Schůze zahájena v 16 hodin 28 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Luksch, Trčka.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl

115 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Matoušek, dr Slávik.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na tento týden sen. Dykovi, dr. Karasovi; na dnešní schůzi sen. Curkanovičovi, Ďurčanskému, dr Farkasovi, Hakenovi, dr Kovalikovi, dr Krčmérymu, Křížovi.

Předsednictvu senátu došly přípisy předsedy vlády, č. j. 1315/1096 S m. r.o ukončení podzimního zasedání. a č. j. 1316/1096 S-30 m. r.. o zahájení jarního zasedání.

Žádám, aby byly přečteny.

Zapisovatel sen. Stržil (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 5. března 1930 zasedání obou sněmoven Národního shromáždění týmž dnem za ukončené.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky svolal rozhodnutím ze dne 5. března 1930 obě sněmovny Národního shromáždění k řádnému zasedání do Prahy na den 11. března 1930.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Předseda: Tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 128. Poštou. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Rachově ze dne 4. února 1930. č. j. Nt 2/1-30, za udělení souhlasu k výkonu trestu, uloženého sen. Lokotovi (č. 582/1930 předs.)

Tisk 126. Návrh sen. Kotrby, Thoře, Pastyříka, Trčky, Kianicky, Slámy a druhů na vydání zákona o živnostenských školách.

Tisk 127. Návrh sen. Pánka, Šolce a spol. na vydání zákona o určení výpovědní lhůty pro soukromé zaměstnance ve vyšších službách, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z.,.a zákonu číslo 244 Sb. z. a n. ze dne 13. července 1922.

Tisk 129. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Litoměřicích ze dne 31. prosince 1929, č. Nt XIII. 160/ 29/11, za vydání sen. Wenzela k trestnímu stíhání pro přečin podle §u 17 odst. 1. zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. 306/1930 předs.).

Tisk 130. Návrh sen. Donáta, Vraného, dr Šrobára, Sáblíka a spol., aby vládě bylo uloženo statistické zpracování studentského nadačnictví a připravení kodifikace nadačního práva.

Tisk 131. Návrh sen. Donáta a spol. na změnu zákona o dani z vodní síly ze dne 12. srpna 1921. č. 338 Sb.z. a n.

Tisk 132. Návrh sen. dr Kovalika a spol. na vydanie zákona o uznaní zásluh Milana Rastislava Štefánika.

Tisk 134 Návrh sen. dr Feierfeila, Teschnera a soudr. na změnu §u 207 zákona ze dne 24. června 1926. č. 103 Sb. z. a n. o úpravě platových a služebních poměrů státních zaměstnanců.

Tisk 135/1. Interpelace sen. Anit. Nováka Časného. Zimáka a soudr. na pana ministra vnitra o náhradě výloh členů okresních zastupitelstev, výborů a komisí

Tisk 135/2. Interpelace sen. Komrse, Vaněčka a spol. na pana ministra veřejných prací ve věci urychlení stržení starého jezu na Labi v Kolíně.

Tisk 135/3. Interpellácia sen. Hancku a spol. na vládu republiky Československej v záležitosti nedostatočného prevádzania zákona o štátnych starobných podporách.

Tisk 135/4. Interpelace sen. Böhra a soudr. na pana ministra věcí zahraničních a pana ministra vnitra stran oslavování vraha Gavrilla Principa a jeho osudového zločinu.

Tisk 135/5. Interpelace sen. dr Feierfeila, Teschnera a soudr. na veškerou vládu stran vydání vládního nařízení k §u 142 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.. o úpravě platových a služebních poměrů státních zaměstnanců.

Tisk 135/6. Interpelace sen. Teschnera a soudr. na veškerou vládu stran změny kvalifikačních předpisů obzvláště v ohledu jazykovém.

Tisk 136. Vládní návrh zákona o nabytí místních drah Zaječí-Čejč-Hodonín a Mutěnice-Kyjov státem.

Tisk 137/1. Odpověď vlády na interpelaci sen. Teschnera a soudr. stran nové úpravy právních a hmotných poměrů státních pensistů a osob jim naroveň postavených ve smyslu zvláštního požadavku po tom. aby jejich požitky byly naroveň postaveny (tisk 24).

