Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, Klofáč, Luksch, Trčka.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

111 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolené na dnešní schůzi sen. Richterovi; na dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Hrubanovi, Šachlovi, Šelmecovi.

Předsednictvo senátu došel přípis ministerstva vnitra ze dne 2. října 1930, č. j. 63.529/7/1930, o povolání náhradníka za zemřelého sen. Dobrovolného.

Žádám pana zapisovatele sen. Johanise, aby přípis tento přečetl.

Zapisovatel sen. Johanis (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Na místo zemřelého člena senátu Národního shromáždění Filipa Dobrovolného povolávám na základě ustanovení §u 2 zákona o složení a pravomoci senátu a §u 56 řádu volení do poslanecké sněmovny jako člena senátu Národního shromáždění náhradníka Františka Hlávku, strojvůdce v. v., Pražské Předměstí, Školská ulice, čís. 166, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň vyhlašuji to v Úředním listě republiky Československé.

Ministr: Dr Slávik v. r.

Předseda (zvoní): Do dnešní schůze dostavil se povolaný pan sen. František Hlávka a vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedy.

Žádám pana zapisovatele sen. Johanise, aby přečetl příslušnou formuli slibu a pana senátora, aby vykonal do mých rukou slib podáním ruky a slovem >slibuji<. (Shromáždění povstává.)

Zapisovatel sen. Johanis (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Sen. Hlávka (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Shromáždění usedá.)

Předseda: Tiskem bylo rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 274. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, který m se prodlužuje účinnost zákona ze dne 9. června 1927, č. 88 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků, a doplňují jeho ustanovení (tisk 252).

Tisk 275. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka a spol. na změnu zákona ze dne 5. června 1930, č. 72 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků, a jímž se zakazuje chemická úprava mouky.

Tisk 276. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka a spol. na vy dání zákona, kterým zavádí se vyrovnávací dávka na obilí, mouku a mlýnské výrobky cizího původu, nacházející se dne 15. prosince 1930 v celním území republiky Československé.

Tisk 277/1. Interpelace sen. Nedvěda, Pilze a soudr. na p. ministra vnitra a p. ministra spravedlnosti ohledně protizákonného vyhoštění dělníka Nováčka z Velkého Meziříčí a protizákonného držení ve vazbě.

Tisk 277/2. Interpelace sen. Nedvěda, Schwambergera a soudr. na pány ministry financí a sociální péče v záležitosti protizákonného odejmutí tabáční trafiky Růženě Zelené, vdově po vojínu padlém ve světové válce.

Tisk 277/3. Interpelace sen. Nedvěda, Doudy a soudr. na pp. ministry financí a sociální péče ohledně třídního, brutálního a protizákonného předpisování a vymáhání činžovní daně na obyvatelích dělnické barákové kolonie >Podchlumí< v Mladé Boleslavi a ohledně hrozícího jim nebezpečí úplným ožebračením následkem postupu městské rady tamtéž.

Tisk 277/4. Interpelace sen. Havránka a soudr. na pány ministry vnitra a zahraničí ve věci zastřelení československého legionáře Antonína Krkošky v Bělovci maďarskou pohraniční stráží.

Tisk 277/5. Interpelace sen. Šolce, dr Kloudy a spol. na pana ministra školství a národní osvěty ve věci nejvýš potřebné výstavby budovy pro českou národní školu v Děčíně.

Tisk 27.7/6. Interpelace sen. Hubky, inž. Marušáka, Pichla a druhů na pana ministra zemědělství ohledně nezbytné a rychlé pomoci a ochrany našemu zemědělství v některých jednotlivostech.

Tisk 277/7. Interpelace sen. dr Holitschera a soudr. na p. ministra pošt stran podporování zájmů pivovarského kapitálu Radiojournalem.

Tisk 277/8. Interpelace sen. dr Medingera a soudr. na p. ministra sociální péče stran započítání příspěvkové doby získané podle zákona o pensijním pojištění v potomní republice Rakouské.

Tisk 277/9. Interpelace sen. dr Medingera a soudr. na p. ministra národní obrany stran tísně t. zv. vojenských pensistů a bývalých rak.-uh. gážistů, kteří nedostávají vůbec žádné pense.

