Z uvedených dat vidíme, že produkční oblast ostravská o průměru asi 80 km (od Hranic po Karvinnou a Fryštát) stačí úplně ostravsko-karvínský revír mlékem zásobiti, ba produkuje více, než tento spotřebu je, takže se část produkce zpracovává na mléčné výroky, které se umisťují z menší části v tomto revíře, z větší části mimo něj, do Čech, na Slovensko a do Německa. Dovoz mléka ze vzdálených krajů Moravy a z Polska je zbytečný, a pokud se děje, jedná se o mléka laciná, jimiž si závody a obchodníci mlékem pomáhají ke zlepšení prosperity.
Polského mléka dováží se do okresů těšínského a fryštátského asi 2.000 až 3.000 litrů denně v době normální produkce. Odběrateli jsou hlavně velkoobchodníci a obchodníci mlékem ve Fryštátě, v Karvinné, Čes. Těšíně a některé mlékárny. Část se prodává ve Fryštátě do domů a na náměstí.
S hlediska kvantity je tudíž zásobováni Ostravska mlékem zajištěno. O zajištění kvalitním však nemůže býti řeči a o organisovaném zásobování s hlediska producentského ještě méně. V Ostravě jsme podali návrh na zavedení pořádku v zásobování provedením nucené pasteurisace a pod. Tržní úřad městský na to řekne, že dodávka mlékaři vyhovuje a že je jejich mléko ideální. Časopisy jsou buď indiferentní anebo podkládají návrhu snahy kapitalistické, ovládnutí trhu a diktování cen. Je přímo odporné, jak náš celý život je neopravdový, malicherný, sobecký a rozháraný. Jednou je tu zájem strany, který ukládá, aby protivná strana to a ono neprosadila, podruhé je to zájem strany, aby byli udrženi voliči, po třetí zájem strany, aby byli uspokojeni konsumenti, jindy zájem vlastní osoby, aby vždy a za všech okolností se uplatnila a zachovala si svoje postavení, jindy ješitnost, to jsou momenty, podle nichž se diriguje řešení důležitých hospodářských a všeužitečných problémů.
Při reformě zásobování měst mlékem je postupováno stejně. Každý nepředpojatý odborník i laik vidí a cítí, že dnešní dodávka a distribuce mléka ve městech je neudržitelná. Mezi odborníky může býti spor o tom, zdali pasteurisace mléka je tím nejvhodnějším, úplně dokonalým a jediným způsobem zušlechtění mléka pro konsum, ale nemůže býti sporu o tom, že dnešní způsob dodávky konsumního mléka vyžaduje nápravy.
Žádáme-h rozumnou modernisaci a zlepšujeme hygienu, zakládáme-li nemocnice, máme-li ligy proti tuberkulose a jiné, starejme se o preventivní opatření, aby zdraví lidu nebylo ohrožováno, a starejme se o to, aby konsument dostal mléko v každé složce kvalitní tukem. čistotou a hygienicky nezávadné. Máme-li toto na zřeteli, musíme všechny objektivní snahy po zlepšení dnešního stavu podporovati. Kdo je pro udržení dnešního stavu, musí konstruovat důvody tendenční, ať se jedná o stranu, či jednotlivce.
Celý problém počíná u producenta a končí v obchodě resp. prodejně mléka. Kontroly vyžadují složky předposlední. mlékárna a obchodník. Ony se jí nesmí a jistě nebudou vyhýbati. My si přejeme, aby tato kontrola byla přísná, častá a důkladná. Reelní a dobře vybavený závod a obchodník se nesmí kontrole vyhýbati. K tomu účelu je však nutno koncentrovati zásobování měst na pokud možno nejmenší počet dodavatelů, aby kontrola byla možná, lehká a snadná. Ideálně vyřešily tento problém města německá: Norimberk, Regensburg, Mannheim, Stuttgart a j. Založila za spoluúčasti zemědělců městské mlékárny, jimiž musí projíti veškeré mléko pro městský konsum. Kontrola je konána v mlékárně a u obchodníků-detailistů. Je dokonalá a konsument je jist, že mléko, které kupuje, je v každém směru dobré.
Vedení těmito zkušenostmi a poznatky navrhovali jsme zavedení nuceno pasteurisace a koncesování obchodu mlékem, poněvadž by to vedlo k zjednodušení tržních poměrů, k prohloubení kontroly a ke koncentraci, ale nikoli ke zmonopolisování dodávky. Mluví-li se však o nucené pasteurisaci resp. pasteurisaci vůbec, nesmí se jí rozuměti jen zahřátí mléka po krátkou či delší dobu na určitý stupeň. Vlastně by bylo lépe v souvislosti s tím mluviti o mlékárenském zušlechťování mléka v dobře vybavených a státními úřady kontrolovaných mlékárnách.
