Schůze zahájena v 16 hodin 30 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Luksch, Trčka.

Zapisovatelé: Kahler, Votruba.

107 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr Beneš, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Engliš, dr Franke, dr Matoušek, Mlčoch, dr Spina, dr Šrámek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na tento týden sen. dr Bačinskému, dr Budayovi; na dnešní schůzi sen. Fidlíkovi, Kindlovi, Stodoloví.

Tiskem bylo rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 114. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňují a mění některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním (tisk 2).

Tisk 116. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. zahraničního výboru, III. rozpočtového výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé 1. Úmluva mezi Rakouskem, Itálií, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvátů a Slovinců a Československem o úpravě pensí zemských, obecních a okresních, sjednaná ve Vídni dne 30. listopadu 1923 a

2. Dodatečná úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou k úmluvě pod 1. uvedené, podepsaná ve Vídni dne 3. února 1929 (tisk 71).

Tisk 119. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Berehově ze dne 16. ledna 1930, č. j. T 1872/28-7, za vydání sen. dr Korlátha k trestnímu stíhání pro přečin utrhání na cti podle §u 1, 3, čís. 1 a 2 zák. čl. XLI/1914 (č. 446/30 předs.).

Tisk 120. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny o návrhu poslanců Stanka, Tomáška, Zeminové, dr Mičury, dr Lukavského, Najmana, Pohla, Böllmanna a druhů a o návrhu senátorů Donáta, Habrmana, Klofáče, dr Reyla, dr Hellera, Luksche, Dyka, Thoře a spol. na vydání zákona o zásluhách T. G. Masaryka (tisk 118 a 111 sen.).

Tisk 121. Vládny návrh zákona o úpravě příslušnosti vo veciach cejchovných v zemi Slovenskej a v zemi Podkarpatoruskej.

Tisk 122. Návrh sen. dr Hilgenreinera, dr Jessera a soudr. na zrušení zákona ze dne 19. února 1920, č. 135 Sb. z. a n., o poměru pražských universit.

Tisk 123. Návrh sen. Böhra, Stolberga a soudr. na změnu platných ustanovení o zjišťování trestného falšování mléka.

Tisk 124. Návrh sen. Kostky, Luksche a soudr. stran produktivní péče o nezaměstnané.

Tisk 125. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 80) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1930 (tisk 210).

Těsnopisecké zprávy o 8., 9. a 10. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 15., 24. a 29. ledna 1930.

Zápisy o 16. a 17. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 122. Návrh sen. dr Hilgenreinera, dr Jessera a soudr. na zrušení zákona ze dne 19. února 1920, č. 135 Sb. z. a n., o poměru pražských universit.

Tisk 123. Návrh sen. Böhra, Stolberga a soudr. na změnu platných ustanovení o zjišťování trestného falšování mléka.

Tisk 124. Návrh sen. Kostky, Luksche a soudr. stran produktivní péče o nezaměstnané.

Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 21. února 1930 přikázáno:

Výborům sociálně-politickému a rozpočtovému:

Tisk 96. Návrh sen. dr Hellera, Jokla a soudr. na novelisaci zákona ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n., o státních starobních podporách.

Tisk 108. Návrh sen. dr Feierfeila a soudr. na změnu vládního nařízení ze dne 17. března 1927, č. 22 Sb. z. a n., o úpravě služebních a platových poměrů světských ošetřovatelů ve státních ústavech léčebných.

Výborům technicko-dopravnímu a živnostensko-obchodnímu:

Tisk 101. Návrh sen. dr Witta, Habrmana a soudr. ve věci ústavního projednání osnovy moderního automobilového zákona.

Výboru národohospodářskému:

Tisk 91. Návrh sen. Kotrby a druhů na zrušení nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, č. 516 Sb. z. a n., o zásobování obyvatelstva a opatření důležitých podniků státních předměty potřeby.

Výborům národohospodářskému a živnostensko-obchodnímu:

Tisk 97. Návrh sen. Kianičku, Thoře, Pastyříka, Trčky, Kotrby a druhov, aby bolo nariadené vládou, že by města s veřejnými porážkami sriaďovaly súčasne s porážkou, mäsnou tržnicou, chladiarnou, mraziarňou, črievarňou, držkárnou atď., tiež povinné kožné skladiště na konzervovanie a aukčně zpracovanie kozí, pochádzajúcich z miestných a okolných, zverolekársky prehliadnutých porážok.

Výboru rozpočtovému.

Tisk 98. Návrh sen. Kianičku, Thoře, Slámy, Pastyříka, Trčky, Kotrby a druhov v příčině zrušenie daňových bremien stavu mäsiarsko-udenárskeho.

Výborům živnostensko-obchodnímu a sociálně-politickému:

Tisk 94. Návrh sen. Dundra, Časného, Zimáka a soudr. na změnu § 82 živn. řádu ve znění zákona ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z.

Výborům kulturnímu a rozpočtovému:

Tisk 93. Návrh sen. Plamínkové a druhů na vydání zákona o jednoročních učebných kursech (čtvrtých třídách závěrečných) na měšťanských školách.