Tisk 137/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. Wenzela, Köhlera a soudr. stran nutné organisace pro stravování potřebných dětí v zimě 1929/30 (tisk 34).

Tisk 137/3. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr Feierfeila a soudr. stran toho, že se neobsazují ředitelská místa na německých středních školách (tisk 31/9).

Těsnopisecké zprávy o 11., 15., 17., a 19. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 30. ledna a 19., 21. a 26. února 1930.

Zápisy o 14., 15. a 16. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 19. a 21. února 1930.

Zápisy o 18. a 19. schůzi senátu Národního shromáždění Republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Předseda: Z předsednictva přikázáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Výboru iniciativnímu:

Tisk 126. Návrh sen. Kotrby, Thoře, Pastyříka, Trčky, Kianičky, Slámy a druhů na vydání zákona o živnostenských školách.

Tisk 127. Návrh sen. Pánka, Šolce a spol. na vydání zákona o určení výpovědní lhůty pro soukromé zaměstnance ve vyšších službách, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910. č. 20 ř. z.. a zákonu č. 244 Sb. z. a n. ze dne 13. července 1922.

Tisk 130. Návrh sen. Donáta, Vraného, dr Šrobára, Sáblíka a spol., aby vládě bylo uloženo statistické zpracování studentského nadačnictví a připravení kodifikace nadačního práva.

Tisk 131. Návrh sen. Donáta a spol. na změnu zákona o dani z vodní síly ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb. z. a n.

Tisk 132. Návrh sen. dr Kovalika a spol. na vydanie zákona o uznaní zásluh Milana Rastislava Štefánika.

Tisk 134. Návrh sen. dr Feierfeila, Teschnera a soudr. na změnu §u 207 zákona ze dne 24. června 1926. č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a služebních poměrů státních zaměstnanců.

Výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí krajského soudu v Chustu z 5. února 1930, č. j. Nt V 1/ 305, za udělení souhlasu k stíhání sen. Lokoty pro přečiny pudle §u 14. č. 5 a č. 1 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. 732).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí krajského soudu v Užhorodě za svolení k stíhání sen. dr Korlátha pro přečin utrhání na cti podle §u 1, 3-II, č. 1 a 2 a §u 6 zák. čl. XLI/1914 (č. 756).

Žádost krajského soudu trestního v Brně za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky (č. 770).

Výboru národohospodářskému:

Vládní nařízení ze dne 20. února 1930, jímž se zrušuje povinnost předkládati duplikát a triplikát zasílací listiny při dopravě semene jetele červeného, vojtěšky a odpadů všech jetelů a vojtěšek (č. 765).

Předseda (zvoní): Budeme projednávat pořad jednání.

Prvním bodem je:

1. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. zahraničního výboru, III. rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk 71), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé:

1. Úmluva mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem. královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o úpravě pensí zemských obecních a okresních, sjednaná ve Vídni dne 30. listopadu 1923 a

2. Dodatečná úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou k úmluvě pod 1. uvedené, podepsaná ve Vídni dne 3. února 1929. Tisk 116

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. F. V. Krejčí. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. F. V. Krejčí: Slavný senáte! Vládní návrh. o jehož projednání v ústavně-právním výboru je mi podati zprávu, týká se úpravy pensí, a to v těch komplikovaných případech, jež nastaly následkem rozbití říše rakousko-uherské mírovými smlouvami a vznikem nových států. Nejde tu o úpravu pensí pro zaměstnance státní, neboť tato věc je již vyřešena úmluvou z r. 1923 a stala se již platným zákonem, nýbrž při těchto dvou úmluvách, o nichž je nám jednati, jde o úpravu pensí pro zaměstnance zemí, obcí a okresů, tedy korporací, celků samosprávných. Úmluvy tyto jsou dvě. První se týká většiny států na území bývalého Rakousko-Uherska a Italie.

Je to úmluva mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem. A tato úmluva byla sjednána již r. 1923 ve Vídni.