Tisk 378/1. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Donáta, Vraného, dr Šrobára, Sáblíka a spol. v záležitosti příkrého postupu některých berních správ a berních úřadů vůči zemědělcům (tisk 100/14).

Tisk 278/2. Odpověď ministrů vnitra a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci sen. Wenzela a soudr. stran úpravy řádu požární policie a současné úpravy zdravotnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (tisk 179/4).

Tisk 278/3. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Riedla, Berkovce, Pánka a spol. o ustavení pojišťovacích soudů podle zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 232/1).

Tisk 278/4. Odpověď ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Kostky, Luksche a soudr. stran přeložení poštovního úřadu 2 v Litoměřicích (tisk 232/9).

Tisk 279. Vládní návrh zákona o nabytí úseku Zadunajské místní dráhy od stanice Bratislava-Nové Město ke státní hranici státem a o pachtu úseku Novohradské župní místní dráhy od stanice Lučenec ke státní hranici státem.

Tisk 280. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě (tisk 273).

Tisk 281. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru zahraničního o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o užívání městských objektů býv. obce Těšína, podepsaná v Olomouci dne 21. prosince 1929, se Závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 263).

Tisk 282. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení doplňkový protokol ze dne 4. srpna 1930 k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě 1. března 1924, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. srpna 1930, čís. 116 Sb. z. a n., (tisk 269).

Zápisy o 49. a 50. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 23. a.24. června 1930.

Zápis o 31. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl pode §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 275. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka a spol. na změnu zákona ze dne 5. června 1930, č. 72 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků, a jímž se zakazuje chemická úprava mouky.

Tisk 276. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka a spol. na vydání zákona, kterým zavádí se vyrovnávací dávka na obilí, mouku a mlýnské výrobky cizího původu, nacházející se dne 15. prosince 1930 v celním území republiky Československé.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 271. Státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1929 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Výboru imunitnímu:

Žádost okresního soudu v Uherském ostrohu za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek podle §u 2 a §u 19 shromažďovacího zákona (č. 2275 předs.).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešního jednání, a to především:

Zpravodajem je pan sen. dr Veselý, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Veselý: Vážený senáte! Vládní osnova, o které má senát dnes jednati, má pouze 3 paragrafy, ale právníkům, kteří tento problém studují, poskytne hojně důvodů k přemýšlení.

Podle §u 1 úchylky od právního řádu československého, jakož i doplňky a změny jeho, obsažené v mezinárodních smlouvách o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích, s nimiž Národní shromáždění projevilo souhlas, nabývají moci zákona vyhlášením těchto smluv ve Sbírce zákonů a nařízení.

Ve smlouvách, které se uzavírají s cizími státy. bývá dotčeno velmi často také poměrů vnitropolitických, které se dotýkají práv a povinností jednotlivých občanů.

Nejvyšší správní soud, když o takovýchto právních poměrech smlouvami s cizími státy upravených jednal, uznal několikráte, že pouhé ustanovení ně jakého závazku pro jednotlivé státní občany ve smlouvě s cizinou nemá závazné moci, poněvadž není zákonem. Smlouva s cizími státy nemá totiž formy zákona, nemá úvodní formulky zákonné, neurčuje na př., který úřad, po případě které ministerstvo má se starati o vykonání a provádění zákona, a také již celou konstrukcí nevyhovuje požadavkům, které ústavní listina pro formu zákonnou ukládá. Proto se stávalo, že takovéto smlouvy nebyly vlastně práv ně závazné pro jednotlivé občany státní a nemohlo býti dodržování jich vynucováno. Aby se tomuto nedostatku odpomohlo, vláda o takovýchto případech, které upravovaly vnitrostátní poměry, podávala Národnímu shromáždění zvláštní osnovy zákonů, ve kterých byly tyto povinnosti a práva občanská zvláště upraveny.

Z toho ovšem vzešla praxe, že jednak Národní shromáždění se zabývalo obsahem smlouvy s cizím státem, jednak buď předtím anebo potom ještě přijalo zákon o upravení těchto vnitrostátních poměrů. To bylo trvale neudržitelno a proto bylo přemýšleno, jak by bylo možno takové dvojité vyřizování v jedné věci obcházeti.