Výborům kulturnímu, rozpočtovému a sociálně-politickému:

Tisk 95. Návrh sen. Plamínkové, Riedla, Komrse, Hubky, Merty a spol., aby vláda republiky Československé se usnesla na rozšíření kompetence ministerstva školství a národní osvěty ve věci sociální péče pro studentstvo o frekventanty Pedagogických fakult a o žactvo měšťanských škol a aby v příštích rozpočtech byl zařaděn příslušný obnos na tuto péči.

Výboru sociálně-politickému:

Tisk 92. Návrh sen. inž. Marušáka, Hubky, Komrse, Šťastného, Riedla a spol. na změnu zákona o úrazovém pojištění dělníků ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na r. 1888. ve znění částečně upraveném zákony ze dne 21. srpna 1917, č. 363 ř. z., a ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n.

Výborům kulturnímu, rozpočtovému a živnostensko-obchodnímu:

Tisk 99. Návrh sen. Hubky, Merty, Komrse, Plamínkové, Šolce a spol., aby vydán byl zákon o živnostenských školách.

Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Tisk 102. Návrh sen. Stodolu, Šelmeca, dr Bačinského a spol. na urychlené vydanie zákona o náhradě škody, zapríčinenej vojnou.

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 103. Návrh sen. Stolberga, F. Scholze a soudr. na zmírnění agrární krise.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

1. Návrh, aby podle §u 55 jedu. řádu projednáno bylo usnesení poslanecké sněmovny o návrhu poslancov Staňka, Tomáška, Zeminovej, dr Mičury, dr Lukavského, Najmana, Pohla, Böllmanna a druhov na vydanie zákona o zásluhách T. G. Masaryka. Tisk 118.

Z příčin oslav osmdesátých narozenin pana presidenta republiky T. G. Masaryka je potřebí, aby uvedené usnesení poslanecké sněmovny bylo projednáno podle §u 55 jedu. řádu a navrhuji tudíž, aby osnově této byla přiznána pilnost.

Žádám pány senátory, aby zaujali svá místa a konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. (Děje se.)

Kdo s mým návrhem souhlasí, aby osnově této přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené osnově přiznává se pilnost podle §u 55 jedu. řádu.

Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:

2. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 118) o návrhu poslanců Staňka, Tomáška, Zeminové, dr Miřury, dr Lukavského, Najmana, Pohla, Böllmanna a druhů a o návrhu senátorů Donáta, Habrmana, Klofáče, dr Reyla, dr Hellera, Luksche, Dýka, Thoře a spol. (tisk 111) na vydání zákona o zásluhách T. G. Masaryka. Tisk 120.

Navrhuji, aby věc tato projednána byla v celkové lhůtě jedné hodiny se stanovením řečnické lhůty na 1/4 hodiny.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Referentem je pan sen. dr Witt. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Witt: Vážený senáte! Dne 7. března letošního roku naplňuje náš první president republiky Tomáš G. Masaryk osmdesát let svého života. Je to vzácná meta v jedinečném životě. Tento den stává se spontánně svátkem celého státu a bude svým významem mluviti u nás, stejně jako za hranicemi.

Život našeho presidenta je hodným, aby o něm bylo přednášeno na školách kulturního lidstva jako o příkladu a vzoru. Vyšed z řad tenkráte ještě porobeného pracujícího lidu, stal se zakladatelem státu a jeho hlavou. Byl politickým učitelem, mravním obroditelem a kulturním vůdcem svého národa. Byl jedním z mužů, kteří dali světové válce její program a cíl. Všude pronikal a vítězil svou hlubokou mravní opravdovostí, svou bezpříkladnou pracovitostí, svou universální vzdělaností, svou vášnivou touhou po osvobození všech porobených národů i lidí, svou ničím nepřekonatelnou vírou v poslání a vítězství humanity a demokracie. Byl vůdcem v boji za svobodu a stal se voleným vůdcem ve svobodném státě. Náš president je však také spolubudovatelem celého nového světa duchovního. Dožil se vítězství svých myšlenek a dožívá se jich upevnění a rozkvětu v době poválečné. Se zadostiučiněním může se radovati ze stálého pokroku demokracie politické, hospodářské i sociální, z celé nově se tvořící mravní a ideové osnovy nových řádů světa, jich poměru národa k národu a člověka k člověku.