Za druhé pak jde o dodatečnou ještě úmluvu mezi Československem a republikou Rakouskou. To je doplněk úmluvy první, a tato druhá úmluva byla sjednána před rokem, 3. února 1929. (Místopředseda Trčka převzal předsednictví.)

V úmluvě první zavazují se jmenované státy k tomu. že jejich samosprávné celky, totiž země, obce a okresy, budou platiti pensijní požitky těm zaměstnancům. kteří na území jejich působili, v těchto službách samosprávných si pensi zasloužili, ale následkem válečných změn a vzniku nových států a v důsledku mírových smluv se ocitli na území států jiných nebo nových.

Tedy tato otázka je řešena zcela spravedlivě tím, že samosprávný celek. byť i v jiném státě, platí pense zaměstnancům, kteří byli v jeho službách a tam s tuto pensi zasloužili. Ovšem, že jen v případě, že tito zaměstnanci se stali občany, příslušníky jiného státu v důsledku mírových smluv, a nikoli nějakým samovolným osobním aktem.

Jde však ještě o případy zvláštní. První paragraf této úmluvy vztahuje se na takové samosprávné celky, obce, země, okresy, které mírovými smlouvami nebyly rozděleny. Věc je však složitější tam kde následkem mírových smluv došlo k rozdělení těchto celků územních. To se týká zejména ovšem některých zemí z bývalé monarchie rakousko-uherské které byly rozděleny na dvě části, jako je Štýrsko nebo Tyroly. Tu se tato úmluva pak vztahuje na poměr mezi Rakouskem a Jugoslavií anebo Rakouskem a Italií. Pro nás tu padá na váhu jen to poměrně nepatrné území. jehož jsme nabyli mírovými smlouvami od Dolních Rakous, totiž Vitorazsko a Valčicko na jižní hranici naší republiky. Tam došlo k celé řadě konkrétních případů, kde jde o to - týče se to zejména učitelů a učitelek - kdo má na tomto území Vitorazska a Valčicka platiti pensi, mají-li dostávati pensi od nás nebo Rakouska. Zde došlo k některým diferencím mezi naším státem a Rakouskem, následkem čehož se uskutečnění úmluv zdrželo. Nakonec bylo loňského roku při jednání ve Vídni nalezeno to východisko, že oba státy se obíraly podrobněji případy, o něž tu jde zcela konkrétně, vybraly jistý počet těchto případů a zavázaly se obapolně tyto pensijní požitky platiti. Jde tu o 70 takových lidských existencí, týká se to zejména učitelů a učitelek a jiných zaměstnanců zemských, obecních, nebo okresních a tím se zavazuje republika naše resp. země Česká anebo Moravská platiti 35 takových pensí, kdežto druhou polovinu se zavazuje platiti Rakousko. Protože tu jde o určité případy, jichž se týče, jež nedočkavě čekají na vyplacení těchto požitků, je tedy věcí spravedlivou, aby ratifikace těchto úmluv byla co možná urychlena a aby takovým způsobem se spravedlivým požadavkům těchto pensistů učinilo zadost.

V ústavně-právním výboru byly tyto úmluvy projednány, zpráva zpravodaje schválena a ústavně-právní výbor navrhuje, aby tento vládní návrh byl schválen i v plenu.

Místopředseda Trčka (zvoni): Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. dr Rozkošný.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Pan zpravodaj výboru ústavněprávního vyložil již obsah smlouvy, která je pro bývalé země v Rakousku, jejichž celky - byly mírovými smlouvami rozděleny, důležitá, toliko mám jako dodatek k tomu, co řekl pan referent ústavně-právního výboru, podotknouti, že Polsko nepřistoupilo k tomuto jednání. Jak je viděti, tato smlouva se a Polsko nevztahuje. Polsko nepřistoupilo k této úmluvě proto, poněvadž mělo zájem jen na Těšínsku a ohledně Těšínska byla mezi Polskem a Těšínskem dřívější smlouva uzavřena.

Tedy tímto se jistě vykoná kus spravedlnosti naproti těm zaměstnancům autonomních sborů jak okresních a obecních, a výbor zahraniční v uvážení toho, že tato úmluva přispěje ke konsolidování poměrů mezi jednotlivými státy nástupnickými, doporučuje jako výbor ústavně-právní, aby slavný senát tento návrh vlády schválil.

