, že dovoz jest omezen na určité vstupní stanice, kde podroben je zvěrolékařské prohlídce.
Aby mohl býti připuštěn dovoz zvířat, masa, masných výrobků a živočišných surovin, zavádí úmluva osvědčení určitého vzoru o původu a zdravotním stavu, kteréžto osvědčení musí doprovázeti každou zásilku. Článek 2., 3., 4. veterinární úmluvy československo-francouzské podrobně pojednává o všech ustanoveních, týkajících se těchto osvědčení.
Smlouva stanoví i celý postup při pozastavení zásilek v zemi dovozní a pojednává o možnostech zákazu neb omezení dopravy.
Oba státy jsou povinny každého 1. a 15. dne v měsíci podávati si periodické zprávy o zdravotně-veterinárním stavu zvířat a zavazují se i ke vzájemnému telegrafickému vyrozumívání při vzniku důležitých a zhoubných nakažlivých chorob.
Úmluva tato vstoupí v platnost jeden měsíc po výměně ratifikací, která se provede v Paříži.
K vládnímu návrhu připojen jest ještě protokol o podpisu této veterinární smlouvy, v němž přesně se stanoví a doplňují ustanovení sjednané smlouvy v Paříži dne 3. října 1930.
Národohospodářský výbor senátu projednal ve své schůzi dne 21. ledna 1931 vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu zdravotně-veterinární úmluva mezi Československem a Francií, podepsaná v Paříži dne 3. října 1930, a usnesl se doporučiti jej plenu senátu ke schválení tak, jak uvedeno je v tisku senátním č. 355, neboť směřuje k usnadnění vzájemného obchodu mezi oběma spřátelenými státy a k zajištění ochrany jejích životních zájmů. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Provedeme nyní hlasování.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové tisk 378 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Projednáme nyní bod další, jímž je:
3. Druhé čtení zprávy I. výboru národohospodářského, II. výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 270), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, podepsaná na Štrbském Plese dne 27. června 1930, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. července 1930, čís. 114 Sb. z. a n. Tisk 376.
Zpravodajem za oba výbory je pan sen. dr Rozkošný.
Táži se pana zpravodaje, zda má nějaké tiskové opravy.
Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nikoli.
Předseda: Není tomu tak.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se)
To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Na pořadu dále je:
4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Turčanském Sv. Martině ze dne 27. října 1930, č. j. Nt 618/30, za souhlas k stíhání sen. Pivko pro přečin pomluvy podle §u 1 zák. čl. XLI/1914 (č. 2505/30 předs.). Tisk 382.
Zpravodajem je pan sen. Berkovec. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Berkovec: Vážený senáte! O žádosti okresního soudu v Turč. Sv. Martině ze dne 27. října 1930 pojednal imunitní výbor a sděluje, že šlo o toto:
Podle trestních spisů bylo proti Cyrilu Pivkovi, členu senátu NS., u okresního soudu v Turčanském Sv. Martině podáno trestní oznámení pro přečin pomluvy podle §u 1 zák. čl. XLI/1914, podle kterého je sen. Pivko, obviňován ze spáchání tohoto trestného činu, jehož se měl podle udání dopustiti dne 3. dubna 1930 na valném shromáždění Rolnické vzájemné pokladny, družstva s r. o. v Turč. Sv. Martině, kde pokřikoval na Desidera Velitše, že mu jistý Gustav Loucký sdělil, že Desider Velitš jako člen správy Rolnické pokladnice žádal úplatek Kč 25.000.- za povolení půjčky - póžičky - Družstevnímu nákupnímu ústředí v Žilině Rolnickou vzájemnou pokladnicou v Turč. Sv. Martině. Dále, že Desider Velitš tajemníka republikánské strany Andreje Gulisa podplatil 5.000 Kč a z těch důvodů prý nemůže být nadále volitelným do správy Rolnické vzájemné pokladnice.
Těmito výroky měl se dopustiti člen senátu Pivko trestného činu podle §u 1 zák. čl. XLI/1914, který se trestá podle §u 3, odst. 2., bod 1 zák. čl. XLI/1914 a proto se okresní soud dožaduje prostřednictvím hlavního státního zastupitelství v Bratislavě vydání sen. Pivko pro uvedený přečin pomluvy.
S ohledem na to, že obžalovaní nastupují o svém tvrzení důkaz pravdy, který soud připustil, a protože sen. Pivko o vydání sám požádal, navrhuje imunitní výbor, aby slavný senát dal souhlas k stíhání sen. Pivko pro uvedený trestný čin.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Pivko, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.
Pan sen. Josef Luksch zaslal presidiu senátu tento dopis, jejž si dovolím přečísti:
"Vzhledem k dohodě, která se stala v lednu 1930 mezi klubem senátorů československé národní demokracie s jedné a mezi klubem svazu zemědělců s druhé strany a podle které se místo místopředsedy senátu každý rok střídavě jmenovanými kluby obsazuje, sděluji tímto předsednictvu, že se dnešním dnem vzdávám místa místopředsedy senátu."
Podepsán: Josef Luksch.
Navrhnu proto, aby náhradní volba místopředsedy senátu byla vykonána v nejbližší senátní plenární schůzi.
Oznamuji, že
do výboru technicko - dopravního a živnostensko - obchodního na místo zemřelého sen. Tschapka nastupuje sen. Eichhorn,
do výboru ústavně-právního na místo sen. dr Hrubana nastupuje sen. Fr. Novák (lid.).
Dávám dovolenou na dnešní schůzi sen. Nentvichovi.
Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 5. února 1931 o 10. hodině s tímto
pořadem jednání:
1. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 353), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Chile, podepsaná v Praze dne 18 září 1930. Tisk 377.
2. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 355), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu zdravotně-veterinární úmluva mezi Československem a Francií, podepsaná v Paříži dne 3. října 1930. Tisk 378.
3. Volba místopředsedy senátu.
4. Rozprava o prohlášení pana předsedy vlády.
Jsou proti mému návrhu námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Končím schůzi.
Konec schůze v 17 hod. 11 min.