Jenom s pocitem hluboké vážnosti a vděčnosti můžeme se zastaviti a zamysliti v této době nad touto metou života našeho presidenta a zpytovati jeho smysl pro nás, pro náš stát a pro všechno ostatní lidstvo. Jeho ocenění a zhodnocení bude úkolem dějin našeho státu i dějin světových. Dnes chceme říci jen to, co pokládáme za potřebu svého srdce a za povinnost Národního shromáždění našeho státu k svému prvému představiteli. Náš president pracoval nejenom na založení, nýbrž pracoval a pracuje i na vnitřním vybudování a mezinárodní organisaci našeho státu. Jméno našeho presidenta znamená pro nás parlamentní demokracii, znamená spravedlnost národní i spravedlnost sociální a znamená mír i sbratření národů a státu. Zastupujeme miliony všeho obyvatelstva našeho státu bez rozdílu národnosti, třídy a náboženství a chceme mu za všechnu jeho nesmírnou práci životní vysloviti svou nejhlubší vděčnost, a to způsobem nejvyšším a nejslavnostnějším, usnesením zvláštního zákona. Není tu jistě látky vyžadující úpravy zákonodárné a není tu také účelu zavázati občanstvo státu k nějakému plnění nebo opomenutí. Nechceme také občanům uložiti žádného přesvědčení. Svoboda přesvědčení je podle naší ústavy volná a nekontrolovatelná. Volíce formu zákona, chceme slavnostně zdůrazniti fakt, že nad tento způsob projevu vděčnosti nemáme cennějšího a že přesvědčení o zásluhách presidentových pociťuje hluboce naše občanstvo, jak je patrno z hlasování v obou komorách našeho Národního shromáždění i z průběhu slavností po všech končinách republiky. Náš zákon je formulí, kterou ověřujeme a do celého světa proklamujeme fakt, že tento veliký lidský zjev, muž, jenž ve svých 80 letech zmužile, odhodlaně a úspěšně nese na svých bedrech těžké břemeno hlavy státu s nejkrajnější lidskou obětavostí a bezpříkladnou vytrvalostí, zasloužil se o náš stát, o jeho další rozvoj a rozkvět, o spravedlivou úpravu jeho vnitřních poměrů, o lepší život jeho obyvatelstva a lepší budoucnost jeho generací příštích. Oslavujíce jeho, zavazujeme sebe. Rozmnožujeme svůj duševní poklad a ukazujeme směr našemu úsilí dalšímu. Upravujeme-li jindy svým votem poměry pomíjejícího dneška, staráme se tímto zákonem o život státu v nekonečném zítřku.

Ustavně-právní výbor senátu doporučuje předloženou osnovu zákona ke schválení. (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan sen. Stránský. Dávám mu slovo.

Sen. Stránský: Pánové! Jedná se o zákoně o zásluhách presidenta Masaryka. A tu je nutno, abychom si uvědomili, jaké zásluhy o tento stát president Masaryk má. President Masaryk má zásluhu o stát kapitalistický. (Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)... ve kterém volné slovo člověka, volné slovo kritiky jest odsuzováno. O takovýto stát má president zásluhy. Dělnictvo neuznává této zásluhy, poněvadž od převratu, kdy zaslepeny mu byly oči krásnou demokracií, trpce bylo zklamáno. Hned od r. 1920 poznalo dělnictvo na svém těle, jak daleko sahá tato demokracie v československém státě. Již v r. 1920 se demokracie ukázala ostřím bajonetů na prsou dělnické třídy. (Sen. dr Heller: Pane kolego, vždyť nejsme hluší!) Prosím, já mluvím, jak chci.

Jaká je zásluha další? Jestliže tento stát, za který dáváte zásluhu Masarykovi, je snad něčím lepším než stát rakouský, pak prohlašujeme, že naopak tento stát předčil rakouskou diktaturu a rakouský režim tím, že to, co se nedovolovalo v Rakousku, je do-. voleno v československém stále. (Sen. Mikulíček: Nestačil starý trestní zákoník! - Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. února 1930 podle §u 9. lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Předseda: Za tento výrok volám pana řečníka k pořádku. a to velmi důtklivě. (Výkřiky. - Hluk.)

Sen. Stránský (pokračuje): Jaká je další zásluha? Zásluha další je v tom... (Výkřik: Pak budete prosit pana presidenta o milost!) Nebudeme, buďte bez starosti!

Další zásluha je v tom, že se tu děje to, co se nedělo ani v rakouském státě: kriminalováni a zavíráni jsou poslanci. Četník a policajt má v tomto státě větší právo nežli poslanec, nežli ten, který je postaven na své místo lidem. Celníci a policajti mohou rozpouštěti dělnické schůze, mohou zavírati do kriminálu, kdykoli se jim zlíbí. Sociálfašisté prohlašují otevřeně v listech, že prý Masaryk se také zavděčil tím, že šel za hornickými zájmy. Tož, pánové, historie dělnického hnulí v Československu jest velmi vzácná, než abychom uznali, že snad někdy byl státník, který se za pracující třídu postavil. Není státníka v tomto státě, který by opravdu hájil zájmy pracující třídy! Jestliže sociální demokraté, sociálfašisté ve svém plátku píší, že Masaryk byl solidární s bojem horníků, pak ano! V každém hospodářském zápase, který horníci prováděli, šel stát tento v čele horníků s bajonety, s kriminály a se vším možným, jenom ne s dobrou vůlí, horníkům pomoci.

Předseda (zvoní): Pro tyto výroky volám pana řečníka po druhé k pořádku.

Sen. Stránský (pokračuje): Sociálfašisté od převratu v každém hospodářském zápase... (Výkřiky. - Hluk. - Kontroverse mezi sen. Mikulíčkem a Johanisern.)... organisovali stávkokazectví, organisovali špiclovský systém. Organisovali vše možné, aby každý zápas horníků byl překonán. (Výkřiky. - Hluk. - Vřava.) A proto tedy horníci žádných zásluh neuznávají. (Výkřiky. - Hluk. - Výkřik sen. Pichla.) Račte jednati o svém!