Místopředseda Trčka (zvoní): Zpravodajem výboru rozpočtového jen pan sen. Pánek.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Rozpočtový výbor připojuje se svojí zvláštní zprávou ke zprávám výboru ústavně-právního a zahraničního. Pokud jde o finanční stránku opatření těchto. konstatuje rozpočtový výbor, že těmito opatřeními výdaje státní nebudou zvláště zatíženy a že nebudou zatíženy přímo, nýbrž pouze nepřímo. Ale k tomu jsme konečně těmito úmluvami povinni.

Rozpočtový výbor navrhuje proto, aby obě úmluvy tak, jak jsou obsaženy v tisku č. 116, byly slavným senátem schváleny.

Místopředseda Trčka (zvoní): Konstatuji, že senát je schopen se usnášet.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 116. ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Přikročíme k bodu 2., jímž je:

2. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 56), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatečná dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not dne 10. ledna 1930 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, čís. 10 Sb. z. a n. Tisk 90

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Rozkošný. za výbor národohospodářský sen. Stržil.

Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny nebo opravy.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nemám.

Zpravodaj sen. Stržil: Nemám.

Místopředseda Trčka: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění ve čtení druhém.

Přikročíme k bodu dalšímu, jimž je:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Berehově ze dne 16. ledna 1930, č. j. T 1872/28-7, za vydání sen. dr Korlátha k trestnímu stíhání pro přečin utrhání na cti podle §u 1, 3 čísl a 2 zák. čl. XLI/1914 (č. 446/30 předs.). Tisk 119.

Zpravodajem je pan sen. dr Milota. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Proti sen. dr Korláthovi podal soukromý návrh guvernér Podkarpatské Rusi Beskyd, aby byl potrestán za to, že dne 14. října 1928 vyjádřil se o něm na kongresu v Berehově, že se nezdráhá mařiti práva svého národa, jako se nezdráhal tak učiniti dne 17. února 1919 v Paříží, kdy dal bez mandátu prohlášení, a dále, že ho nehryže svědomí přijímati guvernérský plat 500.000 Kč ročně z potu svého národa a jiné veliké odměny, které obdržel za své pochybné služby.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát odepřel dáti svolení k trestnímu stíhání sen. dr Korlátha pro uvedené výroky, a to z těchto důvodů:

Sen. dr Korláth pronesl své výroky v době, kdy byl členem poslanecké sněmovny. Řádný výkon mandátu člena Národního shromáždění vyžaduje, aby mu byla zaručena volnost podrobiti činnost veřejných činitelů, zejména orgánů státních, kritice s hlediska programu, na základě něhož dostal od národa mandát. Nutno ovšem vyžadovati, aby tato kritika nepřekročila bez nutné potřeby meze slušného politického boje. Avšak výroky sen. dr Korlátha, třeba jsou ostré, tyto hranice zachovávají.

Uvážiti také je potřebí, že soukromý žalobce nepotřebuje, aby u hájil svoji čest, stíhati dtr Korlátha, ježto závadné výroky byly otištěny ve dvou časopisech, a soukromý žalobce má tedy možnost nalézti zadostiučinění v trestním řízení proti osobám za to odpovědným.

Místopředseda Trčka (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan sen Mikulíček.

Navrhuji řečnickou lhůtu v trvání čtvrt hodiny. Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Uděluji slovo panu sen. Mikulíčkovi.

Sen. Mikulíček: Při této příležitosti chápu se slova, abych poukázal na to, jak se u nás dodržuje ústavní zákon ne jen proti občanům, ale i proti poslancům a senátorům. Ústava je základní zákon státní, a kdykoli za starého Rakouska tento státní základní zákon byl porušován, vším právem ti, kteří trpěli tímto porušováním, ať z důvodů národnostních, hospodářských nebo kulturních, bránili se tomu, měli právo na to, poněvadž ústavu nemá práva porušovati žádny administrativní úředník, ústavu nemá práva porušovati žádný předseda kteréhokoli sboru zákonodárného o vlastní újmě bez schválení třípětinové většiny. Ústavu kdo porušuje, má býti podle platných zákonů stíhán trestně a má býti také pro výstrahu budoucím trestán.