Právě z popudu nejvyššího správního soudu se přišlo na myšlenku, že by stačil v takovém případě zákon, kterým by byla vláda všeobecně zmocňována, podobné závazky jednotlivých státních občanů ve smlouvách s cizinou upravovati. Výsledkem této myšlenky je také tato osnova vládní.

Čeho se týkají tyto vnitropolitické právní závazky? Vláda vypočítává je ve svém odůvodnění: jde hlavně o udržování silnic, o vodní práva, o vodní knihy, o poměry při rybnikářství, o udílení nových vodních práv, o regulaci a stavbu hrází na hraničních tocích; vodoprávní úřad má rozhodovati vodoprávně i o pouhém vzdutí vody, o všech vodních právech, o voroplavbě, o rybářství, o hospodaření se lnem a konopím v tocích hraničních, o novostavbách a přestavbách v zájmu železnic druhého státu, o provádění staveb v požárním rayonu železničním a pod.

Tedy těchto otázek hlavně se dotýkají také smlouvy o pohraničním území státním. Otázka ovšem je, zdali obyčejný, jednoduchý zákon stačí k takovému zmocnění. Podle naší ústavy mají soudy právo zkoumati opatření vládní, zejména také nařízení i smlouvy, pokud nejsou zákonem, a mají právo vyslovovati, zdali taková smlouva má závaznost pro jednotlivé občany ve věcech soukromoprávních nebo veřejnoprávních. Nastávají tedy pochybnosti, zdali pouhý zákon, nikoli ústavní, který by neprováděl změnu ústavy, stačí na takové změny a zda není potřebí také změniti zákon o vyhlašování zákonů v jednacích řádech obou sněmoven.

Tyto pochybnosti právní ovšem se vyrojily a jistě že nejsou bezpodstatné. A proto vláda slíbila, že přijde s osnovou zákona ještě v tomto podzimu, kterým by tyto pochybnosti právní byly odstraněny. Vláda studuje zejména otázku, je-li potřebí, aby její předloha byla ústavním zákonem, aby měnila ústavu, po případě doplnila ústavu. A ústavně-právní výbor ovšem trvá na tomto slibu vládním. Žádá, aby tento slib byl splněn a očekává, že ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničí brzy s takovou osnovou zákona přijde, poněvadž jest jí naléhavě potřebí.

Jen s touto výhradou a s tímto omezením svolil ústavně-právní výbor k tomu, aby tato osnova byla také doporučena senátu Národního shromáždění ke schválení.

§ 2 tohoto zákona ustanovuje, že dnem, kdy území získané při úpravě hranic státních stává se součástí republiky Československé, rozšiřuje se na ně právní řád platný v oblasti, k níž se území ono připojuje. Také toto ustanovení bylo naléhavě nutné. Jen není v něm určen den rozhodný pro toto připojení území k Československé republice. Ustanovení tohoto dne mohlo býti ponecháno smlouvám mezinárodním, ve kterých beztoho se určuje den, kdy naše zákony nabývají účinnosti v připojeném území. Vzhledem k tomu, že obě ustanovení §u 1 i 2 jsou naléhavě nutná pro řešení běžných otázek a běžného života právního - připomínám, že některé smlouvy byly již zejména s Německem, Rakouskem a Maďarskem uzavřeny a že také tam není opatřeno zákonem, aby vnitrostátní, vnitropolitické otázky byly upraveny zákonem - je potřebí, aby tato otázka brzy byla přivedena do právního stavu a do právního pořádku.

Vzhledem k tomu ústavně-právní výbor senátu navrhuje, aby vážený senát vládní osnovu i usnesení poslanecké sněmovny, které o ní se stalo, schválil.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, jednání je skončeno.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s předchozím usnesením poslanecké sněmovny tisk 235 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 235 ve čtení prvém.

Přikročíme nyní k odst. 2., jímž je:

Zpravodajem je pan sen. Thoř, uděluji mu proto slovo.