První zásluhou bylo střílení do dělníků. Druhou zásluhou v tomto státě je. že máme... (Výkřik: To se žvaní revoluce!)... 200 tisíc nezaměstnaných dělníků. Připočteme-li rodiny těchto nezaměstnaných, trpící bídou. pak směle můžeme prohlásiti, že v době, kdy jednáme o zásluhách Masarykových o tento stát, zmírá hladem 800.000 proletářských duší.

Předseda (zvoní): Pro tylo výroky volám pana řečníka po třetí k pořádku!

Sen. Stránský (pokračuje): Ve všech kapitalistických státech jest 80 mil. proletářů bez zaměstnání. Tato cifra je dosti strašlivým znamením pro všechny, kteří ještě dovedou podobným způsobem dělati ovace pro zásluhy o stát. Jestliže nezaměstnaní dělníci demonstrují za kus chleba a práci, je na ně vysíláno četnictvo, autodrožkou jsou dováženi na policejní úřad a tam jsou týráni. Zároveň jsou týráni také poslanci. V Hradci Králové rozehnána byla schůze četnictvem a policajty, protože na této schůzi mluvilo se o státní a zaměstnavatelské racionalisaci. Tož, pánové, to jsou zásluhy, že schůze jsou rozháněny a odboroví důvěrníci a sekretáři zavíráni. Dělníci neuznávají zásluh o tento stát. (Výkřiky. - Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 26. února 1930 podle §u 9, lit. ni) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)... kapitalisté diktují a kdo stojí v čele, musí poslouchati. Dělníci uznávají jen jediný stát. stát dělníků a rolníků v Sovětském svazu. Jen takový stát může pracující třída uznávati, ve kterém pracující třída opravdu spěje k velkým myšlenkám, k velké etapě v dění socialismu. Pánové, jestliže v této době opětně se zabýváme různými problémy nezaměstnanosti, tož domnívám se, že namísto dělání zákonů, kdo má zásluhu o tento stát, měli bychom spíše dělali zákony o potírání korupčníků, zlodějů, o potírání těch, kdo pracující třídu vykořisťují. Pracující třída vede boj proti tomuto kapitalistickému státu. Pracující třída tento boj povede do důsledku. Dělejte si zákony, jaké chcete, pracující třída těchto zákonů neuznává a povede svůj boj, dokud nesmete tento systém, dokud nerozmetá vás sociál-fašisty, kteří jste zástupci kapitalistů, kteří děláte berana systému kapitalistickému. Na vás pracující třída obrátí železné koště a vymete vás. Tak jako dnes útočíte proti pracující třídě, budete pracující třídou odměněni. Vyhlásili jste svatou válku komunistům, komunisté a pracující třída vyhlašují válku vám a povedou tuto válku do důsledků. (Potlesk komunistických senátorů. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.) Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém tak, jak je vyznačena v tisku 118, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 118. (Potlesk.)

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme hlasovati ihned ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Witta, zda navrhuje nějakou textovou zrněnu.

Zpravodaj sen. dr Witt: Není změn.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla právě přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém. (Potlesk.)

Přikročíme nyní k bodu dalšímu, jímž je:

3. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 56), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatečná dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not dne 10. ledna 1930 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, čís. 10 Sb. z. a n. Tisk 90.

Zpravodajem výboru zahraničního je pan sen. dr Rozkošný a výboru národohospodářského pari sen. StržiI.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. dr Rozkošnému.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Francouzská vláda požádala prostřednictvím československého vyslanectví v Paříži vládu československou o zproštění konsolidace cla na oves, zajištěné československo-francouzskou úmluvou z 2. července 1928. Úmluva tato má toto ustanovení:

1. Přesto, že chmel a slad jsou obsaženy v seznamu produktů, o nichž jedná francouzský zákon z 1. prosince 1929, vláda francouzská prohlašuje, že po dobu platnosti obchodní úmluvy francouzsko-československé z 2. července 1928 nemá v úmyslu požadovati od vlády československé, aby se zřekla u těchto dvou produktů záruk uvedených ve článku lI. zmíněné úmluvy.

2. Vláda francouzská souhlasí s tím, aby při dovozu do Francie obyčejné poniklované podnosy ze železného plechu, pocházející a přicházející z Československa, byly považovány za ťkovové poniklované výrobky, jiné než k účelům technickýmŤ - č. 579 franc. tarifu -. (Předsednictví převzal místopředseda dr Hruban.)

To znamená, že tyto věci mají býti do Francie vyváženy za menší clo, než jaké se posavad z nich vybírá.

Naše vláda naproti tomu prohlašuje:

1. že se zříká záruk stanovených článkem II. obchodní úmluvy z 2. července 1928, pokud se týká ovsa,

2. že souhlasí, aby byla pojata do seznamu A obchodní úmluvy z 2. července 1928 položka, která znamená, že na kůže telecí - teletinu - mimo kůži lakovanou činěnou tříslem a minerální solí se zavádí nová položka celní.