Co povídá ústava v čl. 112? Právo domovní je neporušitelné. Prosím, toto je ústava Československé republiky! (Ukazuje brožuru.) A čeho jsme byli poslední týden svědky? Že u důvěrníků dělnictva, kteří byli označeni u administrativních úředníků, že jsou členy akčních výborů nezaměstnaných, byla učiněna prohlídka, aniž se dbalo zákonného ustanovení, aby byli podle zákonného ustanovení uvědomění předem 24 hodin, že jim byly prohrabány šatníky, postele, prádelníky a všechno ostatní. (Výkřiky.)

Další ustavní zákon § 113 praví: Svoboda tisku, jakož i právo klidně a beze zbraně se shromažďovati a tvořiti spolky jsou zabezpečeny. To je v ústavě. Ústavu nemá práva suspendovati žádný policejní ředitel, ústavu nemá práva suspendovati žádný ministr, žádný policajt, jak se ve skutečnosti, vážení pánové, jedná. Jsem povinen vám to zde připomenouti, poněvadž jste krátkozrací ve své zaujatosti proti těm, kteří jdou jen reklamovat pro sebe právo na práci. Právo na práci, právo na chleba a právo na bydlení, a vy, místo abyste dodržovali ústavní zákony, posíláte na tyto lidi policajty a četníky, necháváte zavírat nejen dělníky, kteří snad jakž takž nejsou chráněni ústavní imunitou, ale necháte zavírat zástupce zákonodárných sborů, necháte je beztrestně trýznit a necháte je ve vězení.

Pánové a dámy! Jirásek svého času sepsal knihu ohromnou. takovou, nad níž žasl celý kulturní svět. Knihu ťTemnoŤ. Vy jste tu již páni starší, poněvadž se sem nedostane žádný pod 45 let, a musíte objektivně uvažovati o vývoji poměrů v tomto státě a měli byste více vidět dopředu, než vidí mladí lidé, kteří podléhají vášni a fanatismu. Nezdá se vám, že při dnešních poměrech - pane předsedo syndiku - měl by se najíti nový Jirásek, aby napsal nové ťTemnoŤ, Temno, které je proto, že ne s hlediska národnostního a kulturního je prováděna ta persekuce, to stíhání, nýbrž čistě s hlediska hospodářského, poněvadž upíráte tu půl milionu lidí právo na práci, právo na chléb a právo na bydlení. A dnes jsme se dostali do poměrů horších, nežli byly v době pobělohorské, poněvadž tehdy ten utiskovaný rolník, domkář měl doma trochu bramborů, zelí, a neumíral hlady. Avšak dnes vysazený dělník, úředník, nebo kterýkoli zřízenec, který nemá ani svého vlastního bytu, když je 3, 4 měsíce bez práce, je vydán zoufalství a bídě všanc. A tak vidíme denně, že tito lidé sahají k sebevražedným zbraním, a odcházejí z té milované vlasti, o níž napíše a řekne takový socialistický ministr Bechyně ťjak sladko zde je žítŤ, a že odcházejí sebevražedně, zavraždí děti a ženu, poněvadž se nemohou na jejich bídu dívati.

Masaryk, slavný senáte, slavnostně řekl: ťDemokracie, toť diskuse.Ť A jak vypadá ta diskuse? Pánové, jen se smějte ironicky! Měl větší poměrně moc k ochraně svého nadpráví Ludvík XIV., který řekl: ťStát jsem já! Ť a Ludviku XVI. řekli: ťFrancouzi, stát jsme my! Ť A víte, jak to skončilo? Měl větší poměrně moc k ochraně svého nadpráví Mikuláš II. a proletariát řekl: ťPášeš lumpárnu, zločin, odpravil jsi tolik desetitisíců lidí po vyhrané kontrarevoluci v r. 1905 a půjdeš pryč!Ť Myslíte, že vám pomůže ironický smích, myslíte, že vám pomůže zatýkání nás, nedovolování schůzí, rozpouštění shromáždění, zakazování spolků, když neodstraníte příčinu nespokojenosti? Pozavírejte nás všechny, můžete učiniti něco horšího, než nás pozavírati, máte k tomu moc, a právo je dnes na té straně, kde je moc. Ale co vám to pomůže, když neodstraníte příčinu té bídy? Vyvstanou noví a budou možná ještě radikálnější a budou používati drastičtějších a na pomstu myslících prostředků, nežli používáme my.