Chci se zmíniti o stavu zásobování Ostravska mlékem s hlediska zemědělského. Tak jako někteří čelní politikové v Praze, tak i představitelé některých politických a hospodářských místních organisací na Ostravsku dokazují tím, že se staví k akci pro zavedení nucené pasteurisace a koncentraci v zásobování buď trpně nebo proti ní, že chtějí řešit tak dalekosáhlé akce s hlediska místních nebo osobních zájmů a nedomyslili významu pro celek. Tak jako nesmí býti straně vodítkem pro jetí názory hledisko Prahy a nejbližšího okolí, nesmí tomu býti ani na Ostravsku v jednotlivých obcích. Nucená dodávka do mlékáren by vynutila organisování producentů v družstva a v semknutí ke společné práci. Není pochopitelné, že ostravská produkční oblast, organisovaná zájmově, stavovsky, byla by i daleko snáze zpracovatelna politicky. Na trhu v Ostravě by nastal klid, který je nyní stále ohrožován armádou 500 mlékařů. Opačný vývoj je dnes, produkce stoupá, množí se obchodníci mlékem, konsum spíše klesá, nabídka se stupňuje, ceny jsou ohrožovánu. Snížením jich se umístění nadprodukce nepomůže, poněvadž konsum nestoupne, zkušenosti to dokazují. Je potřebí organisovati dodávku a regulovati trh.
Pomýšleli jsme na založení svazu mlékařících zemědělců ze Slezska a severovýchodní Moravy. Tento by měl získati ze všech obcí zájmové oblasti členy a zabraňovati libovůli handlířů mlékem. Prozatím jsme se nedostali dále než k myšlence.
Bude-li šťastně vyřízena centrálními úřady otázka mléčného zákona a ostatních věcí a organisačně dosaženo mezi producenty splnění naznačených úkolů, nemusíme míti obav o vývoj našeho mlékařství.
Je mou povinností, jako zástupce kraje slezského, abych při této příležitosti důrazně připomněl, aby dané nám sliby byly konečně jednou splněny. Byli jsme si vědomi a také jsme na to včas upozorňovali, že následkem reformy politické správy ztratí město Opava na svém významu jako hlavní město bývalé země Slezské. U kompetentních činitelů jsme byli ujišťováni a bylo pokládáno za samozřejmou věc, že po zrušení úřadu zemské politické správy a zemského autonomního úřadu, správní komise, obdrží Opava náhradu v eventuelním rozdělení úřadů technických a jich přeložení z Brna do Opavy, rozšířením obvodu poštovního ředitelství a pod. Dosud se v tom ohledu nic nestalo, třeba že uplynulo 1 1/2 roku, ba naopak má dojíti k přeložení finančního ředitelství do Brna. Tím má býti zasazena nová citelná rána nejen Opavě samotné, nýbrž i veškerému obyvatelstvu bývalé zemi Slezské. Správní území země Moravskoslezské rozpadá se přirozeným způsobem ve dva vymezené hospodářské obvody, z nichž jeden má své středisko v Brně, kdežto střediskem druhého průmyslového, na severním okraji ležícího hospodářského obvodu, byla doposud Opava. Podle toho rozdělení země Moravskoslezské na dva nav zájem oddělené hospodářské obvody bylo by účelné, aby agendy, které na hospodářství mají neobyčejný vliv, t. j. předpisování přímých i nepřímých daní, byly prováděny ve střediscích obou těchto obvodů. Dosud platí stará zásada. o jejíž správnosti svědčí stálá prakse, že správa malého obvodu se dá prováděti snáze, rychleji a levněji než správa obvodu velikého. To platí zvláště o berní správě, kde druhá instance musí býti přesně informována o možnostech výroby a hospodářské struktuře jednotlivých částí jejího správního obvodu, aby mohla činiti správně svá rozhodnutí. Osobní styk s obyvatelstvem, se zástupci průmyslu, obchodu a živnosti - obchodní a živnostenskou komorou - usnadňuje do; značné míry úřadování a zabezpečuje také správné posouzení sporných případů, kde často osobní informace pro orgány finanční správy II. stolice jsou nezbytné. Taková informace je lehce možná v malém správním obvodu a spojena s menším nákladem. Centralisováním finanční správy pro zemi Moravskoslezskou v Brně nebude dosaženo hlavního účelu, to jest jeho zjednodušení a zlevnění. Proti tomuto úmyslu přeložení finančního ředitelství do Brna protestuje veškeren lid slezský a žádá, aby u finančního ředitelství v Opavě byla zřízena expositura brněnské krajské celní správy II. stolice a zpět přeložena správa katastru daně pozemkové II. stolice.
Není myslitelno, aby vedle stávajících dvou prázdných moderně postavených paláců zemských byl ještě vyprázdněn třetí palác státní. Zatím co v Brně mnohé úřady se tísní v naprosto nedostatečných a drahých soukromých místnostech, opavské úřadovny zejí prázdnotou. Nabízelo se nám v náhradu přeložení ředitelství státních lesů a statků z Frýdku, avšak propočtením se ukázalo, že více náklad spojený s tímto přestěhováním je nesnesitelný, a proto od přeloženi upuštěno. Není také důvodu, proč by mělo býti poškozeno bez tak chudé město Frýdek a tím také celý kraj frýdecký.