Ježto oves po celou dobu platnosti této úmluvy z Československa do Francie vyvážen nebyl, bylo žádosti francouzské vlády vyhověno, když tato dala ujištění, že nezvýší cel na chmel a slad. Tyto produkty jsou důle-tým vývozním zbožím a bylo jich vyvezeno do Francie v r. 1929: chmele za 15.8 mil. Kč a sladu za 5.5 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že nyní Německo značně zvýšilo cla na chmel, slad i ječmen, tato smlouva přichází nám právě vhod a je potřebí, abychom ten odbyt sladu a ječmene do Francie pokud možno nejen zachovali, ale možno-li, i rozmnožili. Protože tato změna má pro Československo dosti velikou důležitost, navrhuji, aby usnesení ve smyslu vládního návrhu bylo schváleno. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo panu zpravodaji výboru národohospodářského, sen. Stržilovi.

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Vzájemnou výměnou not mezi republikou Československou a Francií dne 10. ledna 1930 sjednána byla po přání francouzské vlády dohoda o tom, že zřekla se vláda naše záruk stanovených článkem II. obchodní smlouvy ze dne 2. července 1928, pokud se týče ovsa, a vláda francouzská zase zavázala se, že nezvýší clo na náš chmel a slad po dobu platnosti obchodní úmluvy francouzsko-československé.

Naše vláda mohla na tento požadavek vlády francouzské přistoupiti, neboť oves náš vůbec do Francie dovážen nebyl, ale zato vývoz našeho chmele a sladu do Francie v posledních letech stoupal.

Podle statistiky, kterou vydává statistický úřad ohledně vývozu a dovozu jednotlivých produktů našich. bylo vyvezeno sladu v roku 1927 za 1,140.000 Kč, v r. 1928 za 2 -mil. 77.000 Kč a v r. 1929 za celý rok 5,38.000 Kč.

Vývoz chmele značně stoupá, R. 1927 jsme vyvezli 4.490 q za 19,b56.00 Kč, v roku 1928 4.542 q za 19,125.000 Kč a r. 1929 již 9.450 q, tedy dvojnásobné množství oproti r. 1928, ovšem že za cenu nižší, za 17 mil. 830.000 Kč následkem toho, že ceny chmele letošního roku poklesly.

Uvážíme-li, že z naší Československé republiky vyvážíme celkem asi za 170 mil. Kč chmele, činí tato úctyhodná cifra 10%, pokud se týče vývozu našeho chmele do Francie.

Mimo toto ujednání souhlasí vláda francouzská s tím, aby při dovozu do Francie obyčejné poniklované podnosy ze železného plechu, pocházející a přicházející z Československa, byly považovány za kovové poniklované výrobky, jiné než k účelům technickým - č. 579 franc. tarif -.

Dodatečnou touto úmluvou dala také vláda československá souhlas, aby do seznamu A obchodní úmluvy československo-francouzské z 2. července 1928 byla pojata položka čís. 330 československého celního sazebníku, znějící na kůže telecí - teletina - mimo kůži lakovou, a to: činěnou tříslem s clem 1080.- Kč za 100 kg a činěnou minerální solí s clem 1350.- Kč za 100 kg.

Dovoz telecí kůže mimo kůži lakovou z Francie k nám činil za poslední léta - za rok 1929 jsem nemohl dosud zjistiti, poněvadž statistika v tom směru není ještě vydána - při kůži činěné tříslem za rok 1927 11 q za 268.000 Kč, za r. 1928 8 q za 210.000 Kč: při kůži činěné minerální solí za r. 1927 48 q za 831.000 Kč a za r. 1928 31 q za 649.000 Kč.

Výměna not o této dodatečné dohodě bude ratifikována, avšak obě vlády se shodují v tom, že ji uvedou co nejdříve v prozatímní působnost, pokud je k tomu opravňuje jejich příslušné zákonodárství.

Národohospodářský výbor seriálu projednával tuto dodatečnou dohodu československo-francouzskou ve své schůzi dne 5. února 1930 a usnesl se doporučiti ji senátu ke schválení i s příslušným schvalovacím usnesením tak, jak je uvedena v senátním tisku č. 56. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Zahajuji debatu.

Dříve než udělím slovo řečníkovi, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 15 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Zůstává tedy při tom, co jsem prohlásil.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Böhr. Uděluji mu slovo.

Sen. Böhr (německy): Slavný senáte! Předmět, který právě projednáváme, je zajisté nám všem sympatický, každou podporu obchodu, dopravy a obchodničil smluv dlužno zejména vzhledem k nynější stagnaci v průmyslu a zemědělství uvítali. Vítám také toto malé, nyní projednávané dílčí ujednání. Týká se jen dvou věcí, chmele a sladu, a dlužno je jako každé ujednání k lepšímu uvítali.