Dnes promluvil Masaryk o demokracii. Promluvil také o tom vůči holandskému redaktoru, že svoboda nemá žádné ceny, když je při ní prázdný žaludek.

Vážení, co chtěli ti lidé 6. března? Chtěli právo na práci, právo na chléb a na bydlení. Žádný i nejzaostalejší vládní režim by nesměl svým spoluobčanům, od nichž má bezcitnost vybírati přímé i nepřímé daně, odepříti to lidské, co reklamovali dělníci 6. března. Sám ten, kterého jste oslavovali, prohlásil. že přiznává, že je zde taková bída, nezaměstnanost. A co jste udělali vy a ten režim. jemuž sloužíte jak měšťáci. tak také i zástupci socialistických stran.

Místopředseda Trčka (zvoní): Pane senátore, mluvte k věci!

Sen. Mikulíček (pokračuje): Přímo obležené náměstí ozbrojenou mocí, tak jako by sem měl vtáhnouti Atila hunský nebo Tataři. Proti komu? Proti těm, kteří již tři až čtyři měsíce jsou hladni? Proti těm, kteří chodí oškubáni, poněvadž nemají si zač koupiti šaty, proti těm, kteří bydlí v noclehárnách, nebo ani ne a jsou upalováni neštěstím ve stozích a jinde a jinde.

Vážení pánové! Jestliže se takovým způsobem postupuje proti proletariátu, pak se nedivte, že v proletariátě je čím dále tím větší touha po vyrovnání těchto protiv a že je tam touha bez našeho živení po pomstě, a myslíte, že věčně to bude lze udržeti? Nepřemýšlíte o tom? Sám sociálfašista Thomas vám pověděl, že ve čtyřech světových státech je 11 milionů nezaměstnaných. U nás přiznává pan ministr Czech, že je zde 200.000 nezaměstnaných, ale ve skutečnosti je jich třikráte tolik, v jiných státech na př. v Rakousku půl milionu atd. A vy jediný lék máte na tu nezaměstnanost v tom, že pošlete na nezaměstnané, kde chtějí reklamovati právo na lidský život, pendreky a bajonety a necháte všecko zavírati.

O projevech nynějšího presidenta státu nesmělo se s hlediska třídního ani slůvko promluviti beztrestně, ani slůvko se nesmělo napsati, všecko bylo zkonfiskováno.

Řekl jsem před 14 dny ve schůzi předsedů klubovních, kam jsem byl klubem vyslán, že jsem ve třináctém roce ve svém okresu rozhodil na 30.000 brožur, kde Tusar. bývalý poslanec sociálně-demokratický, šeredně spráskal jak France Josefa, tak také následníka trůnu, tak šeredně, že kdyby to udělal dnes, dostal by podle vašeho zákona na ochranu republiky nejméně 3-5 let žaláře. A šlo to. Nic se nestalo zvláštního. Je pravda. Tusarovi to pomohlo k popularitě. byl zvolen zemským poslancem. Dnes, kdy se konstatuje historický fakt, když já jsem s tohoto místa poukázal na to, jak jste jednali s Masarykem, kterého jste oslavovali minulý týden, při aféře Hilsnerově a Švihově a při volbách, kdy jsme mu dvakrát pomohli k mandátu, i to předsednictvo tohoto senátu zkonfiskovalo jako řeč, která byla imunisována a která prostě konstatovala historická fakta.