Zpravodaj sen. Thoř: Vážený senáte! Při vyměřování dávky z majetku podle zákona č. 309/1920 bylo jmění dávce podrobené oceňováno podle stavu k 1. březnu 1919, při čemž rozhodnou byla obecná prodejní cena majetkových součástí k tomuto dni. Protože pak podle zákona náhradového č. 3129/1920 byla jako náhrada - přejímací cena - za převzatý majetek pozemkový stanovena v §u 41 jeho cena, vyplývající z průměru cen v letech 1913 až 1915 při prodeji statků z volné ruky v rozloze přes 100 ha, došlo k té nesrovnalosti, že pro dávku z majetku byl majetek pozemkový často oceněn výše než podle zákona náhradového a že vlastníku tohoto majetku byla dávka vyměřena z většího obnosu, než který měl obdržeti náhradou za majetek pozemkovou reformou převzatý. Tuto nesrovnalost odstranil zákon č. 323/ 1921 ustanovením §u 1, podle něhož se osobě dávkou povinné odepíše poměrná část dávky, vyplývající z rozdílu mezi hodnotou, určenou podle zákona o dávce z majetku a z přírůstku na majetku, a hodnotou záležející v ceně přejímací podle zákona náhradového. Podmínkou bylo, že majetek bude převzat úplně nebo částečně do lhůty 10 let, počínající podle §u 3 cit. zákona dnem 8. května 1920. tedy do 8. května 1930. Do téže lhůty je povinen státní pozemkový úřad odváděti do massy dávky z majetku 15% přejímací ceny k částečné úhradě ztrát, které shora zmíněnými odpisy vzniknou.

Stanovená lhůta 10tiletá dnem 8. května t. r. uplynula, avšak pozemková reforma není dosud úplně provedena. Je proto potřebí tuto lhůtu prodloužiti, neboť jinak by majitelé pozemků, které budou převzaty až po 8. květnu 1930, byli posuzováni přísněji než ti, jejichž statky byly zahrány již před tímto dnem, a nad to přišel by stát o 15 % přejímací ceny odváděných státním pozemkovým úřadem k účelu dávky z majetku.

Z důvodu daňové spravedlnosti a důvodů fiskálních podala vláda návrh zákona, kterým se zmíněná lhůta desetiletá prodlužuje o další 3 roky v předpokladu, že do té doby bude převzetí zabraného majetku skončeno.

Tato osnova zákona byla poslaneckou sněmovnou dne 13. června 1930 schválena.

Rozpočtový výbor uznal tuto osnovu zákona odůvodněnou a doporučuje ji senátu beze změny ke schválení ve znění sen. tisku 243.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Budeme tedy hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati na jednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s předchozím usnesením poslanecké sněmovny tisk 243 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 243 ve čtení prvém.

Na pořadu dále je:

Zpravodajem je pan sen. dr Milota.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou opravu?

Zpravodaj sen. dr Milota: Ano, mám textové změny.

Předseda: Pan zpravodaj sen. dr Milota má textové opravy. Prosím o jejich sdělení.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Do tisku návrhu ústavně-právního výboru vloudily se dvě tiskové chyby: v §u 1, řádek 4, místo >nahraditi< má státi >uhraditi< a v §u 8, odst. 1, řádek 5, místo >potrestám< má státi >potrestán<. Navrhuji, aby tyto tiskové chyby byly opraveny.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové tisk 223, jakož i s textovými opravami pana zpravodaje, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se s opravami panem zpravodajem navrženými v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Projednáme odst. 4. pořadu:

Jelikož nebylo možno, aby poslanecká sněmovna projednala uvedené usnesení senátu ve lhůtě stanovené v §u 43 úst. list., navrhuji, aby lhůta k projednání této věci prodloužena byla o další 1 1/2 měsíce.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina: Návrh můj je přijat.

Tím byl pořad schůze vyřízen.

Oznamuji, že

do výboru branného na místo sen. Schwambergera nastupuje sen. Haken.

do výboru kulturního na místo zemřelého sen. Dobrovolného nastupuje též sen. Haken.

Dal jsem dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Krčmérymu.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 10. října 1930 o 9. hodině s tímto

1. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 273) k vládnímu návrhu zákona o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě. Tisk 280.

2. Druhé čtení zprávy ústavněprávního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 235) k vládnímu návrhu zákona o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích. Tisk 255.

3. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 243) o vládním návrhu zákona, jímž se mění §§ 1, 3 a zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného. Tisk 263.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly).

Námitek není.

Končím schůzi.