Používám nyní léto příležitosti, abych se na pana ministra obchodu a pana ministra školství obrátil s prosbou. V obchodní smlouvě mezi Francií a Československem nalézá se také titul, a to t. zv. DMC příze, příze k vyšívání a známkování. Tento dovoz je v obchodní smlouvě upraven ve prospěch francouzských továren, z nichž některé leží v dřívějším Alsasko-Lotrinsku, lakovým způsobem, že kontingent, Francii přiznaný, je větší než celá spotřeba, kterou v té příčině máme v Československé republice. Dříve snad tomu tak bylo, že naše továrny, pokud jde o tyto druhy příze, nebyly plně schopny soutěžili, ale domácí továrny se v této příčině tak zdokonalily, že dnes mohou s kýmkoli konkurovati. Domácí příze k vyšívání a známkování je tak stálobarevná, že obstojí v jakékoli zkoušce. Když nyní domácí odbyl klesl tak hluboko, téměř na nulu, a my stojíme před tak obrovskou krisí textilního průmyslu, navrhl bych, aby ministerstvo obchodu a ministerstvo školství domácí střední Školy, ve kterých se vzdělávají učitelky ručních prací, jakož i správy škol ve městech a na vesnicích upozornilo na to, že dnes můžeme obdržeti také domácí stálobarevnou přízi na vyšívání a známkování, která vydrží jakoukoli konkurenci. Miliony jdou do ciziny, které by našim domácím továrníkům kterékoli národnosti a kdekoli mohly prospěti. V této příčině je nutno každé zlepšení v zájmu zmenšení nezaměstnanosti jistě uvítali a takovéto zlepšení by také nastalo, kdyby naše školní úřady doporučily náš domácí, konkurence zajisté schopný výrobek oproti přílišnému dovozu t. zv. DMC příze. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Poněvadž nikdo již není ke slovu přihlášen, dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. dr Rozkošnému.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Vážený senáte! Jelikož pan řečník přede mnou proti smlouvě ničeho nenamítal, naopak vyslovil s ní souhlas, a ostatně ve své řeči dává hlavně pokyny ministerstvu obchodu a školství, jakým způsobem by se měly v budoucnosti zachovati, což vlastně s tímto návrhem zákona nemá co činiti, navrhuji, aby slavný seriál návrh výboru zahraničního a národohospodářského schválil. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím, pánové, račte se posaditi na svá místa. Budeme hlasovati. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení prvém tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové čís. tisku 90, račte zvednouti ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Dalším odstavcem dnešního pořadu jednání je:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Telči za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek podle §u 3 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., (čís. 9842/29 předs.). Tisk 81.

Zpravodajem je pan sen. dr Havelka. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Podle trestních spisů byla dne 28. července 1929 na předměstí Podolí v Telči nedaleko hřbitova s kostelíkem u ťSv. AnnyŤ pořádána obvyklá výroční pouť, které se zúčastnilo větší množství obyvatelstva jak z Telče, tak i nejbližšího okolí.

Této příležitosti využitkoval tehdy poslanec, nyní senátor, Mikulíček a za účasti asi 60 příslušníků komunistické strany uspořádal na menším náměstí na předměstí Podolí tábor lidu, na němž řečnil.

Slyšen jsa u soudu jako obviněný doznal sen. Mikulíček, že pořádal bez povolení shromáždění lidu pod šírým nebem, které nebylo povoleno příslušným úřadem politickým.

Slyšen jsa v důsledku usnesení imunitního výboru zpravodajem, udal, že toliko použil příležitosti přítomnosti většího počtu obyvatelstva na výroční pouti ke svému projevu, což souhlasí i s četnickým oznámením.

Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát nevyhověl žádosti okresního soudu v Telči ze dne 4. listopadu 1929, č. j. Nt 23/29/6 a nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek podle § 3 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., a to z těchto důvodů:

Slova zákona: ťKdo shromáždění chce pořádati nebo konatiŤ dokazují, že zákonodárce měl na mysli nikoli shluk nebo sejití se lidí následkem nahodilých okolností, zde tedy pouti, nýbrž shromáždění v užším slova smyslu, totiž shromáždění, které bylo svoláno nebo konáno za účelem projednati nebo vyříditi otázky shromážděných se týkající.

Sen. Mikulíček doznal sice, že pořádal bez povolení shromáždění lidu pod šírým nebem, které nebylo povoleno příslušným úřadem politickým, to však nedostačuje a také na věci nic nemění, ježto již podle četnického oznámení toliko použil náhodného, zde poutního, shluku lidí ke svému projevu a mimo to i v soudním zápise o výslechu obviněného uvedena výpověď sen. Mikulíčka: že tábor pořádal, ale neuvedeno, v čem to pořádání záleželo; pouhé projevy pak k náhodnému shluku lidí podle názoru nahoře uvedeného nedostačí.

Nevysvitají tedy z předložených trestních spisů a výslechu sen. Mikulíčka podstatné náležitosti přestupku podle §u 3 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., pro nějž sen. Mikulíček by mohl býti vydán k trestnímu stíhání.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel souhlas k žádosti okresního soudu v Telči a nedal souhlasu k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a tím tudíž souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka se neuděluje.

Dalším předmětem je:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu trestního v Praze ze dne 18. prosince 1929, č. j. Nt IV. 45/28/2, za souhlas k stíhání sen. Hakena pro přestupek podle §u 11 zák. ze dne 17. prosince 1862, čís. 6 ř. z. z roku 1863 (č. 315/30 předs.). Tisk 82.