Opavské živnostnictvo těžce nese vylidňování města Opavy a je nejvýš na čase, aby náhrada za odstraněné úřady byla provedena co nejdříve, dokud nebude zasazena smrtelná rána živnostnictvu, specielně českému. Rovněž udržují se pověsti, že bez tak už zredukovaná posádka vojenská má býti dále zmenšena. Rozhodujícími prý jsou zde důvody strategické, že Opava leží na samotné hranici zemské. Ptám se, co znamenají strategické důvody při zeměpisné poloze našeho státu, když je možno dnes letadly za chvilku stihnouti každé naše město, i když leží ve středu republiky. Jako zástupce venkova nemám žádného zvláštního zájmu na městu Opavě, ale zajisté každý nepředpojatý uzná, že není možno, aby to, co bylo po staletí budováno, obratem ruky se zruinovalo.
V ohledu národnostním jsme čekali, že převratem bude odčiněna křivda dřívějším režimem jak zemským, tak státním na nás spáchaná, avšak marně na to čekáme.
Dalším neméně důležitým požadavkem slezského kra je je postátnění zemských drah slezských, jako se už dříve stalo v zemi české. Je to v zájmu chudého kraje, aby mohla býti konečně dobudována dráha Svinov-Kyjovice-Hradec. Náš kraj převahou průmyslový a pohraniční vyžaduje, aby inkamerační program byl co nejdříve splněn. Přiznávám, že bylo mnoho v našem pohraničí ministerstvem školství a nár. osvěty pro menšinové školy vykonáno, což zde kvituji, avšak musí. se i pro vybudování menšinových škol, specielně na Slovensku, najíti prostředky, aby naše učiliště byla umístěna důstojně. Je tam ještě ohromná řada škol, které jsou umístěny takovým způsobem, že to není důstojné, aby děti v takových učebnách byly vyučovány, a mám za to, že naše ministerstvo školství jako dosud, tak i nadále se přičiní o to, aby hraj pohraniční, kde v mnohých obcích je potřebí bojovati na dvě fronty, řádně byl zabezpečen.
Rovněž musíme konstatovati, že i ministerstvo zemědělství se snaží ve věcech melioračních a regulačních nám vyjíti vstříc. Bohužel poměry kraje vyžadují, aby hlavně regulace byly prováděny rychlejším tempem. Nikde v zemi není tak markantního rozdílu u regulací mezi oblastí německou a českou jako ve Slezsku. Je to dědictví z doby předválečné, kdy pro české území bylo docela jiné měřítko.
Na území těšínském jsou poměry ještě horší. Tam po každé větší povodni celá řada drobných zemědělců přes noc je ožebračena, jelikož jim často voda celé parcely podemele, odplaví, a na druhém břehu zůstává holé štěrkovisko; proto i tu voláme po rychlejší pomoci. I my ve Slezsku věnujeme pozornost zcelování pozemků a s netrpělivostí čekáme projednání nové osnovy zákona o zcelování půdy. Potřebujeme zákona tohoto jako soli, a co hlavního náležitého vybavení úřadu pro agrární operace, aby zcelování mohlo býti odborně, hladce a rychle prováděno. Není možno se zbaviti dojmu, že nevěnuje se této důležité celostátní otázce dostatečná pozornost proto, že kommasace není dosud prováděna taká v Čechách.
Je přímo výsměchem provedená systemisace tohoto úřadu a sluší pouze litovati, že posud nebyla zjednána náprava. Bude také nutno, aby položka 90.000 Kč ve státním rozpočtu na účely společných zařízení byla v příštích rozpočtech značně zvýšena.
Žádáme, aby pro tyto naše hospodářské otázky se našlo náležité pochopení, ale v tomto státě platila zásada hospodářské a sociální spravedlnosti.
Předseda (zvoní): Přerušuji jednání.
Dovolenou dal jsem na tento týden sen. dr Tarkasovi, na včerejší a dnešní schůzi sen. dr Jesserovi.
Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 3. duna 1930 o 91/2 hod. s tímto
pořadem jednání:
1. Pokračování v rozpravě o zprávě rozpočtového výboru o usnesení poslaneckej snemovne (tisk 125) k vládnemu návrhu štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona pre rok 1930. Tisk 160.
2. Návrh, aby zkrácený m řízením podle §u 55 jedn. řádu byla projednána osnova státního rozpočtu republiky československé a finančního zákona pro rok 1930. Tisk 160.
3. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2) k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňují a mění některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním. Tisk 114.
4. Druhé čtení zprávy I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 136) zákona o nabytí místních drah Zaječí-Čejč -Hodonín a Mutěnice-Kyjov státem. Tisk 156.
Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly.) Není jich.
Končím schůzi.
Konec schůze ve 21 hod. 55 min.