Pánové, což se nepamatujete proč musil opustiti předseda senátu dr Soukup ministerské křeslo spravedlnosti? Nepamatujete se již na to? Nevíte, když k němu přišla deputace po převratu a žádala nápravu těch nekulturních a bídných poměrů, že ministr spravedlnosti řekl: Jděte a pomozte si sami. A následkem toho: Demonstrace se šibenicemi a pan dr Soukup musil odejíti z ministerstva spravedlnosti. A vy dnes proti těm lidem, kteří postupovali takovým způsobem svého času, když to bylo ve floru a revoluční vlna nahoře, a sami radili totéž proletariátu, používáte reakčních prostředků horších, nežli jak líčí Jiráskovo ťTemnoŤ.

A nakonec: Dnes čtu v ťPrávu liduŤ, že Horthy dává amnestii jenom zločincům a zlodějům. Političtí provinilci v Budapešti nejsou amnestováni. Vážení, nepovažovali jste to za nutnost. když jste oslavovali 80. výročí narozenin, když jste odhlasovali zákon o zásluhách o stát, když jste dali desítky milionů, k nimž se připočtou ještě další sebrané miliony - dosud nemáme žádné zprávy. co se s těmi miliony stalo. nepovažovali jste. že by bylo potřebí v tom demokratickém, v tom nejdemokratičtějším státě alespoň tak postupovati jak postupoval Franc Josef anebo Karel poslední. když politické provinilce amnestovali? Uznáváte ústavu, že každý má právo mysliti ať politicky, ať nábožensky, ať kulturně, jak chce. A nemůžete říci, že děláme tu naši práci, za níž jsme pronásledováni. biti a žalářováni, persekvován a vyhazováni z práce, z nějaké zištnosti. To nám nemůžete říci. Ani jeden z nás není bohatý, ani jeden nemá zbytkový statek, ani psí boudu nemá, ani 300.000 roční gáže. Myslím, že by to bylo pohodlnější odstěhovati se na zbytkový statek. (Výkřik sen. dr Witta.) Já to zdědil, již mně to exekuce prodala, tolik jsem vyposlancoval za 11 roků. tak jsem dopadl. A proto povídáte-li v ústavě, že je zaručena svoboda myšlení. přesvědčení náboženského, kulturního a politického, a ve skutečnosti lidi, kteří ukazují na jedině správnou cestu, jak se možno vymaniti ze zlodějství Rotschildů, Petschkova, Baťova a různých bank, vy je necháváte pendreky na ulici bít, zavíráte je, střílíte do nich a vy zavíráte i poslance. Copak myslíte, že ten náš pracující lid je národem analfabetů, aby si nepřečetl, že Agrární banka má 1/28 milionů čistého zisku, Průmyslová banka 23 miliony čistého zisku, Národní banka 91 milion čistého zisku, bez několika, asi 23.000? Cožpak ti lidé o tom nepřemýšlejí? Zítra přijde účetní uzávěrka z Kolbenovky a Škodovky. Zase desetimilionové čisté zisky. Nač to skuhrání v ťNové doběŤ, že Škodovka vyhazuje 2000 dělníků, většinou těch, kteří tam 20 až 30 roků pracovali, když ve správní radě Škodovky sedí zástupce dělníků sociálfašista Pik, který tam může zakročiti, aby pan Löwenstein dělal vůči soc. dem. dělníkům dobrotu?

Nemyslete pánové, že to máte na beton. Byl jsem na demonstracích v Hodoníně, kde se Masaryk narodil, kde chodil do školy a kde žili jeho rodiče. Patřilo to vzíti do fotografického aparátu, aby se vidělo, jak v jeho rodišti se jedná s těmi, přes které se svítí přímo, poněvadž jsou hladoví s těmi oškubanými, s ošoupanými botami a hladovými. 80 četníků a policajtů tam přišlo na 250 hladovějících dělníků. Bajonety stále na prsou, lidé jsou takoví, že na ně jdou sami. Řeknou si: ťMám chcípnout ihned - řeknu to lidově, po slovácku - nebo za 2, 3 měsíce.Ť Myslíte, že vám pomůže zákon na ochranu pendreků? Ujišťujeme vás, že se ve svých výpočtech hanebně zklamete. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel dáti svolení k trestnímu stíhání sen. dr Korlátha, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a tudíž souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Korlátha se neuděluje.

Přerušuji jednání.

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hod. 7 min.