Zpravodajem je pan sen. inž. Havlínu. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. inž. Havlín: Vážený senáte! Posl. Haken vydal jakožto vydavatel za Ústřední výbor KSČ zvláštní vydání ťRudého PrávaŤ v měsíci říjnu 1928, na němž jest označeno: Majitel společnosti internacionála. Odpovědný redaktor V. Kopecký. Tiskem vlastním. V tomto zvláštním vydání jsou zprávy z Vídeňského Nového města a z Vídně ze 7. října: Fašistické fiasko v Rakousku. Revoluční nástup komunistů a hašení reformistických vůdců. Zadržené auto. Reformisté všude stejní. Dále pak zpráva z kladenského revíru: Odpověď rudého Kladna na krvavé události v Rozdělově.

Toto zvláštní vydání končí výzvou účasti na demonstrační schůzi na Slovanském ostrově, Žofín, v úterý, 9. října 1928.

Okresní soud pro přestupky v Praze žádal poslaneckou sněmovnu Národního shromáždění podáním ze dne 14. listopadu 1928. č. j. Nt IV 45/28/1, za vydání Josefa Hakena k stíhání pro přestupek podle §u 111. zákona o tisku, jehož se dopustil tím, že jako vydavatel opomenul učiniti oznámení o vydání zvláštního vydání časopisu ťRudé PrávoŤ a o změně nastalé v osobě tiskařově. Po čtyřech odkladných lhůtách Josef Haken zvolen byl senátorem Národního shromáždění a tu opětuje okresní soud trestní v Praze novým podáním ze dne 18. prosince 1929 svoji žádost za jeho vydání ke stíhání pro přestupek podle §u 11 zák. ze dne 17. prosince 1862, čís. 6 ai 1863.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nevyhověl žádosti okresního soudu trestního v Praze odděl. IV. ze dne 18. prosince 1929, č. j. Nt IV 45/28/2, a nedal souhlas k stíhání sen. Hakena pro zmíněný přestupek.

Je sice nesporno, že zákon ukládá vydavateli povinnost učiniti oznámení o vydání ťzvláštního vydáníŤ každého časopisu, jakož i změnu nastalou v osobě tiskařově, avšak naproti tomu je nutno uvážiti, že sen. Haken pořídil toto zvláštní vydání ťRudého PrávaŤ k rychlé informaci svých politických straníků v době velmi závažné, takže nutno je v jeho skutku spatřovati vykonávání části jeho povinností jako parlamentního zástupce určité třídy a že tudíž nutno jest jej chrániti před trestním stíháním.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel souhlas k trestnímu stíhání sen. Hakena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a souhlas k trestnímu stíhání sen. Hakena je odepřen.

Dalším předmětem je:

6. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Uherském Hradišti ze dne 31. prosince 1929, č. j. Tk XI. 1285/29/13, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přečiny podle §u 11, č. 2, §u 18, č. 1 a 3, §u 15, č. 2 a zločin podle §u 15, ř. 3 zákona na ochranu republiky (č. 331/1930 předs.). Tisk 85.

Zpravodajem je pan sen. dr Milota.

Zpravodaj sen. dr Milota: Vážený senáte! Podle zprávy krajského soudu v Uherském Hradišti pronesl sen. Mikulíček dne 14. července 1929 v Kyjově na veřejné schůzi řeč, ve které brojil proti ťstávajícímu soukromě-kapitalistickémuŤ řádu, tvrdil, že všechny okolní státy, kapitalistické i naše republika horlivě zbrojí a připravují ťnové jatkyŤ a chystají novou válku. Proti výdajům na vojsko ukázal na malé podpory válečných poškozenou a osob přestárlých a dodal: ťDobře podotkl ve sněmovně k tomuto zákonu posl. Štětka: Dát Udržala s Masarykem do společné domácnosti a dát jim těch 600 Kč ročně, jestli s nimi vyjdouŤ. Svoji řeč zakončil výzvou: ťDělníci, ozbrojte se a učte se stři letŤ.

V těchto výrocích spatřuje krajský soud v Uherském Hradišti přečin urážky presidenta republiky podle §u 11, čís. 2 zák. na ochranu republiky, přečin šíření nepravdivých zpráv podle §u 18, č. 1 a 3 téhož zákona, a přečin a zločin výzvy k trestným činům podle §u 15, č. 2 a 3 téhož zákona, a žádá proto dopisem ze dne 31. prosince 1929, č. j. Tk XI 1285/29-13, za vydání sen. Mikulíčka pro tyto činy.

Imunitní výbor navrhuje senátu, aby nesvolil k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro tyto výroky, neboť:

a) výrok o Masarykovi netvoří skutkovou podstatu přečinu urážky presidenta, neboť, třeba by byl drastický svou formou, není hrubě zneuctívající, ani se jím president republiky neuváděl ve veřejný posměch,

b) ostatní výroky pak jsou jen konkretisováním programu strany komunistické, jejímž poslancem byl sen. Mikulíček v době, kdy svoji řeč pronesl, a musí mu býti jako aktivnímu politikovi vyhrazeno právo, uplatňovati svůj program v mezích, které se nedotýkají veřejného míru a pořádku; takové porušení v daném případě zjištěno nebylo.

Při této příležitosti, když již jednáme o případě pana sen. Mikulíčka, budiž mně dovoleno připojiti ke své zprávě krátkou poznámku.

V jedné z předcházejících schůzí senátu při projednávání imunitního případu vyjádřil se pan sen. Mikulíček o imunitním výboru asi v tom smyslu, že imunitní výbor si získal ostudu tím, že svolil k jeho trestnímu stíhání a soud ho přes to zprostil. Neodpověděl bych na tuto invektivu, ježto vím, že pan sen. Mikulíček jako komunista musí předem odmítnouti vše, co přichází s jiné strany než komunistické, a že by proto bylo marné ho přesvědčovati o neodůvodněnosti jeho tvrzení. Avšak poznal jsem, že i jiní členové senátu chápou mylně úkol imunitního výboru, a tu bych rád upozornil na to, že úloha imunitního výboru je zcela jiná než úloha soudu. Činnost soudu směřuje jedině ke zjištění viny. Proto má soud povinnost vyšetřiti náležitě skutkový stav, aby se podle toho mohl rozhodnouti, má-li obviněného odsouditi čili nic. Naproti tomu imunitní výbor posuzuje věc jedině s hlediska, může-li z důvodu politických vzíti obviněného senátora do ochrany a nepřipustiti jeho trestní stíhání, neboť by stát mohl pomocí trestního řízení znemožniti nepohodlným členům parlamentu výkon jejich mandátu, ať již vůbec, ať jen na čas.

Aby imunitní výbor mohl takto věc posouditi, nepotřebuje zjišťovati objektivně správně skutkový stav. Ba ani tak učiniti nemůže, neboť nemá k lomu té možnosti, kterou má podle ustanovení trestního řádu soud. Pro něho je rozhodná jedině zmíněná úvaha politická a z té příčiny nezabývá se vůbec mnohými okolnostmi, na které musí hleděti soud. Jeho věcí je uznati jen, zda má připustiti trestní stíhání, a nikoliv uvažovati, zda je obviněný senátor vinen či nevinen. Proto se může zcela dobře státi, i když imunitní výbor vydáním senátora dal najevo, že ohledy politické nebrání provedení trestního řízení, že přesto soud obviněného zprostí nebo trestní řízení zastaví, ježto soud tak může učiniti nejen tehdy, když tví není trestného činu, nýbrž i když se nepřesvědčí o vině obžalovaného, třebas pro nedostatek důkazů neb i proto, že odsouzení brání na příklad to, že obviněný byl nepříčetný, že byl ve skutkovém omylu, že jednal v oprávněné obraně atd., na co všechno imunitní výbor nehledí. Abych krátce charakterisoval činnost imunitního výboru: tento výbor svoluje, uzná-li, že politické důvody tomu nebrání, aby soud v řádném trestním řízení sám zjistil vinu a aby, zjistil-li tuto vinu, obviněného senátora odsoudil, a nezjistíli, aby ho podle zákona zprostil.

A ještě něco bych pro svou osobu podotkl. Podle mého mínění, posuzujeme-li věc se stanoviska politického, musíme nutně srovnávati zájem, který má stát na provedení trestního řízení, se zájmem, který má senát na tom, aby v důsledku zásady poměrného zastoupení zúčastnili se parlamentní činnosti vyslaní zástupcové všech složek národa. Z toho plyne, že, čím je trestný čin, o který jde, těžší, tím více nabývá převahy zájem státu na provedení trestního řízení, a zase: čím méně je důležitá parlamentní činnost obviněného senátora pro celý senát vůbec a pro vlastní jeho stranu zvlášť, tím spíše ho imunitní výbor vydá. Čili: imunitní výbor dozajista spíše bude chrániti senátora, který pro senát i vlastní stranu usilovně pracuje, než toho, kdo k práci senátu ničím nepřispívá, ano klidný chod práce ztěžuje a maří. To platí zejména o komunistické straně. Její členové dosud projevovali činnost čistě negativní. Tím ztrácejí význam nejen pro senát samotný, nýbrž i pro vlastní stranu, neboť i to dobré, co obsahují jejich projevy, přichází v niveč právě pro formu, které užívají. V jejich recích, zejména u pana senátora Mikulíčka, nalezl jsem mnohou dobrou věc, často výstižně ukázal na neblahé zjevy našich sociálních poměrů, ale k jejich odstranění nepřispěl ani on, ani ostatní členové komunistické strany ničím.

Proto se nesmějí páni komunisté diviti, jestliže imunitní výbor i tuto okolnost vezme v úvahu. Učiní tak ne proto, že komunisté jsou v oposici - i práce oposice znamená pro senát mnoho a nutno ji plně respektovati - ale proto, že bohužel jejich činnost není kladnou položkou v politickém usilování senátu. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Budeme hlasovati. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby odepřen byl souhlas k žádosti krajského soudu v Uherském Hradišti, aby byl sen. Mikulíček vydán k trestnímu stíhání, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního je schválena souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka odepřen.

Projednáním tohoto předmětu je vyčerpán pořad dnešního jednání.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut za účelem

přikázání došlých spisů.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Zůstává při tom, co jsem právě prohlásil.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hodin 31 min.